Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDFYH4UH8 najdete zde


                PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

                   POSLANECKÁ SNĚMOVNA

                                              9. volební období

               951/0

Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský
                      zákoník, ve znění pozdějších předpisů

                      Zástupce předkladatele: Seitlová J. a další
                      Doručeno poslancům: 14. dubna 2025 v 11:16
                                                   ZÁKON
                                    ze dne …………………… 2025,
  kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

     Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

                                                      Čl. I
     Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb., zákona
č. 303/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 33/2020 Sb.,
zákona č. 163/2020 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 374/2022 Sb., zákona č. 429/2022
Sb., zákona č. 414/2023 Sb., zákona č. 31/2024 Sb., zákona č. 123/2024 Sb., nálezu Ústavního
soudu, vyhlášeného pod č. 144/2024 Sb., zákona č. 32/2025 Sb. a zákona č. 78/2025 Sb., se
mění takto:
1. V § 2829 se za slovo „jménem“ vkládají slova „a případně dalšími identifikujícími údaji“.
2. Za § 2832 se vkládá nový § 2832a, který zní:

                                                   „§ 2832a
     (1) Vznikne-li obmyšlenému právo na pojistné plnění, vyrozumí o tom pojistitel
 obmyšleného do šedesáti dnů ode dne, kdy se o tom dozví, jestliže mu jsou kontaktní údaje
 obmyšleného známy nebo jestliže může tyto údaje zjistit z evidence, do níž má přístup. Postup
 pojistitele podle věty první nezakládá bez dalšího právo vyrozuměných osob na pojistné
 plnění.
    (2) Odstavec 1 se použije obdobně, vznikne-li právo na pojistné plnění některé z osob podle
 § 2831.“.

                                                      Čl. II
                                                   Účinnost
     Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026.

                                                        1
                                         DŮVODOVÁ ZPRÁVA

                                               A. Obecná část

1. Zhodnocení platného právního stavu, vysvětlení hlavních principů a nezbytnosti
       navrhované právní úpravy v jejím celku

Návrh novely občanského zákoníku se týká vážného nedostatku právní ochrany pojištěného
a obmyšleného z životního pojištění pro případ smrti.
Občanský zákoník umožňuje, aby pojistník v pojištění určil obmyšleného, tedy osobu, které má
v případě smrti pojištěného vzniknout právo na pojistné plnění. V praxi se však vyskytují
případy, kdy obmyšlený právo na pojistné plnění u pojistitele neuplatní, protože buď neví, že
byl určen jako obmyšlený, nebo neví, že k pojistné události došlo. V takovém případě se právo
na pojistné plnění promlčí uplynutím deseti let, s tím že promlčecí lhůta počne běžet za jeden
rok od pojistné události, a finanční prostředky zůstávají pojistníkovi.
Neziskové organizace (UNICEF, Charita a další) náhodně zjistily, že osobami naspořené
nemalé finanční částky životního pojištění, které jim byly pojištěným určeny jako
tzv. obmyšleným osobám, nejsou vyplaceny a zůstávají pojišťovnám. Taková situace je
v evropském legislativním prostředí zcela ojedinělá.
Česká asociace pojišťoven potvrzuje, že principem pojištění je vždy nutnost podání žádosti
k plnění pojistného. Obmyšlené osoby o tom, že jim zemřelý odkázal částku životního pojištění,
nezřídka neví. U obmyšlených nevládních organizací je to téměř pravidlem. Z mnoha osobních
důvodů pojištěných se to stává také u obmyšlených fyzických osob (rodinných příslušníků,
osob blízkých atd.).
Životní pojištění pro případ smrti není předmětem dědictví a kompetence k dohledání nebo
informování obmyšlené osoby, aby si o plnění požádala, není ze strany notářů v dědickém řízení
možná.
Dle sdělení České národní banky existuje v České republice cca 5 milionů životního pojistek.
Povinný registr není veden, je odhadováno, že nemalou část tvoří pojištění pro případ
smrti. Současný stav se bohužel jeví jako určitá forma neúcty k zemřelému a jeho výslovnému
odkazu.

Během mnoha měsíců proběhla řada jednání s Českou národní bankou, Ministerstvem financí
České republiky, Ministerstvem spravedlnosti České republiky a řadou dalších institucí. Česká
asociace pojišťoven ve věci přijala samoregulační dohodu. Ta však není dostatečná. Potvrdilo
se, že situaci je třeba naléhavě řešit a nejvhodnější možností je novelizace občanského
zákoníku.

Cílem navrhované úpravy je zakotvit v občanském zákoníku oznamovací povinnost pojistitele
vůči obmyšlenému, na jejímž základě by se obmyšlený mohl dozvědět o tom, že mu právo na
pojistné plnění vzniklo, a toto právo u pojistitele uplatnit.
Oznamovací povinnost pojistitele se bude vztahovat pouze na situace, kdy pojistitel má
k dispozici údaje, které mu umožňují obmyšleného kontaktovat, nebo kdy může tyto údaje
zjistit z evidence, do níž má přístup. Údaje umožňující kontaktovat obmyšleného může mít
pojistitel také přímo od pojistníka, který mu je sdělí při určení obmyšleného. Pro usnadnění
kontaktu se navrhuje upřesnit, že pojistník může pojistiteli sdělit vedle jména obmyšleného
i další jeho identifikující údaje, z čehož vyplývá odpovídající povinnost pojistitele vést je
v evidenci a zohlednit je při oznámení pojistné události.

                                                        2
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
       republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, respektuje
obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu
České republiky.

3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
       judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva
       Evropské unie

Návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské
unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž
       je Česká republika vázána

Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní
       rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Navrhovaná právní úprava nemá finanční dopady na státní rozpočet ani na ostatní veřejné
rozpočty.

6. Předpokládaný dopad na územní samosprávné celky

Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na činnost územních samosprávných celků.

7. Předpokládané sociální dopady

Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na podnikatelské prostředí v České
republice ani na jednotlivé skupiny obyvatelstva.

8. Předpokládané dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na životní prostředí, neboť se této oblasti
nedotkne.

9. Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů

Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na rovnost žen a mužů. Navrhovaná právní
úprava stejně tak není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace.
Rovněž není v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních
prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon),
ve znění pozdějších předpisů.

                                                        3
10. Dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná úprava nemá dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

11. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná úprava nemá dopad do oblasti korupčních rizik a ani nevytváří jejich možnosti.

12. Dopady na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná úprava nebude mít dopady na bezpečnost nebo obranu státu, neboť se navrhovaná
opatření této oblasti nijak nedotknou.

13. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila se senátním návrhem zákona
    souhlas již v prvém čtení

Důvodem návrhu na schválení Poslaneckou sněmovnou v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona
č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, je
požadavek neodkladného odstranění nedostatku právní ochrany obmyšleného a pojištěného,
který vyvolává v praxi značné problémy. Zároveň změna podpoří důvěru lidí v uzavírání
pojistných smluv životního pojištění.
Vzhledem k tomu, že pojišťovny potřebují dostatek času na přípravu realizace dle navržených
legislativních změn, a v souladu s pravidly zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, je
účinnost navržena ke dni 1. ledna 2026. Je v nejlepším zájmu státu zajistit co možná nejdříve
dobrou víru pojištěného a účinně ochránit jeho finanční prostředky.

                                               B. Zvláštní část

K čl. I

K bodu 1 (§ 2829)
Navrhuje se upřesnit, že pojistník může v pojistné smlouvě označit obmyšleného nejenom
jménem, ale popřípadě (volitelně) i dalšími identifikujícími údaji. Takové ustanovení omezí
možnost záměny skutečné osoby obmyšleného za osobu jinou a usnadní jeho kontaktování
pojistitelem v případě pojistné události. Dalšími identifikujícími údaji se rozumí údaje dle
§ 3019 občanského zákoníku, tedy zejména bydliště a datum narození v případě fyzické osoby
a identifikační číslo v případě osoby právnické, event. podnikatele.
K bodu 2 (§ 2832a)
Občanský zákoník rozlišuje dva základní způsoby určení obmyšleného, a to uvedením jména
nebo vztahu k pojištěnému (§ 2829). Není cílem návrhu tyto způsoby jakkoli omezovat, protože
pojistník může mít legitimní zájem určit obmyšleného obecně bez uvedení konkrétních
identifikačních údajů (např. „moje děti“, „moji synovci a neteře“ za situace, kdy pojistník neví,
které konkrétní osoby danou podmínku v okamžiku pojistné události splní). Je jasné, že pokud
pojistník určí obmyšleného tímto obecným způsobem, může tím do určité míry ztížit možnost
jeho vyrozumění v případě, že nastane pojistná událost. Vyhodnocení tohoto rizika je na úvaze
pojistníka.

                                                        4
V pojistné praxi však výrazně převažují způsoby, kdy pojistník určí obmyšleného pomocí
konkrétních identifikujících údajů, které pojistiteli zpravidla umožní obmyšleného kontaktovat.
Pokud by tomu tak nebylo (např. obmyšlený by byl určen sice jednoznačně, ale bez uvedení
kontaktních údajů, nebo by v průběhu doby došlo ke změně identifikujících nebo kontaktních
údajů), stanoví návrh pojistiteli oprávnění a zároveň povinnost využít za účelem kontaktování
obmyšleného také údaje z evidence, do níž má přístup. Takovou evidencí může být
např. základní registr obyvatel, informační systém evidence obyvatel nebo informační systém
cizinců, do nichž mají pojišťovny přístup podle § 129 odst. 3 zákona o pojišťovnictví, ale
takovou evidencí může být rovněž některý z veřejných rejstříků právnických osob, ve kterém
lze zjistit např. údaj o sídle obmyšlené právnické osoby.
Občanský zákoník stanoví, že pokud není obmyšlený určen nebo nenabyl-li právo na pojistné
plnění (např. proto, že zemřel dříve než pojištěný), nabývají právo na pojistné plnění další
osoby, které jsou vyjmenovány v § 2831 odst. 1 a 2. Tyto osoby se nestávají obmyšlenými, ale
ocitají se v obdobném právním postavení jako obmyšlený. Je evidentní, že kontaktní údaje
těchto osob může mít pojistitel ještě s menší pravděpodobností než v případě obmyšleného,
protože těmto osobám vzniká právo na pojistné plnění nezávisle na tom, zda je pojistník svým
jednáním vůči pojistiteli určil. Přesto však není vyloučeno, že pojistitel bude mít jejich
kontaktní údaje nebo je bude moci zjistit z evidencí, do nichž má přístup, nebo jiným způsobem,
a pro tento případ by i vůči těmto osobám měla být založena obdobná oznamovací povinnost
jako vůči obmyšlenému.
K čl. II
Navrhuje se, aby zákon vstoupil v účinnost dnem 1. ledna 2026.

                                                 V Praze dne

                                               předseda Senátu

                                                        5
   Platné znění části zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších
            předpisů, které se novelizace týká, s vyznačením navrhovaných změn

                                                     § 2829

        Je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, může pojistník určit, kdo je obmyšlený,
jménem a případně dalšími identifikujícími údaji nebo jeho vztahem k pojištěnému. Až do
vzniku pojistné události může pojistník obmyšleného měnit; změna je účinná dnem doručení
sdělení pojistiteli.

                                                     § 2830

        (1) Určil-li pojistník jako obmyšleného svého manžela a bylo-li ujednáno, že určení je
neodvolatelné, zanikají jeho účinky rozvodem manželství, nebo prohlášením manželství za
neplatné.

        (2) Určil-li pojistník jako obmyšleného svého předka nebo potomka a bylo-li ujednáno,
že určení je neodvolatelné, zanikají jeho účinky osvojením obmyšleného nebo pojistníka. To
platí i tehdy, byl-li neodvolatelně určen obmyšleným pojistníkův osvojenec nebo osvojitel
a bylo-li osvojení zrušeno.

                                                     § 2831

        (1) Nebyl-li v době pojistné události obmyšlený určen, nebo nenabyl-li obmyšlený
práva na pojistné plnění, nabývá tohoto práva manžel pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného.

        (2) Není-li osoba uvedená v odstavci 1, nabývají práva na pojistné plnění rodiče
pojištěného, a není-li jich, nabývají tohoto práva dědici pojištěného. Ustanovení o ochraně
oprávněného dědice tím nejsou dotčena.

        (3) Vznikne-li právo na pojistné plnění více osobám, má se za to, že jejich podíly jsou
stejné.

                                                     § 2832

        (1) Obmyšlený nabývá právo na pojistné plnění vznikem pojistné události. Dokud
obmyšlený tohoto práva nenabude, může pojistník volně nakládat s právy z pojištění, zejména
je zastavit nebo postoupit, jakož i změnit označení osoby obmyšleného. Jde-li však o pojištění
důchodu, vyžaduje se ke změně obmyšleného souhlas pojistitele, jinak změnou není pojistitel
vázán.

        (2) Je-li pojištěným osoba odlišná od pojistníka, vyžaduje se k právním jednáním podle
odstavce 1 souhlas pojištěného, jinak se k nim nepřihlíží.

                                                    § 2832a

        (1) Vznikne-li obmyšlenému právo na pojistné plnění, vyrozumí o tom pojistitel
obmyšleného do šedesáti dnů ode dne, kdy se o tom dozví, jestliže mu jsou kontaktní údaje
obmyšleného známy nebo jestliže může tyto údaje zjistit z evidence, do níž má přístup.

                                                        1
Postup pojistitele podle věty první nezakládá bez dalšího právo vyrozuměných osob na
pojistné plnění.

        (2) Odstavec 1 se použije obdobně, vznikne-li právo na pojistné plnění některé
z osob podle § 2831.

                                                        2