Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDFYH4UH8 najdete zde
II
8
II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Cílem návrhu zákona je zakotvit v občanském zákoníku oznamovací povinnost pojistitele vůči obmyšlenému, na jejímž základě by se obmyšlený mohl dozvědět o tom, že mu právo na pojistné plnění vzniklo, a toto právo u pojistitele uplatnit.
O vyjádření byly požádány Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, a Ministerstvo zdravotnictví.
Ministerstvo financí zaujalo k návrhu zákona souhlasné stanovisko, ve kterém uvádí, že zvýšení informovanosti obmyšlených o tom, že jim vzniklo právo na pojistné plnění, je zcela žádoucí, neboť tak mimo jiné dochází k naplnění zásady poctivosti jednání vyjádřené v § 6 občanského zákoníku, jakož i obecně uznané zásady spravedlnosti plynoucí z § 3 odst. 3 téhož zákona. V praxi totiž nejsou výjimkou situace, kdy pojistník určí v životním pojištění pro případ smrti obmyšleného, který se o tom, že se stal obmyšleným, z různých důvodů nedozví, a proto nemůže své právo na pojistné plnění uplatnit (časté je to v případě právnických osob bez bližšího vztahu k pojištěnému, ale vyloučit to nelze ani v jiných situacích). Ačkoli obecně není povinností pojistitele upozorňovat oprávněnou osobu na to, že jí vzniklo právo na pojistné plnění, tak zejména v případě životního pojištění pro případ smrti je situace specifická v tom, že tu po vzniku pojistné události již není pojištěného, který by mohl obmyšleného o jeho právu informovat, a také v tom, že pojistitel zpravidla má k dispozici kontaktní údaje obmyšleného nebo je může snadno zjistit. Za těchto podmínek je tedy na místě pojistiteli informační povinnost uložit. Navržená právní úprava představuje podle názoru ministerstva vyvážený kompromis mezi bezbřehou pátrací povinností pojistitele na straně jedné a možností pojistitele zůstat i při znalosti kontaktních údajů obmyšleného nečinný na straně druhé. Obdobné informační povinnosti jsou upraveny i v zahraničních vzorech (výslovně např. článek 17:501 Zásad evropského pojistného smluvního práva - PEICL, kde je pojišťovna povinna provést důkladné vyšetření faktických okolností a právní hodnocení situace pojistné události a informovat pojištěnce o výsledcích tohoto šetření) nebo je v zahraničních právních řádech dovozuje judikatura ze zmiňované zásady poctivosti.
Ministerstvo práce a sociálních věcí doporučuje ve svém vyjádření zaujmout k předloženému návrhu souhlasné stanovisko.
Ministerstvo spravedlnosti doporučilo vládě zaujmout k návrhu zákona souhlasné stanovisko, ve kterém uvádí, že z hlediska své působnosti považuje navrhovanou změnu za důvodnou a způsobilou naplnit sledovaný cíl. Legislativní úpravu lze v zásadě hodnotit jako nezbytnou, byť by patrně v obecné rovině bylo vhodnější, kdyby taková dílčí změna občanského zákoníku byla provedena vládním návrhem spolu s jinou jeho novelizací.
Po technické stránce ve vztahu k § 2832a odst. 1 občanského zákoníku v navrhovaném znění ministerstvo upozorňuje, že pokud je smyslem zákona zahrnout též údaje zjistitelné z veřejných rejstříků, jak se podává z důvodové zprávy, bylo by vhodnější použít formulaci „může tyto údaje zjistit z veřejného rejstříku nebo z evidence, do níž má přístup“. Občanský zákoník pro veřejné rejstříky nepoužívá pojem „evidence“ a text ustanovení by proto mohl vyvolat výkladové nejasnosti. Dále ministerstvo upozorňuje, že věta druhá se zdá být nadbytečnou. Již z věty první plyne, že k vyrozumění dochází poté, co obmyšlenému právo na pojistné plnění vzniklo.
Ministerstvo vnitra ve svém souhlasném stanovisku uvádí, že do jisté míry má podobným případům předcházet samoregulační standard České asociace pojišťoven, který stanovuje, že pojišťovny mají usilovat o to, aby vždy a v přiměřeném čase získaly informace o úmrtí pojištěné osoby a mohly kontaktovat obmyšlené či jiné oprávněné osoby a usnadnit tak nahlášení škodní události, včetně využití základních registrů a informačních systémů veřejné správy k získání kontaktních údajů na oprávněné osoby podle § 129 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Tento standard je však závazný pouze pro pojišťovny, které se k němu písemně zavázaly přistoupit a oznámily to České asociaci pojišťoven.
Navrhovaná úprava tudíž výslovně v občanském zákoníku zakotvuje povinnost pojistitelů kontaktovat obmyšleného, pakliže má jeho kontaktní údaje k dispozici, nebo má možnost je zjistit z evidence, do níž má přístup. Vzhledem k tomu, že § 129 odst. 3 zákona o pojišťovnictví umožňuje pojišťovnám a České kanceláři pojistitelů využívat konkrétní údaje ze základních registrů a informačních systémů veřejné správy k plnění povinností stanovených právním předpisem, navrhovaná úprava rovněž přispěje k právní jistotě ohledně oprávnění pojišťoven tyto údaje využít i pro účely získání kontaktních údajů obmyšlených osob.
Ministerstvo zdravotnictví ve svém souhlasném stanovisku považuje záměr obsažený v návrhu zákona za spravedlivý, protože sleduje vůli pojistníka zajistit obmyšleného. Obecně je podle ministerstva institut obmyšlené osoby využíván pro ty osoby, které nespadají do příbuzenstva, které se účastní řízení o pozůstalosti. Ministerstvo má za to, že informační povinnost vůči obmyšleným není pro pojišťovny neproporcionálně zatěžující či nákladná, a proto navrhovanou úpravu shledává vhodnou a přiměřenou.
Návrh souhlasného stanoviska vlády byl vypracován s využitím výše uvedených vyjádření.