Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDGFAPZDW najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
9. volební období
966/0
Návrh poslanců Ivana Bartoše, Olgy Richterové, Kláry Kocmanové
a Jakuba Michálka na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další související zákony
Zástupce předkladatele: Bartoš I. a další
Doručeno poslancům: 6. května 2025 v 14:43
Poslanecký návrh
ZÁKON
ze dne ... 2025,
kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění
pozdějších předpisů, a některé další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o zadávání veřejných zakázek
Čl. I
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 368/2016 Sb.,
zákona č. 147/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019
Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 309/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona
č. 543/2020 Sb., zákona č. 174/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb., zákona č. 240/2022 Sb.,
zákona č. 166/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 238/2024 Sb. a zákona č. 469/2024
Sb., se mění takto:
1. V § 246 odst. 1 písm. d) se slova „ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení“ nahrazují slovy
„do nabytí právní moci rozhodnutí o návrhu v“ a slova „; zadavatel však může i v této
lhůtě smlouvu uzavřít, pokud Úřad návrh zamítl nebo bylo správní řízení vedené o
návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci“ se nahrazují slovy „a byla
složena kauce v souladu s § 255“.
CELEX: 31989L0665, 31992L0013, 32009L0081
2. V § 246 odst. 2 se slova „, zahájí-li Úřad toto řízení“ zrušují a na konci odstavce se
doplňují věty „Po uplynutí této lhůty může Úřad nařídit předběžné opatření pouze tehdy,
pokud veřejný zájem na plnění veřejné zakázky nepřevažuje nad veřejným zájmem na
zabránění takovému plnění. Při rozhodování o nařízení předběžného opatření jsou brány
v úvahu pravděpodobné důsledky nařízení předběžného opatření pro veřejný zájem i
všechny další zájmy, které jím mohou být poškozeny.“.
3. V § 250 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „které“ vkládají slova „podle tvrzení
navrhovatele“.
4. V § 250 odst. 2 se slova „na veřejnou zakázku či rámcové dohody“ zrušují.
5. V § 251 odst. 1 větě první se slova „v čem“ nahrazují slovy „úkonu nebo opomenutí
zadavatele a skutečností, v nichž“.
6. V § 251 odst. 1 větě druhé se slova „v elektronické podobě písemné“ zrušují.
7. V § 251 odst. 1 větě poslední se slova „odst. 1 nebo 2“ zrušují a slova „na veřejnou
zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli“ se nahrazují slovy „rovněž
podané námitky, doklad o jejich doručení zadavateli a rozhodnutí o námitkách, pokud
bylo navrhovateli doručeno“.
8. V § 251 odst. 2 se slovo „stěžovatel“ nahrazuje slovem „navrhovatel“.
9. V § 251 odst. 3 se slovo „stěžovatelem“ nahrazuje slovem „navrhovatelem“.
10. V § 251 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „s výjimkou skutečností,
důkazů a návrhů, které navrhovatel nemohl uplatnit dříve. Tyto skutečnosti, důkazy a
návrhy mohou být uvedeny nejpozději při projednání předběžného právního názoru
podle § 256c nebo do 3 pracovních dnů od sdělení předběžného právního názoru podle
§ 256b odst. 2, pokud se projednání nekoná“.
11. V § 251 odst. 5 větě první se slova „účastníci řízení“ nahrazují slovy „jiní účastníci
řízení než navrhovatel“, číslo „15“ se nahrazuje číslem „10“, slova „, nevztahuje-li se
na ně omezení podle odstavce 4“ se zrušují a za slovo „návrhů,“ se vkládají slova „které
nemohli uplatnit dříve nebo“.
12. V § 251 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Součástí oznámení o zahájení řízení je stejnopis návrhu na zahájení řízení.“.
13. V § 254 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „na veřejnou zakázku“ zrušují.
14. V § 255 odst. 1 větě třetí se za slovo „kauci“ vkládají slova „ve výši 1 % z předpokládané
hodnoty veřejné zakázky, rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému
uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele, nejméně však ve
výši 50 000 Kč a nejvýše ve výši 10 000 000 Kč; pokud předpokládaná hodnota není
uveřejněna, je povinen složit kauci“.
15. V § 255 odst. 1 se za větu třetí vkládá věta „Je-li veřejná zakázka rozdělena na části a
návrh se týká pouze určité části, je navrhovatel povinen složit kauci pouze ve vztahu k
této části.“.
16. V § 255 odst. 3 písm. a) se slova „pravomocným rozhodnutím“ zrušují.
17. V § 255 odst. 3 písmeno b) zní:
„b) zastaví řízení, pokud vzal navrhovatel návrh zpět poté, co uplynula lhůta podle
odstavce 4.“.
18. V § 255 odst. 4 se slova „před vydáním rozhodnutí ve věci samé“ zrušují a za slovo
„zpět“ se vkládají slova „ve lhůtě 5 pracovních dnů od sdělení předběžného právního
názoru podle § 256b odst. 2“.
19. Za § 256 se vkládají nové § 256a až 256c, které včetně nadpisů znějí:
㤠256a
Dokazování v řízení o přezkoumání úkonů zahajovaném na návrh
V řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahajovaném na návrh se pro dokazování §
141 odst. 4 správního řádu použije obdobně.
§ 256b
Sdělení předběžného právního názoru
(1) Úřad do 20 pracovních dnů od počátku běhu lhůty pro vydání rozhodnutí sdělí
účastníkům řízení předběžný právní názor. Ve výjimečných, zvláště složitých případech, v
nichž Úřad není schopen ve lhůtě podle věty první sdělit předběžný právní názor, informuje
Úřad o této skutečnosti neprodleně účastníky řízení s uvedením důvodu a doby, o kterou sdělení
předběžného právního názoru odkládá.
(2) Úřad sdělí předběžný právní názor formou ústního projednání; pokud se projednání
nekoná, sdělí svůj předběžný právní názor písemně. Účastníci řízení mají možnost se k
předběžnému právnímu názoru vyjádřit.
§ 256c
Projednání předběžného právního názoru
(1) Projednání se svolává ke sdělení předběžného právního názoru. Projednání není
třeba svolat, jestliže účastníci řízení souhlasí se sdělením předběžného právního názoru
písemně.
(2) Projednání může být odročeno jen z důležitých důvodů, které musí být účastníkům
řízení sděleny.
(3) Projednání předběžného právního názoru lze spojit s ústním jednáním.“.
20. V § 257 písm. a) se slova „odst. 1 nebo 2“ zrušují.
21. V § 257 písm. d) se slova „na veřejnou zakázku“ zrušují a na konci textu písmene se
doplňují slova „nebo nejsou připojeny podané námitky nebo rozhodnutí o námitkách,
pokud bylo navrhovateli doručeno“.
22. V § 257 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a došlo i k ukončení zadávacího
řízení“.
23. Za § 257 se vkládá nový § 257a, který včetně nadpisu zní:
㤠257a
Vyloučení opravných prostředků
Proti rozhodnutí Úřadu vydanému v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele nelze podat
rozklad. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu
podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu.“.
24. V § 261 odstavec 1 zní:
„(1) Účastníci řízení činí podání pouze prostřednictvím datové schránky nebo veřejné
datové sítě.“.
25. V § 261 odst. 2 větě první se slova „při výkonu dozoru podle § 248“ nahrazují slovy
„zahájené z moci úřední“ a slovo „stanovisko“ se nahrazuje slovem „vyjádření“ a ve
větě druhé se slovo „stanoviska“ nahrazuje slovem „vyjádření“.
26. V § 261 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Ve zvlášť složitých případech, vyžadujících zvláštního posouzení, si může Úřad v
řízení zahajovaném na návrh vyžádat odborné vyjádření nebo znalecký posudek. Pro
přerušení řízení a běh lhůty pro vydání rozhodnutí se odstavec 2 použije obdobně.
(4) Úřad může přerušit řízení v případě, že zadavatel zrušil zadávací řízení. Od vydání
usnesení o přerušení řízení do ukončení zadávacího řízení lhůta pro vydání rozhodnutí
neběží.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
27. V § 261 odst. 5 větě druhé se číslo „7“ nahrazuje slovy „5 pracovních“.
28. V nadpisu nad označením § 263 se slova „nebo rámcových dohod“ zrušují.
29. V § 263 odst. 2 se slova „zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý
úkon“ nahrazují slovy „uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení
nebo soutěže o návrh nebo jen jednotlivého úkonu“.
30. V § 263 odst. 7 se slovo „návrhem“ zrušuje.
31. V § 263 se odstavec 8 zrušuje.
32. V § 264 odst. 1 větě první se slova „na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda“ zrušují.
33. V § 264 odst. 2 větě první se slova „na plnění veřejné zakázky“ zrušují.
34. V § 264 odst. 5 se slova „na veřejnou zakázku“ zrušují.
35. V § 272 se slovo „svá“ zrušuje a slova „své internetové adrese“ se nahrazují slovy
„svých internetových stránkách ve strojově čitelné podobě“.
36. V nadpisu § 272b se slova „předběžném opatření“ nahrazují slovy „řízení o žalobě
proti rozhodnutí o přezkoumání úkonů zadavatele“.
37. V § 272b odstavec 1 zní:
„(1) Žalobu proti rozhodnutí Úřadu v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle
tohoto zákona lze podat do 2 týdnů ode dne oznámení rozhodnutí žalobci.“.
CELEX: 31989L0665, 31992L0013, 32009L0081
38. V § 272b se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2) Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body
může žalobce ve lhůtě 1 měsíce od podání žaloby.
(3) Současně s návrhem na nařízení předběžného opatření v řízení o žalobě proti
rozhodnutí podle odstavce 1 složí žalobce soudu kauci ve výši podle § 255. Pokud není
kauce složena nejpozději v den doručení návrhu na nařízení předběžného opatření, soud
návrh na nařízení předběžného opatření odmítne.
(4) Bylo-li v řízení o žalobě proti rozhodnutí podle odstavce 1 nařízeno předběžné
opatření, rozhodne soud o žalobě do 60 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení o
nařízení předběžného opatření.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 5 až 7.
CELEX: 31989L0665, 31992L0013, 32009L0081
39. V § 272b se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Pokud soud návrh na nařízení
předběžného opatření zamítne, vrátí kauci žalobci do 1 měsíce ode dne nabytí právní
moci usnesení.“.
40. V § 272b odst. 5 větě druhé se za slovo „soud“ vkládají slova „po nařízení předběžného
opatření podle odstavce 4“ a ve větě poslední se slova „účastníku řízení“ nahrazují
slovem „žalobci“.
41. V § 272b odst. 6 větě první se slovo „předběžném“ nahrazuje slovy „nařízení
předběžného“ a za slovo „důsledky“ se vkládá slovo „nařízení“ a ve větě druhé se slova
„rozhodnutí Úřadu“ nahrazují slovem „rozhodnutí“.
42. V § 272b se odstavec 7 zrušuje.
43. V nadpisu § 272c se za slovo „Úřadu“ vkládají slova „a zadavatele“.
44. V § 272c se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „v řízení u“ a za slovo „Úřad“ se
vkládají slova „a zadavatele, pokud není žalobcem,“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Zadávání veřejných zakázek a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro
ochranu hospodářské soutěže zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona č. 134/2016 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Veřejné zakázky zadávané v dynamickém nákupním systému, jejichž zadávání bylo
zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 134/2016 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Pro zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody, která byla uzavřena podle
zákona č. 134/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se
použije zákon č. 134/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o soudních poplatcích
Čl. III
V položce 18 bodu 2 přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
zákona č. 218/2011 Sb., se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) proti rozhodnutí vydanému v řízení o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele podle
zákona o zadávání veřejných zakázek nebo podle zákona o veřejných službách v přepravě
cestujících 50 000 Kč“.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu
Čl. IV
V § 8 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č.
465/2011 Sb., zákona č. 78/2015 Sb., zákona č. 302/2016 Sb. a zákona č. 448/2024 Sb., se za
odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Prezident Úřadu předkládá vládě návrh na jmenování člena hodnotící komise pro výběrové
řízení na předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zákona o působnosti Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže.“.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Čl. V
Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění
zákona č. 187/1999 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 264/2006
Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 226/2023 Sb. a zákona č.
464/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Vláda navrhne na jmenování předsedy Úřadu
osobu, která uspěla ve výběrovém řízení podle § 1b.“.
2. V § 1a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Jedním z místopředsedů je místopředseda
pro oblast působnosti Úřadu podle § 2 odst. 1 písm. b) a podle části třinácté hlavy II
zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „místopředseda pro veřejné zakázky“).“.
3. V § 1a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Místopředsedu pro veřejné zakázky jmenuje vláda z osob, které uspěly ve
výběrovém řízení podle § 1c.“.
Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 3 až 10.
4. Za § 1a se vkládají nové § 1b a 1c, které znějí:
㤠1b
(1) Výzvu k přihlášení uchazečů do výběrového řízení na předsedu Úřadu zveřejní Úřad
vlády České republiky nejpozději 90 dnů před uplynutím funkčního období předsedy Úřadu, a
to na svých internetových stránkách.
(2) Výběrového řízení se může účastnit pouze fyzická osoba, která ke dni podání
přihlášky do výběrového řízení splňuje podmínky stanovené pro výkon funkce podle § 1 odst.
6.
(3) Ve výběrovém řízení se posuzují předpoklady pro výkon funkce předsedy Úřadu,
záměry uchazeče spojené s výkonem funkce, cíle, kterých chce ve funkci dosáhnout, a
konkrétní opatření, která navrhuje k jejich dosažení.
(4) Posouzení přihlášek podaných v rámci výběrového řízení a hodnocení uchazečů
provádí hodnotící komise, která má 7 členů.
(5) Členy hodnotící komise jmenuje vláda. Po jednom členovi komise jmenuje vláda na
návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a na návrh prezidenta republiky.
(6) Součástí výběrového řízení je veřejné slyšení uchazečů, kteří splnili podmínky podle
§ 1 odst. 6. Na veřejném slyšení jsou oprávněni klást otázky uchazečům členové hodnotící
komise a členové vlády.
(7) Hodnotící komise vyhotoví protokol o hodnocení a pořadí uchazečů, kteří ve
výběrovém řízení uspěli, a záznam o průběhu výběrového řízení, které Úřad vlády České
republiky uveřejní na svých internetových stránkách.
§ 1c
(1) Pro výběrové řízení na místopředsedu pro veřejné zakázky se použije § 1b odst. 1, 4
a 7 obdobně.
(2) Výběrového řízení se může účastnit pouze fyzická osoba, která ke dni podání
přihlášky do výběrového řízení splňuje podmínky stanovené pro výkon funkce podle § 1a odst.
5.“.
5. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:
㤠2a
(1) Úřad rozhoduje v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele v komisích, jejichž
obsazení stanoví předseda Úřadu na návrh místopředsedy pro veřejné zakázky ze státních
zaměstnanců zařazených k výkonu státní služby v Úřadu.
(2) Komise podle odstavce 1 se skládá z lichého počtu členů, z nichž 1 je předsedou
komise a nejméně 2 jsou dalšími členy komise. Ustanovení § 134 správního řádu se použije
obdobně.
(3) Předseda Úřadu jmenuje a odvolává předsedu komise a členy komise na návrh
místopředsedy pro veřejné zakázky. Předsedou komise může být jmenována osoba, která
splňuje podmínky podle § 1 odst. 6 písm. b) až d) a má nejméně 7 let praxe odpovídající
činnostem v oboru služby v oblasti veřejného investování a zadávání veřejných zakázek nebo
ochrany hospodářské soutěže a dozoru nad zadáváním veřejných zakázek.
(4) Jednací řád komisí stanoví předseda Úřadu na návrh místopředsedy pro veřejné
zakázky. Úřad zajistí jeho uveřejnění na svých internetových stránkách.“.
Čl. VI
Přechodná ustanovení
1. V řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,
nebo podle zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se § 2a nepoužije.
2. Místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pověřený řízením oblasti
působnosti veřejných zakázek se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za
místopředsedu podle § 1a odst. 2 zákona č. 273/1996 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Funkční období tohoto místopředsedy končí uplynutím funkčního
období místopředsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pověřeného řízením oblasti
působnosti veřejných zakázek.
3. Podmínky pro jmenování a průběh výběrového řízení pro výkon funkce předsedy a
místopředsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zákona č. 273/1996 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí u osob jmenovaných přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Délka lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské
soutěže v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle zákona č. 134/2016 Sb., která započala
běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních
předpisů.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících
Čl. VII
Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších
zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 367/2019 Sb.,
zákona č. 240/2022 Sb. a zákona č. 464/2023 Sb., se mění takto:
1. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který zní:
㤠27a
Na řízení o žalobě proti rozhodnutí Úřadu vydanému podle tohoto zákona se použijí §
272a až 272c zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.“.
2. V § 34 odst. 2 se číslo „1,“ nahrazuje slovy „1 a“ a slova „, 10 a 11“ zrušují.
Čl. VIII
Přechodné ustanovení
Řízení o přezkoumání úkonů objednatele zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona č. 194/2010
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2026.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
A. Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
(dále také jen „Zákon“), obsahuje komplexní úpravu zadávání veřejných zakázek v ČR a
provádí transpozici evropských směrnic.
Zákon je účinný od 1. 10. 2016 a doposud byl mnohokrát novelizován, nejrozsáhlejší
byla novelizace provedená zákonem č. 166/2023 Sb. s účinností od 16. července 2023.
Kontrolu a dozor nad zadáváním veřejných zakázek v ČR vykonává Úřad pro ochranu
hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“ nebo „Úřad“). Postavení a funkce ÚOHS jsou obecně
vymezeny v zákoně č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní
správy České republiky, a dále v zákoně č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže. Na jejich základě je ÚOHS ústředním orgánem státní správy, který
vykonává více pověřených agend: ochranu hospodářské soutěže, regulaci veřejné podpory,
významné tržní síly a výkon dozoru nad zadáváním veřejných zakázek. Na základě zákona č.
194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, pak
vykonává dozor nad dodržováním postupu státu, krajů a obcí při uzavírání smluv na zajišťování
dopravní obslužnosti.
V čele ÚOHS stojí předseda se třemi místopředsedy, přičemž předseda je na návrh vlády
jmenován prezidentem republiky na dobu 6 let. Místopředsedy jmenuje předseda. Způsob řízení
ÚOHS je tak založen na monokratickém principu. V čele ÚOHS stojí jeden představitel, který
nejen manažersky řídí celou instituci, ale též rozhoduje o všech podaných rozkladech proti
prvoinstančním rozhodnutím tohoto úřadu.
Ve vztahu k zadávání veřejných zakázek je činnost ÚOHS vymezena v Zákoně, podle
kterého ÚOHS vykonává dozor nad zadáváním veřejných zakázek. V rámci této pravomoci
ÚOHS jednak vede řízení o přezkoumání úkonů v probíhajících (dále též „živých“) zadávacích
řízeních, ve kterých vydává předběžná či nápravná opatření, a dále projednává přestupky
zadavatelů, ve kterých ukládá pokuty.
Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je správním řízením. Proti prvostupňovému
rozhodnutí mohou účastníci řízení podat rozklad, o kterém rozhodne předseda ÚOHS na návrh
rozkladové komise. Rozhodnutí ÚOHS jsou dále přezkoumatelná ve správním soudnictví.
Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zahajováno na písemný návrh stěžovatele
nebo z moci úřední (ex offo). ÚOHS zahajuje řízení z moci úřední zpravidla na základě podnětu,
nebo pokud sám vlastní činností zjistí možné porušení povinností ze strany zadavatele. Celkově
tak může být veřejná zakázka přezkoumávána až čtyřmi instancemi (s námitkami v pěti
krocích).
Dodavatelé, kteří jsou přesvědčeni o tom, že zadavatel postupoval v rozporu se
Zákonem, musí v řádu několika dnů učinit rozhodnutí, zda hodlají postup zadavatele rozporovat
podáním návrhu k ÚOHS. Pro podání návrhu je nutné složit kauci. V případě neúspěchu před
ÚOHS tato kauce připadne státu. Dodavatel tak činí rozhodnutí s vědomím, že může přijít o
kauci a že může trvat měsíce až roky, než bude finálně rozhodnuto v jeho věci. To může
negativně ovlivňovat i ochotu dodavatelů podávat nabídky do veřejných zakázek.
V posledních letech se ekonomika v České republice i v dalších státech Evropské unie
potýkala a stále potýká s mnoha výzvami a globálními trendy, jako je např. strmý růst cen
energií a v budoucnu rizika spojená s energetickou transformací, růst cen stavebních prací,
nedostupnost nebo nedostatek některých klíčových komponent, omezené kapacity trhu, pokles
zájmu o některé profesní obory, rizika globálních dodavatelských řetězců, kyberbezpečnost,
enviromentální a sociální rizika související se změnou ekonomik a s dopady klimatické změny
nebo potřeby rozvoje technologických inovací.
Pro úspěšné zvládání těchto výzev a rizik je stěžejní dobré fungování trhu, jak na straně
nabídky, tak i poptávky. Základními podmínkami pro efektivní fungování trhu je postupné
snižování byrokratické zátěže, zkrácení procesů na nezbytnou míru, zvyšování právní jistoty a
důvěry v obchodních vztazích
Významnou roli v tomto ohledu představují nákupy veřejného sektoru. Podle údajů
Národní strategie veřejného zadávání v České republice pro období let 2024 až 2028 nákupy
veřejného sektoru dosahují ročně výše 990 mld. Kč, tedy přibližně 15 % HDP ČR. Z pohledu
nemandatorních výdajů vlády ČR i územních samosprávných celků se jedná o nejvýznamnější
nástroj realizace veřejných politik,1 kdy efektivní a včasná realizace investic je stěžejní pro
jejich efektivitu a celkovou úspěšnost. Zároveň oblast veřejných zakázek a strategický přístup
k řešení aktuálních výzev představuje zcela zásadní hybnou a formující sílu, která je způsobilá
zásadně motivovat trh skrz požadavky na kvalitu a inovace, včetně požadavků týkajících se
udržitelnosti a sociálních či environmentálních kritérií. K efektivitě veřejných investic je třeba
zajistit co možná širokou hospodářskou soutěž, k čemuž směřuje i zajištění transparentnosti a
zvýšení předvídatelnosti ohledně časových a věcných aspektů investice jak pro zadavatele, tak
pro dodavatele.2
Cílem předkládaného návrhu je zvýšení předvídatelnosti ve fázi přezkumu veřejných
zakázek na návrh dodavatelů před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen
ÚOHS) a efektivní zkrácení této fáze.
- Přezkum veřejných zakázek v České republice je raritní dvoustupňovým
přezkumem před správním orgánem (na který dle směrnic EU navazuje povinně
soudní přezkum); raritní je též monokratický způsob rozhodování v druhém stupni.
V ostatních zemích EU je jinak pravidlem jednostupňové rozhodování a systém
1 MMR (2024). Národní strategie veřejného zadávání pro období let 2024–2028.
2 Průzkum provedený v roce 2021 v rámci Platformy odpovědného veřejného zadávání (dále Platforma OVZ) s
přibližně dvěma tisíci respondentů mezi významné bariéry zařadil též nejistotu o správném přístupu k řešení
situací.
senátů či komisí. ÚOHS často provádí vlastní šetření, ačkoli takový postup by v
řízeních o návrh měl být spíše výjimečný. Vyšetřování formou dotazování na trhu
(tj. subjektů v soutěžním postavení, nikoliv nezávislých odborníků), které ÚOHS v
posledních letech provádí často, ačkoli je časově a kapacitně velmi náročné a je
problematické co do spolehlivosti tvrzení dotazovaných subjektů, je taktéž raritou
proti přezkumu návrhů v zahraničí.
- ÚOHS rozhoduje ročně o cca 200 návrzích, které se týkají běžících zadávacích
řízení a představují důležitou výseč investičních projektů zadávaných veřejnými i
sektorovými zadavateli; velká část rozhodnutí o těchto návrzích (45 % v roce 2022)
je napadána rozkladem, nemalá část (12 % případů oproti celkovému počtu návrhů
v roce 2022) se vrací zpět na 1. stupeň (tzv. ping-pong). Průměrná doba čekání na
meritorní pravomocné rozhodnutí úřadu činí 5 měsíců, v případě rozkladu se
průměrná doba zvyšuje ca o polovinu;
- V současném systému přezkumu chybí motivace stran akceptovat rozhodnutí úřadu
v 1. stupni (podání rozkladu nic nestojí, soudní poplatek za žalobu ke Krajskému
soudu v Brně je minimální). Zároveň současný zákon neupravuje možnost sdělovat
předběžný právní názor, který by umožnil efektivní řešení návrhu (autoremedurou
zadavatele nebo zpětvzetím návrhu dodavatelem, podle toho, komu svědčí úspěch
ve věci), zvyšoval akceptaci a důvěru v rozhodování ÚOHS a vedl k potřebné
kultivaci trhu.
- Kromě toho hraje roli pro zadavatele už samotná obava ze zdržení i nejistota ohledně
výsledku přezkumu. Zadavatelé potvrzují, že by volili efektivnější či inovativnější
postupy, pokud by mohli předpokládat, že případný spor s dodavateli bude řešen
rychle, odborně a předvídatelně.
Zdroj: Národní strategie veřejného zadávání pro období let 2024–2028
Způsob rozhodování ÚOHS o věcech, které mu přísluší, je tak založen na
monokratickém principu. V čele ÚOHS stojí jeden představitel, který nejen manažersky řídí
celou instituci, ale v České republice též rozhoduje o všech podaných rozkladech proti
prvoinstančním rozhodnutí úřadu. Výhodu monokratického rozhodování lze obecně spatřovat
v jeho jednoduchosti při rozhodování, kdy rozhoduje pouze jedna osoba autoritativně bez
nutnosti vypořádávat se s mnohostí názorů (rozkladová komise vydává pouze doporučení, od
jejího názoru se může předseda dle vlastního volného uvážení odchýlit). Na druhou stranu klade
vysoké nároky na osobnost předsedy úřadu, na jeho nestrannost a nezávislost při rozhodování,
vysokou kvalifikovanost ve všech právních oblastech, ve kterých rozhoduje jako rozkladový
orgán, neboť systém zásadním způsobem koncentruje obrovské spektrum pravomocí a
odpovědností v rukou jediné osoby. Koncentrace rozhodovacích pravomocí pak může být
zdrojem systémových problémů v podobě rizika střetu zájmů a zastupitelnosti. Námitka střetu
zájmů či podjatosti nebo dlouhodobější překážka ve výkonu funkce je v takové situaci jen
obtížně řešitelná (pokud vůbec), s ohledem na faktickou nezastupitelnost osoby předsedy coby
odborníka svým jedinečným postavením zastřešujícího rozhodovací praxi ÚOHS v dané oblasti
(zastoupení místopředsedou pro danou oblast nepřipadá v úvahu, neboť ten je zodpovědný za
rozhodování na 1. stupni).
Dvoustupňové řízení před ÚOHS vyplývá z historického nastavení správního řízení v
České republice. Pro správní rozhodování je přitom stěžejní zásada jednotnosti, kdy cílem je,
aby příslušný orgán vydal celkově správné rozhodnutí. Dvojinstančnost má význam zejména
tam, kde o opravném prostředku proti prvnímu stupni rozhoduje nadřízený orgán, který stojí
vně jeho organizace. Z analýzy jedno a dvojinstančnosti vyplynulo, že navzdory historickému
nastavení správního řízení již v řadě oblastí (viz více jak 10 předpisů upravujících správní
řízení) bylo upuštěno od dvouinstančního nastavení, a to i tam, kde o odvolání rozhoduje
nezávislý nadřízený orgán. Změna Zákona by tak případně nebyla žádnou výjimkou.
Instanční postup při přezkumu veřejných zakázek
Zdroj: Dle Národní strategie veřejného zadávání pro období let 2024–2028
Celkově tak může být veřejná zakázka přezkoumávána až čtyřmi instancemi (s
námitkami v pěti krocích), což nezřídka vede k roky vlekoucím se sporům.3 Z toho přirozeně
plyne i problém, že odborná veřejnost nemusí být s to sledovat aktuální rozhodovací praxi všech
3 Tento model správního rozhodování a soudního přezkumu lze označit za standardní v českém kontextu. Je však
na místě dodat, že nejde o jediný myslitelný a správním řádem předvídatelný model řízení. A je tedy legitimní
zabývat se otázkou, zda právě "standardní model" správního řízení je optimální pro oblast dozoru nad dodržováním
zákona o zadávání veřejných zakázek, kde je třeba rychle a efektivně nakoupit.
čtyř instancí. Závěry jednotlivých instancí se od sebe mohou lišit. Z výročních zpráv ÚOHS za
roky 2018–2023 plyne, že v průměru předseda ÚOHS zruší rozhodnutí a vrátí první instanci,
případně rozhodnutí první instance změní v 16 % případů. V případě soudních instancí dochází
ke změně v průměru při vynesení zhruba každého třetího rozsudku. Tato čísla ilustrují
pravděpodobnost, s jakou mohou zadavatelé i dodavatelé očekávat změnu právního názoru v
případě, že řízení pokračuje k další instanci, a fakt, že odborná veřejnost musí neustále sledovat
rozhodovací praxi a judikaturu. Tím se zároveň mezi zadavateli i dodavateli stupňuje právní
nejistota ohledně aktuálně použitelných postupů.
Zadavatelé pak vybírají primárně takový postup v zadávacím řízení, který nevede nutně
k ideálnímu naplnění principu hodnoty za peníze, nýbrž u kterého doufají, že nebude napaden
a nehrozí, že by jej přezkum zdržel.
Dodavatelé, kteří jsou přesvědčeni o tom, že zadavatel postupoval v rozporu se
zákonem, musí v řádu několika dnů učinit rozhodnutí, zda hodlají postup zadavatele rozporovat
podáním návrhu k ÚOHS. Pro podání návrhu je nutné složit kauci. V případě neúspěchu před
ÚOHS tato kauce propadá státu. Dodavatel tak činí rozhodnutí s vědomím, že může přijít o
kauci a že může trvat měsíce až roky, než bude finálně rozhodnuto v jeho věci. V případě, že v
průběhu řízení dojde k podpisu smlouvy na veřejnou zakázku s jiným dodavatelem, nemusí
dodavateli ani úspěch ve věci přinést benefit ve formě uzavření smlouvy na veřejnou zakázku
a vzhledem k dosavadní rozhodovací praxi civilních soudů ani ve formě případné náhrady
škody. To může negativně ovlivňovat ochotu dodavatelů podávat nabídky v zadávacích řízeních
a následně i podstupovat spory. Pro férovost trhu veřejných zakázek je však tato ochota
dodavatelů rozporovat sporná jednání zadavatelů důležitá.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Změny v přezkumu zadávání veřejných zakázek sledují 5 hlavních pilířů, které si kladou
za cíl zefektivnit a zrychlit přezkumná řízení zahajovaná na návrh.
2. 1. Jednoinstančnost v systému komisí
Dochází ke zrušení druhého stupně (rozklad), a to v řízeních o přezkoumání úkonů
zadavatele zahajovaných na návrh i z moci úřední. Proti rozhodnutí ÚOHS bude možné podat
přímo žalobu ke správnímu soudu. Podání žaloby nebude blokovat uzavření smlouvy, pokud
soud nevydá předběžné opatření.
Tento model je doplněn o dodatečná opatření podporující akceptovatelnost
prvoinstančních rozhodnutí pro navrhovatele, popřípadě pro zadavatele. Tím se výrazně sníží
pravděpodobnost, že se řešení případu posune ze správní na soudní úroveň a bude trvat v
porovnání se současným stavem déle. Konkrétně je doplněno projednání v příslušné komisi,
jejíž názor by měl být navrhovatel anebo zadavatel díky vysoké odbornosti členů komise
ochoten přijmout.
2.2. Kolektivní rozhodování
Rozhodovat v řízení o přezkumu úkonů zadavatele zahájeného na návrh podle Zákona
bude ÚOHS prostřednictvím komise složené z předsedy komise a nejméně dvou dalších členů,
kteří budou státními zaměstnanci zařazenými v ÚOHS. Komise bude jmenována předsedou
ÚOHS na návrh místopředsedy pro veřejné zakázky.
Hlavní důvody zavedení rozhodování v kolektivním orgánu:
- zrychlení přezkumu a zajištění jeho předvídatelnosti;
- transparentnost a snížení koncentrace pravomocí v rukou předsedy ÚOHS;
- kontinuita současného know-how ÚOHS;
- větší nezávislost, nestrannost a odbornost.
2.3. Oslabení zásady materiální pravdy – úprava pravidel dokazování v řízení o
návrhu podle Zákona
ÚOHS dnes uplatňuje „vyšetřovací“ zásadu a zjišťuje „materiální pravdu“. Prověřuje
tak a zajišťuje v široké míře argumenty a podklady pro rozhodnutí i nad rámec tvrzení
navrhovatele. Uvedený postup je časově náročný a zásadním způsobem vytěžuje personální
kapacity ÚOHS.
Nově bude ÚOHS vycházet z důkazů, které byly účastníky řízení navrženy. Pokud však
navržené důkazy nebudou postačovat ke zjištění stavu věci nebo o nich budou existovat
důvodné pochybnosti, bude moci ÚOHS provést i důkazy jiné. Dojde tak k oslabení zásady
materiální pravdy upravené v § 3 správního řádu, nikoliv však k jejímu vyloučení.
V souladu se zásadou vyšetřovací podle správního řádu se bude i nadále postupovat v
řízeních ex offo, kde se vyšetřovací zásada uplatňuje nadále v plném rozsahu.
2.4. Úpravy v řízeních o žalobách proti rozhodnutím ÚOHS
Ke kompenzaci rizika zvýšení nápadu na soudy a k dalšímu zrychlení procesu přezkumu
zadávání veřejných zakázek se přijímají následující (kompenzační) úpravy:
- Možnost podání žaloby proti rozhodnutím ÚOHS se omezuje lhůtou do 2 týdnů ode
dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno žalobci. Ve lhůtě 1 měsíce od podání žaloby bude
možné žalobu doplnit.
- Navýšení soudního poplatku z 3 000 na 50 000 Kč.
- Současně s návrhem na vydání předběžného opatření bude muset účastník řízení nadále
skládat soudu kauci ve stejné výši jako v případě podání návrhu na ÚOHS, tato kauce
však namísto paušální částky 100 000 Kč bude činit 1 % z předpokládané hodnoty
napadané veřejné zakázky.
- Bude-li v řízení o žalobě nařízeno předběžné opatření, bude mít soud lhůtu na
rozhodnutí o žalobě 60 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení o nařízení předběžného
opatření.
2.5. Úprava blokace v řízeních ex offo
ÚOHS bude moci vstoupit do probíhajícího zadávacího řízení z moci úřední. Zahájením
řízení se, tak jako dosud, spustí blokace uzavření smlouvy ex lege v délce 60 dnů, během
kterých má ÚOHS možnost rozhodnout o nápravném opatření nebo sloučit řízení zahájené ex
offo s řízením o přezkoumání úkonů zadavatele ohledně totožné veřejné zakázky zahájeném na
návrh, pokud paralelně probíhá a je to procesně účelné. Pokud nedojde k rozhodnutí nebo ke
sloučení s řízením o návrhu, bude ÚOHS oprávněn po uplynutí zákonné blokační lhůty 60 dnů
nařídit předběžné opatření, to však pouze pokud zájem zadavatele na plnění veřejné zakázky
nebude převažovat nad veřejným zájmem na zabránění zadání veřejné zakázky.
ÚOHS by měl při rozhodování o předběžném opatření vzít v úvahu pravděpodobné
důsledky předběžného opatření pro veřejný zájem i všechny další zájmy, které jím mohou být
poškozeny.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Hlavní problémy přezkumu zadávání veřejných zakázek, na které návrh zákona reaguje
(tj. proč je stávající právní úprava nedostatečná nebo nevyhovující):
3.1. Délka přezkumu
Hlavními problémy, které jsou shledávány v rámci dozoru nad dodržováním Zákona,
je, že vydání finálního rozhodnutí dozorového orgánu zásadně brzdí dvojinstanční systém, který
v případě rozhodování jediného úřadu není nutný. Při existenci více instancí je dále větší
pravděpodobnost, že se neshodnou na jednom právním názoru, což může vést k nejednotné
rozhodovací praxi a nižší míře právní jistoty a předvídatelnosti (časové i finanční) pro
zadavatele i dodavatele. Podle evropských předpisů (např. čl. 1 směrnice 89/665/EHS) mají
přitom členské státy přijmout opatření nezbytná k zajištění možnosti účinného, a zejména co
nejrychlejšího přezkumu rozhodnutí zadavatelů.
Výše popsaný systém brzdí využití potenciálu inovativního a strategického zadávání.
Přitom proces zadávání veřejných zakázek včetně přezkumného řízení by měl trh motivovat k
inovativním řešením za využití celospolečenského potenciálu. Součástí tohoto úsilí ze strany
zadavatelů musí být přirozeně i motivace k tomu, aby se o veřejné zakázky mohly ucházet co
možná nejširší řady relevantních dodavatelů a tito dodavatelé měli důvěru v to, že zadavatelé
upřímně usilují o co nejlepší řešení svých potřeb a že zadání zakázky bude efektivní a férové,
tedy i řádně připravené a transparentní.
3.2. Koncentrace pravomocí
Klíčové pravomoci ÚOHS jsou koncentrovány v rukou jediného člověka – předsedy,
který rozhoduje o individuálních kauzách ve druhém stupni správního řízení a má i značný vliv
na první stupeň.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Zavedení jednoinstančnosti správního řízení o přezkumu veřejných zakázek před ÚOHS
je ústavně konformní a není v rozporu se zásadami správního řízení a mezinárodními
smlouvami.
Návrh se nedotýká práva na svobodné podnikání v prostředí nenarušené hospodářské
soutěže ve smyslu čl. 26 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). I přesto, že
Zákon upravuje přístup hospodářských subjektů k jednotlivým zakázkám, nelze považovat
určitá omezení plynoucí ze zákona ve smyslu výběru hospodářského subjektu za natolik
závažná, že by narušovala hospodářskou soutěž.
Návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky i ve vztahu k čl. 11 Listiny,
který zaručuje právo vlastnit majetek. Směrnice uvedené v bodu E) částečně omezují smluvní
volnost při uzavírání smluv, a to nejen pro stát, či subjekty veřejné moci, ale i pro
soukromoprávní subjekty, pokud splňují některou z definic zadavatele (např. podnikatelé v
oblasti energetiky či dopravy, příjemci dotací). Novela zákona se tohoto ústavního práva nijak
nedotýká.
Je nutné také zdůraznit, že regulace zadávání veřejných zakázek směřuje k jednotnému
trhu, nedochází zde tedy ke konfliktu se svobodou podnikání, naopak regulace zaručuje
hospodářským subjektům přístup k zakázkám v jiných státech Evropské unie. Kdy uvedené
vyplývá také z preambule směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26.
února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, která uvádí, že
„zadávání veřejných zakázek orgány nebo jménem orgánů členských států musí být v souladu
se zásadami zakotvenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie, zejména zásadami volného
pohybu zboží, svobody usazování a volného pohybu služeb, jakož i se zásadami z nich
vyplývajícími, jako je rovné zacházení, zákaz diskriminace, vzájemné uznávání, proporcionalita
a transparentnost. Pro veřejné zakázky, které převyšují určitou hodnotu, by však měla být
vypracována ustanovení koordinující vnitrostátní postupy při zadávání veřejných zakázek, aby
se zajistilo uplatňování uvedených zásad v praxi a otevření zadávání veřejných zakázek
hospodářské soutěži.“
Předmětná úprava tedy nemá omezující vliv na práva fyzických a právnických osob,
naopak jim zaručuje rovný přístup k zakázkám v celé EU.
Návrh je v souladu s čl. 90 Ústavy a čl. 36 Listiny a nepředstavuje zásah do práva na
soudní ochranu. Navrhované navýšení soudního poplatku za podání žaloby v návrhových
věcech ze současných 3 000 Kč na 50 000 Kč lze s ohledem na povahu sporů v oblasti zadávání
veřejných zakázek považovat za přiměřené. Ekonomický význam sporů dosahuje řádů milionů
(často i stovek milionů) Kč, v takovém případě nelze stanovení soudního poplatku ve výši 50
000 Kč považovat za překážku v přístupu k soudní ochraně. Také při podání návrhu k
přezkoumání úkonu zadavatele v řízení před ÚOHS, které je nutným předstupněm soudního
přezkumu, je skládaná kauce zpravidla ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele, vždy však
v minimální výši 50 000 Kč. Minimální výše kauce 50 000 Kč vychází z dosavadní právní
úpravy, jejíž ústavnost nebyla v tomto směru v minulosti zpochybněna.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie
Návrh zákona je slučitelný s právními akty Evropské unie, zejména se směrnicí Rady
ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného
řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (89/665/EHS).
Návrh zákona rovněž splňuje požadavky vyplývající z judikatury Soudního dvora EU
(viz např. rozsudek Soudního dvora EU ve věci Klaipėdos regiono atliekų tvarkymo centras, C-
927/19, EU:C:2021:700, body 127 a 128; nebo rozsudek ve věci EPIC Financial Consulting,
C-274/21, EU:C:2022:565, body 88 a 89). Předmětná práva a povinnosti ve vztahu k přístupu
k informacím jsou řešeny v § 218 Zákona pro zadavatele a v § 271 odst. 2 Zákona pro ÚOHS.
Do těchto ustanovení není návrhem zákona zasahováno. Návrh zákona, jakož i jeho stávající
znění, upravují v § 255 odst. 1 a 2 výši kauce v situacích, kdy není možné vycházet z nabídkové
ceny nebo uveřejněné předpokládané hodnoty. Kauce v takovýchto případech činí 100 000 Kč,
resp. 200 000 Kč v případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy. U soudního poplatku je
navrhována výše 50 000 Kč. Faktická nemožnost provést detailní výpočet pro určení výše kauce
nebo soudního poplatku nevyvolává v ČR překážku možnosti přezkumu rozhodnutí zadavatele.
Obecné principy, s nimiž vedle dvou vybraných citovaných rozsudků pracuje jako se
základními východisky prakticky každý rozsudek Soudního dvora EU týkající se přezkumné
směrnice 89/665/EHS, tj. nutnost vyvažovat cíl účinného a rychlého přezkumu rozhodnutí
veřejných zadavatelů s cílem zajištění práva na účinnou právní ochranu a rovněž nutnost
dodržovat zásadu procesní autonomie a v jejím rámci zejména zásadu efektivity, se uplatní
průřezově ve všech elementech přezkumného řízení.
Nová pravidla přezkumného řízení nebudou neúměrně ztěžovat výkon práva na účinnou
právní ochranu ve smyslu čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie a umožní
navrhovatelům efektivně se domoci svých práv potenciálně dotčených rozhodnutím zadavatele.
Návrh je dále slučitelný s níže uvedenými evropskými směrnicemi a nařízením:
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání
veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání
zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a
poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES.
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o
udělování koncesí.
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o
koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby
zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES.
- Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních
předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání
zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a
telekomunikací.
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou
se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti
přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek.
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o
elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek.
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o
veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady
(EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70, v platném znění.
Rámcově se návrhu dotýká i směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1 ze
dne 11. prosince 2018 o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech
tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu.
Návrh je rovněž slučitelný s Evropskou úmluvou o lidských právech a příslušnou
judikaturou Soudního dvora Evropské unie v této oblasti.
Provedené změny v řízeních ex offo, tedy skutečnost, že ÚOHS bude v probíhajících
zadávacích řízeních moci vydat předběžné opatření zakazující uzavření smlouvy pouze po
zvážení protichůdných veřejných zájmů, nepředstavují riziko rozporu s právem EU. Článek 1
odst. 3 směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 vyžaduje pouze, aby členské státy
zajistily dostupnost přezkumného řízení alespoň každé osobě, která má nebo měla zájem na
získání určité zakázky a které v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla nebo hrozí
škoda. Tento požadavek je, a to již stávající úpravou, zajištěn možností podat návrh na přezkum
postupu zadavatele. Umožnění přezkumu postupu zadavatele také v řízeních ex offo je tak čistě
možností (nikoli povinností) členského státu.
6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami,
jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je slučitelný s mezinárodními smlouvami (především mezinárodní
dohodou o přístupu k veřejným zakázkám tzv. GPA „Government Procurement Agreement“),
kterými je Česká republika vázána.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Změna systému přezkumu přinese pouze jednorázové náklady v omezené výši, jelikož
budou využity zejména stávající kapacity ÚOHS. Navrhovaná opatření jsou nastavena tak, aby
byla rozpočtově neutrální (nové náklady jsou kompenzovány úsporami ve stávajícím systému).
S ohledem na skutečnost, že budou ve velké míře využity kapacity stávajících
zaměstnanců Úřadu, nepředstavují tyto náklady žádný významný zásah do státního rozpočtu.
Pro případy, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, např. při
návrhu proti zadávacím podmínkám, se zavádí povinnost složit kauci ve výši 1 % z uveřejněné
předpokládané hodnoty namísto paušální částky ve výši 100 000 Kč. Tento výpočet se uplatní
též při skládání kauce spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření v řízení o žalobě proti
rozhodnutí Úřadu.
V případě, že nastane situace, kdy se nedaří veřejnou zakázku vysoutěžit, nebo dochází
z různých důvodů k průtahům při vypsání zakázky či k průtahům mezi ukončením soutěže a
ukončením veřejné zakázky, dochází často k nemalým ekonomickým ztrátám. Ztráty z průtahů
jsou samozřejmě různé s ohledem na velikost zakázky, sektor ekonomiky a naléhavost, se
kterou je třeba veřejnou zakázku realizovat. Záleží i na tom, kolik již bylo před veřejnou
zakázkou do projektu investováno, a jaké jsou zdroje financování, respektive jejich alternativní
využití. Ztráta z oddálení veřejné zakázky závisí na vnitřním výnosovém procentu a výnosu z
alternativního využití finančních prostředků. Při výpočtu ekonomické ztráty je proto důležité,
v jaké fázi projektu byl projekt zdržen, a tedy jaké bylo alternativní využití zdrojů v okamžiku,
kdy došlo ke zdržení.
Pro ilustraci si představme dopravní stavbu, kdy došlo ke zdržení o jeden rok z důvodu
pozdějšího zadání veřejné zakázky na výstavbu úseku dálnice. Ke zdržení zadání stavebních
prací došlo již po výkupu pozemků a zpracování kompletní projektové dokumentace. Při
oddálení výstavby dochází k vyšší ztrátě z důvodu již investovaných prostředků na výkup
pozemků a vypracování dokumentace, protože tyto prostředky již nemají alternativní využití,
kde by došlo ke zhodnocení. Ztráta z oddálení je pro případ, kdy ještě nebyly vynaloženy žádné
prostředky (nebo jejich větší část) menší než u již proinvestovaných staveb. Velikost ztráty pak
závisí na diskontní míře, která odpovídá rizikovosti projektu a na vnitřním výnosovém procentu
(IRR).
Ekonomické ztráty ze zdržení veřejných zakázek budou tedy funkcí IRR, diskontní míry
velikosti investice, poměru již investovaných prostředků k celkové investici, poměru využití
strukturálních fondů a času. Následující vztah vyjadřuje za výše zmíněných předpokladů
výpočet ekonomických ztrát z oddalování realizace veřejných zakázek:
Výpočet ekonomických ztrát z oddálení přínosů veřejných zakázek
0 𝐼𝑅𝑅 𝑡 1 𝐼𝑅𝑅−𝑟 𝑡
𝐸𝐿 = (𝐼𝐸𝑈 + 𝐼𝐶𝑍)( ) + 𝐼𝐶𝑍( )
1+𝐼𝑅𝑅 1+𝐼𝑅𝑅
𝐼 = 𝐼𝐸𝑈 + 𝐼0 + 𝐼1
𝐶𝑍 𝐶𝑍
kde:
I je výše celkové investice
I0CZ je část investice (z veřejných rozpočtů), která již byla investována před veřejnou
zakázkou
I1CZ je část investice, která teprve bude investována (z veřejných rozpočtů)
IEU je část investice, která je pokryta z evropských fondů
IRR je vnitřní výnosové procento
R je diskontní míra
T je zdržení veřejné zakázky v jednotkách roků
V následující části jsou kvantifikovány očekávané socioekonomické ztráty z oddalování
zadání veřejných zakázek dle jednotlivých sektorů. Pro určení diskontní míry u veřejných
zakázek vycházíme z minimálního požadovaného IRR pro projekty podpořené ze strukturálních
fondů, což je obvykle 5 %.
- Výstavba silnic a železnic – odklad realizace a dokončení veřejné zakázky o 1 rok
představuje v průměru odhadem 3,5 procentní ztrátu.
- Energetika – odklad realizace a dokončení veřejné zakázky o 1 rok představuje v
průměru odhadem 3,3 procentní ztrátu.
- Ostatní sektory – 3 procentní ztráta.
Abychom přínosy nenadhodnotili, budeme pracovat u všech projektů s 3 %. Tj. pokud
by v prvoinstančních řízeních stálo ročně 80 mld. Kč, při 3 procentním výnosu činí ztráta cca
6,5 mil. Kč za den. Ty získáme, pokud se přezkumné řízení podaří urychlit a zakázku realizovat
dříve.
Ač postup výpočtu nemusí být zcela dokonalý, je používán v zahraniční odborné
literatuře; je realizovatelný s dostupným souborem dat; odpovídá logice, že oddálení realizace
veřejné zakázky znamená ztrátu pro českou ekonomiku/daňové poplatníky. Jakékoli opatření,
které pomůže ke zkrácení doby mezi přípravou a realizací zakázky, pak přináší úspory. Navíc
parametry použité v rámci výpočtu byly voleny velmi konzervativně tak, aby zpracovatel
výnosy nenadhodnotil (např. 3 procentní IRR, když ekonomické vnitřní výnosové procento
strategických dopravních staveb (u nichž lze předpokládat přezkum) může dosahovat i 10-15
%).
Souhrn předpokládaných hospodářských a finančních dopadů navrhované právní
úpravy
- Státní rozpočet – Každý den zdržení při zadávání veřejné zakázky kvůli přezkumu
znamená celkovou průměrnou ztrátu cca 6,5 mil. Kč. Pokud se přezkumné řízení zkrátí,
celkový zisk bude činit průměrný počet dní, o kolik se přezkum zkrátí, násobený dříve
uvedenou částkou; při dřívější realizaci veřejné zakázky a díky multiplikačnímu efektu
dojde ke znásobení této částky v ekonomice, což bude znamenat dodatečné příjmy do
státního rozpočtu.
- Zadavatelé obecně (včetně územních samosprávných celků) – dřívější realizace
veřejných zakázek – pokud zadavatel učiní chybu, rychleji se o ní dozví a bude ji moci
opravit a zakázku tak dříve zadat; díky vyššímu zájmu dodavatelů o veřejné zakázky
možná nabídka zajímavějších řešení v důsledku soutěže
- Dodavatelé – větší zájem o oblast veřejných zakázek a vyšší míra účasti v zadávacích
řízeních
- ÚOHS – předpokládá se úspora 10 pracovních pozic, které bude možné přesunout např.
v rámci ÚOHS (ve chvíli, kdy dojde k přesunu, úspory budou logicky nulové).
- NSS a další správní soudy – nepředpokládá se významná změna ve finančních dopadech
- Ministerstvo pro místní rozvoj – nepředpokládá se významná změna ve finančních
dopadech
- Daňoví poplatníci – za prostředky odvedené do státního rozpočtu získají rychleji, bez
dopadu na kvalitu, veřejné statky, které veřejná správa za tyto zdroje pořizuje. Klíčovým
aspektem navrhovaného řešení je však také včasná realizace strategických investic, díky
níž budou veřejné statky poskytovány v čase, ve kterém je občané potřebují.
Návrh zákona nemá nároky na rozpočty krajů a obcí. U těchto subjektů se naopak očekává výše
uvedená úspora z urychlení přezkumu veřejných zakázek.
8. Odůvodnění návrhu na projednání návrhu zákona v prvním čtení
Navrhuje se, aby návrh zákona byl projednán a schválen již v prvním čtení ve smyslu § 90 odst.
2 zákona c. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Cílem předloženého návrhu zákona je zefektivnit a urychlit přezkum zadávání veřejných
zakázek, čímž se zajistí transparentnější a pružnější proces veřejného zadávání. Současná
právní úprava často umožňuje zdlouhavé a komplikované řízení, které může negativně
ovlivnit realizaci důležitých veřejných projektů a bránit efektivnímu využití veřejných
prostředků.
Navrhuje se projednání návrhu zákona v prvním čtení s ohledem na jeho nezbytnost pro
transparentní, rychlé a efektivní veřejné zakázky, které jsou klíčové pro fungování
veřejného sektoru.
B. Zvláštní část
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o zadávání veřejných zakázek
K bodu 1 – k § 246 odst. 1 písm. d)
Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. ledna 2024, CROSS Zlín, a.s.
proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, C-303/22, ECLI:EU:C:2024:60, musí být
uzavření smlouvy na veřejnou zakázku zakázáno nejméně do okamžiku, kdy orgán prvního
stupně ve smyslu čl. 2 odst. 3 směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci
právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek
na dodávky a stavební práce, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze
dne 26. února 2014, rozhodne o návrhu na přezkum rozhodnutí o zadání této zakázky.
Pro účely Zákona to znamená, že blokační lhůta musí v prvním stupni trvat po celou
dobu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele správním orgánem.
Z tohoto důvodu se v písmenu d) modifikuje dosavadní právní úprava, podle které
blokační lhůta běžela ex lege pouze po dobu 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání
úkonů zadavatele. V praxi docházelo k tomu, že Úřad před uplynutím této lhůty nařídil
zadavateli předběžné opatření podle § 61 správního řádu, které spočívalo právě v zákazu uzavřít
smlouvu, a to až do doby pravomocného skončení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
Nařízení předběžného opatření však nebylo dáno ze zákona. Tento stav je novelou narovnán a
blokační lhůta tak plyne až do doby nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu.
Aby však byla blokační lhůta spuštěna, musí být návrh podán včas a spolu s ním musí
být řádně složena kauce (tj. uhrazena na účet Úřadu v požadované výši). Součástí návrhu musí
být podle § 251 odst. 1 rovněž doklad o složení kauce. Cílem právní úpravy je čelit situacím,
kdy by zákaz uzavření smlouvy s dodavatelem nastával v případě podání jakéhokoli návrhu,
tedy například návrhu čistě účelového, aniž by byla řádně složena kauce. Navržená úprava
dopadá i na návrh proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo
zadávací řízení, pokud byl podán řádně.
K bodu 2 – k § 246 odst. 2
Původní znění odstavce 2 se doplňuje o podmínku, za které (pouze) je možné nařídit
předběžné opatření v zahájeném řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední (u
probíhajících veřejných zakázek) po uplynutí lhůty 60 dnů, po kterou platí zákaz uzavření
smlouvy ze zákona.
Toto předběžné opatření může být nařízeno Úřadem pouze, pokud veřejný zájem
zadavatele na plnění veřejné zakázky nepřevažuje nad zájmem na zabránění zadání veřejné
zakázky (obdobně jako § 272b, jež stanovuje pravidla pro vydání předběžného opatření
soudem).
K bodům 3 a 4 – k § 250 odst. 1 a 2
V odstavci 1 se upřesňuje formulace tak, aby bylo zřejmé, že porušení Zákona, které je
předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele na návrh, je při zahájení řízení pouze
domněnkou navrhovatele. V odstavci 2 se vypouští nadbytečná slova, neboť je zřejmé, že se
jedná o smlouvu na veřejnou zakázku a dle § 248 odst. 3 se za veřejnou zakázku považuje i
rámcová dohoda.
K bodům 5 až 7 – k § 251 odst. 1
V souvislosti se zvýšením odpovědnosti navrhovatele za obsah návrhu a vymezení
předmětu řízení se nově výslovně zakotvuje, že je navrhovatel povinen již v návrhu uvést
skutečnosti, úkon nebo opomenutí zadavatele, které nejsou v souladu se Zákonem a v jejichž
důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na právech. Současně se stanovuje, že vedle
dokladu o doručení námitek zadavateli je navrhovatel povinen k návrhu přiložit jako dosud
doklad o doručení námitek, a nově též text námitek a rozhodnutí zadavatele o nich, pokud bylo
navrhovateli doručeno. Uvedené by mělo přispět ke zvýšení efektivity a rychlosti rozhodování
o návrhu, neboť pro základní úvahy o meritu věci nebude nezbytné čekat až na doručení
kompletní dokumentace o zadávacím řízení ze strany zadavatele, když povinnost předložit
námitky a rozhodnutí o nich je uložena již navrhovateli.
Dále se provádí tři legislativně technické úpravy. První se vypouští odkaz na podobu
důkazních prostředků, která je předmětem obecné úpravy. Dále se z odkazu na § 255 (Kauce)
vypouští odkaz na odstavce 1 a 2, který není nutný (postačí odkaz na ustanovení jako celek).
Dále se v poslední větě vypouští slova „na veřejnou zakázku“, což souvisí s definováním pojmu
„smlouva“ v § 248 odst. 3.
K bodům 8 a 9 – k § 251 odst. 2 a 3
Dochází ke změnám, které jsou pouze terminologického charakteru (sjednocení na
pojem „navrhovatel“).
K bodu 10 – k § 251 odst. 4
Úřad k případným změnám či doplněním návrhu na zahájení řízení o přezkoumání
úkonů zadavatele nepřihlíží. Jedná se o projev koncentrace řízení. Výjimka se nově stanovuje
pouze pro skutečnosti, návrhy důkazů a jiné návrhy, které navrhovatel nemohl uplatnit dříve,
nebo jimiž má být zpochybněna věrohodnost tvrzení a důkazů navržených jiným účastníkem
řízení. Takové skutečnosti, důkazy a návrhy mohou být uvedeny nejpozději při projednání
předběžného právního názoru podle § 256b nebo do 3 pracovních dnů od písemného sdělení
předběžného právního názoru podle § 256c odst. 1, pokud se projednání nekoná. Navrhovaná
úprava tak reaguje na další pilíř reformy přezkumu veřejných zakázek (třetí pilíř), podle kterého
Úřad vychází v řízeních zahajovaných na návrh z důkazů nebo návrhů na jejich provedení, které
byly navrženy účastníky řízení. Vyšetřovací zásada je tak v případě řízení o návrzích podle
Zákona značně potlačena a odpovědnost za zjištění rozhodných skutečností je z velké části
přenesena na účastníky správního řízení. Uvedené východisko reflektuje dosavadní ustálené
závěry judikatury správních soudů, která potvrzuje charakterem specifický typ návrhových
správních řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a zdůrazňuje odpovědnost jednotlivých
účastníků správního řízení za výsledek správního řízení (srov. zejména rozsudek Nejvyššího
správního soudu sp. zn. 3 As 62/2021 ze dne 22. 9. 2022).
K bodu 11 – k § 251 odst. 5
Ve vztahu k účastníku řízení odlišnému od navrhovatele (jedná se tedy o vybraného
dodavatele, pokud je účastníkem) se nově zakotvuje, že tento účastník řízení může navrhovat
důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení
oznámení o zahájení řízení. Délka 10 dní se stanovuje za účelem zrychlení řízení o přezkoumání
úkonů zadavatele. Ke skutečnostem, důkazům a jiným návrhům uplatněným opožděně (tj.
později než ve lhůtě podle odstavce 5) Úřad nepřihlíží s výjimkou těch, které účastník řízení
nemohl uplatnit dříve, nebo jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání
rozhodnutí.
O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů
podle věty první musí být účastníci řízení poučeni v oznámení o zahájení řízení.
K bodu 12 – k § 251 odst. 6
Pro vyloučení pochybností se stanovuje, že Úřad je povinen odeslat účastníkům řízení
jako součást oznámení o zahájení řízení (které Úřad odesílá podle § 47 správního řádu) stejnopis
návrhu, a to v obecné lhůtě (bez zbytečného odkladu). Zadavatel nebo vybraný dodavatel tak
budou mít možnost v této lhůtě identifikovat, zda byl návrh na přezkoumání úkonu zadavatele
skutečně podán správnímu orgánu. Zadavatel obdrží stejnopis návrhu podruhé (musí mu být
doručen navrhovatelem již ve lhůtě pro zahájení řízení), nicméně takto si bude moci ověřit, že
například návrh, který mu navrhovatel zaslal, je shodný s návrhem zaslaným Úřadu. Pro jiného
účastníka řízení než zadavatele, tedy vybraného dodavatele, bude okamžik doručení oznámení
o zahájení řízení momentem, kdy mu začne běžet lhůta pro navrhování důkazů podle § 251
odst. 5.
K bodu 13 – k § 254 odst. 1
Jedná se jen o jazykovou úpravu, o upřesnění formulace.
K bodům 14 a 15 – k § 255 odst. 1
Nově se stanovuje, že v případě, kdy nelze určit celkovou nabídkovou cenu, vychází se
pro určení výše kauce z předpokládané hodnoty veřejné zakázky, rámcové dohody, nebo
dynamického nákupního systému, která je uvedena ve Věstníku veřejných zakázek či na profilu
zadavatele. Výše kauce má poté činit 1 % z této předpokládané hodnoty, nejméně však 50 000
Kč a nejvýše 10 000 000 Kč. Stanovené limity odpovídají limitům pro stanovení kauce v
případech, kdy byla nabídka podána, a je tak možné určit celkovou nabídkovou cenu. Kauce
při podání návrhu by tak měla být srovnatelná (vycházíme-li z toho, že nabídkové ceny jsou
obdobné jako předpokládaná hodnota) bez ohledu na to, v které fázi zadávacího řízení dodavatel
návrh podává, zda před, nebo po podání nabídek. Teprve v případě, kdy předpokládaná hodnota
veřejné zakázky nebyla uveřejněna, stanovuje se výše kauce pevnou částkou, a to ve výši 100
000 Kč.
Navrhovatel typicky nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu v případě návrhu proti
zadávacím podmínkám, když nabídku nepodal.
Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ani předpokládanou hodnotu rámcové
dohody není zadavatel povinen uveřejnit (blíže viz rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0031/2023/VZ,
odstavec 60 odůvodnění). Zadavatelé tak však často činí dobrovolně. V roce 2023 byly ve
Věstníku veřejných zakázek uveřejněny předpokládané hodnoty v 85 % oznámení o zahájení
zadávacího řízení.
Předpokládaná hodnota veřejné zakázky může být na profilu zadavatele uvedena v
rámci základních informací nebo v souborech se zadávací dokumentací nebo s vysvětlením
zadávací dokumentace.
Tato úprava dopadá na předpokládané hodnoty dynamických nákupních systémů,
pokud návrh směřuje proti zaváděnému nebo zavedenému dynamickému nákupnímu systému.
Předpokládaná hodnota dynamického nákupního systému se uveřejňuje podle § 139 odst. 4.
Pokud však bude návrh směřovat proti zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním
systému na základě výzvy podle § 141, v tzv. minitenderu, bude skládána kauce podle
předpokládané hodnoty zadávané veřejné zakázky. Obdobně se skládá kauce v případě
rámcových dohod a veřejných zakázek zadávaných na základě rámcových dohod.
Zakotvuje se rovněž pravidlo, podle něhož se kauce v případě, že návrh směřuje pouze
proti části veřejné zakázky, počítá z nabídkové ceny, resp. předpokládané hodnoty této části.
K bodům 16 a 17 – k § 255 odst. 3
Úprava v odstavci 3 reaguje na zavedení jednoinstančního řízení v návrhových věcech
(vypuštění slov „pravomocným rozhodnutím“). Zároveň úprava písmene b) souvisí s úpravou
v odstavci 4.
K bodu 18 – k § 255 odst. 4
V návaznosti na zavedení institutu sdělení předběžného právního názoru se nově lhůta
pro zpětvzetí návrhu, pokud má mít toto zpětvzetí za následek vrácení významné části kauce
(65 %) zpět navrhovateli, váže právě na sdělení předběžného právního názoru. Navrhovatel
může vzít svůj návrh zpět i po uplynutí této lhůty, avšak takové zpětvzetí návrhu již nebude mít
za následek vrácení části kauce zpět navrhovateli. Ustanovení má motivovat navrhovatele k
akceptaci předběžného právního názoru Úřadu v případech, kdy lze očekávat zamítnutí návrhu,
ještě před vydáním meritorního rozhodnutí.
K bodu 19 – k § 256a až 256c
K § 256a
V souvislosti se třetím pilířem reformy a z něj vyplývajícím posílením projednací
zásady v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahajovaném na návrh se vkládá nové
ustanovení s názvem „Dokazování v řízení o přezkoumání úkonů zahajovaném na návrh“.
Ustanovení odkazuje pro dokazování na použití § 141 odst. 4 správního řádu obdobně, čímž se
dokazování v řízení o návrhu přiblíží dokazování ve sporném řízení, jakož i v řízení dle § 120
občanského soudního řádu. Stejně tak jako v případě řízení o určení právního vztahu dle § 142
správního řádu, ve kterém se také použije pro dokazování § 141 odst. 4 správního řádu, se jedná
o zvláštní úpravu dokazování. Ani řízení o návrhu dle Zákona se tak nemá považovat za sporné
řízení dle § 141 správního řádu.
Cílem novely je pouze posílení některých jeho prvků. Řízení o návrhu přitom již dnes
podle judikatury vykazuje určité znaky sporného řízení (viz např. rozsudek Nejvyššího
správního soudu sp. zn. 3 As 62/2021 ze dne 22. 9. 2022 nebo sp. zn. 6 As 338/2021 ze dne 13.
9. 2023), zejména odpovědnosti stran za navržené důkazy. Takto upravené řízení bude
představovat zvláštní řízení, které se v oblasti dokazování bude vymykat obecné úpravě
správního řízení, neboť se k němu má vázat zásada dispoziční a projednací (namísto zásady
vyšetřovací). Oproti běžnému správnímu řízení je břemeno tvrzení a břemeno důkazní v co
nejvyšší míře přeneseno na účastníky řízení, kteří tak nesou odpovědnost za výsledek řízení.
Úkolem Úřadu není nahrazovat důkazní pasivitu účastníka řízení vlastní činností a zjišťovat tak
další rozhodné skutečnosti nad rámec samotného návrhu. Tímto však není dotčena povinnost
Úřadu podle § 2 odst. 4 správního řádu postupovat (tj. rozhodovat) tak, aby přijaté řešení bylo
v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu. Tato základní
zásada není (a ani nemůže být) ani v tomto případě vyloučena. Úřad má zároveň možnost ve
zvlášť obtížných případech požádat vybrané osoby o podání znaleckého posudku či odborného
stanoviska podle § 261 odst. 3.
Odkazem na obdobné použití § 141 odst. 4 správního řádu při dokazování se tak
účastníkům řízení stanovuje povinnost označit a předložit důkazy, resp. navrhnout provedení
důkazů k prokázání svých tvrzení. Úřad tedy bude v řízení vycházet primárně z důkazů, které
byly účastníky navrženy. O tom, které důkazy provede, však rozhoduje Úřad.
Navrhovaná úprava oslabuje vyšetřovací zásadu a současně posiluje zásadu projednací,
resp. odpovědnost účastníků za výsledek řízení.
Důkazní břemeno se v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeném na návrh dělí
mezi účastníky řízení, a jsou to tedy právě oni, kdo má procesní odpovědnost za prokázání
rozhodných skutečností, které jsou tímto břemenem zatíženy. Pokud nemá navrhovatel určité
důkazní prostředky k dispozici, má možnost důkazy i označit, např. odkazem na dokumentaci
o zadávacím řízení (typicky nabídka vybraného dodavatele), potažmo odkazem na jiné
podklady, které by zadavatel mohl mít k dispozici (např. podrobnější záznamy z předběžných
tržních konzultací), anebo přímo navrhnout provedení určitých důkazů Úřadem. V případě, kdy
navrhovatel tyto důkazy označí, ale nepředloží je (z důvodu, že je nemá k dispozici), může si
je Úřad podle obecné právní úpravy vyžádat (viz např. § 53 odst. 1 správního řádu).
Při rozhodování o tom, které z navrhovaných důkazů Úřad provede, by mělo být
přihlédnuto zejména k tomu, jaká skutková tvrzení účastníků jsou rozporná a jaké důkazní
prostředky účastníci řízení navrhují k jejich prokázání. V případě, kdy Úřad návrhu na
provedení důkazu nevyhoví, měl by použití tohoto postupu ve svém rozhodnutí odůvodnit.
Pro úplnost dodáváme, že cílem nové právní úpravy není, aby navrhovatel musel
předložit veškeré důkazy sám, ale nadále na ně může odkázat, resp. navrhnout jejich provedení.
Typicky se může jednat o důkaz, který obsahuje nabídka jiného účastníka zadávacího řízení,
resp. je obsahem dokumentu o průběhu zadávacího řízení, který není účastníkům řízení
dostupný. Stejně tak lze navrhnout zjištění jiných skutečností, které navrhovatel nemá ze své
pozice možnost zjistit (může tak docházet i například k určitému zjišťování skutečností na
relevantním trhu Úřadem, podstatné však je, že se tak musí stát na návrh účastníka řízení).
Obdobně to platí i pro zadavatele, resp. vybraného dodavatele, je-li účastníkem řízení.
Cílem ustanovení rovněž není měnit dosavadní rozhodovací praxi Úřadu a judikaturu
správních soudů. Pokud tedy z judikatury vyplývá, že například splnění podmínek pro použití
určité výjimky nebo jednacího řízení bez uveřejnění musí prokazovat zadavatel, nic se na tomto
závěru novou úpravou nemění.
Úřad je podle § 141 odst. 4 správního řádu, který se při dokazování použije obdobně,
oprávněn opatřit si a provést i jiné důkazy než ty navržené účastníky řízení, avšak pouze za
splnění určitých předpokladů. Jedná se o výjimku z pravidla, že Úřad má vycházet z důkazů
navržených účastníky řízení. Tato výjimka se uplatní pouze v případě, kdy důkazy navržené
účastníky nepostačují k dostatečnému zjištění skutkového stavu věci. Provedení důkazů
nenavržených účastníky řízení je tak pouhým oprávněním Úřadu, nikoliv jeho povinností (jedná
se o fakultativní postup), a proto je pouze na jeho správním uvážení, zda jiné, účastníky řízení
nenavržené důkazy, provede.
Tyto důkazy však musí být potřebné ke zjištění skutkového stavu. Existence příslušného
důkazu tak musí vyplývat z dosavadního průběhu správního řízení, resp. dokazování má být
vztaženo výlučně ke skutečnostem tvrzeným účastníky správního řízení, případně ke
skutečnostem, které během řízení jinak vyšly najevo. Úřad tak není oprávněn sám vyhledávat
důkazy, ani zjišťovat rozhodné skutečnosti nad rámec skutečností, které vyplývají ze spisu.
Takový postup by mohl být považován za rozporný se zásadou rovnosti účastníků řízení. V
případech, kdy účastníci řízení neoznačí důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází
Úřad při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Opět tedy platí, že Úřad
žádné další důkazy sám nevyhledává ani ze své iniciativy neprovádí. Jedná se o korektiv ve
vztahu k pravidlu podle věty druhé § 141 odst. 4 správního řádu. Úřad tak nebude povinen
provádět jiné než účastníky řízení označené důkazy. V případě, kdy účastník bude nečinným a
neoznačí důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, nese případné následky spojené s tím, že
sporná skutečnost nebude prokázána tak, jak ji tvrdil.
Pokud tedy účastník bude zcela nebo z velké části nečinný (typicky návrh nebude
obsahovat tvrzení a návrhy důkazů prokazující namítané porušení zákona), nemůže se spoléhat
na to, že Úřad tyto aktivity provede za něj. Od této situace je pak třeba odlišovat případ, kdy
účastníci důkazy navrhli, avšak ani po jejich provedení není možné dostatečně zjistit skutkový
stav. Pak může Úřad zvážit postup podle § 141 odst. 4, věty druhé správního řádu.
Úřad dále dle § 141 odst. 4 věty čtvrté správního řádu může vzít za svá skutková zjištění
skutečnosti vyplývající ze shodných tvrzení účastníků. Shodná tvrzení účastníků se mohou
týkat pouze skutkového stavu, a nikoliv právního posouzení věci. V případě, kdy bude v řízení
účastníky shodně tvrzena určitá skutečnost, nemá Úřad povinnost tato shodná tvrzení
prokazovat, tj. provádět k dané skutečnosti dokazování, a má možnost tato skutková tvrzení
akceptovat. Úřad se tak může při posouzení návrhu zaměřit toliko na skutkové otázky, které
mezi účastníky zůstávají sporné.
Shodnými tvrzeními účastníků řízení se rozumí jak jejich souhlasné prohlášení, tak i
taková tvrzení účastníka řízení, jež se materiálně shodují s tvrzením ostatních účastníků řízení.
Navrhovaná úprava tak v souladu s možností podle § 3 správního řádu oslabuje zásadu
materiální pravdy. Tohoto institutu by však Úřad neměl využívat v případech, kdy budou
účastníky řízení shodně tvrzeny skutečnosti, ohledně kterých existují důvodné pochybnosti. Ve
vztahu k těmto tvrzením by tak měl Úřad provést dokazování, a to zejména za účelem ochrany
veřejného zájmu podle § 2 odst. 4 správního řádu.
K § 256b
K odst. 1:
Navrhuje se pravidlo, že Úřad do 20 pracovních dnů od počátku běhu lhůty pro vydání
rozhodnutí sdělí účastníkům řízení předběžný právní názor. Stanovení lhůty v délce 20
pracovních dnů má za cíl vytvořit dostatečnou časovou rezervu pro přípravu předběžného
právního názoru, který má být v této lhůtě sdělen. Lhůta je přitom počítána až od počátku běhu
lhůty pro vydání rozhodnutí dle § 252 odst. 2 Zákona, a nikoliv od zahájení řízení.
S ohledem na skutečnost, že ve zvláště složitých případech (zejména pokud je třeba
prostudovat obsáhlý spisový materiál či se řízení týká složitých, například technických otázek)
nemusí být reálné, aby Úřad došel ve stanovené lhůtě k předběžnému právnímu názoru,
umožňuje se, aby Úřad v takovém případě o této skutečnosti uvědomil účastníky řízení; musí
přitom tento postup odůvodnit. Aby nedocházelo k odkládání na neurčito, je Úřad povinen
rovnou stanovit lhůtu, o níž se sdělení předběžného právního názoru odkládá. Lhůta musí být
co do své délky odůvodněná, a tedy přiměřená okolnostem řízení a v rozsahu nezbytně nutném
pro naplnění účelu, pro který se sdělení předběžného právního názoru odkládá (nikoliv delší).
Pokud by ani v této dodatečné lhůtě Úřad nebyl schopen předběžný právní názor formulovat,
mohl by postup analogicky opakovat. Je však třeba zdůraznit, že nedodržení pravidla o sdělení
předběžného právního názoru do 20 pracovních dnů by mělo být výjimečné.
Navrhovaná právní úprava si klade stanovením lhůt pro sdělení předběžného právního
názoru za cíl urychlit rozhodování Úřadu ve věcech návrhů na přezkoumání úkonů zadavatele.
K odst. 2:
Úřad sdělí účastníkům řízení svůj předběžný právní názor, a to formou ústního
projednání, nebo písemně. Sdělení formou ústního projednání by mělo být novým standardem,
ledaže strany vyjádří souhlas se sdělením předběžného právního názoru písemně (viz dále §
256c odst. 1), tedy bez ústního projednání, a Úřad sám tento postup bude považovat za účelný.
V obou případech, jak při sdělení předběžného právního názoru formou ústního projednání, tak
formou písemnou, platí, že strany mají možnost se ke sdělenému předběžnému právnímu
názoru vyjádřit. Tuto možnost mají dle § 261 odst. 5 též v rámci lhůty pro vyjádření se k
podkladům rozhodnutí, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů. Přitom nejsou dotčena
ustanovení § 251 odst. 4 a 5 navrhované právní úpravy (obecná ustanovení týkající se
dokazování a změn a doplnění návrhu v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele), která
představují určitou koncentraci v řízení. Tato koncentrace řízení není v případě sdělování
předběžného právního názoru nijak prolomena, resp. uvedená ustanovení přesně definují, v
jakých případech je možno uvádět nové skutečnosti a návrhy důkazu (jde o skutečnosti, návrhy
důkazů a jiné návrhy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost tvrzení a důkazů účastníků řízení
a které budou uvedeny nejpozději při ústním jednání nebo do 3 pracovních dnů od písemného
sdělení předběžného právního názoru, pokud se ústní projednání nekoná).
Navrhovaná právní úprava tak dává účastníkům řízení možnost reagovat na předběžné
právní posouzení Úřadu, jak jej Úřad formuluje při sdělení předběžného právního názoru, a
stanoví jim možnost chránit svá práva a oprávněné zájmy. Tato možnost je zachována i v
případě, kdy je předběžný právní názor sdělován písemně.
Navrhovaná úprava si klade za cíl umožnit efektivní pochopení podstaty sporu,
skutkového a právního stavu věci, a to při zachování práv a oprávněných zájmů účastníků řízení
a dotčených osob, kteří mají možnost se k předběžnému právnímu názoru Úřadu vyjádřit a
vznést své připomínky.
V návaznosti na sdělení předběžného právního názoru má navrhovatel možnost si zvážit
svou šanci na úspěch ve věci samé a případně podle § 255 odst. 4 vzít svůj návrh do 5
pracovních dnů od sdělení předběžného právního názoru zpět a získat tak zpět 65 % složené
kauce.
Pokud by účastník řízení nebyl schopen například z důvodu složitosti na sdělený právní názor
dostatečně reagovat, vždy má možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí podle § 261 odst. 5.
Z principu právní jistoty a předvídatelnosti rozhodování orgánů veřejné moci vyplývá,
že Úřad je sděleným právním názorem vázán.
K § 256c
K odst. 1:
Navrhuje se pravidlo, že Úřad sděluje předběžný právní názor zásadně formou ústního
projednání. Sdělení předběžného právního názoru formou ústního projednání by mělo být
novým standardem a mělo by proběhnout vždy, s výjimkou případů, kdy strany vyjádří souhlas
se sdělením předběžného právního názoru písemně bez ústního projednání a Úřad sám tento
postup bude považovat za účelný.
Ústní projednání představuje zvláštní procesní úpravu oproti správnímu řádu a nejedná
se o ústní jednání ve smyslu § 49 správního řádu. V případě sdělení předběžného právního
názoru formou ústního projednání Úřad nařídí ústní projednání tak, aby bylo zahájeno ve lhůtě
20 pracovních dnů od počátku běhu lhůty pro vydání rozhodnutí, jak je tato lhůta stanovena v
§ 256b odst. 1 větě první.
Zákon nepředepisuje výslovně formu a lhůtu pro stanovení termínu ústního projednání
a ponechává prostor pro postup Úřadu dle jeho potřeb a uvážení. To nevylučuje, aby se
přiměřeně postupovalo podle § 49 odst. 1 správního řádu, podle kterého bude zásadně za
dostatečnou považována lhůta 5 dnů pro uvědomění stran o termínu projednání předem. Ústní
projednání lze provést též videokonferenčně podle obecně platných pravidel správního řízení.
Ústní projednání má za cíl pomoci vyjasnit rychle a efektivně problematické aspekty
konkrétního případu, a to na rozdíl od situace, kdy by komunikace mezi Úřadem a účastníky
řízení o přezkoumání úkonů zadavatele probíhala pouze v písemné podobě, jak je tomu ve
vztahu k Úřadu v rámci dosud platné a účinné právní úpravy. Navrhovaná právní úprava tedy
umožňuje zrychlit a zefektivnit řízení před Úřadem tak, aby strany mohly případně včas před
vydáním rozhodnutí efektivně reagovat na sdělený předběžný právní názor, popřípadě aby
navrhovatel mohl vzít svůj návrh včas zpět (a realizoval tak úsporu kauce ve výši 65 %) nebo
zadavatel mohl provést autoremeduru ještě před tím, než Úřad přistoupí k písemnému
vyhotovení konečného rozhodnutí ve věci.
Navrhovaná právní úprava má inspiraci v německé právní úpravě, která je postavena na
správním přezkumu, jehož iniciaci podmiňuje uplatněním námitek u zadavatele. Přezkum
úkonů zadavatele probíhá před tribunály kvazisoudního charakteru, jež mají na rozhodnutí ve
věci stanovenu lhůtu v délce 5 týdnů, a které obligatorně nařizují ústní jednání. Případné
následné rozhodování soudů je ukončeno v rámci 3 až 6 měsíců. Tímto postupem je tedy
zachována rychlost rozhodování, a to při efektivním zjištění skutkového a právního stavu při
využití ústního jednání.
K odst. 2:
V zájmu urychlení řízení se výslovně stanoví, že projednání může být odročeno jen z
důležitých důvodů, které musí být účastníkům řízení sděleny. Toto ustanovení je inspirováno
úpravou § 119 odst. 1 občanského soudního řádu. Může se zejména jednat o důvody na straně
účastníka řízení, který není schopen se zúčastnit ústního projednání. Je však na zvážení Úřadu,
zda důvody vyhodnotí jako důležité pro to, aby došlo k odročení ústního projednání. Pokud to
bude účelné, může Úřad konat ústní projednání též formou videokonference, podle obecných
principů správního řízení (nakolik správní řád využití tohoto způsobu nevylučuje a ačkoli dosud
tento způsob ani výslovně neupravuje). Využití videokonferenčního zařízení by mělo v praxi
napomoci zefektivnit průběh řízení a vyjít vstříc potřebám stran tam, kde by jinak uplatňovaly
překážku osobní účasti jako důvod pro odročení ústního projednání (včetně řešení
epidemiologických situací).
K odst. 3:
Vedle ústního projednání může Úřad svolat i ústní jednání dle § 49 správního řádu, v
rámci kterého se provádí dokazování. Pro takový případ Zákon stanoví, že ústní jednání lze
spojit s ústním projednáním předběžného právního názoru. Na ústní jednání se v takovém
případě použije § 49 správního řádu v plném rozsahu.
Povinnost vyhotovit protokol z jednání podle § 18 odst. 1 správního řádu se uplatní jak
u ústního projednání, tak u ústního jednání; pořízení zvukového záznamu se předpokládá
zejména v případě konání projednání nebo jednání formou videokonference, nicméně povinnost
vyhotovit protokol tím není dotčena.
V současnosti je v legislativním procesu návrh, kterým se upraví možnost vést správní
řízení pomocí videokonferenčního zařízení výslovně a stanoví se bližší podmínky (sněmovní
tisk č. 845).
K bodům 20 až 22 – k § 257
Úprava v písmenu d) reflektuje změnu v obligatorních náležitostech návrhu, kdy se
vedle dokladu o doručení námitek zadavateli předkládají také podané námitky a rozhodnutí o
námitkách, bylo-li navrhovateli doručeno (viz § 251 odst. 1).
Úprava v písmenu g) reflektuje skutečnost, že zrušení zadávacího řízení podle § 51 odst.
2 automaticky neznamená jeho ukončení. S ohledem na dosavadní nejednoznačnost tohoto
ustanovení a praktické komplikace (hlavně v situaci, kdy dojde ke zrušení samotného
rozhodnutí o zrušení zadavatelem) je nyní explicitně stanoveno, že Úřad je oprávněn zastavit
zahájené správní řízení až v případě, kdy je zadávací řízení podle § 51 odst. 2 ukončeno, resp.
když je zrušení zadávacího řízení konečné. Správní řízení bude možné podle nového § 261 odst.
4 v návaznosti na zrušení zadávacího řízení přerušit, a to doby ukončení zadávacího řízení.
Pokud Úřad zjistí, že je dán některý z důvodů pro zastavení řízení, rozhodne o zastavení řízení
i bez návrhu.
K bodu 23 – k § 257a
Navrhované ustanovení vyplývá z prvního pilíře reformy přezkumu veřejných zakázek,
který zavádí jednoinstanční rozhodování. Rozhodnutí Úřadu je možné napadnout správní
žalobou.
Cílem navrhované právní úpravy je zrychlení a zefektivnění přezkumu úkonů
zadavatele.
Možnost zavedení jednoinstančního správního řízení vyplývá jak z rozhodovací praxe
Ústavního soudu, podle které „absence dvojinstančnosti správního řízení protiústavnost bez
dalšího nezakládá (…), když z Listiny, Ústavy České republiky ani z mezinárodních smluv o
lidských právech a svobodách nelze dovodit právo na odvolání ve správním řízení“ (srov. např.
nález Ústavního soudu ze dne 16. 5. 2007 sp. zn. IV. ÚS 493/06), tak i z odborné literatury,
podle které „jsou přípustné případy správního řízení a rozhodování správních orgánů, kdy k
uplatnění zásady dvojinstančnosti nemusí dojít vůbec (absolutní vyloučení zásady
dvojinstančnosti)“ (srov. POTĚŠIL, Lukáš, HEJČ, David, RIGEL, Filip, MAREK, David.
Správní řád. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 438, marg. č. 1).
Zavedení jednoinstančnosti správního řízení o přezkumu veřejných zakázek před
Úřadem je tedy ústavně konformní a je v souladu se zásadami správního řízení a mezinárodními
smlouvami.
Aby nedocházelo k obcházení vyloučení rozkladu pomocí jiných institutů, dochází
rovněž k vyloučení možnosti obnovy řízení a přezkumného řízení, a to s výjimkou postupu
podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu, tedy případu, kdy se žalobce ve správním
soudnictví domáhá zrušení rozhodnutí správního orgánu a lze jej uspokojit změnou nebo
zrušením tohoto rozhodnutí v přezkumném řízení.
K bodu 24 – k § 261 odst. 1
Ustanovení se upravuje a nově se navrhuje, že výlučně prostřednictvím datové schránky
nebo veřejné datové sítě se činí podání účastníků vůči Úřadu ve všech případech, nejen v
případě řízení zahajovaných ex offo či v řízení o rozkladu. Dosavadní rozlišování není důvodné.
V případě doručování prostřednictvím veřejné datové sítě pak platí, že podepisování se řídí § 6
zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění
pozdějších předpisů (tedy podepisování uznávaným elektronickým podpisem, jímž se rozumí
zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis
nebo kvalifikovaný elektronický podpis).
K bodu 25 – k § 261 odst. 2
Doplněním ve větě první se toto ustanovení výslovně použije na přerušování řízení
zahajovaných z moci úřední. V těchto řízeních je Úřad oprávněn, v souladu s plnou zásadou
vyšetřovací, využívat vyžádání odborných vyjádření a posudků bez omezení a v těchto
případech také přerušovat řízení. Dále se pojem „odborné stanovisko“ nahrazuje pojmem
„odborné vyjádření“ v souladu s terminologií zavedenou zákonem č. 254/2019 Sb., o znalcích,
znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.
K bodu 26 – k § 261 odst. 3 a 4
K odst. 3: Nový odstavec 3 se vztahuje pouze na řízení zahajovaná na návrh a souvisí s
třetím pilířem reformy přezkumu veřejných zakázek, v jehož důsledku se oslabuje vyšetřovací
pravomoc Úřadu.
Nová úprava je doplněna v souladu s § 3 správního řádu, podle kterého postupuje
správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti, nevyplývá-
li ze zákona něco jiného.
Upravuje se oprávnění Úřadu vyžádat si odborné vyjádření nebo znalecký posudek. K
tomu je však Úřad oprávněn výlučně ve zvlášť složitých případech, vyžadujících zvláštního
posouzení (srov. § 127 odst. 3 občanského soudního řádu). Účelem je zefektivnit a urychlit
řízení a výslovně zakotvit pravomoc Úřadu, aby činil závěry jak v běžných případech, tak i v
případech zvlášť složitých ve smyslu § 71 odst. 3 písm. a), pokud nevyžadují zvláštního
posouzení, sám bez toho, že by se jeho názor musel opírat o odborné vyjádření nebo jiný
důkazní prostředek či podklad pro rozhodnutí nad rámec podkladů předložených účastníky
řízení. Úřad bude moci v případě, že si vyžádá odborné vyjádření nebo ustanoví znalce
(znaleckého ústavu či kanceláře), přerušit řízení.
K odst. 4: Nový odstavec 4 navazuje na úpravu v § 257 písm. g), podle něhož Úřad nově
zastaví řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v případě zrušení zadávacího řízení zadavatelem
až poté, co je řízení podle § 51 odst. 2 ukončeno. Důvodem je skutečnost, že samotné zrušení
řízení může být napadeno námitkami a případně předmětem přezkumu Úřadem. K ukončení
řízení tak může dojít až s odstupem mnoha měsíců. V této době může Úřad přerušit řízení.
K bodu 27 – k § 261 odst. 5
V dosavadním § 261 odst. 3 se upravuje lhůta pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí
na 5 pracovních dní.
K bodu 28 – k nadpisu § 263
Legislativně technická změna přijatá v návaznosti na definici smlouvy v § 248 odst. 3.
Podle této definice se smlouvou rozumí i rámcová dohoda, a bylo by tak v rozporu se zavedenou
terminologií pojem „rámcová dohoda“ výslovně uvádět.
K bodům 29 až 31 – k § 263
V tomto ustanovení dochází k drobným úpravám zejména legislativně technického rázu.
Základním východiskem napříč tímto ustanovením zároveň je, že Úřad je vázán návrhem, v
souladu s principy správního řízení o žádosti, které je charakterem blízké spornému řízení a
podléhá vysoké koncentraci v rozsahu přezkoumávaných skutečností a úkonů zadavatele. Úřad
není vázán navrhovaným petitem, tj. pokud jde o ukládané nápravné opatření (uvedené vyplývá
i z vazby na ostatní odstavce tohoto ustanovení, v nichž je uveden výčet možných nápravných
opatření v jednotlivých situacích).
V odstavci 2 dochází k legislativně technické úpravě tak, aby bylo zřejmé, že zrušení
zadávacího řízení či soutěže o návrh nebo zrušení jednotlivého úkonu zadavatele je nápravným
opatřením. V odstavci 7 se vypouští nadbytečné slovo „návrhem“.
Odstavec 8 byl pro nadbytečnost vypuštěn. V řízení zahájeném na návrh běží blokační
lhůta pro uzavření smlouvy ex lege (viz § 246 odst. 1). V řízení vedeném z moci úřední je
stanovena blokace ex lege v délce 60 dnů (viz § 246 odst. 2); Úřad může vydat případně
předběžné opatření i pro dobu přesahující 60 dní.
K bodům 32 až 34 – k § 264
Provádí se legislativně technická úprava, která reflektuje pojem smlouvy zavedený v §
248 odst. 3, kterou se rozumí smlouva na veřejnou zakázku i rámcová dohoda.
K bodu 35 – k § 272
Úřad je i nadále povinen uveřejňovat pravomocná rozhodnutí přijatá podle Zákona na
svých webových stránkách. Tato rozhodnutí je Úřad povinen nově uveřejňovat ve strojově
čitelné podobě. Uvedená změna má pomoci zabezpečit snadné vyhledávání v textech
rozhodnutí jakožto i možnost snadno citovat jejich jednotlivé pasáže.
K bodu 36 – k nadpisu § 272b
V návaznosti na čtvrtý pilíř reformy přezkumu veřejných zakázek se do § 272b doplňuje
nová speciální úprava týkající se nejen předběžného opatření v řízení o žalobě, ale i nová
speciální úprava týkající se vlastního řízení o žalobě. To je nutno promítnout i do nadpisu tohoto
ustanovení.
K bodu 37 – k § 272b odst. 1
Dosavadní § 272b odst. 1 se obsahově přesouvá do odstavce 3 tohoto ustanovení. Spolu
s přesunem tohoto ustanovení dochází rovněž k rozšíření jeho úpravy (blíže viz odůvodnění k
§ 272b odst. 3).
V zájmu zrychlení celkového procesu přezkumu úkonů zadavatele byla v odstavci 1
tohoto ustanovení stanovena zvláštní lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí Úřadu v řízení o
přezkoumání úkonů zadavatele, tedy nikoli proti rozhodnutí Úřadu v řízení o přestupku podle
Zákona, a to v délce 2 týdnů od oznámení rozhodnutí žalobci doručením jeho písemného
vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem. Jedná se o promítnutí čtvrtého pilíře
reformy přezkumu veřejných zakázek do novely zákona.
Zkrácená lhůta pro podání žaloby se týká jak žalob proti rozhodnutí Úřadu v řízení o
přezkoumání úkonů zadavatele zahájeného na návrh, tak zahájeného z moci úřední. Jedná se o
zvláštní úpravu oproti § 72 soudního řádu správního, podle kterého lhůta pro podání žaloby činí
2 měsíce od oznámení rozhodnutí.
Díky této právní úpravě tak bude výrazně zkrácena lhůta pro podání žaloby a bude již v
rámci 2 týdnů postaveno najisto, zda bylo dotčené rozhodnutí Úřadu napadeno. V návaznosti
na tuto úpravu tak dojde k posílení jistoty účastníků řízení.
K bodu 38 – k § 272b odst. 2 až 4
K odst. 2:
S ohledem na skutečnost, že lhůta pro podání žaloby podle odstavce 1 je výrazně
zkrácena, poskytuje se žalobci delší lhůta (1 měsíc od podání žaloby), v níž může žalobu rozšířit
na dosud nenapadené výroky nebo o další žalobní body. Tímto způsobem je zajištěno, že je v
krátké době 2 týdnů zřejmé, zda bylo rozhodnutí napadeno, ale zároveň poskytnut dostatečný
prostor k dopracování žaloby, která nebude v rozporu s garancí práva na soudní ochranu.
K odst. 3:
Do odstavce 3 byla vložena zvláštní pravidla pro podání návrhu na nařízení předběžného
opatření. Nový odstavec 3 obsahově vychází z dosavadního odstavce 1 tohoto ustanovení,
dochází však k rozšíření jeho úpravy ve smyslu stanovení nových zvláštních pravidel.
S ohledem na blokační charakter předběžného opatření, v důsledku něhož je zadavatel
zásadně omezen v dalším pokračování zadávacího řízení, Zákon stanovuje povinnost složit
spolu s podáním návrhu na nařízení předběžného opatření kauci ve výši podle § 255. Tato
úprava má zamezit účelovým či dokonce šikanózním návrhům blokujícím další postup v
zadávacím řízení.
Výše uvedené změny jsou poté reflektovány v poslední větě odstavce 3, podle které
soud odmítne návrh na nařízení předběžného opatření v případě, kdy nebyla složena kauce
nejpozději v den doručení návrhu na nařízení předběžného opatření. Tento přísný důsledek se
netýká nesplnění ostatních zvláštních povinností stanovených předmětným ustanovením.
K odst. 4:
V souladu se čtvrtým pilířem reformy přezkumu veřejných zakázek se stanovuje
zvláštní lhůta pro rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí Úřadu podle odstavce 1, a to v
délce 60 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení o nařízení předběžného opatření. Tato lhůta
se týká výlučně těch řízení o žalobě, v rámci kterých bylo nařízeno předběžné opatření. V
ostatních případech se tato lhůta neuplatní.
Stanovení výše uvedené lhůty má omezit celkovou délku blokace probíhajících
zadávacích řízení, kdy v důsledku předběžného opatření nelze uzavřít smlouvu na veřejnou
zakázku.
K bodům 39 a 40 – k § 272b odst. 5
Ustanovení se doplňuje o větu první, kterou se doplňuje dosavadní nedostatek právní
úpravy vracení kauce. Doposud bylo vrácení kauce vázáno na meritorní rozhodnutí o žalobě
bez ohledu na to, zda bylo předběžné opatření nařízeno, či nikoliv. Pokud však soud návrh na
nařízení předběžného opatření zamítl, probíhá projednání žaloby ve standardním režimu bez
stanovených lhůt pro rozhodnutí. V takovém případě však není příliš ospravedlnitelné, aby
žalobce „ručil“ kaucí za výsledek žaloby (nachází se ve stejné situaci, jako kdyby o nařízení
předběžného opatření nežádal, a tudíž by kauci vůbec neskládal). Pro tento případ se tedy
doplňuje pravidlo, podle kterého soud kauci v případě zamítnutí návrhu na nařízení
předběžného opatření vrátí žalobci, a to do 1 měsíce od nabytí právní moci usnesení o zamítnutí.
Naopak, pokud soud žalobu zamítne po nařízení předběžného opatření, kauce připadne státu
(pokud by soud žalobu zamítl před tím, než rozhodne o nařízení předběžného opatření, uplatní
se poslední věta odstavce a kauce se žalobci vrátí). Vrácení kauce je tak podmíněno úspěchem
žalobce ve věci.
K bodu 41 – k § 272b odst. 6
Provádí se terminologická úprava – použití správného terminologického spojení
„nařízení předběžného opatření“.
K bodu 42 – k § 272b odst. 7
Speciální ustanovení o možnosti podat kasační stížnost proti usnesení o předběžném
opatření (dosavadní odstavec 4) se zrušuje. Uplatní se tak obecná úprava soudního řádu
správního, tedy kasační stížnost proti usnesení o předběžném opatření nebude přípustná.
Předmětné speciální ustanovení bylo v minulosti do zákona vloženo jako výjimka z obecné
právní úpravy za účelem zkrácení doby případné blokace možnosti uzavřít smlouvu. V
návaznosti na nyní prováděné změny (včetně např. nové úpravy v § 272b odst. 3) již není tato
výjimka potřebná.
Za účelem urychlení řízení se stanovuje zvláštní lhůta pro vydání rozhodnutí o návrhu
na nařízení předběžného opatření. O tomto návrhu je soud povinen rozhodnout bez zbytečného
odkladu.
K bodům 43 a 44 – k § 272c
Doplňuje se povinnost soudu informovat o podání žaloby rovněž zadavatele, pokud není
sám žalobcem. Tím je zajištěno, aby byl i zadavatel v krátké lhůtě informován o tom, zda
rozhodnutí bylo napadeno žalobou, či nikoliv. V tomto směru je doplněn i nadpis ustanovení.
K čl. II – k přechodným ustanovením
K bodu 1
S ohledem na skutečnost, že novelou se upravuje rovněž § 246, který se týká zákazu
uzavření smlouvy před zahájením řízení o přezkoumání úkonů zadavatele na návrh, je třeba
stanovit hmotněprávní přechodná ustanovení pro zadávací řízení. Podle nich se nová úprava
uplatní až pro veřejné zakázky zahájené po nabytí účinnosti novely.
Zároveň se doplňuje ve stejném bodě procesně-právní přechodné ustanovení. Tedy,
pokud byla správní řízení zahájena před nabytím účinnosti této novely, řídí se tato správní řízení
pravidly stanovenými v Zákoně přede dnem nabytí účinnosti novely.
K bodu 2
Jelikož zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému není zadávacím
řízením, je třeba stanovit obdobné hmotněprávní ustanovení jako v bodě 1 i pro tyto zakázky.
K bodu 3
Zákon i jeho dosavadní novely zachovávají princip, že hmotněprávní režim veřejných
zakázek zadávaných na základě rámcové dohody se řídí právní úpravou platnou v době uzavření
rámcové dohody. Úprava § 246 provedená novelou se tedy na veřejné zakázky zadávané na
základě dříve uzavřených rámcových dohod nebude vztahovat.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o soudních poplatcích
K čl. III – Sazebník poplatků – položka 18
V bodě 2 se vkládá nové písmeno d), podle něhož se stanovuje speciální výše soudního
poplatku ve výši 50 000 Kč za podání žaloby proti rozhodnutí Úřadu vydanému v řízení o
přezkoumání úkonů zadavatele zahájeném na návrh, a to ve výši 50 000 Kč.
Touto speciální úpravou výše soudního poplatku má být dosaženo větší rovnováhy s
výší kauce za podání návrhu k přezkoumání úkonů zadavatele. Dosavadní právní úprava
stanovila, že s podáním návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele byl navrhovatel povinen
zaplatit vysokou kauci a naproti tomu za podání žaloby proti rozhodnutí předsedy Úřadu
navrhovatel hradil soudní poplatek ve výši pouze 3 000 Kč.
Zvýšení soudního poplatku má, obdobně jako institut kauce u podání návrhu na přezkoumání
úkonů zadavatele, za cíl čelit podávání čistě účelových, případně šikanózních návrhů.
Soudní poplatek ve výši 50 000 Kč za žalobu je přiměřený typové povaze sporů v oblasti
zadávání veřejných zakázek, ať již jde o jejich ekonomický význam pro dodavatele či
zadavatele, či o jejich právní a skutkovou složitost.
Soudní poplatek za podání žaloby v řízeních zahajovaných z moci úřední zůstává ve
stávající výši 6 000 Kč.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu
K čl. IV – k § 8
Ustanovení § 8 zákona obsahuje kompletní výčet oprávnění prezidenta Nejvyššího
kontrolního úřadu. V návaznosti na úpravu v zákoně o působnosti Úřadu, podle níž prezident
Nejvyššího kontrolního úřadu navrhuje jednoho člena komise pro výběr předsedy Úřadu, bylo
nutno doplnit uvedené oprávnění i v tomto ustanovení.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
K čl. V
K bodu 1 – k § 1 odst. 3
Formální změna, která reaguje na novou úpravu výběrového řízení předsedy Úřadu
stanovenou v novém § 1b zákona.
K bodu 2 a 3 – k § 1a odst. 1 a 2
Vkládá se nová věta do odstavce 1, na základě které je jeden z místopředsedů Úřadu
místopředsedou pro oblast veřejných zakázek a v odstavci 2 se stanoví, že tento místopředseda
je jmenován vládou na základě výběrového řízení, jehož podrobnosti jsou stanoveny v § 1c
návrhu. Uvedený krok souvisí se zvýšením úlohy tohoto místopředsedy při jmenování komisí
podle § 2a návrhu, a tudíž zvýšením jeho úlohy při přezkumu veřejných zakázek. Z tohoto
důvodu je navrhován transparentní způsob jeho výběru.
Působnost místopředsedy pro veřejné zakázky je určena odkazem na působnost Úřadu
vymezenou v § 2 odst. 1 písm. b) a odkazem na Zákon, konkrétně pak jeho část třináctou hlavu
II upravující dozor nad zadáváním veřejných zakázek (řízení o přezkoumání úkonů zadavatele
a přestupkové řízení). Z povahy věci vyplývá, že místopředsedovi pro veřejné zakázky nejsou
podřízeny organizační útvary Úřadu, do jejichž působnosti patří otázky druhostupňového
rozhodování. Podle § 152 odst. 2 správního řádu o rozkladu rozhoduje předseda Úřadu.
K bodu 4 – k § 1b a 1c
K § 1b
Vzhledem k důležité roli předsedy Úřadu a jeho vlivu na trh v České republice existuje
veřejný zájem na transparentním výběru osoby, která tuto pozici bude zastávat. Účelem nové
úpravy je tak nastavit transparentní pravidla pro výběrové řízení na pozici předsedy Úřadu.
Návrh upravuje minimální standard průběhu výběrového řízení od výzvy k přihlášení uchazečů
do výběrového řízení, přes složení hodnotící komise až po zveřejnění protokolu o hodnocení
jednotlivých uchazečů a o průběhu výběrového řízení.
Vzhledem k tomu, že Úřad jako ústřední orgán státní správy nemá žádný nadřízený
orgán, výběr jeho předsedy připadá logicky vládě (na tomto novela nic nemění). Vláda za
účelem posouzení podaných přihlášek a hodnocení uchazečů ustaví hodnotící komisi.
Hodnotící komise bude mít 7 členů. Aby se zamezilo nerozhodnému stavu při hlasování, je
vhodné, aby měla lichý počet členů. Většinu členů hodnotící komise, konkrétně 5 členů,
jmenuje vláda podle svého uvážení, 2 členy pak vláda jmenuje na návrh prezidenta Nejvyššího
kontrolního úřadu a na návrh prezidenta republiky. Nejvyšší kontrolní úřad byl vybrán s
ohledem na jeho hlavní ústavní úlohu, kterou je kontrola hospodaření s veřejnými prostředky
ze strany veřejných institucí. Prezident republiky pak z důvodu zdůraznění mimořádné
důležitosti výběru předsedy Úřadu.
Další pravidla výběrového řízení (např. konkrétní hodnotící kritéria, způsob úpravy
veřejného slyšení aj.) by měla stanovit vláda. Výběrové řízení bude vyhlášeno formou usnesení
vlády, které v podrobnosti upraví organizační pravidla výběrového řízení. Z osob, které dle
hodnotící komise uspěly ve výběrovém řízení, vláda vybere osobu, kterou navrhne na
jmenování do funkce předsedy Úřadu. Vláda není vázána pořadím úspěšnosti dle hodnocení
hodnotící komise, její výběr však bude podléhat kontrole veřejnosti.
Návrh upravuje v odstavci 6 povinné veřejné slyšení uchazečů ve výběrovém řízení.
Zapojení veřejnosti posiluje transparentnost výběru předsedy Úřadu. Veřejné slyšení by mělo
sledovat hlavní cíl výběrového řízení – tedy výběr kandidáta s odpovídající odbornou praxí a
osobnostní integritou. Otázky tak musí směřovat na tyto vlastnosti kandidáta. Pořadí uchazečů
určí hodnotící komise podle odstavce 3 a veřejného slyšení.
Hodnotící komise je povinna vyhotovit protokol o hodnocení a pořadí uchazečů, kteří
ve výběrovém řízení uspěli, a záznam o průběhu výběrového řízení (může mít podobu
audiovizuálního záznamu), které budou následně uveřejněny na internetových stránkách vlády.
K § 1c
Výběrové řízení na místopředsedu pro veřejné zakázky je koncipováno obdobným
způsobem jako výběrové řízení na předsedu Úřadu, se zohledněním skutečnosti, že se jedná o
osobu, která nestojí v čele Úřadu. Proto se odkazuje na obdobné použití ustanovení § 1b odst.
1 ve vztahu k vyhlášení výběrového řízení, odstavce 4 ohledně ustanovení hodnotící komise
vládou (v tomto případě bez zapojení jiných institucí) a odstavce 7 ohledně protokolu o průběhu
výběrového řízení a hodnocení uchazečů a jeho uveřejnění.
Výběrového řízení se může zúčastnit pouze osoba, která splňuje požadavky stanovené
v § 1a odst. 5, tedy je státním občanem České republiky, je plně svéprávná, je bezúhonná, má
ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu, má
nejméně 7 let právní praxe nebo praxe v oblasti ekonomie a dosáhla věku 35 let. Uchazeče,
kteří dané podmínky nesplňují, hodnotící komise nezařadí mezi osoby, které uspěly.
K bodu 5 – k § 2a
Pro vedení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, ať již zahajovaných na návrh, nebo
z moci úřední, se nově v souvislosti s druhým pilířem reformy předpokládá, že rozhodnutí
budou přijímána a úkony ve správním řízení činěny kolektivní formou v komisi, namísto jednou
úřední oprávněnou osobou. Jedná se tak o zvláštní úpravu k § 15 odst. 2 správního řádu pro
určení oprávněné úřední osoby. Zároveň však toto určení neznamená, že by se zřizoval zvláštní
správní orgán a rozhodnutí učiněná touto kolektivní formou (v komisi) jsou nadále rozhodnutím
Úřadu, který je nadále i výlučně pasivně legitimován.
Komise bude nejméně tříčlenná a bude složená z předsedy a minimálně dvou dalších
členů. Vždy bude mít lichý počet členů. Komise se budou skládat z interních členů –
zaměstnanců Úřadu ve služebním poměru. Členy komisí jmenuje (a odvolává) předseda Úřadu
na návrh místopředsedy pro veřejné zakázky. Je ponecháno na uvážení předsedy Úřadu a
místopředsedy úřadu pro veřejné zakázky, které osoby stanoví jako členy komise. V úvahu
připadají zejména seniorní úředníci, například ředitelé odborů a vedoucí oddělení Sekce
veřejných zakázek. Rovněž je na uvážení předsedy Úřadu a místopředsedy úřadu pro veřejné
zakázky, zda tyto komise budou koncipovány jako stálé, či nikoliv. Bude možné rovněž stanovit
odlišný počet členů, resp. odlišné složení komisí podle významu veřejné zakázky (tedy
například pro veřejné zakázky od určité hodnoty stanovit vyšší než minimální počet členů
komise či požadavek na zastoupení seniornějších úředníků). Jelikož členové komisí budou
zaměstnanci Úřadu, budou odměňováni v rámci svého služebního poměru. Činnost v rámci
komise může být nicméně zohledněna při stanovení osobního příplatku. Do budoucna lze
rovněž uvažovat o tom, že by se mohlo jednat o tzv. klíčová služební místa podle nařízení vlády
č. 304/2014 Sb.
Členové komise budou při rozhodování vázáni pouze právními předpisy, jak vyplývá z
obecné zásady správního řádu, dle které osoby, které nejsou v postavení oprávněné úřední
osoby, nesmí do rozhodování zasahovat. Členům komisí nesmí být ze strany představených,
resp. nadřízených udělovány příkazy k výkonu služby nebo pokyny zaměstnavatele týkající se
obsahu rozhodnutí. Tím však není vyloučeno sjednocování rozhodovací praxe, na níž musí být
dbáno i bez takových příkazů či pokynů, neboť jde o základní zásadu správního řízení
vyplývající z § 2 odst. 4 správního řádu.
Z hlediska vedení řízení a rozhodování se na činnost komise uplatní § 134 správního
řádu o kolektivním orgánu. Odchylně od § 134 odst. 5 správního řádu se však v § 2a odst. 4
specificky zmocňuje předseda Úřadu k tomu, aby vydal jeden jednací řád společný pro všechny
komise. Tento jednací řád by měl určit nejen vlastní jednání komisí, ale rovněž jejich složení,
zastupitelnost, způsob přidělování jednotlivých případů či způsob kooperace členů komise s
ostatními zaměstnanci úřadu (podpůrným aparátem). Tento jednací řád vydává předseda Úřadu
na návrh místopředsedy pro veřejné zakázky a z důvodu transparentnosti bude muset být
uveřejněn na internetových stránkách Úřadu.
Zároveň platí, že jednací řád vydaný dle § 2a odst. 4 nemůže být v rozporu s obecně
platnou úpravou § 134 správního řádu, která není vyloučena. Dle § 134 odst. 1 věty druhé
správního řádu zejména platí, že usnesení, s výjimkou usnesení o tom, zda osoba je či není
účastníkem, a usnesení o zastavení řízení, jakož i úkon, který není rozhodnutím, provádí
předseda komise samostatně. Kolegiální orgán po poradě rozhoduje hlasováním, přičemž
jednací řád stanoví podrobnosti podepisování písemného vyhotovení rozhodnutí (typicky
podpis předsedou orgánu). Protokol o hlasování kolegiálního orgánu dle § 134 odst. 3 věty
čtvrté správního řádu podepisují všichni přítomní členové a osoba, která byla pověřena
sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.
K čl. VI – k přechodným ustanovením
K bodu 1:
V návaznosti na přechodná ustanovení ve vztahu k řízení o přezkoumání úkonů
zadavatele v Zákoně, resp. v zákoně o veřejných službách v přepravě cestujících, je třeba
stanovit, že nová úprava rozhodování komisí vymezená v § 2a se uplatní až v řízeních
zahájených po nabytí účinnosti novely.
K bodům 2 a 3:
S ohledem na úpravu nové funkce místopředsedy pro veřejné zakázky v rámci Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže a novou úpravu rozhodování prostřednictvím komisí, je nutné
zachovat kontinuitu v chodu tohoto úřadu a jeho rozhodování, aby se nová úprava nedotkla
negativním způsobem účastníků řízení a návazně na to, aby nepozdržela celý proces
rozhodování v počátcích aplikace nové právní úpravy. Z toho důvodu bylo jako nejvhodnější
řešení určeno, že novou funkci místopředsedy pro veřejné zakázky bude vykonávat ten z
dosavadních místopředsedů, který je pověřen řízením Sekce veřejných zakázek, neboť má k
dané problematice nejblíže. Po skončení jeho funkčního období bude nový místopředseda pro
veřejné zakázky určen postupem, který je nově stanoven zákonem, tedy na návrh vlády na
základě výběrového řízení.
Stávající předseda a místopředsedové dokončí svá funkční období podle dosavadní
úpravy, nebude jim tedy funkční období zkráceno, nemůže tedy dojít k pochybnostem o
účelovosti nové úpravy.
K bodu 4:
Z důvodu právní jistoty se doplňuje též přechodné ustanovení, ze kterého plyne, že lhůta
pro podání žaloby proti rozhodnutí ÚOHS v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle
Zákona, která byla podána přede dnem nabytí účinnosti předkládané novely, se posuzuje podle
dosavadních právních předpisů.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících
K čl. VII
K bodu 1 – k § 27a
Účelem navrhované úpravy je zajistit obdobné použití zvláštních ustanovení o řízení o
žalobách proti rozhodnutí ÚOHS stanovených v zákoně o zadávání veřejných zakázek (§ 272a
až 272c), a to pro účely řízení o žalobách proti rozhodnutím ÚOHS vydaným podle zákona č.
194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů.
Jedná se o zvláštní ustanovení o spisu v soudním řízení (§ 272a), zvláštní ustanovení o
předběžném opatření (§ 272b) a zvláštní ustanovení o informování ÚOHS o podané žalobě (§
272c). Cílem této změny je zejména zkrátit lhůtu pro podání žaloby nejen ve vztahu k
rozhodnutím ÚOHS podle Zákona, ale také ve vztahu k rozhodnutím vydaným podle zákona č.
194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících.
K bodu 2 – k § 34
Dochází k opravě odkazu na § 270 odst. 10 a 11, jelikož tato ustanovení ve zmíněném
ustanovení po novele provedené zákonem č. 166/2023 Sb. obsažena nejsou.
K čl. VIII – k přechodnému ustanovení
Doplňuje se procesně-právní přechodné ustanovení. Pokud byla správní řízení zahájena
před nabytím účinnosti této novely, řídí se tato řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pravidly
stanovenými v Zákoně přede dnem nabytí účinnosti novely.
ČÁST ŠESTÁ
Účinnost
K čl. IX
Účinnost je stanovena na 1. července 2026.
V Praze dne 28. dubna 2025
podepsáno elektronicky
VI.
ČÁST PRVNÍ: Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání
veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§ 246
Zákaz uzavření smlouvy
(1) Zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem
a) před uplynutím lhůty pro podání námitek proti
1. vyloučení účastníka zadávacího řízení,
2. výběru dodavatele, pokud je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele,
3. obsahu sdělení podle § 123 odst. 2, nebo
4. dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu,
b) do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, byly-li námitky podány včas,
c) před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele,
pokud včas podané námitky odmítl,
d) ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení do nabytí právní moci rozhodnutí o návrhu v řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas; zadavatel
však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud Úřad návrh zamítl nebo bylo správní řízení
vedené o návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci a byla složena kauce
v souladu s § 255.
(2) Zadavatel rovněž nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem ve lhůtě 60 dnů ode dne
zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, zahájí-li Úřad toto řízení z moci úřední;
zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud bylo správní řízení zastaveno
a takové rozhodnutí nabylo právní moci. Po uplynutí této lhůty může Úřad nařídit
předběžné opatření pouze tehdy, pokud veřejný zájem na plnění veřejné zakázky
nepřevažuje nad veřejným zájmem na zabránění takovému plnění. Při rozhodování o
nařízení předběžného opatření jsou brány v úvahu pravděpodobné důsledky nařízení
předběžného opatření pro veřejný zájem i všechny další zájmy, které jím mohou být
poškozeny.
HLAVA II
DOZOR NAD DODRŽOVÁNÍM ZÁKONA
...
Díl 2
Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele
Návrh
1
§ 250
(1) Návrh lze podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které podle tvrzení
navrhovatele nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma
na právech navrhovatele, a to zejména proti
a) zadávacím podmínkám,
b) dobrovolnému oznámení,
c) vyloučení účastníka zadávacího řízení,
d) výběru dodavatele,
e) volbě druhu zadávacího řízení, nebo
f) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.
(2) Po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku či rámcové dohody lze podat pouze návrh
na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254, a to i bez předchozího podání námitek.
§ 251
(1) Návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem
obsahovat označení zadavatele, v čem úkonu nebo opomenutí zadavatele a skutečností,
v nichž je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma
na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je
povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení
navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení
kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy
na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli rovněž podané námitky,
doklad o jejich doručení zadavateli a rozhodnutí o námitkách, pokud bylo navrhovateli
doručeno.
(2) Návrh musí být, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli
do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel
námitky odmítnul.
(3) Pokud zadavatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl, musí být návrh
podle § 250 odst. 1 doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek
stěžovatelem navrhovatelem.
(4) Náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé nemohou být dodatečně
měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem;
Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží s výjimkou skutečností, důkazů a návrhů,
které navrhovatel nemohl uplatnit dříve. Tyto skutečnosti, důkazy a návrhy mohou být
uvedeny nejpozději při projednání předběžného právního názoru podle § 256c nebo do 3
pracovních dnů od sdělení předběžného právního názoru podle § 256b odst. 2, pokud se
projednání nekoná. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem
2
obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové
skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen
prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.
(5) V řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení jiní účastníci řízení než
navrhovatel navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15
10 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle
odstavce 4; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad
nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, které nemohli uplatnit
dříve nebo jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí.
O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty
první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení.
(6) Součástí oznámení o zahájení řízení je stejnopis návrhu na zahájení řízení.
...
§ 254
Zvláštní ustanovení o návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy
(1) Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat
navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu
a) bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení
nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl povinen toto
oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním
řízení uveřejnit, ledaže uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212
odst. 2,
b) přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem nebo předběžným opatřením,
c) na základě postupu mimo zadávací řízení, ačkoli mu bylo pokračování v tomto postupu
zakázáno rozhodnutím podle § 263 odst. 7, nebo
d) postupem podle § 135 odst. 4 nebo § 141 odst. 5, přičemž porušil pravidla stanovená pro
zadání veřejné zakázky na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému
a tím ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele.
(2) V návrhu musí být uvedeno, kdy se navrhovatel dozvěděl o tom, že zadavatel uzavřel
smlouvu postupem podle odstavce 1.
(3) Návrh doručí navrhovatel Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 30 dnů ode dne, kdy
zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy způsobem podle § 212 odst. 2 s uvedením
důvodu pro zadání veřejné zakázky bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení,
předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení,
nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.
(4) Návrh podle odstavce 1 písm. d) doručí navrhovatel Úřadu a ve stejnopisu zadavateli
do 30 dnů ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy na základě rámcové
3
dohody podle § 137 nebo oznámení o uzavření smlouvy v dynamickém nákupním systému
podle § 142, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.
(5) Zadavatel do 10 dnů od doručení návrhu zašle Úřadu všechny dokumenty obsahující
zadávací podmínky a dokumentaci o zadávacím řízení. Pokud nepostupuje v zadávacím řízení
nebo postupuje v zadávacím řízení, které nevyžaduje pro zahájení uveřejnění oznámení nebo
výzvy, sdělí Úřadu ve stejné lhůtě důvody pro takový postup.
(6) Zadavatel Úřadu ve lhůtě podle odstavce 5 rovněž doručí své vyjádření k návrhu.
Pokud zadavatel hodlá prokazovat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 264
odst. 3 nebo 4, musí být součástí tohoto vyjádření rovněž tvrzení a návrhy důkazních prostředků
k jejich prokázání týkající se těchto důvodů; tato tvrzení a návrhy důkazních prostředků nelze
po uplynutí lhůty podle odstavce 5 dále měnit nebo rozšiřovat.
(7) V řízení o návrhu podle odstavce 1 nelze nařídit předběžné opatření.
§ 255
Kauce
(1) Ve lhůtě pro doručení návrhu je navrhovatel, nejde-li o případ podle odstavce 2,
povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu
plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou,
nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. Za nabídkovou cenu se pro
účely výpočtu této kauce považuje rovněž cena uvedená v předběžné nabídce. V případě, že
navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 1 %
z předpokládané hodnoty veřejné zakázky, rámcové dohody nebo dynamického
nákupního systému uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu
zadavatele, nejméně však ve výši 50 000 Kč a nejvýše ve výši 10 000 000 Kč; pokud
předpokládaná hodnota není uveřejněna, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. Je-li
veřejná zakázka rozdělena na části a návrh se týká pouze určité části, je navrhovatel
povinen složit kauci pouze ve vztahu k této části. V případě návrhu na uložení zákazu plnění
smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.
(2) Ve lhůtě pro doručení návrhu, jde-li o řízení o přezkoumání postupu pro zadávání
koncesí, je navrhovatel povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z předpokládané hodnoty
koncese uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele, nejméně však
ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že zadavatel neuveřejní ve
Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele předpokládanou hodnotu koncese, je
navrhovatel povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění
koncesní smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.
(3) Kauce připadne státu, jestliže Úřad
a) pravomocným rozhodnutím návrh zamítne podle § 265 písm. a), nebo
b) pravomocným rozhodnutím rozhodne o zastavení řízení, pokud vzal navrhovatel návrh zpět
poté, co bylo v témže správním řízení nepravomocně rozhodnuto o zamítnutí návrhu podle
§ 265 písm. a).
4
b) zastaví řízení, pokud vzal navrhovatel návrh zpět poté, co uplynula lhůta podle
odstavce 4.
(4) V případě, že navrhovatel vzal svůj návrh před vydáním rozhodnutí ve věci samé
zpět ve lhůtě 5 pracovních dnů od sdělení předběžného právního názoru podle § 256b
odst. 2, připadne státu 35 % kauce, nejméně však 30 000 Kč; zbývající část kauce Úřad vrátí
navrhovateli.
(5) Kauce, která připadla státu, je příjmem státního rozpočtu.
(6) Pokud Úřad rozhodne jiným způsobem, než je uvedeno v odstavci 3, vrátí kauci nebo
její část navrhovateli do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
§ 256
Účastníci řízení
Účastníkem řízení je zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel; je-li
předmětem řízení přezkoumání výběru dodavatele nebo výběru návrhu v soutěži o návrh, je
účastníkem řízení též vybraný dodavatel nebo vybraný účastník soutěže o návrh. V řízení
o uložení zákazu plnění smlouvy je účastníkem řízení navrhovatel a strany smlouvy.
§ 256a
Dokazování v řízení o přezkoumání úkonů zahajovaném na návrh
V řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahajovaném na návrh se pro
dokazování § 141 odst. 4 správního řádu použije obdobně.
§ 256b
Sdělení předběžného právního názoru
(1) Úřad do 20 pracovních dnů od počátku běhu lhůty pro vydání rozhodnutí sdělí
účastníkům řízení předběžný právní názor. Ve výjimečných, zvláště složitých případech,
v nichž Úřad není schopen ve lhůtě podle věty první sdělit předběžný právní názor,
informuje Úřad o této skutečnosti neprodleně účastníky řízení s uvedením důvodu a doby,
o kterou sdělení předběžného právního názoru odkládá.
(2) Úřad sdělí předběžný právní názor formou ústního projednání; pokud se
projednání nekoná, sdělí svůj předběžný právní názor písemně. Účastníci řízení mají
možnost se k předběžnému právnímu názoru vyjádřit.
§ 256c
Projednání předběžného právního názoru
(1) Projednání se svolává ke sdělení předběžného právního názoru. Projednání
není třeba svolat, jestliže účastníci řízení souhlasí se sdělením předběžného právního
názoru písemně.
5
(2) Projednání může být odročeno jen z důležitých důvodů, které musí být
účastníkům řízení sděleny.
(3) Projednání předběžného právního názoru lze spojit s ústním jednáním.
§ 257
Zastavení řízení
Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže
a) návrh neobsahuje obecné náležitosti podání stanovené správním řádem nebo označení
zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen
doklad o složení kauce ve výši podle § 255 odst. 1 nebo 2 a navrhovatel tyto nedostatky návrhu
ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil,
b) návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli
vznikla nebo hrozí újma na jeho právech,
c) nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255,
d) k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen
doklad o doručení námitek zadavateli nebo nejsou připojeny podané námitky nebo
rozhodnutí o námitkách, pokud bylo navrhovateli doručeno,
e) návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 251 odst. 2 nebo 3 nebo podle
§ 254 odst. 3,
f) v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření
podle § 263 nebo pro uložení sankce podle § 268 nebo 269,
g) zadavatel zrušil zadávací řízení a došlo i k ukončení zadávacího řízení,
h) návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254,
i) zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo přijal požadované opatření k nápravě,
j) zadavatel v průběhu správního řízení uzavřel smlouvu na plnění předmětu přezkoumávané
veřejné zakázky,
k) návrh byl podán po uzavření smlouvy, s výjimkou případu návrhu na zákaz plnění smlouvy,
l) byl podán návrh na zákaz plnění smlouvy a Úřad zjistí, že závazek ze smlouvy byl splněn,
nebo
m) v řízení zahájeném z moci úřední zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo učinil
opatření k nápravě.
6
§ 257a
Vyloučení opravných prostředků
Proti rozhodnutí Úřadu vydanému v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele nelze
podat rozklad. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou
postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu.
...
§ 261
Zvláštní ustanovení o průběhu řízení
(1) Úřadu se výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva
podepsaná uznávaným elektronickým podpisem zasílají
a) podání účastníků v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele zahájených z moci úřední,
b) rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu.
(1) Účastníci řízení činí podání pouze prostřednictvím datové schránky nebo
veřejné datové sítě.
(2) Úřad může přerušit řízení při výkonu dozoru podle § 248 zahájené z moci úřední
s cílem získat odborné stanovisko vyjádření nebo znalecký posudek. Od vydání usnesení
o přerušení řízení do doručení odborného stanoviska vyjádření nebo znaleckého posudku
Úřadu lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.
(3) Ve zvlášť složitých případech, vyžadujících zvláštního posouzení, si může Úřad
v řízení zahajovaném na návrh vyžádat odborné vyjádření nebo znalecký posudek. Pro
přerušení řízení a běh lhůty pro vydání rozhodnutí se odstavec 2 použije obdobně.
(4) Úřad může přerušit řízení v případě, že zadavatel zrušil zadávací řízení.
Od vydání usnesení o přerušení řízení do ukončení zadávacího řízení lhůta pro vydání
rozhodnutí neběží.
(3) (5) Úřad stanoví účastníkům řízení před vydáním rozhodnutí ve věci lhůtu
k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Tato lhůta nesmí být kratší než 7 5 pracovních dnů.
K pozdějším vyjádřením Úřad nepřihlíží. Ustanovení § 251 odst. 5 části věty první za
středníkem se použije obdobně.
Nápravná opatření a neplatnost smluv nebo rámcových dohod
§ 263
(1) Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.
(2) Nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro
zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo
výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž
o návrh nebo jen jednotlivý úkon uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího
7
řízení nebo soutěže o návrh nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele.
(3) Stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží
nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Stanoví-li zadavatel zadávací
podmínky v zadávacím řízení, kterým zavedl dynamický nákupní systém, v rozporu s tímto
zákonem, Úřad zakáže zadavateli zadávat v tomto dynamickém nákupním systému veřejné
zakázky. Vyhradil-li si v zadávací dokumentaci zadavatel možnost jednacího řízení bez
uveřejnění v rozporu s § 66 nebo změnu závazku v rozporu s § 100, uloží Úřad nápravné
opatření spočívající v zákazu uplatnění takové výhrady, pokud to postačuje k provedení
nápravy.
(4) Nezašle-li zadavatel v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před uzavřením
smlouvy Úřadu podle § 252 odst. 1 nebo § 254 odst. 5 dokumentaci o zadávacím řízení ve
stanovených lhůtách, a to ani v dodatečné lhůtě 5 pracovních dní stanovené Úřadem, Úřad může
uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného
úkonu vymezeného v oznámení o zahájení řízení.
(5) Je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu
s § 245 odst. 3 nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro
nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající
toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní
moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky
s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.
(6) Pokud Úřad v průběhu řízení o návrhu zjistí, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1
nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 o námitkách, které mu předcházely, uloží nápravné opatření
spočívající podle povahy věci ve zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech
následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího
řízení.
(7) Úřad zadavateli zakáže pokračovat v návrhem napadeném postupu, pokud v řízení
o návrhu proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací
řízení, zjistí, že postup zadavatele je v rozporu s tímto zákonem nebo jej obchází.
(8) Ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže
zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu;
rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
§ 264
(1) Úřad uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákaz plnění smlouvy,
byla-li smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena postupem uvedeným
v § 254 odst. 1. Platí, že smlouva, ohledně níž Úřad uložil zákaz plnění, aniž by postupoval
podle odstavce 3, je neplatná od samého počátku.
(2) Smlouva na plnění veřejné zakázky se stává neplatnou z důvodu porušení tohoto
zákona pouze v případech, kdy Úřad uloží zákaz jejího plnění podle odstavce 1. Neplatnost
z jiných důvodů tím není dotčena.
(3) Pokud zadavatel prokáže, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným
8
zájmem vyžadují pokračování plnění smlouvy, Úřad v rozhodnutí stanoví lhůtu ne delší než 12
měsíců, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy; tato lhůta začíná běžet právní mocí
rozhodnutí. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze
za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům.
Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou veřejnou zakázkou, zejména náklady vyplývající
z prodlení při plnění veřejné zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení,
náklady spojené se změnou osoby plnící veřejnou zakázku a náklady spojené s právními
povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního
zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.
(4) Úřad neuloží zákaz plnění smlouvy podle odstavce 1, pokud zadavatel kromě
skutečností uvedených v odstavci 3 prokáže zároveň i to, že k ochraně daného veřejného zájmu
nepostačuje postup podle odstavce 3 věty první.
(5) Úřad rovněž neuloží zákaz plnění smlouvy podle odstavce 1, pokud jde o smlouvu
na veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti a zároveň pokud by důsledky tohoto
zákazu závažným způsobem ohrozily existenci širšího obranného nebo bezpečnostního
programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky.
...
Díl 4
Společná ustanovení o výkonu dozoru
...
§ 272
Uveřejňování pravomocných rozhodnutí Úřadu
Úřad průběžně uveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí podle tohoto zákona na své
internetové adrese svých internetových stránkách ve strojově čitelné podobě.
Hlava III
Řízení o žalobách proti rozhodnutí Úřadu
...
§ 272b
Zvláštní ustanovení o předběžném opatření řízení o žalobě proti rozhodnutí
o přezkoumání úkonů zadavatele
(1) S návrhem na předběžné opatření u správního soudu složí účastník řízení soudu
kauci ve stejné výši, v jaké měla být kauce složena v řízení před Úřadem v téže věci. Pokud
není kauce složena nejpozději v den doručení návrhu na předběžné opatření, soud nařízení
předběžného opatření odmítne.
(1) Žalobu proti rozhodnutí Úřadu v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle
tohoto zákona lze podat do 2 týdnů ode dne oznámení rozhodnutí žalobci.
9
(2) Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní
body může žalobce ve lhůtě 1 měsíce od podání žaloby.
(3) Současně s návrhem na nařízení předběžného opatření v řízení o žalobě proti
rozhodnutí podle odstavce 1 složí žalobce soudu kauci ve výši podle § 255. Pokud není
kauce složena nejpozději v den doručení návrhu na nařízení předběžného opatření, soud
návrh na nařízení předběžného opatření odmítne.
(4) Bylo-li v řízení o žalobě proti rozhodnutí podle odstavce 1 nařízeno předběžné
opatření, rozhodne soud o žalobě do 60 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení
o nařízení předběžného opatření.
(2) (5) Pokud soud návrh na nařízení předběžného opatření zamítne, vrátí kauci
žalobci do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci usnesení. Pokud soud po nařízení
předběžného opatření podle odstavce 4 žalobu zamítne, kauce připadne státu. V ostatních
případech soud kauci vrátí účastníku řízení žalobci do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci
rozhodnutí.
(3) (6) Při rozhodování o předběžném nařízení předběžného opatření soud bere
v úvahu pravděpodobné důsledky nařízení předběžného opatření pro veřejný zájem i všechny
další zájmy, které jím mohou být poškozeny. Soud předběžné opatření nařídí pouze tehdy,
pokud veřejný zájem na plnění veřejné zakázky nepřevažuje nad zájmem účastníka řízení na
zabránění takovému plnění; při posuzování těchto zájmů je mimo jiné povinen předběžně
posoudit závažnost a důvodnost žalobních bodů, a to včetně toho, zda v předchozím řízení
u Úřadu shledává takové vady, které mohly ovlivnit výsledek rozhodnutí Úřadu rozhodnutí.
(4) (7) Proti usnesení o předběžném opatření lze podat kasační stížnost.
§ 272c
Zvláštní ustanovení o informování Úřadu a zadavatele o podané žalobě
Pokud byla proti rozhodnutí v řízení u Úřadu podána žaloba, informuje soud o této
skutečnosti Úřad a zadavatele, pokud není žalobcem, do 5 pracovních dnů od jejího podání;
tím nejsou dotčena ustanovení soudního řádu správního o projednání žaloby.
10
ČÁST DRUHÁ: Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
Příloha
SAZEBNÍK POPLATKŮ
Položka 18
1. Za žalobu podanou ve věci, o níž dříve rozhodl jiný orgán než soud, je-li předmětem
a) peněžité plnění do částky 20 000 Kč včetně 1 000 Kč
b) v ostatních případech 3 000 Kč
2. Za žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví
a) proti rozhodnutí správního orgánu 6 000 Kč
b) na určení, že návrh na registraci stanov (změny stanov) politické strany nebo politického
hnutí nemá nedostatky a na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části 10 000 Kč
c) na znovuobnovení politické strany nebo politického hnutí 30 000 Kč
d) proti rozhodnutí vydanému v řízení o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele
podle zákona o zadávání veřejných zakázek nebo podle zákona o veřejných službách
v přepravě cestujících 50 000 Kč
d) e) v ostatních případech 4 000 Kč
11
ČÁST TŘETÍ: Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším
kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
Prezident Úřadu a viceprezident Úřadu
§ 8
(1) Prezident Úřadu řídí Úřad a jedná jeho jménem navenek, předsedá Kolegiu Úřadu
a Kárné komoře Úřadu.
(2) Prezident Úřadu předkládá Senátu návrh kandidátů na členy Úřadu pro dohled nad
hospodařením politických stran a politických hnutí podle zákona o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích.
(3) Prezident Úřadu předkládá vládě návrh na jmenování členů služební komise podle
zákona o státní službě.
(4) Prezident Úřadu předkládá vládě návrh na jmenování člena hodnotící komise
pro výběrové řízení na předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zákona
o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
(4) (5) Prezident Úřadu předkládá Kolegiu Úřadu
a) návrh plánu kontrolní činnosti a jeho změn,
b) návrh rozpočtu včetně jeho změn, rozpočtových opatření a závěrečného účtu rozpočtové
kapitoly Úřadu,
c) všechny kontrolní závěry, z nichž vychází stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu,
d) návrh výroční zprávy o činnosti Úřadu za uplynulý rozpočtový rok (dále jen „výroční
zpráva“),
e) návrh organizačního a pracovního řádu Úřadu, včetně jeho změn a doplňků,
f) návrh jednacího řádu Kolegia Úřadu a senátů Úřadu, včetně jeho změn a doplňků,
g) návrh kárného řádu,
h) podněty Poslanecké sněmovny, Senátu, jejich orgánů a vlády.
(5) (6) Prezident Úřadu po projednání Kolegiem Úřadu schvaluje pracovní řád Úřadu.
(6) (7) Prezident Úřadu je oprávněn účastnit se schůze Poslanecké sněmovny, Senátu
a jejich orgánů, pokud jsou projednávány kontrolní závěry, návrhy a stanoviska, které se
vztahují k činnosti Úřadu. Požádá-li o slovo, bude mu uděleno.
(7) (8) Vyžádá-li si Poslanecká sněmovna, Senát nebo jejich orgány přítomnost
prezidenta Úřadu na jednání, je povinen se zúčastnit.
12
(8) (9) Prezident Úřadu je oprávněn účastnit se schůze vlády, pokud jsou projednávány
kontrolní závěry a stanoviska k nim. Požádá-li o slovo, bude mu uděleno.
(9) (10) Nevykonává-li prezident Úřadu ani viceprezident Úřadu po přechodnou dobu
svoji funkci, vykonává funkci prezidenta Úřadu vždy nejstarší člen Úřadu.
13
ČÁST ČTVRTÁ: Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením
navrhovaných změn
§ 1
(1) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) je ústředním orgánem státní
správy pro podporu a ochranu hospodářské soutěže proti jejímu nedovolenému omezování.
Úřad při výkonu své působnosti postupuje nezávisle a nestranně, nepřijímá pokyny od orgánů
veřejné moci a dalších osob.
(2) Sídlem Úřadu je Brno.
(3) V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident
republiky. Vláda navrhne na jmenování předsedy Úřadu osobu, která uspěla ve
výběrovém řízení podle § 1b. Nikdo nemůže být jmenován do funkce předsedy Úřadu více
než dvakrát. Předseda Úřadu se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě.
(4) S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná funkce prezidenta republiky,
člena vlády, prezidenta, viceprezidenta nebo člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena
bankovní rady České národní banky, poslance, senátora, poslance Evropského parlamentu,
soudce, státního zástupce, jakákoli jiná funkce ve veřejné správě nebo členství v politické straně
nebo v politickém hnutí.
(5) Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci a vykonávat jakoukoli
výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické,
literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost Úřadu nebo
neohrožuje důvěru v jeho nezávislost a nestrannost.
(6) Předsedou Úřadu může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální
vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která
a) je státním občanem České republiky,
b) je plně svéprávná,
c) je bezúhonná,
d) má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu,
e) má nejméně 10 let právní praxe nebo praxe v oblasti ekonomie a
f) dosáhla věku 40 let.
(7) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, pokud se na ni nehledí,
jako by nebyla odsouzena, která byla pravomocně odsouzena pro
a) trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
b) trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem veřejné správy.
14
(8) Funkční období předsedy Úřadu je 6 let.
(9) Funkce předsedy Úřadu zaniká
a) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně vyhotoveného rozhodnutí
o odvolání z funkce nebo písemně učiněného vzdání se funkce anebo pozdějším dnem
uvedeným v doručeném rozhodnutí o odvolání nebo vzdání se funkce,
b) uplynutím jeho funkčního období,
c) smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
d) dnem, kdy přestal splňovat některou z podmínek pro jmenování podle odstavce 6 písm. a) až
d), nebo
e) dnem, kdy se ujal funkce neslučitelné s výkonem funkce předsedy Úřadu.
(10) Předsedu Úřadu lze odvolat z funkce, jen
a) nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců, nebo
b) narušuje-li závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje-li nezávislost
a nestrannost Úřadu.
(11) Předseda Úřadu má nárok na plat, náhradu výdajů, naturální plnění, a nezůstane-li
zaměstnancem Úřadu, i na odchodné jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu.
(12) Předseda Úřadu je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní
služby podle zákona o státní službě.
(13) Ten, kdo vykonával funkci předsedy Úřadu, nesmí být po dobu 1 roku ode dne
skončení výkonu funkce členem orgánu právnické osoby podnikající v oblasti provozování
železniční infrastruktury nebo drážní dopravy ani být v pracovněprávním nebo podobném
právním vztahu k ní nebo v této oblasti vykonávat podnikatelskou činnost.
§ 1a
(1) Předsedu Úřadu zastupují 3 místopředsedové, které jmenuje a odvolává předseda
Úřadu, přičemž určí pořadí svého zastupování. Místopředseda plní úkoly podle rozhodnutí
předsedy Úřadu. Jedním z místopředsedů je místopředseda pro oblast působnosti Úřadu
podle § 2 odst. 1 písm. b) a podle části třinácté hlavy II zákona o zadávání veřejných
zakázek (dále jen „místopředseda pro veřejné zakázky“).
(2) Místopředsedu pro veřejné zakázky jmenuje vláda z osob, které uspěly ve
výběrovém řízení podle § 1c.
(2) (3) Místopředseda má nárok na plat, náhradu výdajů, naturální plnění, a nezůstane-
li zaměstnancem Úřadu, i na odchodné jako viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu.
15
(3) (4) Pro neslučitelnost výkonu funkce místopředsedy se použije obdobně § 1 odst. 4
a 5.
(4) (5) Místopředsedou může být jmenována osoba, která splňuje podmínky podle
§ 1 odst. 6 písm. a) až d) a která
a) má nejméně 7 let právní praxe nebo praxe v oblasti ekonomie a
b) dosáhla věku 35 let.
(5) (6) Funkční období místopředsedy je 6 let.
(6) (7) Pro zánik funkce místopředsedy se použijí ustanovení tohoto zákona o zániku
funkce předsedy Úřadu obdobně.
(7) (8) Místopředsedu lze odvolat z funkce, pokud
a) narušuje závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje nezávislost a nestrannost
Úřadu, nebo
b) porušil povinnost vyplývající z jeho funkce zvlášť hrubým způsobem.
(8) (9) Místopředseda je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní
služby podle zákona o státní službě.
(9) (10) Na toho, kdo vykonával funkci místopředsedy Úřadu, se použije obdobně
§ 1 odst. 13.
§ 1b
(1) Výzvu k přihlášení uchazečů do výběrového řízení na předsedu Úřadu zveřejní
Úřad vlády České republiky nejpozději 90 dnů před uplynutím funkčního období
předsedy Úřadu, a to na svých internetových stránkách.
(2) Výběrového řízení se může účastnit pouze fyzická osoba, která ke dni podání
přihlášky do výběrového řízení splňuje podmínky stanovené pro výkon funkce podle § 1
odst. 6.
(3) Ve výběrovém řízení se posuzují předpoklady pro výkon funkce předsedy
Úřadu, záměry uchazeče spojené s výkonem funkce, cíle, kterých chce ve funkci
dosáhnout, a konkrétní opatření, která navrhuje k jejich dosažení.
(4) Posouzení přihlášek podaných v rámci výběrového řízení a hodnocení uchazečů
provádí hodnotící komise, která má 7 členů.
(5) Členy hodnotící komise jmenuje vláda. Po jednom členovi komise jmenuje
vláda na návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a na návrh prezidenta
republiky.
16
(6) Součástí výběrového řízení je veřejné slyšení uchazečů, kteří splnili podmínky
podle § 1 odst. 6. Na veřejném slyšení jsou oprávněni klást otázky uchazečům členové
hodnotící komise a členové vlády.
(7) Hodnotící komise vyhotoví protokol o hodnocení a pořadí uchazečů, kteří ve
výběrovém řízení uspěli, a záznam o průběhu výběrového řízení, které Úřad vlády České
republiky uveřejní na svých internetových stránkách.
§ 1c
(1) Pro výběrové řízení na místopředsedu pro veřejné zakázky se použije § 1b
odst. 1, 4 a 7 obdobně.
(2) Výběrového řízení se může účastnit pouze fyzická osoba, která ke dni podání
přihlášky do výběrového řízení splňuje podmínky stanovené pro výkon funkce podle § 1a
odst. 5.
§ 2
(1) Úřad:
a) vytváří podmínky pro podporu a ochranu hospodářské soutěže,
b) vykonává dozor při zadávání veřejných zakázek,
c) vykonává další působnosti stanovené zvláštními zákony; je vnitrostátním orgánem pro
hospodářskou soutěž podle přímo použitelných předpisů Evropské unie.
(2) Úřad spolupracuje s příslušnými orgány jiných států za účelem výměny informací
a pomoci při výkonu své působnosti.
(3) Úřad vydává výroční zprávu o své činnosti, informuje o ní vládu a Parlament
a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách. Výroční zpráva obsahuje zejména informace
o počtu zahájených a ukončených správních řízení, jmenování a odvolání předsedy
a místopředsedů a výši příjmů Úřadu včetně změn oproti předchozímu období.
§ 2a
(1) Úřad rozhoduje v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele v komisích, jejichž
obsazení stanoví předseda Úřadu na návrh místopředsedy pro veřejné zakázky ze státních
zaměstnanců zařazených k výkonu státní služby v Úřadu.
(2) Komise podle odstavce 1 se skládá z lichého počtu členů, z nichž 1 je předsedou
komise a nejméně 2 jsou dalšími členy komise. Ustanovení § 134 správního řádu se použije
obdobně.
(3) Předseda Úřadu jmenuje a odvolává předsedu komise a členy komise na návrh
místopředsedy pro veřejné zakázky. Předsedou komise může být jmenována osoba, která
splňuje podmínky podle § 1 odst. 6 písm. b) až d) a má nejméně 7 let praxe odpovídající
17
činnostem v oboru služby v oblasti veřejného investování a zadávání veřejných zakázek
nebo ochrany hospodářské soutěže a dozoru nad zadáváním veřejných zakázek.
(4) Jednací řád komisí stanoví předseda Úřadu na návrh místopředsedy pro veřejné
zakázky. Úřad zajistí jeho uveřejnění na svých internetových stránkách.
18
ČÁST PÁTÁ: Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných
službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
s vyznačením navrhovaných změn
HLAVA VI
DOZOR PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLOUVY
...
§ 27
(1) Pro řízení o přezkoumání úkonů objednatele se dále použijí § 250 až 252 a § 254 až
266 zákona o zadávání veřejných zakázek; § 255 odst. 1 a § 264 zákona o zadávání veřejných
zakázek se nepoužijí.
(2) Návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat přesné označení
objednatele, v čem je spatřováno porušení zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské
unie, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, příslušné důkazy,
a čeho se navrhovatel domáhá. Součástí návrhu zasílaného Úřadu je doklad o doručení námitek
objednateli a doklad o složení kauce. Kauci složí navrhovatel ve výši 1 % z předpokládané
hodnoty veřejných služeb v přepravě cestujících nebo 100 000 Kč, pokud tuto předpokládanou
hodnotu nelze zjistit.
(3) V případě řízení týkajícího se uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě
cestujících přímým zadáním v mimořádné situaci nelze nařídit předběžné opatření.
§ 27a
Na řízení o žalobě proti rozhodnutí Úřadu vydanému podle tohoto zákona se
použijí § 272a až 272c zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.
§ 34
Společná ustanovení k přestupkům
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad, s výjimkou přestupku podle § 33
odst. 1 písm. j), který projednává Ministerstvo dopravy. Úřad zveřejňuje pravomocná
rozhodnutí o přestupcích, které projednává, způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Pro řízení o přestupku podle tohoto zákona se použije § 270 odst. 1, 1 a 4 až 8, 10
a 11 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.
19