Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDGQCSH7Q najdete zde


                ÚŘAD VLÁDY ČR

V.

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh vyhlášky o Portálu Úřadu a požadavcích na vybrané úkony
Podle Legislativních pravidel vlády byl materiál rozeslán do připomínkového řízení dne 16. května 2025, s termínem dodání stanovisek do 13. června 2025. Připomínky uplatnilo 19 připomínkových míst. Celkem bylo uplatněno 75 připomínek. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
	Resort
	Připomínky
	Vypořádání

	Ministerstvo financí
	K materiálu § 1 na konci textu písmene b) 
V návrhu vyhlášky dáváme k uvážení uvést alespoň obecný odkaz na § 16 zákona.
	Neakceptováno.
S ohledem na jednoznačnost textu a po předchozí zkušenosti s požadavky Legislativní rady vlády na úpravu ustanoveních upravujících předmět právní úpravy prováděcích právních předpisů je v návrhu vyhlášky uvedeno doslovné zmocnění, které je upraveno v § 16 odst. 5 zákona.

	
	K materiálu § 2 odst. 2
V § 2 odst. 2 písm. b) návrhu vyhlášky doporučujeme za slovy „podle § 9“ vložit slova „a 26“ tak, aby znění tohoto ustanovení návrhu vyhlášky odpovídalo znění § 5 odst. 1 návrhu vyhlášky, v němž se u formuláře pro ohlášení změny regulované služby odkazuje na § 9 a 26 zákona. V § 2 odst. 2 písm. c) návrhu vyhlášky doporučujeme zvážit upřesnění odkazu na žádost o zrušení registrace regulované služby, tedy za slova „podle § 10“ vložit text „odst. 2“. Obdobně dáváme k uvážení upřesnění odkazu v § 2 odst. 2 písm. g) návrhu vyhlášky u hlášení informací o dodavatelích, tj. za slova „podle § 31“ vložit text „odst. 1. písm. c). V § 2 odst. 2 písm. f) návrhu vyhlášky doporučujeme nahradit slovo „hlášení“ slovem „oznámení“ a za slova „podle § 23“ vložit text „odst. 6“.
	Akceptováno, upraveno.

	
	K materiálu § 4 odst. 1 písm. f) 
V návrhu vyhlášky doporučujeme slovo „opatření“ nahradit slovem „opatřeních“.
	Akceptováno, upraveno.

	
	K materiálu § 5 odst. 2 písm. a) 
V návrhu vyhlášky doporučujeme za slovo „žádáno“ vložit čárku.
	Akceptováno, upraveno.

	
	K příloze č. IV
Doporučujeme upravit používání legislativních zkratek v příloze č. IV. - konkrétně příloha nemá zavedenou leg. zkratku pro "úřad". 
	Akceptováno, upraveno.

	
	K příloze č. IV
Doporučujeme přejmenovat přílohu č. IV na "Stručný popis obsahu návrhu právního předpisu".  
	Neakceptováno.
Materiál je již takto pojmenován.

	Ministerstvo obrany
	K ustanovení § 7:
Požadujeme návrh upravit tak, aby bylo na odpovědnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „Úřad“) zajistit, že jím vydané formuláře budou splňovat požadavek na otevřený a strojově čitelný formát.
Odůvodnění:
Úřad si v § 45 navrhovaného zákona o kybernetické bezpečnosti vymínil, že úkony v tomto paragrafu uvedené musejí být učiněny formou formulářového podání prostřednictvím Portálu Úřadu. Je tak na jeho odpovědnosti, pokud potřebuje data v otevřeném a strojově čitelném formátu, aby zajistil, že jím vydané formuláře tento požadavek budou splňovat.
Pokud by Úřad vydal formuláře, které by neumožňovaly následné strojové čtení dat z otevřeného formátu, dostala by se osoba, která úkon činí, do stavu porušení právního předpisu, který zavinil Úřad.
Textace ustanovení § 7 přenáší nestandardně povinnost Úřadu na regulované subjekty a je v právním řádu ČR ojedinělá
	Vysvětleno.
Zajištění požadavku otevřeného a strojově čitelného formátu formulářů, resp. výstupů z nich je samozřejmě primárně úkol NÚKIB. Stanovením tohoto požadavku se pouze snažíme předejít obcházení nastavených procesů.
Požadavek v § 7 reaguje na zkušenosti NÚKIB, kdy mu i přes existenci strojově čitelných formulářů byly zasílány naskenované PDF soubory bez textové vrstvy. Tyto případy jsou do budoucna nežádoucí, což se snažíme vyřešit především technicky (nastavením formulářů). 
Požadavek na otevřenost a strojově čitelný formát v českém právním řádu není ojedinělý. Obdobná povinnost je zakotvena např. v § 5 odst. 1 zákona o registru smluv, případně platí pro územní studie podle § 59 zákona č. 283/2021 Sb. (nový stavební zákon).

	
	Obecná připomínka:
Pro možnost urychlení komunikace s Úřadem, cestou Portálu, pro zabezpečení hlášení bezpečnostních incidentů, doporučujeme vytvořit odpovídající technologické rozhraní pro možné přímé napojení dohledových systémů MO na rozhraní Portálu bez nutnosti zadávat incident ručně, nebo posílat cestou emailu.
Odůvodnění:
Ve stávající bezpečnostní situaci je nezbytně nutné včasné povědomí o bezpečnostní incidentech a kybernetických hrozbách. Situační povědomí je vytvářeno cestou společného operačního obrazu situace z hlediska kybernetické bezpečnosti (tzv. Common Operational Picture CYBER, dále „COP“). Urychlením komunikace cestou vytvořeného rozhraní a vytvořením technických postupů pro tvorbu národního CYBER COP, v gesci NÚKIB, bude zajištěna včasná informovanost všech úřadů, složek a organizací ČR.
	Vysvětleno.
Nastavení užší spolupráce mezi státními organizacemi a dalšími partnery samozřejmě do budoucna předpokládáme, a to jak na organizační, tak na technické úrovni (zajištění technologického rozhraní a možného napojení systémů např. skrze API). Konkrétní podmínky a parametry je možné dohodnout s Vládním CERT. Pro úplnost dodáváme, že standardně není možné posílat hlášení incidentů prostým e-mailem.
Nastavení takové spolupráce není vhodné řešit v rámci prováděcího právního předpisu, který je závazný obecně pro všechny poskytovatele regulovaných služeb.

	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	K návrhu vyhlášky – V úvodní větě vyhlášky doporučujeme slova „[bude doplněno]“ nahradit textem „…/2025 Sb.“. Jde o standardně používaný formát v případech, kdy číslo předpisu ještě není známo.
	Akceptováno, upraveno.

	
	V § 5 odst. 2 písm. a) a § 5 odst. 5 písm. e) doporučujeme vložit čárku před slovo „a“, jelikož na tomto místě končí vedlejší věta.
	Akceptováno, upraveno.

	Ministerstvo spravedlnosti
	K § 3 odst. 1 písm. a)
Ohledně ustanovení § 3 odst. 1, který pro účely návrhu vymezuje rozsah registračních údajů, upozorňujeme v souvislosti s uvedením identifikačního čísla osoby jako jednoho z identifikačních údajů, že toto identifikační číslo nemusí být přiděleno každé osobě. S tímto počítá i občanský zákoník, který ve svém § 3019 stanoví, že identifikační číslo osoby je identifikujícím údajem právnické osoby nebo podnikatele tehdy, bylo-li jim přiděleno. Z tohoto důvodu doporučujeme v § 3 odst. 1 písm. a) návrhu doplnit za slova „identifikační číslo osoby,“ slova „bylo-li mu přiděleno,“. 
	Akceptováno, upraveno.

	
	K § 4 odst. 1 písm. e)
Toto ustanovení stanoví, že formulář hlášení kybernetického incidentu poskytovatelem regulované služby obsahuje také informace vymezující dopad incidentu, zejména také odhad rozsahu a počtu zasažených aktiv nebo osob. V této souvislosti upozorňujeme na § 2 odst. 1 písm. c) návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti (t.č. projednávaného v Senátu jako senátní tisk č. 109), ve vztahu k němuž je předložený návrh prováděcím předpisem. Ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti vymezuje pojem aktivum, a rozumí jím fyzický nebo digitální prostředek, osobu nebo činnost související se zpracováváním informací a dat v elektronické podobě. Není zřejmé, proč se předkladatel rozhodl v § 4 odst. 1 písm. e) návrhu odchýlit od tohoto vymezení, a uvádět pojmy aktivum a osoba zvlášť. Doporučujeme vysvětlit tuto nejasnost, nebo s ohledem na definici pojmu aktivum v návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti vypustit z § 4 odst. 1 písm. e) návrhu slova „nebo osob“ bez náhrady.
	Neakceptováno.
V § 4 odst. 1 písm. e) jsou zmíněna "zasažená aktiva a osoby" z toho důvodu, že uživatelé služby nejsou aktivy poskytovatele regulované služby. Osoby, o nichž hovoří definice aktiva v § 2 odst. 1 písm. c) návrhu ZKB jsou zejména zaměstnanci nebo dodavatelé, kteří se podílejí na fungování regulované služby. Redukce pouze na "zasažená aktiva" by znamenala, že není třeba informovat o počtu zasažených uživatelů.

	
	K § 4 odst. 1 písm. f)
V tomto ustanovení doporučujeme slovo „opatření“ nahradit slovem „opatřeních“, a to za účelem jeho použití ve správném tvaru.
	Akceptováno, upraveno.

	Ministerstvo vnitra
	K § 1 písm. c): 
S ohledem na lepší srozumitelnost textu ustanovení navrhujeme v písmeni c) odkaz na § 34 odst. 1 zákona nahradit slovy, tj. „podle údajů osob poskytujících služby registrace doménových jmen“. 
	Neakceptováno.
S ohledem na jednoznačnost textu a po předchozí zkušenosti s požadavky Legislativní rady vlády na úpravu ustanoveních upravujících předmět právní úpravy prováděcích právních předpisů je v návrhu vyhlášky uvedeno doslovné zmocnění, které je upraveno v § 34 odst. 3 zákona. 

	
	K § 2 odst. 2:
Doporučujeme upravit odkazy na ustanovení tak, aby byly v souladu s § 45 odst. 3 zákona o kybernetické bezpečnosti. V písmenech a) až c) a f) a g) by tak měly být k odkazu doplněny konkrétní odstavce, příp. písmena, tj. § 6 odst. 1, § 9 odst. 1, § 10 odst. 2, § 23 odst. 6 a § 31 odst. 1 písm. c) zákona. 
	Akceptováno, upraveno.


	
	K § 2 odst. 2:
V písmeni e) je uveden odkaz na § 16 zákona, přičemž ten v § 45 odst. 2 není zmíněn. Ve výčtu v odstavci 2 naopak chybí zahrnutí hlášení změn regulované služby podle § 26 odst. 1 zákona. Ustanovení doporučujeme upravit. 
	Akceptováno částečně.
Ačkoli § 16 odst. 5 zákona není zmíněn v § 45 odst. 2 zákona, obsahuje zmocnění k vydání vyhlášky o Portálu Úřadu, které se týká hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů, stejně jako § 15 zákona.
§ 26 odst. 1 byl do ustanovení doplněn v souladu s připomínkou.

	
	K § 4 odst. 7 písm. b): 
Slovo „identifikace“ doporučujeme s ohledem na smysl ustanovení upravit do tvaru „identifikaci“. 
	Akceptováno, upraveno.

	
	K § 5 odst. 2 písm. a): 
Před spojku „a“ umístěnou na konci textu písmene a) doporučujeme vložit čárku.
	Akceptováno, upraveno.

	
	K § 5 odst. 3 písm. e): 
Před spojku „a“ umístěnou na konci textu písmene e) doporučujeme vložit čárku. 
	Akceptováno, upraveno.
Předpokládáme, že se jedná o překlep a připomínka je k § 5 odst. 5 písm. e), který byl na základě této upraven. § 5 odst. 3 neobsahuje písm. e).

	Ministerstvo zahraničních věcí
	MZV doporučuje urychlené přijetí a notifikaci předložené vyhlášky.
Předložený návrh vyhlášky (čj. 4036/2025-NÚKIB-E/110) úzce souvisí se souběžně předloženými návrhy vyhlášek (čj. 3197/2025-NÚKIB-E/110, 3198/2025-NÚKIB-E/110 a 2008/2025-NÚKIB-E/110), jichž se týká řízení o porušení povinnosti č. 2024/0261 ve věci nesplnění povinnosti České republiky přijmout a notifikovat prováděcí předpisy ke směrnici 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Evropské unii. V uvedeném řízení bylo vydáno odůvodněné stanovisko, ke kterému se Česká republika má vyjádřit do 7. července 2025. Uplynutí uvedené lhůty pro odpověď členského státu na odůvodněné stanovisko je v řízení o porušení povinnosti zásadní, jelikož právě toto datum je v případném navazujícím soudním řízení rozhodné pro konstatování porušení povinnosti členského státu.
	Akceptováno.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost má v plánu postupovat v rámci daných pravidel a těch fází legislativního procesu, jejichž rychlost může sám ovlivnit co nejrychlejším možným způsobem s cílem dosáhnout účinnosti prováděcích právních předpisů zároveň s účinností nového zákona o kybernetické bezpečnosti. V návaznosti na to budou také splněny veškeré povinné notifikace.

	Ministerstvo zdravotnictví
	V § 5 odst. 3 v písmenech b) a c) doporučujeme doplnit přesný odkaz na zákon, neboť z navrhované textace není zřejmé, o čí kontaktní a jaké doplňující údaje se má jednat. Text by pak vypadal následovně:
„b)	kontaktní údaje podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona a
c)	doplňující údaje podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona.“. 
Ač je v úvodu odstavce 3 uveden odkaz na § 11 zákona pro účely jednoznačného výkladu normativního textu by přesné odkazy na zákon měly být uvedeny přímo u relevantních písmen, neboť v písmeni a) pak vyhláška požaduje i identifikační údaj nad rámec § 11 zákona.
	Neakceptováno.
Jedná se o kontaktní a doplňující údaje podle § 3 odst. 2 a 3 návrhu vyhlášky, jde tedy pouze o využití legislativní zkratky. Návrh vyhlášky pouze ve větším detailu specifikuje konkrétní hlášené údaje a zavádí legislativní zkratku pro další části vyhlášky, samotná povinnost hlášení vyplývá z § 11 návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti.

	
	V § 5 odst. 4 písm. b) jsou požadovány kontaktní údaj pro účely hlášení podle § 23 zákona. Pro jednoznačnost výkladu se však jeví jako vhodné, aby bylo explikováno, čí kontaktní údaje jsou požadovány, to z textu vyhlášky nevyplývá. Doporučujeme proto písmeno b) doplnit tak, aby bylo jednoznačně uvedeno, o kontaktní údaje jakého subjektu se má jednat.
	Neakceptováno.
Pojem "kontaktní údaje" je legislativní zkratkou a je definován v § 3 odst. 2 návrhu vyhlášky. Jde v zásadě o kontaktní údaje konkrétní fyzické osoby, kterou poskytovatel regulované služby pověří řešením dané záležitosti. Pro jistotu budou tyto položky vysvětleny přímo v interaktivním formuláři.

	Ministerstvo zemědělství
	K § 5 odst. 5 písm. c)
Žádáme o upřesnění, jak by měla vypadat identifikace všech bezpečnostně významných dodávek, tj. zda by to měla být specifikace činností dodavatele (předmět smlouvy s dodavatelem) a výčet konkrétních dodávek podpůrných aktiv.
	Vysvětleno.
K veškerým formulářům či formulářovým položkám bude dostupná nápověda, ze které bude jasné, jakým způsobem je potřeba danou položku vyplnit. 
Vyhláška v tomto nestanovuje žádné striktní parametry a formulář umožní relativně volnou formu, kterou může poskytovatel strategicky významné služby popsat co, kam a kým je dodáváno.

	
	K § 5 odst. 5 písm. d)
Žádáme o upřesnění, jak by měla vypadat identifikace kritické části stanoveného rozsahu, do níž směřuje bezpečnostně významná dodávka. Prosíme o uvedení příkladu.
	Vysvětleno.
K veškerým formulářům či formulářovým položkám bude dostupná nápověda, ze které bude jasné, jakým způsobem je potřeba danou položku vyplnit. Vyhláška v tomto nestanovuje žádné striktní parametry.

	
	K § 5 odst. 5 písm. e)
Prosíme o vysvětlení, jak by měla vypadat identifikace regulované služby, k níž se váže bezpečnostně významná dodávka. Podotýkáme, že tyto služby jsou zpravidla poskytovány z různých informačních systémů, které jsou částečně propojeny a mnohdy využívají stejná podpůrná aktiva.
	Vysvětleno.
K veškerým formulářům či formulářovým položkám bude dostupná nápověda, ze které bude jasné, jakým způsobem je potřeba danou položku vyplnit. V případě ministerstev bude regulovanou službou vždy „Výkon svěřených pravomocí“, v dalších částech formuláře pak bude možné konkrétně popsat co a kam je dodáváno.

	
	K celému materiálu
Není uveden vzor písemného záznamu pro proces stanovení bezpečnostní úrovně ISVS, k zajištění jehož provozu má být využíván cloud computing. Uvedeno, že vzor písemného záznamu zveřejní NÚKIB na svých internetových stránkách.
	Vysvětleno.
Problematika stanovování bezpečnostní úrovně informačního systému veřejné správy není v rámci návrhu této vyhlášky vůbec řešena. Písemný záznam o stanovení úrovně není úkonem prováděným vůči NÚKIB, tudíž nedává smysl jej jakkoliv upravovat v řešeném návrhu vyhlášky.

	
	K celému materiálu
Nad rámec návrhu prosíme o uvedení informace o tom, jakým způsobem proběhne potvrzení digitálního úkonu učiněného prostřednictvím uvedeného Portálu, případně zda se stavy podání zobrazí uživateli po přihlášení do účtu. Pokud je podání pouze jednostranné, bude ohlašovatel v nejistotě, zda úkon učinil správně až do vydání rozhodnutí (např. rozhodnutí o regulované službě).
	Vysvětleno.
Poskytovateli regulované služby, resp. konkrétní osobě, která bude daný úkon za poskytovatele provádět, bude vygenerováno osvědčení o provedení digitálního úkonu (viz § 5 zákona o právu na digitální služby). Přihlášený uživatel by navíc měl mít dostupný přehled veškerých provedených podání.

	Úřad vlády ČR – Vedoucí Úřadu vlády
	Obecně k hodnocení dopadů regulace
Neztotožňujeme se s tvrzeními v důvodových zprávách jednotlivých vyhlášek, že vyhlášky jako zásadní prováděcí předpisy některých ustanovení nového zákona o kybernetické bezpečnosti (ZKB) nemají dopad na celou řadu oblastí soukromého práva, jelikož tyto předpisy regulují konkrétní rozsah povinností podnikatelů.
Důvodové zprávy jednotlivých vyhlášek sice odkazují na důvodovou zprávu a ZZ RIA k návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti, ale to by mohlo být případné, kdyby tyto již presumovaly rozsah povinností, které budou prováděcí předpisy upravovat. Hodnocení dopadů (RIA) k novému ZKB ale tyto dopady samozřejmě nemohlo obsahovat, když návrhy vyhlášek v vytváření ZZ RIA k ZKB ještě nebyly ani v MPŘ.
Jak vyplývá z Čl. I odst. 3.6 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), RIA by se měla zpracovat, když daný předpis má dopad v klíčových oblastech jako jsou např. veřejné rozpočty, administrativní zátěž pro orgány veřejné správy, náklady plynoucí z regulace pro podnikatele a občany nebo např. konkurenceschopnost nebo ekonomické a právní vztahy jak mezi orgány veřejné správy, tak i soukromými subjekty atp. 
Žádáme tak doplnit do materiálu vhodným, přiměřeným (nikoliv nutně dlouhým) způsobem hodnocení dopadů regulace.
	Neakceptováno.
Konkrétně v důvodové zprávě k vyhlášce o Portálu jsou adekvátně zhodnoceny veškeré dopady, které jsou v tomto případě zcela minimální. Vyhláška o Portálu je především technicistní předpis, který pouze rámcově stanovuje obsah formulářových hlášení předvídaných samotným zákonem. V rámci RIA k zákonu byl důkladně zhodnocen soulad se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy.
Zpráva z hodnocení dopadů regulace v rámci návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti byla zpracována korektně a komplexně, a jako taková je součástí legislativního balíčku, který byl podpořen Legislativní radou vlády a následně schválen jak vládou, Poslaneckou sněmovnou, tak i Senátem. Je třeba uvést, že součástí vládou schvalovaného legislativního balíčku byly též teze prováděcích právních předpisů, jejichž obsah se v zásadě neměnil.
Ke zpracování RIA v rámci vyhlášek se vyjadřuje předseda Legislativní rady vlády, který k tomuto návrhu právního předpisu udělil v souladu s Legislativními pravidly vlády a Obecnými zásadami pro hodnocení dopadů regulace výjimku z povinnosti zpracovat hodnocení dopadů regulace již v roce 2024.
Lze navíc dodat, že od 1. ledna 2025 se RIA u vyhlášek ani v zásadě nezpracovává (viz čl. 5.7 - 5.9 Obecných zásad hodnocení dopadů regulace (RIA), aktualizovaných k 1. lednu 2025).

	
	Bylo by dobré sladit terminologii zákona a této vyhlášky. V této vyhlášce se hovoří o „poskytovateli regulované služby“ což je dostatečně široké a smysl je jasný, ale v návrhu zákona pracuje s termínem „povinná osoba“. Navrhujeme proto sladit terminologii podle návrhu zákona (z něj vycházet, protože je již legislativním procesu).
	Vysvětleno.
Ústředním pojmem jak zákona, tak vyhlášky je poskytovatel regulované služby. Viz Hlava II zákona, která se jmenuje "Poskytovatel regulované služby". Sousloví „povinná osoba“ je používáno maximálně v důvodové zprávě k zákonu, kde to nepovažujeme za zásadní problém.

	
	K § 2, odst. 2
Navrhujeme doplnit formou přílohy vyhlášky formuláře, které jsou v zájmu efektivity a nastavení interních procesů případné.
	Neakceptováno.
Důvodová zpráva k vyhlášce zmiňuje, že samotné formuláře nejsou přílohou vyhlášky z důvodu jejich interaktivity a modularity. Obdobným způsobem je formulována například vyhláška č. 180/2021 Sb., o náležitostech formulářů k evidenci skutečných majitelů. Zveřejnění "statické" verze formulářů by nedávalo smysl.
Nastavování interních procesů připadá v úvahu zejména v případě hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů. Hlásit incidenty musí poskytovatel regulované služby nejpozději 1 rok od doručení rozhodnutí o registraci. Formuláře pro hlášení incidentu přitom budou přístupné s účinností zákona, tudíž má organizace více než rok na nastavení procesů, což považujeme za dostatečné.

	
	K § 4, odst. 1 písm. a) – doporučujeme odstranit případné duplicita (viz § 3 odst. 1) písm. b)), a to v zájmu zachování efektivity a nenavyšování administrativní zátěže.
	Akceptováno, upraveno.

	
	K § 4, odst. 1 písm. e)
Formulář pro dopad kybernetického incidentu by měl obsahovat oblasti posouzení významnosti dopadu, které jsou uvedeny v § 15, odst. 1 vyhlášky o bezpečnostních opatřeních poskytovatele regulované služby v režimu nižších povinností.
	Vysvětleno.
Jednotlivé fáze hlášení incidentu umožní poskytovateli regulované služby specifikovat konkrétní dopady incidentu (viz § 4 odst. 1 písm. e) návrhu vyhlášky). Ustanovení § 15 odst. 1 o bezpečnostních opatřeních poskytovatele regulované služby v režimu nižších povinností slouží k tomu, aby si daný poskytovatel vyhodnotil, zda tento incident vůbec má významný dopad, a je ho tedy potřeba hlásit. Kromě toho se § 15/1/b vyhlášky pro nižší režim a § 4/1/d) a e) do značné míry překrývají.

	Úřad vlády ČR – Odbor kompatibility
	K § 3 odst. 1 písm. a):
Vzhledem k tomu, že směrnice 2022/2555 se uplatňuje i na státy Evropského hospodářského prostoru (i ty, které nejsou členskými státy EU), měla by být formulace „dalších provozoven v jiných členských státech Evropské unie“ jasně aplikovatelná i na členské státy EHP, což by mělo být z legislativního textu zřejmé.
V této souvislosti – pokud by předkladatel využíval čl. 44 odst. 1 poslední větu souvislosti – pokud, že § 18 odst. 3 návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti má zavedenu legislativní zkratku „jiný členský stát“, nikoliv „jiný členský státu Evropské unie“.
	Akceptováno, upraveno.

	Český telekomunikační úřad
	V § 2 odst. 2 Návrhu jsou vyjmenována jednotlivá hlášení, oznámení a další úkony (dále jen „hlášení“), která se mají činit na formulářích v rámci Portálu NÚKIB. Tato hlášení jsou limitována i s ohledem na aktuální znění § 45 návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti pouze na hlášení podle tohoto zákona, nikoli na hlášení podle jiných právních předpisů. 
ČTÚ však nadále počítá s rozšířením využitelnosti Portálu NÚKIB i pro hlášení incidentů podle jiných právních předpisů, jak sám NÚKIB dříve navrhoval a plánoval, nicméně do transpozičního předpisu ke směrnici NIS2 (návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti) se rozhodl, i přes to, že to ČTÚ v rámci mezirezortního připomínkového řízení navrhoval, takové rozšíření nezařadit.
Důvodová zpráva k § 45 návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti však budoucí použití Portálu NÚKIB pro jednotný postup pro hlášení bezpečnostních incidentů (např. ČTÚ, Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru nebo Česká národní banka) předpokládá.
ČTÚ zavedení elektronické formy formuláře pro příjem hlášení o závažném narušení bezpečnosti veřejné komunikační sítě a služby a ztrátě integrity sítě (§ 98 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích) v prostředí Portálu NÚKIB jednoznačně podporuje. 
ČTÚ tímto deklaruje, že je připraven ke spolupráci nad přípravou vhodného legislativního řešení rozšíření Portálu NÚKIB, jehož součástí by zřejmě byla i novelizace předmětného Návrhu.
Vytvoření jednotné platformy pro hlášení bezpečnostních incidentů ČTÚ považuje za velmi žádoucí a doporučuje, aby příprava potřebných legislativních prací byla provedena co nejdříve.
Předpoklad rozšíření využití Portálu NÚKIB ve smyslu výše uvedeného ČTÚ doporučuje doplnit do důvodové zprávy k Návrhu
	Akceptováno.
Důvodová zpráva k § 45 návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti „nevylučuje“ možné budoucí použití Portálu NÚKIB jako platformy pro jednotné hlášení incidentů. Důvodová zpráva zároveň říká, že je takové budoucí využití Portál NÚKIB možné realizovat v rámci dalších novelizací nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Vymyšlení celého takového řešení jak z technického, tak z legislativního pohledu, není problematikou, kterou lze komplexně vyřešit v legislativním textu řešené vyhlášky, případně v její důvodové zprávě. 
V souladu s připomínkou je do důvodové zprávy k řešené vyhlášce doplněn totožný text jako do důvodové zprávy k § 45 zákona o kybernetické bezpečnosti. NÚKIB musí v prvé řadě zajistit funkční transpozici směrnice NIS2 a nastavení vlastních procesů souvisejících s hlášením kybernetických bezpečnostních incidentů ze strany tisíců poskytovatelů regulovaných služeb. Do budoucna jsme samozřejmě otevřeni vzájemné koordinaci vedoucí ke zjednodušení hlášení incidentů, nicméně je třeba mít na paměti, že hlášení incidentů neprobíhá pouze vůči ČTÚ, GŘ HZS nebo ČNB. Jde o problematiku související také s GDPR (ÚOOÚ), eIDAS 2 (MV/DIA), aktem o AI a dalšími předpisy a dohledovými orgány. 
Dovolujeme si upozornit, že problematika jednotné reportovací platformy (single reporting platform) je aktuálně řešena na úrovni EU, resp. Evropskou komisí, komplexní návrh národního řešení by tak měl reflektovat variantu řešení zvolenou ze strany EK.

	Digitální a informační agentura
	K § 2 odst. 1 návrhu vyhlášky:
Nesouhlasíme s tím, aby se pro přístup do Portálu úřadu vydávaly plošně všem přístupové údaje. Orgány veřejné moci jsou pro přístup povinny využívat autentizační informační systém dle § 56a zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech a uživatelé, kteří jsou subjektem údajů základního registru obyvatel, by měli využívat kvalifikovaný systém dle § 2 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci. Skupinou uživatelů, kde se mohou vydávat specifické přístupové údaje, jsou fyzické a právnické osoby, které nejsou vedeny v základních registrech. Požadujeme upravit.
	Akceptováno.
NÚKIB vyžaduje autentizaci fyzické osoby v případě provádění konkrétních úkonů (např. při ohlašování regulované služby, hlášení kontaktních údajů atp.). Přihlašování do Portálu skrze autentizační informační systém není v takovém případě nezbytně nutné, aby bylo dosaženo splnění požadavků § 56 odst. 3 a § 56a odst. 1 zákona o základních registrech, resp. zákona č. 250/2017 Sb.
Do budoucna je v plánu plné napojení na REZA a CAAIS, což bude reflektováno v důvodové zprávě k vyhlášce, resp. k ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky. Vznik obou těchto systémů probíhal paralelně s vývojem Portálu NÚKIB, nebylo tak možné od počátku zajistit plné využití tohoto systému. 
Řada uživatelů Portál NÚKIB nebude využívat pouze k provádění úkonů vůči NÚKIB, ale bude využívat dalších interních funkcionalit, ke kterým není autentizace nezbytně nutná.

	
	K § 3, 4 a 5 návrhu vyhlášky:
Upozorňujeme, že údaje by si měl Úřad obstarat v prvé řadě sám pro všechny subjekty, u kterých je to možné, a to dle § 5 odst. 1 zákona o základních registrech, a § 7 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby. Jelikož však návětí u každého formuláře nenavádí k tomu, že subjekt musí údaje doložit, není potřeba úprava textu návrhu, ale požadujeme tuto připomínku promítnout do důvodové zprávy.
	Akceptováno.
Připomínka byla reflektována v důvodové zprávě.

	Hospodářská komora ČR
	Hospodářská komora ČR požaduje řádné zpracování zprávy o hodnocení dopadů. Bez zpracování RIA není možné ověřit, zda je regulace přiměřená sledovanému cíli, zda nevytváří nepřiměřenou administrativní nebo finanční zátěž a zda existují alternativy s menším negativním dopadem.
Odůvodnění:
V rámci důvodové zprávy předkladatel uvádí, že:
· samotná vyhláška dopady (na oblasti, jejichž posouzení je vyžadováno v Obecných zásadách pro hodnocení dopadů regulace – RIA) nevyvolává, že je vyvolává zákon, k jehož provedení je vydávána;
· dopady regulace jsou řešeny v hodnocení dopadů k návrhu samotného zákona (např. dopady vyhlášky o regulovaných službách na obce s rozšířenou působností);
· práva a povinnosti jsou upraveny v zákoně, který zmocňuje k vydání návrhu vyhlášky; návrh vyhlášky představuje návrh prováděcího právního předpisu, na jehož základě, vzhledem k jeho povaze, nemohou být ukládány povinnosti ani vznikat nová práva. 
Daná tvrzení uvedená v důvodové zprávě jsou účelová a zavádějící, neboť předložený návrh vyhlášky je zcela zásadní pro stanovení rozsahu dopadu. Stejně tak se nelze ztotožnit s odkazem na důvodovou zprávu a zprávu RIA k návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti, protože dopad vyhlášky nebyl řádně hodnocen ani v rámci hodnocení dopadů návrhu vládního zákona o kybernetické bezpečnosti (dále jen „ZKB“).
V souladu s čl. I odst. 3.6 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) platí, že: „V případě, že jsou v přehledu dopadů identifikovány vznikající nové a rozsáhlé dopady v uvedených oblastech, zpracovává se RIA. Těmito oblastmi jsou zejména: 
a)	státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, 
b)	administrativní zátěž pro orgány veřejné správy, 
c)	náklady plynoucí z regulace pro podnikatele a občany 
d)	konkurenceschopnost
e)	ekonomické a právní vztahy jak mezi orgány veřejné správy, tak i soukromými subjekty.“
Současně je nutno říci, že zpráva RIA k ZKB je z hlediska finančních a hospodářských dopadů zpracována zcela nedostatečně, a to i s ohledem na to, že skutečný rozsah dopadů nové legislativy bude ovlivněn zejména prováděcími právními předpisy. Odkaz na nedostatečně zpracované hodnocení dopadů regulace RIA u ZKB nelze považovat za dostačující pro zhodnocení dopadů jednotlivých souvisejících vyhlášek.  
Pokud jde o otázku práv a povinností, je pravdou, že vyhláška sama z povahy věci práva a povinnosti zakládat nemůže. Nicméně – jak vyplývá z výše uvedeného – všechny vyhlášky k ZKB jsou z hlediska svého obsahu zcela esenciální pro určení skutečného rozsahu povinných osob a povinností dle ZKB, a fakticky tak skutečný rozsah povinností dle ZKB formují a dotvářejí.
	Neakceptováno.
Konkrétně v důvodové zprávě k vyhlášce o Portálu jsou adekvátně zhodnoceny veškeré dopady, které jsou v tomto případě zcela minimální. Vyhláška o Portálu je především technicistní předpis, který pouze rámcově stanovuje obsah formulářových hlášení předvídaných samotným zákonem. V rámci RIA k zákonu byl důkladně zhodnocen soulad se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy.
Zpráva z hodnocení dopadů regulace v rámci návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti byla zpracována korektně a komplexně, a jako taková je součástí legislativního balíčku, který byl podpořen Legislativní radou vlády a následně schválen jak vládou, Poslaneckou sněmovnou, tak i Senátem. Kdyby zpráva z hodnocení dopadů nebyla zpracována řádně, nemohl by být návrh zákona v legislativním procesu schválen výše uvedenými místy. Je třeba uvést, že součástí vládou schvalovaného legislativního balíčku byly též teze prováděcích právních předpisů, jejichž obsah se v zásadě neměnil.
Ke zpracování RIA v rámci vyhlášek se vyjadřuje předseda Legislativní rady vlády, který k tomuto návrhu právního předpisu udělil v souladu s Legislativními pravidly vlády a Obecnými zásadami pro hodnocení dopadů regulace výjimku z povinnosti zpracovat hodnocení dopadů regulace již v roce 2024.
Lze navíc dodat, že od 1. ledna 2025 se RIA u vyhlášek ani v zásadě nezpracovává (viz čl. 5.7 – 5.9 Obecných zásad hodnocení dopadů regulace (RIA), aktualizovaných k 1. lednu 2025).

	
	Připomínka k § 2 odst. 1 
Požadujeme reflektovat status informačního systému veřejné správy, kterým Portál Úřadu bezesporu je, a v souvislosti s tím nastavit bezpečnostní pravidla a opatření dle příslušných právních předpisů.
Odůvodnění:
Vyhláškou definovaný „Portál Úřadu“ bezpochyby bude informačním systémem veřejné správy a měl by tak respektovat požadavky na funkčnost, stanovené platnými právními předpisy, včetně odpovídajících částí národního architektonického plánu (dále jen „NAP“), zejména pak z pohledu realizace digitálních úkonů v prostředí portálu. Základní pravidla (např. autentizace, autorizace, jednání v zastoupení) jsou v NAP jednoznačně definována a není proto z našeho pohledu možné stanovovat odchylnou úpravu. Tím spíš, že NAP obsahuje také dispozice pro komunikaci informačních systémů veřejné správy (dále jen „ISVS“) v krizovém stavu.
Portál by dle našeho názoru měl pro autentizaci využívat výhradně kvalifikované prostředky elektronické identifikace s úrovní důvěry „vysoká“, konzumovat služby registru práv a povinností (dále jen „RPP“) / registru zastupování (dále jen „ReZa“) na podporu jednání v zastoupení za právnické osoby (pro zástupce orgánů veřejné moci správu účtu v CAAIS), autorizovat úkony (včetně následného vystavení Osvědčení o provedení digitálního úkonu) a zajistit i podporu obousměrné zabezpečené komunikace.
NÚKIB (ve vyhlášce pod legislativní zkratkou Úřad) je ústředním správním úřadem pro oblast kybernetické bezpečnosti = poskytovatel regulované služby výkonu svěřených pravomocí ve vyšším režimu a na všechna svá aktiva, což je i Portál Úřadu, musí uplatnit bezpečnostní opatření dle příslušné vyhlášky.
	Akceptováno.
NÚKIB je jedním z ústředních orgánů státní správy dle § 2 zákona č. 2/1969 Sb. (kompetenční zákon). Je tudíž poskytovatelem regulovaných služeb v režimu vyšších povinností podle návrhu vyhlášky o regulovaných službách, konkrétně pro službu „Výkon svěřených pravomocí“. Portál NÚKIB tak bude zabezpečen v souladu s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti a relevantní vyhláškou, tak jak uvádíte. 
Zákon o informačních systémech veřejné správy se podle § 1 odst. 2 písm. d) nevztahuje na ISVS spravované ze strany NÚKIB, nicméně pro potřeby realizace digitálních úkonů z NAP vycházíme. To je ostatně nezbytné už s ohledem na napojení na RPP a základní registry. Například pro ohlášení regulované služby a provádění dalších úkonů je vyžadována autentizace skrze NIA a řeší se autorizace k provedení daného úkonu. Bude samozřejmě možné vystavit osvědčení o provedení digitálního úkonu a soustředíme se na maximální zabezpečení obousměrné komunikace.
Portál NÚKIB byl navržen a vznikal paralelně s Registrem zastoupení (ReZa) a v době, kdy se přecházelo z JIP-KAAS na nový systém CAAIS. Z tohoto důvodu není Portál na tyto systémy zatím napojen a nepředpokládáme, že se nám s účinností zákona v obou případech podaří. Jejich plné využití je však ústřední prioritou v rámci vývoje Portálu NÚKIB. Záměrem není vytváření jakýchkoliv nestandardních nebo atypických postupů či systémů.  

	
	Připomínka k § 2 odst. 2 
Požadujeme doplnit závazek Úřadu primárního využití komunikačního kanálu Portálu Úřadu a pravidla komunikace ve směru od Úřadu k regulovaným subjektům a dále požadujeme, aby formuláře uvedené v § 2 odst. 2 byly přílohou vyhlášky. 
Odůvodnění:
Je nezbytné promítnout i deklaraci Úřadu k tomu, že bude směrem na regulované subjekty komunikovat pomocí Portálu Úřadu. Jednostranná komunikace by jinak ztrácela smysl. Tato komunikace by měla mít současně jasně stanovená pravidla tak, jak jsou stanovena pro komunikaci směrem na Úřad.
Bez zpřístupnění formulářů nelze nastavit interní procesy ve lhůtách stanovených v zákoně.
	Připomínka ke komunikaci skrze Portál ze strany NÚKIB: Akceptováno – komunikace ze strany NÚKIB vůči regulovaným organizacím prostřednictvím Portálu je explicitně zmíněna v důvodové zprávě k vyhlášce. V zájmu NÚKIB je taktéž komunikovat primárně skrze Portál, nicméně se stále musíme řídit ustanoveními správního řádu o doručování (§ 19 a násl. SŘ).

Připomínka k formulářům v příloze vyhlášky: Neakceptováno – důvodová zpráva k vyhlášce zmiňuje, že samotné formuláře nejsou přílohou vyhlášky z důvodu jejich interaktivity a modularity. Obdobným způsobem je formulována například vyhláška č. 180/2021 Sb., o náležitostech formulářů k evidenci skutečných majitelů. Zveřejnění "statické" verze formulářů by nedávalo smysl.
Nastavování interních procesů připadá v úvahu zejména v případě hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů. Hlásit incidenty musí poskytovatel regulované služby nejpozději 1 rok od doručení rozhodnutí o registraci. Formuláře pro hlášení incidentu přitom budou přístupné s účinností zákona, tudíž má organizace více než rok na nastavení procesů, což považujeme za dostatečné.

	
	Připomínka k § 2, nový odstavec 3 
Požadujeme do § 2 vložit nový odst. 3 tohoto znění:
„(3) Formuláře dle odst. 2 umožní jednotné hlášení pro oprávněného zástupce více poskytovatelů regulované služby.“.
Odůvodnění:
V případě existence více poskytovatelů regulované služby, kteří jsou součástí společného informačního a kyberneticky bezpečného (dále jen „IKB“) prostředí a případné incidenty, reaktivní protiopatření či dodavatelé jsou tak shodní, by bylo nepřiměřenou administrativní zátěží pro taková uskupení i pro Úřad, aby se hlášení musela dublovat.
	Neakceptováno.
Funkcionalita, kdy bude jeden oprávněný zástupce provádět hlášení za více právnických osob zároveň byla zvažována, ale zatím nebyla realizována s ohledem na složitosti v oblasti doručování, autentizace, prokazování zastoupení atd. 
V konkrétních hlášeních pak může být problém, že je každá z dotčených organizací poskytovatelem jiných regulovaných služeb, případně je u ní potenciálně jiný dopad incidentu.
Výše uvedené problémy jsou samozřejmě výhledově řešitelné, ale doplnění navrhovaného odstavce do vyhlášky nedává smysl z důvodu neexistence této funkcionality v době předpokládané účinnosti zákona a této vyhlášky. 
Máme za to, že k budoucímu doplnění funkcionality hromadných hlášení není třeba měnit textaci vyhlášky.

	
	Připomínka k § 4 
Požadujeme doplnit propojení Portálu Úřadu se systémem pro hlášení incidentů ministerstvu vnitra, podle jiných právních předpisů a doplnit možnost komunikace přes API.
Odůvodnění:
Logickým a deklarovaným krokem ze strany Úřadu je propojení systémů a portálů pro hlášení incidentů podle dalších právních předpisů tak, aby nedocházelo ke zdvojení povinnosti hlášení takových incidentů. Podnikatelům a povinným subjektům tak vzniká neúměrná zátěž ve zdvojené povinnosti.
S ohledem na zvyšování digitalizace procesů nejen státní správy a samosprávy dochází k digitalizaci procesů také v soukromém sektoru, proto je nezbytné umožnit automatizované propojení s Portálem, aby mohlo být hlášení prováděno automaticky.
	Vysvětleno.
NÚKIB do budoucna směřuje ke sjednocení či propojení systémů pro hlášení incidentů a k minimalizaci administrativní zátěže pro všechny zúčastněné.
Text této vyhlášky neslouží pro specifikaci budoucích funkcionalit Portálu nebo jako mapa vývoje v oblasti hlášení incidentů vůči veškerým orgánům veřejné moci. 
Vytvoření API pro hlášení incidentů je jedním ze zamýšlených kroků v rámci dalšího rozvoje Portálu NÚKIB, nicméně tuto zatím neexistující funkcionalitu není potřeba deklarovat v aktuálním textu vyhlášky.
Každopádně oceňujeme veškeré Vaše návrhy na další funkcionality a budeme se maximálně snažit je do Portálu postupně začleňovat a koordinovat tuto činnost s dalšími orgány (zejména MV, DIA, ČTÚ, ÚOOÚ).

	
	Připomínka k § 4 odst. 1
Požadujeme doplnění možnosti vymezení dopadu incidentu pouze na část regulované služby, nikoli na regulovanou službu jako celek.
Odůvodnění:
Úplně chybí možnost vymezit dopad incidentu pouze na část regulovaných služeb, formulář požaduje identifikovat dopad na aktiva, ale neuvádí možnost omezit dopad jen na vybrané regulované služby, pokud jich subjekt poskytuje více než jednu.
	Vysvětleno.
Poskytovatel regulované služby bude mít možnost určit, kterých jím poskytovaných regulovaných služeb se ohlášený incident týká. Regulované služby se nedělí na části, ale poskytovatel může podrobně popsat dopad incidentu (např. na úrovni zasažených aktiv, uživatel, lokaci atd. - viz § 4/1/e návrhu vyhlášky). 
Jinými slovy, počítáme s tím, že se případný incident může týkat jen několika málo aktiv nebo jen dílčí poskytované regulované služby.

	
	Připomínka k § 4 odst. 1 písm. a)
Požadujeme v daném ustanovení vypustit část věty následovně:
„a) identifikační údaje poskytovatele regulované služby včetně výčtu jím poskytovaných regulovaných služeb,“.
Odůvodnění:
Tyto údaje již poskytovatel regulované služby nahlásil při své registraci dle § 3 odst. 1 písm. b). Není tedy důvod je opakovaně uvádět, Úřad již takovými informacemi disponuje.
	Akceptováno, upraveno.

	
	Připomínka k § 4 odst. 1 písm. c)
Požadujeme změnit posloupnost řazení písmen v odst. 1.
Odůvodnění:
Pořadí písm. c) v posloupnosti kroků v hlášení není logické, mělo by být uvedeno později (ne nejdříve detaily k aktivům a až pak definovat dopady na aktiva).
	Neakceptováno.
Pořadí bodů v § 4 odst. 1 neurčuje podobu formuláře, který bude spíše interaktivním průvodcem. Jde pouze o výčet údajů, které bude třeba vyplnit, pokud je poskytovatel regulované služby v daném okamžiku má k dispozici. 
"Doplňující údaje" jsou legislativní zkratkou odkazující se na § 3 odst. 3 návrhu vyhlášky – myslí se tím zejména zasažené domény či rozsahy IP adres.

	
	Připomínka k § 4 a § 5 
Požadujeme tam, kde se hovoří o identifikačních údajích poskytovatele regulované služby, doplnit text:
„, nebo identifikační údaje poskytovatelů regulovaných služeb v případě, že dochází k jednotnému hlášení dle § 2 odst. 3 této vyhlášky,“.
Odůvodnění:
V případě existence více poskytovatelů regulované služby, kteří jsou součástí společného IKB prostředí a případné incidenty, reaktivní protiopatření či dodavatelé jsou tak shodní, by bylo nepřiměřenou administrativní zátěží pro taková uskupení i pro Úřad, aby se hlášení musela dublovat.
	Neakceptováno.
Viz vypořádání předcházející připomínky. Máme za to, že ani v případě doplnění této funkcionality není tato drobná legislativní úprava nezbytně nutná.

	
	Připomínka k § 4 odst. 2 písm. b), § 5 odst. 3 písm. b) a § 5 odst. 4 písm. b). 
Doporučujeme vypustit ustanovení § 4 odst.2 písm. b), § 5 odst. 3 písm. b) a § 5 odst. 4 písm. b) bez náhrady a následující písmena přejmenovat.
Odůvodnění:
Kontaktní údaje již poskytovatel regulované služby nahlásil při své registraci dle § 3 odst. 2. Není tedy důvod je opakovaně uvádět, Úřad již takovými informacemi disponuje.
	Akceptováno jinak.
Ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) a § 5 odst. 4 písm. b) návrhu vyhlášky byla vypuštěna. Ustanovení § 5 odst. 3 písm. b) však vypuštěno být nemůže – hlášení kontaktních údajů nemusí být vždy provedeno pouze současně s registrací (ohlášením regulované služby). Smazáním tohoto ustanovení by se úplně vyprázdnil smysl daného úkonu, protože by se při hlášení kontaktních údajů nehlásily kontaktní údaje.

	Svaz průmyslu a dopravy
	K § 2 odst. (1)
Navrhujeme reflektovat status informačního systému veřejné správy, kterým Portál NÚKIB bezesporu je a v souvislosti s tím nastavit bezpečnostní pravidla a opatření dle příslušných právních předpisů.
Odůvodnění:
Vyhláškou definovaný „Portál úřadu“ bezpochyby bude Informačním systémem veřejné správy a měl by tak respektovat požadavky na funkčnost, stanovené platnými právními předpisy, včetně odpovídajících částí NAPu, zejména pak z pohledu realizace digitálních úkonů v prostředí portálu. Základní pravidla (např. autentizace, autorizace, jednání v zastoupení) jsou v NAP jednoznačně definována a není proto z našeho pohledu možné stanovovat odchylnou úpravu. Tím spíš, že NAP obsahuje i dispozice i pro komunikaci ISVS v krizovém stavu.
Portál by dle našeho názoru měl pro autentizaci využívat výhradně kvalifikované prostředky elektronické identifikace s úrovní důvěry „vysoká“, konzumovat služby RPP / ReZa na podporu jednání v zastoupení za právnické osoby (pro zástupce OVM správu účtu v CAAIS), autorizovat úkony (včetně následného vystavení Osvědčení o provedení digitálního úkonu) a zajistit i podporu obousměrné zabezpečené komunikace.
NÚKIB je ústředním správním úřadem pro oblast kybernetické bezpečnosti = poskytovatel regulované služby Výkonu svěřených pravomocí ve vyšším režimu a na všechna svá aktiva, což je i Portál úřadu musí uplatnit bezpečnostní opatření dle příslušné vyhlášky.
	Akceptováno.
NÚKIB je jedním z ústředních orgánů státní správy dle § 2 zákona č. 2/1969 Sb. (kompetenční zákon). Je tudíž poskytovatelem regulovaných služeb v režimu vyšších povinností podle návrhu vyhlášky o regulovaných službách, konkrétně pro službu „Výkon svěřených pravomocí“. Portál NÚKIB tak bude zabezpečen v souladu s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti a relevantní vyhláškou, tak jak uvádíte. 
Zákon o informačních systémech veřejné správy se podle § 1 odst. 2 písm. d) nevztahuje na ISVS spravované ze strany NÚKIB, nicméně pro potřeby realizace digitálních úkonů z NAP vycházíme. To je ostatně nezbytné už s ohledem na napojení na RPP a základní registry. Například pro ohlášení regulované služby a provádění dalších úkonů je vyžadována autentizace skrze NIA a řeší se autorizace k provedení daného úkonu. Bude samozřejmě možné vystavit osvědčení o provedení digitálního úkonu a soustředíme se na maximální zabezpečení obousměrné komunikace.
Portál NÚKIB byl navržen a vznikal paralelně s Registrem zastoupení (ReZa) a v době, kdy se přecházelo z JIP-KAAS na nový systém CAAIS. Z tohoto důvodu není Portál na tyto systémy zatím napojen a nepředpokládáme, že se nám s účinností zákona v obou případech podaří. Jejich plné využití je však ústřední prioritou v rámci vývoje Portálu NÚKIB. Záměrem není vytváření jakýchkoliv nestandardních nebo atypických postupů či systémů.  

	
	K § 2 odst. (1)
Doplnit závazek NÚKIBu primárního užití komunikačního kanálu Portálu NÚKIB a pravidla komunikace ve směru NÚKIBu k regulovaným subjektům.
Odůvodnění:
Je nezbytné promítnout i deklaraci NÚKIB k tomu, že bude směrem na regulované subjekty komunikovat pomocí Portálu NÚKIB. Jednostranná komunikace by jinak ztrácela smysl. Tato komunikace by měla mít současně jasně stanovená pravidla, tak jak jsou stanovena pro komunikaci směrem na NÚKIB.
	Akceptováno.
Komunikace ze strany NÚKIB vůči regulovaným organizacím prostřednictvím Portálu je explicitně zmíněna v důvodové zprávě k vyhlášce. 
V zájmu NÚKIB je taktéž komunikovat primárně skrze Portál, nicméně se stále musíme řídit ustanoveními správního řádu o doručování (§ 19 a násl. SŘ).

	
	K § 2, odst. 2
Navrhujeme doplnit formou přílohy vyhlášky formuláře.
Odůvodnění:
Bez zpřístupnění formulářů nelze nastavit interní procesy ve lhůtách stanovených v zákoně.
	Neakceptováno.
Důvodová zpráva k vyhlášce zmiňuje, že samotné formuláře nejsou přílohou vyhlášky z důvodu jejich interaktivity a modularity. Obdobným způsobem je formulována například vyhláška č. 180/2021 Sb., o náležitostech formulářů k evidenci skutečných majitelů. Zveřejnění "statické" verze formulářů by nedávalo smysl.
Nastavování interních procesů připadá v úvahu zejména v případě hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů. Hlásit incidenty musí poskytovatel regulované služby nejpozději 1 rok od doručení rozhodnutí o registraci. Formuláře pro hlášení incidentu přitom budou přístupné s účinností zákona, tudíž má organizace více než rok na nastavení procesů, což považujeme za dostatečné.

	
	K § 2
Navrhujeme doplnit nový odst. 3 ve znění „Formuláře dle odst. 2 umožní jednotné hlášení pro oprávněného zástupce více poskytovatelů regulované služby.“ 
Odůvodnění:
V případě existence více poskytovatelů regulované služby, kteří jsou součástí společného KB prostředí a případné incidenty, reaktivní protiopatření či dodavatelé jsou tak shodní, by bylo nepřiměřenou administrativní zátěží pro taková uskupení i pro Úřad, aby se hlášení museli dublovat.
	Neakceptováno.
Funkcionalita, kdy bude jeden oprávněný zástupce provádět hlášení za více právnických osob zároveň byla zvažována, ale zatím nebyla realizována s ohledem na složitosti v oblasti doručování, autentizace, prokazování zastoupení atd. 
V konkrétních hlášeních pak může být problém, že je každá z dotčených organizací poskytovatelem jiných regulovaných služeb, případně je u ní potenciálně jiný dopad incidentu.
Výše řešitelné problémy jsou samozřejmě výhledově řešitelné, ale doplnění navrhovaného odstavce do vyhlášky nedává smysl z důvodu neexistence této funkcionality v době předpokládané účinnosti zákona a této vyhlášky. 
Máme za to, že k budoucímu doplnění funkcionality hromadných hlášení není třeba měnit textaci vyhlášky.

	
	K § 4, § 5
Navrhujeme tam, kde se hovoří o identifikačních údajích poskytovatele regulované služby doplnit text „nebo identifikační údaje poskytovatelů regulovaných služeb v případě, že dochází k jednotnému hlášení dle § 2 odst. 3 této vyhlášky.“
Odůvodnění:
V případě existence více poskytovatelů regulované služby, kteří jsou součástí společného KB prostředí a případné incidenty, reaktivní protiopatření či dodavatelé jsou tak shodní, by bylo nepřiměřenou administrativní zátěží pro taková uskupení i pro Úřad, aby se hlášení museli dublovat.
	Neakceptováno.
Viz vypořádání předcházející připomínky. Máme za to, že ani v případě doplnění této funkcionality není tato drobná legislativní úprava nezbytně nutná.

	
	K § 4 - Hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu 
Navrhujeme doplnit propojení Portálu NÚKIB se systémem pro hlášení incidentů Ministerstvu Vnitra, podle jiných právních předpisů.
Odůvodnění:
Logickým a deklarovaným krokem ze strany NÚKIB je propojení systémů a portálů pro hlášení incidentů podle dalších právních předpisů tak, aby nedocházelo ke zdvojení povinnosti hlášení takových incidentů. Podnikatelům a povinným subjektům tak vzniká neúměrná zátěž ve zdvojené povinnosti.
	Vysvětleno.
NÚKIB do budoucna směřuje ke sjednocení či propojení systémů pro hlášení incidentů a k minimalizaci administrativní zátěže pro všechny zúčastněné.
Text této vyhlášky neslouží pro specifikaci budoucích funkcionalit Portálu nebo jako mapa vývoje v oblasti hlášení incidentů vůči veškerým orgánům veřejné moci. 
Každopádně oceňujeme veškeré Vaše návrhy na další funkcionality a budeme se maximálně snažit je do Portálu postupně začleňovat a koordinovat tuto činnost s dalšími orgány (zejména MV, DIA, ČTÚ, ÚOOÚ).

	
	K § 4 Hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu 
Navrhujeme doplnit možnost komunikace přes API.
Odůvodnění:
S ohledem na zvyšování digitalizace procesů nejen státní správy a samosprávy dochází k digitalizaci procesů také v soukromém sektoru, proto je nezbytné umožnit automatizované propojení s Portálem, aby mohlo být hlášení prováděno automaticky.
	Vysvětleno.
Viz předcházející připomínky. Vytvoření API pro hlášení incidentů je jedním ze zamýšlených kroků v rámci dalšího rozvoje Portálu NÚKIB, nicméně tuto zatím neexistující funkcionalitu není potřeba deklarovat v aktuálním textu vyhlášky.

	
	K § 4 odst. (1)
Požadujeme doplnění možnosti vymezení dopadu incidentu pouze na část regulované služby a ne na regulovanou službu jako celek.
Odůvodnění:
Chybí možnost vymezit dopad incidentu pouze na část regulovaných služeb, formulář požaduje identifikovat dopad na aktiva, ale neuvádí možnost omezit dopad jen na vybrané regulované služby, pokud jich subjekt poskytuje více než jednu.
	Vysvětleno.
Poskytovatel regulované služby bude mít možnost určit, kterých jím poskytovaných regulovaných služeb se ohlášený incident týká. Regulované služby se nedělí na části, ale poskytovatel může podrobně popsat dopad incidentu (např. na úrovni zasažených aktiv, uživatel, lokaci atd. - viz § 4/1/e návrhu vyhlášky). 
Jinými slovy, počítáme s tím, že se případný incident může týkat jen několika málo aktiv nebo jen dílčí poskytované regulované služby.

	
	K § 4, odst. 1, písm. a)
Navrhujeme vypustit text „včetně výčtu jím poskytovaných regulovaných služeb”.
Odůvodnění:
Jedná se o duplicitu viz § 3 odst. 1) pism. b) Úřad má již nahlášené údaje v rámci registrace.
	Akceptováno, upraveno.

	
	K § 4 odst. (1), písm. c)
Navrhujeme přehození písmen v odst. 1.
Odůvodnění:
Připomínka k pořadí bodů, bod c) v posloupnosti kroků v hlášení není logický, měl by být uveden později (ne nejdříve detaily k aktivům a až pak definovat dopady na aktiva).
	Neakceptováno.
Pořadí bodů v § 4 odst. 1 neurčuje podobu formuláře, který bude spíše interaktivním průvodcem. Jde pouze o výčet údajů, které bude třeba vyplnit, pokud je poskytovatel regulované služby v daném okamžiku má k dispozici. 
"Doplňující údaje" jsou legislativní zkratkou odkazující se na § 3 odst. 3 návrhu vyhlášky – myslí se tím zejména zasažené domény či rozsahy IP adres.

	Úřad pro ochranu osobních údajů
	Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (dále jen „DPIA“) v oddílu i) obecné části důvodové zprávy nebo odůvodnění (dále jen „oddíl“) je nezbytné dopracovat.
Odůvodnění:
Ačkoliv se lze ztotožnit s dobrým úmyslem předkladatele, při zpracování DPIA je nezbytné vyjít z návrhu doporučení legislativního DPIA, zejména co se týká struktury DPIA. To už je částečně hotovo, nicméně v oddílu se musí nejprve popsat účel navrhovaného zpracování osobních údajů, poté se návaznost na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů a nakonec se posoudí navrhované řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení. Lze upozornit např. na §§ 3 a 4 etc.
	Neakceptováno.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů je podrobně provedeno v rámci obecné části důvodové zprávy k návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti (viz strana 94 a následující sněmovního tisku 759: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=244062).
Důvodová zpráva k řešené vyhlášce na legislativní DPIA k návrhu zákona explicitně odkazuje.

	Asociace poskytovatelů mobilních sítí
	Vyžadujeme zhodnocení dopadů předložených návrhů vyhlášek.
V rámci důvodových zpráv k vyhláškám předkladatel návrhů vyhlášek tvrdí, že:
· samotné vyhlášky dopady (na oblasti, jejichž posouzení je vyžadováno v Obecných zásadách pro hodnocení dopadů regulace - RIA) nevyvolávají, že je vyvolává zákon, k jehož provedení jsou vydávány („Samotná vyhláška dopad na státní rozpočet nemá, dopady vyvolává zákon, k jehož provedení je vydávána.“);
· dopady regulace jsou řešeny v hodnocení dopadů (RIA) k návrhu samotného zákona (např. dopady vyhlášky o regulovaných službách na obce s rozšířenou působností);
· práva a povinnosti jsou upraveny v zákoně, který zmocňuje k vydání návrhu vyhlášky; návrh vyhlášky představuje návrh prováděcího právního předpisu, na jehož základě, vzhledem k jeho povaze, nemohou být ukládány povinnosti ani vznikat nová práva. 
Daná tvrzení uvedené v důvodové zprávě jsou účelová a zavádějící, neboť předložené návrhy vyhlášek jsou zcela zásadní pro stanovení rozsahu dopadu – vyhláška o regulovaných sužbách upravuje osobní rozsah zákona – konkrétně stanovuje, na které subjekty bude nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadat; vyhlášky o bezpečnostních opatřeních v režimu vyšších a nižších povinností zase upravují konkrétní náplň povinností poskytovatelů regulovaných služeb, které jsou zcela esenciální pro stanovení konkrétního rozsahu jejich povinností a tedy i dopadu, který daný předpis má; zásadní dopady do povinností dotčených subjektů má i vyhláška o portálu. Tvrzení, že vyhlášky samy dopad (či specifický dopad) na posuzované oblasti dopad nemají, není pravdivé. 
Stejně tak se nelze ztotožnit s odkazem na důvodovou zprávu a zprávu RIA k návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti, protože v dopady vyhlášek nebyly řádně hodnoceny ani v rámci hodnocení dopadů návrhu vládního zákona o kybernetické bezpečnosti (sněmovní tisk 759, resp. senátní tisk č. 109). 
V souladu s čl. I odst. 3.6 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) platí, že: „V případě, že jsou v přehledu dopadů identifikovány vznikající nové a rozsáhlé dopady v uvedených oblastech, zpracovává se RIA. Těmito oblastmi jsou zejména: 
a)	státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, 
b)	administrativní zátěž pro orgány veřejné správy, 
c)	náklady plynoucí z regulace pro podnikatele a občany 
d)	konkurenceschopnost
e)	ekonomické a právní vztahy jak mezi orgány veřejné správy, tak i soukromými subjekty.“
S ohledem na to, že vyhlášky svým obsahem přinesou nové a rozsáhlé dopady v zásadě ve všech výše uvedených kategoriích, je řádné zpracování zprávy o hodnocení dopadů nutností. Bez zpracování RIA není možné ověřit, zda je regulace přiměřená sledovanému cíli, zda nevytváří nepřiměřenou administrativní nebo finanční zátěž a zda existují alternativy s menším negativním dopadem.
Současně se nutno říci, že zpráva RIA k nZKB je z hlediska finančních a hospodářských dopadů zpracována zcela nedostatečně, a to i s ohledem na to, že skutečný rozsah dopadů nové legislativy bude ovlivněn zejména prováděcími právními předpisy – a bez vyhlášek dopady připravované legislativy řádně posoudit nelze. Odkaz na nedostatečně zpracované hodnocení dopadů regulace RIA u nZKB nelze považovat za dostačující pro zhodnocení dopadů vyhlášek.  
Pokud jde o otázku práv a povinností, je pravdou, že vyhláška sama z povahy věci práva a povinnosti zakládat nemůže. Nicméně – jak vyplývá z výše uvedeného – všechny vyhlášky jsou z hlediska svého obsahu zcela esenciální pro určení skutečného rozsahu povinných osob a povinností dle zákona o kybernetické bezpečnosti a fakticky tak skutečný rozsah povinností dle nZKB formuje a dotváří.
	Neakceptováno.
Konkrétně v důvodové zprávě k vyhlášce o Portálu jsou adekvátně zhodnoceny veškeré dopady, které jsou v tomto případě zcela minimální. Vyhláška o Portálu je především technicistní předpis, který pouze rámcově stanovuje obsah formulářových hlášení předvídaných samotným zákonem. V rámci RIA k zákonu byl důkladně zhodnocen soulad se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy.
Zpráva z hodnocení dopadů regulace v rámci návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti byla zpracována korektně a komplexně, a jako taková je součástí legislativního balíčku, který byl podpořen Legislativní radou vlády a následně schválen jak vládou, Poslaneckou sněmovnou, tak i Senátem. Kdyby zpráva z hodnocení dopadů nebyla zpracována řádně, nemohl by být návrh zákona v legislativním procesu schválen výše uvedenými místy. Je třeba uvést, že součástí vládou schvalovaného legislativního balíčku byly též teze prováděcích právních předpisů, jejichž obsah se v zásadě neměnil.
Ke zpracování RIA v rámci vyhlášek se vyjadřuje předseda Legislativní rady vlády, který k tomuto návrhu právního předpisu udělil v souladu s Legislativními pravidly vlády a Obecnými zásadami pro hodnocení dopadů regulace výjimku z povinnosti zpracovat hodnocení dopadů regulace již v roce 2024.
Lze navíc dodat, že od 1. ledna 2025 se RIA u vyhlášek ani v zásadě nezpracovává (viz čl. 5.7 – 5.9 Obecných zásad hodnocení dopadů regulace (RIA), aktualizovaných k 1. lednu 2025).

	
	§ 2 odst. 1
Reflektovat status informačního systému veřejné správy, kterým Portál NÚKIB bezesporu je a v souvislosti s tím nastavit bezpečnostní pravidla a opatření dle příslušných právních předpisů.
Vyhláškou definovaný „Portál úřadu“ bezpochyby bude Informačním systémem veřejné správy a měl by tak respektovat požadavky na funkčnost, stanovené platnými právními předpisy, včetně odpovídajících částí NAPu, zejména pak z pohledu realizace digitálních úkonů v prostředí portálu. Základní pravidla (např. autentizace, autorizace, jednání v zastoupení) jsou v NAP jednoznačně definována a není proto z našeho pohledu možné stanovovat odchylnou úpravu. Tím spíš, že NAP obsahuje i dispozice i pro komunikaci ISVS v krizovém stavu.
Portál by dle našeho názoru měl pro autentizaci využívat výhradně kvalifikované prostředky elektronické identifikace s úrovní důvěry „vysoká“, konzumovat služby RPP / ReZa na podporu jednání v zastoupení za právnické osoby (pro zástupce OVM správu účtu v CAAIS), autorizovat úkony (včetně následného vystavení Osvědčení o provedení digitálního úkonu) a zajistit i podporu obousměrné zabezpečené komunikace.
NÚKIB je ústředním správním úřadem pro oblast kybernetické bezpečnosti = poskytovatel regulované služby Výkonu svěřených pravomocí ve vyšším režimu a na všechna svá aktiva, což je i Portál úřadu musí uplatnit bezpečnostní opatření dle příslušné vyhlášky
	Akceptováno.
NÚKIB je jedním z ústředních orgánů státní správy dle § 2 zákona č. 2/1969 Sb. (kompetenční zákon). Je tudíž poskytovatelem regulovaných služeb v režimu vyšších povinností podle návrhu vyhlášky o regulovaných službách, konkrétně pro službu „Výkon svěřených pravomocí“. Portál NÚKIB tak bude zabezpečen v souladu s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti a relevantní vyhláškou, tak jak uvádíte. 
Zákon o informačních systémech veřejné správy se podle § 1 odst. 2 písm. d) nevztahuje na ISVS spravované ze strany NÚKIB, nicméně pro potřeby realizace digitálních úkonů z NAP vycházíme. To je ostatně nezbytné už s ohledem na napojení na RPP a základní registry. Například pro ohlášení regulované služby a provádění dalších úkonů je vyžadována autentizace skrze NIA a řeší se autorizace k provedení daného úkonu. Bude samozřejmě možné vystavit osvědčení o provedení digitálního úkonu a soustředíme se na maximální zabezpečení obousměrné komunikace.
Portál NÚKIB byl navržen a vznikal paralelně s Registrem zastoupení (ReZa) a v době, kdy se přecházelo z JIP-KAAS na nový systém CAAIS. Z tohoto důvodu není Portál na tyto systémy zatím napojen a nepředpokládáme, že se nám s účinností zákona v obou případech podaří. Jejich plné využití je však ústřední prioritou v rámci vývoje Portálu NÚKIB. Záměrem není vytváření jakýchkoliv nestandardních nebo atypických postupů či systémů.  

	
	§ 2 odst. 2
Doplnit závazek NÚKIB primárního užití komunikačního kanálu Portálu NÚKIB a pravidla komunikace ve směru od NÚKIB k regulovaný subjekt.
Je nezbytné promítnout i deklaraci NÚKIB k tomu, že bude směrem na regulované subjekty komunikovat pomocí Portálu NÚKIB. Jednostranná komunikace by jinak ztrácela smysl. Tato komunikace by měla mít současně jasně stanovená pravidla, tak jak jsou stanovena pro komunikaci směrem na NÚKIB.
	Akceptováno.
Komunikace ze strany NÚKIB vůči regulovaným organizacím prostřednictvím Portálu je explicitně zmíněna v důvodové zprávě k vyhlášce. 
V zájmu NÚKIB je taktéž komunikovat primárně skrze Portál, nicméně se stále musíme řídit ustanoveními správního řádu o doručování (§ 19 a násl. SŘ).

	
	§ 4 odst. 1
Doplnit do formuláře hlášení možnost vymezení dopadu incidentu pouze na část regulované služby.
Navrhujeme do formuláře hlášení doplnit možnost vymezení dopadu incidentu pouze na část regulované služby a nikoli jen na regulovanou službu jako celek – tato možnost ve formuláři chybí (formulář požaduje identifikovat dopad na aktiva, ale neuvádí možnost omezit dopad jen na vybrané regulované služby, pokud jich subjekt poskytuje více než jednu).
	Vysvětleno.
Poskytovatel regulované služby bude mít možnost určit, kterých jím poskytovaných regulovaných služeb se ohlášený incident týká. Regulované služby se nedělí na části, ale poskytovatel může podrobně popsat dopad incidentu (např. na úrovni zasažených aktiv, uživatel, lokaci atd. - viz § 4/1/e návrhu vyhlášky). 
Jinými slovy, počítáme s tím, že se případný incident může týkat jen několika málo aktiv nebo jen dílčí poskytované regulované služby.

	
	§ 4
Doplnit propojení Portálu NÚKIB se systémem pro hlášení incidentů Ministerstvu Vnitra, podle jiných právních předpisů.
Logickým a deklarovaným krokem ze strany NÚKIB je propojení systémů a portálů pro hlášení incidentů podle dalších právních předpisů tak, aby nedocházelo ke zdvojení povinnosti hlášení takových incidentů. Podnikatelům a povinným subjektům tak vzniká neúměrná zátěž ve zdvojené povinnosti.
	Vysvětleno.
NÚKIB do budoucna směřuje ke sjednocení či propojení systémů pro hlášení incidentů a k minimalizaci administrativní zátěže pro všechny zúčastněné.
Text této vyhlášky neslouží pro specifikaci budoucích funkcionalit Portálu nebo jako mapa vývoje v oblasti hlášení incidentů vůči veškerým orgánům veřejné moci. 
Každopádně oceňujeme veškeré Vaše návrhy na další funkcionality a budeme se maximálně snažit je do Portálu postupně začleňovat a koordinovat tuto činnost s dalšími orgány (zejména MV, DIA, ČTÚ, ÚOOÚ).

	
	§ 4
Doplnit možnost komunikace přes API.
S ohledem na zvyšování digitalizace procesů nejen státní správy a samosprávy dochází k digitalizaci procesů také v soukromém sektoru, proto je nezbytné umožnit automatizované propojení s Portálem, aby mohlo být hlášení prováděno automaticky.
	Vysvětleno.
Viz předcházející připomínky. Vytvoření API pro hlášení incidentů je jedním ze zamýšlených kroků v rámci dalšího rozvoje Portálu NÚKIB, nicméně tuto zatím neexistující funkcionalitu není potřeba deklarovat v aktuálním textu vyhlášky.

	
	§ 4 odst. 1
Požadujeme doplnění možnosti vymezení dopadu incidentu pouze na část regulované služby, a ne na regulovanou službu jako celek.
Úplně chybí možnost vymezit dopad incidentu pouze na část regulovaných služeb, formulář požaduje identifikovat dopad na aktiva, ale neuvádí možnost omezit dopad jen na vybrané regulované služby, pokud jich subjekt poskytuje více než jednu.
	Vysvětleno.
Poskytovatel regulované služby bude mít možnost určit, kterých jím poskytovaných regulovaných služeb se ohlášený incident týká. Regulované služby se nedělí na části, ale poskytovatel může podrobně popsat dopad incidentu (např. na úrovni zasažených aktiv, uživatel, lokaci atd. - viz § 4/1/e návrhu vyhlášky). 
Jinými slovy, počítáme s tím, že se případný incident může týkat jen několika málo aktiv nebo jen dílčí poskytované regulované služby.

	
	§ 4 odst. 1 písm. c)
Zvážit změnu posloupnosti řazení.
Připomínka k pořadí bodů, bod c) v posloupnosti kroků v hlášení není logický, měl by být uveden později (ne nejdříve detaily k aktivům a až pak definovat dopady na aktiva).
	Neakceptováno.
Pořadí bodů v § 4 odst. 1 neurčuje podobu formuláře, který bude spíše interaktivním průvodcem. Jde pouze o výčet údajů, které bude třeba vyplnit, pokud je poskytovatel regulované služby v daném okamžiku má k dispozici. 
"Doplňující údaje" jsou legislativní zkratkou odkazující se na § 3 odst. 3 návrhu vyhlášky – myslí se tím zejména zasažené domény či rozsahy IP adres.

	ICT UNIE
	Vyžadujeme zhodnocení dopadů předložených návrhů vyhlášek.
V rámci důvodových zpráv k vyhláškám předkladatel návrhů vyhlášek tvrdí, že:
· samotné vyhlášky dopady (na oblasti, jejichž posouzení je vyžadováno v Obecných zásadách pro hodnocení dopadů regulace - RIA) nevyvolávají, že je vyvolává zákon, k jehož provedení jsou vydávány („Samotná vyhláška dopad na státní rozpočet nemá, dopady vyvolává zákon, k jehož provedení je vydávána.“);
· dopady regulace jsou řešeny v hodnocení dopadů (RIA) k návrhu samotného zákona (např. dopady vyhlášky o regulovaných službách na obce s rozšířenou působností);
· práva a povinnosti jsou upraveny v zákoně, který zmocňuje k vydání návrhu vyhlášky; návrh vyhlášky představuje návrh prováděcího právního předpisu, na jehož základě, vzhledem k jeho povaze, nemohou být ukládány povinnosti ani vznikat nová práva. 
Daná tvrzení uvedené v důvodové zprávě jsou účelová a zavádějící, neboť předložené návrhy vyhlášek jsou zcela zásadní pro stanovení rozsahu dopadu – vyhláška o regulovaných sužbách upravuje osobní rozsah zákona – konkrétně stanovuje, na které subjekty bude nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadat; vyhlášky o bezpečnostních opatřeních v režimu vyšších a nižších povinností zase upravují konkrétní náplň povinností poskytovatelů regulovaných služeb, které jsou zcela esenciální pro stanovení konkrétního rozsahu jejich povinností a tedy i dopadu, který daný předpis má; zásadní dopady do povinností dotčených subjektů má i vyhláška o portálu. Tvrzení, že vyhlášky samy dopad (či specifický dopad) na posuzované oblasti dopad nemají, není pravdivé. 
Stejně tak se nelze ztotožnit s odkazem na důvodovou zprávu a zprávu RIA k návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti, protože v dopady vyhlášek nebyly řádně hodnoceny ani v rámci hodnocení dopadů návrhu vládního zákona o kybernetické bezpečnosti (sněmovní tisk 759, resp. senátní tisk č. 109). 
V souladu s čl. I odst. 3.6 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) platí, že: „V případě, že jsou v přehledu dopadů identifikovány vznikající nové a rozsáhlé dopady v uvedených oblastech, zpracovává se RIA. Těmito oblastmi jsou zejména: 
a)	státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, 
b)	administrativní zátěž pro orgány veřejné správy, 
c)	náklady plynoucí z regulace pro podnikatele a občany 
d)	konkurenceschopnost
e)	ekonomické a právní vztahy jak mezi orgány veřejné správy, tak i soukromými subjekty.“
S ohledem na to, že vyhlášky svým obsahem přinesou nové a rozsáhlé dopady v zásadě ve všech výše uvedených kategoriích, je řádné zpracování zprávy o hodnocení dopadů nutností. Bez zpracování RIA není možné ověřit, zda je regulace přiměřená sledovanému cíli, zda nevytváří nepřiměřenou administrativní nebo finanční zátěž a zda existují alternativy s menším negativním dopadem.
Současně se nutno říci, že zpráva RIA k nZKB je z hlediska finančních a hospodářských dopadů zpracována zcela nedostatečně, a to i s ohledem na to, že skutečný rozsah dopadů nové legislativy bude ovlivněn zejména prováděcími právními předpisy – a bez vyhlášek dopady připravované legislativy řádně posoudit nelze. Odkaz na nedostatečně zpracované hodnocení dopadů regulace RIA u nZKB nelze považovat za dostačující pro zhodnocení dopadů vyhlášek.  
Pokud jde o otázku práv a povinností, je pravdou, že vyhláška sama z povahy věci práva a povinnosti zakládat nemůže. Nicméně – jak vyplývá z výše uvedeného – všechny vyhlášky jsou z hlediska svého obsahu zcela esenciální pro určení skutečného rozsahu povinných osob a povinností dle zákona o kybernetické bezpečnosti a fakticky tak skutečný rozsah povinností dle nZKB formuje a dotváří.
	Neakceptováno.
Konkrétně v důvodové zprávě k vyhlášce o Portálu jsou adekvátně zhodnoceny veškeré dopady, které jsou v tomto případě zcela minimální. Vyhláška o Portálu je především technicistní předpis, který pouze rámcově stanovuje obsah formulářových hlášení předvídaných samotným zákonem. V rámci RIA k zákonu byl důkladně zhodnocen soulad se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy.
Zpráva z hodnocení dopadů regulace v rámci návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti byla zpracována korektně a komplexně, a jako taková je součástí legislativního balíčku, který byl podpořen Legislativní radou vlády a následně schválen jak vládou, Poslaneckou sněmovnou, tak i Senátem. Kdyby zpráva z hodnocení dopadů nebyla zpracována řádně, nemohl by být návrh zákona v legislativním procesu schválen výše uvedenými místy. Je třeba uvést, že součástí vládou schvalovaného legislativního balíčku byly též teze prováděcích právních předpisů, jejichž obsah se v zásadě neměnil.
Ke zpracování RIA v rámci vyhlášek se vyjadřuje předseda Legislativní rady vlády, který k tomuto návrhu právního předpisu udělil v souladu s Legislativními pravidly vlády a Obecnými zásadami pro hodnocení dopadů regulace výjimku z povinnosti zpracovat hodnocení dopadů regulace již v roce 2024.
Lze navíc dodat, že od 1. ledna 2025 se RIA u vyhlášek ani v zásadě nezpracovává (viz čl. 5.7 – 5.9 Obecných zásad hodnocení dopadů regulace (RIA), aktualizovaných k 1. lednu 2025).

	
	§ 2 odst. 1
Reflektovat status informačního systému veřejné správy, kterým Portál NÚKIB bezesporu je a v souvislosti s tím nastavit bezpečnostní pravidla a opatření dle příslušných právních předpisů.
Vyhláškou definovaný „Portál úřadu“ bezpochyby bude Informačním systémem veřejné správy a měl by tak respektovat požadavky na funkčnost, stanovené platnými právními předpisy, včetně odpovídajících částí NAPu, zejména pak z pohledu realizace digitálních úkonů v prostředí portálu. Základní pravidla (např. autentizace, autorizace, jednání v zastoupení) jsou v NAP jednoznačně definována a není proto z našeho pohledu možné stanovovat odchylnou úpravu. Tím spíš, že NAP obsahuje i dispozice i pro komunikaci ISVS v krizovém stavu.
Portál by dle našeho názoru měl pro autentizaci využívat výhradně kvalifikované prostředky elektronické identifikace s úrovní důvěry „vysoká“, konzumovat služby RPP / ReZa na podporu jednání v zastoupení za právnické osoby (pro zástupce OVM správu účtu v CAAIS), autorizovat úkony (včetně následného vystavení Osvědčení o provedení digitálního úkonu) a zajistit i podporu obousměrné zabezpečené komunikace.
NÚKIB je ústředním správním úřadem pro oblast kybernetické bezpečnosti = poskytovatel regulované služby Výkonu svěřených pravomocí ve vyšším režimu a na všechna svá aktiva, což je i Portál úřadu musí uplatnit bezpečnostní opatření dle příslušné vyhlášky
	Akceptováno.
NÚKIB je jedním z ústředních orgánů státní správy dle § 2 zákona č. 2/1969 Sb. (kompetenční zákon). Je tudíž poskytovatelem regulovaných služeb v režimu vyšších povinností podle návrhu vyhlášky o regulovaných službách, konkrétně pro službu „Výkon svěřených pravomocí“. Portál NÚKIB tak bude zabezpečen v souladu s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti a relevantní vyhláškou, tak jak uvádíte. 
Zákon o informačních systémech veřejné správy se podle § 1 odst. 2 písm. d) nevztahuje na ISVS spravované ze strany NÚKIB, nicméně pro potřeby realizace digitálních úkonů z NAP vycházíme. To je ostatně nezbytné už s ohledem na napojení na RPP a základní registry. Například pro ohlášení regulované služby a provádění dalších úkonů je vyžadována autentizace skrze NIA a řeší se autorizace k provedení daného úkonu. Bude samozřejmě možné vystavit osvědčení o provedení digitálního úkonu a soustředíme se na maximální zabezpečení obousměrné komunikace.
Portál NÚKIB byl navržen a vznikal paralelně s Registrem zastoupení (ReZa) a v době, kdy se přecházelo z JIP-KAAS na nový systém CAAIS. Z tohoto důvodu není Portál na tyto systémy zatím napojen a nepředpokládáme, že se nám s účinností zákona v obou případech podaří. Jejich plné využití je však ústřední prioritou v rámci vývoje Portálu NÚKIB. Záměrem není vytváření jakýchkoliv nestandardních nebo atypických postupů či systémů.  

	
	§ 2 odst. 2
Doplnit závazek NÚKIB primárního užití komunikačního kanálu Portálu NÚKIB a pravidla komunikace ve směru od NÚKIB k regulovaný subjekt.
Je nezbytné promítnout i deklaraci NÚKIB k tomu, že bude směrem na regulované subjekty komunikovat pomocí Portálu NÚKIB. Jednostranná komunikace by jinak ztrácela smysl. Tato komunikace by měla mít současně jasně stanovená pravidla, tak jak jsou stanovena pro komunikaci směrem na NÚKIB.
	Akceptováno.
Komunikace ze strany NÚKIB vůči regulovaným organizacím prostřednictvím Portálu je explicitně zmíněna v důvodové zprávě k vyhlášce. 
V zájmu NÚKIB je taktéž komunikovat primárně skrze Portál, nicméně se stále musíme řídit ustanoveními správního řádu o doručování (§ 19 a násl. SŘ).

	
	§ 4 odst. 1
Doplnit do formuláře hlášení možnost vymezení dopadu incidentu pouze na část regulované služby.
Navrhujeme do formuláře hlášení doplnit možnost vymezení dopadu incidentu pouze na část regulované služby a nikoli jen na regulovanou službu jako celek – tato možnost ve formuláři chybí (formulář požaduje identifikovat dopad na aktiva, ale neuvádí možnost omezit dopad jen na vybrané regulované služby, pokud jich subjekt poskytuje více než jednu).
	Vysvětleno.
Poskytovatel regulované služby bude mít možnost určit, kterých jím poskytovaných regulovaných služeb se ohlášený incident týká. Regulované služby se nedělí na části, ale poskytovatel může podrobně popsat dopad incidentu (např. na úrovni zasažených aktiv, uživatel, lokaci atd. - viz § 4/1/e návrhu vyhlášky). 
Jinými slovy, počítáme s tím, že se případný incident může týkat jen několika málo aktiv nebo jen dílčí poskytované regulované služby.

	
	§ 4
Doplnit propojení Portálu NÚKIB se systémem pro hlášení incidentů Ministerstvu Vnitra, podle jiných právních předpisů.
Logickým a deklarovaným krokem ze strany NÚKIB je propojení systémů a portálů pro hlášení incidentů podle dalších právních předpisů tak, aby nedocházelo ke zdvojení povinnosti hlášení takových incidentů. Podnikatelům a povinným subjektům tak vzniká neúměrná zátěž ve zdvojené povinnosti.
	Vysvětleno.
NÚKIB do budoucna směřuje ke sjednocení či propojení systémů pro hlášení incidentů a k minimalizaci administrativní zátěže pro všechny zúčastněné.
Text této vyhlášky neslouží pro specifikaci budoucích funkcionalit Portálu nebo jako mapa vývoje v oblasti hlášení incidentů vůči veškerým orgánům veřejné moci. 
Každopádně oceňujeme veškeré Vaše návrhy na další funkcionality a budeme se maximálně snažit je do Portálu postupně začleňovat a koordinovat tuto činnost s dalšími orgány (zejména MV, DIA, ČTÚ, ÚOOÚ).

	
	§ 4
Doplnit možnost komunikace přes API.
S ohledem na zvyšování digitalizace procesů nejen státní správy a samosprávy dochází k digitalizaci procesů také v soukromém sektoru, proto je nezbytné umožnit automatizované propojení s Portálem, aby mohlo být hlášení prováděno automaticky.
	Vysvětleno.
Viz předcházející připomínky. Vytvoření API pro hlášení incidentů je jedním ze zamýšlených kroků v rámci dalšího rozvoje Portálu NÚKIB, nicméně tuto zatím neexistující funkcionalitu není potřeba deklarovat v aktuálním textu vyhlášky.

	
	§ 4 odst. 1
Požadujeme doplnění možnosti vymezení dopadu incidentu pouze na část regulované služby, a ne na regulovanou službu jako celek.
Úplně chybí možnost vymezit dopad incidentu pouze na část regulovaných služeb, formulář požaduje identifikovat dopad na aktiva, ale neuvádí možnost omezit dopad jen na vybrané regulované služby, pokud jich subjekt poskytuje více než jednu.
	Vysvětleno.
Poskytovatel regulované služby bude mít možnost určit, kterých jím poskytovaných regulovaných služeb se ohlášený incident týká. Regulované služby se nedělí na části, ale poskytovatel může podrobně popsat dopad incidentu (např. na úrovni zasažených aktiv, uživatel, lokaci atd. - viz § 4/1/e návrhu vyhlášky). 
Jinými slovy, počítáme s tím, že se případný incident může týkat jen několika málo aktiv nebo jen dílčí poskytované regulované služby.

	
	§ 4 odst. 1 písm. c)
Zvážit změnu posloupnosti řazení.
Připomínka k pořadí bodů, bod c) v posloupnosti kroků v hlášení není logický, měl by být uveden později (ne nejdříve detaily k aktivům a až pak definovat dopady na aktiva).
	Neakceptováno.
Pořadí bodů v § 4 odst. 1 neurčuje podobu formuláře, který bude spíše interaktivním průvodcem. Jde pouze o výčet údajů, které bude třeba vyplnit, pokud je poskytovatel regulované služby v daném okamžiku má k dispozici. 
"Doplňující údaje" jsou legislativní zkratkou odkazující se na § 3 odst. 3 návrhu vyhlášky – myslí se tím zejména zasažené domény či rozsahy IP adres.

	Nejvyšší státní zastupitelství
	Souhrnně uplatňujeme následující zásadní připomínky z důvodu, že se jedná o obsahově provázaný komplex prováděcích vyhlášek upravujících problematiku na úseku kybernetické bezpečnosti v návaznosti na implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatření k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) č. 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) č. 2016/1146 (dále jen „směrnice NIS 2“) do vnitrostátní právní úpravy.
Předně je třeba poukázat na skutečnost, že z předložených materiálů včetně předkládacích zpráv nevyplývá úvaha, resp. zdůvodnění, z jakého důvodu Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „NÚKIB“) při své legislativní činnosti v rámci zmocnění vyplývajícího z návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti nevyužil možnost vynětí státního zastupitelství z působnosti této směrnice, která je výslovně zakotvena v bodu 8 věty první preambule směrnice NIS 2. Podle předmětného ustanovení by z oblasti působnosti této směrnice měly být vyňaty ty subjekty veřejné správy, jež vykonávají svou činnost převážně v oblasti národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, obrany nebo vymáhání práva, včetně prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů za podmínky, že činnost těchto subjektů nesouvisí s těmito oblastmi pouze okrajově. V tomto směru lze přitom konstatovat, že prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů jsou hlavním, kardinálním předmětem činnosti (resp. působnosti) státního zastupitelství, přesto však došlo k jeho zařazení do seznamu poskytovatelů regulované služby v příloze návrhu vyhlášky o regulovaných službách pod bodem 1. Veřejná správa, kde je téměř jediným subjektem tohoto typu. Není tedy zřejmé, z jakého důvodu nedošlo ze strany NÚKIB k vynětí státního zastupitelství z působnosti směrnice NIS 2, přestože předmětná směrnice takový postup sama výslovně preferuje. V této souvislosti je třeba doplnit, že samotné vymezení okruhu poskytovatelů regulované služby 1.1 výkon svěřených pravomocí, na které se vztahuje režim vyšších povinností dle návrhu vyhlášky o regulovaných službách v příloze pod bodem 1. Veřejná správa bod I. (resp. terminologií návrhu vyhlášky „osoby“), vzbuzuje otázky ohledně uplatněných kritérií při jejich výběru, a v tomto směru postrádáme bližší zdůvodnění.
Výslovné zařazení státního zastupitelství mezi poskytovatele regulované služby je přitom ve zřejmém kontrastu nejen s výše uvedeným textem směrnice, ale i se stávající zákonnou úpravou vztahující se na státní zastupitelství, což navrhovaná úprava nijak nereflektuje. 
Podle § 13b odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ZSZ“), je Ministerstvo spravedlnosti ústředním orgánem správy státního zastupitelství, přičemž podle § 13d písm. m) ZSZ vykonává správu státního zastupitelství mj. tím, že usměrňuje a řídí využívání informačních technologií (dále též jen „IT“). V praxi to znamená, že Ministerstvo spravedlnosti centrálně zajišťuje pro státní zastupitelství prakticky veškeré IT zázemí, přičemž současně stanoví závazné podmínky využívání informačních technologií prostřednictvím interních předpisů, kdy základním interním předpisem je v tomto směru Instrukce č. 5/2022 Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. června 2022 č. j. 115/2022-OI-SP/1, o zajištění bezpečnosti informací v prostředí informačních a komunikačních technologií resortu spravedlnosti. 
Uvedené skutečnosti však nebyly při přípravě návrhu vyhlášky o regulovaných službách nijak zohledněny, čímž došlo k situaci, že státnímu zastupitelství jsou jako poskytovateli regulované služby stanoveny povinnosti, které objektivně nemůže splnit, neboť na základě speciálního zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, je daný úsek činnosti mimo jeho působnost. Jako příklad budoucí kolize právních předpisů lze v tomto směru uvést ustanovení § 13 odst. 5 návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti, podle něhož by státní zastupitelství mělo za stanovených podmínek vybírat svého dodavatele, a následně z pozice smluvní strany zahrnovat do smluvních ujednání příslušné požadavky. Podle stávající speciální právní úpravy obsažené v § 13d písm. m) ZSZ je však k tomuto v podstatném rozsahu zásadně kompetentní Ministerstvo spravedlnosti, které v uvedeném směru státní zastupitelství ekonomicky i institucionálně zaštiťuje.
Pro úplnost je rovněž třeba poukázat na právní nejednoznačnost termínu „státní zastupitelství“, jak byl použit v písm. q) přílohy návrhu vyhlášky pod bodem 1. Veřejná správa bod I. Tento pojem je jednak definován jako soustava úřadu státu, určených k zastupování státu při ochraně veřejného zájmu ve věcech svěřených zákonem do působnosti státního zastupitelství (§ 1 odst. 1 ZSZ), a jednak označuje i jednotlivé úřady, tj. Nejvyšší státní zastupitelství, vrchní, krajská (včetně Městského státního zastupitelství v Praze) a okresní/obvodní státní zastupitelství (včetně Městského státního zastupitelství v Brně). Ze stávajícího znění návrhu vyhlášky o regulovaných službách proto jasně nevyplývá, kdo má být poskytovatelem regulované služby, a tím i subjektem příslušných povinností. Vzhledem k tomu, že okresní/obvodní státní zastupitelství (včetně Městského státního zastupitelství v Brně) nemají samostatnou právní subjektivitu, je navrhovaná úprava o to spornější. Je-li záměrem vyhlášky o regulovaných službách, aby poskytovatelem regulované služby bylo každé jednotlivé státní zastupitelství, je třeba zdůraznit, že by to obnášelo značné materiální, finanční a personální požadavky přímo související s nutností intenzivního zapojení vrcholného vedení povinného subjektu do oblasti kybernetické bezpečnosti včetně povinnosti zřízení výborů pro řízení kybernetické bezpečnosti, což v podmínkách státního zastupitelství primárně vyžaduje rozšíření stávající náplně práce současným zaměstnancům státního zastupitelství, ale i obsazení zcela nových pracovních pozic s přihlédnutím ke specifickým kvalifikačním požadavkům některých bezpečnostních rolí a dále s přihlédnutím k požadavku zastupitelnosti či naopak neslučitelnosti některých bezpečnostních rolí a tomu odpovídající platové ohodnocení těchto zaměstnanců. Již nyní je však zřejmé, že skutečné náklady na plnění veškerých bezpečnostních opatření vyplývajících z navrhované úpravy by se dále navyšovaly. Současně není též zohledněno, že správu nad okresními (a jim na roveň postavenými) státními zastupitelstvími vykonávají podle § 13g ZSZ krajští státní zástupci, a že tato státní zastupitelství, jak shora uvedeno, nemají samostatnou právní subjektivitu (§ 6 odst. 3 ZSZ ve spojení s § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb.).
Výše uvedené skutečnosti se obdobně vztahují i na problematiku cloud computingu, kterou ve vztahu ke státnímu zastupitelství na základě zmocnění vyplývajícího ze zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, rovněž usměrňuje a řídí Ministerstvo spravedlnosti, resp. státní zastupitelství využívá převážně služeb cloud computingu, které jsou pro státní zastupitelství jednotně zajišťovány Ministerstvem spravedlnosti.
Ze všech výše uvedených skutečností tak jednoznačné vyplývá, že zařazení státního zastupitelství do přílohy návrhu vyhlášky pod bodem 1. Veřejná správa je právně i systémově nekoncepční a věcně nesprávné, a současně jdoucí nad rámec požadavků implementace směrnice NIS 2, a tuto spornou otázku je proto třeba řešit tak, že do přílohy návrhu vyhlášky pod bodem 1. Veřejná správa bude namísto státního zastupitelství zařazeno Ministerstvo spravedlnosti jako ústřední orgán státní správy státního zastupitelství. Za této situace bude (i nadále) veškerá činnost státního zastupitelství včetně ostatních složek resortu spravedlnosti na úseku kybernetické bezpečnosti závazně koordinována a usměrňována Ministerstvem spravedlnosti jako poskytovatelem regulované služby v režimu vyšších povinností, a tyto povinnosti se tak budou jeho prostřednictvím promítat též na státní zastupitelství.
Navrhujeme a jako zásadní připomínku tedy uplatňujeme, aby do přílohy návrhu vyhlášky o regulovaných službách pod bodem 1. Veřejná správa bod I. v seznamu osob, které jsou poskytovateli regulované služby, bylo namísto státního zastupitelství uvedeno Ministerstvo spravedlnosti.
	Vysvětleno.
Vyhláška o Portálu Úřadu se zaslanou připomínkou nijak nesouvisí, tato připomínka je vypořádána v rámci připomínek k vyhlášce o regulovaných službách.

	ISP Alliance
	Návrh vyhlášky lze připomínkovat pouze v tom smyslu, že úřad nedává k dispozici náhled formulářů, které jsou vyhláškou upraveny. Ocenili bychom, aby v budoucích připomínkových řízeních byly dávány k dispozici všechny závazné dokumenty.
	Vysvětleno.
Důvodová zpráva k vyhlášce zmiňuje, že samotné formuláře nejsou přílohou vyhlášky z důvodu jejich interaktivity a modularity. Obdobným způsobem je formulována například vyhláška č. 180/2021 Sb., o náležitostech formulářů k evidenci skutečných majitelů. Zveřejnění "statické" verze formulářů by nedávalo smysl.


V Brně 10. července 2025
Vypracoval: Mgr. Alexandra Kučerová	


Stránka 2 (celkem 2)