Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDGQCSH7Q najdete zde
III.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
A. Obecná část
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Vyhláška zakotvuje technické a organizační podmínky používání Portálu Úřadu (dále jen „Portál“), který je zaveden § 45 návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti (dále jen „návrh zákona“), k němuž je tato vyhláška prováděcím předpisem. Vyhláška dále také stanovuje obsahové náležitosti, formát a strukturu formulářových podání a způsob jejich provádění. Samotné úkony, které je nezbytné skrze Portál provádět, jsou vymezeny v § 45 návrhu zákona. Návrh vyhlášky na tento výčet navazuje, když pro jednotlivé úkony podrobně stanovuje obsahové náležitosti příslušných formulářů.
Obsahem vyhlášky je také konkrétní výčet údajů, které budou regulované subjekty hlásit Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „Úřad“). Taková právní úprava odpovídá požadavkům stanoveným v nálezu Ústavního soudu ze dne 12. listopadu 2019, sp. zn. Pl. ÚS 19/17, dle kterého nemůže orgán veřejné moci libovolně aktualizovat a upravovat obsah formulářů, které požaduje k provádění určitých úkonů a podání. S ohledem na interaktivitu a modularitu zamýšlených formulářů nejsou jejich vzory přílohou návrhu vyhlášky. Návrh vyhlášky má tedy obdobnou strukturu jako vyhláška č. 180/2021 Sb., o náležitostech formulářů k evidenci skutečných majitelů a o změně souvisejících vyhlášek, která taktéž neobsahuje vzory konkrétních formulářů.
Hlavní principy navrhované právní úpravy jsou:
· Efektivní a bezpečný přenos informací: Navrhovaná úprava umožňuje bezpečnější a efektivnější komunikaci mezi Úřadem a regulovanými subjekty, konkrétně zlepšení procesů hlášení kybernetických incidentů či efektivnější správu údajů. Dále umožňuje také bezpečné zasílání větších souborů, pro což je systém datových schránek nepraktický.
· Standardizace postupů: S ohledem na významný nárůst množiny regulovaných subjektů v důsledku transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (dále jen „směrnice NIS2“) bude potřeba maximálně dbát na standardizaci a automatizaci veškerých postupů tak, aby nedošlo k nezvladatelnému administrativnímu zatížení Úřadu. Tímto směrem jde navrhovaná právní úprava, když standardizuje obsah, formát, strukturu a způsob provádění vybraných úkonů.
· Právní jistota: Standardizace postupů na úrovni zákona a navrhované vyhlášky přináší právní jistotu regulovaným organizacím, resp. uživatelům, kteří za ně v rámci Portálu provádějí potřebné úkony.
· Flexibilita a adaptabilita: Nastavení nezbytných parametrů pomocí vyhlášky zachovává potřebnou úroveň flexibility a adaptability zvoleného technologického řešení. V případě potřeby je možné standardizovat další postupy a úkony vyplývající z návrhu zákona.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Návrh vyhlášky a návrh zákona jsou vzájemně souladné a komplementární. Zatímco návrh zákona poskytuje širší regulatorní rámec pro kybernetickou bezpečnost a je zaměřen na transpozici směrnice NIS2, vyhláška se konkrétněji věnuje operacionalizaci těchto principů prostřednictvím Portálu.
Nový zákon o kybernetické bezpečnosti má společný cíl v podobě posílení kybernetické bezpečnosti. Zatímco návrh zákona stanovuje širší právní rámec, vyhláška se zabývá praktickým uplatněním těchto pravidel a zajištěním efektivity a bezpečnosti v komunikaci a správě údajů.
Oba dokumenty přispívají k sjednocené vizi kybernetické bezpečnosti v České republice, která je v souladu s evropskými směrnicemi a standardy. Vyhláška doplňuje návrh zákona, což umožňuje komplexní a koordinovaný přístup k řešení kybernetických hrozeb a výzev.
Zhodnocení souladu návrhu vyhlášky s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh vyhlášky je v souladu s předpisy Evropské unie. Vyhláška provádí návrh zákona, jenž transponuje do vnitrostátního právního řádu směrnici NIS2. Samotná vyhláška konkrétní ustanovení směrnice NIS2 netransponuje, nicméně navazuje na její recitál 106, který obsahuje požadavek na vznik kontaktního místa ve formě platformy využívající on-line formuláře a automatizaci. Konkrétně říká „Aby se zjednodušilo oznamování informací požadovaných podle této směrnice a snížila administrativní zátěž subjektů, měly by členské státy pro předkládání relevantních informací, jež se mají oznamovat, poskytnout technické prostředky, jako jsou jednotné kontaktní místo, automatizované systémy, on-line formuláře, uživatelsky přívětivá rozhraní, šablony a specializované platformy pro využívání ze strany subjektů bez ohledu na to, zda se na ně tato směrnice vztahuje. [...]“.
V oblasti předmětné úpravy ani kybernetické bezpečnosti v širším smyslu nebyla doposud vytvořena žádná judikatura soudních orgánů Evropské unie.
Návrh vyhlášky je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie, jako jsou např. zásada právní jistoty, zásada proporcionality a zákaz diskriminace.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Dopady na státní rozpočet vyplývají především ze samotného návrhu zákona, který legislativně zakotvuje vznik a fungování Portálu. Návrh vyhlášky pouze stanovuje některá související pravidla a náležitosti, tudíž sám o sobě nemá žádné dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
S pořízením a provozem Portálu budou spojeny vstupní a následně provozní výdaje, nicméně ze střednědobého i dlouhodobého hlediska jde o výdaje zcela nezbytné a účelně vynaložené. V případě absence obdobného řešení by velmi pravděpodobně došlo k extrémnímu administrativnímu zatížení, které by si vyžádalo zásadní zvýšení personálních kapacit. Portál je z drtivé většiny vytvářen pomocí interních personálních zdrojů Úřadu. Pro samotný Úřad i všechny další regulované subjekty bude zřízení Portálu představovat zefektivnění a snížení administrativního zatížení při řešení zákonem předvídaných úkonů nebo využívání nabízených služeb.
Zhodnocení, zda návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora
Navrhovanou právní úpravou není zakládána veřejná podpora. Veřejná podpora je termín vycházející ze Smlouvy o fungování EU, kdy se jí rozumí každá podpora poskytnutá v jakékoli formě státem nebo z veřejných prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby a ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Podpora, která splňuje uvedená kritéria, je neslučitelná se společným trhem EU, a tedy zakázaná. Návrh vyhlášky nepracuje s rozdělováním veřejných prostředků, neobsahuje přímé či nepřímé zvýhodnění určitých podniků či odvětví a nemá selektivní charakter.
Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Navrhovaná právní úprava nezakládá fyzickým a právnickým osobám žádná nová práva ani povinnosti. Práva a povinnosti jsou upraveny v návrhu zákona, který zmocňuje k vydání této vyhlášky. Návrh vyhlášky představuje návrh prováděcího právního předpisu, na jehož základě vzhledem k jeho povaze nemohou být ukládány povinnosti ani vznikat nová práva.
Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh vyhlášky nemá dopady na specifické skupiny obyvatel, osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na ochranu práv dětí či dopady na životní prostředí.
Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh vyhlášky je z hlediska zákazu diskriminace a z hlediska rovnosti mužů a žen neutrální, resp. nemá žádný dopad.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Zhodnocení dopadů fungování celého Portálu a hlášení veškerých potřebných údajů ze strany regulovaných organizací, včetně hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů, je detailně popsáno v rámci obecné části důvodové zprávy k návrhu zákona. Provedené zhodnocení dopadů navrhovaného předpisu na ochranu osobních údajů (tzv. legislativní DPIA) mj. komplexně reflektuje veškeré parametry zpracování osobních údajů v souvislosti s fungováním Portálu.
V návaznosti na návrh zákona platí pro tuto vyhlášku totožné závěry o nezbytnosti a přiměřenosti prováděného zpracování. Úřad zpracovává toliko údaje nezbytné pro potřebu výkonu zákonem vymezených agend tak, aby došlo ke správné a efektivní transpozici směrnice NIS2. Úřad bude v pozici správce zpracovávat především kontaktní a identifikační údaje osob pověřených regulovanou organizací, případně osobní údaje osob dotčených či zúčastněných na dalších řízeních či postupech prováděných na základě a v rámci návrhu zákona.
Samotný Portál představuje informační systém, ve kterém bude agregováno poměrně velké množství osobních údajů osob jednajících za regulované organizace. Teoreticky tak vzniká riziko neoprávněného přístupu k těmto osobním údajům, případně narušení jejich integrity v důsledku kybernetického bezpečnostního incidentu. Na Úřad dopadá nový zákon o kybernetické bezpečnosti a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „obecné nařízení o ochraně osobních údajů“), které ukládají adekvátní zabezpečení Portálu a veškerých navazujících systémů tak, aby došlo k maximální mitigaci hrozících rizik.
Z výše uvedených důvodů máme za to, že má návrh vyhlášky pozitivní dopady pro ochranu soukromí a osobních údajů dotčených osob, jelikož představuje nezbytný právní základ pro zpracování potřebné množiny osobních údajů, který respektuje zásady zpracování osobních údajů vymezené v čl. 5 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (zejména zákonnost, transparentnost, minimalizaci, přesnost a účelové omezení).
Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nezakládá žádná nová korupční rizika.
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh vyhlášky má jednoznačně pozitivní dopady na bezpečnost a obranu státu. Samotný Portál je mj. komunikační platformou, skrze kterou mohou být relevantní organizace varovány před probíhajícími kybernetickými útoky či konkrétními zranitelnostmi. Z jejich strany pak bude skrze Portál docházet k hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů, tento postup přitom umožní rychlejší reakci Úřadu. Pozitivní dopady má také výše zmíněná dostupnost aktualizovaných dat (např. o poskytovatelích strategicky významných služeb či o incidentech), která obecně umožňuje lepší plánování priorit a kapacit Úřadu při zajišťování kybernetické bezpečnosti České republiky.
Zhodnocení dopadů na rodiny
Návrh vyhlášky nemá žádný dopad na rodiny.
Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh vyhlášky nemá žádné územní dopady, ani dopady na územní samosprávné celky.
Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Při vypracování návrhu vyhlášky i samotného zákona byly zohledněny zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Podrobnosti jsou obsaženy v důvodové zprávě a hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu zákona.
B. Zvláštní část
K § 1 - Předmět úpravy
V souladu se zmocněním uvedeným v návrhu zákona je v návrhu vyhlášky jasně vymezen předmět její úpravy. Toto vymezení stanovuje konkrétní oblast, na kterou se vyhláška vztahuje, a určuje pravidla a postupy, které jsou její součástí.
K § 2 – Portál Úřadu
Toto ustanovení v odstavci 1 a 2 specifikuje, jakým způsobem se relevantní osoby mají přihlašovat do prostředí Portálu a jaké standardizované formuláře, resp. úkony, jsou jeho prostřednictvím zpřístupněny uživatelům. Výčet úkonů odpovídá výčtů úkonů v § 45 odst. 2 zákona.
K § 3 – Druhy hlášených údajů
Toto ustanovení specifikuje v návaznosti na § 11 zákona dílčí kategorie hlášených údajů a zavádí nezbytné legislativní zkratky využívané v navazujících ustanoveních této vyhlášky, zejména v těch stanovujících obsahové náležitosti jednotlivých úkonů.
K § 4 – Hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu
V rámci tohoto ustanovení je blíže specifikován způsob provedení a obsahové náležitosti jednotlivých hlášení prováděných v souvislosti s kybernetickým bezpečnostním incidentem. Výčet veškerých možných hlášení je obsažen v odstavci 2 tohoto ustanovení, přičemž formulář pro hlášení incidentu umožní kontinuální doplňování relevantních informací od prvotního varování až po závěrečnou zprávu.
Jak bylo řečeno výše, zákon i vyhláška počítají se situacemi, kdy kybernetický bezpečnostní incident z objektivních důvodů nebude možné nahlásit skrze Portál, pročež zavádějí náhradní způsoby hlášení skrze e-mail nebo datovou schránku (viz § 16 odst. 4 zákona). Pro tyto náhradní způsoby hlášení se přitom obsahové náležitosti uplatní obdobně.
Zákon počítá s možností nahlášení kybernetického bezpečnostního incidentu také ze strany dobrovolných ohlašovatelů (srov. § 15 odst. 5 zákona), a to skrze formulář dostupný na internetových stránkách Úřadu. Pro tyto případy jsou taktéž vymezeny obsahové náležitosti daného formuláře tak, aby bylo ze strany Úřadu možné automatizované efektivní zpracování těchto podání.
K § 5 – Obsahové náležitosti vybraných úkonů
Toto ustanovení vymezuje obsahové náležitosti všech formulářových podání s výjimkou hlášení spojených s kybernetickými bezpečnostními incidenty. Toto ustanovení je nezbytné pro vyhovění požadavkům nálezu Ústavního soudu ze dne 12. listopadu 2019, sp. zn. Pl. ÚS 19/17, na dostatečně určité vymezení obsahu standardizovaných formulářových podání.
Návrh vyhlášky má obdobnou strukturu jako vyhláška č. 180/2021 Sb., o náležitostech formulářů k evidenci skutečných majitelů a o změně souvisejících vyhlášek, a obdobně jako tato vyhláška neobsahuje konkrétní šablony jednotlivých formulářů, jelikož o jejich konkrétní grafické a funkční podobě nebylo dosud rozhodnuto. Vzhledem k tomu, že se předpokládá jejich interaktivita, publikace statických šablon by mohla činit problémy při možných aktualizacích.
K § 6 – Hlášení údajů osob poskytujících služby registrace doménových jmen
Osoby poskytující služby registrace doménových jmen jsou specifickou skupinou povinných osob, jejichž povinnost hlášení údajů je zakotvena v § 34 návrhu zákona. Tato povinnost obsahově neodpovídá povinnosti ohlášení regulované služby, resp. hlášení údajů dle § 11 návrhu zákona, proto je třeba upravit náležitosti zvlášť.
K § 7 – Formát a struktura úkonů
Generování formulářových podání v otevřeném a strojově čitelném formátu je základní předpokládanou funkcionalitou Portálu. Toto ustanovení vyhlášky slouží spolu s ustanovením § 45 odst. 2 zákona k zamezení situacím, kdy by se regulované subjekty pokoušely zasílat např. naskenované PDF soubory bez textové vrstvy. Taková podání by Úřad nemohl jakkoli dále zpracovávat, aniž by musel manuálně opisovat údaje obsažené v jednotlivých podáních, což by s ohledem na personální kapacity Úřadu vytvářelo neakceptovatelné administrativní zatížení.
K § 8 – Účinnost
Zákon a návrh vyhlášky jsou vzájemně komplementární. Je v zájmu jak normotvůrce, tak adresátů prováděcího právního předpisu, aby zákon a návrh vyhlášky vstoupily v účinnost ve stejný okamžik. Jelikož zákon, k jehož provedení se návrh vyhlášky vydává, nemá k okamžiku zahájení meziresortního připomínkového řízení známý pevný okamžik nabytí účinnosti, tak ustanovení o účinnosti návrhu vyhlášky jasně deklaruje, že návrh vyhlášky vstoupí v účinnost ve stejný okamžik jako zákon, ač je přesné datum zatím neznámé.