Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                I.
P Ř E D K L Á D A C Í   Z P R Á V A
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „NÚKIB“) stanoví podle § 13 odst. 3 a § 15 odst. 3 návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti obsah jednotlivých bezpečnostních opatření a rozsah, v jakém jsou poskytovatelé regulované služby v režimu nižších povinností povinni zavést a provádět bezpečnostní opatření, s cílem zajištění bezpečnosti regulované služby a aktiv. NÚKIB dále stanoví způsob stanovení významnosti dopadu kybernetického bezpečnostního incidentu pro potřeby hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu poskytovatelem regulované služby v režimu nižších povinností, jak plyne z návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti. NÚKIB nyní na základě uvedených zmocnění předkládá návrh vyhlášky o bezpečnostních opatřeních poskytovatele regulované služby v režimu nižších povinností (dále jen „návrh vyhlášky“).
Na konci roku 2022 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatření k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1146 (dále jen „směrnice NIS 2“), která přináší významné změny v oblasti regulace kybernetické bezpečnosti. Tato směrnice je implementována novým zákonem o kybernetické bezpečnosti (dále „zákon“), který oproti původnímu zákonu č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje pouze jeden typ povinné osoby, kterým je tzv. „poskytovatel regulované služby“. Současně zákon v návaznosti na směrnici NIS 2, respektive její rozdělení subjektů na základní (essential) a důležité (important), zavádí pro poskytovatele regulované služby dva samostatné režimy povinností. Konkrétně se jedná o tzv. režim vyšších povinností a tzv. režim nižších povinností. Z tohoto rozdělení vychází tento návrh vyhlášky, který upravuje bezpečnostní opatření poskytovatele regulované služby v režimu nižších povinností.
Cílem návrhu vyhlášky je zjednodušeně konkretizace zásadních bezpečnostních opatření organizačního a technického charakteru a opatření poskytovatele regulované služby v režimu nižších povinností, která jsou prostým výčtem uvedena v § 14 odst. 2 zákona. Návrh vyhlášky současně stanoví přechodná ustanovení pro poskytovatele regulované služby, kteří budou ke dni předcházejícímu nabytí účinnosti vyhlášky orgánem nebo osobou podle § 3 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, kterým se ukládají povinnosti v oblasti zavádění a provádění bezpečnostních opatření podle vyhlášky č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (vyhláška o kybernetické bezpečnosti), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti návrhu vyhlášky, a kteří budou ke dni nabytí účinnosti návrhu vyhlášky naplňovat kritéria pro identifikaci alespoň jedné regulované služby.
Návrh vyhlášky byl podrobně konzultována s relevantními subjekty. Konzultace při přípravě vyhlášky byly spojeny s konzultacemi při přípravě návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti, protože tato témata nelze oddělovat. S různou mírou detailu tak byly s žádostí o konzultace a vyjádření v průběhu přípravy osloveny tyto subjekty:
Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, Energetický regulační úřad, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Úřad pro ochranu osobních údajů, Česká správa sociálního zabezpečení, Úřad pro civilní letectví, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, CENIA, Akademie věd ČR, Česká informační agentura životního prostředí, Státní veterinární správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Námořní úřad, Státní plavební správa, Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, Česká vodíková technologická platforma, Hospodářská komora České republiky, Svaz průmyslu a dopravy České republiky, Brno Space Cluster sdružení CESNET a sdružení právnických osob CZ.NIC.
Spolu s návrhem zákona byl v rámci veřejných konzultací také představen návrh vyhlášky. Do něj byly následně zapracovány obdržené připomínky a návrh vyhlášky byl v podobě teze k návrhu zákona zaslán do meziresortního připomínkového řízení. V něm uplatněné připomínky byly taktéž do návrhu vyhlášky zapracovány.
K návrhu vyhlášky proběhlo řádné meziresortní připomínkové řízení, které probíhalo ve dnech od … [Bude doplněno po skončení meziresortního připomínkového řízení.]