Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDGQCWPDA najdete zde
I.
P Ř E D K L Á D A C Í Z P R Á V A
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „NÚKIB“) stanoví podle § 13 odst. 3 a § 15 odst. 3 návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti obsah jednotlivých bezpečnostních opatření a rozsah, v jakém jsou poskytovatelé regulované služby v režimu nižších povinností povinni zavést a provádět bezpečnostní opatření, s cílem zajištění bezpečnosti regulované služby a aktiv. NÚKIB dále stanoví způsob stanovení významnosti dopadu kybernetického bezpečnostního incidentu pro potřeby hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu poskytovatelem regulované služby v režimu nižších povinností, jak plyne z návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti. NÚKIB nyní na základě uvedených zmocnění předkládá návrh vyhlášky o bezpečnostních opatřeních poskytovatele regulované služby v režimu nižších povinností (dále jen „návrh vyhlášky“).
Na konci roku 2022 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatření k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1146 (dále jen „směrnice NIS 2“), která přináší významné změny v oblasti regulace kybernetické bezpečnosti. Tato směrnice je implementována novým zákonem o kybernetické bezpečnosti (dále „zákon“), který oproti původnímu zákonu č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje pouze jeden typ povinné osoby, kterým je tzv. „poskytovatel regulované služby“. Současně zákon v návaznosti na směrnici NIS 2, respektive její rozdělení subjektů na základní (essential) a důležité (important), zavádí pro poskytovatele regulované služby dva samostatné režimy povinností. Konkrétně se jedná o tzv. režim vyšších povinností a tzv. režim nižších povinností. Z tohoto rozdělení vychází tento návrh vyhlášky, který upravuje bezpečnostní opatření poskytovatele regulované služby v režimu nižších povinností.
Cílem návrhu vyhlášky je zjednodušeně konkretizace zásadních bezpečnostních opatření organizačního a technického charakteru a opatření poskytovatele regulované služby v režimu nižších povinností, která jsou prostým výčtem uvedena v § 14 odst. 2 zákona. Návrh vyhlášky současně stanoví přechodná ustanovení pro poskytovatele regulované služby, kteří budou ke dni předcházejícímu nabytí účinnosti vyhlášky orgánem nebo osobou podle § 3 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, kterým se ukládají povinnosti v oblasti zavádění a provádění bezpečnostních opatření podle vyhlášky č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (vyhláška o kybernetické bezpečnosti), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti návrhu vyhlášky, a kteří budou ke dni nabytí účinnosti návrhu vyhlášky naplňovat kritéria pro identifikaci alespoň jedné regulované služby.
Návrh vyhlášky byl podrobně konzultována s relevantními subjekty. Konzultace při přípravě vyhlášky byly spojeny s konzultacemi při přípravě návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti, protože tato témata nelze oddělovat. S různou mírou detailu tak byly s žádostí o konzultace a vyjádření v průběhu přípravy osloveny tyto subjekty:
Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, Energetický regulační úřad, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Úřad pro ochranu osobních údajů, Česká správa sociálního zabezpečení, Úřad pro civilní letectví, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, CENIA, Akademie věd ČR, Česká informační agentura životního prostředí, Státní veterinární správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Námořní úřad, Státní plavební správa, Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, Česká vodíková technologická platforma, Hospodářská komora České republiky, Svaz průmyslu a dopravy České republiky, Brno Space Cluster sdružení CESNET a sdružení právnických osob CZ.NIC.
Spolu s návrhem zákona byl v rámci veřejných konzultací také představen návrh vyhlášky. Do něj byly následně zapracovány obdržené připomínky a návrh vyhlášky byl v podobě teze k návrhu zákona zaslán do meziresortního připomínkového řízení. V něm uplatněné připomínky byly taktéž do návrhu vyhlášky zapracovány.
K návrhu vyhlášky proběhlo řádné meziresortní připomínkové řízení, které probíhalo ve dnech od 16. května 2025 do 13. června 2025. Návrh vyhlášky byl zaslán ke stanovisku 110 připomínkovým místům. Své stanovisko zaslalo 60 připomínkových míst, z toho 26 v podobě připomínek. Všechny připomínky byly vypořádány.