Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                II

8

II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Cílem návrhu ústavního zákona je rozšířit omezený rozsah ústavních kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu, a to v souladu s dlouhodobě diskutovaným záměrem posílit kontrolu hospodaření médií veřejné služby zřízených zákonem, České televize a Českého rozhlasu. Předkládaný návrh tak rozšiřuje kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu na hospodaření těchto médií.
O vyjádření byly požádány všechna ministerstva a ministři, kteří nejsou pověřeni vedením ministerstva, Nejvyšší kontrolní úřad a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. 
	
Ministerstvo kultury ve svém souhlasném stanovisku uvedlo, že záměr rozšířit působnost Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby mohl kontrolovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu, dlouhodobě podporuje, a to i s ohledem na Programové prohlášení vlády, v němž se v kapitole „Kultura“ v části „Svobodná a transparentní média veřejné služby“ uvádí: „Hospodaření veřejnoprávních médií podrobíme kontrole Nejvyšším kontrolním úřadem, což posílí jejich transparentnost.“. Senátem předložená změna Ústavy České republiky tuto kontrolu umožní.

Ministerstvo dopravy zaujalo k návrhu ústavního zákona neutrální stanovisko. 

Ministerstvo obrany doporučuje vládě zaujmout k návrhu ústavního zákona neutrální stanovisko.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ve svém neutrálním stanovisku uvádí, že vzhledem k tomu, že navrhovaná změna spočívá v úpravě právního předpisu nejvyšší právní síly, má za to, že by jí měla předcházet co nejširší celospolečenská i odborná diskuze; navrhovaná změna by měla projít řádným meziresortním připomínkovým řízením, tedy mít podobu vládního návrhu ústavního zákona.
Dále ministerstvo upozorňuje na skutečnost, že předmětné Programové prohlášení vlády, o které předkladatel předkládaný návrh ústavního zákona opírá, kromě jiného požaduje efektivní spolupráci jednotlivých kontrolních orgánů a snížení administrativní zátěže a sjednocení a koordinaci činnosti kontrolních orgánů, snížení kontrolní zátěže a vyloučení duplicitních kontrol. Ministerstvo trvá na tom, že plnění těchto úkolů musí jakékoli debatě o rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu předcházet. 
 
	Ministerstvo pro místní rozvoj ve svém souhlasném stanovisku uvádí, že návrh je v souladu s programovým prohlášením vlády a navrhovaná změna bude mít pozitivní vliv na problematiku tzv. „korupčních rizik“ v České televizi a v Českém rozhlasu. Zásahy do programové tvorby a do zveřejňovaného obsahu jsou přitom podle ministerstva vyloučeny, neboť má Nejvyšší kontrolní úřad vykonávat pouze kontrolu hospodaření těchto subjektů.

	Ministerstvo průmyslu a obchodu doporučuje ve svém vyjádření zaujmout k předloženému návrhu neutrální stanovisko.

	Ministerstvo spravedlnosti doporučilo vládě zaujmout k návrhu ústavního zákona neutrální stanovisko. Ve svém vyjádření ministerstvo poukazuje na skutečnost, že předložený návrh představuje již několikátý návrh na změnu ústavního vymezení působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, přičemž upravuje úzkou část problematiky, jež bývá v této souvislosti zpravidla diskutována. Je přitom otázkou, zda by k případným změnám ústavního zakotvení kompetencí Národního kontrolního úřadu nemělo být přistupováno komplexněji, aby bylo předejito řadě dílčích změn Ústavy, jež ve svém důsledku oslabují stabilitu ústavního pořádku.
	Stěžejní část úpravy činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu je obsažena v zákoně č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, jež ústavní úpravu podstatným způsobem rozvíjí a dotváří. Této skutečnosti si je vědom rovněž Senát, když v důvodové zprávě k návrhu ústavního zákona akcentuje nutnost konkretizace nové ústavní kompetence v zákoně č. 166/1993 Sb. Bylo by proto podle názoru ministerstva vhodné, pokud by současně s posuzovaným návrhem byl předložen rovněž návrh na změnu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, aby byly tyto změny posouzeny v jejich vzájemných souvislostech.     
Konečně pak předložení návrhu ústavního zákona v samém závěru volebního období Poslanecké sněmovny podle ministerstva problematizuje možnost přijetí návrhu na základě jeho komplexního a rozvážného posouzení a projednání Poslaneckou sněmovnou, tj. za podmínek, jež lze v případě projednávání ústavních zákonů pokládat za podstatné.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve svém neutrálním stanovisku uvádí, že v obecné rovině považuje rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu za přínosné pro dohled nad nakládáním s veřejnými prostředky. Nicméně vláda již ve svém negativním stanovisku k návrhu poslanců Jakuba Michálka, Ivana Bartoše, Olgy Richterové a Kláry Kocmanové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 881) a i k souvisejícímu materiálu „Návrh poslanců Jakuba Michálka, Ivana Bartoše, Olgy Richterové a Kláry Kocmanové na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (sněmovní tisk č. 879)“ však uvedla, že „před rozšířením působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu je nutné zajistit sjednocení a koordinaci činnosti kontrolních orgánů, snížení zátěže kontrolovaných subjektů, vyloučení duplicitních kontrol a zajištění sdílení poznatků mezi kontrolními orgány. … Bez racionalizace v oblasti veřejnosprávních kontrol ale nelze s přijetím rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu počítat.“. Předmětná argumentace je podle ministerstva aplikovatelná i na předkládaný materiál, a proto by před přijetím obdobného návrhu mělo být postupováno ve smyslu uvedeném.

Ministerstvo vnitra ve svém souhlasném stanovisku uvádí, že předložený senátní návrh je již několikátou iniciativou, která se zabývá předmětnou materií, viz vládní návrh ústavního zákona, u něhož skončilo připomínkové řízení dne 5. listopadu 2024 (č.j. předkladatele 54688-2024-UVCR), a poslanecké návrhy zákonů (sněmovní tisky č. 879 a 881). 
Přestože v předložené podobě nemá ministerstvo z věcného hlediska k návrhu zásadnější výhrady, obecně upřednostňuje úpravu významných právních předpisů formou vládních návrhů, neboť pro jejich projednání se počítá s dostatečně dlouhou lhůtou a se závěrečnou shodou na znění novely napříč všemi resorty, což je právě u ústavních zákonů zcela stěžejní.
Zvláštní část důvodové zprávy sice zmiňuje, že na navrhovanou změnu Ústavy České republiky by měla navázat změna zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, avšak nejsou nastíněny ani základní teze dané úpravy. Z tohoto pohledu pak samotný návrh působí pouze proklamačně.

Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje zaujmout k návrhu ústavního zákona neutrální stanovisko.

	Ministerstvo zdravotnictví ve svém souhlasném stanovisku uvádí, že navrhovaná právní úprava rozšíření ústavně zakotvené kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu odpovídá celospolečenskému zájmu na zvýšení transparentnosti nakládání s veřejnými prostředky. Kontrola hospodaření veřejnoprávních médií by měla přispět ke snížení prostoru pro korupci ve veřejném prostoru i posílení důvěry veřejnosti v hospodaření médií veřejné služby.
	
	Ministerstvo zemědělství zaujalo k návrhu ústavního zákona neutrální stanovisko.

	Ministerstvo životního prostředí zaujalo k návrhu ústavního zákona neutrální stanovisko.

	Ministr pro evropské záležitosti ve svém stanovisku doporučuje vládě zaujmout k návrhu souhlasné stanovisko, neboť návrh je v souladu s programovým prohlášením vlády.

	Nejvyšší kontrolní úřad ve svém souhlasném stanovisku uvádí, že senátní návrh novely Ústavy je v pořadí již třetím návrhem, jehož cílem je zakotvení ústavního rámce rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na hospodaření právnických osob zřízených zákonem poskytujících veřejnou službu v oblasti televizního a rozhlasového vysílání, a to České televize a Českého rozhlasu. Úřad současně upozorňuje, že senátní návrh novely Ústavy není doprovázen souvisejícím návrhem na změnu zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Předkladatel v důvodové zprávě pouze uvádí, že jeho předložení bude následovat. 
Podle důvodové zprávy je předkládaný senátní návrh v souladu s dlouhodobě diskutovaným záměrem posílit kontrolu hospodaření médií veřejné služby zřízených zákonem, a je zároveň v souladu s programovým prohlášením vlády, v němž se vláda zavázala nalézt řešení rozšíření pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu o kontrolu České televize a Českého rozhlasu. Nejvyšší kontrolní úřad k tomu uvádí, že je profesně i kapacitně připraven navrhovanou kontrolní činnost vykonávat. 

Ministerstvo financí, ministr pro vědu, výzkum a inovace a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se do okamžiku zpracování tohoto návrhu stanoviska vlády k návrhu ústavního zákona nevyjádřili.

Návrh souhlasného stanoviska vlády byl vypracován s využitím výše uvedených vyjádření.