Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDH2HRW70 najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
9. volební období
978/0
Senátní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon
č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních
zákonů
Zástupce předkladatele: Kordová Marvanová H. a další
Doručeno poslancům: 23. května 2025 v 11:13
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne ………..2025,
kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky,
ve znění pozdějších ústavních zákonů
Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:
Čl. I
V čl. 97 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, se na konci odstavce 1
doplňuje věta „Nejvyšší kontrolní úřad dále vykonává kontrolu hospodaření právnických osob
zřízených zákonem poskytujících veřejnou službu v oblasti televizního a rozhlasového
vysílání.“.
Čl. II
Účinnost
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
A. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení
vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní
úpravě zavádí
Cílem návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České
republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, (dále jen „Ústava"), je rozšířit omezený
rozsah ústavních kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu, a to v souladu s dlouhodobě
diskutovaným záměrem posílit kontrolu hospodaření médií veřejné služby zřízených zákonem,
České televize a Českého rozhlasu. Předkládaný návrh tak rozšiřuje kontrolní působnost
Nejvyššího kontrolního úřadu na hospodaření těchto médií. Tento návrh ústavního zákona je
předkládán zároveň v souladu s programovým prohlášením vlády, v němž se vláda zavázala
nalézt řešení rozšíření pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu o kontrolu České televize a
Českého rozhlasu.
2. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění hlavních principů a vysvětlení
nezbytnosti navrhované právní úpravy
Dosavadní působnost Nejvyššího kontrolního úřaduje v čl. 97 odst. 1 Ústavy omezena na
kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Tato rámcově vymezená
působnost je na základě čl. 97 odst. 3 Ústavy „rozpracována“ v zákoně č. 166/1993 Sb., o
Nejvyšším kontrolním úřadu, a to především v§ 3 tohoto zákona.
Na základě stávající právní úpravy může tedy Nejvyšší kontrolní úřad provádět kontrolu
hospodaření jiných subjektů než státu, tzn. jiných osob (právnických i fyzických) jen v případě,
kdy hospodaří se státním majetkem, včetně finančních prostředků.
Česká televize, zřízená zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších právních
předpisů, a Český rozhlas, zřízený zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, jsou
samostatné právnické osoby a nehospodaří s majetkem státu, tedy jejich hospodaření dle
současného znění Ústavy nemůže kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad. V souladu se zákonem
č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, slouží k
financování veřejné služby České televize televizní poplatek a k financování veřejné služby
Českého rozhlasu slouží rozhlasový poplatek.
Činnost Nejvyššího kontrolního úřadu nevyúsťuje ve zjednávání nápravy zjištěných
nedostatků, neboť se jedná o orgán bez exekutivní pravomoci. Nejvyšší kontrolní úřad je
orgánem vyhledávacím, jehož úkolem je upozorňovat na existující problémy. Jeho činnost tak
představuje významnou zpětnou vazbu, která slouží Parlamentu České republiky, vládě,
popřípadě dalším orgánům veřejné moci, a všem občanům jako infomační zdroj, zda jsou při
hospodaření s veřejnými financemi dodržovány zákony. Vyhodnocení jeho zjištění je tak
významným podkladem pro případné přijetí opatření, ať už ze strany zákonodárného sboru
nebo exekutivních orgánů, směřujících ke zlepšení situace v dané oblasti a signály Nejvyššího
kontrolního úřadu o negativních zjištěních na úseku hospodaření s veřejnými financemi jsou v
současné době pro jejich ozdravení nanejvýš žádoucí.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
a ostatními součástmi právního řádu České republiky
Předložený návrh ústavního zákona není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Na
navrhovanou změnu Ústavy by měla navázat změna zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším
kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, jíž bude nově ústavně zakotvená kompetence
Nejvyššího kontrolního úřadu konkretizována.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou
republiku z jejího členství v Evropské unii
Předložený návrh ústavního zákona se netýká práva Evropské unie, předmět úpravy spadá do
výlučné působnosti každého členského státu Evropské unie, návrh tak není ani v rozporu se
závazky, vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, zejména se Smlouvou
o přistoupení České republiky k Evropské unii, s obecnými zásadami práva Evropské unie ani
s judikaturou Soudního dvora Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je
Česká republika vázána
Co se týče souladu navrhovaného ústavního zákona s mezinárodními smlouvami, navrhovaná
právní úprava není v rozporu s žádnou mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika
vázána, jakož i s obecně uznávanými a dodržovanými zásadami mezinárodního práva a s akty
práva Evropské unie.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Co se týče rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, navržená právní úprava nebude
mít dopad na státní rozpočet, neboť se v této fázi změny kontrolní působnosti Nejvyššího
kontrolního úřadu není navrhováno zvýšení objemu prostředků na činnost Nejvyššího
kontrolního úřadu ve státním rozpočtu. Na rozpočty obcí a krajů (ostatní veřejné rozpočty)
nebude mít úprava dopad.
7. Zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaná úprava nebude mít žádný dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména
osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na
ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné sociální dopady, nemá dopady ani na specifické
skupiny obyvatel a nemá ani dopady na životní prostředí.
9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních
údajů
Navrhovaná právní úprava žádným způsobem nerozšiřuje dosavadní úpravu týkající se ochrany
soukromí a osobních údajů ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. Ostatní navrhované ústavní
změny rovněž nemají dopad ve sledované oblasti. V tomto směru je navrhovaná úprava
neutrální.
10. Zhodnocení korupčních rizik
Pokud jde o zhodnocení korupčních rizik, lze konstatovat, že rozšíření kontrolní působnosti
Nejvyššího kontrolního úřadu se s určitým časovým zpožděním nepochybně pozitivně projeví
v tom, že se přirozeně sníží potenciál osob jednat korupčně, neboť „riziko" odhalení korupčního
jednání při výkonu kontrolní činnosti ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu se zvýší.
11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava se nedotýká bezpečnosti nebo obrany státu, nemá tak na ně dopad.
12. Zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné dopady na rodiny, na plnění jejich funkcí s
ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a
rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace.
13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh ústavního zákona nerozšiřuje působnost Nejvyššího kontrolního úřadu na územní
samosprávné celky, ani na jejich příspěvkové organizace, či právnické osoby. Z těchto důvodů
proto nemá dopady na územní samosprávné celky.
14. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé
legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu
specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování
(digitální vyloučení)
Návrh ústavního zákona se netýká digitalizace. Nevylučuje ani neomezuje proto možnosti
přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich
poskytování.
B. Zvláštní část
K čl. I (čl. 97 odst. 1 Ústavy)
Doplnění znění čl. 97 odst. 1 Ústavy ve srovnání s nyní platnou úpravou rozšiřuje kompetence
Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby pod jeho kontrolní působnost bylo nově zařazeno i
hospodaření s majetkem právnických osob zřízených zákonem, které poskytují veřejnou službu
v oblasti televizního a rozhlasového vysílání, což jsou Česká televize a Český rozhlas.
Nepředpokládá se přitom ale, že by měl být dotčen (zúžen) stávající rozsah působnosti
Nejvyššího kontrolního úřadu konkretizovaný v § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 166/1993 Sb., o
Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého vykonává již dnes
tento orgán kontrolu u právnických (a také u fyzických) osob, hospodaří-li se státním majetkem,
jimiž jsou např. státní podniky a státní fondy, ale jak vyplývá i z kontrolních závěrů, v zásadě
jakékoliv právnické a fyzické osoby.
Na navrhovanou změnu Ústavy by měla navázat změna zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším
kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, která nově vymezenou ústavní kompetenci
Nejvyššího kontrolního úřadu v souladu s čl. 97 odst. 3 Ústavy konkretizuje.
Výsledkem kontroly prováděné Nejvyšším kontrolním úřadem je „pouze“ kontrolní závěr
jakožto písemná zpráva obsahující shrnutí a vyhodnocení skutečností zjištěných při kontrole
podle zákona č. 166/1993 Sb. (§ 4 tohoto zákona), který neznamená žádný bezprostřední zásah
do činnosti kontrolovaného subjektu.
K čl. II (Účinnost)
Účinnost novely Ústavy se navrhuje stanovit na 1. ledna 2026. Takto stanovené datum nabytí
účinnosti zahrnuje dostatečnou legisvakanční lhůtu.
V Praze dne 22. května 2025
Miloš Vystrčil
podepsáno elektronicky
předseda Senátu
Platné znění dotčeného ustanovení ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České
republiky, s vyznačením navrhovaných změn
čl. 97
(1) Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán. Vykonává kontrolu hospodaření se státním
majetkem a plnění státního rozpočtu. Nejvyšší kontrolní úřad dále vykonává kontrolu
hospodaření právnických osob zřízených zákonem poskytujících veřejnou službu
v oblasti televizního a rozhlasového vysílání.
(2) Prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu jmenuje prezident
republiky na návrh Poslanecké sněmovny.
(3) Postavení, působnost, organizační strukturu a další podrobnosti stanoví zákon.