Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDHPBWWVX najdete zde


                III.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA
I. Obecná část
1.   Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění jejích hlavních principů
Navrhovaná úprava je nezbytná pro účely provedení zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění navrhovaném jeho komplexní novelou, evidovanou jako sněmovní tisk 798. 
Návrh vyhlášky o pohotovostních službách (dále jen „Vyhláška“), v návaznosti na sněmovní tisk 798 stanoví požadavky na minimální věcné a technické vybavení a minimální personální zabezpečení pohotovostních služeb, včetně minimálního časového rozsahu jejich poskytování.
2.   Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání 
Návrh Vyhlášky je v souladu se zákonem o zdravotních službách a s ústavním pořádkem České republiky. Návrh je provedením čl. 31 Listiny základních práv a svobod (právo na ochranu zdraví) při respektování čl. 34 odst. 1 a odst. 4 Listiny základních práv a svobod (ochrana rodiny, právo na rodičovskou péči, zvláštní ochrana dětí a mladistvých). 
Zákonné zmocnění Ministerstva zdravotnictví pro vydání této vyhlášky plyne z § 7a odst. 3 ve spojení s § 120 zákona o zdravotních službách ve znění sněmovního tisku 798.
3.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh Vyhlášky není v rozporu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Návrh se přímo nedotýká žádného předpisu Evropské unie. Vyhláška není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
4.   Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem 
Vyhláška neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky.
4.   Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Stávající znění zákona o zdravotních službách dosud řeší otázku pohotovostních služeb pouze minimálně. Zákon o zdravotních službách v nynějším znění pouze v § 110 odst. 2 deklaruje, že lékařskou pohotovostními službami se rozumí ambulantní péče poskytovaná pacientům v případech náhlé změny zdravotního stavu nebo zhoršení průběhu onemocnění. O pohotovostní služby nejde v případě poskytnutí ambulantní péče v rámci pravidelné ordinační doby poskytovatele.
Novelou zákona o zdravotních službách (sněmovní tisk 798) se pohotovostní služba nově definuje v § 2 odst. 2 písm. j) a v novém ustanovení § 7a. Vymezují se jednotlivé typy pohotovostních služeb, a to: 
a) lékařská pohotovostní služba pro dospělé, 
b) lékařská pohotovostní služba pro děti,
c) pohotovostní služba v oboru zubní lékařství,
d) lékárenská pohotovostní služba.
Ustanovení § 7a odst. 3 ve spojení s § 120 zákona dále zakotvuje zákonné zmocnění pro Ministerstvo zdravotnictví k vydání vyhlášky stanovující požadavky na věcné a technické vybavení a minimální personální zabezpečení jednotlivých typů pohotovostních služeb, včetně minimálního časového rozsahu jejich poskytování. 
5.   Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky
Předkladatelé neidentifikují přímý dopad Vyhlášky na státní rozpočet nebo ostatní veřejné rozpočty. Vyhláška ovšem může mít dopad na podnikatelské prostředí České republiky, zejména s ohledem na stanovení povinností poskytovatelům zdravotních služeb a zdravotním pojišťovnám (k tomu srov. podrobněji bod 7). Vyhláška stanoví základní personální, věcná a technická a časová kritéria pro poskytování pohotovostních služeb. Personální, věcná a technická kritéria se ovšem téměř zcela odvíjejí od stávajících požadavků na poskytování ambulantní péče v oborech všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro dědi a dorost, pediatrie a zubní lékařství. 
6.   Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
7.   Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Byl identifikován dopad Vyhlášky na povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb, kteří budou poskytovat pohotovostní služby. Tito poskytovatelé pak při poskytování této služby budou muset dodržet zejména požadavky na minimální personální zabezpečení jejího poskytování a věcné a technické vybavení pracovišť. 
Zároveň Vyhláška zakládá povinnost také zdravotním pojišťovnám v rámci jejich obecné odpovědnosti za místní a časovou dostupnost hrazených zdravotních služeb (srov. § 46 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.) zajistit poskytování pohotovostních služeb ve Vyhláškou stanoveném minimálním časovém rozmezí. 
V této souvislosti lze identifikovat i přímý pozitivní dopad na práva pacientů, k tomu srov. bod 8 níže. 
8.   Zhodnocení sociálních dopadů, dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Předpokládá se pozitivní dopad na pacienty jakožto specifickou skupinu obyvatel. Vyhláška stanoví základní kritéria pro poskytování lékařské pohotovostní služby, čímž bude garantovaná minimální kvalita a bezpečí této služby, jakož i její základní časová dostupnost. 
9.   Zhodnocení dopadů návrhu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen 
Návrh má na rovnost mužů a žen dopad neutrální, problematiky se netýká.
10.   Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Nebyly identifikovány žádné dopady předkládaného návrhu ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
11.   Zhodnocení korupčních rizik
Bylo provedeno zhodnocení korupčních rizik v souladu s čl. 16 odst. 4 ve spojení s čl. 14 odst. 1 písm. i) Legislativních pravidel vlády, a to za přiměřeného použití Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment, Metodika hodnocení korupčních rizik), kterou uveřejnil Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí. V rámci zhodnocení korupčních rizik podle Metodiky CIA lze konstatovat, že navrhovaná úprava splňuje kritéria přiměřenosti, jednoznačnosti, efektivity, transparentnosti, kontrolovatelnosti a jednoznačné odpovědnosti. Vzhledem k výše uvedenému zhodnocení lze konstatovat, že návrh nemá dopad ve vztahu ke korupčním rizikům.
12.   Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh nemá žádný negativní ani pozitivní dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
13.   Zhodnocení dopadů na rodiny
Návrh nemá žádný přímý dopad na rodiny.
14.   Zhodnocení územních dopadů včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh nemá přímý územní dopad ani dopad na územní samosprávné celky.   
15.   Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy (DPL)
a) Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)
Návrh věcně nezasahuje do problematiky vztahující se k principu digital by default.  
b) Maximální opakovatelnost a znovu použitelnost údajů a služeb (princip only once)
Návrh věcně nezasahuje do problematiky vztahující se k principu only once.
c) Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)
Návrhem nedochází k diskriminaci osob se zdravotním postižením a systémy a služby veřejné správy pro ně budou zcela standardně přístupné.
d) Sdílené služby veřejné správy
Návrh plně respektuje princip sdílených služeb veřejné správy a věcně do tohoto principu nikterak nezasahuje.  
e) Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy
Návrh věcně do tohoto principu nikterak nezasahuje.   
a) Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru
Návrh věcně do tohoto principu nikterak nezasahuje. 
b) Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (GDPR)
Návrh věcně do tohoto principu nikterak nezasahuje. 
c) Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)
Návrh věcně do tohoto principu nikterak nezasahuje. 
d) Technologická neutralita
Návrh věcně do tohoto principu nikterak nezasahuje. 
e) Uživatelská přívětivost
Návrh nevytváří žádné bariéry pro tvorbu uživatelsky přívětivých aplikací.


II. Zvláštní část
K § 1
Ustanovení v souladu se zákonným zmocněním dle § 7a odst. 3 vymezuje předmět úpravy Vyhlášky. 
K § 2
Ustanovení vymezuje požadavky na minimální věcné a technické vybavení a minimální personální zabezpečení lékařské pohotovostní služby pro dospělé, včetně minimálního časového rozsahu jejího poskytování. 
Minimální časový rozsah je vymezen dvěma způsoby v závislosti na tom, zda se jedná o poskytování lékařské pohotovostní služby pro dospělé v pracovní dny nebo v sobotu, neděli a v den pracovního klidu. V pracovní dny bude tato služba poskytována minimálně mezi 16:00 a 22:00. Toto časové rozmezí navazuje na obecný úzus, že pravidelná ordinační doba poskytovatele primární ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství trvá přibližně do 16:00. Lékařská pohotovostní služba pro dospělé má představovat komplement této běžné ordinační doby praktického lékaře a má na něj adekvátně navazovat. Minimální počet hodin poskytování vychází ze stávající praxe fungování pracovišť lékařské pohotovostní služby pro dospělé. Z dostupných dat na internetových stránkách jednotlivých krajů, které byly dosud odpovědné za organizaci a zajištění pohotovostních služeb, vyplývá, že drtivá většina pracovišť lékařské pohotovostní služby pro dospělé v pracovní dny fungovala minimálně po dobu tří hodin. Navržené řešení, kdy není v pracovních dnech stanoven konkrétní pevný čas poskytování lékařské pohotovostní služby pro dospělé, nýbrž je pouze stanoven minimální počet hodin poskytování této služby ve vymezeném šestihodinovém časovém rozmezí, umožňuje zdravotním pojišťovnám ve spolupráci s poskytovateli zdravotních služeb přizpůsobit délku a konkrétní čas poskytování této služby podmínkám v regionu, zároveň pacientům vytváří garanci minimálního časového rozsahu poskytování pohotovostní služby v konkrétním časovém intervalu. V soboty, neděle a dny pracovního klidu je zvolen opačný přístup, kdy se jednak stanoví pevná složka doby poskytování lékařské pohotovostní služby pro dospělé a zároveň se pružná složka jejího poskytování; tato služba však vždy bude poskytována minimálně po dobu 8 hodin. 
Požadavky na věcné a technické vybavení pracovišť lékařské pohotovostní služby reflektují možnost, že lékařskou pohotovostní službu pro dospělé lze poskytovat také v rámci pracoviště urgentního příjmu (k tomu srov. Metodický pokyn pro zřízení a vedení urgentních příjmů poskytovateli akutní lůžkové péče v ČR[footnoteRef:1]). V takovém případě je lékařská pohotovostní služba pro dospělé poskytována v rámci ambulantní části urgentního příjmu a požadavky na věcné a technické vybavení takového pracoviště se tedy odvíjejí od požadavků na ambulantní část urgentního příjmu[footnoteRef:2]. V ostatních případech, kdy pracoviště lékařské pohotovostní služby pro dospělé není součástí urgentního příjmu, tj. tato služba je poskytována mimo pracoviště urgentního příjmu, se požadavky budou vždy odvíjet od požadavků na pracoviště ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství. [1:  Publikován ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví č. 9/2020. Dostupné online zde: https://mzd.gov.cz/vestnik/vestnik-c-9-2020/  ]  [2:  Bod 19 přílohy č. 10 k vyhlášce č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť, ve znění pozdějších předpisů.] 

Požadavky na personální zabezpečení lékařské pohotovostní služby pro dospělé byly stanoveny na základě odborného konsenzu. Požadavky na lékaře zabezpečujícího tuto službu se odvíjejí od obsahu vzdělávání v základních kmenech všeobecného praktického lékařství, interního, chirurgického nebo anesteziologického. Je-li lékařská pohotovostní služba poskytována v rámci zdravotnického zařízení akutní lůžkové péče, lze tuto službu personálně zabezpečit i lékařem s příslušným kmenem před získáním specializované způsobilosti za předpokladu, že je zajištěna fyzická dosažitelnost lékaře s příslušnou specializovanou způsobilostí do 15 minut od vyžádání. V ostatních případech je nezbytné personálně zabezpečit lékařskou pohotovostní službu pro dospělé lékařem se specializovanou způsobilostí navazující na základní kmen všeobecné praktické lékařství, interní, chirurgický nebo anesteziologický. 
K § 3
Ustanovení vymezuje požadavky na minimální věcné a technické vybavení a minimální personální zabezpečení lékařské pohotovostní služby pro děti, včetně minimálního časového rozsahu jejího poskytování. 
Minimální časový rozsah je vymezen dvěma způsoby v závislosti na tom, zda se jedná o poskytování lékařské pohotovostní služby pro děti v pracovní dny nebo v sobotu, neděli a v den pracovního klidu. V pracovní dny bude tato služba poskytována minimálně mezi 16:00 a 22:00. Toto časové rozmezí navazuje na obecný úzus, že pravidelná ordinační doba poskytovatele primární ambulantní péče v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie trvá přibližně do 16:00. Lékařská pohotovostní služba pro děti má představovat komplement této běžné ordinační doby pediatra a má na něj adekvátně navazovat. Minimální počet hodin poskytování vychází ze stávající praxe fungování pracovišť lékařské pohotovostní služby pro děti. Z dostupných dat na internetových stránkách jednotlivých krajů, které byly dosud odpovědné za organizaci a zajištění pohotovostních služeb, vyplývá, že drtivá většina pracovišť lékařské pohotovostní služby pro děti v pracovní dny fungovala minimálně po dobu tří hodin. Navržené řešení, kdy není v pracovních dnech stanoven konkrétní pevný čas poskytování lékařské pohotovostní služby pro děti, nýbrž je pouze stanoven minimální počet hodin poskytování této služby ve vymezeném šestihodinovém časovém rozmezí, umožňuje zdravotním pojišťovnám ve spolupráci s poskytovateli zdravotních služeb přizpůsobit délku a konkrétní čas poskytování této služby podmínkám v regionu, zároveň pacientům vytváří garanci minimálního časového rozsahu poskytování pohotovostní služby v konkrétním časovém intervalu. V soboty, neděle a dny pracovního klidu je zvolen opačný přístup, kdy se jednak stanoví pevná složka doby poskytování lékařské pohotovostní služby pro děti a zároveň se pružná složka jejího poskytování; tato služba však vždy bude poskytována minimálně po dobu 8 hodin.
Požadavky na věcné a technické vybavení pracovišť lékařské pohotovostní služby pro děti se odvíjejí od požadavků na pracoviště ambulantní péče v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie, s ohledem na akutní povahu poskytované péče jsou tyto požadavky pouze rozšířeny o vybavení pro provádění streptestů a vyšetření metodou CRP v režimu point-of-care testing. 
Je-li pracoviště lékařské pohotovostní služby pro děti součástí zdravotnického zařízení akutní lůžkové péče v oboru pediatrie nebo dětské lékařství, vyhláška v souladu s doporučením odborných společností umožňuje, aby bylo možné tuto službu personálně zabezpečit také lékařem s odbornou způsobilostí a s certifikátem o absolvování základního kmene pediatrického, tj. lékařem před získáním specializované způsobilosti, za předpokladu, že je zajištěna fyzická dosažitelnost lékaře s příslušnou specializovanou způsobilostí do 15 minut od vyžádání. V ostatních případech je nezbytné personálně zabezpečit lékařskou pohotovostní službu pro děti praktickým lékařem pro děti a dorost, pediatrem nebo dětským lékařem.
K § 4
Ustanovení vymezuje požadavky na minimální věcné a technické vybavení a minimální personální zabezpečení pohotovostní služby v oboru zubní lékařství, včetně minimálního časového rozsahu jejího poskytování. 
Pohotovostní služba v oboru zubní lékařství má být v souladu s doporučením České stomatologické komory[footnoteRef:3] poskytována minimálně v časovém rozsahu 4 hodin v soboty, neděle a svátky. Zároveň je stanoveno osmihodinové časové rozmezí, které umožňuje zdravotním pojišťovnám ve spolupráci s poskytovateli zdravotních služeb přizpůsobit délku a konkrétní čas poskytování této služby podmínkám v regionu a zároveň pacientům vytváří garanci minimálního časového rozsahu poskytování pohotovostní služby v konkrétním časovém intervalu. [3:  Dostupné online zde: https://dent.cz/images/CSK_pohotovost_web%20(2).pdf  ] 

Požadavky na minimální věcné a technické vybavení a minimální personální zabezpečení pohotovostní služby v oboru zubní lékařství jsou shodné s požadavky platnými pro poskytování ambulantní zdravotní péče v oboru zubní lékařství stanovené jinými právními předpisy.
K § 5
Ustanovení vymezuje požadavky na minimální věcné a technické vybavení a minimální personální zabezpečení lékárenské pohotovostní služby, včetně minimálního časového rozsahu jejího poskytování. Lékárenskou pohotovostní službou se v praxi rozumí provoz lékárny v nepřetržitém režimu a toto je respektováno i tímto návrhem[footnoteRef:4]. [4:  Srov. např. vymezení pohotovostních lékáren Českou lékárnickou komorou zde: https://lekarnici.cz/lekarny-s-pohotovostni-sluzbou-24-7/  ] 

K § 6 (účinnost)
S ohledem na účinnost novely zákona o zdravotních službách, kterou Vyhláška provádí, se navrhuje účinnost od 1. ledna 2026.