Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                Připravované změny ve vyhlášce č


III.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Obecná část

1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 93/2023 Sb., a vyhláška č. 390/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „návrh vyhlášky“), se předkládá

· k provedení zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a dále
· z důvodu posunu termínu zahájení plného provozu Informačního systému vodovodů a kanalizací na 1. leden 2028, a to vzhledem k technické náročnosti tohoto informačního systému, potřebě tento systém jednak dostatečně připravit a především odzkoušet jeho funkčnost včetně ověřovacího provozu, je nezbytné tuto skutečnost promítnout také do odložení účinnosti vybraných novelizačních bodů vyhlášky č. 390/2024 Sb.

Hlavním důvodem změny vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 93/2023 Sb., je potřeba modernizace vyhlášky z pohledu udržitelnosti hospodaření v rybníkářství a v zemědělské výrobě v rámci boje proti erozi půdy a klimatickým změnám, a to prostřednictvím recyklace sedimentu v mikropovodí a změny aplikace sedimentu od jednorázového vytěžení k průběžnému opakovanému odebírání menších objemů v souvislosti s lovením rybníků. Navržena je úprava limitů, aplikačních dávek a podmínek aplikace sedimentu na zemědělskou půdu. Novelou vyhlášky dojde ke zjednodušení procesu aplikace a tím dojde k doplňování postupně uvolnitelných živin ze sedimentu do půdy a zároveň k obohacení půdy organickou hmotou.

Cílem návrhu vyhlášky je zejména navýšení maximální výšky použitého sedimentu, další podstatnou změnou je odstranění požadavku na vzorkování sedimentu před a po jeho vytěžení. Navrženo je ponechat jen jedno vzorkování.

Zkrátí se doba od posledního použití sedimentu na daný pozemek z 10 na 5 let, přičemž však nesmí být překročena maximální povolená dávka sedimentu na 1 ha půdy v průběhu 10 let. 

Důvodem pro odložení termínu účinnosti vybraných novelizačních bodů vyhlášky č. 390/2024 Sb. na rok 2028 je skutečnost, že v současné době není nový Informační systém vodovodů a kanalizací na předávání a zpracování dat zajištěn. 

Návrh vyhlášky je předkládán podle Souhrnu návrhů vyhlášek na rok 2025. 

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání

Návrh vyhlášky je v souladu se zákonem č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a zmocnění k jejímu vydání je obsaženo v jeho § 9 odst. 11. Návrh vyhlášky je též v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, zejména s ustanovením § 40, ve spojení s ustanoveními § 4 odst. 9, § 5 odst. 6, § 6 odst. 10, a § 36 odst. 9 zákona o vodovodech a kanalizacích.

Návrh nepřesahuje rámec uvedených zmocnění.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh vyhlášky je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. 

Jedná se o národní úpravu, nedochází k transpozici žádného předpisu Evropské unie.

Navrhovaná právní úprava není technickým předpisem, neboť neobsahuje nové technické specifikace ve smyslu čl. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Návrh vyhlášky z tohoto důvodu nebude postoupen do notifikačního procesu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535.

Návrh vyhlášky není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu 
s obecnými zásadami práva Evropské unie (například zásadou právní jistoty, proporcionality 
a zákazem diskriminace).

Na základě těchto skutečností je možné návrh vyhlášky hodnotit jako plně slučitelný 
s právem Evropské unie.

4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

Vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 93/2023 Sb., stanoví po dohodě s Ministerstvem životního prostředí podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentů, limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků.

Cílem předkládaného návrhu je modernizace vyhlášky z pohledu udržitelnosti hospodaření v rybníkářství i v zemědělské výrobě, a to prostřednictvím recyklace sedimentu v mikropovodí a změny aplikace sedimentu od jednorázového vytěžení k průběžnému opakovanému odebírání menších objemů v souvislosti s lovením rybníků. Další navržené změny vychází z předchozích 15 let zkušeností – navržena je úprava legislativních limitů, aplikačních dávek a podmínek aplikace sedimentu na zemědělskou půdu. Zjednodušením procesu aplikace dojde k doplňování postupně uvolnitelných živin ze sedimentu do půdy a zároveň o obohacení půdy organickou hmotou. Další změnou je úprava vzoru formuláře hlášení použití sedimentů na zemědělské půdě.

Věcně příslušným správním úřadem s kompetencemi v příslušných oblastech je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ÚKZÚZ“), který je správním úřadem a organizační složkou státu podřízenou Ministerstvu zemědělství. 

Podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů se údaje o vodohospodářské infrastruktuře předávají v elektronické podobě a ve stanoveném formátu. K tomu, aby vlastníci, respektive provozovatelé vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu mohli splnit svoji povinnost, mají bezplatně k dispozici Informační systém vodovodů a kanalizací. V souvislosti s požadavky na moderní architekturu informačních systémů, požadavků na eGovernment a na kybernetickou bezpečnost, bylo rozhodnuto o zajištění nového Informačního systému vodovodů a kanalizací s účinností od 1. ledna 2026. Vzhledem k technické náročnosti tohoto informačního systému a potřebě tento systém jednak dostatečně připravit, především však odzkoušet jeho funkčnost včetně ověřovacího provozu, je nezbytný posun zahájení plného provozu systému na 1. leden 2028, což je potřeba promítnout také do odložení účinnosti vybraných novelizačních bodů vyhlášky č. 390/2024 Sb., které mění rozsah a strukturu údajů předávaných prostřednictvím uvedeného systému.

Návrh vyhlášky je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. 

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky.

Realizace navrhované právní úpravy nepředpokládá hospodářské a finanční dopady 
na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty a nebude mít negativní vliv 
na podnikatelské prostředí v České republice.

Údaje o vodohospodářské infrastruktuře se v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, již v současné době předávají v elektronické podobě a ve stanoveném formátu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací. V souvislosti s požadavky na moderní architekturu informačních systémů, požadavků na eGovernment a na kybernetickou bezpečnost, probíhá zajištění nového Informačního systému vodovodů a kanalizací, jehož plný provoz se předpokládá od 1. ledna 2028. 

6. Zhodnocení, zda návrhem nařízení vlády není zakládána veřejná podpora
Návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora.
 
7. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Návrh vyhlášky nemění práva a povinnosti fyzických a právnických osob.

8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí.

Navrhovaná úprava nepředpokládá žádné sociální dopady. Také nemá dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, rovněž nemá dopady na ochranu práv dětí. Z navrhované právní úpravy nevyplývají žádné negativní dopady na životní prostředí.


9. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na zákaz diskriminace ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů nedotýká se otázek rovnosti mužů a žen.

10. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrh se soukromí včetně ochrany osobních údajů netýká.

11. Zhodnocení korupčních rizik

Návrh vyhlášky splňuje kritéria přiměřenosti, efektivity a jednoznačné odpovědnosti v rámci zhodnocení podle Metodiky CIA a nepředstavuje žádné ustanovení, které by bylo předmětem korupčního rizika.

Navrhovaná právní úprava je takového charakteru, že lze v zásadě vyloučit vazbu mezi 
ní a potencionálním vlivem na vyvolání vzniku korupčního prostředí. Vzhledem k obsahu právní úpravy tak nebyla shledána žádná rizika, která by mohla vést ke korupčnímu jednání. Lze konstatovat, že příslušné orgány veřejné správy jsou schopny plošně kontrolovat 
a vynucovat dodržování dané regulace. ÚKZÚZ má dlouholeté zkušenosti s vedením státní správy v upravované oblasti a má dostatečnou odbornost i personální zajištění potřebné 
k tomu, aby jeho rozhodnutí v konkrétní věci byla v souladu s právními předpisy a odpovídala skutkovému stavu věci.

Z hlediska a transparentnosti a otevřenosti dat lze konstatovat, že navrhovaná úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

12. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh vyhlášky nemá žádný vztah k bezpečnosti nebo obraně státu, nemá na ně tedy žádné dopady.

13. Zhodnocení dopadů na rodiny

Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na rodiny.

14. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh vyhlášky nemá žádné územní dopady.

15. Zhodnocení souladu návrhu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy

Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám: 

13.1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default) 

Návrh vyhlášky je v souladu se zásadami digitálně přívětivé legislativy. Zjednodušení procesů a snížení množství vzorkování povede k snížení administrativní zátěže. 

V souvislosti s požadavky na moderní architekturu informačních systémů, požadavků na eGovernment a na kybernetickou bezpečnost, probíhá zajištění nového Informačního systému vodovodů a kanalizací, jehož plný provoz se předpokládá od 1. ledna 2028. 

13.2. Maximální opakovatelnost a znuvupoužitelnost údajů a služeb

Návrh vyhlášky stanoví povinnosti tak, aby bylo dosaženo souladu s touto zásadou. 

13.3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility) 

Návrh vyhlášky neupravuje poskytování konkrétní služby pro veřejnost, není tedy možné vyhodnotit soulad navrhované právní úpravy s touto zásadou.

13.4. Sdílené služby veřejné správy

Návrh vyhlášky neupravuje sdílení služeb veřejné správy, není tedy možné vyhodnotit soulad navrhované právní úpravy s touto zásadou.

13.5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy 

Předmětem návrhu vyhlášky není úprava konkrétního informačního systému veřejné správy, není tedy možné vyhodnotit soulad navrhované právní úpravy s touto zásadou. 

13.6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru

Předmětem návrhu vyhlášky není úprava konkrétního informačního systému veřejné správy, není tedy možné vyhodnotit soulad navrhované právní úpravy s touto zásadou.

13.7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR) 

Soulad navrhované právní úpravy s dotčenou zásadou je zhodnocen v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“. 

13.8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)

Návrh vyhlášky nezavádí výkon žádné konkrétní nové agendy a je novelizací již existující právní úpravy. 

13.9. Technologická neutralita 

Navrhovaná úprava neobsahuje žádné technologické řešení, nelze tedy posoudit soulad návrhu s touto zásadou.


13.10. Uživatelská přívětivost 

Pro vyplňování příloh nebo formulářů se nepoužívá žádná aplikace. Není tedy relevantní hodnotit soulad právní úpravy s touto zásadou.


Zvláštní část

K části první (změna vyhlášky o používání sedimentů na zemědělské půdě)

K čl. I

K bodu 1 [§ 2 odst. 1]

Důvodem změny je snížení administrativní zátěže. Dosavadní dvojí vzorkování se v praxi ukázalo jako nadbytečné. 

K bodu 2 [§ 2 odst. 2]

Odkaz na přílohu č. 3 vyhlášky č. 257/2009 Sb. se mění na odkaz na přílohu č. 1 vyhlášky č.153/2016 Sb., o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění vyhlášky č. 271/2019 Sb. Důvodem je, že aplikaci sedimentů na zemědělský půdní fond umožňuje zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, pouze na půdy, na kterých nejsou překročeny tzv. preventivní hodnoty. Preventivní hodnoty jsou uvedeny ve vyhlášce č. 153/2016 Sb., která byla vydána k provedení tohoto zákona. Navržené znění přímo odkazuje na vyhlášku č. 153/2016 Sb. a v případě změn preventivních hodnot nebude tedy již nutné měnit vyhlášku č. 257/2009 Sb. 

K bodu 3 [§ 2 odst. 3]
  
Znění odstavce, zejména druhá věta je de facto podmínkou pro posuzování použití sedimentu, které jsou nyní shrnuty v § 3.

K bodu 4 [§ 3]

Došlo k přeformulování podmínek používání sedimentů na zemědělské půdě, tak aby ustanovení dávalo srozumitelný postup a jasné podmínky pro použití sedimentu na zemědělské půdě, a to jak pro investory, vlastníky vodních nádrží/rybníků, tak pro orgán ochrany zemědělského půdního fondu. 

Byly provedeny úpravy s ohledem na § 2 odst. 2, ve kterém je navrženo, aby limitní hodnoty pro půdu již nebyly vkládány do příloh této vyhlášky, ale je přímo odkazováno na „mateřskou vyhlášku“ č. 153/2016 Sb. (jedná se o preventivní hodnoty). V podmínkách používání sedimentů je tedy nutné uvést (opět) přesně vyhlášku a přílohu, která stanovuje limitní hodnoty obsahů prvků a látek v půdě pro aplikaci sedimentů. Protože v příloze č. 1 je navrženo zúžení rozsahu parametrů stanovovaných v sedimentech a tento rozsah je menší než rozsah povinných parametrů pro půdu, je nutné, aby bylo naprosto jasné, že v sedimentech se vždy stanovují pouze parametry uvedené v příloze č. 1

Ustanovení § 3 definuje dvě výjimky pro použití sedimentu, tj. 1) není nutné provádět analýzy půdy, na kterou bude sediment aplikován, pokud jsou obsahy rizikových prvků a látek v sedimentu nižší než preventivní hodnoty v půdě, 2) je umožněna aplikace sedimentů i na půdy s překročenými preventivními hodnotami, a to v tzv. oblastech s geogenně zvýšenými obsahy rizikových prvků za podmínky, kdy obsahy rizikových prvků a látek v sedimentu jsou nižší než obsahy těchto rizikových prvků a látek v půdě.
  
Bylo provedeno upřesnění a doplnění právní úpravy nezbytné zejména v případech, kdy by mohlo dojít k překročení stanoveného limitu a je nezbytné hodnotu nejdříve ponížit o nejistotu měření. Tento parametr je běžnou součástí laboratorních protokolů.

Nejistota měření je parametr, který velmi úzce souvisí s výsledkem měření. Nejistota měření odpovídá intervalu, o kterém lze s určitou pravděpodobností, obvykle 95 %, oprávněně předpokládat, že se v něm nachází skutečná hodnota měřené veličiny.
Číslo / obsah rizikového prvku či rizikové látky v sedimentu a/nebo v půdě, uvedené na laboratorním protokolu není tedy absolutní hodnotou, nýbrž leží uprostřed intervalu, a takto je nutné k uvedené hodnotě přistupovat. 

Byl upřesněn text ustanovení týkající se aplikační dávky sedimentu. Příloha č. 5 byla přepracována ve smyslu aplikace sedimentu, jež je zrnitostně blízký půdě, na niž má být aplikován. Zároveň byly rozvolněny podmínky aplikace sedimentu, a to ve smyslu navýšení maximální aplikační dávky v tunách sušiny / ha, zvýšení vrstvy aplikovaného sedimentu, snížení povinného poměru použitého sedimentu k ornici, a možnosti opakování aplikace po 5 letech proto, aby byla aplikace sedimentů snazší. Nicméně tímto rozvolněním by mohlo dojít k neúměrnému vzrůstu vstupů – rizikových látek a prvků do půdy. Proto je důležité, aby aplikační dávka nebyla překročena v průběhu 10 let – jinými slovy, je umožněno aplikovat sediment častěji, v nižších dávkách při dodržení max dávky za období 10 let.
V určitých případech může být aplikace zrnitostně odlišného sedimentu na půdu vnímána jako agrotechnické / revitalizační opatření, tyto případy je nutné odůvodnit a nechat posoudit například Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy, v. v. i., jako výzkumné organizace s velkými zkušenostmi v oblasti zdraví půdy.

Vzhledem k tomu, že celý proces přípravy a schvalování žádosti o použití sedimentů na půdě je velmi náročný, a to jak pro žadatele, tak pro příslušné úředníky byl navržen systém tzv. opakované aplikace. Jedná se o aplikaci většinou menších množství sedimentu vzniklého čištěním loviště. Výlovy se provádí každoročně nebo 1x za 2 roky a žadatel bude moci na základě jednoho rozboru, jednoho protokolu o rozboru a jednoho souhlasu příslušného úřadu aplikovat sediment vícekrát po sobě bez byrokratické zátěže. Zároveň by však musel každou jednotlivou aplikaci hlásit – příslušné úřady by tak měly informace a podklady pro případnou kontrolu.

K bodům 5 a 6 [§ 4 odst. 2 a 3]

Přepracovaný § 4 odst. 2 specifikuje místa odběru vzorků sedimentů a dále osoby, které mohou vzorky odebírat. 

Nově budou kvalifikační předpoklady osob způsobilých k odběru sedimentů navázány na zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, který způsobem vyhovujícím i účelu této vyhlášky stanoví odborné požadavky na osoby proškolené k odběru vzorků. Nová poznámka pod čarou č. 6 odkazuje na ustanovení zákona o odpadech (§ 28 odst. 1) vymezující konkrétní okruh osob, které budou způsobilé vzorkovat i sedimenty podle této vyhlášky.

K bodu 7 [přílohy č. 1 až 7]

K příloze č. 1

Příloha č. 1 uvádí seznam parametrů a jejich limitní hodnoty pro obsah rizikových prvků a látek v sedimentech. V seznamu parametrů bylo celkem 16 ukazatelů, z nichž u dvou se navrhuje zrušení. Jedná se o ukazatele BTEX a DDT. Tyto ukazatele jsou v sedimentech překračovány jen velmi zřídka (u BTEX došlo k překročení limitů u 0,7 % vzorků a u DDT u 1,4 % vzorků). 

Riziko vnosu uvedených látek do půdy je považováno odborníky za přijatelné, snížením počtu analyzovaných ukazatelů se navíc sníží finanční zátěž žadatele. Navíc, povinnost provádět analýzy půdy před aplikací sedimentu zůstává a DDT je mezi požadovanými ukazateli. V případě, že by náhodou došlo k nečekanému vyššímu vnosu těchto látek do půdy prostřednictvím sedimentů a bylo zjištěno překročení preventivních hodnot, už nebude možné na pozemek další sediment aplikovat.

K příloze č. 2

V příloze č. 2 část A Průvodní list odběru vzorků sedimentu jsou navrženy změny související se zavedením formátu „opakované aplikace“ sedimentu z loviště. Úředník musí být informován o skutečnosti, že se jedná o opakovanou aplikaci. Protože se už nedokládají údaje o kvalitě sedimentu a půdy, úředník musí mít možnost toto zkontrolovat, případně i dodržování dalších podmínek aplikace.  

K příloze č. 3

Příloha č. 3 je upravena v souladu s novým zněním § 2 odst. 2. V příloze č. 3 je nyní uveden pouze seznam sledovaných rizikových prvků a látek v půdě, na kterou má být sediment aplikován, nikoli jejich limitní hodnoty. Limitní hodnoty jsou shodné s preventivními hodnotami uvedenými ve vyhlášce č. 153/2016 Sb., o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů na kterou § 2 odst. 2 přímo odkazuje. Pokud by v budoucnosti došlo ke změnám preventivních hodnot ve vyhlášce 
č. 153/2016 Sb., nebude nutné zasahovat do vyhlášky č. 257/2009 Sb.

Do navrženého seznamu byl doplněn ukazatel DDT, aby seznam byl v souladu s povinnými parametry / látkami uvedenými v tabulce č. 2 přílohy č. 1 vyhlášky č. 153/2016 Sb.

K příloze č. 4

Příloha č. 4 stanoví v tabulce č. 1 limitní hodnoty pro ekotoxikologické testy a v tabulce č. 2 pro sledování indikátorových mikroorganismů. Stávající / původní limitní hodnoty jsou zastaralé a neodpovídají ostatním právním předpisům (zejména zákonu č. 541/2020 Sb., 
o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcím vyhláškám). 

Ekotoxikologické testy uvedené v tabulce č. 1 jsou nahrazeny vhodnějšími variantami uvedenými ve vyhlášce č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů) odpadů, v příloze č. 2, bod 2. HP 14 Ekotoxický, v tabulce č. 1.

Limitní hodnoty pro sledování indikátorových organismů v sedimentech jsou ve stávající tabulce č. 2 přísnější než platné limitní hodnoty pro odpady. Tabulka č. 2 byla aktualizována, respektive sjednocena, s limitními hodnotami pro kaly uvedenými ve vyhlášce č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, příloze č. 28.

K příloze č. 5

Příloha č. 5 uvádí maximální aplikační dávku sedimentu na 1 ha zemědělské půdy v tunách sušiny. Příloha je kompletně přepracovaná ve smyslu aplikace materiálu zrnitostně podobného půdě, na kterou má být sediment aplikován tak, aby nedocházelo k poškození fyzikálních vlastností půdy. 

Příloha nyní rozlišuje tři skupiny půd dle zrnitosti – lehké, střední a těžké a čtyři zrnitostní skupiny sedimentů, přičemž maximální aplikační dávka sedimentu je tím vyšší, čím jsou si materiály podobnější. 


K příloze č. 6

Příloha č. 6 je Evidenční list o použití sedimentu, který shrnuje všechny informace související s aplikací sedimentu na zemědělskou půdu. Vzhledem k tomu, že se navrhuje zavedení nového formátu tzv. „opakované aplikace“, je tato možnost doplněna i do úvodní části přílohy č. 6. Z evidenčního listu musí jasně vyplývat, zda se jedná o jednorázovou aplikaci, které byly prováděny dosud, nebo o aplikaci opakovanou.

V části 1) Agrochemické vlastnosti půd byly provedeny úpravy týkající se rizikových prvků a látek v půdě tak, aby byly v souladu s navrženými změnami (přímý odkaz na vyhlášku č. 153/2016 Sb. o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky č. 13/1997 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, doplnění DDT).

V části 2 Vlastnosti sedimentu byl do tabulky s „výživovými“ ukazateli kvality sedimentu na řádek „ztráta žíháním“ doplněn i modernější ukazatel TOC (total organic carbon) a také parametr „obsah sušiny“, který je nezbytný pro výpočet aplikační dávky. Zároveň byly vypuštěny ukazatele obsahu minerálního dusíku, jako parametrů proměnlivých v čase. Byla doplněna poznámka ohledně způsobu stanovení živin pod tabulku („Živiny se stanoví jako celkové obsahy.“), neboť toto nebylo zcela jednoznačné a docházelo ke stanovení jak přístupných živin, tak celkových obsahů, přičemž interpretace výsledků je rozdílná.

V této části byly dále, v souladu s navrženými změnami, vyškrtnuty PCB a DDT v tabulce ukazatelů rizikových prvků a látek a opraveny ekotoxikologické testy a tabulka pro sledování indikátorových organismů.

K příloze č. 7

Příloha č. 7 je formulář hlášení o použití sedimentů, které uživatel zasílá ÚKZÚZ. Do tohoto formuláře byly doplněny řádky „Dávka sedimentu“ a „Opakovaná aplikace sedimentu z loviště podle § 3 písm. g), tak aby i ÚKZÚZ byl informován o formě aplikace sedimentu (jednorázová vs. opakovaná) a mohl případně provést kontrolu.


K části druhé (změna vyhlášky č. 390/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích) 

K čl. II

Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, ukládá vlastníkům, popřípadě provozovatelům vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu povinnost předávat údaje o vodohospodářské infrastruktuře v elektronické podobě a ve stanoveném formátu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací. V souvislosti s náročnými požadavky na moderní architekturu informačních systémů, požadavků na eGovernment a na kybernetickou bezpečnost, bylo rozhodnuto o zajištění zcela nového Informačního systému vodovodů a kanalizací s účinností od 1. ledna 2026.  Vzhledem k technické náročnosti tohoto informačního systému a nezbytné potřebě tento systém jednak dostatečně připravit, plně odzkoušet jeho funkčnost včetně ověřovacího provozu před plánovaným nasazením do praxe, je nezbytný posun zahájení plného provozu Informačního systému vodovodů a kanalizací na 1. leden 2028, což je potřeba promítnout také do odložení účinnosti vybraných novelizačních bodů vyhlášky č. 390/2024 Sb., které mění rozsah a strukturu údajů předávaných prostřednictvím uvedeného systému.


K části třetí (účinnost)

K čl. III

V souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění zákona č. 277/2019 Sb., se účinnost vyhlášky navrhuje dnem 1. ledna 2026, s výjimkou čl. II, u něhož se navrhuje účinnost dnem 31. prosince 2025 tak, aby došlo k odložení účinnosti vybraných novelizačních bodů vyhlášky č. 390/2024 Sb. ke dni 1. ledna 2028.


3