Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                III.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
OBECNÁ ČÁST
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Stávající vyhláška č. 146/2024 Sb. je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 283/20021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. července 2024. Tato vyhláška stanoví požadavky na vymezování pozemků, požadavky na umisťování staveb a technické požadavky na stavby na základě zmocnění vyplývajícího z ustanovení § 152 odst. 1 a § 333 odst. 1 stavebního zákona.
Novelou vyhlášky dochází k zajištění souladu s právem Evropské unie, tj. doplnění implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 ze dne 24. dubna 2024 o energetické náročnosti budov, kterou se mění směrnice 2010/31/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3019 ze dne 27. listopadu 2024 o čištění městských odpadních vod (přepracované znění). Dále novelou vyhlášky dochází k upřesnění a doplnění požadavků, které vyplynuly a byly identifikovány aplikační praxí např. dochází k upřesnění pravidel pro určování odstupových vzdáleností, tj. doplnění způsobu stanovení vzájemných odstupů staveb v rámci požadavků na jejich umisťování, upřesnění technických požadavků, tj. revizi a zpřesnění formulace požadavku na mechanickou odolnost a stabilitu staveb, doplnění indikativních odkazů na technické normy u vybraných ustanovení týkajících se požadavků na výstavbu zejm. na přístupnost, vzduchotechniku a jiné. 
S ohledem na výše uvedené skutečnosti je nyní platné znění vyhlášky neodpovídající aktuální zákonné právní úpravě. Prvním z cílů návrhu vyhlášky je proto uvést znění vyhlášky do souladu s platnou právní úpravou.
Nová právní také s se sebou přinesla celou řadu aplikačních otázek. Některé pojmy lze ale interpretovat výkladem, jako je např. výklad pojmu „prostor užívaný osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace“ v § 29, které stanoví požadavky na přístupnost. Konkrétně smyslem odstavce 6 je stanovit zcela obecný požadavek na prostory užívané osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Ustanovení se aplikuje v souladu s účelem užívání daného prostoru. Jeho cílem je zajistit stavebně technické podmínky především na manipulační prostor pro otáčení vozíku nebo zabezpečení překážek ve výši hlavy atd. Pro specifické části staveb pak platí zvláštní ustanovení jako jsou schodiště (§ 31 odst. 2), výtahy (§ 32 odst. 5), chodby [§ 39 odst. 3 písm. a)] atd.
Pojem „prostor“ je v právních a technických předpisech běžně užívaný a obecně srozumitelný pojem. V kontextu § 29 odst. 6 se jím rozumí konkrétní stavební část nebo místo, které slouží určitému účelu (například místnost, čekárna, zádveří atd. Ve vztahu k osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace se tím míní takový prostor, jehož uspořádání, rozměry a vybavení zohledňují jejich specifické potřeby. Tento pojem je běžně užíván i v jiných právních předpisech a technických normách, např. v implementační ČSN EN 17210, která se zabývá přístupností prostředí a slovo „space“ (prostor) tam používá zcela běžně.
Některé pojmy je ale s ohledem na aplikační praxi upravit či zpřesnit jejich definici, a to je jeden z dalších cílů novely vyhlášky.
Další výkladové problémy jsou spojeny např. s použitím indikativních odkazů ve vyhlášce. Příkladem je § 34 odst. 5, kdy je ale nutné uvést, že se jedná o indikativní odkaz do ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí. V současné době probíhá její aktualizace, návrh příslušných článků této aktualizované normy budou obsahovat i schémata pro aplikaci tohoto ustanovení. Bude uvedena ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví od 1.7.2025 s platností od 1.8.2025. Tímto budou některé indikativní odkazy postupně doplněny i o schémata či obrázky. I na tyto problémy se snaží návrh vyhlášky vhodně reagovat.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení                              je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhovaná novela vyhlášky je připravena především v návaznosti na potřebu transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 ze dne 24. dubna 2024 o energetické náročnosti budov, kterou se mění směrnice 2010/31/EU. Tato směrnice zavádí nové požadavky na zvyšování energetické účinnosti budov a podporuje realizaci opatření vedoucích k dosažení klimatické neutrality ve stavebním sektoru do roku 2050 a jejímž cílem je podpořit dekarbonizaci budov a přispět k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050. Novela vyhlášky reaguje na jeden z cílů směrnice, kde členské státy mají povinnost zajistit zavedení požadavků na parkovací místa pro jízdní kola a infrastrukturu pro nabíjení elektromobilů, konkrétně se jedná o transpozici čl. 14 odst. 1, 4 a 6, přičemž bližší odůvodnění článků transpozice je uvedeno ve zvláštní části důvodové zprávy. 
Dále je potřeba zajistit implementaci některých požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3019 ze dne 27. listopadu 2024 o čištění městských odpadních vod (přepracované znění), kdy jsou členským státům stanoveny povinnosti zlepšit kvalitu vody, ochranu veřejného zdraví a životního prostředí. V případě návrhu novely vyhlášky se jedná zejména o zajištění přístupu k hygienickým zařízením a požadavků na likvidaci a využití odpadních vod.
Dalšími novými požadavky vyhlášky jsou regulovány stavby technické infrastruktury v akceleračních oblastech.
Dále jsou navrhované změny vyvolány potřebou zpřesnit a doplnit některá ustanovení vyhlášky v návaznosti na výkladové nejasnosti, které se v praxi projevily během prvního roku její účinnosti. Jedná se zejména o požadavky na výstavbu a technická kritéria, jejichž formulace vedly k různorodým interpretačním přístupům, jež byly identifikovány jako překážky efektivního uplatňování právní úpravy zejména požadavky na technická řešení větrání a vzduchotechniky v budovách.
Navržená novela vyhlášky tak sleduje za cíl zajistit soulad s právem Evropské unie a zároveň reagovat na aplikaci problematických požadavků v praxi. 

3. Zhodnocení navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Předložený návrh novely vyhlášky je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, Listinou základních práv a svobod a Ústavou České republiky. Návrh novely vyhlášky respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a je též v souladu s právními předpisy upravujícími oblast působnosti ústředních orgánů státní správy České republiky.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Stávající vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, byla notifikována dne 23.5.2024 podle směrnice EP a Rady (EU) 2015/1535. Současně implementovala směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 ze dne 24. dubna 2024 o energetické náročnosti budov. 
Nyní předložený návrh novely vyhlášky není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ani s předpisy Evropské unie, ani s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie, přičemž se uvedené předpisy, judikatura a obecné právní zásady Evropské unie nevztahují k návrhu právní úpravy. 

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí v České republice
Navrhovaná novela vyhlášky nepředpokládá dopady na státní rozpočet.
Navrhovaná novela vyhlášky nemá dopady na administrativní zátěž pro orgány veřejné správy, na náklady plynoucí z regulace pro podnikatele a občany, na konkurenceschopnost, na ekonomické a právní vztahy jak mezi orgány veřejné správy, tak i soukromými subjekty, ani na další oblasti.
Návrh novely vyhlášky nepředpokládá žádný hospodářský ani finanční dopad navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí.

6. Zhodnocení, zda není návrhem zakládána veřejná podpora
Návrhem novely vyhlášky není zakládána veřejná podpora. 

7. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Návrh novely vyhlášky nezakládá práva a povinnosti fyzických a právnických osob. 

8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh novely vyhlášky nepředpokládá žádné sociální dopady ani dopady na osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a ani dopady na životní prostředí.

9. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh novely vyhlášky nemá žádný dopad ve vztahu k zákazu diskriminace a rovnosti mužů a žen ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Návrh novely vyhlášky je z hlediska rovnosti mužů a žen indiferentní.

10. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh novely vyhlášky nepřijímá žádná opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat potenciální rizika ve vztahu k soukromí a ochraně osobních údajů. Návrh novely vyhlášky nepřijímá žádná opatření, která by zakládala nové zpracování osobních údajů či měnila již existující zpracování osobních údajů.

11. Zhodnocení korupčních rizik (CIA)
Návrh novely vyhlášky nepředpokládá žádná korupční rizika, naopak přispívá ke zvýšení transparentnosti veřejných financí.

12. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh novely vyhlášky nemá žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

13. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh novely vyhlášky je z pohledu dopadů na rodiny indiferentní. Nepředpokládají se žádné dopady v této oblasti, návrh vyhlášky žádným způsobem do této oblasti nezasahuje.

14. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná novely vyhlášky nepředpokládá dopady na územní rozpočty.

15. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Návrh novely vyhlášky není v rozporu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Návrh novely vyhlášky nediskriminuje potřeby těch, kteří mají problémy s elektronickou komunikací.

ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I, bodu1 [§ 3 písm. b) a c)]
K § 3 písm. b)
Navrhovaná změna spočívá v legislativně technické úpravě textu vyhlášky, konkrétně ve vypuštění definice pojmu „obytný prostor“ z výkladového ustanovení. K tomuto kroku bylo přistoupeno z důvodu, že pojem „obytný prostor“ se v platném ani novelizovaném textu vyhlášky dále nevyskytuje, a jeho ponechání by tedy bylo nadbytečné.
Z hlediska legislativní čistoty a přehlednosti právního předpisu není vhodné zachovávat definice pojmů, které se dále v textu právního předpisu neuplatňují. Taková situace by mohla vyvolávat mylný dojem, že se s daným pojmem v právním předpisu pracuje, a tím působit interpretační nejasnosti nebo vyvolávat pochybnosti o jeho významu a rozsahu.
K § 3 písm. c)
Legislativně technická úprava textu spočívající ve vypuštění definice pojmu „pobytový prostor“, neboť se dále v textu vyhlášky nepoužívá. Jedná se o obdobný případ jako u ustanovení § 3 písm. b).
K čl. I, bodu 2
K § 3 písm. h)
Legislativně technická úprava textu spočívající ve vypuštění pojmu „norma“. 
Pojem „norma“ byl v předchozím znění vyhlášky používán jako legislativní zkratka pro normy s výlučným odkazem uvedené v příloze č. 13 (původní příloha č. 14). V praxi se však ukázalo, že zavedení této legislativní zkratky bylo nejednoznačné a zavádějící. Docházelo k nežádoucímu překrývání s institutem indikativního odkazu, který je samostatně upraven v § 93 vyhlášky a v jehož rámci se rovněž pracuje s pojmem „norma“. Tato terminologická nejednoznačnost vedla k praktickým nejasnostem při výkladu a aplikaci právní úpravy, zejména pokud jde o rozlišení mezi normami s výlučným a indikativním odkazem. Ukázalo se, že samotné zavedení legislativní zkratky nebylo v praxi dostatečně reflektováno odbornou veřejností, zejména projektanty. Tato nejistota mohla vést k chybnému výběru technické normy a tím i k nesprávnému postupu.
Z těchto důvodů bylo přistoupeno k vypuštění legislativní zkratky „norma“ z textu vyhlášky. Na místech, kde je třeba odkázat na technické normy s výlučným odkazem, bude nově proveden přímý odkaz na přílohu č. 13. Tento přístup zajišťuje vyšší právní jistotu, jednoznačnost výkladu a snazší orientaci pro uživatele vyhlášky.
K čl. I, bodu 3
K § 3 písm. h) 
Z definice stavby pro sociální služby se vypouští výraz „azylový dům“. Azylové domy totiž mohou plnit funkci, která je kompatibilní spíše s bytovými domy nebo ubytovacími zařízeními, než s konkrétními zařízeními, jako jsou domovy pro seniory či domovy pro osoby se zdravotním postižením. Tato změna odstraňuje praktické problémy, které vznikaly při aplikaci příliš restriktivních požadavků na stavební parametry, jako je například minimální šířka chodeb nebo výtahů, které jsou nezbytné pro domovy pro sociální služby. Zatřídění azylového domu mezi tyto stavby by tak vedlo k neúměrným administrativním a stavebním nárokům, které nejsou v souladu s účelem tohoto typu zařízení.
K čl. I, bodu 4
K § 3 písm. i)
Navrhovaná úprava doplňuje do výkladových ustanovení vyhlášky novou definici pojmu „kabeláž“. Důvodem tohoto kroku je potřeba zajistit soulad s požadavky na transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov, která mimo jiné vyžaduje, aby členské státy zavedly určitá opatření týkající se přípravy budov na elektromobilitu, zejména pokud jde o infrastrukturu pro dobíjení elektrických vozidel.
V této souvislosti je nezbytné, aby právní předpisy upravující technické požadavky na výstavbu obsahovaly jasné a jednotné vymezení pojmu „kabeláž“, která tvoří základní prvek této infrastruktury. Zavedením definice se zajistí jednoznačný výklad tohoto pojmu v návaznosti na evropskou legislativu a zároveň se vytvoří podmínky pro jeho efektivní a konzistentní uplatnění v rámci právního řádu.
Vložením definice dochází ke zpřesnění právního předpisu a zajištění jeho plné slučitelnosti s právem Evropské unie, aniž by se tím měnil věcný obsah ostatních ustanovení vyhlášky.
K čl. I, bodu 5
K § 7 odst. 5
Legislativně technická úprava textu spočívající ve vypuštění ustanovení v souvislosti s vložením nového ustanovení § 7a, který upravuje požadavky na parkovací stání pro jízdní kola.
K čl. I, bodu 6
K § 7a
Do vyhlášky se vkládá nové ustanovení § 7a s názvem „Parkovací místa pro jízdní kola“. Tato úprava je provedena z důvodu nutnosti transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov.
Směrnice vyžaduje, aby členské státy podporovaly rozvoj zelené mobility jako klíčové součásti naplňování cílů Zelené dohody pro Evropu. Jedním z nástrojů pro snižování emisí skleníkových plynů z dopravy je podpora aktivní mobility, zejména jízdy na kole. Mezi hlavní překážky širšího využívání cyklistiky patří podle směrnice nedostatečná infrastruktura pro parkování jízdních kol – a to jak u obytných, tak i neobytných staveb.
V reakci na tento požadavek se do vyhlášky zavádí povinnost navrhovat a provádět parkovací místa pro jízdní kola, a to jednotně pro všechny typy staveb, s výjimkou staveb dočasných na dobu nejvýše jednoho roku. Počet požadovaných míst je stanoven v příloze č. 2 k vyhlášce, čímž se zajistí přehlednost a jednoznačnost pravidel.
Tímto opatřením se vytváří právní rámec, který podpoří systematické zřizování cyklistické infrastruktury u nových i rekonstruovaných staveb a přispěje k naplňování environmentálních a klimatických cílů Evropské unie.
K čl. I, bodu 7
K § 8 odst. 1, § 16 a 93
Legislativně technická úprava textu spočívající v doplnění odkazu na ČSN 75 9010 do přílohy č. 13. Jedná se výlučný odkaz.
K čl. I, bodu 8
K § 10 odst. 1
Legislativně technická úprava textu spočívající ve zpřesnění ustanovení.
K čl. I, bodu 9
K § 10 odst. 2
Vkládá se nové ustanovení, kdy na pozemku rodinného domu lze kromě stavby rodinného domu umísti také stavbu pro bydlení podle přílohy č. 2 odst. 1 písm. q) stavebního zákona, kterou se rozumí stavba výminku. Jedná se o stavbu pro bydlení do 80 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, bez podsklepení, na pozemku rodinného domu, která je se stavbou rodinného domu funkčně spojena a je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, pokud nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu; požadavky územního plánu na sklon střechy stavby se nepoužijí.
K čl. I, bodu 10
K § 10 odst. 3
V ustanovení dochází ke zpřesnění, že se jedná o pozemek stavby rodinného domu a k doplnění výrazu „a stavby pro rodinnou rekreaci“. Do předmětného ustanovení se tak rozšiřuje možnost umisťovat menší stavby pro podnikatelskou činnost (do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky) nejen na pozemcích rodinných domů, ale i na pozemcích staveb pro rodinnou rekreaci.
Změna zároveň přispívá ke sjednocení právního režimu mezi pozemky rodinných domů a rekreačních objektů, které jsou z hlediska způsobu užívání a stavebně-technického provedení často obdobné.
Zachováním parametrů (40 m² zastavěné plochy, max. výška 5 m, jedno nadzemní podlaží, jedno podzemní podlaží) je zároveň zajištěno, že taková stavba bude mít minimální dopad na okolní prostředí a nebude představovat neúměrné zatížení území.
Ustanovení odst. 1 tím není dotčeno, čímž se výslovně potvrzuje, že nová úprava respektuje stávající zásady pro umisťování staveb v daném území.
K čl. I, bodu 11
K § 11 odst. 3 písm. b)
Navrhovanou úpravou dochází k rozšíření případů, na které se ustanovení odstavce 2 nepoužije, a to o odstavné, manipulační, prodejní, skladové, výstavní a jiné zpevněné plochy. Tato změna reaguje na poznatky z aplikační praxe, která opakovaně poukazovala na nejasnosti a výkladové obtíže při posuzování těchto typů staveb (resp. zpevněných ploch) ve vztahu k omezením a požadavkům stanoveným v odstavci 2.
Zároveň jde o úpravu, která přispívá ke sjednocení právní úpravy, neboť obdobné „výjimky“ jsou již nyní zakotveny například pro stavby dopravní nebo technické infrastruktury. Doplnění o výslovné zmínění odstavných, manipulačních a dalších zpevněných ploch zpřesňuje právní rámec, čímž se předchází rozdílné aplikační praxi v jednotlivých správních územích.
K čl. I, bodu 12
K § 11 nový odst. 7
Legislativně technická úprava textu spočívající v doplnění ustanovení řešící vzájemné odstupy a vzdálenosti staveb. Způsob měření vzájemných odstupů stanovoval § 25 odst. 8 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Absence způsobu měření vzájemných odstupů ve stávajícím znění vyhlášky č. 146/2024 Sb., způsobovala nejasnosti, a proto se do tohoto ustanovení způsob měření odstupů a vzdáleností doplňuje.
K čl. I, bodu 13
K § 12 odst. 2
Navrhovanou úpravou ustanovení § 12 odst. 2 dochází k rozšíření okruhu případů, na které se nepoužijí pravidla stanovená v odstavci 1, o další specifické situace, jež se týkají umisťování liniových a bodových prvků technické infrastruktury.
Tato změna reaguje na poznatky z aplikační praxe, která ukázala, že některé stavební záměry, zejména v oblasti energetiky a elektronických komunikací, nelze bezdůvodně omezovat požadavky uvedenými v odstavci 1, neboť by to znemožnilo jejich technicky účelné a bezpečné umístění. Konkrétně jde o doplnění vlastní telekomunikační sítě ke stávající energetické síti a výměnu nebo navýšení kapacity nadzemních sítí technické infrastruktury.
K čl. I, bodu 14
K § 13 odst. 4
Areály staveb pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie využívajících k výrobě elektřiny energii slunce (tj. areály fotovoltaických elektráren) se z provozně-bezpečnostních důvodů často realizují jako oplocené. Vzhledem k plošnému rozsahu, který mohou zaujímat, však může u rozsáhlejších areálů jejich oplocení představovat překážku pro pohyb volně žijících živočichů v krajině. 
Podle § 148 odst. 2 písm. b) stavebního zákona musí být stavba navržena a provedena tak, aby nezpůsobila zhoršení prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy. Podle § 5 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je povinností fyzických a právnických osob mj. při plánování, provádění a užívání staveb a v energetice postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, včetně narušení migračních tras živočichů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky.
Navržený odstavec 4 v § 13 vyhlášky blíže upřesňuje uvedené zákonné povinnosti a stanoví požadavek na zajištění prostupnosti oplocení areálů fotovoltaických elektráren pro drobné a středně velké živočichy, přičemž potřebu zachování prostupnosti krajiny pro ostatní (větší) živočichy i obyvatele reflektuje také dále navržený nový § 90a odst. 2 a 3 vyhlášky, který řeší rozsah oplocení a odstup mezi oplocenými celky. Jako hranice, u níž je požadováno zajištění opatření k prostupnosti oplocení (umístění průchodů o velikosti 30 x 30 cm a ponechání „průlezného“ prostoru 10–15 cm pod spodní hranou oplocení) byl zvolen rozsah 5 ha. 
V případě menších areálů o výměře 5 ha méně se naopak navrhuje provádět oplocení bez průchodů a bez ponechání prostoru pod spodní hranou oplocení (tj. oplocení by mělo být ukotveno k zemi) a s menší velikostí ok oplocení (50 x 50 mm) tak, aby tyto menší areály poskytovaly případné útočiště jiným druhům, jako jsou na zemi hnízdící ptáci (např. koroptev polní), což navýší ekologický potenciál těchto areálů.
K čl. I, bodu 15
K § 16 odst. 2
Doplněním nového ustanovení se výslovně stanoví, že za změnu mechanické odolnosti a stability stavby nebo její části se považuje také změna zatížení. Tato úprava reaguje na potřebu právního zpřesnění výkladu pojmu „změna mechanické odolnosti a stability“, který je klíčový pro posuzování zásahů do stávajících staveb z hlediska jejich bezpečnosti.
Zkušenosti z aplikační praxe ukázaly, že změna zatížení (např. přístavbou, technologickým zařízením, nebo např. změnou využití prostoru stavby) významně ovlivňuje statické chování stavební konstrukce. Doplněné ustanovení tento výklad jednoznačně sjednocuje a potvrzuje. 
K čl. I, bodu 16
K § 18
Legislativně technická úprava textu reflektuje na výkladové nejasnosti, kdy se z ustanovení vypouští problematická část textu.
K čl. I, bodu 17
K § 19 odst. 1
Dochází k upřesnění tohoto ustanovení, kdy k povinnosti zajistit dostatečné přirozené, nucené nebo kombinované větrání se doplňuje povinnost zajistit požadovanou kvalitu vnitřního vzduchu s možností regulace množství větracího vzduchu. Jedná se o indikativní odkaz do konkrétní ČSN. Indikativní odkaz spočívá ve stanovení požadavků v konkrétních ustanoveních vyhlášky, přičemž požadavky jsou splněny, pokud je postupováno ve shodě s určenou normou, případně jsou splněny jiným řešením za prokázání splnění základních požadavků na stavby. Soupis ustanovení, kam míří odkazy na určené normy, je uveden v § 94 této vyhlášky. Určené normy jsou ve vazbě k jednotlivým ustanovením vyhlášky uvedeny ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví 12/2024 Sb. Úprava vychází z poznatků aplikační praxe.
K § 19 odst. 2
Dochází k úpravě ustanovení, která reaguje podobně jako v odstavci 1 na poznatky z aplikační praxe. Upravené znění požaduje zajistit ve vnitřním prostoru budov možnost minimálně 0,5násobné intenzity výměny vzduchu instalovaným vzduchotechnickým zařízením, přirozeným větráním nebo jejich kombinací. Požadavek je splněn, pokud je postupováno ve shodě s konkrétní normou uvedenou ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Jedná se o indikativní odkaz. 
K § 19 odst. 3 
Nové znění ustanovení odstavce 3 vychází z požadavků původně stanovených v příloze č. 2 v bodech 3 a 6. Novým zněním odstavce 3 dochází ke zobecnění požadavku pro zajištění množství přiváděného venkovního vzduchu do pobytové místnosti, které se stanovuje s ohledem na množství osob a vykonávanou činnost. 
K čl. I, bodům 18 a 19
K § 20 odst. 1
Legislativně technická úprava textu první věty ustanovení. Dále se vkládá nová druhá věta tohoto ustanovení, dle které se pro účely této vyhlášky za denní osvětlení nepovažuje požadavek na proslunění, a to ani pro stávající stavby ovlivněné navrhovanou stavbou. Vložením věty druhé dochází ke zpřesnění právního předpisu.
K čl. I, bodu 20
K § 20 odst. 3
S ohledem na obecné pravidlo stanovené v § 20 odst. 1 se vypouští text odstavce 3, dle kterého „Pobytová místnost ve stavbě pro sociální služby a herna mateřské školy s výjimkou zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy musí být navrženy a provedeny tak, aby bylo zajištěno jejich proslunění.“. Navrhovanou úpravou dochází ke zpřesnění právního předpisu.
K čl. I, bodu 21
K § 21 odst. 3
Legislativně technická úprava textu, která vzešla z poznatků aplikační praxe.
K čl. I, bodu 22
K § 22 odst. 1 písm. e) bodu 2
Legislativně technická úprava textu, která vzešla z poznatků aplikační praxe.
K čl. I, bodu 23
K § 23
Legislativně technická úprava textu, která vzešla z poznatků aplikační praxe.
K čl. I, bodu 24
K § 25 odst. 3
Legislativně technická úprava textu, která vzešla z poznatků aplikační praxe. Navrhovaná úprava přináší určité zpřesnění ohledně požadavků na přístupnost místnosti nebo místa pro soustřeďování komunálního odpadu. Doplnění výrazu "pokud se nachází ve stavbě, která musí plnit požadavky na přístupnost" jasně vymezuje, že požadavky na přístupnost se vztahují pouze na stavby, které jsou povinny splňovat požadavky na přístupnost. Vypuštěním třetí věty se zjednodušuje a sjednocuje aplikace pravidel, čímž se odstraňuje určitá nejasnost v rozdílném přístupu k rodinným domům a stavbám pro rodinnou rekreaci ve vztahu k požadavkům na přístupnost. Tato změna není zásadní, protože i tak platí, že rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci nepodléhají požadavkům na přístupnost. 
K čl. I, bodu 25
K § 29 odst. 1
Legislativně technická úprava textu, včetně doplnění odkazu na konkrétní ČSN, uvedenou v příloze č. 13. Jedná se výlučný odkaz. Dále se jedná o transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3019 ze dne 27. listopadu 2024 o čištění městských odpadních vod (přepracované znění) v tomto případě o zajištění přístupu k hygienickým zařízením.
K čl. I, bodu 26
K § 29 odst. 7
Na konec ustanovení se doplňuje požadavek, kdy ubytovací zařízení pro cestovní ruch pro více než 20 osob musí splňovat požadavky na přístupnost. Navrhovanou úpravou dochází ke zpřesnění právního předpisu.
K čl. I, bodu 27
K § 30 
Jedná se o transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3019 ze dne 27. listopadu 2024 o čištění městských odpadních vod (přepracované znění), v tomto případě o zajištění přístupu k hygienickým zařízením. Dále u ustanovení odstavce 7 byla provedena legislativně technická úprava textu, která vzešla z poznatků aplikační praxe.
K čl. I, bodu 28
K § 31 odst. 2
V souvislosti s vypuštěním přílohy č. 4 této vyhlášky, která odkazovala na technickou normu ČSN 73 4130 (Schodiště a šikmé rampy), dochází k vypuštění ustanovení odstavce 2. Cílem této změny je odstranit formální legislativní odkaz, který mohl být interpretačně zavádějící z hlediska právní závaznosti.
K čl. I, bodům 29 a 30
K § 31 odst. 2 a 4
U těchto ustanovení se jedná o legislativně technickou úprava textu a současně o úpravu textu, která vzešla z poznatků aplikační praxe.
K čl. I, bodu 31
K § 32 odst. 5
Legislativně technická úprava textu spočívající ve vypuštění poslední věty ustanovení. Požadavek na výtah nebo zdvihací plošinu určenou osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace již neplatí pro stavby rodinných domů a pro stavby pro rodinnou rekreaci.
K čl. I, bodu 32
K § 35 odst. 1
Text ustanovení odkazuje do konkrétní přílohy, u které došlo v souvislosti s vypuštěním přílohy č. 4 k jejímu přečíslování. Jedná se o legislativně technickou úpravu.
K čl. I, bodu 33
K § 39 odst. 2
Jedná se o legislativně technickou úprava textu a současně o úpravu textu, která vzešla z poznatků aplikační praxe.
K čl. I, bodům 34 a 35
K § 39 odst. 3 písm. a) a c)
Legislativně technická úprava textu, která vzešla z poznatků aplikační praxe. Doplněním výrazu „pro více než 20 osob“, které upravuje minimální šířky chodeb v ubytovacích zařízeních pro cestovní ruch, se zpřesňuje okruh osob rozhodných pro aplikaci tohoto ustanovení. Jedná se o legislativně technické zpřesnění, jehož cílem je jednoznačně vymezit, že jde výhradně o počet ubytovaných osob, tedy hostů, nikoliv o celkový počet osob, které se v objektu mohou pohybovat, včetně zaměstnanců nebo návštěv. Tato úprava nemění věcný obsah ustanovení, ale zvyšuje jeho právní jistotu a jednoznačnost výkladu, a tím přispívá k jeho správné a jednotné aplikaci v praxi.
K čl. I, bodu 36
K § 42 odst. 2
Legislativně technická úprava textu, která vzešla z poznatků aplikační praxe. Navrhovaná úprava, která do stávajícího znění ustanovení vkládá slovo „pozdější“, přináší flexibilitu při řešení odpadních vod. S ohledem na skutečnost, že v některých oblastech např. ve venkovských lokalitách, není v okamžiku výstavby stavby vždy k dispozici plně vybudovaná kanalizační síť. Z tohoto důvodu je vhodné, aby byly stavby navrženy s ohledem na budoucí možnosti připojení na veřejnou kanalizaci, jakmile bude v místě vybudována. 
K čl. I, bodu 37
K § 42 odst. 4, § 64, § 67 odst. 4, § 68 odst. 2 a 6, § 69 odst. 3, § 71 odst. 2, § 72 odst. 3, § 73 odst. 5, § 79 odst. 2 a § 95 odst. 1
Text ustanovení odkazuje do konkrétní přílohy, u které došlo v souvislosti s vypuštěním přílohy č. 4 k jejímu přečíslování. Jedná se o legislativně technickou úpravu.
K čl. I, bodu 38
K § 46
S ohledem na to, že požadavky na vzduchotechnické zařízení se nově považují za splněné, pokud je postupováno ve shodě s konkrétní normou uvedenou ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, vypouští se stávající ustanovení odstavců 2 až 5.  Znění navrhovaného ustanovení je indikativním odkazem. Jedná se o úpravu textu, která vzešla z poznatků aplikační praxe. 
K čl. I, bodům 39 a 40
K § 49 odst. 3 písm. b) a § 49 odst. 7
Do ustanovení se doplňuje výraz „se záchodovou mísou“. Jedná se o legislativně technickou úpravu.
K čl. I, bodu 41
K § 51 odst. 2
Do odstavce 2 se doplňuje část věty, kterou je požadováno do stavby pro sociální služby zajistit vhodnou místnost pro zemřelé. Vhodná místnost pro zemřelé je podle § 4 odst. 3 zákona o pohřebnictví vyhrazený prostor poskytovatele sociálních služeb jmenovaného v § 34 odst. 1 písm. c) až f) zákona o sociálních službách. Vhodná místnost pro zemřelé by neměla působit traumatizujícím dojmem; může sloužit i k identifikaci těla rodinou či k jeho krátkému vystavení v otevřené rakvi za účelem pietního rozloučení a může být společná pro několik oddělení v zařízení sociálních služeb. Viz Věstník MZ ČR 10/2024, který byl zpracován ve spolupráci s MZ, MMR a MPSV.
K čl. I, bodu 42
K § 52 odst. 3
Legislativně technická úprava textu, která vzešla z poznatků aplikační praxe. Ustanovení se z důvodu nadbytečnosti vypouští. 
K čl. I, bodu 43
K § 55 odst. 2 a § 56 odst. 1 až 4
Text ustanovení odkazuje do konkrétní přílohy, u které došlo v souvislosti s vypuštěním přílohy č. 4 k jejímu přečíslování. Jedná se o legislativně technickou úpravu.
K čl. I, bodu 44
K § 60
Text ustanovení odkazuje do konkrétní přílohy, u které došlo v souvislosti s vypuštěním přílohy č. 4 k jejímu přečíslování. Jedná se o legislativně technickou úpravu.
K čl. I, bodu 45
K § 61
S ohledem na transpozici směrnice (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov, se upravuje dosavadní ustanovení § 61 včetně nového názvu „Vybavení nové budovy a změny dokončené budovy dobíjecím bodem a dobíjecí infrastrukturou“.
K § 61 odst. 1
Toto ustanovení provádí ustanovení § 167 písm. j) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 87/2025. Stanovuje podmínky pro instalaci dobíjecí infrastruktury u nových jiných než obytných budov, v nichž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, nebo u změn jiných než obytných dokončených budov na více než 25 % celkové plochy obálky budovy, v nichž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení. Tyto podmínky představují přímou transpozici článku 14 odst. 1 směrnice (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov. Podmínky podporují využívání energie z obnovitelných zdrojů na místě pro dobíjecí infrastrukturu, konkrétně dobíjecí body pro elektrická vozidla. Dobíjení je v souvislosti s novými budovami obzvláště důležité, neboť zde parkují elektrická vozidla pravidelně a dlouhodobě. Instalace dobíjecích bodů v soukromých prostorách může zajistit skladování energie pro související budovu a integraci služeb inteligentního dobíjení a obousměrného nabíjení a služeb integrace systému obecně. 
Případnou budoucí rychlou instalaci dobíjecích bodů usnadňuje kabeláž a kabelovody. Díky již připravené infrastruktuře se sníží náklady na instalaci dobíjecích bodů pro jednotlivé vlastníky, a uživatelé elektrických vozidel tak budou mít přístup k dobíjecím bodům. Stanovení požadavků na elektromobilitu na úrovni Unie ohledně předběžného vybavení parkovacích míst a instalace dobíjecích bodů je dle směrnice účinným způsobem, jak podpořit používání elektrických vozidel v blízké budoucnosti a současně umožnit ve střednědobém až dlouhodobém horizontu další rozvoj s nižšími náklady.
Parkovištěm fyzicky sousedícím s budovou se má na mysli parkoviště, které je určeno pro obyvatele, návštěvníky nebo pracovníky budovy a které se nachází na pozemku budovy nebo v její bezprostřední blízkosti. Kabelovodem se má na mysli vedení pro elektrické kabely.
K § 61 odst. 2
Toto ustanovení představuje transpozici článku 14 odst. 1 směrnice (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov. Z tohoto důvodu se do novely vyhlášky vkládá ustanovení, které stanoví technické požadavky na kabeláž a kabelovody z hlediska jejich kapacity a funkční připravenosti. Cílem je zajistit, aby budovy nebyly vybaveny pouze pasivní infrastrukturou, ale aby již při jejich návrhu a realizaci byla technicky umožněna budoucí instalace funkční dobíjecí infrastruktury, včetně dynamického řízení zátěže v rámci distribuční soustavy.
K § 61 odst. 3
Ustanovení provádí ustanovení § 167 písm. k) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 87/2025. Stanovuje podmínky pro instalaci dobíjecí infrastruktury u nových bytových domů nebo u změn dokončených staveb bytových domů na více než 25 % celkové plochy obálky budovy. Tyto podmínky představují přímou transpozici článku 14 odst. 4 směrnice (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov
S cílem usnadnit pozdější instalaci dobíjecích bodů je v nových obytných budovách a v obytných budovách procházejících větší renovací vyžadována kabeláž či kabelovody.
K § 61 odst. 4 a 5
Ustanovení těchto odstavců provádí ustanovení § 167 písm. k) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 87/2025 a představuje transpozici článku 14 odst. 4 směrnice (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov.
K čl. I, bodu 46
K § 61a
S ohledem na transpozici směrnice (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov, se vkládá nové ustanovení § 61a s názvem „Vybavení stávající budovy dobíjecím bodem“.
K § 61a odst. 1
Ustanovení provádí ustanovení § 167 písm. e) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 87/2025. Stanovuje, za jakých podmínek je technicky možné zajistit alespoň 1 dobíjecí bod na každých 10 parkovacích stání pro automobily nebo alespoň 50 % kabelovodů parkovacích stání pro automobily, pro jiné než obytné budovy, v nichž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení s více než 20 parkovacími stáními. Případnou budoucí rychlou instalaci dobíjecích bodů usnadňují kabelovody.
K § 61a odst. 2
Toto ustanovení provádí ustanovení § 167 písm. f) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 87/2025. Stanovuje podmínky pro instalaci kabeláže pro alespoň 50 % stání pro automobily v jiné než obytné budově, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, a to pokud je vlastníkem nebo uživatelem této budovy veřejný subjekt. 
K čl. I, bodu 47
K § 68 odst. 5
Legislativně technická úprava odstavce 5, která vzešla z poznatků aplikační praxe. Jedná se o nadbytečné ustanovení. 
K čl. I, bodu 48
K § 82 odst. 2, § 83 odst. 3 a § 95 odst. 1
Text ustanovení odkazuje do konkrétní přílohy, u které došlo v souvislosti s vypuštěním přílohy č. 4 k jejímu přečíslování. Jedná se o legislativně technickou úpravu.
K čl. I, bodu 49
K § 86 odst. 1 a 2
Text ustanovení odkazuje do konkrétní přílohy, u které došlo v souvislosti s vypuštěním přílohy č. 4 k jejímu přečíslování. Jedná se o legislativně technickou úpravu.
K čl. I, bodu 50
K § 87 odst. 1 a 2 a § 88
Text ustanovení odkazuje do konkrétní přílohy, u které došlo v souvislosti s vypuštěním přílohy č. 4 k jejímu přečíslování. Jedná se o legislativně technickou úpravu.
K čl. I, bodu 51
K § 89
Text ustanovení odkazuje do konkrétní přílohy, u které došlo v souvislosti s vypuštěním přílohy č. 4 k jejímu přečíslování. Jedná se o legislativně technickou úpravu.
K čl. I, bodu 52
K § 90 písm. a) až e)
Text ustanovení odkazuje do konkrétní přílohy, u které došlo v souvislosti s vypuštěním přílohy č. 4 k jejímu přečíslování. Jedná se o legislativně technickou úpravu.
K čl. I, bodu 53
K hlavě XII 
Vkládá se nová Hlava XII s názvem „Stavba pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů“, která zahrnuje vložení nových § 90a a 90b. Požadavky na stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů využívají větrnou energii v akceleračních oblastech byly stanoveny v souladu s § 145 odst. 1 stavebního zákona za účelem ochrany životního prostředí. Akcelerační oblastí se má na mysli oblast vymezená za účelem urychlení využití obnovitelného zdroje energie v souladu s nově navrženým zákonem o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů.
K § 90a
K odst. 1: Z důvodu zajištění bezpečnosti a omezení nepříznivých dopadů na životní prostředí se stanovují požadavky na stavby výroben elektřiny využívající energii větru (tj. větrné elektrárny). 
Z důvodu bezpečnosti a také omezení rizika znečištění životního prostředí v případě např. úniku olejů je v písmenech a) a b) stanoven požadavek na provedení nosné konstrukce a strojovny v podobě uzavřeného tubusu a provedení nepropustné úpravy podlah v jednotlivých podlažích. Uzavřená nosná konstrukce a strojovna rovněž omezí riziko pronikání živočichů do stavby, snahy o jejich hnízdění apod. tak, aby nedocházelo následně k jejich nežádoucímu úhynu nebo zraňování.
V našich klimatických podmínkách je nutné věnovat také pozornost vzniku námrazy na listech rotoru, tak aby nedocházelo k uvolňování větších kusů a ohrožení obyvatel nebo poškození majetku na okolních pozemcích (včetně např. poškození stromů pádem ledu apod.). Listy rotoru by tedy měly být podle písm. c) vybaveny technologií, která vznik námrazy omezí.
Mezi rizika, která jsou s větrnými elektrárnami spojena, patří dále také kolize s ptáky a netopýry. Zajistit podmínky a zmírňující opatření k tomu, aby mj. nedocházelo ke zraňování a usmrcování ptáků nebo zvláště chráněných druhů živočichů (mezi něž se řadí všechny druhy netopýrů) ukládá v případě obnovitelných zdrojů energie směrnice EP a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413, tedy tzv. směrnice RED III, jejíž transpozice bude zajištěna prostřednictvím zákona o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie). V současnosti dochází k rychlému rozvoji technologií, které jsou schopny kolize ptáků s větrnými elektrárnami účinně omezit – jedná se zejména o kamerové nebo radarové systémy kombinované s vyhodnocováním obrazu, resp. zachycených dat a automatickým řízením provozu větrné elektrárny (zpomalení nebo zastavení rotoru v případě průletu zranitelného druhu). V případě netopýrů jsou (vzhledem k jejich velikosti) možnosti detekce omezené a používají se také odpuzovače založené na emitování ultrazvuku o vhodných frekvencích, které netopýry z blízkosti větrné elektrárny odpudí. V některých případech, zejména v území, kde dochází k tahu netopýrů mezi místy letních kolonií a zimovišti může být nejsnazším a nejúčinnějším opatřením pozastavení provozu po relativně krátké období tahu – pro tyto případy jsou využitelné běžné metody sledování netopýrů (s použitím vizuálního sledování a tzv. bat detektorů) na základě nich lze určit dobu počátku a konce tahu v daném území. 
Vzhledem ke zmíněnému rychlému vývoji technologií vyhláška v § 90a odst. 1 písm. d) neobsahuje uzavřený výčet možných opatření, ale předpokladem je, že půjde o dostatečně účinná (nejlepší dostupná) opatření či technologie, které vyloučí nebo podstatně omezí riziko zraňování a usmrcování druhů volně žijících ptáků a netopýrů, při zohlednění místních podmínek, resp. výskytu jednotlivých druhů v daném území. 
V písm. e) se pak zakotvuje požadavek na barevné provedení listů rotoru, které dále přispěje k omezení zraňování či úhynu ptáků – barevné provedení listů rotoru (zpravidla kontrastní zbarvení jednoho z listů) se totiž na základě zahraniční praxe ukazuje jako jedna z možností, jak zvýšit „viditelnost“ rotorů pro ptáky a snížit tak riziko kolizí, a to i v případě, kdy by výše zmíněné moderní detekční systémy apod. nebyly v danou chvíli funkční.
K odst. 2: Výškové stavby, jakými jsou i větrné elektrárny, musí být opatřeny bezpečnostním osvětlením v souladu s předpisy v oblasti letecké bezpečnosti (letecký předpis L14). Toto osvětlení však současně působí na volně žijící živočichy, kteří jím mohou být přitahováni (zejména pokud jde o trvalé osvětlení) nebo naopak působí rušivě (při vysoké frekvenci záblesků). Tyto vlivy narůstají spolu s mírou intenzity použitého osvětlení. Proto je v § 90a odst. 2 stanoven požadavek vylučující trvalé osvětlení a stanovující použití červeného zábleskového osvětlení v nejnižší frekvenci a intenzitě přípustné podle leteckých předpisů.       
K § 90b
Nový § 90b vyhlášky řeší požadavky z hlediska životního prostředí, které se týkají výroben elektřiny využívající energii slunce (fotovoltaických elektráren). 
K odst. 1: V odstavci 1 je stanovena obecná podmínka týkající se umisťování fotovoltaických modulů na pozemcích s rostlinnou vegetací – v těchto případech by výška umístění modulů nad zemí, jejich rozestupy a konstrukční řešení měly být navrženy a provedeny tak, aby nedošlo k nadměrnému zastínění vegetace (a v důsledku k potlačení vegetace s rizikem nárůst erozního ohrožení ploch, snížení biologické rozmanitosti atp.). Provedení by mělo současně umožňovat adekvátní péči o rostliny pod fotovoltaickými moduly vegetaci, tak aby zmíněné funkce vegetace byly zachovány.
K odst. 2 a 3: Následující odstavce navazují na úpravu obsaženou v § 13 odst. 4 vyhlášky a reflektují potřebu, aby oplocené areály fotovoltaických elektráren nepředstavovaly překážku pro pohyb volně žijících živočichů v krajině. V § 13 odst. 4 vyhlášky jsou blíže upřesněny požadavky týkající se provedení samotného oplocení (provedení průchodů v oplocení atp.) tak, aby byla zajištěna prostupnost pro drobné a středně velké živočichy. Zachování prostupnosti krajiny pro ostatní (větší) živočichy i obyvatele by mělo být zajištěno požadavky stanovenými v § 90b odst. 2 vyhlášky, podle kterého by měly být areály větší než 15 ha rozděleny do samostatně oplocených bloků mezi nimiž bude ponechán neoplocený pás. 
V případě že délka k sobě přiléhajících oplocených bloků bude větší než 100 m, měla by být šíře neoploceného pásu nejméně 50 m. U oplocených úseků kratších než 100 m by šíře neoploceného pásu měla být ½ délky k němu přiléhajícího oplocení (přiléhají-li z pásu z každé strany oplocení různé délky, použije se pro výpočet delší oplocení). Z důvodu bezpečnosti pohybu volně žijících živočichů, ale i bezpečnosti dopravy na veřejných komunikacích a obyvatel v sídlech by ponechané pásy mezi oplocením neměly živočichy navádět do těchto míst, tedy neměly by směřovat přímo do zastavěného území a na pozemní komunikace. 
Neoplocené pásy by měly zajistit především uvedenou prostupnost území pro živočichy a neměly by tedy sloužit souběžně k pohybu vozidel, umisťování dalších staveb apod. – pokud má pás mezi oplocením plnit více funkcí, je nezbytné zachovat dostatečné parametry pro pohyb živočichů stanovené v odst. 2 vyhlášky.
K § 90c
K odst. 1: Z důvodu omezení rizika úhynu či zraňování ptáků a dalších živočichů se dále stanovuje požadavek týkající se připojení výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie k distribuční, přenosové nebo případně přepravní soustavě. Připojení by mělo být přednostně řešené jako kabelové, podzemní. Na nadzemní připojení jsou pak v odstavci 1 kladeny obdobné požadavky, které se vztahují na zabezpečení elektrického vedení vysokého napětí v rámci distribuční soustav dle § 29 odst. 11 písm. m) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona a § 5a odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny – v případě nadzemního vedení by tedy mělo být připojení navrženo a provedeno tak, aby vyloučilo nebo omezilo riziko zraňování a usmrcování volně žijících ptáků, tedy např. provedeno formou izolovaných vodičů nebo s využitím konstrukčních řešení a ochranných prvků, které jsou využívány k ochraně ptáků v rámci distribuční soustavy. 
K odst. 2: Odstavec 2 upřesňuje obdobnou povinnost omezit ostatní příčiny zbytečného úhynu a zraňování živočichů stanovenou § 5 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve vztahu k riziku nárazů ptáků do vodičů nadzemního vedení. Toto riziko vzniká především v místech koncentrovaného výskytu ptáků, jako je okolí vodních ploch a mokřadů (přičemž vodní ptáci patří mezi ty, jež jsou k nárazu do vodičů více náchylní) nebo v místech využívaných ve zvýšené míře k tahu ptáků, jako je prostor nad a podél vodních toků a další případy (např. horská sedla). V těchto případech by měly být při využití nadzemního připojení k síti použity prvky, které vodiče dostatečně zviditelní. I zde lze použít prvky a opatření využívaná v obdobných případech v rámci distribuční sítě.
K čl. I, bodu 54
K § 94
V souvislosti s úpravami textu vyhlášky došlo analogicky k úpravě obsahu tohoto ustanovení. Konkrétně se jedná o ustanovení § 19, § 46 a došlo k přečíslování příloh této vyhlášky v souvislosti s vypuštěním přílohy č. 4 této vyhlášky. 
K čl. I, bodu 55
K § 95
V souvislosti s úpravami textu vyhlášky došlo analogicky k úpravě obsahu tohoto ustanovení. Nově lze výjimku povolit z ustanovení § 7a a § 15 písm. c) této vyhlášky. 
K čl. I, bodu 56
Příloha č. 1 část 1 – Parkovací stání
Do tabulky č. 1 - Ukazatele pro výpočet základního počtu parkovacích stání se ve skupině bydlení v souvislosti s legislativní úpravou nájemného bydlení doplňuje nový účel stavby „dům pro dostupné nájemní bydlení“.
K čl. I, bodu 57
Příloha č. 1 část 2 – Vyhrazená stání bod 2.2.
Legislativně technická úprava textu.
K čl. I, bodu 58
Příloha č. 2 
Po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví a Státním zdravotním ústavem byla příloha zrušena. Požadavky na větrání jsou uvedeny v § 19 vyhlášky.  Vkládá se nový obsah přílohy s názvem „Parkovací místa pro jízdní kola“, který přímo transponuje příslušná ustanovení článku 14 odst. 1, 3 a 4 směrnice (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov, upravující parkovací místa pro jízdní kola.
K čl. I, bodu 59
Příloha č. 3 – Hygienické zařízení a šatna – bod 4.3.
Legislativně technická úprava textu.
K čl. I, bodu 60
Příloha č. 4 – Schodiště a šikmá rampa
Příloha č. 4, která obsahovala indikativní odkaz na technickou normu ČSN 73 4130 (Schodiště a šikmé rampy), se navrhuje vypustit z důvodu její problematické aplikace v praxi, kdy často docházelo k nejasnostem ohledně právní závaznosti požadavků uvedených v této normě. V souvislosti s touto úpravou došlo k přečíslování všech následných příloh a odkazů na ně v celém textu novely vyhlášky.
K čl. I, bodům 61 až 64
Legislativně technická úprava, která vzešla z poznatků aplikační praxe. 
K čl. I, bodům 65, 69, 71 a 73
Legislativně technická úprava textu. V souvislosti s vypuštěním přílohy č. 4 došlo k přečíslování této přílohy.
K čl. I, bodům 66 až 68, 70, 72 a 74
V návaznosti na nahrazení přílohy č. 2 novou přílohou č. 2 s odlišným obsahem (parkovací místa pro jízdní kola) dochází k vypuštění částí příloh odkazujících na původní přílohu č. 2.
K čl. I, bodu 75
Příloha č. 7 – Vodní dílo – část 3 bod – 3.1. 
Legislativně technická úprava textu, která vzešla z poznatků aplikační praxe. 
K čl. I, bodu 76
Příloha č. 7 – Vodní dílo – část 3 nový bod 3.11.
Vkládá se nový bod, dle kterého musí být vodovodní řady vybaveny zařízením umožňující zavzdušnění, odvzdušnění, čištění a vypouštění vodovodního potrubí v závislosti na konfiguraci vodovodní sítě. Návrh textu vzešel z poznatků aplikační praxe.
K čl. I, bodu 77
Příloha č. 7 – Vodní dílo – část 5 bod 5.9.
Legislativně technická úprava textu.
K čl. I, bodu 78
Legislativně technická úprava textu spočívající v nahrazení chybného odkazu správným.
K čl. I, bodu 79
Příloha č. 13 - Seznam ČSN k jednotlivým ustanovením vyhlášky (původní příloha č. 14)
V souvislosti s úpravami textu vyhlášky došlo analogicky k úpravě obsahu tohoto ustanovení. Konkrétně se jedná o vypuštění odkazu na Českou národní přílohu obsahující národně stanovené parametry ČSN 73 0040 Zatížení stavebních objektů technickou seizmicitou a jejich odezva u § 16 této vyhlášky.
K čl. II, účinnost
Navrhuje se účinnost dnem 1. ledna 2026.
11