Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDLL8Q9EJ najdete zde


                PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

                     POSLANECKÁ SNĚMOVNA

                                                9. volební období

               1001/0

Návrh poslanců Olgy Richterové, Jakuba Michálka, Ivana Bartoše a Kláry
  Kocmanové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb.,
    o daních z příjmů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,
     a zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, ve znění
                                     pozdějších předpisů

                        Zástupce předkladatele: O. Richterová a další
                        Doručeno poslancům: 10. září 2025 v 9:48
                                                     Návrh

                                                   ZÁKON

                                               ze dne … 2025,

 kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, a
                                         další související zákony

      ​

         Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

                                                ČÁST PRVNÍ

                                   Změna zákona o daních z příjmu

                                                      Čl. I

         Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č.
96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb.,
zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994
Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č.
149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb.,
zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997
Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č.
333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb.,
zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č.
3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č.
100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb.,
zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001
Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č.
483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb.,
zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002
Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č.
19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona
č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb.,
zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004
Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č.
357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb.,
zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006
Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č.
203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb.,
zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007
Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č.
306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona
č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb.,
zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009
Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č.
348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011
Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č.
355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb.,
zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011
Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č.
403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb.,
zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013
Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013
Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb.,
zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015
Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č.
47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb.,
zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č.
271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb.,
zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017
Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č.
306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu
Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č.
299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb.,
zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020
Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č.
285/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb.,
zákona č. 329/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 142/2022 Sb., zákona č. 244/2022
Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č.
281/2023 Sb., zákona č. 285/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 462/2023 Sb.,
zákona č. 162/2024 Sb., zákona č. 163/2024 Sb., zákona č. 230/2024 Sb., zákona č. 263/2024
Sb., zákona č. 470/2024 Sb., zákona č. 32/2025 Sb., zákona č. 52/2025 Sb., zákona č.
84/2025 Sb., zákona č. 87/2025 Sb., zákona č. 120/2025 Sb., zákona č. 152/2025 Sb., zákona
č. 176/2025 Sb. a zákona č. 275/2025 Sb., se mění takto:

    1.​ V § 35ba odst. 1 písm a) se částka „30 840 Kč“ nahrazuje částkou „34 600 Kč“.

    2.​ V § 35c odst. 1 se částka „15 204 Kč“ nahrazuje částkou „22 320 Kč“ a slova „, 22
         320 Kč ročně na druhé dítě“ se zrušují.

                                               ČÁST DRUHÁ

                               Změna zákona o státní sociální podpoře

                                                     Čl. II
         Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb.,
zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998
Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č.
155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb.,
zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003
Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č.
237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb.,
zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005
Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č.
109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb.,
zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006
Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č.
379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb.,
zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009
Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č.
346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb.,
zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011
Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č.
401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb.,
zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb.,
zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014
Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č.
188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb.,
zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019
Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 363/2019 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č.
588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb.,
zákona č. 17/2022 Sb., zákona č. 203/2022 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 456/2022
Sb., zákona č. 407/2023 Sb., zákona č. 52/2025 Sb., zákona č. 77/2025 Sb., zákona č.
84/2025 Sb., zákona č. 152/2025 Sb., zákona č. 218/2025 Sb. a zákona č. 268/2025 Sb., se
mění takto:

    1.​ V § 30 odst. 1 se částka „350 000 Kč“ nahrazuje částkou „420 000 Kč“.

    2.​ Za § 31 se vkládá nový § 31a, který včetně nadpisu zní:

                                                    „§ 31a

                                  Valorizace rodičovského příspěvku

         (1) Celkové částky rodičovského příspěvku dle § 30 odst. 1 se od 1. ledna
kalendářního roku vždy zvyšuje o součet růstu cen a jedné třetiny růstu reálné mzdy podle
odstavců 2 až 4 a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru. Obdobně se zvýší i částky uvedené
v § 30 odst. 3. Výši takto zvýšených částek stanoví vláda nařízením do 30. září kalendářního
roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, na něhož se celková částka
rodičovského příspěvku určuje, a to poprvé k 1. lednu 2027.
         (2) Růst cen se stanoví jako procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen v červnu
kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín
zvýšení celkové částky oproti tomuto indexu v červnu kalendářního roku, který o dva roky
předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení celkové částky s tím, že tento
růst se stanoví se zaokrouhlením na jedno platné desetinné místo a podíl pro jeho stanovení
činí vždy nejméně 1. Výpočet růstu cen se provádí z originálních bazických úhrnných indexů
spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem zjištěných Českým
statistickým úřadem.

         (3) Období pro zjišťování růstu reálné mzdy se stanoví tak, že prvním rokem tohoto
období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce období pro zjišťování
růstu reálné mzdy použitého při předchozím zvýšení celkové částky, při kterém bylo
přihlédnuto k růstu reálné mzdy, a posledním rokem tohoto období je kalendářní rok, který o
dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení celkové částky. Pokud
je ve stanoveném období podíl pro stanovení růstu reálné mzdy podle odstavce 4 nižší než 1,
přihlédne se k růstu reálné mzdy až při tom zvýšení celkové částky, při kterém je tento podíl
vyšší než 1.

         (4) Růst reálné mzdy se stanoví v procentech po zaokrouhlení na jedno platné
desetinné místo podle podílu, v jehož čitateli je podíl všeobecného vyměřovacího základu za
poslední kalendářní rok období pro zjišťování růstu reálné mzdy a všeobecného
vyměřovacího základu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu
kalendářnímu roku tohoto období, a ve jmenovateli je podíl průměrného ročního indexu
spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočteného z originálních bazických indexů
spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem za poslední kalendářní rok
tohoto období a uvedeného průměrného ročního indexu za kalendářní rok, který
bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období.“.

                                                ČÁST TŘETÍ

                           Změna zákona o dávce státní sociální pomoci

                                                     Čl. III

         Zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci se mění takto:

    1.​ V § 38 se na konci písmene a) čárka nahrazuje slovem „a“.

    2.​ V § 38 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.

    3.​ V § 39 odstavec 2 zní:

         „(2) Částka na nezaopatřené dítě v domácnosti s rozhodným příjmem
         a) mezi částkou vyšší než trojnásobek částky životního minima domácnosti a částkou
         rovnou čtyřnásobku částky životního minima domácnosti činí částku, která je
         součinem částky 1 000 Kč a koeficientu, který je roven rozdílu mezi číslem 4 a podílu
         rozhodného příjmu a částky životního minima domácnosti,
         b) do částky, která je rovna trojnásobku částky životního minima domácnosti činí
         částku 1 000 Kč.“
    4.​ V § 39 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
         „(3) Do součtu podle odstavce 1 se částka podle odstavce 2 na nezaopatřené dítě
         snižuje o polovinu, není-li každý člen domácnosti, který není zranitelnou osobou,
         pracovně aktivní.“
         Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

                                              ČÁST ČTVRTÁ
                                                ÚČINNOST
                                                     Čl. IV

         Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026 s výjimkou ustanovení čl. I bodu 2,
který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027.
                                         DŮVODOVÁ ZPRÁVA

                                              OBECNÁ ČÁST

1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní
úpravy v jejím celku

         Navrhovaná právní úprava reaguje na současnou ekonomickou a sociální realitu v
České republice. V letech 2022 až 2024 došlo k výraznému růstu cenové hladiny, a to
zejména v oblastech, které přímo ovlivňují životní náklady domácností (bydlení, potraviny,
energie, vzdělání, péče o děti apod.). Tempo růstu reálných mezd za tímto vývojem zaostává,
což se negativně promítá do kupní síly jednotlivců i rodin.

         Zároveň se ukazuje, že dosavadní nastavení daňových úlev a sociálních transferů
nedostatečně reflektuje aktuální náklady a sociální situaci domácností, což oslabuje jejich
stabilitu a schopnost čelit ekonomickým výkyvům.

         Z těchto důvodů je nezbytné přistoupit k cílené aktualizaci vybraných daňových a
sociálních nástrojů:

         1.1. Zvýšení slevy na poplatníka

         Sleva na poplatníka je základní daňová úleva, která snižuje daňovou povinnost všem
fyzickým osobám, bez ohledu na jejich rodinný či příjmový status. Slouží jako nástroj ke
zmírnění dopadu zdanění na životní minimum jednotlivce.

         Výše této slevy nebyla od roku 2022 upravována, zatímco kumulativní inflace za
období 2022–2024 podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla 29,25 %.1 Dle
Eurostatu, který pro srovnání růstu cen mezi jednotlivými zeměmi EU používá tzv.
harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), se nejnovější údaje o Česku vážou k
březnu 2025, přičemž podle těchto dat činila kumulativní inflace dokonce 32 %.2 Reálná
hodnota slevy na poplatníka tak citelně poklesla.

         Navýšení slevy z 30 840 Kč na 34 600 Kč přispěje k částečné kompenzaci inflačních
dopadů na reálné příjmy zaměstnanců a OSVČ a zachování principu daňové spravedlnosti,
kdy poplatník neplatí daň z části příjmu, která odpovídá základní existenční potřebě.

         Tato úprava má zároveň pozitivní motivující efekt na pracovní aktivitu, protože
snižuje daňové zatížení nízkopříjmových skupin.

1 Inflace - druhy, definice, tabulky. Český statistický úřad. Dostupné z https://csu.gov.cz/mira_inflace
2 Eurostat. 2025. “HICP – inflation rate (table code TEC00118), Czechia.” Roční míry HICP za ČR: 2022 =
14,8 %; 2023 = 12,0 %; 2024 = 2,7 %. Kumulativní růst cenové hladiny 2022–2024 = (1 + 0,148) × (1 + 0,120)
× (1 + 0,027) − 1 ≈ 0,32 → ≈ 32 %. Databáze Eurostat, extrahováno 7. 8. 2025. Dostupné z
https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tec00118;/default/table?lang=en&utm_source=chatgpt.com
         1.2. Zvýšení daňového zvýhodnění na první vyživované dítě

         Současné nastavení daňového zvýhodnění na první dítě (15 204 Kč ročně)
neodpovídá reálným nákladům na výchovu a výživu dítěte, ani výši zvýhodnění na druhé (22
320 Kč) a třetí a další dítě (27 840 Kč).

         Navýšení daňového zvýhodnění na první dítě na 22 320 Kč ročně, tedy sjednocení se
současnou částkou daňového zvýhodnění na druhé dítě povede ke zrovnoprávnění všech
vyživovaných dětí v rodinách – náklady na první dítě nejsou nižší než u druhého nebo třetího
dítěte a k větší podpoře nízko a středně příjmových domácností, pro které je daňové
zvýhodnění klíčovou složkou podpory. Navrhovaná právní úprava rovněž zvýší efektivitu
prorodinné daňové politiky, která má být jednoduchá, srozumitelná a spravedlivá.

         Navrhovaná změna posiluje rovnost přístupu k podpoře rodin bez ohledu na pořadí
narození dítěte, což je důležitým principem rovného zacházení.

         1.3. Zvýšení rodičovského příspěvku a zavedení jeho valorizace

         Rodičovský příspěvek ve výši 350 000 Kč nebyl valorizován od roku 2020. Za toto
období došlo k významnému poklesu jeho reálné hodnoty. Vzhledem k délce čerpání
příspěvku (až 4 roky) a jeho roli jako hlavního příjmu pečující osoby, především matek, je
nezbytné zajistit, aby jeho výše odpovídala aktuálním životním nákladům.

         Navrhované navýšení na 420 000 Kč přitom reflektuje inflační vývoj a růst životních
nákladů, umožní rodičům lépe pokrývat výdaje v období péče o malé dítě a snižuje finanční
stres v raném období rodičovství, což přispívá k lepší psychické pohodě a rozvoji dítěte.

         Zavedení automatické valorizace rodičovského příspěvku má zásadní význam pro
dlouhodobou stabilitu systému. Zamezí potřebě opakovaných legislativních zásahů, které
jsou často opožděné, posílí předvídatelnost a transparentnost systému sociální podpory a
ochrání reálnou hodnotu podpory bez nutnosti politických rozhodnutí v každém volebním
období.

         1.4. Úprava složky na dítě dle příjmu domácnosti

         V současném systému podle zákona č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci je
výše složky na dítě odstupňována třemi příjmovými pásmy, přičemž paradoxně domácnosti s
nejnižším příjmem (do 1,43 násobku životního minima) mají nárok na nižší částku (500 Kč)
než domácnosti s mírně vyšším příjmem (1 000 Kč).

         Tato konstrukce je jeví jako nesystémová a nespravedlivá – nejchudší domácnosti
dostávají nejmenší podporu a z administrativního i komunikačního hlediska velice náročná –
tři příjmová pásma komplikují výpočty i orientaci žadatelů.

         Navrhovaná úprava, která sjednocuje pásma do jedné skupiny (do 3 násobku
životního minima) s jednotnou částkou 1 000 Kč na dítě, posiluje sociální adresnost systému,
zajišťuje větší ochranu před dětskou chudobou, zjednodušuje administraci ze strany úřadů
práce a předchází demotivačním efektům spojeným s přechodem mezi pásmy (tzv. pasti
příjmů).

         Koeficient redukce mezi 3 a 4 násobkem životního minima zůstává zachován a
zajišťuje cílenost podpory bez zbytečné extenze na vysokopříjmové domácnosti.

         1.5. Shrnutí

         Navržená právní úprava představuje cílený zásah do daňového a sociálního systému s
cílem kompenzovat dopady inflace a rostoucích životních nákladů, zvýšit efektivitu a
spravedlnost daňových a sociálních nástrojů, podpořit ekonomickou stabilitu domácností s
dětmi a osob s nízkými příjmy a zajistit udržitelný systém veřejné podpory díky zjednodušení
a valorizaci vybraných nástrojů. Tato opatření mají dlouhodobý pozitivní dopad nejen na
příjemce, ale i na celkovou sociální kohezi a ekonomický růst.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky

         Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami podle čl.
10 Ústavy a se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské
unii

         Předkládaný návrh zákona a jeho navrhovaná opatření se nedotýkají závazků z
mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

         Navrhovaná opatření se nijak nedotýkají práva Evropské unie ani judikatury soudních
orgánů EU.

4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní
rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

         4.1. Zvýšení slevy na poplatníka

         Výše přímého výpadku příjmů veřejných rozpočtů oproti současnému stavu činí
vlivem předkládaného návrhu cca −19,1 mld. Kč, přičemž nárůst inkasa DPH z titulu vyšších
disponibilních příjmů činí cca 1,9 mld. Kč. Celkem tak dopad na veřejné rozpočty bude činit
−17,220 mld. Kč. Tento dopad bude následně rozložen jak na státní rozpočet, tak i na
rozpočty územních samosprávných celků, a to v poměru podle zákona o rozpočtovém určení
daní.
         Rozpad po rozpočtech:

    ●​ Stát: −11,623 mld. Kč

    ●​ Kraje: −1,536 mld. Kč

    ●​ Obce: −4,060 mld. Kč

    ●​ CELKEM: −17,220 mld. Kč

         4.2. Zvýšení daňového zvýhodnění na první vyživované dítě

         Výše přímého výpadku příjmů veřejných rozpočtů oproti současnému stavu činí
vlivem předkládaného návrhu cca −8,895 mld. Kč, přičemž nárůst inkasa DPH z titulu
vyšších disponibilních příjmů činí cca 0,907 mld. Kč. Celkem tak dopad na veřejné rozpočty
bude činit −7,989 mld. Kč. Tento dopad bude následně rozložen jak na státní rozpočet, tak i
na rozpočty územních samosprávných celků, a to v poměru podle zákona o rozpočtovém
určení daní.

         Rozpad po rozpočtech:

         Stát: −6,838 mld. Kč

         Kraje: −0,316 mld. Kč

         Obce: −0,835 mld. Kč

         CELKEM: −7,989 mld. Kč

         Toto opatření se v roce 2026 neprojeví, neboť na základě čl. IV nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 2027.

         4.3. Zvýšení rodičovského příspěvku a zavedení jeho valorizace

         U dávky SSP jde o přímý výdaj státního rozpočtu, kraje ani obce na ní nemají podíl
— u nich tedy nevzniká přímý dopad (mimo případné marginální administrativní náklady).

         Výše přímého výpadku státního rozpočtů oproti současnému stavu činí vlivem
předkládaného návrhu cca 1,050 mld. Kč, přičemž nárůst inkasa DPH z titulu vyšších
disponibilních příjmů činí cca 0,107 mld. Kč.

         Celkem tak dopad na státní rozpočet bude činit cca −0,943 mld. Kč.

         4.4. Úprava složky na dítě dle příjmu domácnosti

         U dávky SSP jde o přímý výdaj státního rozpočtu, kraje ani obce na ní nemají podíl
— u nich tedy nevzniká přímý dopad (mimo případné marginální administrativní náklady).

         Výše přímého výpadku státního rozpočtů oproti současnému stavu činí vlivem
předkládaného návrhu cca −0,765 až −1,425 mld. Kč, přičemž nárůst inkasa DPH z titulu
vyšších disponibilních příjmů činí cca 0,078 až 0,146 mld. Kč.
         Celkem tak dopad na státní rozpočet bude činit cca −0,687 až 1,279 mld. Kč.
         4.5. Shrnutí

         Souhrn pro rok 2026 (jen opatření účinná od 1. 1. 2026):
         Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na veřejné
rozpočty bude celkem činit cca −18,85 až −19,44 mld. Kč; z toho stát: cca −13,25 až −13,85
mld. Kč, kraje: −1,536 mld. Kč, obce: −4,060 mld. Kč. (Výpočet vychází z položkových
dopadů výše.)

         Dodatečný dopad od roku 2027 (po nabytí účinnosti čl. I bodu 2)

         Po započtení všech opatření (tj. dopad roku 2026 + dodatečný dopad čl. I bodu 2) činí
celkový dopad na veřejné rozpočty cca −26,839 až −27,431 mld. Kč, a to v rozpadu: stát:
−20,091 až −20,683 mld. Kč, kraje: −1,852 mld. Kč, obce: −4,895 mld. Kč.

5. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
         Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné ustanovení, které by se vztahovalo k

bezpečnosti nebo obraně státu. Navrhovaná právní úprava se nedotýká bezpečnosti nebo
obrany státu.

6. Odůvodnění návrhu na projednání návrhu zákona v prvním čtení

         Navrhuje se, aby návrh zákona byl projednán a schválen již v prvním čtení ve smyslu
§ 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

         Navrhovaná opatření jsou jednoduchá, parametrická, bez zásahu do konstrukce daní
nebo dávek a bez transpozic EU a administrativně jednoduše realizovatelná. Rozpočtový
dopad je vyčíslen, přičemž je možné jeho zapracování do návrhu státního rozpočtu na rok
2026.

         Rychlé přijetí navrhované právní úpravy je nezbytné, neboť cíleně a efektivně posiluje
nízko a středně příjmové rodiny, které nejvíce pociťují tlak současných cen bydlení, energií a
služeb.
                                            ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K části první (Změna zákona o dani z příjmu) – čl. I

K novelizačnímu bodu 1 (§ 35ba odst. 1 písm. a))

         Základní sleva na poplatníka v § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o dani z příjmů je v
současné době určena jako pevná částka, která nebyla od roku 2022 změněna, čímž došlo k
autonomnímu nárůstu zdanění práce jen z důvodu nečinnosti zákonodárce.

         Daňové slevy včetně základní slevy na poplatníka jsou součástí daňového systému,
konkrétně daně z příjmu fyzických osob (tedy jak zaměstnanců, tak OSVČ). Základní sleva je
jednou z integrálních součástí výsledného efektivního daňového zatížení, kterému jednotliví
poplatníci čelí, a v konečném důsledku spoluurčuje výši poplatníkem zaplacené daně a
ovlivňuje mezní daňovou sazbu, které poplatník čelí. Tuto slevu si může uplatnit každý
poplatník daně z příjmů uvedený § 2 zákona o dani z příjmů. Její aktuální výše činí 30 840
Kč ročně.

         V minulých letech došlo k dramatickému nárůstu průměrných mezd a v nedávné době
došlo též k navýšení minimální mzdy na částku 20 800 Kč měsíčně.

         Relativní význam základní slevy na poplatníka se v čase podstatným způsobem
snižuje, aniž by byla tato skutečnost poplatníkům jakkoli jinak kompenzována. Dochází tak
postupně k faktickému zvyšování mezní daňové sazby, které poplatníci daně z příjmu
fyzických osob čelí, a to dvěma kanály:

    1.​ Relativní význam základní slevy klesá s růstem příjmů, s tím, jak klesá její podíl na
         navyšujícím se základu daně poplatníka, čímž dochází ke zvýšení efektivní daňové
         sazby, jíž poplatník čelí.

    2.​ Rostoucí inflace dále snižuje reálnou hodnotu nominálně nezměněné výše základní
         slevy. Nejenže tedy klesá relativní význam slevy vzhledem k rostoucím příjmům
         obyvatel a vyššímu základu daně, ale dochází též k reálnému snižování samotné
         nominální výše základní slevy inflací.

         Základní sleva nedopadá na všechny poplatníky stejným způsobem. U poplatníků s
nižšími příjmy a nižším daňovým základem je její význam logicky relativně vyšší. Proto
postupné snižování jejího relativního významu i snižování její reálné hodnoty nejvíce
zatěžuje skupiny daňových poplatníků daně z příjmu fyzických osob s nejnižšími příjmy. V
současné době je rozhodným příjmem, který v případě neaplikace žádné další daňové slevy
díky základní daňové slevě podléhá dani 0 %, hrubý měsíční příjem přibližně ve výši 17 133
Kč. Tedy příjem o 3 667 Kč nižší než kolik činí aktuální výše minimální mzdy (20 800 Kč).
V případě zvýšení základní slevy dle předloženého návrhu by se tímto rozhodným/limitním
hrubým měsíčním příjmem stal příjem přibližně ve výši 19.235 Kč, což je stále pod úrovní
minimální mzdy.
         Pozitivním sociálním dopadem navrhovaného zvýšení základní slevy, jakkoli všem
poplatníkům přináší potenciálně stejné nominální snížení daně a tím stejné nominální
navýšení příjmů, je větší relativní význam, který bude mít promítnutí navýšení základní slevy
do příjmů nízkopříjmových poplatníků.

         Aplikací návrhu dojde ke zvýšení jejich příjmů, aniž by došlo ke zvýšení nákladů
zaměstnavatelů, což nebude mít negativní dopad na zvýšení nezaměstnanosti této skupiny
pracovníků, což je normální jev, který doprovází zvyšování minimální mzdy. Stejně tak bude
relativní dopad zvýšení příjmů vyšší u osob s nižšími příjmy, jakkoli půjde o zvýšení příjmu
všem poplatníkům daně z příjmu FO o nominálně stejnou částku.

         Ze všech výše uvedených důvodů se proto navrhuje, aby od účinností zákona činila
výše základní slevy na poplatníka 34.600 Kč. Navržená změna povede ke snížení daňového
zatížení práce u většiny obyvatel, přičemž se dostane na úroveň z roku 2024.

K novelizačnímu bodu 2 (§ 35c odst. 1)

         Navrhuje se zvýšení daňového zvýhodnění na první dítě z částky 15 204 Kč na 22 320
Kč. Tento krok reflektuje rostoucí náklady na výchovu a péči o děti, které v posledních letech
významně vzrostly vlivem inflace, zdražování základních životních potřeb a rostoucích
nákladů na vzdělání.

         Daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve výši 15 204 Kč ročně nebylo valorizováno
od roku 2018. Kumulovaná inflace mezi lety 2018 a 2024 dosáhla 47 %, což představuje
výrazné reálné snížení podpory rodin s dětmi.

         Rodiny s jedním dítětem tak v důsledku inflace přišly o podporu v hodnotě přibližně 7
145 Kč ročně v současných cenách. Zatímco slevy na druhé a třetí dítě byly v roce 2022
valorizovány, podpora prvního dítěte zůstala na úrovni z roku 2018.

         Opatření se dotkne přibližně 1,2 milionu rodin s jedním dítětem a přispěje k posílení
kupní síly domácností s dětmi. Zvýšení daňového zvýhodnění pomůže rodinám lépe zvládat
rostoucí finanční náklady spojené s výchovou dětí, čímž se posílí jejich ekonomická stabilita.
Zvýšení podpory pro první dítě pomůže zejména rodinám s nižšími příjmy, které na tuto
daňovou úlevu spoléhají jako na významný prvek rodinného rozpočtu.

K části druhé (Změna zákona o státní sociální podpoře) – čl. II

K novelizačnímu bodu 1 a 2 (§ 30 odst. 1 a § 31a)

         Navrhuje se zvýšení rodičovského příspěvku ze stávajících 350 000 Kč na 420 000
Kč a zavedení systému pravidelné valorizace.

         Zvýšením rodičovského příspěvku se reaguje na prokazatelné zdražení výdajů
spojených s narozením a ranou péčí o dítě a na erozi reálné hodnoty dávky od poslední
úpravy. Navrhovaná změna nijak nemění okruh oprávněných osob, účel ani flexibilní způsob
čerpání příspěvku; jde výhradně o parametrické navýšení celkové částky tak, aby odpovídala
současné nákladovosti péče v prvních letech života dítěte a aby byla zachována schopnost
dávky pokrýt podstatnou část fixních výdajů domácností (zejména bydlení, energie a základní
potřeby dítěte).

         Současně se zavádí systém pravidelné valorizace rodičovského příspěvku tak, aby se
předešlo skokovým jednorázovým novelám a dalšímu reálnému znehodnocování. Valorizace
bude probíhat jednou ročně k 1. lednu podle předchozího kalendářního roku na základě
indexu spotřebitelských cen vyhlašovaného Českým statistickým úřadem; při meziročnímu
poklesu cen se částka nesnižuje (základní ochranná klauzule) a výsledná suma se pro
administrativní jednoduchost zaokrouhluje na celé tisíce korun. Zákon zároveň zmocňuje
Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby každoročně vyhláškou oznámilo valorizovanou výši
odpovídající zákonné formule, bez potřeby dalších legislativních zásahů.

         Navýšení a pravidelná valorizace posilují sociální funkci dávky, zvyšují jistotu
plánování rodinných rozpočtů a snižují riziko materiální deprivace, aniž by vytvářely
neopodstatněné rozdíly mezi skupinami příjemců. Administrativní dopady jsou minimální,
jelikož jde o nastavení pevně daného parametru v rámci stávající agendy úřadů práce.

K části třetí (Změna zákona o dávce státní sociální pomoci) – čl. III

K novelizačnímu bodu 1 až 4 (§ 38 a § 39)

         Podle zákona o dávce státní sociální pomoci je uplatnění složky na dítě v rámci dávky
státní sociální pomoci podmíněno skutečností, že každý člen domácnosti, který není
zranitelnou osobou, je pracovně aktivní.

         Složku na dítě, ze které by mělo mít právě toto dítě prospěch, nelze vázat na to, jak je
složena domácnost, v níž žije. Současné znění zákona zohledňuje okolnosti, které dítě nemá
možnost jakkoliv ovlivnit, přesto to bude právě dítě, které bude penalizováno za to, zda jiná
osoba v domácnosti vykonává či nevykonává pracovní aktivitu. Přitom nemusí jít o nic
jiného, než o rodinu se třemi nebo čtyřmi dětmi, kde pracuje jen jeden ze dvou dospělých
(typicky muž). Další možnou situací je náhlé přistěhování příbuzného, který nemá vyřešený
pracovní status. V konečném důsledku má dojít ke zhoršení situace dítěte na základě vnějších
okolností, což je v rozporu se samotným cílem navrhované úpravy složky na dítě.

         Navrhuje se proto sloučit dvě skupiny domácností podle navrhovaného § 39 odst. 2
písm. b) a c) do jedné kategorie a zachovat možnost penalizace v případě, že člen
domácnosti, který není zranitelnou osobou, není pracovně aktivní. Současné znění zákona
stanovuje složku na dítě pro domácnosti s rozhodným příjmem

   1.​ do 1,43 násobku životního minima ve výši 500 Kč/dítě,

   2.​ mezi 1,43 násobkem a 3 násobkem životního minima ve výši 1 000 Kč/dítě a

   3.​ mezi 3 a 4 násobkem životního minima se výše složky pozvolně redukuje na nulu.

         Návrh zákona slučuje první dvě kategorie do jedné tak, že složka na dítě pro
domácnosti s rozhodným příjmem
   1.​ do 3 násobku životního minima činí 1 000 Kč/dítě a
   2.​ mezi 3 a 4 násobkem životního minima zachovává koeficient redukce na nulu.

         Avšak za předpokladu, že je v domácnosti osoba, která není zranitelnou osobou a není
pracovně aktivní, snižuje se částka na nezaopatřené dítě vypočtená podle výše uvedených
dvou kategorií o jednu polovinu. V případě domácností, jejichž rozhodný příjem je do 3
násobku životního minima, se tak částka na jedno dítě vždy sníží o 500 Kč.
K části čtvrté – Účinnost – čl. IV

         Rozložení účinnosti mezi roky 2026 a 2027 umožňuje fázovat fiskální dopady návrhu:
v roce 2026 dopadnou opatření s menším či státně-rozpočtovým charakterem (rodičovský
příspěvek, složka na dítě) spolu se zvýšením slevy na poplatníka; druhý nejvýraznější dopad
do sdílených daní (zvýšení daňového zvýhodnění na první dítě) vstoupí v platnost až od roku
2027. Tím se zmírní jednorázový tlak na příjmovou stranu veřejných rozpočtů a umožní se
jejich plynulejší rozpočtování v návaznosti na rozpočtový proces obcí, krajů a státu.

V Praze dne 08.09.2025

Olga Richterová, podepsáno elektronicky
Jakub Michálek, podepsáno elektronicky
Ivan Bartoš, podepsáno elektronicky
Klára Kocmanová, podepsáno elektronicky
Platné znění zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů s
vyznačením navrhovaných změn a doplnění

                                                    § 35ba

                  Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob

         (1) Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle
§ 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o

         a) základní slevu ve výši 30 840 Kč 34 600 Kč na poplatníka,

         b) slevu na manžela,

         c) základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní
důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o
důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo
druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního
důchodu,

         d) rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní
důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o
důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni,
zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na
výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je
poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní
důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní
ve třetím stupni,

         e) slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, je-li poplatníkovi přiznán nárok
na průkaz ZTP/P.

         (2) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se daň sníží za zdaňovací období o výši slev
uvedených v odstavci 1 písm. b) až e), pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým
rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor
a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 %
všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo
jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou
podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením
zahraničního správce daně.

         (3) Poplatník může uplatnit slevu na dani podle odstavce 1 písm. b) až e) o částku ve
výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro
uplatnění nároku na slevu na dani splněny.

         (4) V daňovém přiznání ke společným příjmům a výdajům ve společenství jmění
poplatník může uplatnit slevu na dani za období trvání společenství jmění, s výjimkou
společenství jmění dědiců, na kterou měl nárok a která nebyla uplatněna.

                                                     § 35c

              Daňové zvýhodnění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob

         (1) Poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící
s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu
tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen "daňové zvýhodnění") ve výši 15204 Kč
22320 Kč ročně na jedno dítě, 22320 Kč ročně na druhé dítě a 27840 Kč ročně na třetí a každé
další dítě, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Poplatník o daňové
zvýhodnění sníží daň vypočtenou podle § 16, případně sníženou podle § 35, § 35ba. Daňové
zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na
dani a daňového bonusu. Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí
poplatníka, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.

         (2) Slevu na dani podle odstavce 1 může poplatník uplatnit až do výše daně vypočtené
podle § 16 snížené o slevy na dani podle § 35 a 35ba.

         (3) Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění podle odstavce 1 vyšší než daň
vypočtená podle § 16 snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba, je vzniklý rozdíl daňovým
bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.

         (4) Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem
podle § 6 nebo 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují
příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně
s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 a příjmy, které jsou podle
§ 38f vyjmuty ze zdanění.

         (5) Poplatník uvedený v § 2 odst. 3 může daňové zvýhodnění uplatnit, pouze pokud je
daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský
hospodářský prostor a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§
22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně
podle § 3 nebo § 6, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je
daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje
poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

         (6) Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní,
osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka
z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů,
vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z
nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je

         a) nezletilým dítětem,

         b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod
pro invaliditu třetího stupně a

         1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se
         posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,

         2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou
         činnost pro nemoc nebo úraz, nebo

         3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat
         soustavnou výdělečnou činnost.

         (7) Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění
daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje
se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše daňového bonusu podle
odstavce 3 zůstává zachována.

         (8) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 6 manželství a žije-li ve společně hospodařící
domácnosti s manželem, může uplatnit manžel slevu na manžela při splnění podmínek pro její
uplatnění. Nemá-li manžel dostatečné příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na manžela při
splnění podmínek pro její uplatnění, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo
poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě a vyživované
dítě tohoto dítěte vymezené pro uplatnění slevy na manžela s ním žije ve společně hospodařící
domácnosti.

         (9) Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může
daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci
zdaňovacího období jen jeden z nich.

         (10) Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik
kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12
za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění.
Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve
kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě
osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného
orgánu.
         (11) Poplatník, který je povinen podat daňové přiznání podle § 38g, nebo který se tak
rozhodl učinit, uplatní daňový bonus v daňovém přiznání a požádá místně příslušného správce
daně o jeho vyplacení. Při výplatě daňového bonusu postupuje správce daně obdobně jako při
vrácení přeplatku podle zvláštního právního předpisu o správě daní.

         (12) Pokud úhrn měsíčních daňových bonusů vyplacených podle § 35d u poplatníka
podávajícího daňové přiznání přesahuje částku daňového bonusu vypočteného za zdaňovací
období, považuje se vzniklý rozdíl za daňový nedoplatek; pokud poplatník, kterému byly
vyplaceny měsíční daňové bonusy, nárok na daňové zvýhodnění za zdaňovací období v
daňovém přiznání neuplatní vůbec, považují se za daňový nedoplatek částky ve výši
vyplacených měsíčních daňových bonusů.

Platné znění zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, s vyznačením
navrhovaných změn a doplnění

                                                      § 30

                     Podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výše

         (1) Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které
je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 3 let věku tohoto dítěte, a
to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž
nejmladší dítě v rodině celková částka 350 000 Kč 420 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak.
V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 či více dětí narozených současně (dále jen
„vícerčata“), má tento rodič nárok na 1,5násobek částky 350 000 Kč 420 000 Kč.

         (2) Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního
vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v
souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění (dále jen
„denní vyměřovací základ“).

         (3) Rodič volí výši rodičovského příspěvku do částky

         a) nepřevyšující 15 000 Kč měsíčně,

         b) převyšující 15 000 Kč měsíčně, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit
k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v
částce převyšující 15 000 Kč, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout
70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně; při stanovení výše rodičovského
příspěvku se vychází z toho denního vyměřovacího základu rodiče, který je k žádosti o
rodičovský příspěvek rodičem doložen; jsou-li doloženy denní vyměřovací základy obou
rodičů, vychází se z toho, který je vyšší, nebo
         c) 1,5násobku částek uvedených v písmenu a) nebo b) v případě péče o vícerčata,
nejvýše však do výše 1,5násobku 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně.

         (4) Dojde-li v rodině ke změně osob, které jsou pro stanovení výše rodičovského
příspěvku posuzovány jako rodiče, a v souvislosti s tím dojde ke změně výše denního
vyměřovacího základu, stanoví se rodičovský příspěvek podle nově splněných podmínek, a to
od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž ke změně podmínek došlo.

         (5) Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil
nárok na rodičovský příspěvek. Volbu výše rodičovského příspěvku lze měnit, nejdříve však
po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek
vyplácen, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby.
Volbu výše rodičovského příspěvku nelze provést zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku
se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské pobočky
Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje.

         (6) Jestliže by po odpočtu úhrnu částky rodičovského příspěvku, která náleží za aktuální
kalendářní měsíc, a všech částek rodičovského příspěvku již vyplacených za předchozí období
od celkové částky rodičovského příspěvku zbývala částka, která je nižší než částka, která náleží
za aktuální kalendářní měsíc, vyplatí se tato zbývající částka rodičovského příspěvku spolu s
částkou náležející za aktuální kalendářní měsíc.

         (7) Jestliže rodič čerpal na nejmladší dítě v rodině dávku obdobnou rodičovskému
příspěvku v jiném státě, odečte se z celkové částky rodičovského příspěvku částka vyplacená
na totéž dítě jiným státem.

                                                     § 31a

                                  Valorizace rodičovského příspěvku

         (1) Celkové částky rodičovského příspěvku dle § 30 odst. 1 se od 1. ledna
kalendářního roku vždy zvyšuje o součet růstu cen a jedné třetiny růstu reálné mzdy
podle odstavců 2 až 4 a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru. Obdobně se zvýší i částky
uvedené v § 30 odst. 3. Výši takto zvýšených částek stanoví vláda nařízením do 30. září
kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, na něhož se celková
částka rodičovského příspěvku určuje, a to poprvé k 1. lednu 2027.

         (2) Růst cen se stanoví jako procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen v
červnu kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož
spadá termín zvýšení celkové částky oproti tomuto indexu v červnu kalendářního roku,
který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení celkové
částky s tím, že tento růst se stanoví se zaokrouhlením na jedno platné desetinné místo a
podíl pro jeho stanovení činí vždy nejméně 1. Výpočet růstu cen se provádí z originálních
bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti
celkem zjištěných Českým statistickým úřadem.

         (3) Období pro zjišťování růstu reálné mzdy se stanoví tak, že prvním rokem
tohoto období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce období pro
zjišťování růstu reálné mzdy použitého při předchozím zvýšení celkové částky, při
kterém bylo přihlédnuto k růstu reálné mzdy, a posledním rokem tohoto období je
kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín
zvýšení celkové částky. Pokud je ve stanoveném období podíl pro stanovení růstu reálné
mzdy podle odstavce 4 nižší než 1, přihlédne se k růstu reálné mzdy až při tom zvýšení
celkové částky, při kterém je tento podíl vyšší než 1.

         (4) Růst reálné mzdy se stanoví v procentech po zaokrouhlení na jedno platné
desetinné místo podle podílu, v jehož čitateli je podíl všeobecného vyměřovacího základu
za poslední kalendářní rok období pro zjišťování růstu reálné mzdy a všeobecného
vyměřovacího základu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu
kalendářnímu roku tohoto období, a ve jmenovateli je podíl průměrného ročního indexu
spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočteného z originálních bazických indexů
spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem za poslední kalendářní rok
tohoto období a uvedeného průměrného ročního indexu za kalendářní rok, který
bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období.
   Platné znění zákona č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci s vyznačením
                                          navrhovaných změn

                                                    § 38
                                              Složka na dítě
         Složka na dítě je součástí dávky, pokud
         a) je členem domácnosti nezaopatřené dítě, a
         b) rozhodný příjem domácnosti nepřesahuje čtyřnásobek částky životního minima
         domácnosti a
         c) každý člen domácnosti, který není zranitelnou osobou, je pracovně aktivní.

                                                      § 39
                                            Výše složky na dítě
         (1) Výše složky na dítě činí součet částek na nezaopatřené dítě podle odstavce 2, které
připadají na jednotlivé nezaopatřené děti, které jsou členy domácnosti.
         (2) Částka na nezaopatřené dítě v domácnosti s rozhodným příjmem
         a) mezi částkou rovnou trojnásobku částky životního minima domácnosti a částkou
rovnou čtyřnásobku částky životního minima domácnosti činí částku, která je součinem částky
1 000 Kč a koeficientu, který je roven rozdílu mezi číslem 4 a podílu rozhodného příjmu a
částky životního minima domácnosti,
         b) mezi částkou vyšší než 1,43násobek částky životního minima domácnosti a částkou
nižší než trojnásobek částky životního minima domácnosti činí částku 1 000 Kč,
         c) do částky, která je rovna 1,43násobku částky životního minima domácnosti činí
částku 500 Kč; jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami, činí částku 1 000 Kč.
         (2) Částka na nezaopatřené dítě v domácnosti s rozhodným příjmem
         a) mezi částkou vyšší než trojnásobek částky životního minima domácnosti a
částkou rovnou čtyřnásobku částky životního minima domácnosti činí částku, která je
součinem částky 1 000 Kč a koeficientu, který je roven rozdílu mezi číslem 4 a podílu
rozhodného příjmu a částky životního minima domácnosti,

         b) do částky, která je rovna trojnásobku částky životního minima domácnosti činí
částku 1 000 Kč.

         (3) Do součtu podle odstavce 1 se částka podle odstavce 2 na nezaopatřené dítě
snižuje o polovinu, není-li každý člen domácnosti, který není zranitelnou osobou,
pracovně aktivní.

         (3)(4) Do součtu podle odstavce 1 se nezapočítává částka podle odstavce 2 na
nezaopatřené dítě, byla-li v případě člena domácnosti vyslovena pravomocným rozhodnutím
jeho vina za spáchání přestupku zanedbávání péče o povinnou školní docházku takového dítěte
nebo o povinné předškolní vzdělávání takového dítěte, a to po dobu 3 kalendářních měsíců ode
dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

         (4)(5) Vláda může nařízením zvýšit částky uvedené v odstavci 2 v návaznosti na růst
spotřebitelských cen vyjádřený růstem indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem ve
stanoveném rozhodném období za podmínky, že příslušný index vzroste od počátku
rozhodného období alespoň o 5 %. Částky mohou být zvýšeny maximálně o částku
odpovídající pětinásobku příslušného indexu.

         (5)(6) Rozhodné období podle odstavce 4 se určuje tak, že prvním měsícem tohoto
období je kalendářní měsíc následující po posledním měsíci předchozího rozhodného období
při posledním zvýšení částek podle odstavce 2 a posledním měsícem rozhodného období pro
zvýšení částek podle odstavce 2 je kalendářní měsíc, který o 3 měsíce předchází měsíc nabytí
účinnosti nařízení vlády, kterým se zvyšují částky podle odstavce 2.

         (6)(7) Růst indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem se zjišťuje z údajů
Českého statistického úřadu.