Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

§ 24
(1) Účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí. Nejedná-li se o zastupování podle § 26 nebo podle § 26a, § 26a nebo § 198 odst. 1, může být zvoleným zástupcem účastníka jen fyzická osoba. V téže věci může mít účastník současně jen jednoho zvoleného zástupce.
(2) Jsou-li v řízení projednávány utajované informace, mohou účastníky zastupovat pouze fyzické osoby, které se prokáží platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení těchto utajovaných informací vydaným podle zvláštního právního předpisu56, nebo které byly poučeny způsobem uvedeným v § 40a odst. 1.

§ 26
(1) Odborová organizace může, s výjimkou věcí týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti, v řízení zastupovat účastníka, který je jejím členem.
(2) Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen „Úřad“) může zastupovat účastníka v řízení o určení nebo změnu vyživovací povinnosti a v řízení o výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného, jde-li o věci se vztahem k cizině.
(3) Ve věcech ochrany před diskriminací na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace se účastník může dát v řízení zastupovat též právnickou osobou vzniklou na základě zvláštního právního předpisu, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana před takovou diskriminací.
(4) Ve sporech o nárocích vycházejících z autorského zákona, o nárocích z ohrožení a porušení práv podle autorského zákona a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva podle autorského zákona, se účastník může dát zastupovat právnickou osobou, k jejímuž předmětu podnikání, popřípadě činnosti patří ochrana práv podle autorského zákona.
(5) Je-li ve věcech pracovních žalobcem cizinec, může se dát v řízení zastupovat též právnickou osobou vzniklou na základě zvláštního právního předpisu, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana práv cizinců; za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který ten, kdo má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. Ustanovení tohoto odstavce o zastoupení cizince právnickou osobou se použije i v případech, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků105.
(6) Ve věcech pracovních a ve věcech vyplývajících ze zákona o pobytu cizinců na území České republiky se může dát cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, v řízení zastupovat právnickou osobou, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana práv cizinců.
(7) Ve věcech ochrany osobních údajů se může dát subjekt údajů v řízení zastupovat též právnickou osobou, jejíž zisk se nerozděluje a k jejímž činnostem uvedeným v zakladatelském právním jednání patří ochrana práv subjektů údajů; za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který ten, kdo má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
(8) Převezme-li odborová organizace nebo Úřad anebo právnická osoba podle odstavců 3, 4 a 6 předchozích odstavců zastoupení, jedná jejich jménem za zastoupeného osoba uvedená v § 21.

§ 50j
(1) Při doručování do ciziny se postupuje podle mezinárodní smlouvy nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství Evropské unie upravujícího doručování soudních a mimosoudních písemností58e anebo podle zvláštního právního předpisu58f.
(2) Je-li doručováno do ciziny, a nelze-li zjistit datum doručení písemnosti, avšak z obsahu listiny nebo jiného úkonu adresáta jednoznačně vyplývá, že mu písemnost byla doručena, platí, že písemnost byla doručena dnem, kdy byla odesílajícímu soudu předložena taková listina nebo kdy byl u soudu učiněn takový úkon.
(3) Má-li při doručování do ciziny podle odstavce 1 adresát ve stanovené lhůtě právo odmítnout přijetí doručované písemnosti, lhůta k provedení úkonu podle tohoto zákona začne běžet nejdříve následující den po marném uplynutí této lhůty.
_____________________________________________________________
58e)	Nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784 ze dne 25. listopadu 2020 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) (přepracované znění)

§ 53
(1) Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání nebo podání, které sleduje zjevné zneužití práva, anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294, 295 a 320ab, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč.
(2) Uloženou pořádkovou pokutu může předseda senátu dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byla uložena.
(3) Pořádkové pokuty připadají státu.
(4) Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.

§ 109
(1) Soud řízení přeruší, jestliže
a) účastník ztratil způsobilost jednat před soudem a není zastoupen zástupcem s procesní plnou mocí;
b) rozhodnutí závisí na otázce, kterou není v tomto řízení oprávněn řešit;
c) dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při projednávání nebo rozhodování věci použito, nebo jeho jednotlivé ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem a podal-li u Ústavního soudu návrh na zrušení tohoto zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení;
d) rozhodl, že požádá Soudní dvůr Evropských společenství Evropské unie o rozhodnutí o předběžné otázce.62d
(2) Pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže
a) účastník se nemůže řízení účastnit pro překážku trvalejší povahy nebo proto, že je neznámého pobytu;
b) zákonný zástupce účastníka zemřel nebo ztratil způsobilost jednat před soudem;
c) probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.
(3) Soud může řízení přerušit i na základě návrhu České národní banky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
_____________________________________________________________
62d)	Čl. 35 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii.
Čl. 234 Smlouvy o založení Evropského společenství.
Čl. 150 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
Čl. 19 odst. 3 písm. b) Smlouvy o Evropské unii.
Čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie.

§ 141
(1) Lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen.
(2) Obdobně podle odstavce 1 předseda senátu postupuje v případě, kdy mají při doručování do ciziny vzniknout náklady na překlad nebo doručení písemností, jejichž zaslání je v zájmu účastníka. Jestliže účastník trvá na zaslání první písemnosti do ciziny bez překladu, soud mu uloží povinnost složit zálohu na náklady na překlad až v případě důvodného nepřijetí této písemnosti adresátem. Nesloží-li zálohu na náklady na překlad nebo doručení písemností žalobce, v jehož zájmu se mají písemnosti zasílat, soud řízení zastaví; v ostatních případech soud písemnost, jejíž zaslání je v zájmu účastníka, nezašle k doručení, k podání účastníka nepřihlédne nebo účastníkem navržený úkon neprovede. O následku nesložení zálohy musí být účastník poučen.
(2) (3) Náklady důkazů, náklady na překlad nebo doručení písemností, které nejsou kryty zálohou, jakož i hotové výdaje ustanoveného zástupce, který není advokátem, a náklady spojené s tím, že účastník jedná ve své mateřštině nebo se dorozumívá některým z komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, platí stát.

Žaloby proti svobodě projevu a některým dalším právům
§ 197
Ustanovení § 198 se použije na řízení o žalobě nebo návrhu na nařízení předběžného opatření, které žalobce podal z důvodu výkonu práva žalovaného na svobodu projevu a práva na informace, svobodu vědeckého bádání a umělecké tvorby, práva petičního, shromažďovacího nebo sdružovacího, anebo činnosti žalovaného přímo související s výkonem tohoto práva, pokud se tato žaloba nebo návrh týkají otázek veřejného zájmu.68
§ 198
(1) Soud projedná žalobu podle § 197 a rozhodne o ní přednostně.
(2) V řízení o žalobě podle § 197 se žalovaný může dát zastupovat právnickou osobou, k jejímž činnostem podle zakladatelského právního jednání patří ochrana uvedených práv a svobod nebo demokratických hodnot; za právnickou osobu jedná osoba podle § 21 odst. 1, která má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
(3) V řízení o žalobě podle § 197 může soud žalobci na návrh žalovaného uložit, aby na náhradu nákladů řízení složil přiměřenou jistotu, pokud je tu vážná obava, že by žalobce v případě svého neúspěchu nenahradil žalovanému náklady řízení; soud při tom přihlédne k majetkovým poměrům žalobce. Nesloží-li žalobce jistotu, soud řízení zastaví; o tom musí být žalobce poučen.
(4) Pokud soud zamítne žalobu podle § 197 z důvodu, že žalobce vedl řízení ve zneužívajícím úmyslu, může žalovanému přiznat na jeho návrh ve výroku rozsudku právo rozsudek uveřejnit na náklady neúspěšného účastníka; podle okolností případu soud stanoví též rozsah, formu a způsob uveřejnění.
(5) Jestliže zahraniční osoba, která má bydliště (sídlo) v jiném než členském státě Evropské unie, vedla v cizině řízení proti svobodě projevu a některým dalším právům ve smyslu § 197 ve zneužívajícím úmyslu, může žalobce, který byl v tomto řízení žalovaným, uplatnit majetková práva i u obecného soudu žalobce.
_____________________________________________________________
68) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1069 ze dne 11. dubna 2024 o ochraně osob zapojených do účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými žalobními návrhy nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategická soudní řízení proti účasti veřejnosti“).

§ 202
(1) Odvolání není přípustné proti usnesení, jímž
a) se upravuje vedení řízení,
b) byl účastník vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1),
c) bylo prominuto zmeškání lhůty,
d) byla nebo nebyla připuštěna změna návrhu,
e) bylo rozhodnuto o svědečném nebo o nárocích podle § 139 odst. 3,
f) byl schválen smír,
g) byl zamítnut návrh na přerušení řízení podle § 109 nebo podle § 110,
h) byl žalovaný vyzván, aby se ve věci písemně vyjádřil (§ 114b),
i) bylo opraveno rozhodnutí, netýká-li se oprava výroku rozhodnutí,
j) bylo rozhodnuto, že doručení je neúčinné (§ 50d),
k) byla uložena povinnost složit zálohu na náklady důkazu nebo náklady na překlad nebo doručení písemností,
l) byla uložena povinnost složit jistotu podle § 198 odst. 3, 
l) m) bylo vyhověno návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu,
m) n) bylo nařízeno první setkání s mediátorem podle § 100 odst. 2,
n) o) byl zrušen platební rozkaz podle § 173 odst. 2.
(2) Odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.
(3) Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.

§ 261
(1) Výkon rozhodnutí lze nařídit jen na návrh oprávněného. V návrhu na výkon rozhodnutí uvede oprávněný rodné číslo povinného, je-li mu známo. V návrhu na výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky uvede oprávněný, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, označí v návrhu toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy). Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, označí v návrhu peněžní ústav, číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor77a, z něhož má být pohledávka odepsána, a číslo účtu oprávněného vedeného u peněžního ústavu; označí-li oprávněný více účtů povinného u téhož peněžního ústavu, uvede také pořadí, v jakém z nich má být pohledávka odepsána. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, označí v návrhu osobu, vůči které má povinný pohledávku (dlužník povinného), a uvede důvod pohledávky.
(2) K návrhu na výkon rozhodnutí je třeba připojit stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti. Potvrzením o vykonatelnosti opatří rozhodnutí soud, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně. Stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliže se návrh na výkon rozhodnutí podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně.
(3) Podá-li oprávněný návrh na výkon rozhodnutí u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně, potvrdí tento soud vykonatelnost rozhodnutí přímo na návrhu, a není-li sám příslušný k výkonu rozhodnutí, postoupí návrh příslušnému soudu.
(4) Rozhodnutí Rady, Komise nebo Soudního dvora Evropských společenství Evropské unie (dále jen „rozhodnutí orgánů Evropských společenství Evropské unie“) ukládající povinnost k peněžitému plnění opatří v souladu s právními předpisy Evropských společenství Evropské unie78a doložkou o jeho vykonatelnosti orgán, který určí vláda nařízením.
_____________________________________________________________
78a)	Čl. 244 a 256 Smlouvy o založení Evropského společenství. 
Čl. 159 a 164 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
Čl. 280 a 299 Smlouvy o fungování Evropské unie.

§ 274
(1) Ustanovení § 251 až 271 se použije s výjimkou § 261a odst. 2 a 3 i na výkon
a) vykonatelných rozhodnutí soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek;
b) vykonatelných rozhodnutí soudů ve správním soudnictví;
c) vykonatelných rozhodnutí rozhodčích komisí a smírů jimi schválených;
d) vykonatelných rozhodnutí státních notářství a dohod jimi schválených;
e) notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle zvláštního zákona;80
f) vykonatelných rozhodnutí a jiných exekučních titulů orgánů veřejné moci;
g) rozhodnutí orgánů Evropských společenství Evropské unie;78a
h) jiných vykonatelných rozhodnutí, schválených smírů a listin, jejichž soudní výkon připouští zákon;
s výjimkou titulu, který se vykonává ve správním nebo daňovém řízení.
(2) Ustanovení § 337 až 337h se použijí i pro potřeby rozvrhového řízení o výtěžku z daňové exekuce80a prováděného na základě návrhu správce daně.

§ 354b
Každý, kdo je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie113 oprávněn učinit prohlášení týkající se přijetí nebo odmítnutí dědictví nebo odkazu nebo povinného dílu nebo prohlášení za účelem omezení odpovědnosti takové osoby, pokud jde o závazky pozůstalosti, tak může učinit před okresním soudem písemně nebo ústně do protokolu.
_____________________________________________________________
113) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení.

§ 371
Informační povinnost
Ministerstvo uveřejní na své internetové stránce informace o dostupných procesních zárukách, prostředcích nápravy a stávajících podpůrných opatřeních v souvislosti s žalobami podle § 19768.


Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích

Příloha
Sazebník poplatků
Položka 22
1. Za odvolání proti rozhodnutí soudu ve věci samé, je-li předmětem odvolacího řízení
a) peněžité plnění, se vybere poplatek podle položky 1,
b) nepeněžité plnění, se vybere poplatek podle položky 4.
2. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nemajetkové újmy v penězích, se vybere poplatek podle položky 3.
3. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o návrhu na nařízení předběžného opatření se vybere poplatek podle položky 5.
4. Poplatek za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí.
5. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení výživného včetně jeho zvýšení a o snížení nebo zrušení výživného se vybere poplatek podle položky 7. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve věcech výživy nezletilého dítěte, péče o nezletilé dítě, styku s nezletilým dítětem, předání nezletilého dítěte mezi rodiči navzájem, pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout, a určení rodiče, který bude nezletilé dítě zastupovat při právním jednání, se vybere poplatek podle položky 7 písmene a).
6. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o poddlužnické žalobě se vybere poplatek podle položky 8.
7. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, se vybere poplatek podle položky 1. Obdobně se postupuje ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy.
8. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k nemovité věci, o prodeji zástavy, jde-li o nemovitou věc nebo o vyloučení nemovité věci, se vybere poplatek podle položky 4 bodu 1 písmene a). Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k obchodnímu závodu nebo k jeho organizační složce, o prodeji zástavy, jde-li o obchodní závod nebo jeho organizační složku nebo o vyloučení obchodního závodu nebo jeho organizační složky, se vybere poplatek podle položky 4 bodu 1 písmene b). Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k jiným věcem, o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, se vybere poplatek podle položky 4 bodu 1 písmene c).
9. Je-li předmětem odvolacího řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle položky 1 podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota.
10. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně v řízení o rozvod manželství se vybere poplatek podle položky 4a písmene b). Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o vypořádání společného jmění manželů a o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se vybere poplatek podle položky 6.
11. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně v pozůstalostní věci, v insolvenčním řízení, v restrukturalizačním řízení, v incidenčním sporu, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost a o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy se vybere poplatek podle položky 4 bodu 1 písmene c).
12. Za odvolání dražitele proti usnesení o příklepu a za odvolání navrhovatele předražku proti usnesení o předražku
a) do částky 250 000 Kč		5 000 Kč
b) v částce vyšší než 250 000 Kč			2 % z této částky nejvýše 100 000 Kč.
13. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo v hromadném občanském řízení soudním nebo v řízení o ochraně kolektivních zájmů spotřebitelů podle občanského soudního řádu rozhodnuto ve věci samé, se vybere poplatek podle položky 41. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo v hromadném občanském řízení soudním rozhodnuto o přípustnosti hromadné žaloby, se vybere poplatek podle položky 41 bodu 2.
14. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem, se vybere poplatek podle položky 8a.
14. 15. Je-li odvolání podáno proti jednomu rozhodnutí soudu prvního stupně, vybere se poplatek podle položky 4 bodu 1 písmene c) pouze jednou.
15. 16. Poplatek se nevybere za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí o zastavení řízení, odmítnutí podání, kterým se zahajuje řízení, odmítnutí odporu či námitek, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí soudu o nákladech řízení.

Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem

§ 12
(1) Právo na náhradu škody nemá ten,
a) kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám, nebo
b) kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno z důvodu promlčení, nebo jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován.
(2) Právo na náhradu škody dále nevznikne, pokud
a) v řízení nebylo možno pokračovat z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu,5)
b) bylo trestní stíhání podmíněně zastaveno a nastaly účinky zastavení trestního stíhání,6)
c) výrok o zastavení trestního stíhání byl součástí rozhodnutí o narovnání,7)
d) trestní stíhání bylo zastaveno z důvodů uvedených v § 172 odst. 2 písm. a) až c) trestního řádu,
e) vykonaný trest odnětí svobody nebo doba, kterou pachatel strávil ve vazbě, byly zohledněny v odsuzujícím rozsudku nebo započítány do jím uloženého trestu.
_____________________________________________________________
5) § 163a trestního řádu.
6) § 307 a násl. trestního řádu.
7) § 309 a násl. trestního řádu.
10