Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                V.
Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

§ 26
(1) Odborová organizace může, s výjimkou věcí týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti, v řízení zastupovat účastníka, který je jejím členem.
(2) Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen „Úřad“) může zastupovat účastníka v řízení o určení nebo změnu vyživovací povinnosti a v řízení o výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného, jde-li o věci se vztahem k cizině.
(3) Ve věcech ochrany před diskriminací na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace se účastník může dát v řízení zastupovat též právnickou osobou vzniklou na základě zvláštního právního předpisu, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana před takovou diskriminací.
(4) Ve sporech o nárocích vycházejících z autorského zákona, o nárocích z ohrožení a porušení práv podle autorského zákona a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva podle autorského zákona, se účastník může dát zastupovat právnickou osobou, k jejímuž předmětu podnikání, popřípadě činnosti patří ochrana práv podle autorského zákona.
(5) Je-li ve věcech pracovních žalobcem cizinec, může se dát v řízení zastupovat též právnickou osobou vzniklou na základě zvláštního právního předpisu, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana práv cizinců; za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. Ustanovení tohoto odstavce o zastoupení cizince právnickou osobou se použije i v případech, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků105.
(6) Ve věcech pracovních a ve věcech vyplývajících ze zákona o pobytu cizinců na území České republiky se může dát cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, v řízení zastupovat právnickou osobou, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana práv cizinců.
(7) Ve věcech ochrany osobních údajů se může dát subjekt údajů v řízení zastupovat též právnickou osobou, jejíž zisk se nerozděluje a k jejímž činnostem uvedeným v zakladatelském právním jednání patří ochrana práv subjektů údajů; za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
(8) Ve věcech výkonu práva žalovaného na svobodu projevu a práva na informace, svobodu vědeckého bádání a umělecké tvorby, práva petičního, shromažďovacího nebo sdružovacího, anebo činností s výkonem těchto práv a svobod přímo souvisejících, které se týkají otázek veřejného zájmu, se může žalovaný dát zastupovat též právnickou osobou, k jejímž činnostem podle zakladatelského právního jednání patří ochrana uvedených práv a svobod nebo demokratických hodnot; za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
(8) (9) Převezme-li odborová organizace nebo Úřad anebo právnická osoba podle odstavců 3, 4 a 6 zastoupení, jedná jejich jménem za zastoupeného osoba uvedená v § 21.

§ 50j
(1) Při doručování do ciziny se postupuje podle mezinárodní smlouvy nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství Evropské unie upravujícího doručování soudních a mimosoudních písemností58e anebo podle zvláštního právního předpisu58f.
(2) Je-li doručováno do ciziny, a nelze-li zjistit datum doručení písemnosti, avšak z obsahu listiny nebo jiného úkonu adresáta jednoznačně vyplývá, že mu písemnost byla doručena, platí, že písemnost byla doručena dnem, kdy byla odesílajícímu soudu předložena taková listina nebo kdy byl u soudu učiněn takový úkon.
(3) Má-li při doručování do ciziny podle odstavce 1 adresát ve stanovené lhůtě právo odmítnout přijetí doručované písemnosti, lhůta k provedení úkonu podle tohoto zákona začne běžet nejdříve následující den po marném uplynutí této lhůty.

§ 53
(1) Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání nebo podání, které sleduje zjevné zneužití práva, anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294, 295 a 320ab, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč.
(2) Uloženou pořádkovou pokutu může předseda senátu dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byla uložena.
(3) Pořádkové pokuty připadají státu.
(4) Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.

§ 86
(1) Jestliže žalovaný, který je občanem České republiky, nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště.
(2) Proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.
(3) Proti zahraniční osobě lze podat žalobu (návrh na zahájení řízení) i u soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn její závod nebo organizační složka jejího závodu.
(4) Jestliže zahraniční osoba vedla v cizině řízení proti žalobci zjevně zneužívajícím způsobem z důvodu výkonu práva žalobce na svobodu projevu a práva na informace, svobodu vědeckého bádání a umělecké tvorby, práva petičního, shromažďovacího nebo sdružovacího, anebo činností s výkonem těchto práv a svobod přímo souvisejících, které se týkají otázek veřejného zájmu, je proti ní možno uplatnit majetková práva i u obecného soudu žalobce.

V A R I A N T A   I
§ 141
(1) Lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen.
(2) Obdobně podle odstavce 1 předseda senátu postupuje v případě, kdy soudu mají při doručování do ciziny vzniknout náklady na překlad písemnosti, jejíž doručení je v zájmu účastníka. Nesloží-li tuto zálohu žalobce, soud řízení zastaví; v ostatních případech soud písemnost, jejíž doručení je v zájmu účastníka, nezašle k doručení, k podání účastníka nepřihlédne nebo účastníkem navržený úkon neprovede. O těchto následcích musí být účastník poučen.
(2) (3) Náklady důkazů, náklady na překlad písemností, které nejsou kryty zálohou, jakož i hotové výdaje ustanoveného zástupce, který není advokátem, a náklady spojené s tím, že účastník jedná ve své mateřštině nebo se dorozumívá některým z komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, platí stát.

V A R I A N T A   II
§ 141
(1) Lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen.
(2) Obdobně podle odstavce 1 předseda senátu postupuje v případě, kdy soudu mají při doručování do ciziny vzniknout náklady na překlad písemnosti, kterou účastník soudu předložil nebo jejíž vydání navrhnul. Nesloží-li účastník tuto zálohu, může mu soud uložit pořádkovou pokutu.
(2) (3) Náklady důkazů, náklady na překlad písemnosti, které nejsou kryty zálohou, jakož i hotové výdaje ustanoveného zástupce, který není advokátem, a náklady spojené s tím, že účastník jedná ve své mateřštině nebo se dorozumívá některým z komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, platí stát.

§ 141a
Ve věcech výkonu práva žalovaného na svobodu projevu a práva na informace, svobodu vědeckého bádání a umělecké tvorby, práva petičního, shromažďovacího nebo sdružovacího, anebo činností s výkonem těchto práv a svobod přímo souvisejících, které se týkají otázek veřejného zájmu, může soud žalobci, který není osvobozen od soudních poplatků, na návrh žalovaného uložit, aby na náhradu nákladů složil přiměřenou jistotu, pokud je tu vážná obava, že by žalobce v případě svého neúspěchu nenahradil žalovanému náklady řízení. Nesloží-li žalobce jistotu, soud řízení zastaví; o tom musí být žalobce poučen.
§ 202
(1) Odvolání není přípustné proti usnesení, jímž
a) se upravuje vedení řízení,
b) byl účastník vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1),
c) bylo prominuto zmeškání lhůty,
d) byla nebo nebyla připuštěna změna návrhu,
e) bylo rozhodnuto o svědečném nebo o nárocích podle § 139 odst. 3,
f) byl schválen smír,
g) byl zamítnut návrh na přerušení řízení podle § 109 nebo podle § 110,
h) byl žalovaný vyzván, aby se ve věci písemně vyjádřil (§ 114b),
i) bylo opraveno rozhodnutí, netýká-li se oprava výroku rozhodnutí,
j) bylo rozhodnuto, že doručení je neúčinné (§ 50d),
k) byla uložena povinnost složit zálohu na náklady důkazu nebo na překlad písemnosti,
l) bylo vyhověno návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu,
m) bylo nařízeno první setkání s mediátorem podle § 100 odst. 2,
n) byl zrušen platební rozkaz podle § 173 odst. 2.
(2) Odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.
(3) Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.

§ 354b
Každý, kdo je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie113) oprávněn učinit prohlášení týkající se přijetí nebo odmítnutí dědictví nebo odkazu nebo povinného dílu nebo prohlášení za účelem omezení odpovědnosti takové osoby, pokud jde o závazky pozůstalosti, tak může učinit před okresním soudem písemně nebo ústně do protokolu.
_____________________________________________________________
113) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení.

Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem

§ 12
(1) Právo na náhradu škody nemá ten,
a) kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám, nebo
b) kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno z důvodu promlčení, nebo jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován.
(2) Právo na náhradu škody dále nevznikne, pokud
a) v řízení nebylo možno pokračovat z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu,5)
b) bylo trestní stíhání podmíněně zastaveno a nastaly účinky zastavení trestního stíhání,6)
c) výrok o zastavení trestního stíhání byl součástí rozhodnutí o narovnání,7)
d) trestní stíhání bylo zastaveno z důvodů uvedených v § 172 odst. 2 písm. a) až c) trestního řádu,
e) vykonaný trest odnětí svobody nebo doba, kterou pachatel strávil ve vazbě, byly zohledněny v odsuzujícím rozsudku nebo započítány do jím uloženého trestu.

_____________________________________________________________
5) § 163a trestního řádu.
6) § 307 a násl. trestního řádu.
7) § 309 a násl. trestního řádu.
10