Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDMJFC24N najdete zde


                "[Klepněte sem a vložte římské číslo dle čísla na obálce

II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá návrh zákona o vnitrostátních orgánech v oblasti mimořádných situací na vnitřním trhu.
Hlavním důvodem předložení je adaptace českého právního řádu na nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2747 ze dne 9. října 2024, kterým se zavádí rámec opatření týkající se mimořádných situací na vnitřním trhu a odolnosti vnitřního trhu a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2679/98 (dále jen "nařízení IMERA").
Vzhledem k odlišnosti „krizových režimů“ a vzhledem k odlišnosti definic ve vnitrostátní právní úpravě a v nařízení IMERA není možné podřadit nařízení IMERA pod právní úpravu krizového zákona. Z tohoto důvodu je navržena právní úprava samostatného zákona, jež adaptuje právní řád ČR na nařízení IMERA.
Nařízení IMERA stanoví rámec harmonizovaných opatření pro účinné předvídání krizí na vnitřním trhu, přípravu na ně a reakci na jejich dopad. Cílem tohoto rámce je zabezpečit a usnadnit volný pohyb zboží, služeb a osob, včetně pracovníků, zajistit dostupnost zboží a služeb kritického významu a krizově relevantního zboží a služeb na vnitřním trhu, pokud členské státy přijaly nebo pravděpodobně přijmou rozdílná vnitrostátní opatření, a předcházet vytváření překážek řádného fungování vnitřního trhu.
Nařízení IMERA dále stanoví pravidla pro zřízení a fungování Sboru pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu, který je nápomocen Evropské komisi a poskytuje jí poradenství ohledně toho, jak předvídat krizi na vnitřním trhu, předcházet jí nebo reagovat na její dopad. Dále upravuje pohotovostní opatření v oblasti předvídání, plánování a odolnosti, opatření přijímaná během režimu ostražitosti na vnitřním trhu pro řešení dopadu hrozby krize, která může přerůst v mimořádnou situaci na vnitřním trhu, a opatření přijímaná během režimu mimořádné situace na vnitřním trhu pro řešení dopadu krize na vnitřním trhu, včetně opatření usnadňujících volný pohyb zboží, služeb a osob, včetně pracovníků, během tohoto režimu. 
Nařízení IMERA rovněž stanoví pravidla pro zadávání veřejných zakázek během režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace na vnitřním trhu a pravidla pro poskytování digitálních nástrojů a spolupráci mezi příslušnými orgány.
Navrhovaná úprava okrajově řeší adaptaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2748 ze dne 9. října 2024, kterým se mění nařízení (EU) č. 305/2011, (EU) 2016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426, (EU) 2023/988 a (EU) 2023/1230, pokud jde o mimořádné postupy pro posuzování shody, předpoklad shody, přijímání společných specifikací a dozor nad trhem v souvislosti s mimořádnou situací na vnitřním trhu a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2749 ze dne 9. října 2024, kterou se mění směrnice 2000/14/ES, 2006/42/ES, 2010/35/EU, 2014/29/EU, 2014/30/EU, 2014/33/EU, 2014/34/EU, 2014/35/EU, 2014/53/EU a 2014/68/EU, pokud jde o mimořádné postupy pro posuzování shody, předpoklad shody, přijímání společných specifikací a dozor nad trhem v souvislosti s mimořádnou situací na vnitřním trhu tím, že v § 9 a 10 stanovuje zvláštní režim posuzování shody. Navržená právní úprava je zvláštní právní úpravou k zákonu č. 22/1997 Sb. a zákonu č. 90/2016 Sb. s tím, že tato navržená právní úprava se použije pouze v režimu mimořádné situace na vnitřním trhu, jak je definováno v nařízení IMERA.
Navrhovaná úprava se omezuje pouze na aspekty, které bylo potřeba upravit pro řádné zajištění aplikace nařízení na národní úrovni a neobsahuje prvky, které by vykračovaly nad rámec úpravy předmětného nařízení. Navrhovaný zákon vymezuje institucionální zajištění aplikace nařízení IMERA na národní úrovni, včetně určení ústředního styčného orgánu, zřízení národního kontaktního místa a orgánů dozoru nad trhem, a upřesňuje jejich pravomoci.
Vzhledem k omezení navrhované úpravy výlučně na aspekty týkající se adaptace, nebyla zpracována RIA na základě čl. 5 bodu 5.5 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA). Výjimka z povinnosti zpracovávat hodnocení dopadů regulace (RIA) byla též stanovena Plánem legislativních prací vlády na rok 2025.
Aplikace nařízení IMERA na národní úrovni bude pro řadu orgánů představovat rozšíření jejich stávající působnosti. S tím se váže potřeba zajistit dostatečné personální a finanční zajištění nové agendy. Nařízení IMERA pouze představuje právní rámec pro situace, které mohou ale nemusí nastat v závislosti na unijní reakci na nastalou krizi zejména v podobě pohotovostního plánování, vyhlašování a jednotlivých postupů v rámci režimu ostražitosti a během mimořádných situací na vnitřním trhu a také poskytování relevantních informací. Proto nelze v tuto chvíli specifikovat rozsah nárůstu nové agendy jednotlivých orgánů.
Personální a finanční potřeby jednotlivých orgánů pro účely řádného zajištění nové agendy bude tedy potřeba vyhodnocovat průběžně v návaznosti na vývoj situace na vnitřním trhu. Předložená právní úprava při její přípravě a následně v případě neexistence krize na vnitřním trhu nepředpokládá dopady na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty, protože stav je v tomto stádiu patrně latentní. Kvantifikace nákladů by patrně byla možná provést v krizi na vnitřním trhu, a to z hlediska dopadů na jednotlivé resorty a jiné úřady (jiné ústřední správní úřady a jiné správní úřady, a to vč. orgánů dozoru), jež by byly dotčeny. Samotný postup resortů a jiných úřadů před vznikem krize je preventivní, v době krize by mohl znamenat upřednostnění zaměření činnosti na odstranění případné krize na vnitřním trhu na úkor jiných (v tu chvíli aktuálně méně nutných) činností. S ohledem na uvedené není proto předpokládán dopad. Pokud jde o dopad na zkušebnictví, tak lze patrně konstatovat obdobný závěr, jako v případě dopadu na státní rozpočet, protože stav před krizí na vnitřním trhu je v tomto stádiu patrně latentní a kvantifikace dopadů by byla možná provést až při krizi na vnitřním trhu.
Nařízení IMERA je sice platné již od 9. října 2024, v praxi se použije od 29. května 2026. Národní úprava, která zajišťuje aplikovatelnost nařízení IMERA na národní úrovni, by proto měla být účinná nejpozději do uvedeného data. Proto je navrhováno, aby zákon nabyl účinnosti dnem 29. května 2026.
Vzhledem k tomu, že adaptace právního řádu na nařízení IMERA je navržena pouze tak, aby zajistila plnou implementaci tohoto nařízení, neobsahuje ustanovení jdoucí nad rámec povinného rozsahu adaptace, a s ohledem na potřebu přijetí návrhu zákona co nejdříve kvůli adaptační lhůtě nařízení, navrhuje se požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení.
Návrh zákona byl dne … 2025 rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení s lhůtou k uplatnění připomínek do … 2025. (Výsledek bude doplněn po připomínkovém řízení.)
Stránka 2 (celkem 2)