Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDNCAZ9DM najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
10. volební období
12/0
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 491/2001 Sb., o volbách
do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů
Zástupce předkladatele: Canov M. a další
Doručeno poslancům: 7. listopadu 2025 v 11:55
ZÁKON
ze dne ….…….……. 2025,
kterým se mění zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů,
ve znění zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona
č. 275/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb.,
zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 269/2021 Sb., zákona č. 89/2024 Sb.
a zákona č. 235/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 2 se slova „a nové“ nahrazují slovy „ , nové volby a doplňovací“.
2. V § 22 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
3. V § 25 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
4. § 27 zní:
„§ 27
Volební obvod
Pro volby do zastupitelstev obcí tvoří území každé obce jeden volební obvod.“.
5. V § 45 odst. 4 se číslo „10“ nahrazuje číslem „5“.
6. V § 45 se odstavec 6 zrušuje.
7. V § 46 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až k) se označují jako písmena b) až j).
8. V části první v nadpisu hlavy VI se doplňují slova „A DOPLŇOVACÍ VOLBY“.
9. V § 56 odstavec 1 zní:
„(1) Uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu obce, nastupuje za člena tohoto
zastupitelstva náhradník z kandidátní listiny téže volební strany v pořadí podle § 45 odst. 5.
V případě uprázdnění mandátu získaného v doplňovacích volbách nastupuje náhradník podle
§ 58a odst. 7. Náhradník nastupuje dnem následujícím po dni, kdy došlo k zániku mandátu.“.
1
10. V § 56 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „; to neplatí v případě, že jsou dány
důvody pro konání doplňovacích voleb“.
11. V § 57 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) dnem doplňovacích voleb, pokud se náhradník stal náhradníkem členů zastupitelstva
obce zvolených v doplňovacích volbách,“.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).
12. § 58 zní:
„§ 58
Nové volby a doplňovací volby
(1) Nové volby do zastupitelstva obce podle tohoto zákona se konají,
a) jestliže se počet členů zastupitelstva obce sníží o více než polovinu oproti počtu určenému
podle zákona a nejsou-li náhradníci podle § 56,
b) nastanou-li důvody podle § 58b odst. 4,
c) dojde-li ke vzniku nové obce,
d) dojde-li ke vzniku nové městské části nebo nového městského obvodu,
e) dojde-li k rozpuštění zastupitelstva obce podle zvláštního právního předpisu29).
(2) Doplňovací volby do zastupitelstva obce podle tohoto zákona se konají,
a) jestliže počet členů zastupitelstva obce klesne pod 5, nejsou-li náhradníci podle § 56
a není-li dán důvod pro konání nových voleb,
b) nastanou-li důvody podle § 58b odst. 5.
(3) V posledních 6 měsících funkčního období zastupitelstev obcí se nové a doplňovací
volby nekonají.
(4) Pro nové a doplňovací volby se použijí ustanovení tohoto zákona a zákona o správě
voleb obdobně, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
(5) Nastane-li důvod pro konání nových voleb nebo doplňovacích voleb, zašle, není-li
v tomto zákoně stanoveno jinak, prostřednictvím krajského úřadu starosta dotčené obce
návrh na vyhlášení nových nebo doplňovacích voleb do zastupitelstva obce Ministerstvu
vnitra do 30 dnů ode dne, ve kterém tento důvod vznikl. Obdobně postupuje primátor
hlavního města Prahy, který zasílá návrh na vyhlášení nových voleb Ministerstvu vnitra.
Nové nebo doplňovací volby vyhlásí ministr vnitra do 30 dnů po obdržení návrhu podle
věty první, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak; ve sdělení o vyhlášení doplňovacích
voleb současně uvede počet obsazovaných mandátů podle § 58a odst. 2.“.
13. Za § 58 se vkládají nové § 58a a 58b, které včetně nadpisů znějí:
„§ 58a
Zvláštní ustanovení k doplňovacím volbám
(1) V doplňovacích volbách se obsazuje pouze tolik mandátů, kolik jich chybí do počtu
stanoveného zastupitelstvem obce pro volební období.
2
(2) Volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše takový počet kandidátů,
kolik členů zastupitelstva obce se volí v doplňovacích volbách, zvýšený o 2. Kandidátem
nemůže být osoba, která vykonává mandát člena zastupitelstva obce.
(3) Obecní úřad neprodleně oznámí registračnímu úřadu
a) nastoupení náhradníka po uplynutí lhůty pro podání kandidátních listin pro doplňovací
volby do zastupitelstva obce,
b) zánik mandátu v době po vyhlášení doplňovacích voleb do zastupitelstva obce, není-li
náhradník.
(4) Registrační úřad rozhodne na základě informace obecního úřadu podle odstavce 3
písm. a) o škrtnutí kandidáta, jestliže se kandidát stane členem zastupitelstva obce po podání
kandidátní listiny. Registrační úřad oznámí na základě informace obecního úřadu podle
odstavce 3 písm. a) neprodleně Českému statistickému úřadu, že kandidát pro doplňovací
volby do zastupitelstva obce se stal členem zastupitelstva obce po registraci kandidátní
listiny. Registrační úřad zajistí zveřejnění informace o tom, že takový kandidát se stal
členem zastupitelstva obce a k hlasům pro něj odevzdaným se při zjišťování výsledků voleb
nepřihlíží, ve všech volebních místnostech.
(5) Na hlasovacím lístku se uvede, že se jedná o doplňovací volby a kolik mandátů má
být obsazeno.
(6) Volič může volit nejvýše tolik kandidátů, kolik mandátů má být obsazeno.
(7) Kandidáti, kteří neobdrželi mandát, se stávají náhradníky členů zastupitelstva
zvolených v doplňovacích volbách v pořadí podle § 45 odst. 5.
(8) V případě konání doplňovacích voleb se neuplatní ustanovení § 55 odst. 2 písm. e).
(9) Registrační úřad vydá kandidátům zvoleným v doplňovacích volbách za členy
zastupitelstva obce osvědčení o zvolení, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy uplyne lhůta
pro podání návrhu soudu na neplatnost hlasování, voleb nebo neplatnost volby kandidáta,
a jestliže byl takový návrh podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu
o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno.
(10) Členové zastupitelstva obce zvolení v doplňovacích volbách složí slib na prvním
zasedání zastupitelstva obce, jehož se zúčastní.
§ 58b
Nekonání doplňovacích voleb a nové volby
(1) Doplňovací volby se nekonají v případě, kdy je ze souhrnného počtu registrovaných
kandidátních listin zřejmé, že provedení doplňovacích voleb nezajistí obsazení
zastupitelstva obce alespoň v počtu 5 mandátů. Registrační úřad o nekonání doplňovacích
voleb informuje bezodkladně obecní úřad, Český statistický úřad a Ministerstvo vnitra.
Podle věty první a druhé se postupuje též v případě, kdy je registračnímu úřadu po registraci
kandidátních listin doručeno prohlášení o vzdání se kandidatury, odvolání kandidáta, nebo
oznámení podle § 58a odst. 3 písm. a), a to do 12.00 hodin dne předcházejícího dni voleb,
a je zřejmé, že provedení doplňovacích voleb nezajistí obsazení zastupitelstva obce alespoň
v počtu 5 mandátů.
3
(2) Doplňovací volby se nekonají v případě, kdy je na základě oznámení obecního úřadu
podle § 58a odst. 3 písm. b), které bude doručeno registračnímu úřadu nejpozději do 12.00
hodin dne předcházejícího dni voleb, zřejmé, že ani provedení doplňovacích voleb nezajistí
obsazení zastupitelstva obce alespoň v počtu 5 mandátů, nebo byl dán důvod pro konání
nových voleb. Registrační úřad o nekonání doplňovacích voleb informuje bezodkladně
obecní úřad, Český statistický úřad a Ministerstvo vnitra.
(3) Registrační úřad, Ministerstvo vnitra a obecní úřad zveřejní informaci o nekonání
doplňovacích voleb podle odstavce 1 nebo 2 na svých internetových stránkách. Obecní úřad
může kromě toho informaci zveřejnit též způsobem v místě obvyklým.
(4) Nekonají-li se doplňovací volby z důvodů podle odstavce 1, vyhlásí ministr vnitra
nové volby do zastupitelstva obce do 30 dnů po obdržení oznámení registračního úřadu.
(5) Nekonají-li se doplňovací volby z důvodů podle odstavce 2 a nejsou-li dány důvody
pro konání nových voleb, vyhlásí ministr vnitra doplňovací volby do zastupitelstva obce do
30 dnů po obdržení oznámení registračního úřadu. Nekonají-li se doplňovací volby
z důvodů podle odstavce 2 a jsou-li dány důvody pro konání nových voleb, vyhlásí ministr
vnitra nové volby do zastupitelstva obce do 30 dnů po obdržení oznámení registračního
úřadu.
(6) Nekonají-li se doplňovací volby z důvodů podle odstavce 1 nebo 2, hradí se ze
státního rozpočtu výdaje orgánů státní správy, krajů, obcí a okrskových volebních komisí
spojené s přípravou doplňovacích voleb.“.
14. V § 66 se za slovo „nových“ vkládají slova „a doplňovacích“.
15. V příloze k zákonu se slova „ , popřípadě volební obvod“ a slova „ , popřípadě volebního
obvodu“ zrušují.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Podle zákona č. 491/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se poprvé postupuje v prvních volbách do zastupitelstev obcí konaných na území celé České
republiky vyhlášených po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026.
4
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
A. Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní
úpravy v jejím celku
Volby do zastupitelstev obcí upravuje:
− Ústava České republiky (čl. 99 až 105),
− zákon č. 88/2024 Sb., o správě voleb
− zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů,
− prováděcí vyhláška č. 59/2002 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb.,
o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
V širším pojetí také zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších
předpisů.
Volby do zastupitelstev obcí, jakožto volby do základních územních samosprávných celků, se
konají jednou za 4 roky. Hlasování probíhá pouze na území České republiky. Minimální počet
členů zastupitelstva obce musí být 5, maximální počet členů zastupitelstva obce může být až
55, přičemž Zastupitelstvo hlavního města Prahy může mít až 70 členů. Konkrétní počet je
závislý od počtu obyvatel obce a od rozhodnutí zastupitelstva obce.
Předkládaný návrh zákona se soustřeďuje na tři atributy zákona o volbách do zastupitelstev
obcí, a to konkrétně na:
• možnost zastupitelstva obce vytvořit pro volby do zastupitelstva obce volební obvody,
• hranici nutnou pro posun kandidáta v rámci kandidátní listiny,
• zavedení doplňovacích voleb a úpravou pravidel pro konání nových voleb.
Volební obvody
Podle stávající úpravy platí standardní pravidlo, že obec tvoří jeden volební obvod. Zákon
o volbách do zastupitelstev obcí však umožňuje, aby zastupitelstvo obce nejpozději 85 dnů před
volbami rozhodlo o vytvoření více vícemandátových volebních obvodů, a stanoví pro vytvoření
obvodů stanoví následující pravidla:
a) v obcích s počtem obyvatel do 10 000 musí být vytvořeny tak, aby se v každém volebním
obvodu volilo nejméně 5 členů zastupitelstva obce,
b) v obcích s počtem obyvatel od 10 001 do 50 000 obyvatel musí být vytvořeny tak, aby se
v každém volebním obvodu volilo nejméně 7 členů zastupitelstva obce,
c) v obcích s počtem obyvatel nad 50 000 musí být vytvořeny tak, aby se v každém volebním
obvodu volilo nejméně 9 členů zastupitelstva obce.
Využívání tohoto institutu je však minimální. V posledních volbách do zastupitelstev obcí
konaných v roce 2022 byla pouze 1 obec z více než 6 200, která k „rozdělení“ na volební obvody
1
(a to 2) přistoupila. V roce 2018 byly takové obce 2. Ukazuje se tak, že jde o institut
nevyužívaný, a není proto namístě jej ve volebním zákoně udržovat. Reprezentaci menších
místních částí v rámci obce je možno zjevně zajistit jinak. V praxi se tak typicky děje
prostřednictvím kandidatury sdružení nezávislých kandidátů z konkrétní části obce, které získá
dostatek hlasů, a zajistí tím reprezentaci daného území obce v zastupitelstvu dané obce. Jde
o přirozenou aktivitu komunity, kterou není třeba suplovat možností zastupitelstva vytvářet
volební obvody.
Vytváření volebních obvodů a relativně liberální přístup zákona o volbách do zastupitelstev
obcí k jejich parametrům může naopak představovat, zejména ve velkých obcích, nástroj
volebního inženýrství, jehož důsledkem může být marginalizace zastoupení menších volebních
stran. Z daného institutu se tak může stát nástroj aktuální většiny k vytěsnění volebních soupeřů.
I z tohoto důvodu se jeví zrušení možnosti vytvářet volební obvody jako žádoucí.
Hranice pro postup v rámci kandidátní listiny
Pokud některý z kandidátů strany získal alespoň o 10 % více hlasů, než je průměrný počet hlasů
na jednoho kandidáta v rámci jeho strany, posouvá se na první místo kandidátní listiny. Jinými
slovy, kandidát se přesouvá na listině směrem vzhůru teprve tehdy, když výrazně (o 10 %)
překročí průměrný zisk hlasů všech ostatních kandidátů. Na kandidátních listinách, kde není
kandidátů mnoho, zhruba do deseti, jsou šance na postup vzhůru pomocí individuálně
získaných hlasů poměrně velké. Naopak ve velkých městech na velkých listinách je šance
jednotlivců na proražení stranou navrženého pořadí poměrně malá a vyžaduje velmi vysoký
počet hlasů.
Volebnímu systému do zastupitelstev obcí je dlouhodobě vyčítáno, že se nechová tak, jak by
voliči podle možností úpravy hlasovacích lístků (panašování) očekávali. Předkládaný návrh
představuje alespoň dílčí změnu směřující k vyšší míře prostupnosti kandidátů v rámci
kandidátní listiny směrem vzhůru snížením hranice na 5 %. Tato hranice se již používá, byť ve
vztahu k přednostním hlasům, ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky a ve volbách do Evropského parlamentu.
Doplňovací volby a nová pravidla pro nové volby do zastupitelstva obce
Zákon o volbách do zastupitelstev obcí zná vedle standardních celostátních voleb do
zastupitelstva obce i „mimořádné“ volby do zastupitelstva obce. Tradičním typem
mimořádných voleb do zastupitelstva obce jsou nové volby, které se konají v průběhu volebního
období za situace, kdy počet členů zastupitelstva obce poklesne pod více než polovinu počtu
členů zastupitelstva stanoveného zastupitelstvem obce pro volební období, nebo pod hranici 5
členů.
V posledních letech se ukazuje, že tento institut je často jedním z důležitých motivů
„hromadného“ podávání rezignací na mandát členů zastupitelstva obce, kteří v řádných volbách
nedosáhli výsledku, který by jim zaručoval dosažení většiny v zastupitelstvu obce. Ostatně
rezignace členů zastupitelstev jsou v drtivé většině nejčastějším důvodem jak zániku mandátu
člena zastupitelstva obce, tak důvodem konání nových voleb.
Ve volebním období 2014 – 2018 se konalo celkem 145 nových voleb do zastupitelstev obcí,
v období 2018 –2022 116 nových voleb a v aktuálním volebním období bylo ministrem vnitra
vyhlášeno již přes 100 nových voleb. Drtivá většina těchto nových voleb je vyvolána, jak
2
naznačeno výše, rezignací části členů zastupitelstva obce a týká se většinově nejmenších obcí
s počtem členů zastupitelstva pět či sedm.
Důsledkem poklesu členů zastupitelstva je kromě omezení některých kompetencí zastupitelstva
obce po přechodnou dobu také to, že zpravidla většinová část řádně zvoleného zastupitelstva
přichází z důvodu rezignací menšiny i o své mandáty. Aktuální řešení se z tohoto pohledu nejeví
jako vhodné.
Proto se navrhuje, aby byl zakotven nový druh „mimořádných“ voleb do zastupitelstva obce
v podobě doplňovacích voleb. Tento druh voleb bude podle návrhu možný toliko v obcích do
8 členů zastupitelstva obce (typicky u obcí o počtu členů zastupitelstva pět či sedm; sudé počty
členů zastupitelstva jsou sice možné, ale zastupitelstva obcí ke stanovení takového počtu pro
volební období z praktických důvodů nepřistupují). Hlavním smyslem je eliminovat snahy
menšiny členů zastupitelstva obce prostřednictvím rezignací dosáhnout nového rozložení sil.
Vzhledem k tomu, že doplňovací volby slouží k doplnění počtu členů zastupitelstva, nebude
možno prostřednictvím rezignací dosáhnout více mandátů, než kolik jich bylo získáno
v řádných volbách. Tím by měla být otupena jedna z hlavních motivací pro rezignace na
mandáty a zajištěna větší stabilita zastupitelstev malých obcí.
2. Vysvětlení principů navrhované právní úpravy
Navrhuje se vypustit možnost zastupitelstva obce vytvářet na území obce pro volby do
zastupitelstva obce volební obvody. Důvody pro tuto změnu jsou popsány v bodu 1.
Dále se navrhuje provedení parametrické změny pro určení konkrétních kandidátů, kteří v rámci
volební strany získají mandáty. Podle současné právní úpravy platí následující: „Má-li některý
z kandidátů nejméně o 10 % více hlasů, než je takto stanovený průměr vyjádřený celým číslem
bez zaokrouhlení, postupuje v kandidátní listině na první místo. Je-li takových kandidátů více,
určí se jejich pořadí podle počtu hlasů, které byly pro ně odevzdány; v případě rovnosti hlasů
mezi postupujícími kandidáty je rozhodující původní pořadí kandidátů na kandidátní listině.“
Vzhledem k tomu, že doposud neuspěly snahy o hlubší proměnu volebního systému do
zastupitelstev obcí, přičemž volebnímu systému je do značné míry vyčítáno, že nezohledňuje
představy voličů tak, jak si volič při možnostech způsobů hlasování představuje, přistupuje se
alespoň k parametrické změně v podobě snížení hranice 10 % na 5 %. To by mělo zajistit
pružnější prostupnost v rámci kandidátní listiny konkrétní volební strany a lépe reflektovat
volební úspěch jednotlivých kandidátů volební strany.
Navrhuje se dále doplnit do skupiny „mimořádných“ voleb do zastupitelstva obce konání
doplňovacích voleb. V současné době se nové volby konají v situaci, kdy počet členů
zastupitelstva obce poklesne v průběhu volebního období o více než polovinu, nebo pod pět.
Konání nových voleb v situaci, kdy dojde k poklesu pod polovinu, bude zcela zachováno.
Pokles pod hranici pěti členů (ale současně ne pod polovinu), která je brána jako minimální
hranice pro reprezentativní systém zastupitelské demokracie na lokální úrovni, i nadále vyvolá
povinnost konat „mimořádné“ volby, nikoliv však automaticky volby nové, ale nově volby
doplňovací. Pro ně budou platit standardní pravidla volebního systému, nicméně rozdíl bude
v tom, že se bude volit pouze tolik kandidátů, kolik mandátů se uvolnilo (a současně i tolik
hlasů bude mít volič).
Např. v situaci zastupitelstva o sedmi členech dojde v průběhu volebního období k rezignacím
3 členů zastupitelstva (a nejsou náhradníci). To by za současného stavu vedlo k povinnosti
3
starosty obce požádat o vyhlášení nových voleb. Nově se navrhuje, aby v takovém případě byly
vyhlášeny volby doplňovací na obsazení tří uvolněných míst. Mandáty zbývajících členů
zastupitelstva obce zůstávají zachovány a konáním doplňovacích voleb nezanikají (neuplatní
se tak obecné pravidlo o zániku mandátu člena zastupitelstva obce dnem konání voleb do
zastupitelstva obce). Nově zvolení členové zastupitelstva jsou zvoleni ukončením hlasování
a slib složí na prvním zasedání zastupitelstva obce, kterého se zúčastní. Z logiky věci se tak
nebude konat ustavující zasedání zastupitelstva obce, protože nejde o nově zvolené
zastupitelstvo obce, ale o „staré“ zastupitelstvo obce doplněné o nové členy. Omezení rozsahu
kompetencí zastupitelstva obce podle ustanovení § 90 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích,
fakticky zaniká ukončením hlasování, neboť tímto okamžikem bude zastupitelstvo obce opět
splňovat podmínku, že má pět a více členů.
Návrh dále stanoví pravidla pro mimořádné situace, které mohou po vyhlášení doplňovacích
voleb nastat, a které vyústí v potřebu konání nových voleb, nebo vyhlášení dalších
doplňovacích voleb.
Volební strany mohou do doplňovacích voleb kandidovat tolik kandidátů, kolik odpovídá počtu
obsazovaných mandátů zvýšenému o dva. Tedy pokud bude obsazován 1 mandát (v případě
zastupitelstva o pěti členech, kde došlo k zániku jednoho mandátu a není náhradník), může
volební strana kandidovat až tři kandidáty. V případě zániku mandátu člena zastupitelstva obce
zvoleného v doplňovacích volbách návrh stanoví, že za něj nastupuje náhradník z kandidátní
listiny dané volební strany pro doplňovací volby. Zároveň není vyloučeno, aby stávající
náhradníci členů zastupitelstva obce byli kandidováni v doplňovacích volbách. V případě
zvolení v doplňovacích volbách pak z logiky věci přestanou být náhradníky z řádných voleb.
V případě nezvolení pak budou disponovat pozicí náhradníka z voleb doplňovacích, postavení
náhradníka z řádných voleb jim dnem doplňovacích voleb zanikne. Pokud dojde k zániku
mandátu člena zastupitelstva z jejich volební strany, za niž kandidovali v doplňujících volbách,
získají mandát člena zastupitelstva z postavení náhradníka z doplňovacích voleb.
Institut doplňovacích voleb reaguje na stav, kdy v řadě malých obcí (do sedmi členů
zastupitelstva obce) dochází v průběhu volebního období k rezignacím členů zastupitelstva
a náhradníků z volební strany, která ve volbách neuspěla, tak, aby mohla vytvořit většinu
v zastupitelstvu. Doplňovací volby se proto zavádí pro tato malá zastupitelstva, což by mělo
napomoci ke snížení počtu konaných „mimořádných“ voleb a k větší stabilitě politického
prostředí v nejmenších obcích.
V zastupitelstvech o počtu členů devět a více nemůže nastat situace, kdy by se konaly
doplňovací volby. Jakmile v takovýchto zastupitelstvech dojde k poklesu pod polovinu (pokles
pod pět členů je pak vždy současně poklesem pod polovinu), konají se volby nové. Z aplikační
praxe je však zřejmé, že v případě těchto zastupitelstev ke konání nových voleb v podstatě
nedochází.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, a to zejména
s čl. 99 až 105 Ústavy, jež upravují územní samosprávu. S výjimkou obecných pravidel
svobodných voleb (čl. 102 odst. 1) nejsou v Ústavě předepsány parametry pro komunální volby,
tj. ani typ volebního systému.
4
Navrhovaná právní úprava je taktéž v souladu s čl. 21 Listiny základních práv a svobod, jež
kromě jiného prohlašuje, že občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí svobodnou
volbou svých zástupců, přičemž volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným
hlasováním.
Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu
s nálezy Ústavního soudu České republiky.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami
práva Evropské unie
V rámci evropských právních předpisů upravuje volby do zastupitelstev obcí:
− Směrnice 94/80/ES, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a práva být volen
v obecních volbách pro občany Unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními
příslušníky,
− Smlouva o fungování EU (čl. 20 odst. 2 písm. b), čl. 22 odst. 1),
− Listina základních práv EU (čl. 40).
Návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské
unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je
Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Dopad na státní rozpočet
Navrhovaná úprava nemá negativní dopady na státní rozpočet. Náklady spojené s volbami jsou
hrazeny podle volebních zákonů ze státního rozpočtu. Náklady na provedení nových voleb do
zastupitelstva obce jsou cca 50 000 Kč. Lze předpokládat, že zavedením institutu doplňovacích
voleb poklesne počet konaných mimořádných voleb, a tudíž lze předpokládat i úsporu
finančních prostředků.
Dopad na ostatní veřejné rozpočty
Na ostatní veřejné rozpočty nemá návrh zákona přímý vliv.
7. Předpokládaný dopad na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na činnost územních samosprávných celků.
Lze naopak předpokládat pozitivní dopady v tom smyslu, že počet konaných
doplňovacích/nových voleb bude nižší. Zastupitelstva obcí tak nebudou v takové míře jako za
současného stavu fungovat s omezenými kompetencemi, což často zpomaluje rozvoj obcí.
5
8. Předpokládané sociální dopady a dopady na rodiny
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na podnikatelské prostředí v České republice ani
na jednotlivé skupiny obyvatelstva ani nebude mít dopady na rodiny.
9. Předpokládané dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na životní prostředí, neboť se této oblasti
nedotkne.
10. Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve
vztahu k rovnosti mužů a žen.
11. Dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná úprava nemá dopady na ochranu soukromí a osobních údajů. Nastavený
mechanismus nic nemění na současném postupu zpracování osobních údajů v souvislosti
s konáním voleb do zastupitelstev obcí.
12. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná úprava nemá dopad do oblasti korupčních rizik a ani nevytváří jejich možnosti.
13. Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava nebude mít dopady na bezpečnost nebo obranu státu, neboť se navrhovaná
opatření této oblasti nijak nedotknou.
14. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila se senátním návrhem
zákona souhlas již v prvém čtení
Důvodem návrhu na schválení Poslaneckou sněmovnou v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona
č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, je zájem
na tom, aby již ve volbách do zastupitelstev obcí v říjnu 2026 bylo možné využít navrhovanou
úpravu. S ohledem na navržené přechodné ustanovení, které za rozhodný okamžik použitelnosti
nové právní úpravy považuje okamžik vyhlášení voleb, jakož i navrženou účinnost (1. ledna
2026), která má zajistit přiměřenou legisvakanci, se jeví postup podle § 90 odst. 2 jednacího
řádu Poslanecké sněmovny v případě, že by měla být procedura podle navrhované úpravy
aplikována již ve volbách na podzim 2026, jako racionální.
6
B. Zvláštní část
K bodům 1, 8 a 14 (§ 3 odst. 2, nadpis části první hlavy VI a § 66)
Jde o technické změny v souvislosti se zavedením institutu doplňovacích voleb.
K bodům 2 až 4, 6, 7 a 15 (§ 22 odst. 2, § 25 odst. 1, § 27, § 45 odst. 6, § 46 odst. 2 a příloha
k zákonu)
Jde o legislativní provedení záměru zrušit možnost vytvářet pro volby do zastupitelstva obce
na území obce volební obvody. Z hlediska zachování právní jistoty je výslovně ponecháno
pravidlo, že území obce tvoří pro volby do zastupitelstva obce jeden volební obvod.
K bodu 5 (§ 45 odst. 4)
V souvislosti se snahou více zohlednit individualizovanou volbu voliče, který v souladu s
pravidly úpravy hlasovacího lístku označí tzv. malým křížkem konkrétní kandidáty volebních
stran, dochází ke snížení hranice pro možný postup kandidáta kandidátní listinou a zisk mandátu
člena zastupitelstva obce.
K bodům 9 a 10 (§ 56)
V souvislosti se zavedením nového druhu „mimořádných“ voleb do zastupitelstva obce je
potřeba upravit pravidla pro nastupování náhradníků. Je zachováváno obecné pravidlo, že za
člena zastupitelstva obce nastupuje náhradník ze stejné kandidátní listiny. S ohledem na to, že
tradiční institut nových voleb se v zásadě nevymykal z pravidel pro standardní volby do
zastupitelstva obce, tedy zejména provedení nových voleb vedlo k zániku mandátů členů
zastupitelstva nabytých v předchozích volbách, nebylo třeba v daném ustanovení činit rozdíl
mezi řádnými volbami do zastupitelstva obce a volbami novými.
Institut doplňovacích voleb však nevede k zániku mandátů zbylých členů zastupitelstva obce,
a tedy může nastat v průběhu volebního období situace, kdy existují náhradníci z kandidátních
listin z řádných či nových voleb a náhradníci z voleb doplňovacích. Ustanovení situaci řeší tak,
že náhradnictví sleduje linii mandátů samotných, tedy na uvolněný mandát člena zastupitelstva
obce, který získal mandát v řádných či nových volbách do zastupitelstva obce, nastupuje
náhradník z téže kandidátní listiny z týchž voleb.
V odstavci třetím je nutno z důvodu právní jistoty doplnit pro doplňovací volby výjimku z
pravidla, že není-li náhradník, zůstane mandát uprázdněn do konce funkčního období
zastupitelstva obce. Je to právě z důvodu, že doplňovacími volbami nedochází k „zániku“
zastupitelstva jako ve volbách nových, ale toliko k doplnění zastupitelstva stávajícího. Mandát
tak v případě konání doplňovacích voleb nezůstává uprázdněn v případě absence náhradníků,
ale je znovu obsazován v rámci voleb doplňovacích, pokud se konají. Současné pravidlo tak
bude platit jen v případě, že nenastanou důvody pro konání nových voleb.
K bodu 11 (§ 57 odst. 1)
Vzhledem k tomu, že v doplňovacích volbách mohou kandidovat i náhradníci z kandidátních
listin z řádných (či nových) voleb, a to i na kandidátní listině volební strany zcela odlišné od
volební strany původní, v případě jejich nezvolení v doplňovacích volbách by jim svědčilo
postavení náhradníka jak z řádných, tak z doplňovacích voleb. Podle okolností by pak takový
náhradník nastoupil za člena zastupitelstva zvoleného za jednu či druhou volební stranu, podle
7
toho, který z mandátů by se uprázdnil dříve. S ohledem na to, že zájmy reprezentované
„původní“ a „novou“ volební stranou náhradníka však mohou být podstatně odlišné, navrhuje
se v § 57 odst. 1 zakotvit pravidlo, že postavení náhradníka z řádných (resp. nových) voleb
zaniká dnem, kdy se takový náhradník stane náhradníkem členů zastupitelstva vzešlých
z doplňovacích voleb dle § 58a odst. 7, tj. postavení náhradníků z řádných a z doplňovacích
voleb nebude možné kumulovat.
K bodu 12 (§ 58)
V souvislosti se zavedením doplňovacích voleb musí dojít k redefinici důvodů pro konání voleb
nových (§ 58 odst. 1) a k samotnému zakotvení důvodu pro konání doplňovacích voleb (§ 58
odst. 2).
Jak plyne z dlouhodobé praxe, jsou nyní nové volby často zneužívány ke snaze změnit rozložení
sil, které v řádných volbách pro určitou skupinu zastupitelů nebylo výhodné. Zastupitelé a jejich
náhradníci se pak účelově vzdávají svých mandátů a náhradnictví právě s cílem vyvolat nové
volby. Tento postup se mnohdy v téže obci opakuje i několikrát během volebního období.
Nejen, že taková situace nepřispívá ke stabilitě obce a ke správě jejích záležitostí, ale
představuje též nemalé náklady na státní rozpočet na opakované uspořádání voleb.
Pro situace, které doposud vyžadovaly vyhlášení nových voleb, se navrhuje zavést institut
doplňovacích voleb. O uprázdněné mandáty se budou moci ucházet kandidáti z celého
politického spektra v obci. To by mohlo vést k větší zdrženlivosti při pokládání mandátů těch,
co doposud v nových volbách spatřovali účelový nástroj pro získání výhodnějšího poměru sil.
Mechanismus pro vyhlášení doplňovacích voleb bude obdobný jako v případě nových voleb
s tím, že ministr vnitra ve sdělení o vyhlášení doplňovacích voleb uvede i počet mandátů, které
se v nich budou obsazovat.
Pokles členů zastupitelstva pod hranici 5 členů je vypuštěn jako důvod pro konání nových
voleb, neboť v takovém případě bude naplněn důvod pro konání voleb doplňovacích, pokud
však současně nedošlo k poklesu počtu členů pod polovinu z počtu určeného zastupitelstvem
obce před celostátními volbami do zastupitelstva obce (viz ustanovení § 67 a násl. zákona
č. 128/2000 Sb., o obcích). Pokles pod polovinu členů zastupitelstva obce tedy zůstává hlavním
důvodem pro vyhlášení nových voleb.
Pro názornější pochopení lze uvést následující příklady. Zastupitelstvo obce o patnácti členech
poklesne na šest členů. Jsou dány důvody pro vyhlášení nových voleb, protože došlo v průběhu
volebního období k poklesu pod polovinu. Důvod pro konání nových voleb (za situace, kdy se
mohou mimořádné volby ještě konat – viz § 58 odst. 2, resp. nově odst. 3) je zřejmý.
Neobsazenost více než poloviny mandátů v zastupitelstvu obce evokuje zásadní problém ve
fungování obce a je legitimním důvodem pro vyhlášení nových voleb, a tedy „rozdání nových
karet“.
V případě, kdy je zastupitelstvo o sedmi členech a dojde k poklesu na pět členů, tak se žádné
volby nevyhlašují, neboť nedošlo k poklesu pod pět členů a ani k poklesu pod polovinu. Pokud
dojde k další rezignaci (či jinému důvodu pro zánik mandátu podle § 55), a tedy k poklesu na
čtyři členy, vyhlašují se volby doplňovací, neboť je naplněn důvod podle odstavce druhého.
Kdyby však došlo přímo k poklesu na tři členy, je dán důvod pro konání nových voleb, které
mají podle textace odstavce druhého přednost („a není-li dán důvod pro konání nových voleb“).
8
Důvod pro konání nových voleb (za situace, kdy se mohou mimořádné volby ještě konat – viz
§ 58 odst. 2, resp. nově odst. 3) je zřejmý. Neobsazenost více než poloviny mandátů
v zastupitelstvu obce evokuje zásadní problém ve fungování obce a je legitimním důvodem pro
vyhlášení nových voleb, a tedy „rozdání nových karet“.
Je třeba dodat, že doplňovací volby jsou institutem, který se má uplatnit toliko v případě
„malých“ zastupitelstev. Typicky o pěti či sedmi členech (maximálně však osmi, což je
teoreticky možné, ale zastupitelstva obce z praktických důvodů pro stanovení kvora
nepřistupují k určení zastupitelstev o sudých počtech členů). Jak uvedeno výše, má jít o institut,
který na straně jedné umožní navrátit počet členů zastupitelstva na zákonem předvídaný stav,
ale současně minimalizuje snahy využít rezignace menšiny zastupitelů k vyvolání nových
voleb. To se dnes děje právě u těchto druhů zastupitelstev. Pokud jde o zastupitelstva o devíti
a více členech, nepřichází doplňovací volby do úvahy, neboť u nich nemůže dojít k poklesu
počtu členů pod pět, aniž by šlo zároveň o pokles pod polovinu (tedy důvod pro nové volby).
Nově se nové volby též předpokládají tam, kde budou vyhlášeny volby doplňovací, ale v obci
se nenajde dostatek kandidátů na doplnění zastupitelstva obce [§ 58 odst. 1 písm. b) odkazující
na 58b odst. 4]. V takovém případě se opět ukazuje, že zastupitelstvo má zásadnější problém
ve fungování a je na místě vyhlásit nové volby. Další důvody pro konání nových voleb
vycházejí ze stávající právní úpravy.
Odstavce 3 až 5 ustanovení § 58 v zásadě přebírají stávající pravidla vztahující se k novým
volbám a rozšiřují je i na volby doplňovací, neboť není důvod se od nich i v případě voleb
doplňovacích odchýlit (nestanoví-li zákon jinak).
V procesu vedoucímu k vyhlášení nových voleb (odst. 5) se zmiňuje možný odlišný režim
(formulace „není-li v tomto zákoně stanoveno jinak“) pro vyhlášení nových či doplňovacích
voleb. Je to z důvodu mírně procesně odlišného postupu v situacích podle § 58b, tedy po již
vyhlášených doplňovacích volbách, které se neuskuteční, kde není pro vyhlášení voleb stěžejní
návrh starosty obce zaslaný prostřednictvím krajského úřadu, ale oznámení registračního úřadu.
K bodu 13 (§ 58a a 58b)
Ustanovení stanoví procesní odchylky či doplnění oproti standardní úpravě organizačně-
technické přípravy voleb (§ 58a) a přináší řešení některých specifických situací (§ 58b) ve
vztahu k doplňovacím volbám.
Ustanovení § 58a odst. 1 souvisí s charakterem doplňovacích voleb a s podobou sdělení
o vyhlášení doplňovacích voleb, které se bude publikovat se Sbírce zákonů, a výslovně uvádí,
že se v doplňovacích volbách obsazuje pouze tolik mandátů, kolik jich chybí do počtu
stanoveného zastupitelstvem obce pro funkční období, tedy do počtu, který byl určen postupem
podle § 67 a násl. zákona o obcích před řádnými volbami do zastupitelstev obcí. S tím pak
souvisí odstavec šestý, který stanoví, že volič disponuje jen tolika hlasy, kolik mandátů je
obsazováno.
Na toto pravidlo navazuje i určení, kolik kandidátů může volební strana pro doplňovací volby
kandidovat (§ 58a odst. 2). Jde o počet, který bude obsazován, zvýšený o dva. Tedy v případě,
že je obsazován v doplňovacích volbách jeden mandát, může volební strana kandidovat
maximálně tři kandidáty, v případě, že jsou obsazovány dva mandáty, tak maximálně čtyři
kandidáty atd. Současně se stanoví, že kandidátem nemůže být osoba, která již mandát člena
9
zastupitelstva obce vykonává. Toto zcela logické pravidlo je explicitně zmíněno hlavně pro
specifické situace podle třetího odstavce (viz dále).
V § 58a odst. 3 se zakotvuje informační povinnost obecního úřadu ve vztahu k registračnímu
úřadu po vyhlášení doplňovacích voleb pro situaci, kdy po uplynutí lhůty pro podání
kandidátních listin dojde k nastoupení náhradníka na uprázdněný mandát, a situaci, kdy po
vyhlášení doplňovacích voleb dojde k zániku mandátu (bez náhradníka). Informační povinnost
je nezbytná pro další postup registračního úřadu (§ 58a odst. 4, případně § 58b odst. 1 a 2).
V případě, že registrační úřad dostal před rozhodnutím v registračním řízení informaci
o nastoupení některého z kandidátů na podaných kandidátních listinách do funkce člena
zastupitelstva obce, rozhodne o škrtnutí tohoto kandidáta, neboť dochází k rozporu s pravidlem
podle § 58a odst. 2 věty poslední (kandidátem nemůže být osoba, která již mandát člena
zastupitelstva obce vykonává). Pokud dojde k předání informace po registraci kandidátní
listiny, postupuje se obdobně jako v případě vzdání se kandidatury, tedy registrační úřad
informuje Český statistický úřad o nastalé skutečnosti a zajistí zveřejnění dané informace ve
volební místnosti/místnostech.
V § 58a odst. 5 se navrhuje výslovně upravit, že hlasovací lístek bude obsahovat informaci, že
je určen pro doplňovací volby do zastupitelstva obce, a informaci o počtu obsazovaných
mandátů (těch může být podle situace od jednoho do čtyř). Tyto informace (spolu s tradičním
informačním letákem, který je distribuován voličům spolu s hlasovacím lístkem) poslouží voliči
zejména k tomu, aby věděl, kolika hlasy bude při hlasování disponovat (§ 58a odst. 6).
Ustanovení v odstavci sedmém stanovuje postup pro nastupování náhradníků, přičemž
odkazuje na pravidla určení pořadí náhradníků podle § 45 odst. 5.
V odstavci osmém návrh explicitně uvádí, že v případě doplňovacích voleb se neuplatní obecné
pravidlo pro zánik mandátu. S ohledem na skutečnost, že zastupitelstvo obce doplňovacími
volbami nezaniká, ale je toliko doplňováno, je třeba výslovně aplikaci daného ustanovení
vyloučit.
V odstavci devátém se výslovně upravuje vydání osvědčení o zvolení v doplňovacích volbách.
Navrhovaný § 58 odst. 4 sice pro případ doplňovacích voleb odkazuje na obdobné použití
„obecných“ ustanovení zákona, ta ovšem pro vydání osvědčení o zvolení použít nelze. Tato
obecná ustanovení totiž z hlediska časového odkazují na „ustavující zasedání zastupitelstva“,
které je ovšem z povahy věci v doplňovacích volbách vyloučeno (žádné „nové“ zastupitelstvo
zvoleno nebylo). Na rozdíl od ustavujícího zastupitelstva, jehož zasedání má být svoláno do 15
dnů po uplynutí lhůty k podání návrhu na soudní přezkum voleb (§ 91 odst. 1 zákona
č. 128/2000 Sb., o obcích), je přitom okamžik konání prvního zasedání zastupitelstva po
doplňovacích volbách nejistý – obecná úprava svolávání zasedání zastupitelstva podle § 92
odst. 1 zákona o obcích počítá až s tříměsíčním intervalem. Jeví se tak žádoucí, aby vydání
osvědčení o zvolení členům zastupitelstva zvolených v doplňovacích volbách bylo vázáno na
určitý časový okamžik. Navrhuje se tak, aby registrační úřad vydal kandidátům zvoleným
v doplňovacích volbách za členy zastupitelstva obce osvědčení o zvolení, a to bez zbytečného
odkladu poté, co uplyne lhůta pro podání návrhu soudu na neplatnost hlasování, voleb nebo
neplatnost volby kandidáta, a jestliže byl takový návrh podán, tak do 15 dnů ode dne právní
moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů
nebylo vyhověno. V případě, kdy soud shledá oprávněným návrh na neplatnost volby
10
kandidáta, vydá registrační úřad do 7 dnů po právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby
kandidáta (§ 60) osvědčení o zvolení kandidátovi v pořadí stanoveném podle § 45 odst. 3 a 4.
V § 58a odst. 10 se upravuje otázka složení slibu zvolených členů zastupitelstva vzešlých
z doplňovacích voleb. Přebírá se model, který funguje v případě nastupování náhradníků, tedy
že dojde ke složení slibu na prvním zasedání zastupitelstva obce, kterého se členové
zastupitelstva obce zvolení v doplňovacích volbách zúčastní. Nepracuje se s termínem
„ustavující“ zasedání zastupitelstva obce, neboť zastupitelstvo obce se doplňovacími volbami
neustavuje, ale doplňuje. V případě doplňovacích voleb se z tohoto důvodu ani nepracuje s tím,
že by zastupitelstvo obce v případě doplňovacích voleb muselo čekat se svoláním zasedání po
doplňovacích volbách na uplynutí lhůty pro soudní přezkum, případně vyčkat do rozhodnutí
správního soudu (možnost soudního přezkumu doplňovacích voleb však vyloučena není).
Ustanovení § 58b pak řeší specifické situace, které mohou po vyhlášení doplňovacích voleb
nastat.
Primárně (§ 58b odst. 1 ve spojení s odst. 4) jde o situaci, kdy je z podaných kandidátních listin
zřejmé, že ani provedením doplňovacích voleb nebude možno zajistit doplnění zastupitelstva
alespoň na pět členů.
Např. budou obsazovány dva mandáty v zastupitelstvu o pěti členech (tedy došlo k poklesu
počtu členů zastupitelstva na tři členy – důvod pro konání doplňovacích voleb na obsazení dvou
mandátů). Registrován však bude pouze jeden kandidát, případně dva kandidáti, ale jeden
z nich bude oznámen registračnímu úřadu jako kandidát, kterému vznikl po registraci mandát
(viz výše oznamovací povinnost obecního úřadu), případně se kandidatury vzdal či byla jeho
kandidatura odvolána. V takové situaci je zřejmé, že by mohl být zvolen maximálně čtvrtý člen
zastupitelstva, a tedy doplňovací volby by nezajistily doplnění počtu členů zastupitelstva na pět
členů. Z ekonomického hlediska není racionální volby konat, proces přípravy se tak zastavuje
a současně je na místě pokusit se v obci obsadit znovu zastupitelstvo jako celek. Bude tak dán
důvod pro vyhlášení nových voleb, které ministr vnitra vyhlásí do 30 dnů ode dne doručení
oznámení registračního úřadu.
Doplňovací volby se nebudu konat ani tehdy, pokud po vyhlášení doplňovacích voleb dojde
v zastupitelstvu obce k dalším rezignacím (§ 58b odst. 2 ve spojení s odst. 5). Konání
doplňovacích voleb by bylo v takovém případě opět zbytečné a neekonomické. Podle situace
by došlo k vyhlášení „dalších“ doplňovacích voleb v situaci (v zásadě možné jen
u zastupitelstev o pěti členech, kde nejprve došlo k zániku jednoho mandátu bez možnosti
obsadit jej náhradníkem, a po vyhlášení doplňovacích voleb došlo k zániku dalšího mandátu),
nebo voleb nových, neboť další zánik mandátu po vyhlášení doplňovacích voleb již vedl
k poklesu členů zastupitelstva obce pod polovinu.
O uvedených skutečnostech se dozví registrační úřad buď sám (vzdání se kandidatury), nebo
na základě oznámení obecního úřadu podle § 58a odst. 3. Lhůta na oznámení těchto skutečností
se zkracuje na 12. hodinu dne předcházejícího dni voleb (tyto volby jsou volby jednodenní,
které se konají v sobotu, tedy mezním okamžikem je pravé poledne v pátek). Ke zkrácení
dochází proto, že v obvodu registračního úřadu se zpravidla budou konat v daném termínu jen
jedny doplňovací volby, navíc v malé obci, tedy není riziko zahlcení registračního úřadu těmito
skutečnostmi či oznámeními. Přenos informace o nekonání doplňovacích voleb obci,
Ministerstvu vnitra a Českému statistickému úřadu se pak musí odehrát bezodkladně (§ 58b
11
odst. 1 a 2). Stanoví se též povinnost uvést informaci o nekonání doplňovacích voleb na
internetových stránkách registračního úřadu, obecního úřadu a Ministerstva vnitra (§ 58b odst.
3). Obecní úřad by měl informaci zveřejnit též způsobem v místě obvyklým.
Ustanovení § 58b odst. 6 pamatuje na to, že i v případě nekonání doplňovacích voleb mohly
volebním orgánům vzniknout náklady (jejich výše bude záviset na tom, v jaké fázi procesu
přípravy budou dány důvody pro nekonání doplňovacích voleb), přičemž je zachováno obecné
pravidlo, že takové volební náklady se hradí ze státního rozpočtu.
K čl. II a III. (přechodné ustanovení a účinnost)
Účinnost se navrhuje k 1. lednu 2026, aby navazovala na nové znění zákona o volbách do
zastupitelstev obcí po novelizaci změnovým zákonem k zákonu o správě voleb (zákon
č. 89/2024 Sb.). Přechodné ustanovení odsouvá aplikaci nových pravidel až na první celostátní
volby do zastupitelstev obcí po nabytí účinnosti. Je to z důvodu, aby se novými pravidly
nezasahovalo do stávajícího volebního období zastupitelstev obcí.
V Praze dne 6. listopadu 2025
Miloš Vystrčil v. r.
předseda Senátu
12
Platné znění částí zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterých se novelizace týká, s vyznačením
navrhovaných změn
§ 3
(1) Volby do zastupitelstev obcí vyhlašuje, nestanoví-li tento zákon jinak, prezident
republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Vyhlášení voleb se vyhlašuje ve Sbírce zákonů
a mezinárodních smluv.
(2) Dodatečné volby, opakované volby a opakované hlasování a nové, nové volby
a doplňovací volby se konají v jednom dni. Hlasování začíná v 7.00 hodin a končí ve 22.00 hodin.
§ 22
(1) Obecní úřad oznámí nejpozději 81 dnů přede dnem voleb registračnímu úřadu počet
členů zastupitelstva obce, který má být zvolen. Současně tuto informaci zveřejní na úřední desce.
Kromě toho může být počet členů zastupitelstva obce uveřejněn způsobem v místě obvyklým.
(2) Volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik činí
počet členů volených do příslušného zastupitelstva obce. Jsou-li pro volby do zastupitelstva obce
vytvořeny volební obvody, může volební strana na kandidátní listině pro každý volební obvod
uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik členů tohoto zastupitelstva má být v tomto volebním obvodu
voleno. V obcích, kde se má volit 7 a méně členů zastupitelstva obce, volební strana může na
kandidátní listině uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik činí počet členů volených do příslušného
zastupitelstva obce zvýšený o jednu třetinu a zaokrouhlený na celé číslo dolů.
(3) Nedosahuje-li souhrnný počet kandidátů uvedených na všech registrovaných
kandidátních listinách nadpoloviční většiny počtu členů zastupitelstva obce, který má být volen,
popřípadě je menší než 5, volby se v této obci nekonají.
§ 25
Hlasovací lístky
(1) V záhlaví každého hlasovacího lístku musí být uveden název obce a počet členů
zastupitelstva, který má být zvolen. Jsou-li vytvořeny volební obvody, uvede se v záhlaví
hlasovacího lístku též označení volebního obvodu a počet členů zastupitelstva, který má být v
daném obvodu zvolen. Hlasovací lístky pro volby do zastupitelstev územně členěných statutárních
měst a do Zastupitelstva hlavního města Prahy jsou označeny na levém okraji svislým barevným
pruhem.
(2) Kandidáti každé volební strany jsou uvedeni na společném hlasovacím lístku v pořadí
určeném volební stranou, a to v samostatných zarámovaných sloupcích. Sloupce jsou umístěny
vedle sebe; není-li to pro počet volebních stran možné, pokračují sloupce v následující řadě. Každý
sloupec je nadepsán názvem a vylosovaným číslem volební strany. V záhlaví sloupce je dále
umístěn čtvereček v případě, že jsou v tomto sloupci alespoň 2 kandidáti. Před jménem kandidáta
se umístí rámeček a pořadové číslo kandidáta označené arabskou číslicí.
(3) Hlasovací lístky pro volby do příslušného zastupitelstva s formátem A4 a větším se
tisknou oboustranně. Je-li hlasovací lístek vytištěn oboustranně, uvede se na konci každé strany
text „Pokračování na druhé straně.“.
1
§ 27
Volební obvody
(1) Obec tvoří jeden volební obvod. Zastupitelstvo obce může nejpozději 85 dnů přede
dnem konání voleb vytvořit více volebních obvodů:
a) v obcích s počtem obyvatel do 10 000 tak, aby se v každém volebním obvodu volilo nejméně
5 členů zastupitelstva obce,
b) v obcích s počtem obyvatel od 10 001 do 50 000 obyvatel tak, aby se v každém volebním
obvodu volilo nejméně 7 členů zastupitelstva obce,
c) v obcích s počtem obyvatel nad 50 000 tak, aby se v každém volebním obvodu volilo nejméně
9 členů zastupitelstva obce.
(2) V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech může být městská
část nebo městský obvod součástí pouze jednoho volebního obvodu.
(3) Seznam vytvořených volebních obvodů, jejich popis výčtem volebních okrsků, počty
členů zastupitelstva obce, kteří mají být v jednotlivých volebních obvodech voleni, a potřebný
počet podpisů pro nezávislého kandidáta a sdružení nezávislých kandidátů zveřejní obecní úřad
nejpozději do 81 dnů přede dnem voleb na úřední desce, popřípadě i způsobem v místě obvyklým,
a současně tyto údaje oznámí registračnímu úřadu.
§ 27
Volební obvod
Pro volby do zastupitelstev obcí tvoří území každé obce jeden volební obvod.
§ 45
Zjišťování výsledku voleb
(1) Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování předaných podle
zákona o správě voleb okrskovými volebními komisemi zjistí, kolik hlasů bylo odevzdáno pro
každého kandidáta na hlasovacím lístku a kolik pro každou volební stranu. Dále zjistí celkový počet
platných hlasů pro všechny volební strany a která z volebních stran získala méně než 5 % z
celkového počtu platných hlasů poděleného voleným počtem členů zastupitelstva a vynásobeného
počtem jejích kandidátů, nejvýše však voleným počtem členů zastupitelstva; k takovýmto
volebním stranám a hlasům pro ně odevzdaným se při dalším zjišťování výsledků voleb a
přidělování mandátů již nepřihlíží. Zjistí-li Český statistický úřad, že do dalšího zjišťování
výsledků voleb nepostupují alespoň 2 volební strany, snižuje se hranice 5 % postupně vždy o 1 %
až do splnění uvedené podmínky. Dále zjistí, zda bude takto obsazena alespoň nadpoloviční většina
mandátů, popřípadě celkový počet přidělených mandátů bude v rámci celé obce větší než 5.
Nebude-li uvedená podmínka splněna, snižuje dále procentní hranici postupně vždy o další
procento až do splnění i této druhé podmínky. Byla-li pro volby do příslušného zastupitelstva
podána 1 kandidátní listina, k hranici 5 % se nepřihlíží. Poté dělí celkový počet platných hlasů,
který obdržela postupující volební strana, postupně čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším
tak, aby počet dělících operací odpovídal počtu kandidátů, kteří jsou na hlasovacím lístku.
(2) Podíly vypočítané způsobem uvedeným v odstavci 1 seřadí Český statistický úřad
podle jejich velikosti až do počtu mandátů, které mají být při volbách do zastupitelstva obce
přiděleny. Za každý podíl obsažený v této početní řadě získá volební strana jeden mandát.
2
V případě rovnosti podílu je rozhodující celkový počet hlasů, který získala volební strana, a je-li i
tento stejný, rozhodne los.
(3) Český statistický úřad přikáže mandáty přidělené kandidátům volební strany podle
pořadí, v jakém jsou uvedeni na hlasovacím lístku, pokud nedojde ke změně pořadí podle odstavce
4.
(4) Český statistický úřad vydělí celkový počet hlasů odevzdaných pro volební stranu
počtem kandidátů této volební strany. Má-li některý z kandidátů nejméně o 10 5 % více hlasů, než
je takto stanovený průměr vyjádřený celým číslem bez zaokrouhlení, postupuje na hlasovacím
lístku na první místo. Je-li takových kandidátů více, určí se jejich pořadí podle počtu hlasů, které
byly pro ně odevzdány; v případě rovnosti hlasů mezi postupujícími kandidáty je rozhodující
původní pořadí kandidátů na hlasovacím lístku.
(5) Kandidáti, kteří neobdrželi mandát, se stávají náhradníky v pořadí stanoveném podle
odstavců 3 a 4. V případě rovnosti hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na hlasovacím lístku.
Nezíská-li volební strana žádný mandát, její kandidáti se náhradníky nestávají.
(6) Jestliže byly vytvořeny volební obvody, provede Český statistický úřad úkony
uvedené v odstavcích 1 až 5 pro každý volební obvod zvlášť.
§ 46
Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obce
(1) Český statistický úřad vyhotoví zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obce a po
podepsání ho předá registračnímu úřadu.
(2) V zápise o výsledku voleb do zastupitelstva obce se uvede
a) počet volebních okrsků v obci, počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek
hlasování, a okrskové volební komise, které nepředaly výsledky hlasování,
b) počet volebních obvodů, pokud byly vytvořeny,
c) b) celkový počet osob zapsaných ve výpisech voličů,
d) c) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
e) d) celkový počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,
f) e) celkový počet odevzdaných úředních obálek,
g) f) počet hlasovacích lístků, které jsou platným hlasem voliče,
h) g) celkový počet platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu,
i) h) celkový počet platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty,
j) i) jména a příjmení kandidátů, kteří byli zvoleni do zastupitelstva obce, a na kandidátní listině
které volební strany byli uvedeni,
k) j) jména a příjmení náhradníků jednotlivých volebních stran podle § 45 odst. 5.
(3) Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obce podepíše
a) pověřený zaměstnanec obce, jejíž úřad plní funkci registračního úřadu,
b) pověřený zaměstnanec Českého statistického úřadu.
3
HLAVA VI
VZNIK A ZÁNIK MANDÁTU, NASTUPOVÁNÍ NÁHRADNÍKŮ, NOVÉ VOLBY
A DOPLŇOVACÍ VOLBY
§ 56
Nastupování náhradníků
(1) Uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu obce, nastupuje za člena tohoto zastupitelstva
náhradník z kandidátní listiny téže volební strany v pořadí podle § 45 odst. 5, a to dnem
následujícím po dni, kdy došlo k zániku mandátu.
(1) Uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu obce, nastupuje za člena tohoto
zastupitelstva náhradník z kandidátní listiny téže volební strany v pořadí podle § 45 odst. 5.
V případě uprázdnění mandátu získaného v doplňovacích volbách nastupuje náhradník
podle § 58a odst. 7. Náhradník nastupuje dnem následujícím po dni, kdy došlo k zániku
mandátu.
(2) Takto nastoupenému členu zastupitelstva obce předá starosta obce do 15 dnů poté, co
se mandát uprázdní, osvědčení o tom, že se stal členem zastupitelstva obce a kterým dnem se jím
stal. V případě neslučitelnosti funkcí podle § 5 odst. 2 postupuje zastupitelstvo obce na nejbližším
zasedání podle § 55 odst. 6 obdobně.
(3) Není-li náhradník, zůstane mandát uprázdněn do konce funkčního období
zastupitelstva obce; to neplatí v případě, že jsou dány důvody pro konání doplňovacích voleb.
§ 57
(1) Postavení náhradníka zaniká
a) dnem voleb, popřípadě nových voleb do zastupitelstva obce,
b) dnem doplňovacích voleb, pokud se náhradník stal náhradníkem členů zastupitelstva obce
zvolených v doplňovacích volbách,
b) c) dnem, kdy je obci doručeno písemné vzdání se postavení náhradníka obsahující úředně
ověřený podpis náhradníka; vzdání se postavení náhradníka lze učinit též elektronicky
prostřednictvím datové schránky nebo podepsané uznávaným elektronickým podpisem zasláním
na adresu elektronické pošty podatelny obce; vzdání se postavení náhradníka nelze vzít zpět,
c) d) ztrátou volitelnosti, nebo
d) e) úmrtím náhradníka.
(2) V případě, že vzdání se postavení náhradníka je obci doručeno podle odstavce 1
v den, kdy již náhradníkovi vznikl mandát člena zastupitelstva obce podle § 56 odst. 1, platí, že jde
o vzdání se mandátu člena zastupitelstva obce.
§ 58
Nové volby
(1) Nové volby do zastupitelstva obce podle tohoto zákona se konají,
a) jestliže se počet členů zastupitelstva obce sníží o více než polovinu oproti počtu určenému
podle zákona a nejsou-li náhradníci podle § 56,
b) jestliže se počet členů zastupitelstva obce sníží pod hranici 5 a nejsou-li náhradníci podle § 56,
4
c) dojde-li ke vzniku nové obce,
d) dojde-li ke vzniku nové městské části nebo nového městského obvodu,
e) dojde-li k rozpuštění zastupitelstva obce podle zvláštního právního předpisu.29)
(2) V posledních 6 měsících funkčního období zastupitelstev obcí se nové volby nekonají.
(3) Pro nové volby se použijí ustanovení tohoto zákona a zákona o správě voleb obdobně.
(4) Nastane-li důvod pro konání nových voleb podle odstavce 1, zašle prostřednictvím
krajského úřadu starosta dotčené obce návrh na vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministerstvu vnitra do 30 dnů ode dne, ve kterém tento důvod vznikl. Obdobně postupuje primátor
hlavního města Prahy, který zasílá návrh Ministerstvu vnitra. Nové volby vyhlásí ministr vnitra do
30 dnů po obdržení návrhu podle věty první.
§ 58
Nové volby a doplňovací volby
(1) Nové volby do zastupitelstva obce podle tohoto zákona se konají,
a) jestliže se počet členů zastupitelstva obce sníží o více než polovinu oproti počtu určenému
podle zákona a nejsou-li náhradníci podle § 56,
b) nastanou-li důvody podle § 58b odst. 4,
c) dojde-li ke vzniku nové obce,
d) dojde-li ke vzniku nové městské části nebo nového městského obvodu,
e) dojde-li k rozpuštění zastupitelstva obce podle zvláštního právního předpisu29).
(2) Doplňovací volby do zastupitelstva obce podle tohoto zákona se konají,
a) jestliže počet členů zastupitelstva obce klesne pod 5, nejsou-li náhradníci podle § 56 a není-
li dán důvod pro konání nových voleb,
b) nastanou-li důvody podle § 58b odst. 5.
(3) V posledních 6 měsících funkčního období zastupitelstev obcí se nové a doplňovací
volby nekonají.
(4) Pro nové a doplňovací volby se použijí ustanovení tohoto zákona a zákona o správě
voleb obdobně, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
(5) Nastane-li důvod pro konání nových voleb nebo doplňovacích voleb, zašle, není-li
v tomto zákoně stanoveno jinak, prostřednictvím krajského úřadu starosta dotčené obce
návrh na vyhlášení nových nebo doplňovacích voleb do zastupitelstva obce Ministerstvu
vnitra do 30 dnů ode dne, ve kterém tento důvod vznikl. Obdobně postupuje primátor
hlavního města Prahy, který zasílá návrh na vyhlášení nových voleb Ministerstvu vnitra.
Nové nebo doplňovací volby vyhlásí ministr vnitra do 30 dnů po obdržení návrhu podle věty
první, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak; ve sdělení o vyhlášení doplňovacích voleb
současně uvede počet obsazovaných mandátů podle § 58a odst. 2.
5
§ 58a
Zvláštní ustanovení k doplňovacím volbám
(1) V doplňovacích volbách se obsazuje pouze tolik mandátů, kolik jich chybí do počtu
stanoveného zastupitelstvem obce pro volební období.
(2) Volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše takový počet kandidátů,
kolik členů zastupitelstva obce se volí v doplňovacích volbách, zvýšený o 2. Kandidátem
nemůže být osoba, která vykonává mandát člena zastupitelstva obce.
(3) Obecní úřad neprodleně oznámí registračnímu úřadu
a) nastoupení náhradníka po uplynutí lhůty pro podání kandidátních listin pro doplňovací
volby do zastupitelstva obce,
b) zánik mandátu v době po vyhlášení doplňovacích voleb do zastupitelstva obce, není-li
náhradník.
(4) Registrační úřad rozhodne na základě informace obecního úřadu podle odstavce
3 písm. a) o škrtnutí kandidáta, jestliže se kandidát stane členem zastupitelstva obce po
podání kandidátní listiny. Registrační úřad oznámí na základě informace obecního úřadu
podle odstavce 3 písm. a) neprodleně Českému statistickému úřadu, že kandidát pro
doplňovací volby do zastupitelstva obce se stal členem zastupitelstva obce po registraci
kandidátní listiny. Registrační úřad zajistí zveřejnění informace o tom, že takový kandidát
se stal členem zastupitelstva obce a k hlasům pro něj odevzdaným se při zjišťování výsledků
voleb nepřihlíží, ve všech volebních místnostech.
(5) Na hlasovacím lístku se uvede, že se jedná o doplňovací volby a kolik mandátů má
být obsazeno.
(6) Volič může volit nejvýše tolik kandidátů, kolik mandátů má být obsazeno.
(7) Kandidáti, kteří neobdrželi mandát, se stávají náhradníky členů zastupitelstva
zvolených v doplňovacích volbách v pořadí podle § 45 odst. 5.
(8) V případě konání doplňovacích voleb se neuplatní ustanovení § 55 odst. 2 písm. e).
(9) Registrační úřad vydá kandidátům zvoleným v doplňovacích volbách za členy
zastupitelstva obce osvědčení o zvolení, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy uplyne lhůta
pro podání návrhu soudu na neplatnost hlasování, voleb nebo neplatnost volby kandidáta,
a jestliže byl takový návrh podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu
o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno.
(10) Členové zastupitelstva obce zvolení v doplňovacích volbách složí slib na prvním
zasedání zastupitelstva obce, jehož se zúčastní.
§ 58b
Nekonání doplňovacích voleb a nové volby
(1) Doplňovací volby se nekonají v případě, kdy je ze souhrnného počtu
registrovaných kandidátních listin zřejmé, že provedení doplňovacích voleb nezajistí
obsazení zastupitelstva obce alespoň v počtu 5 mandátů. Registrační úřad o nekonání
doplňovacích voleb informuje bezodkladně obecní úřad, Český statistický úřad
a Ministerstvo vnitra. Podle věty první a druhé se postupuje též v případě, kdy je
6
registračnímu úřadu po registraci kandidátních listin doručeno prohlášení o vzdání se
kandidatury, odvolání kandidáta, nebo oznámení podle § 58a odst. 3 písm. a), a to do 12.00
hodin dne předcházejícího dni voleb, a je zřejmé, že provedení doplňovacích voleb nezajistí
obsazení zastupitelstva obce alespoň v počtu 5 mandátů.
(2) Doplňovací volby se nekonají v případě, kdy je na základě oznámení obecního
úřadu podle § 58a odst. 3 písm. b), které bude doručeno registračnímu úřadu nejpozději do
12.00 hodin dne předcházejícího dni voleb, zřejmé, že ani provedení doplňovacích voleb
nezajistí obsazení zastupitelstva obce alespoň v počtu 5 mandátů, nebo byl dán důvod pro
konání nových voleb. Registrační úřad o nekonání doplňovacích voleb informuje
bezodkladně obecní úřad, Český statistický úřad a Ministerstvo vnitra.
(3) Registrační úřad, Ministerstvo vnitra a obecní úřad zveřejní informaci o nekonání
doplňovacích voleb podle odstavce 1 nebo 2 na svých internetových stránkách. Obecní úřad
může kromě toho informaci zveřejnit též způsobem v místě obvyklým.
(4) Nekonají-li se doplňovací volby z důvodů podle odstavce 1, vyhlásí ministr vnitra
nové volby do zastupitelstva obce do 30 dnů po obdržení oznámení registračního úřadu.
(5) Nekonají-li se doplňovací volby z důvodů podle odstavce 2 a nejsou-li dány důvody
pro konání nových voleb, vyhlásí ministr vnitra doplňovací volby do zastupitelstva obce do
30 dnů po obdržení oznámení registračního úřadu. Nekonají-li se doplňovací volby z důvodů
podle odstavce 2 a jsou-li dány důvody pro konání nových voleb, vyhlásí ministr vnitra nové
volby do zastupitelstva obce do 30 dnů po obdržení oznámení registračního úřadu.
(6) Nekonají-li se doplňovací volby z důvodů podle odstavce 1 nebo 2, hradí se ze
státního rozpočtu výdaje orgánů státní správy, krajů, obcí a okrskových volebních komisí
spojené s přípravou doplňovacích voleb.
§ 66
Při nových a doplňovacích volbách podle § 58 a při dodatečných nebo opakovaných
volbách nebo opakovaném hlasování podle § 54 se volí členové zastupitelstev obcí pouze na
zbývající část funkčního období.
7
Příloha k zákonu č. 491/2001 Sb.
Počty podpisů na peticích podle § 21 odst. 1
Obec, městská část, městský Potřebné počty podpisů voličů zapsaných v
obvod, seznamech
popřípadě volební obvod
pro nezávislé kandidáty pro sdružení
nezávislých kandidátů
z počtu voličů do zastupitelstva obce, městské části,
městského obvodu,
popřípadě volebního obvodu
do 500 voličů 5 % 7 %
nad 500 do 3000 voličů 4 %, nejméně 25 7 %
nad 3000 do 10 000 voličů 3 %, nejméně 120 7 %
nad 10 000 do 50 000 voličů 2 %, nejméně 600 7 %
nad 50 000 do 150 000 voličů 1 %, nejméně 1000 7 %
nad 150 000 voličů 0,5 %, nejméně 1500 7 %.
8