Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Návrh zákona o správě dat, o řízeném přístupu k datům a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o správě dat a o řízeném přístupu k datům) předkládá vládě na základě jejího usnesení ze dne 16. srpna 2023 č. 576 místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí jakožto člen vlády pověřený koordinací digitalizace.
Cílem návrhu zákona je vyplnit mezeru v současné právní úpravě správy dat a odstranit nevhodnou praxi v oblasti správy a zpřístupňování dat veřejného sektoru, která vede k tomu, že u většiny těchto dat není zdaleka využit jejich plný potenciál. To limituje možnosti ex ante či ex post hodnocení veřejných politik, přináší náklady v podobě potřeby opakovaného získávání podobných dat či limituje možnost vědecké obce a odborné veřejnosti pracovat s poznatky získanými z dat veřejné správy.
Navrhovaný zákon reaguje na nedostatky existující právní úpravy v oblasti dat veřejného sektoru a zároveň implementuje kapitolu II Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/868 ze dne 30. května 2022 o evropské správě dat a o změně nařízení (EU) 2018/1724 (akt o evropské správě dat). To nabylo účinnosti 24. září 2023 a vychází z Evropské datové strategie a navazuje na řadu existujících právních předpisů EU v této oblasti, jakými jsou například Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, Nařízení o volném toku neosobních údajů, Směrnice o otevřených datech nebo Směrnice o právní ochraně databází (tzv. Databázová směrnice).
Navrhovaný zákon má za cíl zavést principy správy dat veřejného sektoru a upravit řízený přístup k datům veřejného sektoru a umožnit jejich opětovné užití. Navrhovaný zákon je systematicky rozdělený do pěti částí a sedmi hlav (část první tvoří Obecná ustanovení, Správa dat, Řízený přístup k datům, Působnost v oblasti správy dat a řízeného přístupu k datům, Kontrola, Přestupky a Zmocňovací ustanovení). 
Jádro navrhovaného zákona tvoří Hlava II (Správa dat; § 5 - § 10) a III (Řízený přístup k datům § 11 - § 29). Část druhou, třetí a čtvrtou tvoří novelizace zákona o správních poplatcích, zákona o rejstříku trestů a evidenci přestupků a zákona o zdravotních službách. Účinnost navrhovaného právního předpisu je pak obsažena v části páté. 
Podle Hlavy I zákona se bude navrhovaný předpis vztahovat na data a provozní údaje vedené v informačních systémech veřejné správy spravovaných subjekty veřejného sektoru podle nařízení o evropské správě dat. Zákon pro ně zavádí označení správce dat. 
Z působnosti zákona jsou vyňaty dva typy správců dat:
· správci dat, u kterých by navrhované povinnosti mohly představovat riziko v oblasti plnění jejich úkolů a bezpečnostní riziko obecně (zpravodajské služby České republiky, Ministerstvo obrany a ozbrojené síly České republiky, bezpečnostní sbory, Vojenská policie, Národní bezpečnostní úřad, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Česká národní banka, Finanční analytický úřad), 
· správci dat, u kterých bylo v rámci hodnocení dopadů identifikováno z hlediska očekávaných nákladů a přínosů jako nevýhodné povinnosti zavádět (územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí). 

Zákon však předpokládá možnost, že správci dat, na které zákon nedopadá, mohou dobrovolně dodržovat principy a požadavky vyplývající z Hlavy II, tedy správy dat, pokud tím nejsou ohroženy jejich úkoly.
Cílem Hlavy II navrhovaného zákona je zajistit, aby se data uchovávaná v registrech, evidencích, seznamech nebo rejstřících veřejné správy stala samostatným artefaktem s vlastním životním cyklem. To znamená, že budou udržována dohledatelně, dostupně a interoperabilně v kontextu svého využití, a nebudou závislá pouze na původním informačním systému veřejné správy, ve kterém jsou spravována. Jen tak může být zajištěno, že hodnota těchto dat bude plně využitelná i pro další potenciální uživatele napříč veřejnou správou, vědeckou obcí či (odbornou) veřejností.
K těmto účelům Hlava II zákona stanoví správcům dat povinnost řádně spravovat data. Touto povinností se rozumí zejména popis a identifikace dat samotných a způsobů jejich předávání (tzv. datových rozhraní). Tyto popisy následně budou přehledně evidovány ve veřejném registru. Těmito registry budou nové informační systémy veřejné správy – Národní katalog dat a Národní geoportál. Veřejná správa a veřejnost tak budou vědět, jakými daty stát disponuje a k čemu slouží. 
Zřízením Národního geoportálu návrh zákona reaguje na věcný záměr zákona o národní infrastruktuře pro prostorové informace, který byl schválen 19. července 2021 usnesením vlády č. 636, a který je navrhovaným zákonem částečně proveden.
Navrhovaný zákon v Hlavě III vytváří právní rámec pro mechanismus řízeného přístupu k datům. Ten umožní za jasně definovaných podmínek garantujících ochranu před zneužitím přístup a opětovné užití dat vymezených v čl. 3 odst. 1 nařízení o evropské správě dat (data chráněná z důvodů obchodní důvěrnosti; statistické důvěrnosti; ochrany práv duševního vlastnictví třetích osob; nebo ochrany osobních údajů), která jsou v současné době z poskytování vyloučena. Taková úprava zároveň umožní, aby bylo možné adekvátním způsobem propojit některé typy dat veřejné správy a využít tak jejich informační hodnotu.
Návrh zákona obsahuje systém nástrojů (právních, technických i organizačních), které zajišťují ochranu kolidujících práv a zájmů, zejména v podobě práva na ochranu osobních údajů, a minimalizují rizika, která by byla s opětovným užitím dat spojená. Zohledňuje potřebu zabezpečení na několika úrovních, od posouzení dat samotných, přes důvěryhodnost osob, kterým by měla být zpřístupněna, až po zabezpečení zpracování dat.
Návrh zákona v souladu s nařízením o evropské správě dat zřizuje jednotné informační místo, kterým bude Digitální a informační agentura. Úkolem jednotného informačního místa bude přijímání žádostí o řízený přístup k datům. V případě žádosti o přístup k datům, jež jsou v gesci většího množství povinných subjektů, bude Agentura provádět propojování jejich datových rozhraní. Návrh zákona dále identifikuje v souladu s čl. 7 nařízení o evropské správě dat příslušné subjekty, které budou poskytovat odbornou podporu a budou zajišťovat řízený přístup v určených oblastech.
Nabytí účinnosti navrhovaného zákona o správě dat a o řízeném přístupu k datům je stanoveno patnáctý den po jeho vyhlášení. Návrh zákona dále obsahuje ustanovení o dělené účinnosti tak, aby se správci dat mohly dostatečně připravit na nové povinnosti a mohly nezbytné náklady rozprostřít v delším časovém úseku (povinnosti z řízeného přístupu nabývají účinnosti 1. ledna 2028 a povinnosti ze správy dat 1. ledna 2029).
Součástí předkládaného materiálu je závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA), kde jsou detailně popsány dopady navrhované právní úpravy.
Meziresortní připomínkové řízení k původnímu návrhu zákona proběhlo od 22. dubna 2024 do 22. května 2024 a navrhovatel si tedy dovoluje pouze odkázat na jeho výsledky s tím, že tento návrh zákona je totožný, až na úpravy provedené stanoviskem LRV a vládou, a na nezbytné legislativně-technické a stylistické úpravy.
Vzhledem k tomu, že návrh zákona má implementační povahu a je totožný s vládním návrhem, který již byl projednáván Poslaneckou sněmovnou v jejím 9. volebním období jako sněmovní tisk č. 941, bylo ministryní spravedlnosti a předsedkyní Legislativní rady vlády pod čj. 41854-2025-UVCR rozhodnuto, že meziresortního připomínkové řízení se neprovede.
1