Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDNKACN8A najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
10. volební období
24/0
Návrh poslanců Víta Rakušana, Lukáše Vlčka, Věry Kovářové, Michaely
Šebelové, Pavly Pivoňka Vaňkové, Jana Berkiho, Michaely Opltové,
Barbory Urbanové, Jana Papajanovského, Matěje Hlavatého a Jana
Svitáka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb.,
o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a další zákony
v souvislosti s podporou spolupráce obcí
Zástupce předkladatele: Rakušan V. a další
Doručeno poslancům: 14. listopadu 2025 v 8:05
Návrh
ZÁKON
ze dne ….…….……. 2026,
kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších
předpisů, a další zákony v souvislosti s podporou spolupráce obcí
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna obecního zřízení
Čl. I
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.,
zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona
č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona
č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb.,
zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona
č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb.,
zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona
č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb.,
zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona
č. 458/2011 Sb., zákona č. 72/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb.,
zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb.,
zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona
č. 257/2017 Sb., zákona č. 175/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 263/2019 Sb.,
zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona
č. 152/2023 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 160/2023 Sb., zákona
č. 418/2023 Sb., zákona č. 89/2024 Sb. a zákona č. …/…. Sb., se mění takto:
1. V § 53a se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Je-li společenství obcí svěřen výkon státní
správy, obdrží na něj ze státního rozpočtu příspěvek.“.
2. V § 53a se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Společenství obcí může být poskytnut ze státního rozpočtu příspěvek na činnost.“.
3. V § 53d se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Orgány společenství obcí jsou shromáždění starostů, předseda, kancelář
společenství obcí, případně další orgány stanovené zákonem nebo určené stanovami.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
4. V § 53d odst. 2 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje.
5. V § 53d se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Předseda plní úkoly statutárního orgánu
zaměstnavatele vůči vedoucímu kanceláře společenství obcí.“.
1
6. V § 53d se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4) Kancelář společenství obcí tvoří vedoucí kanceláře společenství obcí a další
zaměstnanci společenství obcí, nejsou-li zařazeni do organizační složky společenství obcí
nebo podle zákona do jiného orgánu společenství obcí. Kancelář společenství obcí
a) plní úkoly, které jí svěřují stanovy společenství obcí,
b) plní úkoly, které jí uložilo shromáždění starostů, předseda nebo jiný orgán společenství
obcí,
c) provádí úkony ve správním řízení nebo jiné úkony správního orgánu, stanoví-li zákon,
že tyto úkony provádí společenství obcí, aniž by určoval, který jeho orgán je k nim
příslušný.
(5) Vedoucí kanceláře společenství obcí stojí v čele kanceláře společenství obcí.
Vedoucí kanceláře společenství obcí plní úkoly
a) které mu uložilo shromáždění starostů, předseda nebo jiný orgán společenství obcí,
b) statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči
zaměstnancům společenství obcí.
(6) Zaměstnanec společenství obcí podílející se na výkonu působnosti svěřené zákonem
nebo na základě zákona společenství obcí má postavení úředníka územního samosprávného
celku. Na zaměstnance a na společenství obcí se při tom vztahují ustanovení zákona
o úřednících územních samosprávných celků obdobně.“.
7. V § 53e odst. 3 větě první se slova „zařazeného do obecního úřadu“ zrušují.
8. V § 53e odst. 3 větě druhé se slova „v rozsahu stanoveném“ nahrazují slovy „při zajišťování
výkonu správních činností pro danou obec“.
9. V § 53g odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „zaměstnanci“ vkládají slova „podle
odstavce 1 nebo 2“ a slova „v rozsahu stanoveném podle odstavce 3“ se nahrazují slovy
„při zajišťování plnění úkolů“.
10. V § 53g odst. 4 písm. a) se slova „vůči zaměstnanci“ zrušují a za slovo „zaměstnanec“ se
vkládá slovo „dané“.
11. V § 53g odst. 4 písm. b) se slova „vůči zaměstnanci“ zrušují a za slovo „orgán“ se vkládá
slovo „dané“.
12. Za § 53g se vkládá nový § 53h, který zní:
„§ 53h
(1) Pro výkon státní správy svěřené společenství obcí se § 61 odst. 2 použije obdobně.
(2) Nadřízeným správním orgánem orgánu společenství obcí je krajský úřad; úkoly
nadřízeného správního orgánu plní krajský úřad v přenesené působnosti.
(3) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontroluje výkon státní správy svěřené
společenství obcí krajský úřad v přenesené působnosti a výkon ostatních činností svěřených
společenství obcí Ministerstvo vnitra. Při kontrole se zjišťuje, zda společenství obcí
dodržuje
a) při výkonu svěřené státní správy zákony, jiné právní předpisy a v jejich mezích též
usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů, jakož i opatření přijatá při
kontrole výkonu státní správy,
2
b) při výkonu ostatních činností svěřených společenství obcí zákony a jiné právní předpisy,
s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva.
(4) Orgán vykonávající kontrolu podle odstavce 3 může zrušit úkon orgánu společenství
obcí učiněný při plnění úkolů svěřených společenství obcí, je-li v rozporu s právními
předpisy; to neplatí, jestliže je možné zákonnost tohoto úkonu přezkoumat jiným
postupem.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o obecní policii
Čl. II
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona
č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb.,
zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona
č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb.,
zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona
č. 204/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb.,
zákona č. 248/2017 Sb., zákona č. 261/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona
č. 418/2021 Sb., zákona č. 427/2023 Sb. a zákona č. …/…. Sb., se mění takto:
1. V § 1 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 32 zní:
„(2) Obecní policii může jako svůj orgán zřídit rovněž společenství obcí32); nestanoví-li
zákon jinak, na společenství obcí se hledí jako na obec a na obecní policii společenství obcí
jako na obecní policii. O zřízení a zrušení obecní policie společenství obcí rozhoduje
shromáždění starostů společenství obcí.
____________________
32) § 53a zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
2. V § 1 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Obecní policie společenství obcí vykonává
činnosti podle věty první na území obcí, které jsou členy společenství obcí, uvedených
v rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o jejím zřízení. Obecní policie
společenství obcí nemůže vykonávat činnosti podle věty první na území obce, která má
zřízenu obecní policii nebo je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a.“.
3. V § 1 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6) Název obecní policie společenství obcí obsahuje i název společenství obcí.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
4. § 1a zní:
„§ 1a
(1) Rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zřízení obecní policie
společenství obcí obsahuje alespoň
3
a) názvy obcí, které jsou členy společenství obcí, na jejichž území vykonává činnost
obecní policie společenství obcí,
b) den zřízení obecní policie společenství obcí,
c) způsob úhrady nákladů na zřízení a provoz obecní policie společenství obcí obcemi,
které jsou členy společenství obcí, na jejichž území vykonává činnost obecní policie
společenství obcí,
d) způsob vypořádání finančních závazků zrušeného nebo zaniklého společenství obcí vůči
zaměstnancům obce zařazeným do obecní policie společenství obcí,
e) způsob vypořádání finančních závazků obce, která nadále nebude využívat obecní
policii společenství obcí, vůči společenství obcí,
f) způsob vypořádání finančních závazků společenství obcí vůči zaměstnancům obce
zařazeným do obecní policie společenství obcí v případě jejího zrušení,
g) jméno, příjmení a funkci osoby řídící obecní policii společenství obcí podle § 3 odst. 2.
(2) Shromáždění starostů společenství obcí může rozhodnout o zrušení obecní policie
společenství obcí na základě návrhu nejméně tří pětin členů společenství obcí, na jejichž
území vykonává činnost.
(3) Shromáždění starostů společenství obcí na návrh obce podle odstavce 1 písm. a),
která nehodlá nadále využívat obecní policii společenství obcí a která má vypořádány
finanční závazky vůči společenství obcí podle odstavce 1 písm. e), rozhodnutí o zřízení
obecní policie společenství obcí změní vyškrtnutím této obce z údaje podle
odstavce 1 písm. a).“.
5. Za § 1a se vkládá nový § 1b, který zní:
„§ 1b
(1) Obecní policie je tvořena zaměstnanci obce zařazenými do obecní policie, kteří
a) splňují podmínky § 4 odst. 1 písm. a) až e) (dále jen „čekatel“),
b) splňují podmínky § 4 odst. 1 (dále jen „strážník“),
c) nejsou čekatelem nebo strážníkem.
(2) Zaměstnanci obce podle odstavce 1 písm. a) a c) nemohou
a) vykonávat oprávnění strážníka,
b) prokazovat příslušnost k obecní policii podle § 7 odst. 2 a 3 a § 9.“.
6. V § 3 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Obecní policii společenství obcí řídí předseda společenství obcí nebo člen
shromáždění starostů společenství obcí určený shromážděním starostů společenství obcí.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
7. V § 3 odst. 3 větě první se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „nebo 2“ a za slovo „obce“
se vkládají slova „anebo shromáždění starostů společenství obcí“.
8. V § 3a se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Veřejnoprávní smlouvu podle odstavce 1 nesmí uzavřít společenství obcí.“.
9. V § 4 odstavec 2 zní:
„(2) Jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a dalších
zaměstnanců obce podle § 1b odst. 1 písm. c) starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce
pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii anebo předseda společenství obcí nebo
4
člen shromáždění starostů společenství obcí určený shromážděním starostů společenství
obcí; to neplatí, pokud zastupitelstvo obce nebo shromáždění starostů společenství obcí
svěří tuto pravomoc určenému strážníkovi podle § 3 odst. 3.“.
10. V § 4 se na konci odstavce 3 doplňují slova „nebo jednomu společenství obcí“.
11. Na konci textu § 17g se doplňují slova „nebo 2“.
12. V § 21 odst. 3 se za text „§ 3 odst. 1“ vkládají slova „nebo 2“.
13. V § 23 odst. 1 se slova „starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem
obce řídit obecní policii“ nahrazují slovy „osoba řídící obecní policii podle § 3 odst. 1 nebo
2“ a text „§ 3 odst. 2“ se nahrazuje textem „§ 3 odst. 3“.
14. V § 23 odst. 2 se slova „Starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem
obce řídit obecní policii“ nahrazují slovy „Osoba řídící obecní policii podle § 3 odst. 1 nebo
2“ a text „§ 3 odst. 2“ se nahrazuje textem „§ 3 odst. 3“.
15. V § 26 odst. 3 se za slovo „starosta“ vkládají slova „, předseda společenství obcí“.
16. V § 27a odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „Obec“ vkládají slova „nebo
společenství obcí“.
17. V § 28b se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) V případech podle odstavce 2 může shromáždění starostů společenství obcí vůči
obecní policii postupovat obdobně.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
Čl. III
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady
č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb.,
zákona č. 234/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona
č. 41/2009 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona
č. 303/2013 Sb., zákona č. 178/2018 Sb. a zákona č. 118/2020 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 2 se slova „(dále jen „územní celky v samostatné působnosti“)“ zrušují.
2. V § 1 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Společenství obcí odpovídají za podmínek
stanovených tímto zákonem za škodu při výkonu veřejné moci, která není výkonem státní
správy, svěřené společenstvím obcí zákonem nebo na základě zákona.“.
3. V § 1 odst. 3 se slova „celky v samostatné působnosti“ nahrazují slovy „samosprávné celky
a společenství obcí podle odstavce 2 (dále jen „územní celky v samostatné působnosti“)“.
5
4. V § 3 odst. 1 písm. c) se za slovo „celků“ vkládají slova „nebo společenství obcí“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o informačních systémech veřejné správy
Čl. IV
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých
dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona
č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona
č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb.,
zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona
č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona
č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb.,
zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona
č. 99/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 471/2022 Sb.
a zákona č. 1/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l) vede seznam obecních úřadů, úřadů městských částí nebo městských obvodů územně
členěných statutárních měst, úřadů městských částí hlavního města Prahy a společenství
obcí, které jsou kontaktními místy veřejné správy, a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím
dálkový přístup.“.
2. V § 8a odst. 2 písm. d) se slovo „a“ nahrazuje čárkou, za slovo „Prahy“ se vkládají slova
„a společenství obcí“ a slova „jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis“ se nahrazují
slovy „které Agentura vede na základě jejich požadavku v seznamu
podle § 4 odst. 2 písm. l)“.
3. V § 8a se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Agentura stanovuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační
podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy podle odstavce 2
písm. d) a g) a zveřejňuje je ve Věstníku Agentury a způsobem umožňujícím dálkový
přístup. Stanoví-li Agentura nové podmínky podle věty první, povinnost kontaktního místa
veřejné správy podle odstavce 2 písm. d) a g) splňovat tyto podmínky nastane nejdříve
prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž
došlo k jejich zveřejnění, nestanoví-li Agentura delší dobu.“.
4. V § 8b se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 2 až 7.
5. V § 12 odst. 1 se písmeno i) zrušuje.
Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i).
6
Čl. V
Přechodné ustanovení
Obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných
statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy uvedené v příloze vyhlášky
č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních úřadů a úřadů městských částí nebo městských obvodů,
které jsou kontaktními místy veřejné správy, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vedou v seznamu podle § 4 odst. 2
písm. l) zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
Změna správního řádu
Čl. VI
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona
č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona
č. 303/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb.,
zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 176/2018 Sb., zákona
č. 12/2020 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se mění takto:
1. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní:
„§ 15a
Automatizované vedení řízení
(1) Nevyžaduje-li povaha projednávané věci, ochrana práv dotčených osob nebo
ochrana veřejného zájmu, aby úkon v řízení provedla úřední osoba, lze úkon provést
automatizovaně bez účasti úřední osoby. Úkon nelze tímto způsobem provést zejména
v případě, že vyžaduje užití správního uvážení nebo jde o rozhodnutí o opravném
prostředku.
(2) Pokud je náležitostí úkonu podle tohoto zákona podpis úřední osoby, zabezpečí
se jeho písemné vyhotovení způsobem zajišťujícím integritu a původ dat, jde-li o úkon
provedený způsobem podle odstavce 1 v elektronické podobě; jinak se ustanovení tohoto
zákona, která stanoví jako náležitost úkonu podpis úřední osoby, nepoužijí. Pokud je
náležitostí úkonu podle tohoto zákona uvedení údajů o úřední osobě, uvede se v případě
úkonu provedeného způsobem podle odstavce 1 pouze údaj o tom, že byl proveden
automatizovaně bez účasti úřední osoby.“.
2. Za § 49 se vkládá nový § 49a, který včetně nadpisu zní:
„§ 49a
Využití technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku
(1) Je-li to vzhledem k povaze řízení vhodné a účelné a umožňuje-li to technické
vybavení správního orgánu a osoby, která se má ústního jednání zúčastnit, správní orgán
může ústní jednání nebo jeho část konat s využitím technického zařízení pro přenos obrazu
a zvuku (dále jen „videokonferenční zařízení“). Jsou-li tyto podmínky splněny, může
7
správní orgán ústní jednání nebo jeho část konat s využitím videokonferenčního zařízení
i na návrh účastníka, jestliže je to potřebné pro ochranu práv účastníka, zejména s ohledem
na jeho věk nebo zdravotní stav. O návrhu účastníka rozhodne správní orgán usnesením,
které se pouze poznamená do spisu.
(2) Koná-li se ústní jednání s využitím videokonferenčního zařízení, sdělí správní orgán
osobě, která se má ústního jednání zúčastnit, dobu a místo, odkud bude ústní jednání
oprávněnou úřední osobou vedeno. Správní orgán osobu, která se má ústního jednání
zúčastnit, přiměřeně poučí o právech a povinnostech při konání ústního jednání s využitím
videokonferenčního zařízení.
(3) Má-li být ústní jednání nebo jeho část veřejné, zveřejní správní orgán na své úřední
desce informaci o postupu umožňujícím účast veřejnosti na ústním jednání s využitím
videokonferenčního zařízení, včetně údajů potřebných pro připojení k obrazovému
a zvukovému přenosu z ústního jednání.
(4) Správní orgán provede ověření totožnosti osoby, která se má ústního jednání
zúčastnit, i bez její fyzické přítomnosti,
a) na základě přiděleného jedinečného autentizačního identifikátoru (dále jen
„identifikátor“) doručeného správním orgánem osobě, která se má ústního jednání
zúčastnit, v elektronické podobě, nebo
b) s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného
systému elektronické identifikace.
(5) Osoba, která se má ústního jednání zúčastnit, je za účelem doručení identifikátoru
povinna správnímu orgánu bez zbytečného odkladu sdělit adresu elektronické pošty, nemá-
li zřízenou datovou schránku. Osoba, která se má ústního jednání zúčastnit, nesmí
identifikátor sdělovat třetí osobě, ani jej jinak zveřejňovat nebo šířit, o čemž ji správní orgán
současně s doručením identifikátoru poučí.
(6) Při konání ústního jednání s využitím videokonferenčního zařízení se spolu
s protokolem pořizuje vždy zvukový a obrazový záznam. Osoba, která se takového ústního
jednání zúčastnila, protokol nepodepisuje. Kdykoli v průběhu ústního jednání s využitím
videokonferenčního zařízení může osoba, která se ústního jednání účastní, vznášet námitky
proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Námitky jsou součástí protokolu
a zvukového a obrazového záznamu a podle okolností případu je správní orgán přiměřeně
zohlední při dalším postupu v řízení.
(7) Dojde-li k technickému problému, který zcela nebo částečně znemožní přenos
ústního jednání s využitím videokonferenčního zařízení, správní orgán ukončí přenos
ústního jednání a učiní o tom záznam do protokolu.
(8) Osoba, která se má ústního jednání zúčastnit, má vždy právo účastnit se ústního
jednání osobně u správního orgánu, kde se ústní jednání koná, za přítomnosti oprávněné
úřední osoby.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákoníku práce
Čl. VII
8
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona
č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb.,
nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona
č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb.,
zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona
č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb.,
zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona
č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb.,
zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona
č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb.,
zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona
č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb.,
zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb.,
zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona
č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb.,
zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona
č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb.,
zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona
č. 281/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 408/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb.,
zákona č. 413/2023 Sb. a zákona č. 230/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 109 odst. 3 písm. b) se za slovo „celek40)“ vkládají slova „nebo společenství obcí“.
2. V § 303 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f) zaměstnanci společenství obcí,“.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).
3. V § 303 odst. 1 písm. g) se za slovo „celků“ vkládají slova „a společenství obcí“.
Čl. VIII
Přechodné ustanovení
Dosavadnímu zaměstnanci společenství obcí, který je odměňován mzdou, se ke dni
účinnosti tohoto zákona určí plat ve výši odpovídající dosavadní výši sjednané, stanovené nebo
určené mzdy, nejvýše však v nejvyšší přípustné výši podle zákoníku práce a nařízení vlády
vydaného k jeho provedení. Platový tarif musí odpovídat zařazení zaměstnance do platové třídy
a platového stupně podle zákoníku práce a nařízení vlády vydaného k jeho provedení.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících
Čl. IX
Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších
zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 367/2019 Sb.,
zákona č. 240/2022 Sb. a zákona č. 464/2023 Sb., se mění takto:
9
1. V § 5 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro více objednatelů může společný plán
dopravní obslužnosti území pořídit rovněž společenství obcí, jehož jsou členy.“.
2. V § 5 odst. 3 písm. c) se za slovo „obec“ vkládají slova „nebo společenství obcí“.
3. V § 8 odst. 2 písm. c) se slova „jím pořízeným“ zrušují.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o právu na digitální služby a o změně některých zákonů
Čl. X
V § 6 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů,
se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Stanoví-li právní předpis požadavek podepsání uznávaným elektronickým
podpisem, považuje se za splněný využitím vlastní rukou provedeného vyjádření podpisu
uživatele služby na podpisové zařízení za přítomnosti osoby bezprostředně se podílející na
výkonu působnosti orgánu veřejné moci.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků
a některých správních úřadů
Čl. XI
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků
a některých správních úřadů, se mění takto:
1. V § 2 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, a to po dobu do jeho zveřejnění ve
Sbírce právních předpisů“.
2. V § 2 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Dnem vyhlášení právního předpisu je první den
jeho zveřejnění na úřední desce.“.
3. V § 2 odst. 5 větě druhé se slova „neprodleně poté, co bylo uveřejněno oznámení podle věty
první, tento právní předpis ve Sbírce právních předpisů postupem podle odstavce 2“
nahrazují slovy „tento právní předpis ve Sbírce právních předpisů postupem podle odstavce
2 nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění oznámení podle věty první“.
4. V § 2 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Právní předpis, který územní samosprávný
celek nebo správní úřad nezveřejní ve Sbírce právních předpisů podle věty druhé, pozbývá
platnosti uplynutím lhůty uvedené ve větě druhé.“.
5. V § 5 odst. 6 se slovo „vyhlášen“ nahrazuje slovem „zveřejněn“ a text „§ 2 odst. 4“ se
nahrazuje slovy „§ 2 odst. 5 nebo § 9 odst. 1“.
10
6. V § 6 se za větu první vkládá věta „Označení se provede automatizovaně v okamžiku
zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních předpisů.“.
7. V § 6 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Je-li právní předpis vyhlášen postupem podle § 2 odst. 4, označí se číslem až
v okamžiku jeho zveřejnění ve Sbírce právních předpisů.
(3) Je-li podle § 5 odst. 4 proveden výmaz zveřejněného dokumentu, který není právním
předpisem a který byl označen číslem podle odstavce 1, zůstává toto číslo ve Sbírce
právních předpisů neobsazeno.“.
8. V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně
poznámky pod čarou č. 5 zní:
„e) rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zřízení obecní policie, změna
takového rozhodnutí a rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zrušení
obecní policie5).
____________________
5) § 1a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST DESÁTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Čl. XII
Zrušují se:
1. Vyhláška č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních úřadů a úřadů městských částí
nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné správy.
2. Vyhláška č. 503/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních
úřadů a úřadů městských částí nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné
správy.
3. Vyhláška č. 410/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních
úřadů a úřadů městských částí nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné
správy, ve znění vyhlášky č. 503/2021 Sb.
4. Vyhláška č. 343/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních
úřadů a úřadů městských částí nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné
správy, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2026.
11
Důvodová zpráva
Obecná část
a) popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení
vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající
právní úpravě zavádí
Základním účelem předkládaného návrhu zákona je rozšířit působnost institutu společenství
obcí, který je v současnosti upraven v ustanovení § 53a a násl. zákona o obcích. Společenství
obcí by tak na základě tohoto zákona mělo představovat daleko atraktivnější entitu dobrovolné
spolupráce obcí, přičemž potřeba posilování spolupráce územních samospráv v České republice
vychází i z řady doporučení mezinárodních organizací (např. OECD) i poradních orgánů vlády
(např. NERV).
V návaznosti na některá v současnosti zaznívající doporučení a názory preferuje nynější návrh
jednoznačně způsob dobrovolné spolupráce obcí v přirozeném prostředí mikroregionu, kterým
je správní obvod obce s rozšířenou působností, před úvahami o povinném slučováním obcí.
V souvislosti s představováním tohoto institutu v území a rozsáhlou diskusí o jeho využití
vzešla ze strany obcí poptávka po rozšíření fakultativních kompetencí společenství obcí, z nichž
je v návrhu obsažena kompetence umožňující zřídit společnou obecní policii a současně návrh
připravuje společenství obcí pro výkon přenesené působnosti v souvislosti s poptávkou obcí
realizovat skrze společenství obcí výkon veřejného opatrovnictví. Předložený zákon reaguje
zejména na tuto poptávku a je logickým pokračováním zahájeného procesu umožnění obcím
vykonávat vybrané kompetence jejich společenstvím obcí přímo.
V této souvislosti se dále navrhují na základě poznatků z praxe i některé další změny týkající
se obcí a veřejné správy jimi vykonávané. Návrh reflektuje zkušenosti s dosavadním
používáním Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních
úřadů. Navrhovaná modernizace správního řízení umožněním používání videokonferenčních
zařízení a v některých případech i automatizace pomůže snížit administrativní zátěž na straně
úřadů i adresátů veřejné správy a její přínosy se neomezují jen na úroveň obecních úřadů, byť
jejich kapacity bývají často nejvíce vytížené.
Shrnutí hlavních zásad a nejdůležitějších změn
1. Rozšíření právní úpravy společenství obcí:
Podle stávající právní úpravy je společenství obcí zvláštním druhem dobrovolného svazku obcí
a dosud, navzdory nenaplněnému § 53a odst. 4, nemá žádné vrchnostenské kompetence, které
by vykonávalo vlastním jménem. Návrhem bude umožněno společenstvím obcí zřídit
společnou obecní policii, ale podstatou navržené změny je v obecné rovině umožnit
společenství obcí vykonávat určité kompetence vlastním jménem a na vlastní odpovědnost,
tedy umožnit realizovat předpoklad §53a odst. 4. Dosud obce mohou v rámci společenství
realizovat činnosti v samostatné působnosti a společenství obcí využívat jako podpůrnou
strukturu pro výkon přenesené působnosti. Touto novelou společenství získá postavení orgánu
veřejné moci, který vlastním jménem bude moci na základě zvláštních zákonů vykonávat
i státní správu, anebo další činnosti. Společenství obcí však i po této změně zůstane z hlediska
právní formy nadále dobrovolným svazkem obcí.
Aby mohly zvláštní právní předpisy svěřit společenství obcí určité kompetence, je třeba zajistit
náležité organizační a finanční zázemí pro jejich výkon. Proto se v zákoně o obcích navrhuje
doplnit úpravu orgánů společenství obcí, a to především zřízením kanceláře společenství obcí
12
jakožto ekvivalentu obecního úřadu. Zaměstnanec společenství obcí podílející se na výkonu
působnosti svěřené zákonem nebo na základě zákona společenství obcí pak bude mít výslovně
postavení úředníka územního samosprávného celku. Pokud společenství obcí zřídí společnou
obecní policii, bude i ona orgánem společenství obcí. V rámci novely zákoníku práce se
v zájmu rovnosti odměňování (ve vztahu k zaměstnancům obcí vykonávajícím stejné činnosti)
zavede, že zaměstnanci společenství obcí budou odměňováni platem, nikoli mzdou, jako je
tomu u běžných dobrovolných svazků obcí.
Dále se navrhuje upravit i otázky nadřízeného správního orgánu a kontroly, přičemž jsou
v maximální míře zachovávány principy týkající se obcí – tedy nadřízeným správním orgánem
vůči orgánu společenství obcí bude krajský úřad, který též bude vykonávat kontrolu výkonu
státní správy společenstvím obcí, zatímco výkon ostatních činností (ekvivalent samostatné
působnosti obcí) bude kontrolovat Ministerstvo vnitra, nestanoví-li zvláštní právní předpisy
upravující dané činnosti výslovně jinak.
Také v oblasti odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím
nebo nesprávným úředním postupem se navrhuje postavení společenství obcí pojmout
obdobně, jako je tomu o obcí.
Ve finanční oblasti se navrhuje upravit příspěvek na výkon státní správy a příspěvek na
činnost. Příspěvek na výkon státní správy obdrží společenství obcí v případě, že bude
vykonávat státní správu (tedy přenesenou působnost) za obce, přičemž se bude jednat
o ekvivalent příspěvku poskytovaného za výkon přenesené působnosti územním
samosprávným celkům. Příspěvek na činnost by měl sloužit k pokrytí některých nákladů
spojených s činností společenství obcí. Podrobnosti stanovení výše obou příspěvků a nároků na
ně budou stanoveny na každý rok v zákoně o státním rozpočtu.
Společenství obcí navrhovanými změnami získá postavení orgánu veřejné moci a jako takové
bude zapsáno v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů
údajů a některých práv a povinností.
2. Rozšíření kompetencí společenství obcí ve zvláštních zákonech:
V návaznosti na § 53a odst. 4 zákona o obcích, který předpokládá, že zvláštní zákon může svěřit
společenství obcí i výkon činností nad rámec vlastní spolupráce obcí a koordinace rozvoje
jejich území, se navrhuje:
i. zavedení možnosti, aby společenství obcí zřídilo společnou obecní policii pro ty své členské
obce, které budou mít o tento typ spolupráce zájem (a které nebudou mít vlastní obecní policii
či nebudou využívat na základě veřejnoprávní smlouvy obecní policii jiné obce);
ii. zavedení možnosti, aby společenství obcí mohlo být kontaktním místem veřejné správy
(CzechPOINT);
iii. využití společenství obcí jako platformy při plánování veřejné dopravy, neboť společenství
obcí bude moci pro členské obce pořizovat společný plán dopravní obslužnosti území.
Lze zmínit, že nezávisle na nynějším návrhu zákona se výhledově předpokládá zapojení
společenství obcí i do zajišťování veřejného opatrovnictví, k čemuž tento návrh vytváří
předpoklady.
Tyto agendy nebudou pro společenství obcí obligatorní – zda je bude vykonávat, a tedy dané
služby členským obcím poskytovat, bude na rozhodnutí členských obcí a na dohodě
s členskými obcemi (bude možné, aby tyto služby využívaly jen některé členské obce).
13
3. Další navrhované změny:
Jak již bylo zmíněno výše, změny přímo související se společenstvím obcí jsou v návrhu zákona
doplněny o návrhy dalších opatření, která by měla usnadnit fungování veřejné správy zejména
na místní úrovni a která reflektují poznatky z aplikační praxe, a to:
i. v zákoně o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých
správních úřadů se navrhuje vyjasnit některé praktické otázky ohledně publikace a číslování
právních předpisů v této sbírce vyhlašovaných. V této sbírce se budou vyhlašovat i rozhodnutí
o zřízení společné obecní policie;
ii. ve správním řádu je navrženo stanovit podmínky, za kterých by bylo možné automatizované
vedení správního řízení, a po vzoru soudních řádů se též umožňuje využívání
videokonferečních zařízení;
iii. v zákoně o informačních systémech veřejné správy se v návaznosti na umožnění
společenstvím obcí stát se kontaktním místem veřejné správy reviduje i způsob zveřejnění
seznamu obecních úřadů (a úřadů městských částí a obvodů), které jsou kontaktními
místy veřejné správy – dosavadní vyhlášku se navrhuje nahradit flexibilnějším seznamem
vedeným Digitální a informační agenturou;
iv. v zákoně o právu na digitální služby se za účelem snížení administrativní zátěže rozšiřují
možnosti využívání podpisových zařízení (tabletů) při činění podání na úřadě.
b) Zhodnocení platného právního stavu
Platná právní úprava společenství obcí je obsažena v ustanovení § 53a až 53g zákona o obcích
(přičemž nejnovější podoba, která zahrnuje i nový § 53g, nabyde účinnosti k 1. lednu 2025).
Společenství obcí je koncipováno jako dobrovolný svazek obcí svého druhu, přičemž získání
postavení společenství obcí je vázáno na splnění podmínek (stanovený minimální počet
členských obcí, které mohou ležet pouze ve správním obvodu jedné obce s rozšířenou
působností). Společenství obcí má specifickou úpravu svých orgánů (zejména shromáždění
starostů) a může vypomáhat členským obcím při zajišťování správních činností včetně
přenesené působnosti (pomocí sdíleného, tzv. létajícího úředníka), resp. při zajišťování dalších
jejich činností pomocí sdíleného zaměstnance či pedagoga.
Společenství obcí tak na základě aktuální právní úpravy nemůže vykonávat žádnou
vrchnostenskou agendu vlastním jménem a vykonává pouze ty úkoly, které spadají do
samostatné působnosti členských obcí a které mu tyto obce k výkonu svěří. Za výkon těchto
úkolů jsou však i nadále odpovědny členské obce (např. v oblasti odpadového hospodářství).
Společenství obcí zatím není entitou, na kterou by bylo možné zákonem přesunout takové
agendy, které mají nadobecní a veřejnoprávní charakter (zmocnění podle § 53a odst. 4 zákona
o obcích dosud není naplněno). Typicky půjde o plánovací kompetence za celé území
společenství obcí v různých oblastech, např. v oblasti veřejné dopravy, což upravuje tato
novelizace jako fakultativní kompetenci svěřitelnou z rozhodnutí obcí jejich společenství obcí.
V případě navrhovaných změn dalších právních předpisů je aktuální právní stav popsán
v příslušných pasážích zvláštní části této důvodové zprávy.
c) zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními
součástmi právního řádu České republiky
Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem, ze kterého se jej týkají zejména
úprava územní samosprávy (čl. 8 a hlava sedmá Ústavy České republiky). Všechny navrhované
změny slouží k jejímu naplnění a usnadnění jejího výkonu.
14
Vždy přitom zůstane na rozhodnutí konkrétní obce, nejen zda se stane členem
společenství obcí, ale i jaké služby (společenstvím obcí poskytované) bude využívat (např.
společnou obecní policii budou moci využívat pouze ty členské obce, které o to budou mít
zájem a nebudou mít obecní policii zřízenu samy či nebudou mít veřejnoprávní smlouvu s jinou
obcí ohledně využívání její obecní policie), a vždy bude moci od dané spolupráce odstoupit
a danou agendu si zajišťovat vlastními silami.
Změny přinášející modernizaci správního řízení pomocí využívání automatizace řízení
a videokonferenčních zařízení obsahují pojistky garantující, že procesní práva účastníků dle
hlavy páté Listiny základních práv a svobod nebudou narušena.
Návrh je též v souladu s ostatními součástmi právního řádu České republiky, neboť navrhované
změny jsou organicky vtělovány do příslušných právních předpisů při maximálním využití
dosavadních institutů, které jsou pouze přizpůsobovány využití ze strany společenství obcí
(např. úprava odpovědnosti společenství obcí v zákoně č. 82/1998 Sb., která je koncipována
identicky k odpovědnosti obcí v rámci samostatné a přenesené působnosti, společná obecní
policie bude ve vztahu k ostatním osobám ve shodném postavení jako obecní policie zřízená
obcí).
d) zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou
republiku z jejího členství v Evropské unii
Problematika, které se předkládaný návrh zákona dotýká, není přímo regulována právem
Evropské unie a není zasahováno do žádných implementačních ustanovení. Umožnění využití
automatice správních řízení je z hlediska evropského práva vyhodnoceno v příslušné pasáži
zvláštní části důvodové zprávy. Návrh zákona je proto v souladu se závazky vyplývajícími pro
Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
e) zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je
Česká republika vázána
Předkládaný návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika
vázána. Téma spolupráce obcí se týká zejména Evropské charty místní samosprávy (sdělení
Ministerstva zahraničních věcí č. 181/1999 Sb.), přičemž návrh je v souladu zejména s jejím
čl. 10 upravujícím spolupráci místních společenství. Změny v procesní oblasti odpovídají
principům Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (sdělení federálního
Ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb.)
f) předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní
rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
V případě napojení společenství na prostředky z příspěvku na výkon státní správy půjde
o realokaci části současného objemu příspěvku (společenství obcí, které bude vykonávat za
obce část jejich agend z oblasti přenesené působnosti, obdrží namísto těchto obcí příslušnou
část příspěvku), přičemž v současné době je v úvaze pouze výkon veřejného opatrovnictví. Na
příspěvek na činnost nebudou mít společenství obcí na základě nyní doplňovaného ustanovení
zákona o obcích právní nárok, protože tento příspěvek bude vyplácen v návaznosti na možnosti
státního rozpočtu, když jeho konkrétní výše a podmínky nároku budou stanoveny v zákoně
o státním rozpočtu na příslušný rok. Taktéž lze uvažovat o financování rozšířených plánovacích
rolí společenství obcí s využitím zdrojů ESIF nebo o optimalizaci již existujících způsobů
financování.
Navržená právní úprava sama o sobě tedy nemá dopad na státní rozpočet. Naopak lze s ohledem
na záměr, kterým je zatraktivnit výkon činností obcí společně ve či skrze společenství obcí,
očekávat dosahování úspor z rozsahu s pozitivním dopadem na rozpočty samospráv, které
15
například jen pro oblast obslužných činností v oblasti správy škol vyčíslují Mazouch a Fischer
z VŠE na nižší jednotky miliard ročně.1
Vzhledem k dobrovolnosti členství ve společenství obcí i dobrovolnosti využívání jednotlivých
služeb nabízených společenstvím obcí lze předpokládat, že obce budou v konkrétních
případech možností spolupráce využívat pouze tehdy, pokud se jim vyplatí, tedy umožní
efektivnější plnění jejich úkolů, než když by je měly plnit samostatně.
Na rozpočet samotných společenství obcí se použije úprava hospodaření dobrovolných svazků
obcí v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, podle jehož § 39
odst. 2 jsou obsahem rozpočtu svazku obcí jeho příjmy a výdaje vyplývající z jeho činností
v souladu s jeho stanovami. Z hlediska fungování společenství obcí jakožto právnické osoby je
zásadní, aby veškeré vykonávané agendy a nabízené služby byly popsány v jeho základním
dokumentu, kterým jsou právě stanovy.
1 MAZOUCH, Petr a Jakub FISCHER, 2024. Více času na pedagogické vedení školy prostřednictvím efektivního
zajištění nepedagogických činností. Praha: Oeconomica. ISBN 978-80-245-2517-4.
16
Zvláštní část
K části první (změna obecního zřízení)
K čl. I bodu 1 - § 53a odst. 4
Analogicky k ustanovení § 62 zákona o obcích, resp. § 31 odst. 4 a § 32 odst. 4 zákona
o hlavním městě Praze je navrhováno, aby společenství obcí v případě, že bude vykonávat státní
správu, obdrželo obdobný příspěvek, který dostávají územní samosprávné celky na výkon
přenesené působnosti. Obdobně jako u příspěvku poskytovaného obcím a krajům bude postup
pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy stanoven příloze zákona o státním
rozpočtu, a to vždy na následující kalendářní rok.
K čl. I bodu 2 - § 53a odst. 5
Zakotvuje se právní rámec pro možnost podpory činnosti společenství obcí formou příspěvku
ze státního rozpočtu. Poskytnutí příspěvku, jakož i postup pro stanovení jeho výše, bude
případně předmětem úpravy v příloze zákona o státním rozpočtu, a to vždy na následující
kalendářní rok.
K čl. I bodu 3 - § 53d odst. 1
Doplňuje se ustanovení, které výslovně a přehledně vyjmenovává orgány společenství obcí.
Povinnými orgány společenství obcí jsou již nyní zákonem zakotvené shromáždění starostů
a předseda. Nově se doplňuje kancelář společenství obcí, jakožto administrativní orgán, který
zajišťuje realizaci svěřených úkolů a běžný chod společenství obcí.
Dalším orgánem stanoveným zákonem může být obecní policie společenství obcí předvídaná
zákonem o obecní policii, kterou může společenství obcí jakožto svůj orgán zřídit.
Stanovy společenství obcí mohou určit i další orgány společenství, např. radu, jakožto výkonný
orgán apod. Povinně zřizovaným orgánem, který musí být uveden ve stanovách každého
dobrovolného svazku obcí (jímž společenství obcí vždy je) je nejméně tříčlenný orgán svazku
obcí, který schvaluje účetní závěrku svazku obcí sestavenou k rozvahovému dni podle zákona
o účetnictví [viz § 50 odst. 2 písm. c) zákona o obcích].
K čl. I bodu 4 - § 53d odst. 2
Zrušuje se výslovné uvedení vyhrazené působnosti shromáždění starostů rozhodovat
v záležitostech stanovených zvláštním právním předpisem, a to s ohledem na zakotvení
rozhodovací pravomoci kanceláře společenství obcí. Pokud zvláštní právní předpis výslovně
stanoví rozhodovací pravomoc shromáždění starostů, bude mít tato speciální právní úprava
přednost před obecnou úpravou rozdělení pravomocí mezi orgány společenství obcí v zákoně
o obcích.
K čl. I bodu 5 - § 53d odst. 3
S ohledem na nově upravenou pozici vedoucího kanceláře společenství obcí (viz § 53d odst. 5),
který plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele vůči zaměstnancům společenství obcí, je
třeba upravit, kdo plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele právě vůči vedoucímu
kanceláře společenství obcí. Tato působnost se svěřuje předsedovi, jakožto statutárnímu orgánu
společenství obcí.
K čl. I bodu 6 - § 53d odst. 4 až 6
Zakotvuje se nový povinně zřizovaný orgán společenství obcí – kancelář společenství obcí,
která je administrativním orgánem zajišťujícím realizaci svěřených úkolů a běžný chod
společenství obcí.
17
Kancelář společenství obcí je tvořena vedoucím kanceláře společenství obcí a dalšími
zaměstnanci společenství obcí, kteří jsou do ní zařazeni. Přitom platí, že zaměstnanci
společenství obcí jsou zařazeni právě do kanceláře společenství obcí, s výjimkou zaměstnanců,
kteří jsou zařazeni do případné organizační složky společenství obcí, nebo zaměstnanců, kteří
jsou podle zákona zařazeni do jiného orgánu společenství obcí (například zaměstnanci zařazení
do obecní policie, pokud ji společenství obcí jako svůj orgán zřizuje).
Úkoly kanceláře společenství obcí mohou (vedle úkolů případně výslovně kanceláři
společenství obcí svěřených zákonem) jednak vyplývat ze stanov společenství obcí, jednak
mohou být kanceláři ukládány jinými orgány společenství obcí. Stanoví se také, že kancelář
společenství obcí provádí úkony ve správním řízení nebo jiné úkony správního orgánu, pokud
zákon stanoví, že tyto úkony provádí společenství obcí, ale sám výslovně neurčí, který orgán
společenství je k nim příslušný.
V čele kanceláře společenství obcí stojí vedoucí kanceláře společenství obcí, který vůči
ostatním zaměstnancům společenství obcí plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele,
jestliže jiný zákon nestanoví jinak (tak je tomu např. v případě zaměstnanců zařazených do
obecní policie, pokud ji společenství obcí jako svůj orgán zřizuje, vůči nimž obsahuje zákon
o obecní policii speciální právní úpravu).
Pokud se zaměstnanec společenství obcí podílí na výkonu působnosti, která byla zákonem nebo
na základě zákona svěřena společenství obcí, má postavení úředníka územního samosprávného
celku. To znamená, že pro něj platí obdobná pravidla a požadavky stanovené zákonem
č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, (např. co se týká odbornosti, vzdělávání nebo vzniku pracovního
poměru) jako pro úředníky obcí. Obdobně se na zaměstnance společenství obcí, který se podílí
na výkonu svěřené působnosti, použijí i další ustanovení zákona o úřednících územních
samosprávných celků, např. § 10 - doba trvání pracovního poměru, § 13 - další odstupné, § 14
- pracovní pohotovost, § 15 - odpovědnost společenství obcí za škodu na majetku, § 16
- základní povinnosti úředníka. Zaměstnanec společenství obcí je povinen prohlubovat si
kvalifikaci účastí na vstupním a průběžném vzdělávání a při přípravě a ověření zvláštní odborné
způsobilosti ve smyslu § 18 zákona o úřednících územních samosprávných celků, přičemž
společenství obcí je povinno mu prohlubování kvalifikace ve smyslu § 17 zákona o úřednících
územních samosprávných celků zajistit. Pokud se jedná o požadavek prokázat zvláštní
odbornou způsobilost, zaměstnanec společenství obcí bude povinen prokázat zvláštní odbornou
způsobilost pro každou vykonávanou správní činnost (nelze na něj vztáhnout výjimku pro
úředníky obcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti stanovenou v § 21 odst. 4
zákona o úřednících územních samosprávných celků). Splnění požadavku prokázání zvláštní
odborné způsobilosti může být nahrazeno rovnocenným vzděláním podle § 33 zákona
o úřednících územních samosprávných celků.
K čl. I bodům 7 až 11 - § 53e odst. 3, § 53g odst. 4
V ustanovení § 53e upravujícím postavení tzv. „létajícího úředníka“ jakožto úředníka územního
samosprávného celku se pro nadbytečnost vypouští dovětek, že jde o postavení úředníka
„zařazeného do obecního úřadu“.
S ohledem na interpretační nejasnosti se upřesňuje text upravující rozdělení pracovněprávních
pravomocí vůči tzv. „létajícímu úředníkovi“ a tzv. „létajícímu zaměstnanci“, aniž by docházelo
k věcnému posunu.
K čl. I bodu 12 - § 53h
Upravují se obecné podmínky pro výkon veřejné správy, který je (resp. bude) společenství obcí
svěřen zvláštními zákony.
18
V případě, že obec vykonává přenesenou působnost, je podle § 61 odst. 2 zákona o obcích
vázána kromě právních předpisů též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů
a opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené
působnosti podle tohoto zákona. V případě, že bude společenství obcí na základě zvláštních
zákonů vykonávat přenesenou působnost (jako státní správu) namísto orgánů obcí, je třeba, aby
bylo vázáno v identickém rozsahu. V odstavci 1 se proto stanovuje obdobné užití § 61 odst. 2
zákona o obcích.
Pro tyto případy se dále v souladu s § 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění
pozdějších předpisů, v odstavci 2 výslovně stanoví, že nadřízeným správním orgánem orgánu
společenství obcí je krajský úřad. Tím se zachovává identická příslušnost jako v případě obcí
a jejich orgánů, u nichž je nadřízeným správním orgánem podle správního řádu vždy krajský
úřad [§ 178 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb.,
o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů]. Bude-li tedy orgán společenství obcí
rozhodovat v záležitosti, kterou by jinak na základě zvláštního zákona rozhodoval orgán obce,
bude i v jeho případě příslušný k řešení opravných prostředků a k dalším úkonům nadřízeného
správního orgánu krajský úřad. Krajský úřad působnost nadřízeného správního orgánu
vykonává v přenesené působnosti, což vyplývá i z § 67 odst. 1 zákona o krajích.
V odstavci 3 se upravuje příslušnost krajského úřadu a Ministerstva vnitra k výkonu kontroly.
I zde je zvoleno řešení vycházející z určení příslušnosti ke kontrole vůči obcím (§ 129 odst. 1
zákona o obcích). Rozdělení příslušnosti vychází z toho, že identickou činnost vykonávanou
orgány obcí nebo orgány společenství obcí má kontrolovat tentýž orgán. Co do rozsahu kontroly
vychází dotčené ustanovení z § 129 odst. 3 zákona o obcích. Zejména je vyloučeno zkoumání
případného porušení předpisů v oblasti soukromého práva, stejně jako v případě obcí. Kontrola
bude probíhat plně v procesním režimu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve
znění pozdějších předpisů, včetně jeho § 19 o kontrole výkonu státní správy (tam, kde orgán
společenství obcí bude přímo vykonávat státní správu). Nebudou proto aplikovatelná
ustanovení § 129a a 129b zákona o obcích.
V odstavci 4 se upravuje opatření pro případy, v nichž kontrolní orgán při kontrole zjistí
nezákonný akt přijatý orgány společenství. V takovém případě bude zahájeno správní řízení
z moci úřední, jehož výsledkem bude rozhodnutí o zrušení příslušného nezákonného aktu,
vydané podle správního řádu. Proti takovému rozhodnutí bude přípustné odvolání nebo rozklad
a následná obrana společenství obcí cestou správní žaloby. Nebude tedy aplikovatelný postup
podle § 124 zákona o obcích. Tento specifický postup nebude využitelný v případech, v nichž
zvláštní zákon stanovuje pro přezkum aktu svůj vlastní způsob nápravy. Tedy např. v případech
úkonů podle správního řádu či daňového řádu, u nichž tyto předpisy předpokládají vlastní
přezkumný postup. Příkladem aktu, který bude možné na základě odstavce 4 rušit, může být
rozhodnutí orgánu společenství obcí o zřízení obecní policie (bude-li tento akt shledán
v rozporu se zákonem).
K části druhé (změna zákona o obecní policii)
K čl. II bodům 1 až 3 - § 1 odst. 2, 3 a 6
Za účelem zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku na území členských obcí
společenství obcí se do zákona o obecní policii zakotvuje možnost společenství obcí zřídit
(společnou) obecní policii společenství obcí. Právní úprava v zákoně o obecní policii v tomto
směru navazuje na právní úpravu společenství obcí v zákoně o obcích (zejména § 53a odst. 4).
Rozšiřuje se tak okruh subjektů oprávněných zřídit specifickou instituci plnící preventivní
a represivní roli v daném území za zákonem stanovených podmínek. Vedle stávajících
19
obecních policií zřízených obcemi, resp. působících na území obcí, které jsou smluvními
stranami veřejnoprávních smluv podle § 3a nebo 3b zákona o obecní policii, budou tedy
existovat i obecní policie společenství obcí, které se co do působnosti a pravomoci nebudou
odlišovat od klasických obecních policií.
Věcná působnost (rozsah povinností a oprávnění strážníků) obecní policie společenství obcí
bude stejná jako u obecní policie zřizované obcí.
Výslovně se stanoví, že na společenství obcí se, pokud jde o jeho vztah k obecní policii, hledí
jako na obec a obráceně na obecní policii společenství obcí jako na obecní policii zřízenou obcí
(bude ve shodném postavení). Tam, kde se v zákoně o obecní policii mluví o zaměstnancích
obce, rozumí se tím v případě obecní policie společenství obcí zaměstnanci společenství obcí.
Skutečnost, že obecní policie je obecní policií zřízenou společenstvím obcí, bude odrážet její
název, který bude povinně obsahovat i název společenství obcí.
Vznik obecní policie společenství obcí bude založen na principu dobrovolnosti, stejně jako je
tomu v případě vzniku standardních obecních policií i samotného společenství obcí.
Rozhodnutí o zřízení a zrušení obecní policie společenství obcí je v pravomoci shromáždění
starostů společenství obcí, jakožto nejvyššího orgánu společenství obcí.
Na zřízení a činnosti obecní policie společenství obcí nebude participovat obec, která přesto, že
je členem společenství obcí,
- má zřízenu vlastní obecní policii a nechce ji zrušit,
- je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy uzavřené podle § 3a zákona o obecní policii
a nemá potřebu status quo měnit, nebo
- se nechce z jakýchkoliv jiných důvodů podílet na zřízení a činnosti obecní policie
společenství obcí.
V opačném případě, tedy při koexistenci (společné) obecní policie společenství obcí na jedné
straně a obecní policie některé z členských obcí společenství obcí nebo obecní policie působící
na území členské obce společenství obcí na základě uzavřené veřejnoprávní smlouvy podle § 3a
zákona o obecní policii na straně druhé, by taková situace mohla vést ke zmatkům ve
financování, řízení, kontrole činnosti, výnosech z uložených pokut atd. a zejména ke
kompetenčním sporům jednotlivých obecních policií v daném území.
Zjednodušeně řečeno, při plnění úkolů podle zákona tedy strážníci obecní policie společenství
obcí nebudou působit na území členských obcí společenství obcí, které si ponechaly vlastní
obecní policii, jsou smluvními stranami veřejnoprávní smlouvy podle § 3a zákona o obecní
policii anebo nechtějí, aby na jejich území obecní policie společenství obcí působila; tím se
zamezí překryvu působnosti a pravomoci jednotlivých obecních policií.
Pokud dojde k situaci, že se strážníci obecní policie společenství obcí budou muset za účelem
plnění svých úkolů přesunout do jiné členské obce, na jejímž území obecní policie společenství
obcí působí, přes obec, která je sice členem společenství obcí, ale z některého z výše uvedených
důvodů se nepodílí na činnosti obecní policie společenství obcí, budou zde strážníci obecní
policie společenství obcí při přesunu vystupovat jako soukromé osoby, tedy nebudou zde plnit
žádné úkoly coby úřední osoby. To platí i pro případ, kdy se strážníci obecní policie
společenství obcí budou přesouvat na místo plnění svých úkolů přes obec, která vůbec není
členskou obcí společenství obcí (zde nezáleží na tom, zda jde o obec s nebo bez obecní policie).
Jde o obdobu současného stavu, kdy se strážníci obecní policie přesouvají na místo plnění svých
úkolů do obce, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy uzavřené podle zákona o obecní
policii, přes obce, které nejsou smluvními stranami takové smlouvy.
20
Společenství obcí se (společnou) obecní policií, společenství obcí bez (společné) obecní policie
a každá členská obec společenství obcí pak mohou uzavírat veřejnoprávní smlouvy podle § 3b
zákona o obecní policii upravující problematiku „krizových situací“.
Strážník obecní policie společenství obcí bude v základním pracovněprávním vztahu ke
společenství obcí. Za společenství obcí bude v pracovněprávních vztazích strážníků vystupovat
osoba řídící obecní policii společenství obcí nebo určený strážník, tak jak je tomu u dnes
existujících obecních policií.
Školení, výcvik a ověřování odborné způsobilosti čekatele/strážníka obecní policie společenství
obcí bude probíhat identickým způsobem, jako je tomu u čekatelů/strážníků podle stávající
právní úpravy.
Společenství obcí bude držitelem zbrojní licence J podle dosavadního zákona o zbraních,
případně bude moci nakládat se zbraněmi a střelivem na základě souhlasu Policejního prezidia
České republiky podle § 119 nového zákona o zbraních a střelivu (zákon č. 90/2024 Sb.).
Strážníci obecní policie společenství obcí budou plnit stejné úkoly jako strážníci u dnes
zřízených obecních policií, tedy budou např. projednávat příkazem na místě stanovené
přestupky, a pokud to nebude možné, budou (v souladu s § 10 zákona o obecní policii)
oznamovat podezření ze spáchání protiprávních jednání příslušným orgánům.
Pokud strážník obecní policie společenství obcí odhalí přestupek, který je v působnosti obce se
základním rozsahem výkonu přenesené působnosti, resp. jejího obecního úřadu, a takový
přestupek neprojedná příkazem na místě, správní řízení provede obecní úřad obce (člena
společenství obcí) podle místa spáchání přestupku (viz § 60 a 62 zákona o odpovědnosti za
přestupky a řízení o nich). V ostatních případech projedná přestupky obecní úřad obce
s rozšířenou působností.
Nadřízeným správním orgánem bude vždy krajský úřad, tak jako je tomu u obecní policie
zřízené obcí.
K čl. II bodu 4 - § 1a
Společenství obcí není oprávněno vydávat obecně závazné vyhlášky, proto tato forma
zřízení/zrušení obecní policie společenství obcí nepřipadá v úvahu. Obecní policie společenství
obcí tedy bude zřízena rozhodnutím nejvyššího orgánu společenství obcí, kterým je
shromáždění starostů společenství obcí.
Rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zřízení obecní policie společenství obcí,
změna takového rozhodnutí, jakož i případné rozhodnutí shromáždění starostů společenství
obcí o zrušení obecní policie společenství obcí bude povinně publikováno ve Sbírce právních
předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (k tomu viz důvodovou
zprávu k novelizaci § 8 zákona č. 35/2021 Sb.).
Na druhou stranu ale pro vznik obecní policie společenství obcí není překážkou situace, kdy
obec, která nezřídila vlastní obecní policii, je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy uzavřené
podle § 3b zákona o obecní policii. V těchto případech je namístě, aby za situace, kdy na území
dotčené obce je vyhlášen příslušný krizový stav nebo je pořádána akce s předpokládaným
větším počtem zúčastněných osob, mohla taková obec i nadále využívat takový způsob řešení
problematických momentů.
Odstavec 1 obsahuje výčet povinných minimálních náležitostí rozhodnutí o zřízení obecní
policie společenství obcí, který reflektuje zásadní organizačně-technické a finanční otázky
spojené se zřízením a případným zrušením obecní policie společenství obcí.
21
Rozhodnutí o zřízení obecní policie společenství obcí musí především obsahovat uvedení názvů
obcí, které jsou členy společenství obcí, na jejichž území vykonává činnost obecní policie
společenství obcí, od čehož se odvíjí její územní. Povinnou náležitostí rozhodnutí je také den
zřízení obecní policie společenství obcí.
Je namístě, aby členské obce měly možnost dohodnout si vzájemně pravidla spoluúčasti na
společném projektu obecní policie společenství obcí a nastavily si mechanismy řešící zásadní
otázky s tím spojené. Přitom bude zcela na vůli dotčených obcí, na základě jakého principu si
například stanoví výši příspěvku na zřízení a provoz (společné) obecní policie atd. – například
podle počtu obyvatel členské obce, podle velikosti území členské obce apod. Upraveny budou
rovněž např. otázky spojené s úhradou odchodného strážníka podle § 8a zákona o obecní policii,
náhradou škody způsobené strážníkem při plnění jeho úkolů podle § 24 zákona o obecní policii,
náhradou škody vzniklé při přesunu strážníka včetně škody na použitém dopravním prostředku
a jiném vybavení obecní policie do místa výkonu činnosti přes území obce, kde nepůsobí obecní
policie společenství obcí apod.
V případě, že bude k činnosti obecní policie společenství obcí chtít přistoupit další členská obec
společenství obcí, je pro to třeba změna rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí
o zřízení obecní policie [údaje podle § 1a odst. 2 písm. a) zákona o obecní policii].
Podle § 3 odst. 2 zákona o obecní policii řídí obecní policii společenství obcí předseda
společenství obcí nebo člen shromáždění starostů společenství obcí určený shromážděním
starostů společenství obcí. Jméno, příjmení a funkce této osoby se rovněž uvede v rozhodnutí
o zřízení obecní policie společenství obcí.
Na návrh podaný nejméně třemi pětinami obcí, které jsou členy společenství obcí, na jejichž
území vykonává činnost [viz § 1a odst. 1 písm. a)], může shromáždění starostů společenství
obcí rozhodnout o zrušení obecní policie společenství obcí. Při zrušení obecní policie
společenství obcí je třeba postupovat podle pravidel uvedených v rozhodnutí o zřízení obecní
policie [viz § 1a odst. 1 písm. f)].
V odstavci 3 je upraven postup pro případ, že některá z členských obcí společenství obcí, která
navrhla zřídit obecní policii společenství obcí, ji již nehodná nadále využívat. Pro změnu
rozhodnutí o zřízení obecní policie, kterou bude tato obec vyškrtnuta z údaje o obcích, které
navrhly zřídit obecní policii společenství obcí, je nezbytné, aby touto obcí byly vypořádány
finanční závazky vůči společenství obcí způsobem uvedeným podle § 1a odst. 1 písm. e)
v rozhodnutí o zřízení obecní policie.
K čl. II bodu 5 - § 1b
Z pohledu systematiky zákona o obecní policii je § 1b (jedná se o původní § 1a) zařazen až za
ustanovení upravující možnost společenství obcí zřídit obecní policii. V tomto případě
nedochází k žádným věcným úpravám předmětného ustanovení.
K čl. II bodům 6, 7, 9 až 15 a 17 - § 3 odst. 2 a 3, § 4 odst. 2 a 3, § 17g, § 21 odst. 3, § 23,
§ 26 odst. 3, § 28b odst. 3
Zmíněné novelizační body představují faktické promítnutí ustanovení § 1 odst. 2 a 3 do
ostatních dotčených ustanovení zákona o obecní policii.
Přestože obecní policie společenství obcí nepředstavuje jiný typ obecní policie než ten, který
zná právní řád České republiky od roku 1991, resp. 1992, je třeba přiměřeně technicky
modifikovat některá ustanovení zákona o obecní policii tam, kde není možné plně využít obsah
zmíněného § 1 odst. 2 a 3.
22
K čl. II bodu 8 - § 3a odst. 3
Z pohledu efektivního fungování obecní policie společenství obcí nelze připustit, aby na území
společenství obcí působily 2 typy obecních policií ˗ obecní policie společenství obcí a obecní
policie „zapůjčená“ členské obci společenství obcí jinou obcí, která není členem společenství
obcí, ale nachází se na území stejného vyššího územního samosprávného celku. V opačném
případě, tedy při koexistenci více typů obecních policií na jednom území, by taková situace
mohla vést ke zmatkům ve financování obecní police společenství obcí, řízení, kontrole činnosti
obou typů obecních policií, výnosech z uložených pokut atd. a zejména ke kompetenčním
sporům jednotlivých typů obecních policií.
Vedle toho se jeví rovněž jako nepřijatelné, aby společenství obcí, které prostřednictvím svých
členů vytvoří obecní policii společenství obcí, využívalo tuto instituci nikoliv výhradně pro
svoji potřebu. Důvodem, proč se navrhuje zakotvit možnost zřízení obecní policie společenství
obcí, je právě zabezpečení veřejného pořádku na území dotčených členských obcí společenství
obcí, které nejsou sami schopny tuto činnost zajistit. Z věcného, právního, ekonomického
a dalších hledisek tedy neexistuje důvod pro to, aby společenství obcí sdílelo svoji obecní
policii s jinými obcemi stojícími mimo společenství obcí nebo s členskými obcemi společenství
obcí, které se ke vzniku obecní policie společenství obcí nepřipojily.
K čl. II bodu 16 - § 27a odst. 2
Doplňuje se společenství obcí jakožto možný subjekt přestupků zde uvedených.
K části třetí (změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem)
K čl. III bodům 1 až 4 - § 1 a 3
Nynějším návrhem se umožňuje, aby společenství obcí bylo samo vykonavatelem veřejné
správy, a proto je zapotřebí tuto jeho roli zohlednit i v úpravě jeho odpovědnosti podle zákona
o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným
úředním postupem. Cílem je, aby společenství obcí bylo z hlediska tohoto zákona v postavení
odpovídajícímu postavení obce, a tedy se navrhuje společenství obcí zařadit do obsahu
legislativních zkratek „územní celky v samostatné působnosti“ a „územní celky v přenesené
působnosti“. V prvním případě půjde o společenství obcí při výkonu samostatné působnosti
členských obcí, který mu byl těmito obcemi svěřen (např. agenda obecní policie zřízené pro
členské obce společenství obcí) či při výkonu jeho vlastních kompetencí (např. koordinace
veřejných služeb na území členských obcí a strategického rozvoje tohoto území podle § 53a
odst. 2 zákona o obcích), zatímco ve druhém případě se bude jednat o situace, kdy byl
společenství obcí svěřen výkon státní správy, tedy přenesené působnosti členských obcí
(např. uvažovaný výkon veřejného opatrovnictví společenství obcí).
Tím, že bude společenství obcí zahrnuto do obou výše uvedených legislativních zkratek, není
třeba již řešit další souvislosti, neboť navazující pravidla se na něj budou vztahovat bez dalšího.
Jde typicky o možnost státu vymáhat po společenství obcí regresní úhradu podle § 16 odst. 1
zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo
nesprávným úředním postupem, jakož i možnost následného regresu ze strany společenství obcí
vůči jeho zaměstnanci, který přispěl k nezákonnému rozhodnutí nebo nesprávnému úřednímu
postupu ve smyslu § 17 odst. 3 či § 24 cit. zákona.
23
K části čtvrté (změna zákona o informačních systémech veřejné správy)
K čl. IV bodům 1 až 3 - § 4 odst. 2 a § 8a odst. 2 a 7
Hlavním cílem navržené změny zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné
správy, je umožnit společenstvím obcím, aby mohla vykonávat působnost kontaktního místa
veřejné správy (tedy byla zařazena do sítě CzechPOINT). Byl zvolen postup inspirovaný
stávajícím § 8a odst. 2 písm. e), podle kterého seznam zastupitelských úřadů vykonávajících
působnost kontaktního místa veřejné správy zveřejňuje Ministerstvo zahraničních věcí.
Při této příležitosti bylo přistoupeno k přehodnocení přístupu k publikaci seznamu obecních
úřadů (a úřadů městských částí a obvodů) vykonávajících působnost kontaktního místa veřejné
správy, neboť forma prováděcího právního předpisu (vyhlášky) se jeví ne zcela potřebná
a přitom jako administrativně složitá k případným aktualizacím. Proto se navrhuje nově i tyto
obecní a jim obdobné úřady zveřejňovat formou seznamu na internetových stránkách Digitální
a informační agentury.
Na tento seznam budou úřady již uvedené ve vyhlášce č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních
úřadů a úřadů městských částí nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné
správy, ve znění pozdějších předpisů, automaticky zařazeny.
Pro nové přírůstky na tento seznam, až již se bude jednat o obecní úřady či o společenství obcí,
bude platit, že na něj budou zařazeny pouze na vlastní žádost. Budou muset při tom splňovat
věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro výkon působnosti
kontaktního místa veřejné správy stanovené Digitální a informační agenturou (které se dle
současného znění zákona výslovně vztahují jen na osoby autorizované touto agenturou).
K čl. IV bodům 4 a 5 - § 8b odst. 2 a § 12 odst. 1
Jedná se o vypuštění ustanovení upravujících stanovení požadavků na výkon působnosti
kontaktního místa veřejné správy (které je přesouváno do § 8a) a zmocňovacího ustanovení
k vydání vyhlášky se seznamem obecních úřadů vykonávajících působnost kontaktního místa
veřejné správy.
K čl. V – přechodné ustanovení k novele zákona o informačních systémech veřejné správy
Výslovně se stanoví, že obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně
členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy uvedené ke dni
nabytí účinnosti nynější novely v příloze vyhlášky č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních úřadů
a úřadů městských částí nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné správy,
budou ex lege zařazeny na seznamu vedeném a zveřejňovaném Digitální informační agenturou.
K části páté (změna správního řádu)
K čl. VI bodu 1 - § 15a
Postupující trend digitalizace a elektronizace ovlivňuje ve stále větší míře i výkon agend
veřejnou správou. Prosazují se rovněž řešení, jejichž cílem je pomocí moderních technologií
určité správní postupy automatizovat. Očekávaným přínosem těchto trendů je zrychlení,
zjednodušení, zlevnění a zefektivnění výkonu veřejné správy. Automatizace přispívá
ke snižování administrativní zátěže na straně veřejné správy i na straně občanů. Široké
propojení automatizovaných systémů s veřejnoprávními evidencemi, databázemi správních
orgánů apod. dále umožňuje okamžitý přístup těchto systémů k informacím a podkladům
potřebným pro rozhodnutí (bez nutnosti tyto podklady vyžadovat od dotčených osob nebo
opatřovat úředními osobami z úřední povinnosti). Automatizované rozhodování podle
transparentních a jednoznačných kritérií navíc zajišťuje zcela jednotnou aplikační praxi,
24
a to zejména vyloučením svévole nebo jiných individuálních pochybení, kterých se může
dopustit úřední osoba.
Podle § 15 odst. 2 správního řádu provádějí úkony správního orgánu v řízení úřední osoby
oprávněné k tomu podle vnitřních předpisů správního orgánu nebo pověřené vedoucím
správního orgánu („oprávněné úřední osoby“). Přitom platí, že „úřední osobou“ je každá osoba
bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu (§ 14 odst. 1 správního
řádu). Smyslem této úpravy není vyloučení možnosti provést některé postupy zcela bez účasti
úřední osoby. Správní řád spíše směřuje k tomu, aby správní orgán nevykonával svou pravomoc
prostřednictvím fyzických osob, jejichž identita zůstane dotčeným osobám skryta. Je však
žádoucí zakotvit možnost provádění automatizovaných postupů ve správním řízení výslovně.
V této souvislosti je vhodné připomenout, že správní řád představuje obecnou úpravu
procesních postupů ve veřejné správě. Navržená úprava proto nepředepisuje, které postupy
ve veřejné správě mají (nebo musí) být automatizovány, pouze vytváří procesněprávní rámec
k využívání takových postupů.
Ze systematického hlediska je vhodné celou úpravu soustředit do nového § 15a, který je
součástí části druhé správního řádu (obecná ustanovení o správním řízení), hlavy II, dílu 3
(vedení řízení a úkony správních orgánů) a obsahově přímo navazuje na § 15, vůči kterému
stanoví odlišný postup (§ 15 upravuje vedení řízení s účastí úředních osob). Ve spojení
s ustanovením § 154 správního řádu bude takto zajištěno též obdobné použití navrhované
úpravy na postupy podle části čtvrté tohoto zákona, dopadající primárně na vydávání vyjádření,
osvědčení, provádění ověření a činění sdělení. Není totiž věcný důvod, aby automatizace byla
připuštěna u správního řízení podle části druhé a třetí správního řádu (tj. v rámci postupu
směřujícího k vydání rozhodnutí), ale současně vyloučena v rámci méně formalizovaného
postupu podle části čtvrté tohoto zákona.
Zvolená legislativní konstrukce je obecná. Není proto nutno zasahovat do jednotlivých
ustanovení správního řádu, která již upravují konkrétní druhy úkonů v řízení, do ustanovení
odkazujících na úřední osoby, popř. zakotvujících formální náležitosti úkonů v řízení, včetně
údajů o úředních osobách (např. § 15, 67, 69). Zvláštní úpravu formálních náležitostí
automatizovaně provedených úkonů obsahuje odstavec 2 (viz níže). Z téhož důvodu není nutno
na automatizovaně prováděné úkony výslovně vztahovat možnosti procesních zjednodušení,
která jsou přípustná podle současné úpravy – např. upuštění od seznamování s podklady
rozhodnutí a vydání rozhodnutí bez odůvodnění v případě plného vyhovění žádosti (§ 36 odst. 3
a § 68 odst. 4 správního řádu).
Návrh obecně připouští automatizované provádění jednotlivých úkonů v řízení, popřípadě
i řízení jako celku, včetně rozhodnutí ve věci. Automatizace je však podle odstavce 1 omezena
na případy, kdy to nevylučuje povaha projednávané věci, ochrana práv dotčených osob nebo
ochrana veřejného zájmu. Vzhledem k tomu, že zmíněné vymezení je obecné, obsahuje dané
ustanovení rovněž demonstrativní výčet případů, kdy je automatizace nepřípustná –
např. jde-li o úkon vyžadující užití správního uvážení nebo o rozhodnutí o opravném
prostředku. Smyslem předmětného výčtu je postihnout typické situace, kdy je (v návaznosti
na obecná kritéria ve větě první) nutné, aby úkon prováděl člověk – úřední osoba.
Prostřednictvím automatizace především nelze zkracovat procesní práva účastníka řízení
ve srovnání s řízením s účastí úředních osob, popř. klást nižší nároky na odůvodnění rozhodnutí
a ztěžovat tím možnost jeho napadení. To by naopak vedlo ke zkomplikování a prodloužení
celého procesu, neboť by bylo možno očekávat rušení takových rozhodnutí soudy
pro nepřezkoumatelnost a pro porušení práva na spravedlivý proces. To nijak nevylučuje
např. využívání stručných typizovaných odůvodnění rozhodnutí v jednoduchých věcech.
Současně jsou zachovány možnosti procesních zjednodušení, která již správní řád zakotvuje,
25
např. upuštění od seznamování s podklady rozhodnutí v případě plného vyhovění žádosti
(§ 36 odst. 3 správního řádu), vydání rozhodnutí bez odůvodnění v případě plného vyhovění
žádosti (§ 68 odst. 4 správního řádu), vydání rozhodnutí jako prvního úkonu v řízení v určitých
věcech (§ 150 odst. 1 správního řádu). To platí rovněž pro použití obdobných procesních
odchylek, které zakotvují zvláštní zákony.
Omezení automatizace na případy, kdy to nevylučuje povaha projednávané věci, ochrana práv
dotčených osob nebo ochrana veřejného zájmu, rovněž zohledňuje požadavky vyplývající
z čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016
o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu
těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Podle
tohoto ustanovení má subjekt údajů „právo nebýt předmětem žádného rozhodnutí založeného
výhradně na automatizovaném zpracování, včetně profilování, které má pro něho právní účinky
nebo se ho obdobným způsobem významně dotýká“. To neplatí mj. v případě, že rozhodnutí je
„povoleno právem Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje a které rovněž
stanoví vhodná opatření zajišťující ochranu práv a svobod a oprávněných zájmů subjektu
údajů“. Podle výkladu Pracovní skupiny pro ochranu údajů by tato opatření „měla obsahovat
alespoň právo subjektu údajů na lidský zásah, právo vyjádřit svůj názor a právo napadnout
rozhodnutí. Lidský zásah je klíčový prvek. Každé přezkoumání by měl provádět někdo, kdo má
příslušné oprávnění a způsobilost měnit rozhodnutí. Osoba, která provádí přezkum rozhodnutí,
by měla provést důkladné posouzení všech odpovídajících údajů, včetně všech doplňujících
informací poskytnutých subjektem údajů“ (viz Pokyny k automatizovanému individuálnímu
rozhodování a profilování pro účely nařízení 2016/679, naposledy revidované a přijaté dne
6. 2. 2018, dostupné na https://ec.europa.eu/newsroom/article29/redirection/document/54169).
Například požadavek, aby automatizace nebyla v rozporu s ochranou práv dotčených osob,
je potřebný k účinné realizaci práva zpochybnit automaticky provedený úkon a dosáhnout jeho
přezkumu člověkem – úřední osobou. To potvrzuje rovněž výslovné vyloučení možnosti
rozhodnout bez účasti úřední osoby o opravném prostředku (např. o odvolání). I s ohledem
na stávající možnosti informačních technologií tak v současné době bude automatizace
využitelná zejména u jednoduchých a rutinních postupů v prvním stupni, jejichž výstupy mají
vysoce standardizovanou podobu. Může jít např. o vyřizování elektronických žádostí, které lze
plně automatizovaně zpracovat a vyřídit prostřednictvím výpočetní techniky, včetně zaslání
požadovaného výstupu či provedení jiného výsledného úkonu – vydávání dokladů a výpisů,
přiznání určité dávky, jejíž oprávněnost a výši systém jednoduše ověří na základě dat, která sám
vede nebo mu je poskytnou jiné informační systémy apod.
Obecně vzato půjde o postupy, které nevyžadují individuální hodnocení, posouzení nebo výklad
fyzickou osobou na straně správního orgánu. Návrh v této souvislosti upřesňuje,
že automatizace nebude možná u postupů předpokládajících užití správního uvážení. O užití
správního uvážení půjde v případě, že právní norma dává správnímu orgánu možnost
a současně i povinnost provést výběr z více možností řešení určité situace – např. určení druhu
a výměry správního trestu za přestupek v mezích stanovených zákonem, možnost odejmout
povolení z důvodu porušení určitých povinností jeho držitelem (je-li současně přípustné v dané
situaci povolení neodejmout) apod. Tato úprava je inspirována § 35a německého správního
řádu (Verwaltungsverfahrensgesetz), podle kterého lze správní akt vydat plně automatizovaně
mj. pouze v případě, že není dán prostor pro uvážení nebo posouzení. Podobné omezení
zakotvují též některé speciální úpravy správního rozhodování v Norsku, které vylučují plnou
automatizaci, pokud je rozhodnutí založeno na volném uvážení, ledaže je „nezpochybnitelné“
(k přehledu těchto úprav viz Weitzenboeck, Emily M. 2021. Simplification of Administrative
Procedures through Fully Automated Decision-Making: The Case of Norway. Administrative
Sciences 11: 149. https://doi.org/10.3390/admsci11040149).
26
Nad rámec zmíněných případů uvedených v demonstrativním výčtu v odstavci 1 může
automatizaci dále vylučovat též například nutnost složitějšího výkladu právních norem,
zejména neurčitých právních pojmů (např. je-li určitý postup podle zákona podmíněn existencí
„důvodů zvláštního zřetele hodných“). Podobně nelze automatizovaně provádět komplexnější
hodnocení podkladů pro vydání rozhodnutí správním orgánem (§ 50 odst. 4 správního řádu),
zejména důkazů – tedy myšlenkovou činnost spočívající v přisuzování hodnoty jejich
závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, zákonnosti, pravdivosti a věrohodnosti
(k podrobnějšímu vymezení pojmu „hodnocení důkazů“ viz např. rozsudek Nejvyššího soudu
ze dne 26. 6. 2014, č. j. 21 Cdo 2682/2013).
Formální náležitostí některých úkonů v řízení (např. oznámení o zahájení řízení, protokol,
rozhodnutí) je podle správního řádu podpis úřední osoby a další údaje o úředních osobách, které
se provádění úkonu účastnily, tj. jméno, příjmení, funkce nebo služební číslo. Písemné
vyhotovení úkonu se navrhuje zabezpečit způsobem zajišťujícím integritu a původ dat.
V případě dalších údajů o úředních osobách je vhodné jejich nahrazení obecným sdělením
o tom, že úkon byl proveden automatizovaně bez účasti úřední osoby, a to i v zájmu náležitého
informování dotčených osob.
K čl. VI bodu 2 - § 49a
V souvislosti s pokračujícím trendem digitalizace státní správy v ČR se po vzoru elektronizace
justice, která v trestním (§ 52a a § 111a trestního řádu) a civilním (§ 102a občanského soudního
řádu) soudním řízení již několik let úspěšně využívá zařízení umožňující vyslýchat účastníky
řízení nebo svědky na dálku prostřednictvím kamer, navrhuje obdobnou úpravu doplnit
do správního řádu. Zahraniční zkušenosti z vyspělých států Evropy, které při styku občana
se státem běžně využívají videokonferenční zařízení, dokazují, že tato technologie má nesporné
výhody a umožňuje zrychlit, zefektivnit a finančně optimalizovat náklady na soudní procesy.
Tyto přínosy lze přitom v budoucnu očekávat i v případě využití videokonferenčního zařízení
ve správním řízení.
Konkrétně se navrhuje zakotvit možnost konání ústního jednání nebo jeho části (§ 49)
s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku (videokonferenčního zařízení).
Jedním z účelů ústního jednání je v souladu s požadavky § 3 správního řádu přispět ke zjištění
stavu věci bez důvodných pochybností, zejména prováděním důkazů (důkaz listinou, výslech
svědka, výslech znalce), přičemž všichni účastníci řízení mají právo osobně se ústního jednání
zúčastnit. Ústní jednání je v praxi konáno zejména v řízení o přestupku, ve stavebním řízení
nebo v řízení o vyvlastnění, dále se s ním lze setkat například v daňovém řízení, azylovém řízení
nebo v disciplinárním, kárném nebo kázeňském řízení podle zákona o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, notářského řádu, exekučního řádu, zákona o advokacii nebo
zákona o vysokých školách.
Konání ústního jednání on-line se navrhuje zakotvit jako možnost, nikoli povinnost. Konání
ústního jednání on-line zvolí s ohledem na zákonem stanovené podmínky (zejména technická
vybavenost a účelnost) správní orgán. Tento způsob může navrhnout také účastník s ohledem
na ochranu svých práv. O návrhu rozhodne správní orgán tak, že mu vyhoví, nebo jej zamítne.
Osoba, která se má ústního jednání zúčastnit (účastník řízení, zmocněnec účastníka na základě
plné moci, podpůrce účastníka, zákonný zástupce účastníka, opatrovník účastníka, svědek,
znalec, tlumočník nebo orgán sociálně-právní ochrany dětí, jde-li o účastníka – nezletilé dítě,
které je schopno formulovat své názory) bude mít vždy právo účastnit se ústního jednání
osobně, což je projevem v současnosti často skloňovaného práva občana být off-line,
zakotveného v § 14 odst. 1 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně
některých zákonů („Nepodnikající fyzické osoby nemohou být nuceny využívat digitální služby
nebo činit digitální úkony podle tohoto zákona.“). To konkrétně znamená, že pokud se tato
27
osoba odmítne zúčastnit ústního jednání on-line formou, může se ho účastnit prezenční formou,
tedy osobně u správního orgánu. V praxi může dojít i k tomu, že účastník se bude účastnit
ústního jednání on-line, zatímco jiná osoba, například jiný účastník nebo svědek, s takovým
postupem nebude souhlasit a bude tedy přítomna fyzicky u správního orgánu, od kterého bude
ústní jednání přenášeno on-line.
Předpokladem pro efektivní ústní jednání v distanční formě je především dostatečné technické
vybavení a spolehlivé internetové připojení nejen na straně správního orgánu, ale také všech
účastníků řízení a dalších osob, která se mají ústního jednání zúčastnit. Návrh proto na prvé
místo staví technickou proveditelnost distančního ústního jednání jak na straně správního
orgánu, tak na straně osob, která se mají ústního jednání zúčastnit, tedy zda tento způsob konání
ústního jednání odpovídá jejich reálným technickým možnostem. Je nutno vzít v úvahu,
že v praxi jsou správní orgány oproti soudům častokrát méně technicky vybaveny, což lze
samozřejmě předpokládat i u osob, která se mají ústního jednání zúčastnit. Dalším
předpokladem pro konání ústního jednání formou on-line je ochota všech zainteresovaných
stran řízení tuto formu využít, tj. nekonfliktní povaha řízení (jen obtížně lze předpokládat
úspěch např. v přestupkovém řízení, kde lze naopak předvídat, že by se mohlo jednat o další
nástroj obviněného z přestupku, jak účinně prodlužovat řízení – výmluvy na špatnou technickou
kvalitu, nutnost opakování úkonu apod.). Návrh proto klade důraz na účelnost a vhodnost tohoto
způsobu s ohledem na povahu řízení.
Co se týče konkrétní technické stránky věci, musí jít o přímý obrazový a zvukový přenos
zpravidla prostřednictvím internetu, což vyžaduje stabilitu připojení (ta se však může lišit
vzhledem k internetovému pokrytí). Přenos obrazu a zvuku musí být tzv. obousměrný nebo
mnohosměrný – viděn a slyšen musí být účastník i správní orgán – na jedné straně přenosu bude
správní orgán, resp. oprávněná úřední osoba (§ 15 odst. 2 správního řádu), která povede ústní
jednání a bude se nacházet v budově úřadu (jednací místnosti) umístěné zpravidla v katastru
obce, jejíž úřad je věcně a místně příslušný k vedení řízení, a na straně druhé účastník,
a případně na straně třetí jiná osoba, která se má ústního jednání zúčastnit. Je totiž nezbytné
umožnit sledování jak účastníka (nebo jiné osoby, která se ústního jednání účastní), tak průběh
jednání z jednací místnosti úřadu. Přitom nelze předem vyloučit možnost, aby oprávněná úřední
osoba mohla konat ústní jednání ze svého bydliště (např. při práci z domova), má-li k tomu
odpovídající technické vybavení.
Z hlediska kybernetické bezpečnosti je dále nutno zajistit ochranu osob, která se ústního jednání
účastní – tj. zabránit zneužití osobních údajů, ztrátě soukromí a přístupu neoprávněným
osobám. Důraz by měl být kladen též na zabezpečení videokonferenčního programu, kdy lze
odkázat na dokument Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost
„Bezpečnostní standard pro videokonference“
(https://nukib.gov.cz/download/publikace/podpurne_materialy/Standard%20pro%20VTC_1.1
.pdf). Je přitom na rozhodnutí správního orgánu, který z dostupných videokonferenčních
programů s ohledem na jeho technické možnosti zvolí (např. Zoom free, Hangouts Meet
Enterprise, Webex apod. ˗ https://www.lupa.cz/clanky/jak-na-videokonference-aplikace-spoji-
i-desitky-ucastniku-jsou-za-penize-i-zdarma/).
Zakotvena je také přiměřená poučovací povinnost správního orgánu (§ 4 odst. 2 správního
řádu). Při konání ústního jednání s využitím videokonferenčního zařízení se kromě protokolu,
který vzhledem k fyzické nepřítomnosti osob, které se účastní ústního jednání, u správního
orgánu nevyžaduje jejich podpis, pořizuje vždy zvukový a obrazový záznam.
Pro případ problémů při přenosu (výpadky systému nebo internetového připojení, nepodaří
se navázat spojení, nekvalitní přenos apod.) návrh zakotvuje právo osoby, která se účastní
ústního jednání, kdykoli během přenosu vznášet námitky proti jeho kvalitě, které jsou součástí
28
protokolu a správní orgán je přiměřeně zohlední v rámci dalšího postupu. V případě, že dojde
k technickým problémům nebo celkovému výpadku systému, které přenos ústního jednání
fakticky znemožní, správní orgán videokonferenci ukončí a ústní jednání bude muset být
opakováno (pravděpodobně spíše prezenční formou).
Co se týče ověření totožnosti osob, které se mají ústního jednání zúčastnit, návrh stanoví dva
způsoby. Prvním z nich je zaslání autentizačního jedinečného identifikátoru (hesla),
viz § 4 odst. 1 věta poslední zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech („Autentizační
údaje jsou údaje umožňující provést ověření identity fyzické osoby“), a to do e-mailu nebo
datové schránky osoby, která se má ústního jednání zúčastnit. Prostřednictvím tohoto
identifikátoru se daná osoba přihlásí k ústnímu jednání on-line (například pomocí odkazu
na webovou adresu umožňující účast na ústním jednání on-line). Za tím účelem musí sdělit
správnímu orgánu svůj e-mail (nemá-li datovou schránku). Tento způsob představuje výjimku
z druhého z navržených způsobů ověření totožnosti, kterým je využití prostředku
pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické
identifikace podle zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.
V případě, že má být ústní jednání nebo jeho část veřejné, správní orgán o tom informuje
veřejnost na své úřední desce, jejíž obsah je současně zveřejňován na internetu (§ 26 odst. 1
správního řádu), a spolu s tím zveřejní i odkaz na webovou adresu umožňující účast veřejnosti
na ústním jednání on-line.
K části šesté (změna zákoníku práce)
K čl. VII bodu 1 - § 109 odst. 3 písm. b)
Dle stávající právní úpravy jsou zaměstnanci obcí odměňováni platem, zatímco zaměstnanci
dobrovolných svazků obcí mzdou. Změny obsažené v nynějším návrhu zákona vytváří ze
společenství obcí orgán veřejné moci, jehož zaměstnanci budou vykonávat řadu správních
činností, které vykonávají zaměstnanci obcí v jejich samostatné nebo přenesené působnosti.
Také tzv. létající úředníci budou z hlediska své pracovní náplně v pozici velmi podobné
kmenovým úředníkům jednotlivých obcí. Proto se v zájmu rovného přístupu k těmto kategoriím
zaměstnanců a také předcházení nevhodné konkurenci mezi územními samosprávnými celky
a společenstvími obcí navrhuje, aby společenství obcí bylo zařazeno do výčtu v § 109 odst. 3
zákoníku práce, a tedy zaměstnanci společenství obcí byli odměňováni platem.
K čl. VII bodům 2 a 3 - § 303 odst. 1 písm. f) a g)
Vzhledem k potřebě sbližování právního postavení zaměstnanců obcí a zaměstnanců
společenství obcí se navrhuje druhou uvedenou skupinu doplnit do výčtu zaměstnanců
veřejného sektoru v § 303 odst. 1 zákoníku práce, kterým jsou stanoveny zvýšené povinnosti.
K výslovnému doplnění dochází i v písmeni g) – dosavadním písmeni f) – ohledně zaměstnanců
společenství obcí zařazených do obecní policie (v jejich případě do obecní policie společenství
obcí).
Zvýšené povinnosti v podobě stanovené zákoníkem práce se ale budou vztahovat pouze na
některé zaměstnance společenství obcí – na tzv. létajícího úředníka a na zaměstnance podílející
se na výkonu působnosti svěřené zákonem nebo na základě zákona společenství obcí (viz § 53d
29
odst. 6 a § 53e odst. 3 zákona o obcích) se použije obdobně zákon o úřednících včetně jeho
§ 16, který je vůči § 303 zákoníku práce speciální.
K čl. VIII – přechodné ustanovení k novele zákoníku práce
V souvislosti se zařazením zaměstnanců společenství obcí dosud odměňovaných mzdou do
platového režimu svázaného podrobnými pravidly stanovení výše tarifního platu i dalších
souvisejících složek platu je třeba upravit přechod stávajících zaměstnanců do nového systému
odměňování tak, aby jím pokud možno nebyli negativně postiženi. Proto se navrhuje stanovit,
že tito zaměstnanci budou zařazeni do platové třídy a stupně podle zákoníku práce a nařízení
vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
odpovídajícím skutečně vykonávané práci i jejich praxi. Do výše původně pobírané mzdy jim
bude odměna dorovnána prostřednictvím ostatních složek platu (příplatků), ale pouze do jejich
maximální zákonné výše (např. osobní příplatek může podle § 131 zákoníku práce činit až
100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec
zařazen). Nelze tedy zcela vyloučit, že některým nejlépe odměňovaným zaměstnancům
společenství obcí by se plat oproti předchozí mzdě mohl snížit, předpokládáme však, že by
mělo jít pouze o výjimečné případy a jen o malé snížení.
30
K části sedmé (změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně
dalších zákonů)
K čl. IX bodům 1 až 3 - § 5 a 8
Podle stávajícího znění § 5 zákona o veřejných službách v přepravě cestujících může obec,
která zajišťuje nebo hodlá zajišťovat dopravní obslužnost, pořídit plán dopravní obslužnosti
území buď sama, anebo spolu s jinými obcemi pořídit společný plán. Vzhledem k roli
společenství obcí jakožto platformy dobrovolné spolupráce obcí se navrhuje, aby společný plán
dopravní obslužnosti území pro své členské obce (ty, které o to budou mít zájem), mohlo pořídit
i společenství obcí.
Tato úprava je doplňována do § 5 odst. 1, další dvě navržené změny ji pak promítají do
souvisejících ustanovení.
K části osmé (změna zákona o právu na digitální služby a o změně některých zákonů)
K čl. X
Cílem navrhované změny je obecně umožnit v případech, kdy digitální úkon vzniká
za asistence tzv. úřední osoby, nahradit uznávaný elektronický podpis podpisem na podpisové
zařízení (tablet). Nutnost podepsání podání v elektronické podobě uznávaným elektronickým
podpisem vyplývá z § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro
elektronické transakce. Podepsání uznávaným elektronickým podpisem uživatele služby je
však při asistovaném podání jen obtížně proveditelné (digitální úkon vzniká na počítači úřední
osoby). Aby se zabránilo nutnosti následně podání vytisknout a předložit podateli k podpisu,
navrhuje se, aby byl v tomto případě uznávaný elektronický podpis nahrazen podepsáním
na podepisovací zařízení (tablet) před úřední osobou. V současné době je tento způsob
podepisování využíván například při podání žádosti o vydání občanského průkazu nebo
cestovního pasu.
K části deváté (změna zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků
a některých správních úřadů)
K čl. XI bodům 1 až 4 - § 2
Ustanovení § 2 odst. 4 a 5 zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků
a některých správních úřadů (dále jen „Sbírka právních předpisů“) upravují institut náhradního
vyhlášení pro případy, kdy nastane překážka bránící zveřejnění právního předpisu ve Sbírce
právních předpisů.
Zákon nicméně nestanoví, po jakou dobu má uvedené zveřejnění na úřední desce trvat. Oproti
úpravě obsažené v § 12 odst. 1 zákona o obcích ve znění platném do 31. 12. 2021, kde byla pro
řádné vyhlášení stanovena podmínka vyvěšení právního předpisu na úřední desce obecního
úřadu po dobu 15 dnů (za den vyhlášení právního předpisu obce se považoval již první den
vyvěšení na úřední desce), současné znění zákona nic obdobného nestanoví.
Pokud by bylo vycházeno z čistě jazykového (gramatického) výkladu současného znění
§ 2 odst. 4 zákona o Sbírce právních předpisů, pak by pro řádné vyhlášení a nabytí platnosti
v náhradním režimu postačovalo, aby byl právní předpis na úřední desce zveřejněn i jen po
velice omezenou dobu (ad absurdum i jen pouhý okamžik). Naopak při výkladu přihlížejícímu
k systémovým souvislostem, účelu zákona a ústavnímu požadavku na přístupnost práva by
náhradním způsobem vyhlášený právní předpis měl být zveřejněný na úřední desce po celou
dobu až do jeho dodatečného řádného zveřejnění ve Sbírce právních předpisů, k čemuž by mělo
31
dojít bezodkladně poté, co pomine překážka, která bránila jeho řádnému vyhlášení v tomto
informačním systému veřejné správy.
Z výše uvedených důvodů se navrhuje, aby režim náhradního vyhlašování právního předpisu
byl výslovně upraven, a to v té podobě, jaká platila pro vyhlašování právních předpisů obcí do
31. 12. 2021, s drobným rozdílem, že pro řádné vyhlášení nebude vyžadováno, aby byl právní
předpis vyvěšen na úřední desce po dobu 15 dnů, ale pouze do okamžiku jeho zveřejnění ve
Sbírce právních předpisů ve smyslu § 2 odst. 5. V praxi lze totiž očekávat, že případné výpadky
provozu informačního systému Sbírky právních předpisů budou trvat nanejvýše jednotky dnů,
a proto se jeví nadbytečným a matoucím, aby byla stanovena povinnost mít právní předpis
vyvěšený na úřední desce i poté, co byl již zveřejněn ve Sbírce právních předpisů.
Druhou (související) navrhovanou úpravou je stanovení explicitní povinnosti obcí náhradním
způsobem vyhlášený právní předpis zveřejnit ve Sbírce právních předpisů nejpozději ve lhůtě
do 30 dnů po dni, kdy bylo uveřejněno oznámení o pominutí překážky bránící zveřejňování
právních předpisů ve Sbírce právních předpisů. Následkem nesplnění této povinnosti by bylo
pozbytí platnosti právního předpisu.
Důvodem navrhované úpravy je skutečnost, že dosavadní právní úprava s eventuálním
nesplněním povinnosti zveřejnit náhradním způsobem vyhlášený právní předpis ve Sbírce
právních předpisů neprodleně poté, kdy bylo uveřejněno oznámení o této možnosti, nespojuje
žádné právní důsledky. Tento stav přitom může mít za následek, že budou mimo Sbírku
právních předpisů existovat (byť v jednotkách případů) platné a účinné předpisy, které by zde
jinak musely být publikovány, což je zcela v rozporu s principem daného zákona, jehož cílem
bylo a je vytvořit informační systém obsahující veškeré platné právní předpisy územních
samosprávných celku a zákonem stanovených správních úřadů.
K čl. XI bodu 5 - § 5
Změna v § 5 odst. 6 cílí na odstranění zjevného legislativního nedostatku spočívajícího
v absenci odkazu na použitelnost ustanovení o opravách nesprávností (která se jinak týkají
především ve Sbírce právních předpisů prvotně vyhlašovaných právních předpisů) též na platné
a účinné právní předpisy, jež byly vyhlášeny přede dnem nabytí účinnosti zákona o Sbírce
právních předpisů, a které musí být v rámci přechodného období zveřejněny ve Sbírce právních
předpisů v režimu § 9 odst. 1 zákona o Sbírce právních předpisů.
V souvislosti s doplněním chybějícího odkazu na uvedené ustanovení se upravuje i použitá
terminologie, kdy slovo „vyhlášen“ se nahrazuje slovem „zveřejněn“. Tomu pak odpovídá
i úprava souvisejícího odkazu na ustanovení § 2 odst. 5 zákona o Sbírce právních předpisů.
K čl. XI bodům 6 a 7 - § 6
Jedná se o legislativně-technické upřesnění pravidel pro číslování právních předpisů ve Sbírce
právních předpisů. Číslování právních předpisů ve Sbírce právních předpisů již v současné době
probíhá automatizovaně, nicméně některé územní samosprávné celky právní předpisy stále
samy číslují přímo v textu samotného právního předpisu. Tato skutečnost v řadě případů vede
k tomu, že číslo právního předpisu přidělené Sbírkou právních předpisů se neshoduje s číslem
ve vlastním textu právního předpisu, což může pro adresáty působit matoucím dojmem.
V odstavci 1 se tak výslovně uvádí, že označení právního předpisu číslem se provede
automatizovaně v okamžiku jeho zveřejnění ve Sbírce právních předpisů.
S ohledem na automatizované číslování právních předpisů ve Sbírce právních předpisů se
v zákoně výslovně stanovuje postup pro číslování právního předpisu, který byl vyhlášen
„náhradním způsobem“ zveřejněním na úřední desce územního samosprávného celku či
32
správního úřadu. Číslo právní předpis obdrží až v okamžiku jeho zveřejnění ve Sbírce právních
předpisů.
Současně se v zákoně upravuje postup při číslování právních předpisů, pokud dojde k výmazu
dokumentu, který není právním předpisem.
K čl. XI bodu 8 - § 8
V návaznosti na návrh změny zákona o obecní policii, která opravňuje shromáždění starostů
společenství obcí rozhodnout o zřízení či zrušení obecní policie společenství obcí, se do výčtu
aktů zveřejňovaných ve Sbírce právních předpisů doplňuje rozhodnutí shromáždění starostů
společenství obcí o zřízení obecní policie a rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí
o zrušení obecní policie.
Vedle povinnosti zveřejnit rozhodnutí o zřízení či zrušení obecní policie se výslovně uvádí
povinnost zveřejnit i změnu takového rozhodnutí (např. rozšíření působnosti obecní policie,
změna osoby řídící obecní policii apod.).
K části desáté (zrušovací ustanovení)
K čl. XII
Vzhledem k navrhovaným změnám vedení seznamu obecních a obdobných úřadů a nově
i společenství obcí v rámci novely zákona o informačních systémech veřejné správy se navrhuje
zrušit stávající vyhlášku č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních úřadů a úřadů městských částí
nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné správy, včetně jejích novel.
K části jedenácté (účinnost)
K čl. XIII
Nabytí účinnosti zákona se navrhuje dnem 1. července 2026.
V Praze dne 11. 11. 2025
Mgr. Bc. Vít Rakušan, podepsáno elektronicky
Ing. Lukáš Vlček, podepsáno elektronicky
Ing. Věra Kovářová, podepsáno elektronicky
Mgr. Michaela Šebelová, podepsáno elektronicky
Mgr. Ing. Pavla Pivoňka Vaňková, podepsáno elektronicky
Mgr. Jan Berki, Ph.D., podepsáno elektronicky
Ing. Michaela Opltová, podepsáno elektronicky
Ing. Barbora Urbanová, podepsáno elektronicky
Mgr. Jan Papajanovský, podepsáno elektronicky
Matěj Hlavatý, podepsáno elektronicky
Ing. Jan Sviták, podepsáno elektronicky
33
Text zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
Společenství obcí
§ 53a
(1) Společenství obcí je svazek obcí, který splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.
(2) Předmětem činnosti společenství obcí je vedle činností svazku obcí podle § 50
odst. 1 zajišťování koordinace veřejných služeb na území členských obcí a strategického
rozvoje tohoto území. Za tímto účelem společenství obcí zpracovává strategii rozvoje
společenství obcí. Strategii rozvoje společenství obcí schvaluje shromáždění starostů
třípětinovou většinou všech svých členů.
(3) Předmětem činnosti společenství obcí může být i zajišťování činností podle § 53e
a 53g.
(4) Stanoví-li tak zvláštní zákon, může společenství obcí vykonávat i další činnosti. Je-
li společenství obcí svěřen výkon státní správy, obdrží na něj ze státního rozpočtu
příspěvek.
(5) Společenství obcí může být poskytnut ze státního rozpočtu příspěvek na
činnost.
§ 53b
(1) Postavení společenství obcí může nabýt svazek obcí, jehož členy
a) je alespoň 15 obcí, nebo
b) jsou alespoň tři pětiny všech obcí ze správního obvodu obce s rozšířenou působností, jestliže
do tohoto správního obvodu náleží méně než 25 obcí.
(2) Členy společenství obcí mohou být pouze obce nacházející se ve stejném správním
obvodu obce s rozšířenou působností.
(3) Obec může být členem pouze jednoho společenství obcí.
(4) Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, v němž se nachází
a) nejvýše 40 obcí, může vzniknout 1 společenství obcí,
b) 41 až 60 obcí, mohou vzniknout nejvýše 2 společenství obcí,
c) 61 až 80 obcí, mohou vzniknout nejvýše 3 společenství obcí a
d) více než 80 obcí, mohou vzniknout nejvýše 4 společenství obcí.
§ 53c
(1) Svazek obcí nabývá postavení společenství obcí dnem nabytí právní moci rozhodnutí
krajského úřadu o přiznání postavení společenství obcí. Krajský úřad přizná svazku obcí
postavení společenství obcí, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 53b a 53d. Do rejstříku
svazků obcí se zapíše údaj o postavení svazku obcí jako společenství obcí, den nabytí tohoto
postavení a den zániku tohoto postavení. Postavení společenství obcí může svazek obcí nabýt
také současně se svým vznikem.
34
(2) Žádost o přiznání postavení společenství obcí podává svazek obcí nebo osoba
uvedená v § 49 odst. 5 větě druhé, pokud má svazek obcí nabýt postavení společenství obcí
současně se svým vznikem. K žádosti přiloží
a) změnu stávajících stanov nebo nové stanovy, v nichž je uvedeno, že svazek obcí je
společenstvím obcí, a v nichž jsou upraveny orgány podle § 53d, a
b) dokumenty prokazující splnění podmínek podle § 53b.
(3) Opis rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 zašle krajský úřad Ministerstvu
vnitra.
(4) Název společenství obcí obsahuje označení „společenství obcí“, které může být
nahrazeno zkratkou „s. o.“.
(5) Součástí sbírky listin rejstříku svazků obcí jsou žádost o přiznání postavení
společenství obcí podle odstavce 2 a její přílohy, rozhodnutí podle odstavce 1 a rozhodnutí
podle § 53f.
§ 53d
(1) Orgány společenství obcí jsou shromáždění starostů, předseda, kancelář
společenství obcí, případně další orgány stanovené zákonem nebo určené stanovami.
(1)(2) Nejvyšším orgánem společenství obcí je shromáždění starostů složené ze starostů
členských obcí; starostu obce zastupuje místostarosta obce, případně starostou určený zástupce
z řad členů zastupitelstva obce. Shromáždění starostů rozhoduje o všech záležitostech
společenství obcí, pokud stanovy nesvěřují rozhodování jinému orgánu společenství obcí.
Shromáždění starostů je vyhrazeno
a) schvalovat strategii rozvoje společenství obcí,
b) schvalovat rozpočet společenství obcí, střednědobý výhled rozpočtu společenství obcí,
závěrečný účet společenství obcí a účetní závěrku společenství obcí sestavenou
k rozvahovému dni,
c) zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy společenství obcí,
d) rozhodovat o přistoupení další obce do společenství obcí,
e) rozhodovat o vyloučení obce ze společenství obcí,
f) rozhodovat o zrušení a zániku společenství obcí,.
g) rozhodovat v záležitostech stanovených zvláštním právním předpisem.
(2)(3) V čele shromáždění starostů stojí předseda, který je statutárním orgánem
společenství obcí. Předsedu zastupuje místopředseda, případně více místopředsedů. Předseda
a místopředseda jsou voleni shromážděním starostů z řad jeho členů. Je-li zvoleno více
místopředsedů, určí shromáždění starostů, v jakém pořadí zastupují předsedu. Předseda plní
úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele vůči vedoucímu kanceláře společenství obcí.
(4) Kancelář společenství obcí tvoří vedoucí kanceláře společenství obcí a další
zaměstnanci společenství obcí, nejsou-li zařazeni do organizační složky společenství obcí
nebo podle zákona do jiného orgánu společenství obcí. Kancelář společenství obcí
a) plní úkoly, které jí svěřují stanovy společenství obcí,
b) plní úkoly, které jí uložilo shromáždění starostů, předseda nebo jiný orgán společenství
obcí,
c) provádí úkony ve správním řízení nebo jiné úkony správního orgánu, stanoví-li zákon,
že tyto úkony provádí společenství obcí, aniž by určoval, který jeho orgán je k nim
příslušný.
35
(5) Vedoucí kanceláře společenství obcí stojí v čele kanceláře společenství obcí.
Vedoucí kanceláře společenství obcí plní úkoly
a) které mu uložilo shromáždění starostů, předseda nebo jiný orgán společenství obcí,
b) statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči
zaměstnancům společenství obcí.
(6) Zaměstnanec společenství obcí podílející se na výkonu působnosti svěřené
zákonem nebo na základě zákona společenství obcí má postavení úředníka územního
samosprávného celku. Na zaměstnance a na společenství obcí se při tom vztahují
ustanovení zákona o úřednících územních samosprávných celků obdobně.
§ 53e
(1) Výkon správních činností59) může obec zajišťovat prostřednictvím zaměstnance
společenství obcí, jehož je obec členem, za podmínek upravených stanovami společenství obcí
a na základě dohody mezi společenstvím obcí a členskou obcí.
(2) Prostřednictvím zaměstnance společenství obcí nemůže obec zajišťovat výkon
správních činností v přenesené působnosti, kterou podle zákona vykonávají obecní úřady obcí
s rozšířenou působností, a v přenesené působnosti podle volebních zákonů.
(3) Zaměstnanec společenství obcí vykonávající správní činnosti podle odstavce 1 má
postavení úředníka územního samosprávného celku zařazeného do obecního úřadu. Oprávnění
stanovit a ukládat zaměstnanci společenství obcí pracovní úkoly, organizovat, řídit
a kontrolovat jeho práci a dávat mu k tomu účelu závazné pokyny má v rozsahu stanoveném
při zajišťování výkonu správních činností pro danou obec podle odstavce 1 tajemník
obecního úřadu; ostatní práva a povinnosti zaměstnavatele vykonává vůči tomuto zaměstnanci
společenství obcí. Na zaměstnance a na společenství obcí se při tom vztahují ustanovení zákona
o úřednících územních samosprávných celků obdobně.
§ 53f
Krajský úřad rozhodne o zrušení postavení společenství obcí na návrh společenství obcí.
Nesplňuje-li společenství obcí některou z podmínek stanovených v § 53b odst. 1 až 3 po dobu
6 měsíců, je povinno do 30 dnů od uplynutí této doby podat krajskému úřadu návrh na zrušení
postavení společenství obcí. Nesplní-li společenství obcí povinnost podle věty druhé, vyzve
krajský úřad společenství obcí ke splnění podmínek stanovených v § 53b odst. 1 až 3 ve lhůtě
alespoň 6 měsíců, a není-li ve stanovené lhůtě náprava zjednána, rozhodne o zrušení postavení
společenství obcí i bez návrhu. Krajský úřad současně rozhodne o změně názvu svazku obcí
tak, aby neobsahoval označení podle § 53c odst. 4. Opis rozhodnutí podle věty první nebo třetí
zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra. Krajský úřad zaznamená v rejstříku svazků obcí údaj
o zrušení postavení společenství obcí a změnu názvu společenství obcí.
§ 53g
(1) Plnění svých úkolů, které nejsou výkonem správní činnosti59), může obec zajišťovat
prostřednictvím
a) zaměstnance společenství obcí, jehož je obec členem, nebo
b) zaměstnance právnické osoby zřízené nebo založené společenstvím obcí.
(2) Plnění svých úkolů může příspěvková organizace nebo školská právnická osoba
zřízená obcí zajišťovat prostřednictvím
36
a) zaměstnance společenství obcí, jehož členem je obec, která příspěvkovou organizaci nebo
školskou právnickou osobu zřídila, nebo
b) zaměstnance právnické osoby zřízené nebo založené společenstvím obcí.
(3) Podmínky plnění úkolů prostřednictvím zaměstnanců společenství obcí podle
odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a) upraví stanovy společenství obcí a dohoda mezi
společenstvím obcí a členskou obcí, příspěvkovou organizací nebo školskou právnickou osobu.
Podmínky plnění úkolů prostřednictvím zaměstnanců právnické osoby zřízené nebo založené
společenstvím obcí podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b) upraví právní jednání,
kterým byla tato právnická osoba zřízena nebo založena, a dohoda mezi touto právnickou
osobou a členskou obcí, příspěvkovou organizací nebo školskou právnickou osobou.
(4) Oprávnění stanovit a ukládat zaměstnanci podle odstavce 1 nebo 2 pracovní úkoly,
organizovat, řídit a kontrolovat práci a dávat k tomu účelu závazné pokyny má v rozsahu
stanoveném podle odstavce 3 při zajišťování plnění úkolů
a) vůči zaměstnanci podle odstavce 1 starosta nebo jím pověřený zaměstnanec dané obce a
b) vůči zaměstnanci podle odstavce 2 statutární orgán dané příspěvkové organizace nebo
školské právnické osoby nebo jím pověřený zaměstnanec.
(5) Ostatní práva a povinnosti zaměstnavatele vykonává vůči zaměstnanci podle
odstavce 1 nebo 2 jeho zaměstnavatel.
§ 53h
(1) Pro výkon státní správy svěřené společenství obcí se § 61 odst. 2 použije
obdobně.
(2) Nadřízeným správním orgánem orgánu společenství obcí je krajský úřad;
úkoly nadřízeného správního orgánu plní krajský úřad v přenesené působnosti.
(3) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontroluje výkon státní správy
svěřené společenství obcí krajský úřad v přenesené působnosti a výkon ostatních činností
svěřených společenství obcí Ministerstvo vnitra. Při kontrole se zjišťuje, zda společenství
obcí dodržuje
a) při výkonu svěřené státní správy zákony, jiné právní předpisy a v jejich mezích též
usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů, jakož i opatření přijatá při
kontrole výkonu státní správy,
b) při výkonu ostatních činností svěřených společenství obcí zákony a jiné právní
předpisy, s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního
práva.
(4) Orgán vykonávající kontrolu podle odstavce 3 může zrušit úkon orgánu
společenství obcí učiněný při plnění úkolů svěřených společenství obcí, je-li v rozporu
s právními předpisy; to neplatí, jestliže je možné zákonnost tohoto úkonu přezkoumat
jiným postupem.
____________________
59) § 2 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb.
37
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů
Úvodní ustanovení
§ 1
(1) Obecní policie je orgánem obce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně
závaznou vyhláškou.
(2) Obecní policii může jako svůj orgán zřídit rovněž společenství obcí32);
nestanoví-li zákon jinak, na společenství obcí se hledí jako na obec a na obecní policii
společenství obcí jako na obecní policii. O zřízení a zrušení obecní policie společenství obcí
rozhoduje shromáždění starostů společenství obcí.
(2)(3) Obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci
působnosti obce2) a plní další úkoly, pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon. Obecní
policie společenství obcí vykonává činnosti podle věty první na území obcí, které jsou
členy společenství obcí, uvedených v rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o
jejím zřízení. Obecní policie společenství obcí nemůže vykonávat činnosti podle věty první
na území obce, která má zřízenu obecní policii nebo je smluvní stranou veřejnoprávní
smlouvy podle § 3a..
(3)(4) Obecní policie spolupracuje v rozsahu stanoveném tímto zákonem nebo
zvláštním právním předpisem s orgány veřejné moci.
(4)(5) Obecní policie zřízená obcí, která je městem3) nebo statutárním městem4),
a v hlavním městě Praze4a) se označuje městská policie.
(6) Název obecní policie společenství obcí obsahuje i název společenství obcí.
(5)(7) Obecní policie může jí svěřené úkoly plnit i na území jiné obce, pokud tak stanoví
tento nebo zvláštní zákon.
____________________
32) § 53a zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
3) § 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 234/2006 Sb.
4) § 4 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb. a zákona č. 234/2006 Sb.
4a) § 1 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 311/2002 Sb.
§ 1a
(1) Obecní policie je tvořena zaměstnanci obce zařazenými do obecní policie, kteří
a) splňují podmínky § 4 odst. 1 písm. a) až e) (dále jen „čekatel“),
b) splňují podmínky § 4 odst. 1 (dále jen „strážník“),
c) nejsou čekatelem nebo strážníkem.
(2) Zaměstnanci obce podle odstavce 1 písm. a) a c) nemohou
a) vykonávat oprávnění strážníka,
b) prokazovat příslušnost k obecní policii podle § 7 odst. 2 a 3 a § 9.
§ 1a
(1) Rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zřízení obecní policie
společenství obcí obsahuje alespoň
a) názvy obcí, které jsou členy společenství obcí, na jejichž území vykonává činnost obecní
38
policie společenství obcí,
b) den zřízení obecní policie společenství obcí,
c) způsob úhrady nákladů na zřízení a provoz obecní policie společenství obcí obcemi,
které jsou členy společenství obcí, na jejichž území vykonává činnost obecní policie
společenství obcí,
d) způsob vypořádání finančních závazků zrušeného nebo zaniklého společenství obcí
vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecní policie společenství obcí,
e) způsob vypořádání finančních závazků obce, která nadále nebude využívat obecní
policii společenství obcí, vůči společenství obcí,
f) způsob vypořádání finančních závazků společenství obcí vůči zaměstnancům obce
zařazeným do obecní policie společenství obcí v případě jejího zrušení,
g) jméno, příjmení a funkci osoby řídící obecní policii společenství obcí podle § 3 odst. 2.
(2) Shromáždění starostů společenství obcí může rozhodnout o zrušení obecní
policie společenství obcí na základě návrhu nejméně tří pětin členů společenství obcí, na
jejichž území vykonává činnost.
(3) Shromáždění starostů společenství obcí na návrh obce podle
odstavce 1 písm. a), která nehodlá nadále využívat obecní policii společenství obcí a která
má vypořádány finanční závazky vůči společenství obcí podle odstavce 1 písm. e),
rozhodnutí o zřízení obecní policie společenství obcí změní vyškrtnutím této obce z údaje
podle odstavce 1 písm. a).
§ 1b
(1) Obecní policie je tvořena zaměstnanci obce zařazenými do obecní policie, kteří
a) splňují podmínky § 4 odst. 1 písm. a) až e) (dále jen „čekatel“),
b) splňují podmínky § 4 odst. 1 (dále jen „strážník“),
c) nejsou čekatelem nebo strážníkem.
(2) Zaměstnanci obce podle odstavce 1 písm. a) a c) nemohou
a) vykonávat oprávnění strážníka,
b) prokazovat příslušnost k obecní policii podle § 7 odst. 2 a 3 a § 9.
§ 3
(1) Obecní policii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce pověřený
zastupitelstvem obce.
(2) Obecní policii společenství obcí řídí předseda společenství obcí nebo člen
shromáždění starostů společenství obcí určený shromážděním starostů společenství obcí.
(2)(3) Na návrh osoby podle odstavce 1 nebo 2 zastupitelstvo obce anebo shromáždění
starostů společenství obcí může pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie
určeného strážníka. Podmínkou pověření určeného strážníka je předložení negativního
lustračního osvědčení podle zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon
některých funkcí ve státních orgánech a organizacích5a).
____________________
5a) § 8 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních
orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.
§ 3a
(1) Obec nebo obce, které nezřídily obecní policii, mohou uzavřít s jinou obcí v témže
39
vyšším územním samosprávném celku (kraji), která obecní policii zřídila, veřejnoprávní
smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obce vykonávat úkoly stanovené tímto
nebo zvláštním zákonem na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a jsou
smluvními stranami této smlouvy.
(2) Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 1 vyžaduje ke svému uzavření nebo změně
obsahu souhlas krajského úřadu. O udělení souhlasu rozhoduje krajský úřad v přenesené
působnosti.
(3) Veřejnoprávní smlouvu podle odstavce 1 nesmí uzavřít společenství obcí.
§ 4
(1) Strážníkem může být občan České republiky, který
a) je bezúhonný,
b) je spolehlivý,
c) je starší 18 let,
d) je zdravotně způsobilý,
e) dosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou a
f) má osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů (dále jen „osvědčení“).
(2) Jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a dalších
zaměstnanců obce podle § 1a odst. 1 písm. c) starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce
pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii; to neplatí, pokud zastupitelstvo obce svěří
tuto pravomoc určenému strážníku podle § 3 odst. 2.
(2) Jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a dalších
zaměstnanců obce podle § 1b odst. 1 písm. c) starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce
pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii anebo předseda společenství obcí nebo
člen shromáždění starostů společenství obcí určený shromážděním starostů společenství
obcí; to neplatí, pokud zastupitelstvo obce nebo shromáždění starostů společenství obcí
svěří tuto pravomoc určenému strážníkovi podle § 3 odst. 3.
(3) Strážník může být v základním pracovněprávním vztahu strážníka pouze k jedné
obci nebo jednomu společenství obcí.
§ 17g
Stížnost
Proti postupu strážníka nebo obecní policie podle § 17d až 17f lze podat stížnost k osobě,
která řídí obecní policii podle § 3 odst. 1 nebo 2.
§ 21
Povinnosti strážníka po použití donucovacích prostředků a služební zbraně
(1) Jestliže strážník zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění
osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit
lékařské ošetření.
(2) Po každém použití služební zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, musí strážník
ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské
ošetření. Bezprostředně po každém použití služební zbraně, jakmile to okolnosti dovolí, je
strážník povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost
použití služební zbraně.
40
(3) O každém použití donucovacích prostředků nebo služební zbraně je strážník povinen
vyrozumět bez zbytečného odkladu osobu, která řídí obecní policii (§ 3 odst. 1 nebo 2), a sepsat
úřední záznam.
§ 23
(1) Dojde-li při použití donucovacích prostředků nebo psa ke zranění nebo usmrcení
osoby anebo ke škodě nikoli nepatrné19), je starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený
zastupitelstvem obce řídit obecní policii osoba řídící obecní policii podle § 3 odst. 1 nebo 2
nebo určený strážník podle § 3 odst. 2 § 3 odst. 3 povinen neprodleně vyrozumět nejbližší útvar
policie.
(2) Starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní
policii Osoba řídící obecní policii podle § 3 odst. 1 nebo 2 nebo určený strážník podle § 3
odst. 2 § 3 odst. 3 je povinen neprodleně vyrozumět nejbližší útvar policie o použití služební
zbraně.
____________________
19) § 38 trestního zákoníku.
§ 26
(1) Strážník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil
při plnění úkolů obecní policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů
obecní policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými
osobami. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru strážníka.
(2) Každý, koho obecní policie nebo strážníci požádají o poskytnutí pomoci, je povinen,
byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo
poskytnutou pomocí dozvěděl.
(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit strážníka nebo osobu uvedenou
v odstavci 2 starosta, předseda společenství obcí nebo jiná pověřená osoba.
Přestupky
§ 27a
(1) Podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že
v rozporu s § 17c odst. 4 neumožní strážníkovi vstup do míst podle § 17c odst. 1 až 3.
(2) Obec nebo společenství obcí se dopustí přestupku tím, že
a) pověří plněním úkolů obecní policie fyzickou osobu, která nemá osvědčení,
b) pověří plněním úkolů obecní policie podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu,
nebo
c) nezajistí, aby stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních
prostředků obecní policie obsahovaly jednotné prvky.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do 100 000 Kč.
(4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.
(5) Za přestupek podle odstavce 1 nelze uložit napomenutí. Od uložení správního trestu
podle odstavce 1 nelze v rozhodnutí o přestupku upustit.
41
§ 28b
Vztah k jiným právním předpisům
(1) Rada obce, která má zřízenu obecní policii, může svěřit obecnímu úřadu obce, jejímž
je obecní policie orgánem, vedení správního řízení, v němž je dána příslušnost obecní policie,
a to s výjimkou ukládání pokuty příkazem na místě. Je-li v takovém případě učiněno podání
nebo podnět u obecní policie, předá jej obecní policie bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu.
Obecní úřad údaj o předání věci pouze poznamená do spisu.
(2) Rada obce, která má zřízenu obecní policii, může usnesením svěřit obecní policii
vyřizování žádostí o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím30)
týkajících se obecní policie.
(3) V případech podle odstavce 2 může shromáždění starostů společenství obcí vůči
obecní policii postupovat obdobně.
(3)(4) Na kontrolní činnost prováděnou obecní policií podle tohoto nebo zvláštního
právního předpisu31) se kontrolní řád21) nepoužije.
____________________
30) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
31) Například zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění
pozdějších předpisů.
21) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
42
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní
rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád),
ve znění pozdějších předpisů
§ 1
(1) Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při
výkonu státní moci.
(2) Územní samosprávné celky odpovídají za podmínek stanovených tímto zákonem za
škodu způsobenou při výkonu veřejné moci svěřené jim zákonem v rámci samostatné
působnosti (dále jen „územní celky v samostatné působnosti“). Společenství obcí odpovídají
za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu při výkonu veřejné moci, která není
výkonem státní správy, svěřené společenstvím obcí zákonem nebo na základě zákona.
(3) Stát a územní celky v samostatné působnosti samosprávné celky a společenství
obcí podle odstavce 2 (dále jen „územní celky v samostatné působnosti“) hradí za podmínek
stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.
§ 3
(1) Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily
a) státní orgány,
b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na
základě zákona, (dále jen „úřední osoby“),1)
c) orgány územních samosprávných celků nebo společenství obcí, pokud ke škodě došlo při
výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen
„územní celky v přenesené působnosti“).
(2) Pro účely tohoto zákona se za úřední osobu považuje též úřední osoba jiného
členského státu Evropské unie, která splňuje podmínky uvedené v § 127 trestního zákoníku, po
dobu, po kterou tato osoba působí ve společném vyšetřovacím týmu na území České republiky
nebo provádí úkon právní pomoci na území České republiky na základě evropského
vyšetřovacího příkazu anebo je přítomna při jeho provádění.
____________________
1) Např. § 39 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), § 3 zákona
ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 139/1995 Sb.
43
Zákon č. 365/2000 Sb, o informačních systémech veřejné správy a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
§ 4
Agentura
(2) Agentura
a) kontroluje u orgánů veřejné správy dodržování povinností stanovených tímto zákonem,
…
k) kontroluje výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy.,
l) vede seznam obecních úřadů, úřadů městských částí nebo městských obvodů územně
členěných statutárních měst, úřadů městských částí hlavního města Prahy a společenství
obcí, které jsou kontaktními místy veřejné správy, a zveřejňuje jej způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
§ 8a
(1) Podání správním orgánům lze činit v rozsahu a za podmínek stanovených jinými
právními předpisy prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (Českého podacího
ověřovacího informačního národního terminálu - Czech POINT). Kontaktní místo veřejné
správy může dále doručovat dokumenty veřejných orgánů.
(2) Kontaktními místy veřejné správy jsou
a) notáři,
b) krajské úřady,
c) matriční úřady,
d) obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních
měst a, úřady městských částí hlavního města Prahy a společenství obcí, jejichž seznam stanoví
prováděcí právní předpis které Agentura vede na základě jejich požadavku v seznamu
podle § 4 odst. 2 písm. l),
e) zastupitelské úřady určené ministrem zahraničních věcí; Ministerstvo zahraničních věcí
zveřejní seznam takových zastupitelských úřadů na svých internetových stránkách,
f) držitel poštovní licence15), Hospodářská komora České republiky a Agrární komora České
republiky,
g) banka, pojišťovna, zdravotní pojišťovna a poskytovatel univerzální služby podle právního
předpisu upravujícího elektronické komunikace, kterým byla Agenturou udělena autorizace
k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy (dále jen „osoba autorizovaná
Agenturou“).
(3) Držitel poštovní licence, Hospodářská komora České republiky, Agrární komora
České republiky a osoba autorizovaná Agenturou mohou za provedení správního úkonu
kontaktního místa veřejné správy nebo jiného správního úkonu svěřeného jim zvláštním
zákonem požadovat poplatek, jehož výše nesmí přesáhnout sazbu správního poplatku
stanovenou pro tento správní úkon v právním předpisu upravujícím správní poplatky.
(4) Nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak, je působnost kontaktního
místa veřejné správy výkonem přenesené působnosti krajských a obecních úřadů.
(5) Označení Český podací ověřovací informační národní terminál nebo Czech POINT
lze užít jen pro kontaktní místo veřejné správy.
44
(6) Informační systém, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti
kontaktních míst veřejné správy, spravuje Agentura. Tento informační systém je informačním
systémem veřejné správy.
(7) Agentura stanovuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační
podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy podle odstavce 2
písm. d) a g) a zveřejňuje je ve Věstníku Agentury a způsobem umožňujícím dálkový
přístup. Stanoví-li Agentura nové podmínky podle věty první, povinnost kontaktního
místa veřejné správy podle odstavce 2 písm. d) a g) splňovat tyto podmínky nastane
nejdříve prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci,
v němž došlo k jejich zveřejnění, nestanoví-li Agentura delší dobu.
§ 8b
(1) Agentura udělí na žádost banky, pojišťovny, zdravotní pojišťovny nebo
poskytovatele univerzální služby podle právního předpisu upravujícího elektronické
komunikace autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy, splňuje-li věcné,
personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro výkon této působnosti.
Agentura rozhodne o žádosti o udělení autorizace do 3 měsíců ode dne jejího podání.
Autorizace se uděluje na dobu 5 let.
(2) Agentura stanovuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační
podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy a zveřejňuje je ve Věstníku
Agentury a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Stanoví-li Agentura nové podmínky podle
věty první, povinnost osoby autorizované Agenturou splňovat tyto podmínky nastane nejdříve
prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo
k jejich zveřejnění, nestanoví-li Agentura delší dobu.
(3) (2) Osoba autorizovaná Agenturou je povinna uhradit za autorizaci k výkonu
působnosti kontaktního místa veřejné správy poplatek 200 000 Kč. Osoba autorizovaná
Agenturou uhradí poplatek, do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí Agentury o udělení autorizace
nabylo právní moci. Poplatek je příjmem státního rozpočtu, vybírá jej Agentura.
(4) (3) Osoba autorizovaná Agenturou odpovídá za škodu způsobenou v souvislosti s
výkonem působnosti kontaktního místa veřejné správy. Osoba autorizovaná Agenturou se
odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého
úsilí, které lze na ní požadovat.
(5) (4) Agentura kontroluje u osoby autorizované Agenturou plnění věcných,
personálních, technických, bezpečnostních a organizačních podmínek pro výkon působnosti
kontaktního místa veřejné správy.
(6) (5) Agentura je oprávněna omezit osobě autorizované Agenturou na nezbytně nutnou
dobu přístup do informačního systému, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti
kontaktních míst veřejné správy, porušila-li osoba autorizovaná Agenturou věcné, personální,
technické, bezpečnostní nebo organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa
veřejné správy způsobem vážně ohrožujícím funkčnost informačního systému, jehož
prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy.
(7) (6) Agentura odejme autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné
správy,
45
a) nesplňuje-li osoba autorizovaná Agenturou věcné, personální, technické, bezpečnostní nebo
organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy a nedojde-li do
3 měsíců ode dne, kdy Agentura na tuto skutečnost upozornila, k nápravě,
b) požádá-li o to osoba autorizovaná Agenturou, nebo
c) nezaplatí-li osoba autorizovaná Agenturou poplatek za autorizaci k výkonu působnosti
kontaktního místa veřejné správy ve stanovené lhůtě.
(8) (7) Agentura vede seznam osob autorizovaných Agenturou a zveřejňuje jej
způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro potřeby vedení seznamu osoba autorizovaná
Agenturou bezodkladně informuje Agenturu o počtu pracovišť, jejichž prostřednictvím
vykonává působnost kontaktního místa veřejné správy, adresách těchto pracovišť a o změnách
počtu těchto pracovišť a jejich adres.
§ 12
(1) Agentura stanoví vyhláškou
a) požadavky na strukturu a náležitosti hodnocení ekonomické výhodnosti způsobu provozu
informačních systémů veřejné správy podle § 5 odst. 2 písm. j), hodnocení ekonomické
výhodnosti provozu informačního systému veřejné správy podle § 5 odst. 2 písm. k) a
hodnocení ekonomické výhodnosti využití poptávaného cloud computingu podle § 6o odst. 4 a
postup při jejich provádění,
b) požadavky na strukturu a náležitosti informační koncepce orgánu veřejné správy, postupy
orgánů veřejné správy při jejím vytváření, vydávání, při vyhodnocování jejího dodržování,
požadavky na řízení informačních systémů veřejné správy, včetně bezpečnostních úrovní a
dekomponování informačních systémů veřejné správy, technické požadavky na informační
systémy veřejné správy, pravidla pro strukturování dat v informačních systémech veřejné
správy a bezpečnostní požadavky na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací
zpracovávaných v informačních systémech veřejné správy spravovaných orgány veřejné
správy, které nejsou orgány nebo osobami, kterým se ukládají povinnosti v oblasti kybernetické
bezpečnosti podle zákona upravujícího kybernetickou bezpečnost, podle § 5a odst. 2,
c) požadavky na strukturu a náležitosti provozní dokumentace podle § 5a odst. 3 a na rozsah
provozní dokumentace předkládané při atestaci podle § 5a odst. 4,
d) postupy atestačních středisek při posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů
veřejné správy podle § 6d odst. 1 písm. b),
e) údaje o poptávkách cloud computingu, poskytovatelích cloud computingu, nabídkách cloud
computingu a o cloud computingu využívaném orgány veřejné správy podle § 6k odst. 2,
f) požadavky na náležitosti smlouvy o poskytování cloud computingu orgánu veřejné správy
podle § 6l odst. 3,
g) požadavky na náležitosti dokladu o zkušenostech poskytovatele cloud computingu s
poskytováním cloud computingu podle § 6q odst. 5 písm. b),
h) požadavky na strukturu a náležitosti dokumentace nabízeného cloud computingu podle § 6t
odst. 6 písm. c) a dokumentace podpůrného cloud computingu podle § 6t odst. 7 písm. d),
i) seznam obecních úřadů, úřadů městských částí nebo městských obvodů územně členěných
statutárních měst a úřadů městských částí hlavního města Prahy podle § 8a odst. 2 písm. d),
j) i) náležitosti a vzor formuláře žádosti o vyjádření podle § 5 odst. 2 písm. b) a f) a žádosti o
posouzení podle § 5 odst. 2 písm. c).
…
____________________
15) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách),
ve znění pozdějších předpisů.
46
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
§ 15a
Automatizované vedení řízení
(1) Nevyžaduje-li povaha projednávané věci, ochrana práv dotčených osob nebo
ochrana veřejného zájmu, aby úkon v řízení provedla úřední osoba, lze úkon provést
automatizovaně bez účasti úřední osoby. Úkon nelze tímto způsobem provést zejména v
případě, že vyžaduje užití správního uvážení nebo jde o rozhodnutí o opravném
prostředku.
(2) Pokud je náležitostí úkonu podle tohoto zákona podpis úřední osoby, zabezpečí
se jeho písemné vyhotovení způsobem zajišťujícím integritu a původ dat, jde-li o úkon
provedený způsobem podle odstavce 1 v elektronické podobě; jinak se ustanovení tohoto
zákona, která stanoví jako náležitost úkonu podpis úřední osoby, nepoužijí. Pokud je
náležitostí úkonu podle tohoto zákona uvedení údajů o úřední osobě, uvede se v případě
úkonu provedeného způsobem podle odstavce 1 pouze údaj o tom, že byl proveden
automatizovaně bez účasti úřední osoby.
§ 49a
Využití technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku
(1) Je-li to vzhledem k povaze řízení vhodné a účelné a umožňuje-li to technické
vybavení správního orgánu a osoby, která se má ústního jednání zúčastnit, správní orgán
může ústní jednání nebo jeho část konat s využitím technického zařízení pro přenos
obrazu a zvuku (dále jen „videokonferenční zařízení“). Jsou-li tyto podmínky splněny,
může správní orgán ústní jednání nebo jeho část konat s využitím videokonferenčního
zařízení i na návrh účastníka, jestliže je to potřebné pro ochranu práv účastníka, zejména
s ohledem na jeho věk nebo zdravotní stav. O návrhu účastníka rozhodne správní orgán
usnesením, které se pouze poznamená do spisu.
(2) Koná-li se ústní jednání s využitím videokonferenčního zařízení, sdělí správní
orgán osobě, která se má ústního jednání zúčastnit, dobu a místo, odkud bude ústní
jednání oprávněnou úřední osobou vedeno. Správní orgán osobu, která se má ústního
jednání zúčastnit, přiměřeně poučí o právech a povinnostech při konání ústního jednání
s využitím videokonferenčního zařízení.
(3) Má-li být ústní jednání nebo jeho část veřejné, zveřejní správní orgán na své
úřední desce informaci o postupu umožňujícím účast veřejnosti na ústním jednání
s využitím videokonferenčního zařízení, včetně údajů potřebných pro připojení
k obrazovému a zvukovému přenosu z ústního jednání.
(4) Správní orgán provede ověření totožnosti osoby, která se má ústního jednání
zúčastnit, i bez její fyzické přítomnosti,
c) na základě přiděleného jedinečného autentizačního identifikátoru (dále jen
„identifikátor“) doručeného správním orgánem osobě, která se má ústního jednání
zúčastnit, v elektronické podobě, nebo
d) s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci
47
kvalifikovaného systému elektronické identifikace.
(5) Osoba, která se má ústního jednání zúčastnit, je za účelem doručení
identifikátoru povinna správnímu orgánu bez zbytečného odkladu sdělit adresu
elektronické pošty, nemá-li zřízenou datovou schránku. Osoba, která se má ústního
jednání zúčastnit, nesmí identifikátor sdělovat třetí osobě, ani jej jinak zveřejňovat nebo
šířit, o čemž ji správní orgán současně s doručením identifikátoru poučí.
(6) Při konání ústního jednání s využitím videokonferenčního zařízení se spolu
s protokolem pořizuje vždy zvukový a obrazový záznam. Osoba, která se takového
ústního jednání zúčastnila, protokol nepodepisuje. Kdykoli v průběhu ústního jednání
s využitím videokonferenčního zařízení může osoba, která se ústního jednání účastní,
vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Námitky jsou součástí
protokolu a zvukového a obrazového záznamu a podle okolností případu je správní orgán
přiměřeně zohlední při dalším postupu v řízení.
(7) Dojde-li k technickému problému, který zcela nebo částečně znemožní přenos
ústního jednání s využitím videokonferenčního zařízení, správní orgán ukončí přenos
ústního jednání a učiní o tom záznam do protokolu.
(8) Osoba, která se má ústního jednání zúčastnit, má vždy právo účastnit se ústního
jednání osobně u správního orgánu, kde se ústní jednání koná, za přítomnosti oprávněné
úřední osoby.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
§ 109
Mzda, plat a odměna z dohody
(1) Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za
podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis
jinak39).
(2) Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované
zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.
(3) Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým
je
a) stát6),
b) územní samosprávný celek40) nebo společenství obcí,
c) státní fond14),
d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně
zabezpečovány z příspěvku na provoz15) poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad
podle zvláštních právních předpisů, nebo
e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem,
obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona41),
s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu
práce mimo území České republiky.
(4) Mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle
obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních
výsledků.
48
(5) Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě
dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (§ 74 až 77).
__________________
6) § 6 a 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
14) Například zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších
zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 211/2000
Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky
ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění
pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní
infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů
majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
ve znění pozdějších předpisů.
15) § 54 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
39) Například zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně
a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých
dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
40) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
41) § 124 školského zákona.
§ 303
(1) Zaměstnanci
a) ve správních úřadech,
b) zaměstnanci v
1. Policii České republiky,
2. ozbrojených silách České republiky83),
3. Generální inspekci bezpečnostních sborů,
4. Bezpečnostní informační službě,
5. Úřadu pro zahraniční styky a informace,
6. Vězeňské službě České republiky,
7. Probační a mediační službě,
8. Kanceláři prezidenta republiky,
9. Kanceláři Poslanecké sněmovny,
10. Kanceláři Senátu,
11. Kanceláři Veřejného ochránce práv,
12. Kanceláři finančního arbitra,
13. Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,
14. České správě sociálního zabezpečení a v okresních správách sociálního zabezpečení,
15. Nejvyšším kontrolním úřadu,
16. Úřadu pro ochranu osobních údajů,
17. Ústavu pro studium totalitních režimů,
18. chráněných krajinných oblastech a národních parcích,
19. Správě úložišť radioaktivních odpadů,
c) zaměstnanci u soudů a státních zastupitelství,
d) zaměstnanci
1. České národní banky,
2. státních fondů,
e) zaměstnanci územních samosprávných celků zařazení
1. do obecního úřadu,
2. městského úřadu,
49
3. magistrátu statutárního města nebo magistrátu územně členěného statutárního města,
úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního
města,
4. krajského úřadu,
5. Magistrátu hlavního města Prahy a úřadu městské části hlavního města Prahy,
s výjimkou úředníků územních samosprávných celků podle zvláštního právního předpisu84),
f) zaměstnanci společenství obcí,
f) g) zaměstnanci územních samosprávných celků a společenství obcí zařazení v obecní policii,
g) h) zaměstnanci škol zřizovaných Ministerstvem vnitra85) a zaměstnanci Policejní akademie
České republiky86),
mají zvýšené povinnosti uvedené v odstavci 2.
(2) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 jsou dále povinni
a) jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru
v nestrannost rozhodování,
b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které
v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti
zproštěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li
zvláštní právní předpis jinak,
c) v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo
výhod poskytovaných zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, nebo na základě právních
předpisů,
d) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména
nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo
někoho jiného.
(3) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 nesmějí být členy řídících nebo kontrolních
orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost; to neplatí, pokud do takového
orgánu byli vysláni zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni. Celkový úhrn odměn
vyplacených zaměstnanci za všechna členství v řídících nebo kontrolních orgánech
právnických osob provozujících podnikatelskou činnost za kalendářní rok včetně podílu na
zisku či jiného peněžitého plnění činí nejvýše 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu
a nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě a v případě vedoucího
zaměstnance též příplatku za vedení, který mu lze jako nejvýše přípustný přiznat podle § 124
odst. 3 ve spojení se zvláštním právním předpisem, a to podle naposledy zaměstnancem
obsazeného místa, na kterém zaměstnanec v příslušném kalendářním roce naposledy vykonával
práci. Zaměstnanec je povinen zaměstnavatele bezodkladně informovat o každém peněžitém
plnění, které mu bylo vyplaceno.
Pozn.: Sněmovní tisk č. 775 obsahuje navrhované novelizované znění § 303 odst. 3.
(4) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 mohou podnikat jen s předchozím písemným
souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni.
(5) Omezení stanovené v odstavci 4 se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou,
publicistickou, literární nebo uměleckou a na správu vlastního majetku.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak88).
_____________________
83) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
84) Zákon č. 312/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
85) § 172 odst. 2 školského zákona.
88) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.
50
Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících
a o změně dalších zákonů
§ 5
(1) Plán dopravní obslužnosti území pořizuje stát, kraj a obec, která zajišťuje nebo hodlá
zajišťovat dopravní obslužnost, (dále jen „objednatel“). Více objednatelů může pořídit společný
plán dopravní obslužnosti území. Pro více objednatelů může společný plán dopravní
obslužnosti území pořídit rovněž společenství obcí, jehož jsou členy.
(2) Plán dopravní obslužnosti území se pořizuje na dobu nejméně 5 let a obsahuje
zejména
a) popis zajišťovaných veřejných služeb v přepravě cestujících,
b) předpokládaný rozsah poskytované kompenzace,
c) časový harmonogram uzavírání smluv o veřejných službách a postup při uzavírání těchto
smluv,
d) harmonogram a způsob integrace, pokud se objednatelé podílejí na organizaci integrovaných
veřejných služeb v přepravě cestujících,
e) maximální tarify pro cestující, mají-li být stanoveny objednatelem,
f) další údaje vztahující se k financování a nákladově efektivnímu zajišťování veřejných služeb
v přepravě cestujících stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie13).
(3) Návrh plánu dopravní obslužnosti území pořizovatel projedná s
a) kraji, je-li pořizovatelem stát,
b) Ministerstvem dopravy a sousedními kraji, je-li pořizovatelem kraj,
c) krajem, v jehož územním obvodu se nachází, je-li pořizovatelem obec nebo společenství
obcí, a
d) provozovatelem dráhy celostátní nebo regionální, na které má být provozována veřejná
drážní osobní doprava k zajištění dopravní obslužnosti.
(4) Plán dopravní obslužnosti území pořizovatel zveřejní způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
____________________
13) Čl. 2a odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, v platném znění.
§ 8
(1) Pro zajištění dopravní obslužnosti může objednatel
a) uzavírat smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících s dopravci, kteří jsou
provozovateli dopravy podle jiných právních předpisů2),3), nebo
b) poskytovat veřejné služby v přepravě cestujících sám, je-li objednatelem kraj nebo obec.
(2) Objednatel zajišťuje dopravní obslužnost tak, aby veřejné služby v přepravě
cestujících
a) tvořily ucelené technické a provozní soubory a v případě veřejné drážní osobní dopravy na
dráze celostátní nebo regionální nenarušovaly síťový charakter drážní dopravy,
b) byly dopravně provázané s jinými veřejnými službami v přepravě cestujících a
c) byly poskytovány v souladu s jím pořízeným plánem dopravní obslužnosti území platným
v okamžiku uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících nebo, poskytuje-
li veřejné služby v přepravě cestujících objednatel sám, v okamžiku zahájení jejich
poskytování.
51
(3) Dopravce nebo objednatel, pokud poskytuje veřejné služby v přepravě cestujících
sám, musí nejpozději ke dni zahájení poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících
a) mít přidělenou kapacitu dopravní cesty, osvědčení dopravce a uzavřenou smlouvu
o provozování drážní dopravy s provozovatelem dráhy, jde-li o veřejnou drážní osobní
dopravu,
b) mít licenci a schválený jízdní řád, jedná-li se o dopravce ve veřejné linkové dopravě,
c) mít zajištěna vozidla, personál a technické zázemí nezbytné pro provozování veřejných
služeb v přepravě cestujících podle přidělené kapacity dopravní cesty nebo schváleného
jízdního řádu,
d) být způsobilý zajistit poskytování souhrnu činností uložených zákonem o silniční dopravě
a zákonem o dráhách a
e) splňovat standardy kvality a bezpečnosti dopravy, včetně standardů pro přepravu osob
s omezenou schopností pohybu a orientace (dále jen „standardy kvality a bezpečnosti“).
(4) Standardy kvality a bezpečnosti jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. Minimální
hodnoty a ukazatele standardů kvality a bezpečnosti a způsob jejich prokazování stanoví
prováděcí právní předpis. Objednatel může stanovit přísnější hodnoty a ukazatele standardů
kvality a bezpečnosti nebo požadovat splnění dalších standardů.
(5) Smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících není veřejnoprávní smlouvou.
____________________
2) § 24 odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.
3) § 2 odst. 6 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 150/2000 Sb.
Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů
§ 6
Právo na nahrazení úředně ověřeného podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu
(1) Stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření vlastnoručního podpisu nebo
uznávaného elektronického podpisu, považuje se za splněný využitím elektronického podpisu
na dokumentu nedílně spojeném
a) s kvalifikovaným elektronickým podpisem osoby oprávněné provádět ověřování pravosti
podpisu, která postupem podle jiného právního předpisu8) ověřila, že podepisující dokument
před ní podepsal nebo uznal podpis za vlastní, a kvalifikovaným elektronickým časovým
razítkem, nebo
b) se záznamem informačního systému veřejné správy opatřeným kvalifikovanou elektronickou
pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem jeho správce o provedení
elektronické identifikace podepisujícího prostřednictvím kvalifikovaného systému
elektronické identifikace s úrovní záruky vysoká.
(2) Stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření podpisu, považuje se
za splněný využitím uznávaného elektronického podpisu, pokud lze s využitím údajů
základního registru obyvatel (dále jen „registr obyvatel“) nebo portálu veřejné správy ověřit, že
kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, na jehož základě podepisující vytvořil
uznávaný elektronický podpis na dokumentu, patří podepisujícímu.
(3) Stanoví-li právní předpis požadavek podepsání uznávaným elektronickým
podpisem, považuje se za splněný využitím vlastní rukou provedeného vyjádření podpisu
uživatele služby na podpisové zařízení za přítomnosti osoby bezprostředně se podílející
na výkonu působnosti orgánu veřejné moci.
52
(3)(4) Ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 2 se nepoužijí pro plnou moc
k právnímu jednání podle § 441 odst. 2 poslední věty občanského zákoníku.
____________________
8) Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně
některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků
a některých správních úřadů
§ 2
Vyhlášení právního předpisu
(1) Právní předpis územního samosprávného celku a právní předpis správního úřadu se
vyhlašují jejich zveřejněním ve Sbírce právních předpisů.
(2) Zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních předpisů provede územní
samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal, zasláním jeho textu v
otevřeném a strojově čitelném formátu a jeho metadat prostřednictvím elektronického
formuláře do datové schránky zřízené správcem pro tento účel. Správce uveřejní elektronický
formulář na portálu veřejné správy. Není-li možné zveřejnit právní předpis nebo jeho část ve
strojově čitelném formátu, zveřejní se právní předpis nebo jeho část pouze v otevřeném
formátu.
(3) Metadata zahrnují
a) identifikaci územního samosprávného celku nebo správního úřadu, který právní předpis
vydal, uvedením jeho názvu a identifikačního čísla osoby, bylo-li mu přiděleno,
b) druh právního předpisu,
c) číslo právního předpisu stanovené podle § 6,
d) název právního předpisu,
e) datum vydání právního předpisu,
f) zákonné zmocnění, na základě kterého byl právní předpis vydán,
g) oblast úpravy,
h) účinnost, popřípadě předpokládanou účinnost právního předpisu,
i) označení právního předpisu, který je rušen nebo měněn, jde-li o změnu či zrušení právního
předpisu, a
j) datum vyhlášení právního předpisu, byl-li právní předpis vyhlášen postupem podle
odstavce 4.
(4) Nastane-li překážka bránící zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních
předpisů, správce uveřejní oznámení o existenci této překážky na své úřední desce; je-li potřeba
během trvání této překážky neprodleně vyhlásit právní předpis územního samosprávného celku
nebo právní předpis správního úřadu, vyhlásí se právní předpis zveřejněním na úřední desce
územního samosprávného celku nebo správního úřadu, který právní předpis vydal, a to po dobu
do jeho zveřejnění ve Sbírce právních předpisů. Dnem vyhlášení právního předpisu je
první den jeho zveřejnění na úřední desce.
(5) Pomine-li překážka bránící zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních
předpisů, správce uveřejní oznámení o této skutečnosti na své úřední desce. Územní
samosprávný celek nebo správní úřad, který vyhlásil právní předpis postupem podle odstavce
53
4, zveřejní neprodleně poté, co bylo uveřejněno oznámení podle věty první, tento právní předpis
ve Sbírce právních předpisů postupem podle odstavce 2 tento právní předpis ve Sbírce
právních předpisů postupem podle odstavce 2 nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění
oznámení podle věty první; toto zveřejnění nemá vliv na platnost a účinnost právního předpisu
vyhlášeného postupem podle odstavce 4. Právní předpis, který územní samosprávný celek
nebo správní úřad nezveřejní ve Sbírce právních předpisů podle věty druhé, pozbývá
platnosti uplynutím lhůty uvedené ve větě druhé.
§ 5
Opravy nesprávností
(1) Za úplnost a správnost obsahu právního předpisu vyhlášeného ve Sbírce právních
předpisů a jeho metadat odpovídá územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní
předpis vydal. Provede-li správce opravu metadat podle odstavce 2, odpovídá za jejich
správnost.
(2) Zjistí-li územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal,
rozdíl mezi textem právního předpisu vyhlášeným ve Sbírce právních předpisů a textem tohoto
předpisu, který byl schválen příslušným orgánem územního samosprávného celku nebo
správním úřadem, nebo nesprávnost v metadatech, provede jejich opravu; postupuje přitom
obdobně podle § 2 odst. 2 a 3. V případě zjevné nesprávnosti může metadata vyhlášených
právních předpisů opravit správce. Původní text opraveného právního předpisu nebo metadat
zůstává ve Sbírce právních předpisů uchován. O opravě provedené správcem vyrozumí správce
územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal.
(3) Zjistí-li územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal,
že postupem podle § 2 došlo ke zveřejnění právního předpisu v jiném než otevřeném, popřípadě
strojově čitelném formátu, provede opravu zveřejněním právního předpisu v otevřeném
a strojově čitelném formátu; postupuje přitom obdobně podle § 2 odst. 2 a 3. Zjistí-li tuto
skutečnost správce, vyzve územní samosprávný celek nebo správní úřad k provedení opravy
podle věty první.
(4) Zjistí-li územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal,
že postupem podle § 2 došlo ke zveřejnění dokumentu, který není právním předpisem, požádá
správce o výmaz tohoto dokumentu ze Sbírky právních předpisů. Zjistí-li tuto skutečnost
správce, upozorní na ni územní samosprávný celek nebo správní úřad.
(5) Provedení opravy podle odstavců 2 a 3 nemá vliv na vyhlášení právního předpisu ve
Sbírce právních předpisů.
(6) Pro opravu nesprávností právního předpisu, který byl vyhlášen zveřejněn postupem
podle § 2 odst. 4 § 2 odst. 5 nebo § 9 odst. 1, se použijí obdobně odstavce 1 až 5.
§ 6
Číslování právních předpisů
(1) Právní předpisy územního samosprávného celku a právní předpisy správního úřadu
se označují arabskými čísly v souvislé řadě. Označení se provede automatizovaně
v okamžiku zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních předpisů. Pro právní
předpisy každého územního samosprávného celku a správního úřadu se vede samostatná číselná
řada. Číselná řada se uzavírá vždy koncem každého kalendářního roku.
(2) Je-li právní předpis vyhlášen postupem podle § 2 odst. 4, označí se číslem až
v okamžiku jeho zveřejnění ve Sbírce právních předpisů.
54
(3) Je-li podle § 5 odst. 4 proveden výmaz zveřejněného dokumentu, který není
právním předpisem a který byl označen číslem podle odstavce 1, zůstává toto číslo ve
Sbírce právních předpisů neobsazeno.
§ 8
Zveřejňování aktů ve Sbírce právních předpisů
(1) Ve Sbírce právních předpisů se zveřejní
a) rozhodnutí Ústavního soudu o návrhu na zrušení právního předpisu územního
samosprávného celku nebo právního předpisu správního úřadu nebo jejich jednotlivých
ustanovení,
b) rozhodnutí Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo
jiného ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti právního předpisu územního
samosprávného celku,
c) rozhodnutí o podaném rozkladu proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti
právního předpisu územního samosprávného celku,
d) rozhodnutí Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo
jiného ústředního správního úřadu o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu
územního samosprávného celku a
e) sdělení Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo jiného
ústředního správního úřadu o pozbytí platnosti jejich rozhodnutí o pozastavení účinnosti
právního předpisu územního samosprávného celku.
(2) Ve Sbírce právních předpisů se dále zveřejní
a) sdělení kraje o počtu členů zastupitelstva kraje, který má být zvolen1),
b) rozhodnutí o stavu nebezpečí podle krizového zákona2),
c) smlouva, na základě které bylo podle zákona o ochraně přírody a krajiny3) území prohlášeno
za chráněné, a
d) usnesení zastupitelstva kraje o vyhlášení krajského referenda nebo o tom, že krajské
referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze krajské referendum konat4).,
e) rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zřízení obecní policie, změna
takového rozhodnutí a rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zrušení
obecní policie5).
(3) Zveřejnění aktů zajistí správce. Orgán, který zveřejňovaný akt vydal, zašle
neprodleně jeho text v otevřeném a strojově čitelném formátu prostřednictvím elektronického
formuláře do datové schránky zřízené správcem pro tento účel. Správce uveřejní elektronický
formulář na portálu veřejné správy.
(4) Za úplnost a správnost obsahu aktů zveřejňovaných ve Sbírce právních předpisů
odpovídá ten, kdo je správci zaslal.
(5) Zjistí-li ten, kdo akt zaslal ke zveřejnění, rozdíl mezi textem aktu zveřejněným ve
Sbírce právních předpisů a skutečným obsahem aktu, provede jeho opravu; postupuje přitom
obdobně podle odstavce 3. Původní text aktu zůstává ve Sbírce právních předpisů uchován.
____________________
1) § 31 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
2) § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
3) § 39 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 13 odst. 2 a § 14 zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů.
5) § 1a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
55