Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDPHHG9IE najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
10. volební období
72/0
Návrh poslanců Radka Vondráčka, Andreje Babiše, Tomia Okamury,
Petra Macinky, Marka Bendy, Taťány Malé, Radima Fialy a Borise
Šťastného na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: Vondráček R. a další
Doručeno poslancům: 18. prosince 2025 v 13:46
Návrh
ZÁKON
ze dne … 2026,
kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000
Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona
č. 282/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 167/2005 Sb.,
zákona č. 205/2006 Sb., zákona č. 573/2006 Sb., zákona č. 162/2009 Sb., zákona č. 402/2009
Sb., zákona č. 265/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona
č. 265/2014 Sb., zákona č. 300/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 167/2020 Sb.,
zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 225/2023 Sb., zákona č. 346/2023 Sb. a zákona
č. 169/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 32 se slova „výbor pro mediální záležitosti“ nahrazují slovy „výbor pro kulturu
a mediální záležitosti“.
2. Nadpis § 46a zní: „Výbor pro kulturu a mediální záležitosti“.
3. V § 46a odstavec 1 zní:
„(1) Výbor pro kulturu a mediální záležitosti se zabývá záležitostmi kultury a médií.
Výbor rovněž působí při volbě členů Rady České televize a členů Rady Českého rozhlasu
(dále jen „Rada“). Výbor se ustavuje podle zásady poměrného zastoupení.“.
4. V § 46a odst. 2 se slova „výbor pro mediální záležitosti“ nahrazují slovy „výbor pro
kulturu a mediální záležitosti“.
5. V § 54 odst. 5 se za větu první vkládají věty druhá a třetí „Přednesení návrhu nebo návrhů
nesmí překročit pět minut, u poslanců uvedených v § 67 odst. 1 písm. c), d) a e) třicet
minut; každý poslanec může vystoupit pouze jednou. Návrh lze podat i písemně, pokud
poslanec odkáže ve svém vystoupení na stejnopis návrhu zveřejněný v elektronické
podobě a současně předá návrh v listinné podobě předsedajícímu.“.
6. V § 54 odst. 6 větě druhé se za slovo „návrhu“ vkládají slova „nebo návrhů“, slova „pět
minut“ se nahrazují slovy „dvě minuty“, slova „ ; toto omezení se nevztahuje na poslance
uvedené v § 67.“ se nahrazují slovy „a u poslanců uvedených v § 67 odst. 1 písm. c), d)
a e) nesmí překročit deset minut; každý poslanec může vystoupit pouze jednou.“ a za větu
druhou se vkládá věta třetí „Návrh lze podat i písemně, pokud poslanec odkáže ve svém
vystoupení na stejnopis návrhu zveřejněný v elektronické podobě a současně předá návrh
v listinné podobě předsedajícímu.“.
7. V § 54 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Návrh zákona zamítnutý Senátem, návrh
zákona vrácený Senátem s pozměňovacími návrhy a zákon vrácený prezidentem republiky
mohou být součástí pořadu uvedeného v žádosti podle věty první.“.
8. V § 59 odst. 1 se za větu první vkládá věta druhá „Usnese-li se Sněmovna na omezení
řečnické doby, první vystoupení poslance pověřeného přednést k věci stanovisko
poslaneckého klubu, zpravodaje a poslanců uvedených v § 67 odst. 1 písm. d) a e) a
místopředsedů Sněmovny v každé rozpravě nesmí překročit třicet minut; u druhého,
případně dalšího vystoupení nesmí řečnická doba překročit dobu stanovenou podle věty
první.“.
9. V § 59 odst. 1 věta třetí zní: „Omezení řečnické doby se nevztahuje na prezidenta
republiky, předsedu Sněmovny a na členy vlády.“.
10. V § 59 se na konci odstavce 2 doplňují věty druhá a třetí „Omezení počtu vystoupení se
vztahuje i na zpravodaje, poslance uvedené v § 67 odst. 1 písm. d) a e) a místopředsedy
Sněmovny, pokud Sněmovna nestanoví jinak. Omezení počtu vystoupení se nevztahuje na
prezidenta republiky, předsedu Sněmovny a na členy vlády.“.
11. V § 59 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) V průběhu rozpravy se Sněmovna může usnést, že o podaných návrzích včetně
návrhů procedurálních a námitek proti rozhodnutí o odnětí slova a jiných postupech
předsedajícího rozhodne Sněmovna až v čase v usnesení určeném.“.
12. V § 60 odst. 2 se slova „ani případná odpověď na faktickou poznámku jiného poslance“
zrušují a na konci odstavce se doplňují věty „Sněmovna se může bez rozpravy usnést na
omezení počtu faktických poznámek, se kterými v rozpravě může poslanec vystoupit;
stanovený počet nemůže být nižší než dvě faktické poznámky. Ustanovení § 59 odst. 2
věty druhá a třetí se použijí obdobně.“.
13. V § 60 odst. 3 se slova „odpověď na takovou poznámku anebo“ zrušují a za slova
„překročí-li poslanec“ se vkládají slova „přípustný počet faktických poznámek nebo“.
14. V § 66 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Usnese-li se Sněmovna, že o návrzích,
o kterých se rozhoduje po skončení rozpravy, bude hlasováno ve stanoveném čase, ukončí
předsedající rozpravu v takto stanoveném čase bez ohledu na to, zda jsou do rozpravy
přihlášeni ještě další řečníci; takový postup je možný jen ve zcela výjimečných případech
za podmínky, že poslanci měli dostatek času seznámit se s obsahem předloženého návrhu
zákona, mezinárodní smlouvy, zprávy, informace nebo jiného podkladu pro jednání
2
Sněmovny, posoudit je, zaujmout k nim stanovisko a v rozpravě se k nim dostatečně
vyjádřit.“.
15. V § 67 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Vystoupení poslanců uvedených v odstavci 1 písm. d) a e) a místopředsedů
Sněmovny nesmí překročit třicet minut, pokud vystupují mimo rozpravu. Mimo rozpravu
mohou tito poslanci vystoupit vždy pouze jednou s tím, že další jejich vystoupení je přípustné
až po dokončení projednávání následujícího bodu pořadu. V případě vystoupení v rozpravě se
použijí ustanovení § 59 a 60. Na vystoupení prezidenta republiky, předsedy Sněmovny
a členů vlády se žádná omezení nevztahují.“.
16. § 95a zní:
„§ 95a
Nerozhodla-li Sněmovna jinak (§ 54 odst. 4), projednávají se třetí čtení návrhů zákonů ve
středu v době od 9 hodin do 19 hodin a v pátek od 9 hodin do 14 hodin, jsou-li tyto dny
stanovenými jednacími dny. Sněmovna může rozhodnout o vyčlenění jiných hodin pro třetí
čtení návrhů zákonů, třetí čtení návrhů zákonů se však nemohou projednávat po 21. hodině.
O návrhu, aby se třetí čtení návrhů zákonů projednávala v čase od 19 hodin do 21 hodin, nelze
hlasovat, vznesou-li proti takovému návrhu námitku nejméně dva poslanecké kluby.
Ustanovení § 95 odst. 1 tím není dotčeno.“.
17. V § 99 odst. 7 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; omezení řečnické doby podle
tohoto ustanovení se nevztahuje na poslance pověřeného přednést k věci stanovisko
poslaneckého klubu a na řečníky podle § 67“.
18. V § 111 odst. 2 se slova „do 11 hodin“ nahrazují slovy „do 10 hodin“.
19. V § 111 odst. 3 se slova „v 11.30 hodin“ nahrazují slovy „v 10.30 hodin“.
20. V § 114a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Nerozhodl-li organizační výbor a hrozí-li
prodlení, učiní tak předseda Sněmovny.“.
21. V § 120b se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo jedná-li se o předložení nebo
projednání návrhu zákona, k jehož tvorbě se v souladu se zákonem o Sbírce zákonů
a mezinárodních smluv nepoužil elektronický systém tvorby právních předpisů“.
22. V § 120b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Stejně se postupuje při předkládání
návrhu zákona, k jehož tvorbě se v souladu se zákonem o Sbírce zákonů a mezinárodních
smluv nepoužil elektronický systém tvorby právních předpisů.“.
3
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
4
Důvodová zpráva
Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní
úpravy v jejím celku
Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny upravuje pravidla a postupy, podle kterých
probíhá jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Tento zákon stanovuje
strukturu a průběh schůzí, práva a povinnosti poslanců, proces projednávání návrhů zákonů
a další procedurální aspekty fungování Poslanecké sněmovny.
Současná právní úprava poskytuje rámec pro efektivní fungování Poslanecké sněmovny.
Nicméně v průběhu času byly identifikovány určité nedostatky a oblasti, kde by bylo vhodné
provést změny:
- Délka řečnických vystoupení: Stávající úprava umožňuje delší řečnické projevy,
což může vést k prodlužování jednání a snižování efektivity legislativního procesu.
- Vystoupení mimo rozpravu: Neexistuje jasné omezení délky vystoupení některých
poslanců mimo hlavní rozpravu, což může narušovat strukturu a efektivitu schůzí.
- Faktické poznámky: Současná délka faktických poznámek může být zneužívána
k obcházení omezení délky hlavních vystoupení, což narušuje plynulost jednání.
- Procedurální hlasování: Chybí mechanismus pro efektivní řízení procedurálních
návrhů a námitek, což může vést k obstrukcím a zdržování jednání.
- Zařazování vrácených nebo zamítnutých návrhů zákonů: Současná úprava neumožňuje
flexibilní zařazení těchto návrhů na pořad tzv. mimořádné schůze, což může
zpomalovat legislativní proces.
Nezbytnost navrhované právní úpravy:
Navrhované změny reagují na výše uvedené nedostatky a mají za cíl:
- Zvýšení efektivity jednání: Omezení délky řečnických vystoupení a faktických
poznámek přispěje k plynulejšímu a efektivnějšímu průběhu schůzí.
- Prevence obstrukcí: Stanovení pravidel pro procedurální hlasování a omezení délky
vystoupení mimo rozpravu pomůže předcházet záměrnému zdržování jednání.
- Rozšíření časového rozmezí určeného pro projednávání 3. čtení.
- Flexibilita legislativního procesu: Možnost zařazení vrácených nebo zamítnutých
návrhů zákonů na pořad tzv. mimořádné schůze umožní rychlejší reakci na aktuální
potřeby a situace.
Kromě toho návrh dílčím způsobem upravuje problematiku ústních interpelací, cílí na větší
srozumitelnost právní úpravy pro předkladatele sněmovních tisků ve vztahu k e-Legislativě
a upravuje některé interní procesy.
Navrhované úpravy jsou nezbytné pro zajištění efektivního, transparentního a moderního
fungování Poslanecké sněmovny, což je klíčové pro důvěru veřejnosti v legislativní proces
a demokratické instituce.
Předkladatelé ve svém návrhu vycházejí z návrhů obsažených ve sněmovních tiscích 921
a 948, které byly předloženy koncem minulého volebního období.
5
Pro debatu o omezení řečnické doby i u osob uvedených v § 67 JŘPS je inspirující nález
Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 47/23 ze 4. června 2025.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky,
s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a se závazky vyplývajícími
pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh zákona
kromě jiného reaguje na opakované apely na změnu jednacího řádu obsažené v nálezech
Ústavního soudu. Navrhovaná opatření se nedotýkají závazků z mezinárodních smluv, jimiž
je Česká republika vázána.
Navrhovaná opatření se nijak nedotýkají práva Evropské unie ani judikatury soudních orgánů
EU, jedná se o čistě národní úpravu jednacího řádu dolní komory Parlamentu České
republiky.
3. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní
rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Navržené změny nebudou spojeny s žádnými zvýšenými požadavky na finanční prostředky
ze státního rozpočtu. V důsledku navržených opatření lze očekávat racionalizaci jednání
Poslanecké sněmovny při zachování dostatečného časového prostoru pro debatu
o projednávaných návrzích, což by mělo mít mimo jiné pozitivní dopad i na nižší výdaje
spojené s jednáním Poslanecké sněmovny a jejích orgánů. Návrh zákona nemá žádné dopady
na rozpočty obcí a krajů.
Zvláštní část
K § 32 a 46a
Navržené změny promítají přesun agendy kultury z gesce výboru pro vědu, vzdělání, mládež
a sport do výboru pro mediální záležitosti, ke kterému došlo na základě rozhodnutí
Poslanecké sněmovny počátkem tohoto volebního období.
K § 54 odst. 5, odst. 6
S cílem zracionalizovat jednání Poslanecké sněmovny se navrhuje zavést časové limity pro
vystoupení k návrhu pořadu schůze a k návrhům změn schváleného pořadu schůze. Nově
se doplňuje možnost podání písemného návrhu k této věci.
Navrhuje se zavést limit pro odůvodnění návrhů k programu schůze na jejím začátku
na 5 minut, pro poslance s přednostním právem na 30 minut.
Navrhuje se snížit časový limit pro podávání návrhů změn pořadu v průběhu schůze z 5 minut
na 2 minuty, pro poslance s přednostním právem podle § 67 se nově stanoví limit 10 minut.
6
K § 54 odst. 7
V zájmu předcházení možným výkladovým sporům se stanoví, že návrhy zákonů vrácené
Poslanecké sněmovně k novému projednání nebo zamítnuté Senátem nebo vrácené
prezidentem republiky mohou být projednány i na tzv. mimořádné schůzi, tedy schůzi svolané
na základě žádosti nejméně pětiny všech poslanců. Obecná ustanovení o lhůtách
pro projednání tímto nejsou dotčena.
K § 59 odst. 1 a 2
Nález Ústavního soudu sp. zn. 47/23 ze dne 4. června 2025 rozlišuje přednostní práva
vyplývající z Ústavy a přednostní práva zakotvená v § 67 JŘPS (viz body 70 a 71 nálezu).
V bodě 72 Ústavní soud uvádí, že „Výklad platného a účinného znění § 67 JŘPS v tom
smyslu, že vystoupení přednostních řečníků, jejichž přednostní právo nevyplývá z Ústavy jsou
časově i obsahově neomezitelná, je rozporný s ústavním principem rovnosti poslanců jako
reprezentantů lidu, a jako takový není ústavně konformní.“.
S ohledem na výše uvedené se navrhuje, aby v případě, kdy Poslanecká sněmovna rozhodne
o omezení řečnické doby, platil časový limit na délku vystoupení (byť v případě prvního
vystoupení vyšší) i pro většinu osob s přednostním právem. V případě omezení řečnické doby
se stanoví časový limit i pro délku vystoupení zpravodaje a poslance pověřeného přednést
stanovisko poslaneckého klubu.
Rozhodne-li Poslanecká sněmovna o omezení počtu vystoupení v rozpravě, navrhuje se, aby
se takové omezení vztahovalo i na většinu osob s přednostním právem i na zpravodaje, pokud
Sněmovna v konkrétním případě nerozhodne jinak.
Jak ve vztahu k časovému limitu, tak omezení počtu vystoupení se výslovně stanoví, na které
osoby s přednostním právem se toto nevztahuje.
K § 59 odst. 5
Pro zabránění nedůstojného dobíhání na jednání Poslanecké sněmovny a překvapujících
návrhů přerušení jednání nebo bodu mající faktický efekt jeho odmítnutí nebo vrácení
k novému projednávání (čímž je evidentně obcházen smysl stávajícího jednacího řádu),
se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna mohla v konkrétním bodě stanovit, že nadále probíhá
rozprava a návrhy včetně procedurálních budou hlasovány až v předem stanovený čas.
K § 60
Nově se stanoví, že se Poslanecká sněmovna může usnést nejen na omezení počtu vystoupení,
ale i na omezení počtu faktických poznámek, přičemž minimální počet je 2. Tento návrh
reaguje na situace, kdy i nekonečný sled faktických poznámek může při jednání Poslanecké
sněmovny zabrat několik hodin, nehledě k tomu, že jsou faktické poznámky v takovém
případě využívány k tomu, že poslanci, kteří s nimi vystupují, reálně získávají možnost
vyjádřit své věcné stanovisko k věci (v rozporu s § 60 větou třetí) dříve než poslanci řádně
přihlášení do rozpravy. S cílem předejít výkladovým problémům se výslovně stanoví, na které
řečníky s přednostním právem se toto omezení vztahuje, a na které nikoli. Dále se zrušuje
možnost odpovědi na faktickou poznámku, opět je cílem, aby se nevedla paralelní rozprava
v režimu faktických poznámek a reakcí na ně.
7
K § 66
Všechny navržené změny v předkládaném návrhu směřují k tomu, aby v souladu s opakovaně
vyjádřeným právním názorem Ústavního soudu byla při projednávání návrhů zákona
respektována práva sněmovní menšiny na vyjádření se k projednávaným návrhům,
předkládání svých pozměňovacích návrhů, ale zároveň, aby Poslanecká sněmovna nebyla
paralyzována a sněmovní většina byla schopna realizovat svůj program na základě mandátu
od voličů a na základě vyslovení důvěry Poslaneckou sněmovnou. Předkladatelé věří, že
jednotlivé návrhy změn jednacího řádu Poslanecké sněmovny obsažené v předkládaném
návrhu ve svém souhrnu povedou k tomu, že Poslanecká sněmovna nebude, tak jako tomu
bylo v minulém volebním období, opakovaně ukončovat rozpravu v situaci, kdy do rozpravy
ještě budou přihlášeni další řečníci. Nicméně jako určitou pojistku navrhují doplnění
§ 66 odst. 1. Zároveň se stanovují poměrně přísné podmínky pro využití takového postupu.
K § 67
Navrhuje se limitovat přednostní právo poslanců mimo body projednávaného pořadu časem
30 minut, přičemž v takovém případě lze pokaždé mezi body vystoupit jen jednou. Tato
omezení se ale nebudou vztahovat na prezidenta republiky, předsedu Poslanecké sněmovny
a členy vlády.
K § 95a
Navrhuje se, aby se návrhy zákonů ve 3. čtení projednávaly ve středu, je-li jednacím dnem,
v době od 9 do 19 hodin, tzn. rozšíření oproti platné právní úpravě od 9 do 14 hodin.
Na projednávání návrhů zákonů ve 3. čtení v pátek od 9 do 14 hodin se nic nemění. Tak jako
dosud bude možné v souladu s § 54 odst. 4 JŘPS rozhodnout o projednávání návrhů zákonů
ve 3. čtení i v jiné jednací dny. Zůstává zachována možnost dvou poslaneckých klubů vetovat
hlasování o takovém návrhu. Stejně tak bude možné (shodně s platnou právní úpravou)
rozhodnout hlasováním o vyčlenění jiných hodin pro třetí čtení návrhů zákonů. Nově
se stanoví, že návrhy zákonů ve 3. čtení nelze projednávat po 21. hodině. Sněmovna může
hlasováním rozhodnout o projednávání návrhů zákonů ve 3. čtení mezi 19. a 21 hodinou,
ale veto dvou poslaneckých klubů znemožňuje hlasování o takovém návrhu. Aplikaci § 95a
ve spojení s § 54 odst. 4 JŘPS lze demonstrovat na příkladu, kdy bude podán návrh, aby se
3. čtení projednávala v úterý, takový návrh mohou dva 2 poslanecké kluby vetovat podle § 54
odst. 4. Pokud taková námitka podána nebude, mohou 2 poslanecké kluby vetovat
projednávání mezi 19. a 21. hodinou podle § 95a.
K § 99
Výslovně se stanoví, že projednává-li se návrh zákona ve stavu legislativní nouze, nevztahuje
se časový limit pro délku vystoupení, rozhodne-li Sněmovna o omezení řečnické doby,
na poslance pověřeného přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu ani na žádného
řečníka uvedeného v § 67 JŘPS.
K § 111
Na základě poznatků z aplikační praxe se navrhuje vytvořit interpelovaným o 1 hodinu delší
časový prostor na přípravu na bod Ústní interpelace v návaznosti na interpelace podané
v daný jednací den.
8
K § 114a
Opět na základě aplikační praxe se navrhuje doplnění právní úpravy, kdy je o přikázání zpráv,
informací a jiných obdobných podkladů třeba rozhodnout bezodkladně, příp. je delší časová
prodleva mezi jednotlivými schůzemi organizačního výboru.
K § 120b
Navržené změny reagují na změnu zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních
smluv (sněmovní tisk 25 v tomto volebním období). Znění § 120b účinné od 15. ledna 2026
odpovídá právní úpravě stanovící, že všechny návrhy zákonů budou od 15. ledna 2026
předkládány Poslanecké sněmovně a následně projednávány v elektronickém systém tvorby
právních předpisů (e-Legislativa). Návrh zákona obsažený ve sněmovním tisku 25 (schválený
Poslaneckou sněmovnou dne 26. listopadu 2025) ale toto pravidlo modifikoval; od 15. ledna
2026 bude v e-Legislativě předkládána a projednávána jen menší část návrhů zákonů. Této
změně je třeba přizpůsobit i znění § 120b. V mezidobí mezi 15. lednem 2026 a nabytím
účinnosti tohoto návrhu zákona je tato záležitost řešena formou změny přechodného
ustanovení zákona č. 277/2019 Sb. – srov. sněmovní tisk 25 část druhá (ve znění schváleném
Poslaneckou sněmovnou).
K čl. II (Účinnost)
Navržené datum nabytí účinnosti bere v úvahu pravidla stanovená v zákoně č. 222/2016 Sb.
Předkladatelé považují návrh zákona za mimořádně naléhavý a v souladu s uvedeným
zákonem stanovují den nabytí účinnosti tak, aby bylo navázáno na den vyhlášení zákona
s přiměřenou lhůtou odkladu.
V Praze dne 17. prosince 2025
Radek Vondráček podepsáno elektronicky
Andrej Babiš podepsáno elektronicky
Tomio Okamura podepsáno elektronicky
Petr Macinka podepsáno elektronicky
Marek Benda podepsáno elektronicky
Taťána Malá podepsáno elektronicky
Radim Fiala podepsáno elektronicky
Boris Šťastný podepsáno elektronicky
9
Vybraná ustanovení zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění
zákona č. 47/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 192/2002 Sb.,
zákona č. 282/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 167/2005
Sb., zákona č. 205/2006 Sb., zákona č. 573/2006 Sb., zákona č. 162/2009 Sb., zákona č.
402/2009 Sb., zákona č. 265/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb.,
zákona č. 265/2014 Sb., zákona č. 300/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 167/2020
Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 225/2023 Sb., zákona č. 346/2023 Sb. a zákona
č. 169/2025 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
Výbory Sněmovny
§ 32
Sněmovna zřizuje z poslanců mandátový a imunitní výbor, petiční výbor, rozpočtový
výbor, kontrolní výbor, organizační výbor, výbor pro kulturu a mediální záležitosti, výbor pro
evropské záležitosti a další výbory, na nichž se usnese.
§ 46a
Výbor pro kulturu a mediální záležitosti
(1) Pro účely volby členů Rady České televize a členů Rady Českého rozhlasu (dále jen
„Rada“) zřizuje Poslanecká sněmovna výbor pro mediální záležitosti, jehož členy volí z
poslanců podle zásady poměrného zastoupení.
(1) Výbor pro kulturu a mediální záležitosti se zabývá záležitostmi kultury a médií.
Výbor rovněž působí při volbě členů Rady České televize a členů Rady Českého
rozhlasu (dále jen „Rada“). Výbor se ustavuje podle zásady poměrného zastoupení.
(2) Je-li počet kandidátů navržených oprávněnými právnickými osobami vyšší než je
trojnásobek počtu členů Rady, kteří mají být zvoleni, výbor pro kulturu a mediální
záležitosti posoudí podané návrhy a z navržených kandidátů splňujících předpoklady
podle tohoto zákona vybere pro volbu Poslaneckou sněmovnou kandidáty v počtu
odpovídajícím trojnásobku počtu členů Rady, kteří mají být zvoleni. Jestliže není počet
kandidátů navržených oprávněnými právnickými osobami vyšší než trojnásobek členů
Rady, kteří mají být zvoleni, výbor pro kulturu a mediální záležitosti předloží Poslanecké
sněmovně k volbě všechny navržené kandidáty splňující předpoklady podle tohoto
zákona.
(3) Podrobnosti postupu upraví Poslanecká sněmovna svým usnesením, kterým také určí, v
jakém rozsahu se pro postup podle odstavců 1 a 2 použije volební řád (příloha č. 2).
…
§ 54
(1) Schůzi Sněmovny zahájí předsedající ve stanovenou dobu, bez ohledu na počet
přítomných poslanců.
(2) Schůzi Sněmovny řídí její předseda nebo místopředsedové v dohodnutém pořadí.
(3) Sněmovna určí z řad ověřovatelů pro každou schůzi zpravidla dva ověřovatele.
(4) Sněmovna stanoví na návrh svého předsedy pořad schůze, popřípadě způsob projednávání
jednotlivých bodů pořadu. Je-li jedním z jednacích dnů schůze Sněmovny čtvrtek, zařadí
se na tento den bod odpovědi na písemné interpelace. Je-li jedním z jednacích dnů schůze
Sněmovny čtvrtek, zařadí se na tento den bod „Ústní interpelace“. Nejedná-li Sněmovna
ve čtvrtek, ústní interpelace a bod odpovědi na písemné interpelace se do pořadu schůze
nezařadí. Jsou-li jednacími dny schůze Sněmovny středa a pátek, zařadí se na tyto dny
třetí čtení návrhů zákonů. Lhůta stanovená v § 95 odst. 1 musí být zachována. O zařazení
třetího čtení na jiné jednací dny rozhodne Sněmovna. O návrhu na zařazení třetího čtení
na jiné jednací dny nemůže Sněmovna hlasovat, vznesou-li proti němu námitku nejméně
dva poslanecké kluby.
(5) Výbor, poslanecký klub nebo poslanec mohou navrhnout změnu nebo doplnění pořadu.
Přednesení návrhu nebo návrhů nesmí překročit pět minut, u poslanců uvedených v
§ 67 odst. 1 písm. c), d) a e) třicet minut; každý poslanec může vystoupit pouze
jednou. Návrh lze podat i písemně, pokud poslanec odkáže ve svém vystoupení na
stejnopis návrhu zveřejněný v elektronické podobě a současně předá návrh v listinné
podobě předsedajícímu. O pořadu, popřípadě návrhu na jeho změnu nebo doplnění
rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy.
(6) V průběhu schůze může Sněmovna hlasováním bez rozpravy přesunout bod schváleného
pořadu, schválený pořad změnit nebo doplnit. Přednesení návrhu nebo návrhů nesmí
překročit pět minut dvě minuty; toto omezení se nevztahuje na poslance uvedené v § 67
a u poslanců uvedených v § 67 odst. 1 písm. c), d) a e) nesmí překročit deset minut;
každý poslanec může vystoupit pouze jednou. Návrh lze podat i písemně, pokud
poslanec odkáže ve svém vystoupení na stejnopis návrhu zveřejněný v elektronické
podobě a současně předá návrh v listinné podobě předsedajícímu. Pro odnětí slova
platí obdobně ustanovení o faktické poznámce (§ 60). Schválený pořad lze během schůze
Sněmovny rozšiřovat jen výjimečně. Návrh na doplnění schváleného pořadu schůze
Sněmovny nelze projednat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby
nebo 20 poslanců.
(7) Byla-li schůze svolána podle § 51 odst. 4 nebo 5, rozhodne Sněmovna pouze o pořadu
uvedeném v žádosti. Ustanovení odstavce 4 věty druhá a třetí o zařazení písemných a
ústních interpelací a odstavců 5 a 6 o změně pořadu se v těchto případech nepoužijí. V
těchto případech se rovněž nepoužijí ustanovení § 97 odst. 3 věta první o předložení
návrhu zákona zamítnutého Senátem, § 97 odst. 4 věta první o předložení návrhu zákona
vráceného Senátem s pozměňovacími návrhy a § 98 odst. 2 věta druhá o předložení zákona
vráceného prezidentem republiky. Návrh zákona zamítnutý Senátem, návrh zákona
vrácený Senátem s pozměňovacími návrhy a zákon vrácený prezidentem republiky
mohou být součástí pořadu uvedeného v žádosti podle věty prvé.
(8) Sněmovna může v průběhu schůze hlasováním bez rozpravy sloučit rozpravu ke dvěma
nebo více bodům pořadu. Může též přerušit projednávání bodu pořadu a další jednání o
něm odročit.
(9) Předseda poslaneckého klubu a předsedající mohou navrhnout přerušení schůze
Sněmovny. O takovém návrhu rozhodne Sněmovna bez rozpravy.
§ 55
Usnese-li se na tom Sněmovna, je člen vlády povinen dostavit se osobně na schůzi
Sněmovny.
§ 56
(1) Schůze Sněmovny je zpravidla veřejná. Na návrh vlády nebo poslance se může Sněmovna
usnést, že schůze nebo její část je neveřejná, zejména jsou-li na pořad schůze zařazeny
utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované
skutečnosti. Projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu, návrhu státního závěrečného
účtu, návrhů daňových zákonů a návrhů zákonů o poplatcích je vždy veřejné.
(2) Schůze Sněmovny nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou kromě
poslanců zúčastnit prezident republiky a členové vlády; jiné osoby se mohou takové
schůze zúčastnit nebo být přítomny v jednacím sále anebo na místech vyhrazených pro
hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků jen se souhlasem Sněmovny. O účasti
a přítomnosti jiných osob na schůzi rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy.
§ 57
(1) Projednávání bodu pořadu, k němuž má sloužit jako podklad sněmovní tisk, se zahájí, byl-
li všem poslancům takový podklad včas doručen. Sněmovní tisk, nejde-li o návrh zákona,
se poslanci doručí nejméně 24 hodin před jeho projednáváním. Nebyla-li tato lhůta
dodržena, může poslanec navrhnout odročení jednání o takovém bodu pořadu. O návrhu
na odročení jednání rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy.
(2) Bod jednání zařazený na pořad schůze Sněmovny uvede zpravidla navrhovatel. Za Senát,
vládu a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku mohou jednat jen jejich
členové, kteří byli takovým jednáním zvlášť pověřeni. Jde-li o návrh skupiny poslanců
odůvodní ho poslanec, který je jejím členem a kterého tím tato skupina pověří.
(3) Po navrhovateli vystoupí zpravodaj, který informuje o obsahu projednávané věci a
výsledcích jednání výboru. Jde-li o věc, kterou výbor neprojednával, nebo nebyl-li
zpravodaj výborem určen, určí zpravodaje Sněmovna. Poslanec, jehož se návrh týká, musí
s takovým návrhem vyslovit souhlas. Projednalo-li věc více výborů, vystoupí
zpravodajové zúčastněných výborů, pokud se výbory nedohodly na společném zpravodaji.
§ 58
(1) Po vystoupení zpravodaje zahájí předsedající rozpravu. Nejprve se koná rozprava
všeobecná a poté rozprava podrobná. Během všeobecné rozpravy lze podat návrh na
odročení, zamítnutí a odkázání jinému orgánu Sněmovny. Během podrobné rozpravy lze
předkládat návrhy na odročení, zamítnutí, odkázání jinému orgánu Sněmovny, návrhy
pozměňovací a návrhy eventuální, dodatečné a podmíněné (§ 63 odst. 1).
(2) Poslanci se hlásí do rozpravy písemně, a to buď před zahájením schůze u předsedy
Sněmovny nebo v průběhu schůze u předsedajícího až do ukončení rozpravy. Poslanci se
mohou do rozpravy přihlásit i zdvižením ruky. Písemné přihlášky mají přednost.
(3) Při zahájení rozpravy oznámí předsedající přihlášené řečníky. Slovo uděluje v pořadí, ve
kterém se o ně písemně přihlásili, a poté ostatním přihlášeným. Zpravodaji udělí slovo
během rozpravy, kdykoli o to požádá. Řečníkovi, pověřenému přednést k věci stanovisko
poslaneckého klubu, se udělí slovo kdykoli až do ukončení rozpravy. Při udělování slova
upozorní předsedající dalšího řečníka na to, že jeho vystoupení bude následovat. Slova se
smí ujmout jen ten, komu je předsedající udělí.
(4) Kdo není přítomen v jednacím sále v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, ztrácí pořadí.
Není-li přítomen ani bezprostředně před ukončením rozpravy, jeho přihláška propadá.
(5) Chce-li se rozpravy zúčastnit předsedající, předá řízení schůze.
§ 59
(1) Sněmovna se může k projednávanému bodu usnést bez rozpravy na omezení řečnické
doby, která nesmí být kratší než deset minut. Usnese-li se Sněmovna na omezení
řečnické doby, první vystoupení poslance pověřeného přednést k věci stanovisko
poslaneckého klubu, zpravodaje a poslanců uvedených v § 67 odst. 1 písm. d) a e) a
místopředsedů Sněmovny v každé rozpravě nesmí překročit třicet minut; u druhého,
případně dalšího vystoupení nesmí řečnická doba překročit dobu stanovenou podle
věty první. Omezení řečnické doby se nevztahuje na poslance pověřeného přednést k věci
stanovisko poslaneckého klubu. Omezení řečnické doby se nevztahuje na prezidenta
republiky, předsedu Sněmovny a na členy vlády.
(2) Sněmovna se může bez rozpravy usnést, že k téže věci může poslanec vystoupit nejvýše
dvakrát. Omezení počtu vystoupení se vztahuje i na zpravodaje, poslance uvedené v
§ 67 odst. 1 písm. d) a e) a místopředsedy Sněmovny, pokud Sněmovna nestanoví
jinak. Omezení počtu vystoupení se nevztahuje na prezidenta republiky, předsedu
Sněmovny a na členy vlády.
(3) Poslanec se v rozpravě neobrací přímo na jiné poslance a případné dotazy na ně klade
prostřednictvím předsedajícího.
(4) Poslanec má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí stanovenou
řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit a volat jej k věci. Vybočuje-
li poslanec svým projevem z mezí slušnosti, může jej předsedající volat k pořádku.
Nevedlo-li dvojí upozornění k nápravě, může mu slovo odejmout. O námitkách poslance
proti rozhodnutí o odnětí slova rozhodne Sněmovna bez rozpravy.
(5) V průběhu rozpravy se Sněmovna může usnést, že o podaných návrzích včetně návrhů
procedurálních a námitek proti rozhodnutí o odnětí slova a jiných postupech
předsedajícího rozhodne Sněmovna až v čase v usnesení určeném.
§ 60
(1) Poslanec se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. Za
faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh týkající se způsobu projednávání
některého bodu pořadu. Nelze v ní však uplatňovat věcná stanoviska k projednávané
otázce. Poslanec, který se přihlásil k faktické poznámce, dostane slovo přednostně, avšak
bez přerušení toho, kdo právě mluví.
(2) Přednesení faktické poznámky ani případná odpověď na faktickou poznámku jiného
poslance nesmí překročit dvě minuty. Sněmovna se může bez rozpravy usnést na
omezení počtu faktických poznámek, se kterými v rozpravě může poslanec
vystoupit; stanovený počet nemůže být nižší než dvě faktické poznámky. Ustanovení
§ 59 odst. 2 věty druhá a třetí se použijí obdobně.
(3) Nejde-li o faktickou poznámku nebo odpověď na takovou poznámku anebo překročí-li
poslanec přípustný počet faktických poznámek nebo dobu k jejich přednesení, může
mu předsedající slovo odejmout. Rozhodnutí předsedajícího o odnětí slova podle
předchozí věty je konečné.
…
§ 66
(1) Předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci. Usnese-li se
Sněmovna, že o návrzích, o kterých se rozhoduje po skončení rozpravy, bude
hlasováno ve stanoveném čase, ukončí předsedající rozpravu v takto stanoveném
čase bez ohledu na to, zda jsou do rozpravy přihlášeni ještě další řečníci; takový
postup je možný jen ve zcela výjimečných případech za podmínky, že poslanci měli
dostatek času seznámit se s obsahem předloženého návrhu zákona, mezinárodní
smlouvy, zprávy, informace nebo jiného podkladu pro jednání Sněmovny, posoudit
je, zaujmout k nim stanovisko a v rozpravě se k nim dostatečně vyjádřit.
(2) Po ukončení rozpravy udělí předsedající závěrečné slovo navrhovateli a zpravodaji.
Navrhovatel i zpravodaj se mohou závěrečného slova vzdát.
(3) Sněmovna se může usnést bez rozpravy na opětovném otevření rozpravy, a to do zahájení
hlasování o závěrečném usnesení. Rozprava je znovu zahájena též tehdy, ujme-li se slova
před hlasováním o závěrečném usnesení člen vlády. Pro ukončení nově zahájené rozpravy
platí ustanovení odstavce 2 obdobně.
§ 67
(1) Kdykoli o to požádají, udělí se slovo
a) prezidentu republiky,
b) členovi vlády,
c) předsedovi a místopředsedům Sněmovny,
d) předsedovi poslaneckého klubu,
e) poslanci, který je předsedou politické strany nebo politického hnutí, k nimž příslušejí
poslanci, kteří jsou členy poslaneckého klubu ustaveného na začátku volebního období
(§ 77 odst. 1 a 5).
(2) Vystoupení poslanců uvedených v odstavci 1 písm. d) a e) a místopředsedů Sněmovny
nesmí překročit třicet minut, pokud vystupují mimo rozpravu. Mimo rozpravu
mohou tito poslanci vystoupit vždy pouze jednou s tím, že další jejich vystoupení je
přípustné až po dokončení projednávání následujícího bodu pořadu. V případě
vystoupení v rozpravě se použije ustanovení § 59 a 60. Na vystoupení prezidenta
republiky, předsedy Sněmovny a členů vlády se žádná omezení nevztahují.
…
§ 95a
Pro třetí čtení návrhů zákonů se vyčlení ve stanovených jednacích dnech připadajících
na středu a pátek, pokud Sněmovna nerozhodla jinak (§ 54 odst. 4), doba od 9 hodin do 14
hodin. O vyčlenění jiných hodin pro třetí čtení návrhů zákonů rozhodne Sněmovna. O návrhu
na vyčlenění jiných hodin pro třetí čtení návrhu zákona nemůže Sněmovna hlasovat, vznesou-
li proti takovému návrhu námitku nejméně dva poslanecké kluby. Ustanovení § 95 odst. 1 tím
není dotčeno.
§ 95a
Nerozhodla-li Sněmovna jinak (§ 54 odst. 4), projednávají se třetí čtení návrhů
zákonů ve středu v době od 9 hodin do 19 hodin a v pátek od 9 hodin do 14 hodin, jsou-li
tyto dny stanovenými jednacími dny. Sněmovna může rozhodnout o vyčlenění jiných
hodin pro třetí čtení návrhů zákonů, třetí čtení návrhů zákonů se však nemohou
projednávat po 21. hodině. O návrhu, aby se třetí čtení návrhů zákonů projednávala
v čase od 19 hodin do 21 hodin, nelze hlasovat, vznesou-li proti takovému návrhu námitku
nejméně dva poslanecké kluby. Ustanovení § 95 odst. 1 tím není dotčeno.
…
§ 99
Zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze
(1) Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a
svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody,
vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouze na určitou dobu.
Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu, na niž byl vyhlášen.
(2) Ve stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny na žádost vlády rozhodnout, že
předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání.
(3) Návrh zákona, který má být projednán ve zkráceném jednání, přikáže předseda Sněmovny
jednomu z výborů a současně stanoví nepřekročitelnou lhůtu, do které mu má výbor
předložit usnesení se stanoviskem k věci. Výbor v usnesení navrhne, zda se má konat o
návrhu zákona obecná rozprava a o kterých částech se povede rozprava podrobná; navrhne
též lhůtu, do kdy má Sněmovna jednání o návrhu zákona ukončit.
(4) Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním návrhu pořadu schůze,
zda stav legislativní nouze trvá. Dojde-li k závěru, že podmínky pro jeho vyhlášení
pominuly, stav legislativní nouze zruší.
(5) Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáváním vládního návrhu
zákona, zda jsou podmínky pro jeho projednání ve zkráceném jednání. Neshledá-li důvody
pro mimořádný postup, návrh zákona ve zkráceném jednání neprojedná.
(6) Ustanovení § 90 a 91 o prvém čtení návrhu zákona se ve zkráceném jednání neužijí.
(7) Sněmovna může rozhodnout, že od obecné rozpravy ve druhém čtení návrhu zákona
upouští, a omezit řečnickou dobu až na pět minut ; omezení řečnické doby podle tohoto
ustanovení se nevztahuje na poslance pověřeného přednést k věci stanovisko
poslaneckého klubu a na řečníky podle § 67. Třetí čtení návrhu zákona může následovat
bezprostředně po čtení druhém. Ustanovení § 54 odst. 4 věty pátá, šestá a sedmá, § 94a a
§ 95a se pro druhé a třetí čtení ve zkráceném jednání nepoužijí.
(8) Sněmovna projedná návrh zákona ve zkráceném jednání i tehdy, když jí určený výbor
nepředloží ve stanovené lhůtě usnesení podle odstavce 3; v takovém případě určí
zpravodaje předseda Sněmovny.
(9) Ustanovení § 53 a ustanovení o lhůtě deseti dnů uvedené v § 97 odst. 3 a 4 a § 98 odst. 2
se neužijí.
…
§ 111
Ústní interpelace
(1) Pro ústní interpelace se vyčlení ve stanoveném jednacím dnu připadajícím na čtvrtek (§
54 odst. 4) doba od 14.30 hodin do 18.00 hodin, přičemž pro ústní interpelace určené
předsedovi vlády se vyčlení doba od 14.30 hodin do 16.00 hodin. Od 16.00 hodin nebo v
případě, kdy interpelace na předsedu vlády budou ukončeny dříve, tak od doby jejich
ukončení, budou následovat ústní interpelace určené ostatním členům vlády. Poslední
interpelace může být podána nejpozději v 17.55 hodin.
(2) Poslanci se hlásí k podání ústní interpelace písemně u předsedy Sněmovny, a to v den, ve
kterém se mají konat (§ 54 odst. 4) nejpozději do 11 hodin do 10 hodin. Součástí přihlášky
k ústní interpelaci musí být téma předložené interpelace. V případě, kdy poslanec
předkládá více ústních interpelací, označí číslem jejich pořadí, a to zvlášť ve skupině na
předsedu vlády a zvlášť ve skupině na ostatní členy vlády.
(3) Pořadí přihlášených se určí losem v den, ve kterém se ústní interpelace mají konat v 11.30
hodin v 10.30 hodin. Losem bude vždy nejprve určeno pořadí přihlášek k ústním
interpelacím označených číslem 1 a losování bude pokračovat stejným způsobem o
přihláškách označených číslem dvě, tři apod.
(4) Kdo není přítomen v jednacím sále v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, ztrácí pořadí a
jeho přihláška propadá. Propadají též přihlášky poslanců, kteří své interpelace nemohli
přednést v době stanovené v odstavci 1.
(5) Předseda vlády nebo jiný interpelovaný člen vlády odpoví na ústní interpelaci
bezprostředně po jejím přednesení. Po odpovědi může poslanec, který interpeloval, položit
doplňující otázku, na niž interpelovaný rovněž bezprostředně odpoví.
(6) Přednesení ústní interpelace nesmí překročit dobu 2 minut a přednesení doplňující otázky
dobu 1 minuty. Přednesení odpovědi na ústní interpelaci nesmí překročit dobu 5 minut a
přednesení doplňující odpovědi nesmí překročit dobu 2 minut. Po časových limitech
stanovených v odstavci 1 nelze další interpelace podávat; po odpovědi na poslední
interpelaci lze však položit doplňující otázku i po uplynutí časového limitu.
(7) Není-li interpelovaný při přednesení ústní interpelace přítomen nebo prohlásí, že na ústní
interpelaci, popřípadě na doplňující otázku není možné odpovědět bezprostředně, odpoví
poslanci písemně do 30 dnů.
…
§ 114a
(1) Sněmovna projednává zprávy, informace nebo jiné obdobné podklady, o nichž to stanoví
zákon nebo usnesení Sněmovny.
(2) Podklad se doručí všem poslancům. Organizační výbor podle povahy věci přikáže podklad
k projednání věcně příslušnému výboru nebo doporučí zařadit podklad do návrhu pořadu
schůze Sněmovny bez projednání ve věcně příslušném výboru. Nerozhodl-li organizační
výbor a hrozí-li prodlení, učiní tak předseda Sněmovny.
(3) Je-li podklad předkládán Sněmovně z důvodu, že jeho projednávání bylo zařazeno na
pořad schůze Sněmovny při schvalování, popřípadě změně nebo doplnění pořadu schůze,
podklad se výboru k projednání nepřikazuje, neusnese-li se Sněmovna jinak.
…
§ 120b
(1) Návrh zákona, stanovisko vlády k návrhu zákona, pozměňovací návrh k návrhu zákona
včetně návrhu na změnu zákona obsaženého v usnesení výboru nebo v oponentní zprávě
se vytváří a předkládá prostřednictvím elektronického systému tvorby právních
předpisů20); to neplatí, umožňuje-li zákon předložit návrh nebo stanovisko ústně nebo
jedná-li se o předložení nebo projednání návrhu zákona, k jehož tvorbě se v souladu
se zákonem o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nepoužil elektronický systém
tvorby právních předpisů.
(2) Mezinárodní smlouva, jiné stanovisko vlády než uvedené v odstavci 1, zpráva, informace
nebo jiný podklad pro jednání Sněmovny se předkládají v elektronické podobě. Stejně se
postupuje při předkládání návrhu zákona, k jehož tvorbě se v souladu se zákonem o
Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nepoužil elektronický systém tvorby právních
předpisů.