Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDPHMFNE2 najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
10. volební období
71/0
Návrh poslanců Olgy Richterové, Ivana Bartoše, Hany Ančincové,
Barbory Pipášové, Lenky Martínkové Španihelové, Martina Šmídy
a Samuela Volpeho na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších
předpisů
Zástupce předkladatele: Richterová O. a další
Doručeno poslancům: 16. prosince 2025 v 14:54
Návrh
ZÁKON
ze dne … 2025,
kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění
pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012
Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č.
183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona
č. 261/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 462/2023 Sb., zákona č. 31/2024 Sb., zákona
č. 417/2024 Sb., zákona č. 176/2025 Sb. a zákona č. 324/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 60 odst. 3 se slova „v případě povinného konzervativního fondu“ a slova „a v
případě ostatních účastnických fondů 1 %“ zrušují.
2. V § 60 odst. 4 se slova „v případě povinného konzervativního fondu“ a slova „a v
případě ostatních účastnických fondů nejvýše 15 %“ se zrušují.
3. V § 192 odst. 3 písm. a) se číslo „0,8“ nahrazuje číslem „0,4“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2026.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
OBECNÁ ČÁST
Cílem návrhu zákona je snížení nákladovosti systému doplňkového penzijního spoření
úpravou limitů úplaty a výkonové úplaty a zpřesnění souvisejících pravidel.
1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní
úpravy v jejím celku
Nastavení poplatků a výkonových odměn v systému doplňkového penzijního spoření
se v praxi ukázalo jako relativně nákladné pro účastníky vzhledem k dlouhému investičnímu
horizontu. Správa aktiv a obchodování s cennými papíry se přitom stává čím dál méně
nákladovým. I v Česku se objevují zahraniční platformy, které nabízejí dokonce i bezplatný
nákup cenných papírů a cenou za správu aktiv kolem 0,12 % ročně (například Revolut).
Švédské veřejnoprávní fondy s konzervativní investiční strategií zase obchodují s náklady na
správu aktiv v rozmezí 0,08 % až 0,22 %.
Na českém trhu je přitom nízká poplatková konkurence u penzijních fondů, zpravidla
jsou klientům účtovány maximální možné zákonné sazby, dokonce nastávají situace, kdy si
maximální poplatky účtuje i fond se záporným zhodnocením. Tento návrh by měl pomoci
střadatelům zefektivnit zhodnocení prostředků v rámci doplňkového penzijního spoření.
Navrhuje se proto snížení maximálního účtovaného poplatku za správu aktiv u
ostatních účastnických fondů z 1 % na 0,4 %. Návrh dále také snižuje maximální účtovaný
poplatek za zhodnocení majetku v účastnickém fondu na 10 %. V obou případech se tak
sjednocuje maximální výše poplatku na úroveň dnes uplatňovanou u konzervativních
účastnických fondů.
Konečně návrh zákona také zavádí snížení maximálního účtovaného poplatku za správu
aktiv u transformovaných fondů z 0,8 % na 0,4 %. Tímto snížením poplatků u
transformovaných fondů se reaguje na připomínku Ministerstva práce a sociálních věcí, díky
čemuž budou poplatky ve všech typech penzijních fondů nastaveny shodně.
Návrh zákona povede k
a) Posílení výnosů pro klienty: Snížení poplatků povede k vyšším čistým výnosům pro
účastníky, zvláště v dlouhodobém horizontu.
b) Vyšším úložkám klientů: Stát se doposud snažil budoucí penzisty motivovat pomocí
vyšších státních příspěvků. Díky snížení poplatků budou střadatelé motivování vyššími
výnosy svých úspor bez ohledu na státní dotace.
c) Podpoře konkurence: Nižší poplatky budou motivovat penzijní společnosti k
efektivnímu hospodaření a získávání klientů kvalitou správy portfolia.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky
Návrh zákona novelizuje zákon o doplňkovém penzijním spoření, přičemž právní
úprava poplatkových limitů a parametrů hospodaření fondů (mj. vypuštění diferencí mezi
povinným konzervativním a ostatními fondy a úprava koeficientu v § 192) představuje regulaci
soukromoprávních vztahů v oblasti spoření se státní podporou.
Ústavně relevantním testem je zásada legitimního očekávání a zákaz retroaktivity.
Návrh nemění zpětně práva již nabytá, neupravuje odnětí prostředků, ale mění ex nunc
parametry podnikání penzijních společností a podmínky účasti; úprava je tudíž souladná s čl.
11 a čl. 26 Listiny základních práv a svobod i ostatními částmi ústavního pořádku České
republiky.
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva
Evropské unie
Navrhovaná právní úprava je v souladu s právem Evropské unie, judikaturou soudních
orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Změny v
doplňkovém penzijním spoření jsou vnitrostátně-ochranné a nekolidují s unijní regulací.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je
Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká
republika vázána. Změny v doplňkovém penzijním spoření jsou vnitrostátně-ochranné a
nekolidují s mezinárodními závazky.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní
rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Návrh zákona pouze provádí parametrické úpravy v doplňkovém penzijním spoření,
které nemají žádný hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet nebo ostatní veřejné
rozpočty.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I – změna zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření
Navrhované změny směřují k plošnému zlevnění a zpřehlednění poplatkového rámce
doplňkového penzijního spoření a k odstranění rozdílů mezi jednotlivými typy účastnických
fondů.
K bodu 1 (§ 60 odst. 3)
V § 60 odst. 3 se vypuštěním slov „v případě povinného konzervativního fondu“ a
slov „a v případě ostatních účastnických fondů 1 %“ sjednocuje zákonný limit úplaty za
obhospodařování majetku účastnického fondu tak, aby pro všechny účastnické fondy platila
jedna, nižší horní hranice ve výši odpovídající dosavadnímu nastavení u povinných
konzervativních fondů (0,4 % p. a.). Tím se současně eliminuje dosavadní rozdíl vůči ostatním
účastnickým fondům, u nichž bylo možné účtovat až 1 % p. a. Tento krok navazuje na obecně
vytyčený cíl návrhu – snížit nákladovost systému a posílit čisté výnosy účastníků – a výslovně
provádí zamýšlené snížení maxima z 1 % na 0,4 % p. a.
K bodu 2 (§ 60 odst. 4)
Analogicky v § 60 odst. 4 se vypuštěním slov „v případě povinného konzervativního
fondu“ a slov „a v případě ostatních účastnických fondů nejvýše 15 %“ sjednocuje nejvyšší
přípustná výše výkonové úplaty, a to na úrovni 10 % z kladného zhodnocení. Sjednocení stropu
výkonové odměny odstraňuje nežádoucí motivaci k nadměrnému riziku, zlepšuje srovnatelnost
nabídky mezi fondy a přispívá k transparentnosti pro účastníky. Zároveň jde o parametrickou
úpravu, která zachovává prostor pro motivaci správců prostřednictvím podílu na zhodnocení,
avšak v míře přiměřené dlouhodobému spořícímu produktu. Uvedené snížení horní hranice
výkonové úplaty na 10 % je v obecné části návrhu výslovně deklarováno.
K bodu 3 (§ 192 odst. 3 písm. a))
Bodem 3 se v § 192 odst. 3 písm. a) u transformovaných fondů snižuje koeficient pro
výpočet úplaty za obhospodařování z 0,8 na 0,4. Touto změnou se poplatkový režim
transformovaných fondů přibližuje režimu účastnických fondů a završuje se sjednocení
maximálních sazeb ve všech kategoriích penzijních fondů. Změna zároveň reflektuje
připomínku Ministerstva práce a sociálních věcí, aby byla dosažena poplatková symetrie napříč
systémem.
Celkově navržené úpravy v bodech 1 až 3 posilují ochranu účastníků, protože při
dlouhém investičním horizontu mají i desetiny procentních bodů v nákladech zásadní dopad
na konečnou výši úspor. Návrh přitom nemění podstatu smluvních vztahů, pouze do budoucna
upravuje parametry podnikání penzijních společností, a je tudíž koncipován ex nunc; tím je
zachováno legitimní očekávání a právní jistota účastníků i správců. Úpravy jsou technicky
jednoduché (vypuštění konkrétních částí textu a numerická změna koeficientu) a nevyvolají
dodatečné nároky na veřejné rozpočty; vyžádají si pouze obvyklé přizpůsobení statutů,
informačních dokumentů a sazebníků v rámci standardních procesů penzijních společností.
K čl. II – účinnost
Účinnost navrhované právní úpravy se navrhuje v souladu se zákonem č. 222/2016 Sb.,
o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce
zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, na 1. července roku 2026.
V Praze dne 9. prosince 2025
Předkladatelé:
Olga Richterová
podepsáno elektronicky
Ivan Bartoš
podepsáno elektronicky
Hana Ančincová
podepsáno elektronicky
Barbora Pipášová
podepsáno elektronicky
Lenka Martínková Španihelová
podepsáno elektronicky
Martin Šmída
podepsáno elektronicky
Samuel Volpe
podepsáno elektronicky
Platné znění zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření s vyznačením
navrhovaných změn a doplnění
§ 60
Úplata penzijní společnosti
(1) Penzijní společnost má nárok na úplatu hrazenou z majetku v účastnickém fondu,
jejíž výše musí být stanovena ve statutu účastnického fondu; tato úplata je tvořena
a) úplatou za obhospodařování majetku v účastnických fondech a
b) úplatou za zhodnocení majetku v účastnických fondech.
(2) Z úplaty se hradí veškeré náklady, které hradí penzijní společnost v souvislosti se
svým podnikáním v doplňkovém penzijním spoření třetím osobám, zejména
a) úplata za výkon činnosti depozitáře účastnického fondu a auditora,
b) poplatky hrazené bance,
c) odměna jiným osobám než penzijní společnosti nabízejícím a zprostředkovávajícím
doplňkové penzijní spoření (§ 74) a provádějícím správu smluv o doplňkovém penzijním
spoření a související činnosti,
d) poplatky hrazené osobě provádějící vypořádání obchodů s investičními nástroji,
převodním místům, obchodníkům s cennými papíry a
e) náklady na propagaci a reklamu.
(3) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. a) nesmí v případě povinného konzervativního
fondu překročit 0,4 % a v případě ostatních účastnických fondů 1 % z průměrné roční hodnoty
fondového vlastního kapitálu v účastnickém fondu. Takto stanovená úplata se sníží o náklady
na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním
investičním fondem. Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém
účastnickém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický
průměr hodnot fondového vlastního kapitálu účastnického fondu za každý den příslušného
období.
(4) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. b) je v případě povinného konzervativního
fondu nejvýše 10 % a v případě ostatních účastnických fondů nejvýše 15 % z rozdílu průměrné
hodnoty penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní
jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku účastnického fondu
vynásobeného průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období.
(5) Penzijní společnost nemá nárok na úplatu podle odstavce 1 písm. b) v případě, že
průměrná roční hodnota penzijní jednotky účastnického fondu v příslušném období byla rovna
nebo nižší než nejvyšší průměrná roční hodnota penzijní jednotky v letech předcházejících
příslušnému období od vzniku účastnického fondu.
(6) Průměrná hodnota penzijní jednotky účastnického fondu se stanoví k poslednímu
dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot penzijních jednotek
účastnického fondu za každý den příslušného období.
(7) Pro účely stanovení úplaty podle odstavce 3 se náklady na držení cenných papírů
vydávaných fondem kolektivního investování rozumí zejména podíl na celkové výši nákladů
hrazených z majetku fondu kolektivního investování, který odpovídá investici v tomto fondu
kolektivního investování.
§ 192
Úplata
(1) Penzijní společnost má nárok na úplatu za provozování penzijního připojištění
prostřednictvím transformovaného fondu; § 60 se použije obdobně.
(2) Úplata penzijní společnosti se hradí z majetku v transformovaném fondu.
(3) Výše úplaty činí nejvíce
a) 0,8 0,4 % z průměrné roční hodnoty bilanční sumy v transformovaném fondu a
b) 10 % ze zisku vykázaného v účetní závěrce transformovaného fondu; ziskem
vykázaným v účetní závěrce transformovaného fondu se rozumí součet zisku za účetní období
a nerozděleného zisku z předchozích období snížený o ztrátu za účetní období a o neuhrazenou
ztrátu za předchozí období.
(4) Způsob úhrady úplaty podle odstavce 3 písm. a) stanoví statut transformovaného
fondu.
(5) Průměrná roční hodnota bilanční sumy v transformovaném fondu se stanoví k
poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot bilančních sum
transformovaného fondu za každý den příslušného období.