Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDPHMFNE2 najdete zde


                2

Příloha
usnesení vlády
ze dne              č.

STANOVISKO VLÁDY
k návrhu poslanců Olgy Richterové, Ivana Bartoše, Hany Ančincové, Barbory Pipášové, Lenky Martínkové Španihelové, Martina Šmídy a Samuela Volpeho na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 71)

	Vláda na své schůzi dne 12. ledna 2026 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů, a zaujala k tomuto návrhu zákona neutrální stanovisko, přičemž upozorňuje na některé níže uvedené skutečnosti, které doporučuje zohlednit v dalším legislativním procesu:
1.	Vláda uvádí, že s předkladateli lze souhlasit v tom, že v současné době nastavená výše úplaty, kterou mohou penzijní společnosti účtovat účastníkům, v některých případech skutečně neodpovídá povaze činnosti, kterou penzijní společnosti pro účastníky reálně vykonávají. Návrh zákona si však podle názoru vlády vybírá nahodile jen některé otázky, aniž by zkoumal širší dopad na ziskovost a stabilitu sektoru penzijních společností.
2.	Podle názoru vlády je zejména třeba se vymezit proti některým tvrzením uvedeným v odůvodnění návrhu zákona, kdy se na některých jeho místech srovnávají zcela nesrovnatelné parametry. Není například vhodné srovnávat náklady komerčních fondů, které mají ambice sloužit velmi široké škále potenciálních klientů a být tak funkčním doplňkem tzv. I. důchodového pilíře, s částí nákladů u vybraných veřejnoprávních fondů v zemi, kde funguje opt-out systém. Stejně tak je nesrovnatelné srovnání robustně regulovaného III. pilíře s platformou investující do nízkonákladových ETF fondů.
3.	Výše nastavení úplaty úzce souvisí se způsobem investování. Z tohoto pohledu je například možné zvážit, zda je vůbec vhodné, aby všechny účastnické a transformované fondy měly stejně nastavenou maximální výši úplaty bez ohledu na rozdílnou investiční strategii. 
4.	Vláda dále upozorňuje, že předložený návrh zákona může přinést i jiné nechtěné následky. V důsledku snížení výše úplaty by mohly například nucené investice do nízkonákladových ETF fondů přinést odliv kapitálu z České republiky.
5.	Vláda má vzhledem k výše uvedenému za to, že by bylo vhodné předkladateli navrhovanou úpravu připravit a předložit jako vládní návrh zákona, a to po širší odborné diskusi včetně konzultací se sektorem penzijních společností a po vyhodnocení dopadu na ziskovost a stabilitu tohoto sektoru.