Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                5

II.

PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

	Cílem předloženého návrhu zákona je snížení nákladovosti systému doplňkového penzijního spoření. Návrhem zákona se reaguje na údajně vysoké nastavení poplatků a výkonových odměn v systému doplňkového penzijního spoření. Návrhem zákona se snižuje maximální výše úplaty za obhospodařování majetku v účastnických fondech, maximální výše úplaty za zhodnocení majetku v účastnických fondech a maximální výše úplaty za provozování připojištění prostřednictvím transformovaného fondu. Podle tvrzení předkladatelů se správa aktiv a obchodování s cennými papíry stává čím dál více méně nákladnou. Navržené snížení poplatků tak povede k posílení výnosů pro klienty, vyšším úložkám klientů a k podpoře konkurence.
O vyjádření k předloženému návrhu zákona byla požádána ministerstva financí, práce a sociálních věcí, zemědělství a životního prostředí. O vyjádření byla požádána i Česká národní banka. K návrhu zákona se též vyjádřila Asociace penzijních společností ČR.

Ministerstvo financí doporučilo vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko. Ministerstvo souhlasí, že stávající výše nastavení maximální výše úplaty, kterou mohou penzijní společnosti účtovat účastníkům, v některých případech neodpovídá činnosti, kterou penzijní společnosti pro účastníky reálně vykonávají. Zejména nastavení maximální výše úplaty za obhospodařování u transformovaných fondů na 0,8 % z hodnoty obhospodařovaného majetku lze považovat za příliš vysoké. Ministerstvo proto souhlasí, že nastavení maximální výše úplaty u účastnických i transformovaných fondů by mělo být podrobeno celkové revizi. Ta by však podle ministerstva neměla být provedena izolovaně, ale měla by být provázána s dalšími potřebnými změnami v systému III. penzijního pilíře. 
Podle Ministerstva financí by rovněž měly být vyhodnoceny dopady této revize na způsob investování penzijních společností a na stabilitu sektoru, přičemž toto vyhodnocení však návrh zákona zcela postrádá. Je přitom evidentní, že nastavení maximální výše úplaty úzce souvisí se způsobem investování penzijních společností. Příliš nízko nastavená maximální výše úplaty může vést k tomu, že penzijní společnosti budou k investování přistupovat pasivně, čímž účastníky připraví o potenciál vyššího zhodnocení u dynamičtějších strategií. Z tohoto úhlu pohledu je třeba důkladně zvážit, zda je vhodné, aby všechny účastnické a transformované fondy (s výjimkou alternativního fondu) měly stejně nastavenou maximální výši úplaty bez ohledu na rozdílnou investiční strategii.
	Ministerstvo práce a sociálních věcí doporučilo vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko, případně se přiklonit ke stanovisku gesčně příslušného resortu, kterým je Ministerstvo financí a Česká národní banka.
Ministerstvo ve svém vyjádření upozornilo, že za problematickou lze považovat ty části navrhované úpravy, kterými se výrazně snižuje maximální možná úroveň úplaty penzijní společnosti za správu majetku v transformovaných fondech i ve všech účastnických fondech s výjimkou konzervativního fondu a navrhuje se stanovit limit úplaty ve stejné výši jako je limit úplaty pro konzervativní účastnický fond. Námitky nesměřují proti snížení úplaty za správu transformovaného fondu, protože majetek v transformovaných fondech nelze z principu regulace každoročního zachování hodnoty majetku zhodnocovat způsobem vhodným pro penzijní úspory, ale je nutná strategie s velmi limitovaným rizikem, a tudíž i velmi limitovaným potenciálem zhodnocení. Není proto žádoucí více odměňovat penzijní společnosti za správu transformovaných fondů než za správu konzervativních fondů; naopak je podle ministerstva potřebné zachovat přiměřeně vyšší motivaci penzijních společností na vhodné investiční strategii odpovídající věku klientů zachováním vyšší úplaty pro jiné než konzervativní účastnické a pro transformované fondy.
	Ministerstvo zemědělství doporučilo vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko. Ministerstvo shledává návrh na snížení maximální výše úplaty, kterou mohou penzijní společnosti účtovat účastníkům doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění, za opodstatněný. Toto snížení by však mělo být podle názoru ministerstva součástí komplexnější právní úpravy a zřejmě by mělo být doplněno o další potřebné změny systému doplňkového penzijního spoření. Tyto změny by pak měly být podrobeny širší veřejné diskusi. Ministerstvo též shledává za nedostatečnou důvodovou zprávu, ve které chybí vyhodnocení dopadů na penzijní společnosti a na finanční sektor jako celek.
	Ministerstvo životního prostředí se v požadovaném termínu k návrhu zákona nevyjádřilo.
	Česká národní banka doporučila vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko. Podle názoru České národní banky by snížení úplat mohlo znamenat potencionálně vyšší zhodnocení úspor. Snížení úplaty by rovněž mohlo motivovat penzijní společnosti k optimalizaci jejich nákladů za účelem zachování očekávané úrovně zisku. Nicméně podle názoru České národní banky nebyla dostatečně provedena analýza dopadu snížení úplaty penzijních společností na ziskovost a stabilitu sektoru penzijních společností. V takto krátkém čase však Česká národní banka tuto analýzu schopna provést není.
	Asociace penzijních společností ČR doporučila vládě zaujmout k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. Asociace uvádí, že předložený návrh zákona s ní nebyl konzultován. Asociace zastává názor, že návrh zákona, který přímo ovlivní 4 miliony občanů, by měl být projednán v řádném legislativním procesu pod vedením gesčního ministerstva a měly by být zajištěny veškeré potřebné konzultace a posouzení dopadu na sektor a jeho finanční stabilitu ze strany regulátora, kterým je Česká národní banka.
	Asociace kritizuje, že v odůvodnění materiálu se srovnávají nesrovnatelné a materiál se dopouští výběrového uvádění informací. Jako příklad asociace uvádí srovnávání nákladů komerčních fondů, které mají ambice sloužit velmi široké škále potenciálních klientů a být tak funkčním doplňkem tzv. prvního důchodového pilíře, s částí nákladů u vybraných veřejnoprávních fondů v zemi, kde funguje opt-out systém. Stejně tak je nesrovnatelné srovnání robustně regulovaného 3. pilíře s platformou investující do ETF fondů. 
	Podle názoru asociace navrhované změny působí nahodilým dojmem. Byť odůvodnění návrhu zákona je motivováno podporou konkurence, asociace uvádí, že výsledkem by mohl být přesně opačný účinek. Asociace též upozorňuje, že nucené investice do nízkonákladových ETF fondů by mohl iniciovat významný odliv kapitálu z České republiky do zahraničí.
	Asociace závěrem uvádí, že si je vědoma, že systém penzijního spoření má jistá rezidua a limity, nicméně ty musí být řešeny komplexně a ve spolupráci s poskytovateli těchto služeb.

S přihlédnutím k výše uvedeným vyjádřením se navrhuje, aby vláda k předloženému návrhu zákona zaujala neutrální stanovisko.