Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDPVEP9GE najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
10. volební období
77/0
Návrh poslanců Radka Vondráčka, Renaty Vesecké, Libora Vondráčka
a Zuzany Ožanové na vydání zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o právních poměrech státních
zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech (zákon
o státních zaměstnancích)
Zástupce předkladatele: Vondráček R. a další
Doručeno poslancům: 29. prosince 2025 v 12:13
N á v r h
ZÁKON
ze dne ………….. 2026,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o právních poměrech
státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech (zákon o státních
zaměstnancích)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
republiky
Čl. I
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973
Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 37/1989
Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990
Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona
č. 288/1990 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 305/1990
Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona
č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992
Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady
č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992
Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona
č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995
Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona
č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000
Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona
č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000
Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb., zákona
č. 219/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb.,
zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004
Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona
č. 127/2005 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006
Sb., zákona č. 71/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona
č. 189/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 110/2007
Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona
č. 295/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 275/2012
Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona
č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016
Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona
č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 246/2017
Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 34/2021 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona
č. 284/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 362/2022 Sb., zákona č. 471/2022
Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 178/2023 Sb., zákona
č. 349/2023 Sb., zákona č. 464/2023 Sb., zákona č. 448/2024 Sb. a zákona č. 220/2025 Sb.,
se mění takto:
1. V § 28 odst. 4 se slova „plní koordinační úlohu v oblasti státní služby“ nahrazují slovy
„je ústředním správním úřadem pro oblast právních poměrů státních zaměstnanců
ve správních úřadech“.
2. V § 28 odstavec 5 zní:
„(5) V čele Úřadu vlády České republiky stojí vedoucí Úřadu vlády, kterého
jmenuje a odvolává vláda.“.
3. V § 28 odst. 6 se na konci textu věty první doplňují slova „a jeho právní poměry se řídí
zákoníkem práce“ a ve větě poslední se slova „a v rozsahu stanoveném vládou je
oprávněn dávat státnímu zaměstnanci zařazenému v Úřadu vlády České republiky příkazy
k výkonu státní služby podle zákona o státní službě“ zrušují.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o Státním fondu životního prostředí České republiky
Čl. II
Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky,
ve znění zákona č. 334/1992 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona
č. 227/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 250/2014
Sb., zákona č. 41/2015 Sb., zákona č. 367/2017 Sb., zákona č. 113/2018 Sb., zákona
č. 261/2021 Sb. a zákona č. 481/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 4 se za slovo „ředitel“ vkládají slova „ , kterého jmenuje a odvolává ministr
životního prostředí (dále jen „ministr“)“, slova „státní službě“ se nahrazují slovy „státních
zaměstnancích“ a slova „služebního úřadu v jiném správním úřadu“ se nahrazují slovy
„správního úřadu“.
2. V § 1 odst. 5 se slova „životního prostředí (dále jen „ministr“)“ zrušují.
3. § 5a zní:
㤠5a
Na právní poměry zaměstnanců Fondu, kteří vykonávají některou z činností podle
§ 7 zákona o státních zaměstnancích, se obdobně použijí ustanovení o státních
zaměstnancích podle zákona o státních zaměstnancích.“.
2
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
Čl. III
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích,
ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona
č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb., zákona
č. 322/1996 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod
č. 98/2001 Sb., zákona č. 104/2001 Sb., zákona č. 170/2001 Sb., zákona č. 151/2002
Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 556/2004 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona
č. 296/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 345/2010 Sb., zákona č. 420/2011
Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 183/2017
Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 253/2023 Sb., zákona
č. 89/2024 Sb. a zákona č. 235/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 19b odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
2. V § 19b se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
3. V § 19e se odstavec 6 zrušuje.
4. V § 19f odst. 4 písm. f) se slova „s výjimkou služebních předpisů“ zrušují.
5. V § 19f odst. 6 se na konci písmene e) čárka nahrazuje slovem „a“.
6. V § 19f odst. 6 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f).
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Služební předpisy vydané předsedou Úřadu pro hospodaření politických stran
a politických hnutí podle zákona č. 424/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za vnitřní
předpisy vydané Kolegiem Úřadu pro hospodaření politických stran a politických hnutí.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. V
V § 8 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona
č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995
3
Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona
č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000
Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona
č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000
Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona
č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002
Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona
č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004
Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona
č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005
Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006
Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona
č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu,
vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona
č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007
Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona
č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009
Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona
č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod
č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011
Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona
č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011
Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona
č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012
Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona
č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona
č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014
Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona
č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016
Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona
č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017
Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona
č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019
Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona
č. 540/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 323/2021
Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona
č. 366/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 321/2023
Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 414/2023 Sb., zákona
č. 395/2024 Sb., zákona č. 417/2024 Sb., zákona č. 52/2025 Sb., zákona č. 77/2025
Sb., zákona č. 119/2025 Sb., zákona č. 152/2025 Sb., zákona č. 214/2025 Sb., zákona
č. 300/2025 Sb. a zákona č. 360/2025 Sb., se věta poslední zrušuje.
4
Čl. VI
Přechodné ustanovení
Na osobu, která je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona lékařem orgánu sociálního
zabezpečení nebo odborným nelékařským zdravotnickým pracovníkem, který plní úkoly
orgánu sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti, se
hledí, jako by úspěšně vykonala úřednickou zkoušku podle zákona o státních zaměstnancích.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o státní statistické službě
Čl. VII
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999
Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona
č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 81/2004 Sb., zákona č. 562/2004
Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona
č. 239/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009
Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona
č. 250/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019
Sb., zákona č. 332/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona
č. 414/2023 Sb., zákona č. 278/2024 Sb. a zákona č. 360/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
2. V § 3 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Čl. VIII
Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
ve znění zákona č. 187/1999 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona
č. 264/2006 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 226/2023 Sb.
a zákona č. 464/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 3 se věta poslední zrušuje.
2. V § 1 se odstavec 12 zrušuje.
Dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 12.
3. V § 1a se odstavce 8 zrušuje.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8.
4. V § 1a odst. 8 se číslo „12“ nahrazuje číslem „13“.
5
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o civilním letectví
Čl. IX
V § 55 odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění zákona č. 258/2002
Sb., zákona č. 225/2006 Sb. a zákona č. 127/2014 Sb., se věta třetí zrušuje.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury
Čl. X
Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění zákona
č. 482/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 152/2011
Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona
č. 129/2016 Sb., zákona č. 308/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 190/2021
Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 184/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb. a zákona
č. 126/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 6 odst. 2 se za slovo „ředitel“ vkládají slova „ , kterého jmenuje a odvolává ministr“
a slova „o státní službě o výběru, jmenování a odvolání vedoucího služebního úřadu v
jiném správním úřadu“ se nahrazují slovy „o státních zaměstnancích o výběru, jmenování
a odvolání vedoucího správního úřadu“.
2. § 12 zní:
㤠12
Na právní poměry zaměstnanců Fondu, kteří vykonávají některou z činností podle
§ 7 zákona o státních zaměstnancích, se obdobně použijí ustanovení o státních
zaměstnancích podle zákona o státních zaměstnancích.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje
Čl. XI
Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 320/2002
Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona
č. 66/2007 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 253/2011
Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona
č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 367/2017
Sb., zákona č. 34/2020 Sb., zákona č. 113/2020 Sb., zákona č. 251/2021 Sb. a zákona
č. 35/2025 Sb., se mění takto:
6
1. V § 14a odst. 2 se za slovo „ředitel“ vkládají slova „ , kterého jmenuje a odvolává ministr
pro místní rozvoj“ a slova „státní službě“ se nahrazují slovy „státních zaměstnancích“.
2. § 14b zní:
㤠14b
Na právní poměry zaměstnanců Centra, kteří vykonávají některou z činností podle
§ 7 zákona o státních zaměstnancích, se obdobně použijí ustanovení o státních
zaměstnancích podle zákona o státních zaměstnancích.“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu
Čl. XII
Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně
některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu),
ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona
č. 237/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 130/2006
Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona
č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 251/2011 Sb., zákona č. 457/2011
Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona
č. 64/2014 Sb., zákona č. 179/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 128/2016
Sb., zákona č. 242/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona
č. 295/2017 Sb., zákona č. 208/2019 Sb., zákona č. 314/2019 Sb., zákona č. 261/2021
Sb., zákona č. 382/2022 Sb., zákona č. 70/2025 Sb., zákona č. 287/2025 Sb. a zákona
č. 331/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 9 odstavec 3 zní:
„(3) Generálního ředitele jmenuje a odvolávání ministr zemědělství. Výběr,
jmenování a odvolání generálního ředitele se řídí zákonem o státních zaměstnancích
a přiměřeně se použijí ustanovení zákona o státních zaměstnancích o výběru, jmenování
a odvolání vedoucího správního úřadu.“.
2. § 13d zní:
㤠13d
Na právní poměry zaměstnanců Fondu, kteří vykonávají některou z činností podle
§ 7 zákona o státních zaměstnancích, se obdobně použijí ustanovení o státních
zaměstnancích podle zákona o státních zaměstnancích.“.
7
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
Čl. XIII
V § 80 odst. 8 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona
č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona
č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003
Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona
č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005
Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona
č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006
Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona
č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008
Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona
č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011
Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona
č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014
Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona
č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017
Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona
č. 205/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020
Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 94/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona
č. 284/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 384/2022
Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona
č. 412/2023 Sb., zákona č. 242/2024 Sb., zákona č. 77/2025 Sb., zákona č. 152/2025
Sb., zákona č. 218/2025 Sb., zákona č. 236/2025 Sb., zákona 251/2025 Sb., zákona
č. 270/2025 Sb., zákona č. 290/2025 Sb. a zákona č. 314/2025 Sb., se slovo „služební“
nahrazuje slovem „pracovní“, za slovo „který“ se vkládají slova „je státním zaměstnancem
podle zákona o státních zaměstnancích a“, slova „podle zákona o státní službě“ se zrušují
a slova „přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě“ se nahrazují slovy „použijí
ustanovení zákona o státních zaměstnancích“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o informačních systémech veřejné správy
Čl. XIV
V § 3a odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy
a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 471/2022 Sb., se věta poslední
zrušuje.
8
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna energetického zákona
Čl. XV
V § 17b odst. 17 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona
č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006
Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona
č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010
Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona
č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014
Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona
č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020
Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona
č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 176/2022
Sb., zákona č. 232/2022 Sb., zákona č. 287/2022 Sb., zákona č. 365/2022 Sb., zákona
č. 19/2023 Sb., zákona č. 427/2023 Sb., zákona č. 465/2023 Sb., zákona č. 469/2023
Sb., zákona č. 265/2024 Sb., zákona č. 87/2025 Sb., zákona č. 152/2025 Sb., zákona
č. 218/2025 Sb., zákona č. 223/2025 Sb., zákona č. 249/2025 Sb. a zákona č. 330/2025 Sb.,
se věty první a druhá zrušují.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o podpoře sportu
Čl. XVI
Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění zákona č. 219/2005 Sb., zákona
č. 186/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 183/2010 Sb., zákona č. 375/2011
Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona
č. 261/2021 Sb., zákona č. 49/2023 Sb. a zákona č. 121/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 3b odst. 2 se slova „na návrh předsedy vlády“ zrušují.
2. V § 3b odst. 7 se věty první a druhá zrušují.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
Čl. XVII
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně
dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004
Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona
č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007
9
Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona
č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009
Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona
č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 275/2012
Sb., zákona č. 406/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona
č. 250/2014 Sb., zákona č. 79/2015 Sb., zákona č. 139/2016 Sb., zákona č. 180/2016
Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona
č. 238/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 242/2022
Sb., zákona č. 202/2023 Sb., zákona č. 253/2023 Sb., zákona č. 321/2024 Sb., nálezu
Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 427/2024 Sb., zákona č. 23/2025 Sb., zákona č. 42/2025
Sb. a zákona č. 119/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 11 odst. 3 se slova „státní službě“ nahrazují slovy „státních zaměstnancích“, slova
„služebního úřadu v jiném správním úřadu s celostátní působností“ se nahrazují slovy
„správního úřadu“ a slovo „představeného“ se nahrazuje slovem „řízení“.
2. V § 11 se odstavce 4 až 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 4 a 5.
3. V § 11 odst. 5 se slova „, který není státním zaměstnancem,“ zrušují a slovo „Radě,“ se
nahrazuje slovem „Radě“.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o soudech a soudcích
Čl. XVIII
V § 111 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě
soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona
č. 218/2021 Sb., se slova „ve služebním poměru v oboru služby legislativa a“ nahrazují slovy
„s oborem specializace legislativa nebo“, slova „služby a služebním zařazení“ se nahrazují
slovy „specializace ve správním úřadu“ a slova „služebním hodnocení“ se nahrazují slovy
„pracovním hodnocení“.
Čl. XIX
Přechodné ustanovení
Úřednickou zkouškou podle § 111 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí tohoto zákona, je i úřednická zkouška podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě,
ve znění pozdějších předpisů, z oboru státní služby „Legislativa a právní činnost“,
„Legislativa“ nebo „Právní činnost“, která byla úspěšně vykonána přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
10
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna soudního řádu správního
Čl. XX
V zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003
Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona
č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005
Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona
č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008
Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona
č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod
č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona
č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014
Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona
č. 322/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017
Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona
č. 176/2019 Sb., zákona č. 77/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 284/2021
Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona
č. 89/2024 Sb., zákona č. 268/2024 Sb., zákona č. 448/2024 Sb., zákona č. 77/2025
Sb., zákona č. 152/2025 Sb., zákona č. 269/2025 Sb. a zákona č. 314/2025 Sb., části třetí hlavě
II se díl 8 včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona o elektronických komunikacích
Čl. XXI
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005
Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona
č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007
Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona
č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009
Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011
Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona
č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012
Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona
č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014
Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona
č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 222/2016 Sb., zákona č. 298/2016
Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona
č. 252/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 311/2019
Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 150/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona
č. 270/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 152/2023
11
Sb., zákona č. 202/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 265/2024 Sb., zákona
č. 23/2025 Sb., zákona č. 152/2025 Sb., zákona č. 218/2025 Sb., zákona č. 230/2025 Sb.
a zákona č. 265/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 107 odst. 1 se věta pátá zrušuje.
2. V § 149 odst. 2 se slova „, a to až do dne nabytí účinnosti služebního zákona“ zrušují.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. XXII
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006
Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona
č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009
Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona
č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010
Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona
č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011
Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona
č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012
Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného
opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona
č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod
č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015
Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona
č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017
Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona
č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019
Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona
č. 300/2020 Sb., zákona č. 438/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 248/2021
Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona
č. 330/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 423/2022
Sb., zákona č. 75/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona
č. 412/2023 Sb., zákona č. 89/2024 Sb., zákona č. 163/2024 Sb., zákona č. 395/2024
Sb., zákona č. 470/2024 Sb., zákona č. 77/2025 Sb., zákona č. 152/2025 Sb., zákona
č. 218/2025 Sb., zákona č. 268/2025 Sb., zákona č. 300/2025 Sb. a zákona č. 360/2025 Sb.,
se mění takto:
1. V § 3 písm. b) se slova „služební úřad“ nahrazují slovy „správní úřad“ a slova „státní
služby“ se nahrazují slovem „práce“.
2. V § 3 písm. c) bodě 3 se slova „služebního úřadu“ nahrazují slovy „správního úřadu“.
3. V § 3 písm. l) se slova „služební místo nebo“ nahrazují slovy „pracovní místo nebo“.
12
4. V § 5 písm. a) bodě 3 se slova „o státní službě“ nahrazují slovy „o státních
zaměstnancích“.
5. V § 10 odst. 2 se slova „o státní službě“ nahrazují slovy „o státních zaměstnancích“.
6. V § 19 odst. 6 se slova „nebo na jiné služební místo“ zrušují.
7. V § 84b odst. 2 se věta poslední zrušuje.
8. V § 92 odst. 2 písm. b) se slova „služebního zákona služební úřad, v němž je státní
zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby“ nahrazují slovy „zákona o státních
zaměstnancích správní úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu práce“.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních
složek
Čl. XXIII
V § 12 odst. 3 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů
a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 250/2014
Sb., se část věty první za středníkem včetně středníku a věta druhá zrušují.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o zahraniční službě
Čl. XXIV
Zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon
o zahraniční službě), ve znění zákona č. 35/2019 Sb., zákona č. 384/2022 Sb., zákona
č. 123/2024 Sb. a zákona č. 453/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 písm. e) se slova „služební a“ zrušují.
2. V § 2 písm. b) a c) se slova „služebním působišti“ nahrazují slovem „pracovišti“.
3. V § 2 písm. g) se slova „ve služebním poměru“ nahrazují slovy „podle zákona o státních
zaměstnancích (dále jen „státní zaměstnanec”)“, za slovo „případech“ se vkládá slovo
„jiný“, slovo „místo“ se nahrazuje slovy „systemizované pracovní místo v ministerstvu
(dále jen „systemizované místo”)“ a slova „ve služebním předpise státního tajemníka
ministerstva“ se zrušují.
4. V § 2 písm. h) se slova „ve služebním poměru“ zrušují, slovo „místo“ se nahrazuje slovy
„systemizované místo v ministerstvu“ a slova „ve služebním předpise státního tajemníka
ministerstva“ se zrušují.
5. V § 2 písm. j) se slova „ve služebním,“ nahrazují slovem „v“.
6. V § 2 písm. k) se slovo „místo“ nahrazuje slovy „systemizované místo“ a slova „ve
služebním předpise státního tajemníka ministerstva“ se zrušují.
13
7. V § 4 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zastupitelský úřad má postavení odboru
ministerstva.“.
Poznámka pod čarou č. 2 se včetně odkazů na poznámku pod čarou zrušuje.
8. V § 15 odstavec 5 zní:
„(5) Pokud se státní zaměstnanec opakovaně dopustil porušení jemu uložených
povinností, může mu být diplomatická hodnost odebrána, popřípadě přiznána hodnost
nižší.“.
9. V části první se v nadpisu Hlavy VI slova „služební a“ zrušují.
10. V části první Hlavě VI se v nadpisu dílu 1 slova „služebního a“ zrušují.
11. V nadpisu nad § 32 se slova „služebního poměru“ nahrazují slovy „pracovního poměru
státního zaměstnance“ a slova „služební místo“ se nahrazují slovy „pracovní místo
státního zaměstnance“.
12. V § 32 odst. 1 se slova „služebního poměru na služební místo“ nahrazují slovy
„pracovního poměru státního zaměstnance na pracovní místo státního zaměstnance“.
13. V § 32 odst. 2 se slovo „služebního“ nahrazuje slovem „pracovního“, slova „o státní
službě“ se nahrazují slovy „o státních zaměstnancích“ a za slovo „obor“ se vkládá slovo
„specializace“.
14. V § 32 odst. 4 se slova „služební místo“ nahrazují slovy „pracovní místo státního
zaměstnance“ a slovo „Služební“ se nahrazuje slovem „Pracovní“.
15. V § 33 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „volného služebního místa“ nahrazují
slovy „pracovního místa státního zaměstnance“ a slova „uvedených v § 24 odst. 5 zákona
o státní službě“ se nahrazují slovy „stanovených zákonem o státních zaměstnancích dále“.
16. V § 33 odst. 1 písm. b) se slova „volné služební“ nahrazují slovy „takové pracovní“, slova
„služebním místě“ se nahrazují slovy „pracovním místě“ a slova „služebním úřadě“ se
nahrazují slovy „správním úřadě“.
17. V § 33 odst. 1 písm. c) se slova „volné služební“ nahrazují slovem „pracovní“ a text „odst.
1“ se zrušuje.
18. V § 33 odst. 2 se slova „volné služební“ nahrazují slovem „pracovní“ a slova „rozhodne
státní tajemník ministerstva o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo
nebo jmenování na služební místo představeného anebo o zařazení na služební místo nebo
jmenování na služební místo představeného nebo obsadí služební místo v pracovním
poměru“ se nahrazují slovy „postupuje se“.
19. V § 33 odst. 3 se slova „volné služební místo“ nahrazují slovy „pracovní místo státního
zaměstnance“, slovo „služebního“ se nahrazuje slovem „pracovního“ a slova „volného
služebního místa podle zákona o státní službě“ se nahrazují slovy „takového pracovního
místa podle zákona o státních zaměstnancích“.
20. V § 33 se odstavec 5 zrušuje.
14
21. V § 34 odst. 2 se slovo „služebním“ nahrazuje slovem „správním“.
22. V § 34 odst. 3 písm. a) se slova „činnosti podle § 5 zákona o státní službě nebo činnosti
obdobné“ nahrazují slovy „některou z činností podle § 7 zákona o státních zaměstnancích
nebo činnost obdobnou“.
23. V § 34 odst. 3 písm. b) se slova „představený nebo“ zrušují.
24. V § 34 odst. 4 písm. a) se slova „volného služebního místa“ nahrazují slovy „pracovního
místa státního zaměstnance“, slovo „služební“ se nahrazuje slovem „pracovní“ a slova „o
státní službě“ se nahrazují slovy „o státních zaměstnancích“.
25. V § 34 odst. 4 písm. b) se slova „služebního místa představeného“ nahrazují slovy
„pracovního místa vedoucího státního zaměstnance“.
26. V § 34 odst. 5 se slovo „služebního“ nahrazuje slovem „pracovního“, slovo „služebních“
se nahrazuje slovem „pracovních“, slova „ve služebním poměru“ se nahrazují slovem
„zařazenými“, slovo „služebním“ se nahrazuje slovem „správním“ a slova „může
služební předpis státního tajemníka ministerstva“ se nahrazují slovem „lze“.
27. V § 34 odstavec 6 zní:
„(6) Odmítne-li státní tajemník ministerstva jmenovat osobu navrženou
personální radou na pracovní místo vedoucího státního zaměstnance, požádá personální
radu o předložení nového návrhu.“.
28. V § 34 se odstavce 7 a 8 zrušují.
29. V nadpisu § 35 se slova „služebního poměru“ nahrazují slovy „pracovního poměru
státního zaměstnance“.
30. V § 35 úvodní části ustanovení se slova „služebního poměru“ nahrazují slovy
„pracovního poměru státního zaměstnance“.
31. V § 35 písm. a) se slovo „služební“ zrušuje.
32. V nadpisu § 36 se slova „služební a pracovní“ zrušují.
33. V § 36 odst. 1 se slova „služby nebo“ a slova „služební nebo pracovní“ zrušují, slova „po
dni ukončení přerušení výkonu služby, nelze-li postupovat podle § 70 odst. 3 zákona
o státní službě“ se nahrazují slovy „po odpadnutí překážky na straně zaměstnance, nelze-
li postupovat jinak“ a věta poslední se zrušuje.
34. V § 36 odst. 2 se slova „služební místo“ nahrazují slovy „pracovní místo státního
zaměstnance“, slovo „služebním“ se zrušuje a slova „služební místo představeného“ se
nahrazují slovy „pracovní místo vedoucího státního zaměstnance“.
35. V § 36 odst. 3 se za slovo „uvolněné“ vkládá slovo „jiné“ a slovo „pracovní“ se zrušuje.
36. V § 36 odstavec 4 zní:
„(4) Na překlenovací místo lze státního zaměstnance nebo jiného zaměstnance
zařadit nejdéle na dobu 1 roku.“.
37. V § 36 se odstavec 5 zrušuje.
15
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
38. V § 36 odstavec 5 zní:
„(5) Doba 1 roku podle odstavce 4 se staví po dobu čerpání mateřské, otcovské
nebo rodičovské dovolené, po dobu neplaceného pracovního volna, po dobu dočasné
pracovní neschopnosti a nařízené karantény a po dobu existence překážky v práci
na straně zaměstnavatele podle § 52 odst. 1 zákoníku práce.“.
39. V § 37 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „; při tom postupuje podle
ustanovení zákona o státních zaměstnancích o vyslání k výkonu práce v zahraničí“ a věta
poslední se zrušuje.
40. V § 37 odst. 2 se slova „služební místo;“ nahrazují slovy „pracovní místo;“ a slova
„služební místo“ se nahrazují slovy „pracovní místo státního zaměstnance“.
41. V § 38 odst. 1 se slovo „služebního“ nahrazuje slovem „správního“.
42. V § 38 odst. 2 se slovo „služební“ zrušuje.
43. V nadpisu § 39 se slova „ze služebního“ nahrazují slovy „z pracovního“.
44. V § 39 se slova „ze služebního“ nahrazují slovy „z pracovního“.
45. § 40 se včetně nadpisu zrušuje.
46. § 41 včetně nadpisu zní:
㤠41
Sladění rodinného a osobního života s výkonem práce v zahraničí
Ministerstvo může za účelem sladění rodinného a osobního života s výkonem
práce v zahraničí obsadit pracovní místo státního zaměstnance nebo jiné pracovní místo
v zastupitelském úřadu, označené jako administrativní nebo technické místo, osobou,
která je členem rodiny státního zaměstnance nebo zaměstnance vyslaného k výkonu práce
v zahraničí, v pracovním poměru na dobu určitou. Doba trvání pracovního poměru této
osoby nesmí překročit dobu vyslání dotčeného státního zaměstnance nebo zaměstnance
k výkonu práce v zahraničí.“.
47. V § 42 odst. 1 se slovo „představených“ nahrazuje slovy „vedoucích státních
zaměstnanců“ a slovo „představený“ se nahrazuje slovem „zástupce“.
48. V § 42 odst. 2 se slovo „představených“ nahrazuje slovy „vedoucích státních
zaměstnanců“ a slovo „představený“ se nahrazuje slovem „zástupce“.
49. V § 43 odst. 1 se slova „služební místo“ nahrazují slovy „pracovní místo státního
zaměstnance“ a slovo „služební“ se nahrazuje slovem „pracovní“.
50. V § 44 se slova „služební místo“ nahrazuje slovy „pracovní místo státního zaměstnance“
a slova „služební místo,“ se nahrazují slovy „pracovní místo,“.
51. V § 46 odst. 1 se slova „o státní službě“ nahrazují slovy „o státních zaměstnancích“.
16
52. V § 46 odst. 2 se slova „služebního místa“ nahrazují slovy „pracovního místa státního
zaměstnance“ a slova „§ 18 zákona o státní službě nepoužije; ustanovení § 17 odst. 2 a 3
zákona o státní službě se použije“ se nahrazují slovy „ustanovení zákona o státních
zaměstnancích o změně systemizace nepoužijí; ustanovení zákona o státních
zaměstnancích o vypracování návrhu systemizace a jejím schválení se použijí“.
53. V § 47 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „služby nebo“ zrušují.
54. V § 47 odst. 2 písmeno f) zní:
„f) dodržovat stanovenou dosažitelnost na mobilním telefonu přiděleném ministerstvem
mimo pracovní dobu; při stanovení dosažitelnosti se ustanovení zákona o státních
zaměstnancích a zákoníku práce o odměně za pracovní pohotovost nepoužijí.“.
55. V nadpisu § 47a se slova „služby nebo“ zrušují.
56. V § 47a odst. 1 se slova „služby nebo“ zrušují.
57. V § 48 odst. 1 písm. a) se slova „služby nebo“ zrušují.
58. V § 48 odst. 1 písm. c) se slova „služby nebo“ a část věty za středníkem včetně středníku
zrušují.
59. V § 48 odst. 1 písm. d) se slova „služby nebo“ a část věty za středníkem včetně středníku
zrušují.
60. V § 48 odst. 2 se slova „v hodnotě přesahující částku stanovenou zákonem o státní službě“
a část věty za středníkem včetně středníku zrušují.
61. V § 48 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Podrobnější podmínky a postupy v případech podle odstavce 1 písm. c) a d)
a odstavce 2 stanoví vnitřní předpis ministerstva.“.
62. § 49 včetně nadpisu zní:
㤠49
Pracovní doba
Za práci přesčas, noční práci, práci ve svátek, jakož i práci v sobotu a v neděli se
v případě státního zaměstnance a zaměstnance s pravidelným pracovištěm v zahraničí
nepovažuje účast na společenských akcích konaných mimo rozvrženou pracovní dobu a mimo
pravidelné pracoviště, ledaže takovou účast nařídí vedoucí zastupitelského úřadu.“.
63. Nadpis dílu 4 zní: „Překážky v práci na straně zaměstnance“.
64. V § 50 odst. 1 písm. h) a i) se slovo „služebním“ nahrazuje slovem „vnitřním“.
65. V § 53 odst. 2 se slova „státního tajemníka“ a slova „jeho služebního působiště nebo
pravidelného pracoviště v“ zrušují.
66. V nadpisu § 55 se slova „služby nebo“ zrušují.
67. V § 55 odst. 1 se slova „službu nebo“ zrušují.
17
68. V § 58 odst. 1 se slova „služební vztahy“ nahrazují slovy „pracovněprávní vztahy státních
zaměstnanců“, slova „o státní službě“ se nahrazují slovy „o státních zaměstnancích“ a za
slova „a na“ se vkládá slovo „ostatní“.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o zpracování osobních údajů
Čl. XXV
V § 52 odst. 1 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se věta poslední
zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o právu na digitální služby
Čl. XXVI
Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů,
ve znění zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona
č. 1/2024 Sb., zákona č. 23/2025 Sb. a zákona č. 264/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 2a odst. 4 větě první se slova „na návrh člena vlády stojícího v čele Rady vlády pro
informační společnost“ a věta poslední zrušují.
2. V § 2a se odstavec 5 zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Čl. XXVII
Zákon č. 328/2025 Sb., o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, se mění
takto:
1. V § 18 odst. 3 se věty první a poslední zrušují.
2. V § 25 odst. 3 se věty první a poslední zrušují.
3. V § 98 odst. 1 se slova „služebních a pracovních míst“ zrušují, slova „Ministerstvu vnitra
do 1 měsíce ode dne vyhlášení tohoto zákona, ne však dříve, než je termín stanovený
podle § 17 odst. 2 zákona o státní službě“ se nahrazují slovy „předloží Úřadu vlády České
republiky podle zákona o státních zaměstnancích ve lhůtě“ a slova „jednotlivými
služebními orgány“ se zrušují.
4. V § 98 odstavce 4 a 5 znějí:
„(4) Dosavadního zaměstnance Grantové agentury České republiky předseda
Grantové agentury České republiky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí na
odpovídající pracovní místo podle schválené systemizace podle odstavce 1 a na ni
navazující organizační struktury. Je-li zaměstnanec podle věty první zařazen na
systemizované místo státního zaměstnance, platí, že dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
18
úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro
obor specializace vyžadovaný na takovém místě; předseda Grantové agentury České
republiky mu o tom vydá osvědčení.
(5) Dosavadní zaměstnanec, který je podle odstavce 4 zařazen na pracovní místo
vedoucího státního zaměstnance, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za
vedoucího státního zaměstnance v pracovním poměru na dobu neurčitou. Práci na tomto
pracovním místě může vykonávat nejdéle do doby, než bude toto místo obsazeno na
základě výsledku výběrového řízení podle zákona o státních zaměstnancích vyhlášeného
nejpozději 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o vrchního
ředitele sekce, nebo nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
jedná-li se o ředitele odboru nebo vedoucího oddělení.“.
5. V § 98 se odstavce 6 až 13 zrušují.
6. V § 99 odstavec 1 zní:
„(1) Návrh první systemizace míst Technologické agentury České republiky
předseda Technologické agentury České republiky po projednání s Ministerstvem financí
předloží Úřadu vlády České republiky podle zákona o státních zaměstnancích ve lhůtě
pro předložení návrhů systemizace pro rok 2027.“.
7. V § 99 odstavce 4 a 5 znějí:
„(4) Dosavadního zaměstnance Technologické agentury České republiky předseda
Technologické agentury České republiky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí
na odpovídající pracovní místo podle schválené systemizace podle odstavce 1 a na ni
navazující organizační struktury. Je-li zaměstnanec podle věty první zařazen
na systemizované místo státního zaměstnance, platí, že dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické
zkoušky pro obor specializace vyžadovaný na takovém místě; předseda Technologické
agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení.
(5) Dosavadní zaměstnanec, který je podle odstavce 4 zařazen na pracovní místo
vedoucího státního zaměstnance, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje
za vedoucího státního zaměstnance v pracovním poměru na dobu neurčitou. Práci
na tomto pracovním místě může vykonávat nejdéle do doby, než bude toto místo
obsazeno na základě výsledku výběrového řízení podle zákona o státních zaměstnancích
vyhlášeného nejpozději 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se
o vrchního ředitele sekce, nebo nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, jedná-li se o ředitele odboru nebo vedoucího oddělení.“.
8. V § 99 se odstavce 6 až 13 zrušují.
19
ČÁST DVÁCÁTÁ PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. XXVIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2026, s výjimkou ustanovení
čl. XXVII bodů 1, 2, 4, 5, 7 a 8, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027.
20
Důvodová zpráva
I. OBECNÁ ČÁST
A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované
právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Státní službu v České republice upravuje zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. Jedná se
o relativně komplexní právní úpravu, jejímž cílem byla úprava poměrů zaměstnanců státu,
kteří vykonávají správní činnosti. Zaměstnanci vykonávající správní činnosti definované
právním předpisem jsou tak ve služebním poměru vůči státu. Tento služební poměr je právním
vztahem, jehož předmětem je výkon závislé práce státního zaměstnance pro služební úřad
reprezentující obecný zájem státu. V České republice je tak od přijetí zákona o státní službě
závislá práce spočívající ve správní činnosti pro stát vykonávána ve zvláštním právním
vztahu, který je upraven zvláštním zákonem. Tento zákon je postaven na diametrálně
odlišných principech než zákoník práce, na něhož však velké množství ustanovení zákona o
státní službě na základě principu delegace odkazuje.
S ohledem na specifika některých správních úřadů a navazujících úprav obsahují některé
zákony dílčí odchylky od zákona o státní službě, popřípadě naopak rozšiřují jeho působnost
na některé státní fondy či na zákon o státní službě jinak odkazují.
Pokud bude zákon o státní službě zrušen a nahrazen novou zákonnou úpravou, je nezbytné
tuto skutečnost promítnout do těchto speciálních zákonů, aby byla zachována komplexnost
a vzájemná provázanost právních úprav v rámci právního řádu.
Nejrozsáhlejší změny se týkají zákona o zahraniční službě, k němuž byl doposud subsidiárním
zákonem zákon o státní službě. To vyvolává zvýšený rozsah změn, které však i zde mají
formální a legislativně technickou povahu, nikoliv povahu věcných změn.
Nenavrhuje se novelizovat stavební zákon, a to z důvodu aktuálně souběžně projednávaného
návrhu poslanců Andreje Babiše, Karla Havlíčka, Tomia Okamury, Petra Macinky, Aleny
Schillerové, Zuzany Schwarz Bařtipánové, Radima Fialy, Borise Šťastného, Vojtěcha
Krňanského a Marie Pošarové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb.,
stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony (sněmovní
tisk č. 67).1 Provázanost bude zajištěna v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně v rámci
2. čtení obou návrhů.
B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky
Navrhovaná úprava bezprostředně navazuje na úpravu obsaženou v návrhu zákona o státních
zaměstnancích. Základním východiskem je zejména čl. 79 odst. 2 Ústavy, podle kterého má
právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravit
zákon. Uvedený požadavek bude naplněn zákonem o státních zaměstnancích.
Navržený zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
1 https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=10&CT=67&CT1=0.
21
C. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy se závazky vyplývajícími pro
Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Předložený návrh zákona nemá implementační povahu a nezapracovává předpisy Evropské
unie. Zároveň respektuje způsob, jakým jsou závazky České republiky v oblasti závislé práce
promítnuty především do zákoníku práce a od této úpravy se neodchyluje. Oblasti se dotýkají
především tyto předpisy Evropské unie:
Navrhovaná právní úprava se dotýká těchto předpisů Evropské unie:
o Směrnice Rady ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti
a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (89/391/EHS),
o Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném
pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS,
o Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních
poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS,
o Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného
zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ,
o Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec
pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání,
o Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003
o některých aspektech úpravy pracovní doby,
o Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení
zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a
povolání (přepracované znění),
o Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019
o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii,
o Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019
o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení
směrnice Rady 2010/18/EU.
Návrh zákona je s právem Evropské unie plně slučitelný.
D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž
je Česká republika vázána
Navrhovaná opatření jsou v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika
vázána, a to včetně mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách.
E. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Předložený návrh neklade žádné zvláštní nároky na státní rozpočet ani na ostatní veřejné
rozpočty.
22
F. Předpokládaný dopad navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí České
republiky
Návrh zákona nemá dopad na podnikatelské prostředí.
G. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel,
zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní
menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný negativní dopad na práva
specifických sociálních skupin obyvatel, jako jsou zdravotně postižení, národnostní menšiny,
zaměstnanci a jiné. Novela také nebude mít žádný dopad na ochranu práv dětí ani na životní
prostředí.
H. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace
a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu
diskriminace, nezavádí žádné rozdíly na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry
a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti
k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Navrhovaná právní
úprava není rovněž v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních
prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační
zákon), ve znění pozdějších předpisů. Lze proto konstatovat, že právní úprava obsažená v
návrhu zákona nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace.
CH. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí
a osobních údajů (DPIA)
Návrh zákona nemá v žádném ohledu negativní vliv na ochranu osobních údajů ani
nijak nenarušuje soukromí osob.
I. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)
Navrhovaná úprava nepřináší zvýšení korupčního rizika. Návrh novely byl připraven
na základě praktických zkušeností s aplikační praxí. Rozsah návrhu je přiměřený množině
vztahů, které má upravovat.
J. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava se nedotýká bezpečnosti nebo obrany státu a nemá tak
na ně žádný dopad.
K. Zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady, což platí
i pro dopady na rodiny s ohledem na plnění jejich funkce.
23
L. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navržená právní úprava není spojena s územními dopady, ani s dopady na územní
samosprávné celky. Nijak se nedotýká ani postavení úředníků územních samosprávných
celků.
M. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé
legislativy (DPL), včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti
přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace
jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná úprava je plně v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
a ani není dáno riziko digitálního vyloučení.
24
II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K části první – změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní
správy České republiky
K čl. I
K bodům 1 a 2
V zákoně o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, tedy
tzv. kompetenčním zákoně, je nezbytné aktualizovat vymezení působnosti Úřadu vlády tak,
aby zohledňovalo zrušení zákona o státní službě, a precizovat v této souvislosti ustanovení o
tom, kdo stojí v čele Úřadu vlády. Souvisí to se skutečností, že zákonem o státních
zaměstnancích má dojít ke zrušení sekce pro státní službu jako funkčně zvláštně příslušného
orgánu v Úřadu vlády a mění se i vymezení role státního tajemníka v Úřadu vlády.
K bodu 3
Dále je nutné v rámci ustanovení vymezujícího postavení poradce pro národní bezpečnost tak,
aby bylo jasné, že jeho pracovní místo není pracovním místem státního zaměstnance ve
smyslu návrhu zákona o státních zaměstnancích. V neposlední řadě je nutné též vypustit
zmínku o příkazech k výkonu služby, neboť nově navržený zákon tento institut nezná.
K části druhé – změna zákona o Státním fondu životního prostředí České republiky
K čl. II
K bodu 1
V souvislosti se zrušením zákona o státní službě je nutné aktualizovat ustanovení, která na
tento zákon odkazují, a zároveň výslovně uvést kompetenci ke jmenování ředitele Fondu,
kterým má být ministr životního prostředí.
K bodu 2
Jde o formální změnu, legislativní zkratka „ministr“ se nově zavádí už v předchozím odstavci
a proto je nutné tuto skutečnost zohlednit.
K bodu 3
Ve vztahu k zaměstnancům Fondu, kteří v rámci své činnosti vykonávají „správní činnosti“
ve smyslu navrženého § 7 zákona o státních zaměstnancích, se navrhuje zachovat jejich
speciální právní režim srovnatelný se zaměstnanci vykonávajícími takové činnosti ve
správních úřadech. Nepůjde však již o služební, ale o pracovní poměr, což mj. lépe reflektuje
skutečnost, že Fond je samostatná právnická osoba odlišná od státu.
25
K části třetí – změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
K čl. III
K bodům 1 až 6
Také v tomto případě jde o formální změny reagující na zrušení zákona o státní službě včetně
zrušení institutu služebních předpisů. Právní úprava se přizpůsobuje tomu, že zákon o státních
zaměstnancích nezná instituty jako služební úřad, služební orgán, služební předpis nebo
příkaz k výkonu služby a vše se bude nově řídit pracovněprávními předpisy a
pracovněprávními instituty.
K čl. IV – Přechodné ustanovení
V souvislosti se zrušením služebních předpisů, pro jejichž vydávání byla v zákoně stanovena
odlišná příslušnost než v případě ostatních vnitřních předpisů, se navrhuje výslovně stanovit,
že se na dosavadní služební předpisy předsedy Úřadu hledí od účinnosti navrženého zákona
jako na vnitřní předpisy Kolegia Úřadu.
K části čtvrté – změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
K čl. V
V souvislosti se zrušením zákona o státní službě se vypouští úprava odkazující na příkazy
k výkonu služby, které se jako služební institut zrušují a nahrazují obecnými
pracovněprávními pokyny.
K čl. VI – Přechodné ustanovení
Uděluje se paušální výjimka z povinnosti skládat úřednickou zkoušku pro všechny
zaměstnance, kteří jsou lékařem orgánu sociálního zabezpečení nebo odborným nelékařským
zdravotnickým pracovníkem, který plní úkoly orgánu sociálního zabezpečení při posuzování
zdravotního stavu a pracovní schopnosti. Východiskem je, že pokud uvedenou práci již
mnohdy roky vykonávají, jsou k jejímu výkonu odborně způsobilí. Zavádí se tedy právní
fikce, že úřednickou zkoušku úspěšně složili.
K části páté – změna zákona o státní statistické službě
K čl. VII
V souvislosti se zrušením zákona o státní službě je nutné zrušit ustanovení odkazující
na působnost služebního orgánu a na jiné služební instituty včetně příkazů k výkonu služby.
K části šesté – změna zákona o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
K čl. VIII
K bodům 1 až 4
V souvislosti se zrušením zákona o státní službě je nutné zrušit ustanovení odkazující
na působnost služebního orgánu a na jiné služební instituty včetně příkazů k výkonu služby.
26
K části sedmé – změna zákona o civilním letectví
K čl. IX
V souvislosti se zrušením zákona o státní službě je nutné zrušit ustanovení odkazující
na působnost služebního orgánu a na jiné služební instituty včetně příkazů k výkonu služby.
K části osmé – změna zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury
K čl. X
K bodu 1
V souvislosti se zrušením zákona o státní službě je nutné aktualizovat ustanovení, která na
tento zákon odkazují, a zároveň výslovně uvést kompetenci ke jmenování ředitele Fondu,
kterým má nově být ministr dopravy.
K bodu 2
Ve vztahu k zaměstnancům Fondu, kteří v rámci své činnosti vykonávají „správní činnosti“
ve smyslu navrženého § 7 zákona o státních zaměstnancích, se navrhuje zachovat jejich
speciální právní režim srovnatelný se zaměstnanci vykonávajícími takové činnosti ve
správních úřadech. Nepůjde však již o služební, ale o pracovní poměr, což mj. lépe reflektuje
skutečnost, že Fond je samostatná právnická osoba odlišná od státu.
K části deváté – změna zákona o podpoře regionálního rozvoje
K čl. XI
K bodu 1
V souvislosti se zrušením zákona o státní službě je nutné aktualizovat ustanovení, která na
tento zákon odkazují, a zároveň výslovně uvést kompetenci ke jmenování ředitele Centra
pro regionální rozvoj České republiky, kterým má nově být ministr pro místní rozvoj.
K bodu 2
Ve vztahu k zaměstnancům Centra pro regionální rozvoj České republiky, kteří v rámci své
činnosti vykonávají „správní činnosti“ ve smyslu navrženého § 7 zákona o státních
zaměstnancích, se navrhuje zachovat jejich speciální právní režim srovnatelný se zaměstnanci
vykonávajícími takové činnosti ve správních úřadech.
K části desáté – změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu
K čl. XII
K bodu 1
V souvislosti se zrušením zákona o státní službě je nutné aktualizovat ustanovení, která na
tento zákon odkazují, a zároveň výslovně uvést kompetenci ke jmenování ředitele Fondu,
kterým má být ministr zemědělství.
27
K bodu 2
Ve vztahu k zaměstnancům Fondu, kteří v rámci své činnosti vykonávají „správní činnosti“
ve smyslu navrženého § 7 zákona o státních zaměstnancích, se navrhuje zachovat jejich
speciální právní režim srovnatelný se zaměstnanci vykonávajícími takové činnosti ve
správních úřadech. Nepůjde však již o služební, ale o pracovní poměr, což mj. lépe reflektuje
skutečnost, že Fond je samostatná právnická osoba odlišná od státu.
K části jedenácté – změna zákona o ochraně veřejného zdraví
K čl. XIII
V souvislosti se zrušením zákona o státní službě je v zákoně o ochraně veřejného zdraví nutné
precizovat postavení hlavního hygienika České republiky, který je vrchním ředitelem sekce
v Ministerstvu zdravotnictví. Nově jako státní zaměstnanec nebude ve služebním, ale
v pracovním poměru podle zákona o státních zaměstnancích.
K části dvanácté – změna zákona o informačních systémech veřejné správy
K čl. XIV
Navrhuje se rozvolnit úpravu týkající se Rady vlády pro informační společnost (RVIS). Rada
vlády je poradním orgánem vlády a proto by uspořádání vztahů v rámci RVIS mělo být
vymezeno vládou a ne zákonodárcem. Konkrétně se vypouští povinnost, aby v čele RVIS stál
člen vlády, což umožní do čela RVIS jmenovat i jinou osobu, například předsedu Digitální
a informační agentury nebo vládního zmocněnce.
K části třinácté – změna energetického zákona
K čl. XV
V souvislosti se zrušením zákona o státní službě se v energetickém zákoně odstraňují zmínky
o služebním orgánu a o příkazech k výkonu služby, neboť tyto instituty již nově navržený
zákon o státních zaměstnancích nezná.
K části čtrnácté – změna zákona o podpoře sportu
K čl. XVI
K bodu 1
Pokud jde o předsedu Národní sportovní agentury, zachovává se jeho jmenování vládou, ale
vypouští se úprava, že návrh na jmenování nebo odvolání musí vládě předložit předseda vlády.
Zde jde o interní otázku vlády, kterou není potřeba řešit v zákoně.
K bodu 2
Také v případě Národní sportovní agentury se v souvislosti se zrušením zákona o státní službě
odstraňují zmínky o služebním orgánu a o příkazech k výkonu služby, neboť tyto instituty již
nově navržený zákon o státních zaměstnancích nezná.
28
K části patnácté – změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
K čl. XVII
V souvislosti se zrušením zákona o státní službě se odstraňují zmínky o služebním orgánu
a o příkazech k výkonu služby, neboť tyto instituty již nově navržený zákon o státních
zaměstnancích nezná.
K části šestnácté – změna zákona o soudech a soudcích
K čl. XVIII
V souvislosti se zrušením zákona o státní službě se navrhuje aktualizovat podmínky, za nichž
mohou státní zaměstnanci konat justiční zkoušku. Obsahově se tyto podmínky nemění, okruh
státních zaměstnanců připouštěných na vlastní náklady ke zkoušce se nerozšiřuje ani
nezužuje.
K čl. XIX – Přechodné ustanovení
V zájmu právní jistoty se navrhuje přechodným ustanovením výslovně stanovit, že úřednickou
zkouškou se rozumí nejen zkouška podle nově navrhovaného zákona o státních
zaměstnancích, ale i úřednická zkouška podle rušeného zákona o státní službě.
K části sedmnácté – změna soudního řádu správního
K čl. XX
Navrhuje se zrušit díl soudního řádu správního upravující řízení o zrušení služebního předpisu
nejvyššího státního tajemníka. Zákon o státních zaměstnancích předpokládá, že veškeré tyto
služební předpisy budou k 1. červenci 2026 zrušeny a jejich soudní přezkum tedy ztrácí smysl.
Ostatně za dobu účinnosti této úpravy žádné řízení podle tohoto dílu soudního řádu správního
neproběhlo.
K části osmnácté – změna zákona o elektronických komunikacích
K čl. XXI
K bodu 1
V souvislosti se zrušením zákona o státní službě se v zákoně o elektronických komunikacích
odstraňují zmínky o služebním orgánu a o příkazech k výkonu služby, neboť tyto instituty již
nově navržený zákon o státních zaměstnancích nezná.
K bodu 2
Jelikož jsou předseda Českého telekomunikačního úřadu a členové Rady Českého
telekomunikačního úřadu vyňati z režimu zákona o státních zaměstnancích, navrhuje se
precizovat ustanovení vymezující rozsah uplatnění zákoníku práce na jejich právní poměry.
29
Jde o formální úpravu ustanovení, které je již dnes obsoletní a tudíž matoucí, do funkční
podoby.
K části devatenácté – změna zákona o nemocenském pojištění
K čl. XXII
V souvislosti se zrušením zákona o státní službě se odstraňují zmínky o služebním orgánu
a dalších služebních institutech, neboť tyto instituty již nově navržený zákon o státních
zaměstnancích nezná. Věcně se úprava nijak nemění.
K části dvacáté – změna zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu
bezpečnostních složek
K čl. XXIII
V souvislosti se zrušením zákona o státní službě se odstraňují zmínky o služebním orgánu
a o příkazech k výkonu služby, neboť tyto instituty již nově navržený zákon o státních
zaměstnancích nezná.
K části dvacáté první – změna zákona o zahraniční službě
K čl. XXIV
K bodu 1 až 6
Jde o úpravu terminologie tak, aby odpovídala zákonu o státních zaměstnancích
a pracovněprávnímu pojetí jejich vztahu.
K bodu 7
Vymezuje se postavení zastupitelského úřadu. Materiálně nejde o novinku, stejná úprava je
už dnes obsažena v § 6 odst. 1 nařízení vlády č. 92/2015 Sb., o pravidlech pro organizaci
služebního úřadu. Jeví se nicméně vhodné ji přesunout přímo do zákona.
K bodu 8 až 68
Jde opět o úpravu terminologie a její nezbytné promítnutí do textu zákona. Věcný obsah
jednotlivých ustanovení se však zachovává.
K části dvacáté druhé – změna zákona o zpracování osobních údajů
K čl. XXV
V souvislosti se zrušením zákona o státní službě se odstraňují zmínky o služebním orgánu
a o příkazech k výkonu služby, neboť tyto instituty již nově navržený zákon o státních
zaměstnancích nezná.
30
K části dvacáté třetí – změna zákona o právu na digitální služby
K čl. XXVI
K bodu 1
Vypouští se podmínka, že kandidáta na předsedu Digitální a informační agentury vládě
navrhuje a návrh na jeho odvolání vládě podává člen vlády, který stojí v čele Rady vlády
pro informační společnost (RVIS). Jde o úpravu navazující na změny navržené v zákoně
o informačních systémech veřejné správy, kde se navrhuje umožnit, aby v čele RVIS mohla
stát i jiná osoba než člen vlády. Jde navíc o otázku vnitřního uspořádání vztahů ve vládě, které
by neměl řešit zákonodárce.
K bodu 2
Ve zbytku se reaguje na další změny v oblasti zaměstnávání státních zaměstnanců, především
na zrušení služebního poměru, což s sebou nese zrušení institutů služebního úřadu, služebního
orgánu a příkazů k výkonu služby.
K části dvacáté čtvrté – změna zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
K čl. XXVII
K bodů 1 a 2
V souvislosti s přijetím zákona o státních zaměstnancích se navrhuje vypustit ve vymezení
působnosti orgánů Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České
republiky ustanovení, která budou po zrušení zákona o státní službě obsoletní. Změny mají
být účinné až od 1. ledna 2027.
K bodům 3 a 6
V návaznosti na změny v působnosti ústředních správních úřadů, kdy agenda státní služby
od 1. ledna 2026 přešla z Ministerstva vnitra na Úřad vlády, a na navržené zrušení zákona
o státní službě a jeho nahrazení zákonem o státních zaměstnancích dochází k úpravě pravidel
pro vznik první systemizace Grantové agentury České republiky a Technologické agentury
České republiky jako ústředních správních úřadů. Změna těchto ustanovení nemá odloženou
účinnost, neboť obě novelizovaná ustanovení již sama jsou v účinnosti.
K bodům 4, 5, 7 a 8
Tyto změny mají být účinné až od 1. ledna 2027 a v rámci přechodných ustanovení zohledňují
skutečnost, že dosavadní zaměstnanci Grantové agentury České republiky a Technologické
agentury České republiky nebudou přecházet do služebního poměru, neboť poměr státních
zaměstnanců podle zákona o státních zaměstnancích bude poměrem pracovním. To mj.
značně zjednoduší personální transformaci Grantové agentury České republiky a
Technologické agentury České republiky na nový model, když odpadne mj. podávání žádostí
o přijetí do služebního poměru a rozhodování o těchto žádostech. Jinak se věcný smysl
přechodných ustanovení nemění.
31
K části dvacáté páté – účinnost
K čl. XXVIII
Ve shodě s návrhem zákona o státních zaměstnancích a s jednotnými dny právní účinnosti se
navrhuje, aby zákon byl účinný od 1. července 2026, což je objektivně nejbližší v úvahu
připadající datum. V případě ustanovení zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí se navrhuje odložená účinnost od 1. ledna 2027 v případě ustanovení, která sama
budou účinná až od 1. ledna 2027.
V Praze dne 23. prosince 2025
Radek Vondráček podepsáno elektronicky
Renata Vesecká podepsáno elektronicky
Libor Vondráček podepsáno elektronicky
Zuzana Ožanová podepsáno elektronicky
32
Platná znění dotčených částí novelizovaných zákonů s vyznačením
navrhovaných změn a doplnění
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
České republiky, ve znění pozdějších předpisů
§ 28
(1) Činnost ministerstev řídí, kontroluje a sjednocuje vláda České republiky.
(2) Usnesení vlády a písemný záznam závěrů z jednání schůze vlády České republiky
se zveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup. Je-li z jednání schůze vlády České
republiky pořizován zvukový nebo audiovizuální záznam, nelze jej po dobu 30 let od jeho
pořízení poskytnout podle právních předpisů upravujících právo na informace.
(3) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti
vlády České republiky, jejích orgánů, členů vlády, kteří nejsou pověřeni řízením ministerstva
nebo jiného úřadu, a orgánů, o nichž tak stanoví zvláštní zákon nebo tak rozhodne vláda, plní
Úřad vlády České republiky.
(4) Úřad vlády České republiky plní koordinační úlohu v oblasti státní služby je
ústředním správním úřadem pro oblast právních poměrů státních zaměstnanců ve
správních úřadech.
(5) Vedoucího Úřadu vlády České republiky jmenuje a odvolává vláda České republiky.
Činnost Úřadu vlády České republiky řídí vedoucí Úřadu vlády České republiky, s výjimkou
organizačních věcí státní služby a služebních vztahů státních zaměstnanců; v těchto věcech
postupuje vedoucí Úřadu vlády České republiky podle zákona o státní službě.
(5) V čele Úřadu vlády České republiky stojí vedoucí Úřadu vlády, kterého
jmenuje a odvolává vláda.
(6) V Úřadu vlády České republiky se zřizuje pracovní místo poradce pro národní
bezpečnost, který je tajemníkem Bezpečnostní rady státu. Poradce pro národní bezpečnost na
návrh předsedy vlády jmenuje a odvolává vláda a jeho právní poměry se řídí zákoníkem
práce. Poradce pro národní bezpečnost se podílí na koordinaci činnosti státních orgánů v
oblasti zajišťování bezpečnosti a obrany České republiky a na základě rozhodnutí vlády
zastupuje Českou republiku při jednáních s cizími státy a mezinárodními organizacemi ve
věcech týkajících se bezpečnosti a obrany České republiky, včetně závazků vyplývajících z
členství České republiky v mezinárodních organizacích nebo institucích. Poradci pro národní
bezpečnost náleží plat a naturální plnění jako vedoucímu Úřadu vlády České republiky.
Poradce pro národní bezpečnost je z výkonu své funkce odpovědný předsedovi vlády a v
rozsahu stanoveném vládou je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci zařazenému v Úřadu
vlády České republiky příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
***
1
Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění
pozdějších předpisů
§ 1
(1) Zřizuje se Státní fond životního prostředí České republiky (dále jen „Fond“).
(2) Fond je jinou státní organizací.1) Rozsah činnosti Fondu stanoví statut.
(3) Správcem Fondu je ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“).
(4) V čele Fondu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr životního prostředí
(dále jen „ministr“); na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení
zákona o státní službě státních zaměstnancích o výběru, jmenování a odvolání vedoucího
služebního úřadu v jiném správním úřadu správního úřadu.
(5) O poskytování prostředků z Fondu rozhoduje ministr životního prostředí (dále jen
„ministr“).
(6) Zřizuje se Rada Fondu, kterou jmenuje ministr jako svůj poradní orgán.
(7) Činnost Rady Fondu se řídí jednacím řádem, který schvaluje ministr.
(8) Rada Fondu posuzuje zejména
a) zásadní otázky tvorby a užití prostředků Fondu,
b) roční rozpočty příjmů a výdajů Fondu,
c) navržená opatření a jejich zabezpečení prostředky Fondu.
(9) Rada Fondu posuzuje dále návrhy na poskytnutí prostředků z Fondu a doporučuje
ministrovi výši čerpání pro jednotlivé konkrétní případy, přičemž vychází ze zásad ochrany
životního prostředí České republiky.
(10) Rada Fondu schvaluje účetní závěrku Fondu sestavenou k rozvahovému dni.
(11) Ministerstvo rozhodnutí ministra o použití prostředků Fondu zveřejňuje.
(12) Ve věcech správy daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění spadajících
do působnosti Fondu je Fond podřízen ministerstvu.
§ 5a
(1) Na zaměstnance Fondu, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní
službě, se vztahuje zákon o státní službě.
(2) Fond se považuje za služební úřad. Za vedoucího služebního úřadu a služební orgán
se považuje ředitel.
(3) Nadřízeným služebním úřadem Fondu je ministerstvo.
2
§ 5a
Na právní poměry zaměstnanců Fondu, kteří vykonávají některou z činností podle
§ 7 zákona o státních zaměstnancích, se obdobně použijí ustanovení o státních
zaměstnancích podle zákona o státních zaměstnancích.
***
3
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve
znění pozdějších předpisů
§ 19a
(1) Úřad tvoří předseda Úřadu, 4 členové Úřadu a další zaměstnanci státu v něm
zařazení. Předseda Úřadu a členové Úřadu jsou zaměstnanci státu zařazení v Úřadu.
(2) Předseda Úřadu stojí v čele Úřadu a řídí jeho činnost.
(3) Předseda Úřadu a členové Úřadu tvoří Kolegium Úřadu. Kolegium Úřadu
koordinuje výkon dohledové činnosti svěřené Úřadu.
(4) Předsedovi Úřadu přísluší plat jako předsedovi výboru Poslanecké sněmovny8).
(5) Členovi Úřadu přísluší plat jako místopředsedovi výboru Poslanecké sněmovny8).
§ 19b
(1) Předseda Úřadu
a) po projednání s Kolegiem Úřadu schvaluje organizační strukturu Úřadu, rozpočet Úřadu a
závěrečný účet Úřadu; o změnách rozpočtu Úřadu informuje Kolegium Úřadu,
b) po projednání s Kolegiem Úřadu schvaluje služební předpisy,
c) předkládá Kolegiu Úřadu návrhy
1. jednacího řádu Kolegia Úřadu,
2. plánu činnosti Úřadu,
3. zprávy o činnosti Úřadu za příslušný kalendářní rok a
4. vnitřních předpisů Úřadu schvalovaných Kolegiem Úřadu a
d) rozhoduje o dalších záležitostech týkajících se Úřadu, pokud tento nebo zvláštní zákon
nestanoví jinak.
(2) Předseda Úřadu se považuje za služební orgán a je oprávněn dávat státnímu
zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
(3) (2) Předseda Úřadu určí jednoho ze členů Úřadu, který jej zastupuje v plném rozsahu
v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy není funkce předsedy obsazena; není-li tento člen
Úřadu určen nebo přítomen, zastupuje předsedu Úřadu nejstarší z přítomných členů Úřadu.
(4) (3) Člen Úřadu zastupuje předsedu Úřadu též v případě, kdy je tím předsedou Úřadu
pověřen.
§ 19e
4
(1) Členy Úřadu jmenuje z kandidátů zvolených Senátem podle odstavce 2 prezident
republiky na dobu 6 let; člen Úřadu může být jmenován i opakovaně.
(2) Kandidáty na členy Úřadu navrhují Senátu prezident Nejvyššího kontrolního
úřadu, Poslanecká sněmovna a jednotliví senátoři. Z kandidátů navržených prezidentem
Nejvyššího kontrolního úřadu zvolí Senát jednoho kandidáta na člena Úřadu. Další dva
kandidáty na člena Úřadu zvolí Senát z kandidátů navržených Poslaneckou sněmovnou a
jednoho kandidáta na člena Úřadu zvolí Senát z kandidátů navržených jednotlivými senátory.
(3) Členem Úřadu může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální
vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která
a) je státním občanem České republiky,
b) je plně svéprávná,
c) je bezúhonná,
d) splňuje předpoklady pro výkon funkce ve státních orgánech podle zákona o některých
dalších předpokladech pro výkon některých funkcí ve státních orgánech,
e) má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu
a
f) nebyla v posledních 2 letech předcházejících jmenování do funkce členem strany nebo hnutí
ani nevykonávala v tomto období funkci poslance nebo senátora, poslance Evropského
parlamentu, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy.
(4) Pro člena Úřadu se použijí ustanovení § 19c odst. 4, 5 a 6 a § 19d obdobně.
(5) Člen Úřadu může po předsedovi Úřadu požadovat informace o činnosti Úřadu a
jeho řízení. Předseda Úřadu může po členovi Úřadu a člen Úřadu může po jiném členovi
Úřadu nebo jiném zaměstnanci státu zařazeném v Úřadu požadovat informace o jeho činnosti
a plnění jeho úkolů. Informace musí být poskytnuty nejpozději do 14 dnů. Podrobnosti o
způsobech požadování a obdržení informace upravuje vnitřní předpis Úřadu.
(6) Člen Úřadu je oprávněn k zajištění úkolů uložených mu Kolegiem Úřadu dávat
státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. V případě
rozporu příkazů k výkonu státní služby daných státnímu zaměstnanci členem Úřadu a
předsedou Úřadu mají přednost příkazy k výkonu státní služby dané předsedou Úřadu.
***
5
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů
§ 8
Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti
(1) Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost
fyzických osob pro účely sociálního zabezpečení a pro účely poskytnutí dávek a průkazu
osoby se zdravotním postižením podle jiných právních předpisů9b) při zjišťovacích a
kontrolních lékařských prohlídkách. Za tím účelem posuzují
a) invaliditu a změnu stupně invalidity,
b) dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu
tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost,
c) zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou,
d) zrušeno
e) schopnost pohyblivosti a orientace pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se
zdravotním postižením a zda jde pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku o osobu s
postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle zvláštního
právního předpisu85) a zdravotní stav nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní
pomůcku,
f) zrušeno
g) stupeň závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči.
(2) Institut posuzování zdravotního stavu provede zjišťovací lékařskou prohlídku na
základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán.
(3) Institut posuzování zdravotního stavu provede kontrolní lékařskou prohlídku
a) v termínu určeném při předchozím posouzení Institutem posuzování zdravotního stavu
na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán;
v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný
správní orgán o výsledku posouzení,
b) zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské
prohlídky; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat
příslušný správní orgán o výsledku posouzení,
c) z podnětu orgánu sociálního zabezpečení nebo správního orgánu, na základě jehož žádosti
provedl Institut posuzování zdravotního stavu zjišťovací lékařskou prohlídku; v těchto
případech je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný orgán o
výsledku posouzení,
6
d) z podnětu orgánu pomoci v hmotné nouzi a orgánu státní sociální pomoci, jde-li o
prokázání trvání invalidity třetího stupně pro účely řízení o dávce pomoci v hmotné nouzi
a dávce státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí nebo složka na bydlení,
a již uplynula platnost posudku; v těchto případech je Institut posuzování zdravotního
stavu povinen informovat orgán pomoci v hmotné nouzi a orgán státní sociální pomoci o
výsledku posouzení,
e) z podnětu Úřadu práce České republiky, jde-li o ověření skutečnosti, zda fyzická osoba
je osobou se zdravotním postižením; v těchto případech je Institut posuzování
zdravotního stavu povinen informovat Úřad práce České republiky o výsledku posouzení,
nebo
f) z podnětu fyzické osoby, která byla uznána invalidní, avšak její žádost o přiznání
invalidního důchodu byla zamítnuta a již uplynula platnost posudku, jde-li o prokázání,
že je osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti; v tomto případě je
Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný správní orgán o
výsledku posouzení,
g) z podnětu ministerstva; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen
informovat ministerstvo o výsledku posouzení.
(4) Úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu uvedené v odstavci 1 může plnit pouze
lékař nebo odborný nelékařský zdravotnický pracovník. Odborným nelékařským
zdravotnickým pracovníkem se pro účely plnění těchto úkolů rozumí nelékařský zdravotnický
pracovník, který je způsobilý k výkonu povolání všeobecná sestra, dětská sestra, porodní
asistentka, ergoterapeut, zdravotně-sociální pracovník, klinický adiktolog, zdravotnický
záchranář nebo fyzioterapeut a získá zvláštní odbornou způsobilost pro plnění těchto úkolů
absolvováním certifikovaného kurzu podle zákona o nelékařských zdravotnických
povoláních87); podmínku absolvování certifikovaného kurzu je třeba splnit do 24 měsíců ode
dne nástupu odborného nelékařského zdravotnického pracovníka do zaměstnání. Posudek
Institutu posuzování zdravotního stavu vydaný podle odstavce 1 písm. a) až c) a e) musí být
schválen a podepsán lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu. Je-li lékař Institutu
posuzování zdravotního stavu nebo odborný nelékařský zdravotnický pracovník vedoucím
zaměstnancem, je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle
zákona o státní službě.
(5) Institut posuzování zdravotního stavu podává posudky o tom, zda zdravotní stav
osob, jejichž důchodové pojištění provádějí orgány uvedené v § 9, odůvodňuje poskytnutí
dávky důchodového pojištění anebo dávky nebo služby sociální péče.
(6) Při posuzování podle odstavce 1 vychází Institut posuzování zdravotního stavu
zejména z nálezu ošetřujícího lékaře, popřípadě také z vyšetření dětského klinického
psychologa v případě pervazivních vývojových poruch, výsledků funkčních vyšetření a
výsledků vlastního vyšetření lékaře, který plní úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu
podle odstavce 1, a z podkladů stanovených jinými právními předpisy9d).
7
(7) Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje invaliditu a dlouhodobě nepříznivý
zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu
výdělečnou činnost pro účely řízení o námitkách (§ 88). Institut posuzování zdravotního stavu
posuzuje, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou pro účely odvolacího řízení. Rozhoduje-
li o důchodu orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 9 odst. 1, vydává Institut posuzování
zdravotního stavu posudky podle věty první na základě žádosti tohoto orgánu. Úkoly Institutu
posuzování zdravotního stavu podle vět první a druhé může plnit pouze lékař. Z posuzování
podle vět první a druhé je vyloučen lékař, který tutéž věc posuzoval nebo pro takové posouzení
vypracoval podklad pro účely rozhodnutí správního orgánu v prvním stupni řízení.
Posuzování zdravotního stavu podle vět první a druhé musí být vedeno odděleně od
posuzování zdravotního stavu pro rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním
stupni řízení a nemohou se na něm podílet osoby, které se účastnily řízení o vydání rozhodnutí
v prvním stupni řízení.
(8) Institut posuzování zdravotního stavu předá nebo zašle občanu do 7 dnů stejnopis
posudku vydaného podle odstavce 1 písm. a) nebo podle odstavce 7 věty první; náležitosti
tohoto posudku stanoví prováděcí právní předpis.
***
8
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů
§ 3
Orgány vykonávající státní statistickou službu
(1) Státní statistickou službu vykonává Český statistický úřad, který je ústředním
správním úřadem.
(2) V čele Českého statistického úřadu stojí předseda, kterého na návrh vlády jmenuje
a odvolává prezident republiky. S funkcí předsedy Českého statistického úřadu je neslučitelné
členství v politické straně nebo politickém hnutí. Předsedovi Českého statistického úřadu
náleží plat a další náležitosti související s výkonem jeho funkce ve stejném rozsahu jako
prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu podle zvláštního zákona. Předseda Českého
statistického úřadu se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě.
(3) Předsedu Českého statistického úřadu zastupuje místopředseda Českého
statistického úřadu, kterého jmenuje a odvolává předseda Českého statistického úřadu.
Jmenuje-li předseda Českého statistického úřadu více místopředsedů, určí pořadí jejich
zastupování.
(4) Předseda Českého statistického úřadu a místopředseda Českého statistického úřadu
jsou oprávněni dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o
státní službě.
(5) (4) Za podmínek a v rozsahu stanovených tímto zákonem mohou státní statistickou
službu vykonávat ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen „ministerstva“).
Postupují přitom podle metodiky stanovené Českým statistickým úřadem a projednané s
ministerstvy.
(6) (5) Orgány vykonávající státní statistickou službu jsou povinny zajistit ochranu
důvěrných statistických údajů způsobem stanoveným tímto zákonem. Obsahují-li důvěrné
statistické údaje též osobní údaje, podléhají tyto osobní údaje ochraně způsobem stanoveným
zvláštním zákonem.
***
9
Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění
pozdějších předpisů
§ 1
(1) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) je ústředním orgánem státní
správy pro podporu a ochranu hospodářské soutěže proti jejímu nedovolenému omezování.
Úřad při výkonu své působnosti postupuje nezávisle a nestranně, nepřijímá pokyny od orgánů
veřejné moci a dalších osob.
(2) Sídlem Úřadu je Brno.
(3) V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident
republiky. Nikdo nemůže být jmenován do funkce předsedy Úřadu více než dvakrát. Předseda
Úřadu se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě.
(4) S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná funkce prezidenta republiky,
člena vlády, prezidenta, viceprezidenta nebo člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena
bankovní rady České národní banky, poslance, senátora, poslance Evropského parlamentu,
soudce, státního zástupce, jakákoli jiná funkce ve veřejné správě nebo členství v politické
straně nebo v politickém hnutí.
(5) Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci a vykonávat jakoukoli
výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické,
literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost Úřadu nebo
neohrožuje důvěru v jeho nezávislost a nestrannost.
(6) Předsedou Úřadu může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální
vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která
a) je státním občanem České republiky,
b) je plně svéprávná,
c) je bezúhonná,
d) má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu,
e) má nejméně 10 let právní praxe nebo praxe v oblasti ekonomie a
f) dosáhla věku 40 let.
(7) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, pokud se na ni nehledí,
jako by nebyla odsouzena, která byla pravomocně odsouzena pro
a) trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
b) trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem veřejné správy.
(8) Funkční období předsedy Úřadu je 6 let.
10
(9) Funkce předsedy Úřadu zaniká
a) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně vyhotoveného rozhodnutí o
odvolání z funkce nebo písemně učiněného vzdání se funkce anebo pozdějším dnem
uvedeným v doručeném rozhodnutí o odvolání nebo vzdání se funkce,
b) uplynutím jeho funkčního období,
c) smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
d) dnem, kdy přestal splňovat některou z podmínek pro jmenování podle odstavce 6 písm. a)
až d), nebo
e) dnem, kdy se ujal funkce neslučitelné s výkonem funkce předsedy Úřadu.
(10) Předsedu Úřadu lze odvolat z funkce, jen
a) nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců, nebo
b) narušuje-li závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje-li nezávislost a
nestrannost Úřadu.
(11) Předseda Úřadu má nárok na plat, náhradu výdajů, naturální plnění, a nezůstane-li
zaměstnancem Úřadu, i na odchodné jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu.
(12) Předseda Úřadu je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní
služby podle zákona o státní službě.
(13) (12) Ten, kdo vykonával funkci předsedy Úřadu, nesmí být po dobu 1 roku ode dne
skončení výkonu funkce členem orgánu právnické osoby podnikající v oblasti provozování
železniční infrastruktury nebo drážní dopravy ani být v pracovněprávním nebo podobném
právním vztahu k ní nebo v této oblasti vykonávat podnikatelskou činnost.
§ 1a
(1) Předsedu Úřadu zastupují 3 místopředsedové, které jmenuje a odvolává předseda
Úřadu, přičemž určí pořadí svého zastupování. Místopředseda plní úkoly podle rozhodnutí
předsedy Úřadu.
(2) Místopředseda má nárok na plat, náhradu výdajů, naturální plnění, a nezůstane-li
zaměstnancem Úřadu, i na odchodné jako viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu.
(3) Pro neslučitelnost výkonu funkce místopředsedy se použije obdobně § 1 odst. 4 a 5.
(4) Místopředsedou může být jmenována osoba, která splňuje podmínky podle § 1 odst.
6 písm. a) až d) a která
a) má nejméně 7 let právní praxe nebo praxe v oblasti ekonomie a
b) dosáhla věku 35 let.
(5) Funkční období místopředsedy je 6 let.
11
(6) Pro zánik funkce místopředsedy se použijí ustanovení tohoto zákona o zániku funkce
předsedy Úřadu obdobně.
(7) Místopředsedu lze odvolat z funkce, pokud
a) narušuje závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje nezávislost a
nestrannost Úřadu, nebo
b) porušil povinnost vyplývající z jeho funkce zvlášť hrubým způsobem.
(8) Místopředseda je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní
služby podle zákona o státní službě.
(9) (8) Na toho, kdo vykonával funkci místopředsedy Úřadu, se použije obdobně § 1
odst. 13 12.
***
12
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů
§ 55
Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod
(1) Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (dále jen „Ústav“) je správní
úřad se sídlem v Praze, jehož rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva dopravy.
(2) V čele Ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra
dopravy. Ředitelem Ústavu může být jmenován bezúhonný občan České republiky; za
bezúhonného se považuje občan, který nebyl odsouzen za trestný čin spáchaný úmyslně,
pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Ředitel Ústavu se považuje za služební orgán
a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní
službě. Kromě ředitele Ústavu jsou zaměstnanci Ústavu i inspektoři.
(3) Ředitel Ústavu a inspektoři Ústavu nesmějí po dobu výkonu své funkce vykonávat
jakoukoliv činnost související se schvalováním typu výrobku, letové způsobilosti letadlových
částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, s udělováním licencí k provozování obchodní
letecké dopravy, s řízením letového provozu nebo provozu letiště a nesmějí vykonávat funkci
poradce či člena ve statutárních orgánech subjektů, jejichž zájmy by mohly být v rozporu s
činností Ústavu.
***
13
Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších
předpisů
§ 6
Orgány Fondu
(1) Orgány Fondu tvoří výbor Fondu (dále jen „výbor“), dozorčí rada Fondu (dále jen
„dozorčí rada“) a ředitel Fondu (dále jen „ředitel“).
(2) V čele Fondu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr; na jeho výběr,
jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě o výběru,
jmenování a odvolání vedoucího služebního úřadu v jiném správním úřadu o státních
zaměstnancích o výběru, jmenování a odvolání vedoucího správního úřadu.
§ 12
Zaměstnanci Fondu
(1) Na zaměstnance Fondu, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní
službě, se vztahuje zákon o státní službě.
(2) Fond se považuje za služební úřad. Za vedoucího služebního úřadu a služební orgán
se považuje ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(3) Nadřízeným služebním úřadem Fondu je ministerstvo.
§ 12
Na právní poměry zaměstnanců Fondu, kteří vykonávají některou z činností podle
§ 7 zákona o státních zaměstnancích, se obdobně použijí ustanovení o státních
zaměstnancích podle zákona o státních zaměstnancích.
***
14
Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů
§ 14a
(1) Zřizuje se Centrum pro regionální rozvoj České republiky (dále jen „Centrum“) jako
státní příspěvková organizace se sídlem v Praze. Centrum je příslušné hospodařit s majetkem
státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a při
své činnosti se řídí zvláštními zákony. Centrum je podřízeno Ministerstvu, které vykonává
funkci zřizovatele. Bližší podmínky činnosti Centra upraví statut, který schvaluje ministr pro
místní rozvoj.
(2) Statutárním orgánem Centra je generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává
ministr pro místní rozvoj; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě
státních zaměstnancích.
(3) Centrum
a) vykonává v určeném rozsahu činnosti zprostředkujícího subjektu podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie13) pro vybrané operační programy financované z Evropských
strukturálních a investičních fondů,
b) plní funkce společného sekretariátu a kontrolora podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie14) pro vybrané operační programy v rámci cíle Evropská územní
spolupráce,
c) poskytuje poradenské služby v souvislosti s využíváním prostředků z Evropských
strukturálních a investičních fondů,
d) plní další úkoly v oblasti podpory regionálního rozvoje.
§ 14b
(1) Na zaměstnance Centra, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní
službě, se vztahuje zákon o státní službě.
(2) Centrum se považuje za služební úřad. Za vedoucího služebního úřadu a služební
orgán se považuje generální ředitel.
(3) Nadřízeným služebním úřadem Centra je Ministerstvo.
(4) Výkon činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě nebo činnosti obdobné
zaměstnancem v Centru nebo právním předchůdci Centra se pro účely započítání praxe podle
zákona o státní službě považuje za výkon činnosti ve správním úřadu.
15
§ 14b
Na právní poměry zaměstnanců Centra, kteří vykonávají některou z činností podle
§ 7 zákona o státních zaměstnancích, se obdobně použijí ustanovení o státních
zaměstnancích podle zákona o státních zaměstnancích.
***
16
Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně
některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu),
ve znění pozdějších předpisů
§ 9
Generální ředitel a jeho zástupce
(1) Statutárním orgánem Fondu je generální ředitel. Generální ředitel řídí činnost Fondu
a rozhoduje ve všech věcech, které nenáleží do působnosti dozorčí rady.
(2) Funkce generálního ředitele je neslučitelná s členstvím v dozorčí radě.
(3) Výběr, jmenování a odvolání generálního ředitele se řídí zákonem o státní službě a
přiměřeně se použijí ustanovení zákona o státní službě o výběru, jmenování a odvolání
vedoucího služebního úřadu v jiném správním úřadu.
(3) Generálního ředitele jmenuje a odvolávání ministr zemědělství. Výběr,
jmenování a odvolání generálního ředitele se řídí zákonem o státních zaměstnancích a
přiměřeně se použijí ustanovení zákona o státních zaměstnancích o výběru, jmenování
a odvolání vedoucího správního úřadu.
(4) Generální ředitel zastupuje Fond navenek a jedná jeho jménem.
(5) Generální ředitel jmenuje a odvolává svého zástupce, který jej po dobu jeho
nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho pravomocí a odpovědnosti v řízení Fondu. Je-
li generální ředitel Fondu odvolán nebo vzdá-li se své funkce, vykonává jeho pravomoci v
plném rozsahu jeho zástupce, a to do doby jmenování nového generálního ředitele Fondu.
§ 13d
Zaměstnanci Fondu
(1) Na zaměstnance Fondu, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní
službě, se vztahuje zákon o státní službě.
(2) Fond se považuje za služební úřad. Za vedoucího služebního úřadu a služební orgán
se považuje generální ředitel.
(3) Nadřízeným služebním úřadem Fondu je ministerstvo.
§ 13d
Na právní poměry zaměstnanců Fondu, kteří vykonávají některou z činností podle
§ 7 zákona o státních zaměstnancích, se obdobně použijí ustanovení o státních
zaměstnancích podle zákona o státních zaměstnancích.
17
***
18
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů
§ 80
Ministerstvo zdravotnictví
(1) Ministerstvo zdravotnictví k ochraně a podpoře veřejného zdraví
a) řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví, odpovídá za
tvorbu a uskutečňování národní politiky ochrany a podpory veřejného zdraví včetně
prevence nemocí a řídí a kontroluje její plnění; jednou za 5 let hodnotí zdravotní stav
obyvatelstva a jeho vývoj z hlediska všech aspektů ovlivňujících zdravotní stav
obyvatelstva a na základě provedeného hodnocení stanoví priority k řešení problémů a
zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva,
b) řídí a kontroluje krajské hygienické stanice,
c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských hygienických stanic,
d) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti a plní úkoly vyplývající z
mezinárodních smluv v ochraně a podpoře veřejného zdraví,
e) stanoví na základě doporučení Národní imunizační komise, zřízené jako poradní orgán
Ministerstva zdravotnictví, antigenní složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a
mimořádná očkování a zveřejní je ve formě sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních
smluv, a to vždy do 31. prosince kalendářního roku předcházejícího roku, pro který má
platit dané antigenní složení; stejným postupem Ministerstvo zdravotnictví stanoví a
zveřejní i změny antigenního složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a
mimořádná očkování,
f) rozhoduje ve věcech podle § 4 odst. 8, § 5 odst. 6, § 6e, § 72 odst. 1 a 2, § 73, § 83e odst. 5
a dále o námitkách, rozhoduje-li o nich podle tohoto zákona nadřízený orgán ochrany
veřejného zdraví; plní úkoly podle § 3b, § 6g, § 72 odst. 3, § 75a, § 79 odst. 5, § 83a odst.
2, § 83c odst. 3 a § 83e odst. 6; na návrh krajských hygienických stanic rozhoduje za
podmínek § 37 o kategorizaci prací vykonávaných na jejich pracovištích,
g) nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření
k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti
podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních
pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud mají být provedena celostátně nebo
na území několika krajů, a rozhoduje o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh
nebo do oběhu,
h) stanoví ochranná opatření před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocnění a
při rozsáhlé mimořádné situaci v oblasti veřejného zdraví, a rozhoduje o jejich ukončení,
19
i) na žádost krajské hygienické stanice dává povolení k mimořádnému očkování podle § 69
odst. 1 písm. g),
j) stanoví další infekční onemocnění vyvolaná vysoce rizikovými biologickými agens a
toxiny, které se považují za nebezpečnou nemoc podle zákona o pohřebnictví;43c)
současně vyhlásí tato další infekční onemocnění v celoplošném televizním a rozhlasovém
vysílání43b),
k) usměrňuje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví prováděný
Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra,
l) sestavuje celorepublikové programy ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence
nemocí a zdravotních rizik; sestavuje očkovací programy a programy prevence infekce
vyvolané virem lidského imunodeficitu a řídí jejich realizaci; stanoví zásady a postupy
hodnocení a řízení zdravotních rizik a zásady monitorování vztahů zdravotního stavu
obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek a řídí jejich
realizaci; řídí výchovu k podpoře a ochraně veřejného zdraví,
m) uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace, organizování a provádění kursů v
hodnocení zdravotních rizik,
n) přezkoumává kontrolní plány sestavené krajskými hygienickými stanicemi, které určují
priority činnosti na úseku státního zdravotního dozoru,
o) koordinuje činnost a spolupráci s jinými státními a nestátními orgány a organizacemi,
včetně registrovaných občanských sdružení, jakož i se sociálními partnery v oblastech
souvisejících s výkonem státní správy na úseku ochrany a podpory veřejného zdraví,
p) přijímá opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropské unie a plní
další úkoly vyplývající pro členský stát z přímo použitelných předpisů Evropské unie na
úseku potravinového práva, předmětů běžného užívání uvedených v § 25 písm. a) a b) a
výrobků přicházejících do přímého styku s vodou, pokud tento zákon nebo zvláštní právní
předpis nestanoví, že je plní krajské hygienické stanice,
q) pořizuje, a dojde-li k podstatnému vývoji, který významně ovlivňuje stávající hlukovou
situaci, aktualizuje, nejdéle však jednou za 5 let, strategické hlukové mapy, jejichž
součástí jsou mezní hodnoty hlukových ukazatelů; mezní hodnotou hlukových ukazatelů
se rozumí hodnota hlukových ukazatelů, při jejímž překročení dochází ke škodlivému
zatížení životního prostředí, k jehož odstranění nebo snížení jsou vypracovávány akční
plány,
r) zpřístupňuje veřejnosti strategické hlukové mapy, vypracované podle písmene q),
s) prováděcím právním předpisem upraví stanovení hlukových ukazatelů, jejich mezní
hodnoty, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů,
jejichž součástí jsou návrhy tichých oblastí, podrobnosti týkající se způsobu a rozsahu
informování veřejnosti o strategických hlukových mapách, o přípravě návrhů akčních
20
plánů a účasti veřejnosti na této přípravě a o vypracovaných akčních plánech. Akčním
plánem se rozumí plán obsahující opatření, jejichž účelem je ochrana před škodlivými a
obtěžujícími účinky hluku, včetně snížení hluku, stanovenými podle § 34,
t) koordinuje zpracování akčních plánů, dále pořizuje souhrn akčního plánu na základě
akčních plánů předložených krajskými úřady a Ministerstvem dopravy, jejichž součástí
jsou tiché oblasti v aglomeraci vymezené krajskými úřady a tiché oblasti ve volné krajině
stanovené Ministerstvem životního prostředí. Tichou oblastí v aglomeraci se rozumí
oblast, která není vystavena hluku většímu, než je mezní hodnota hlukového ukazatele
nebo než je nejvyšší přípustná hodnota hygienického limitu hluku stanoveného podle §
34. Tichou oblastí ve volné krajině se rozumí oblast, která není rušena hlukem z dopravy,
průmyslu nebo rekreačních aktivit,
u) spolupracuje s příslušnými orgány sousedních členských států Evropské unie na
strategickém hlukovém mapování v blízkosti hranic,
v) usměrňuje řízení jakosti vod v povrchových vodách uvedených v seznamu podle § 6g
krajskými hygienickými stanicemi, zejména určuje v souladu s podmínkami upravenými
právem Evropské unie1) počet koupacích sezón, na jejichž základě sestaví krajské
hygienické stanice soubory údajů pro posuzování jakosti vod, a to po předchozím
informování Evropské komise v rozsahu upraveném právem Evropské unie1),
w) přijímá žádosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku materiálů a
předmětů pro styk s potravinami o povolení nové látky dosud neuvedené na seznamu
látek, jejichž užití při výrobě materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami je
povoleno, jakož i žádosti o změnu povolení vydaných podle tohoto přímo použitelného
předpisu Evropské unie,
x) zajišťuje a koordinuje zpracování Pandemického plánu České republiky a zpracovává
Pandemický plán zdravotnictví,
y) přijímá opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropské unie na
úseku prevence infekčních nemocí a plní další úkoly na tomto úseku vyplývající pro
členský stát z přímo použitelných předpisů Evropské unie sdělováním zpráv zasílaných
do Sítě společenství prostřednictvím systému včasného varování a reakce a dále
poskytuje vědecká a technická data, která se poslání Evropského střediska pro prevenci a
kontrolu nemocí týkají83); sdělováním zpráv a poskytováním vědeckých a technických
dat může pověřit právnickou osobu nebo organizační složku státu zřízenou k plnění úkolů
v oboru své působnosti,
z) uplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu z hlediska ochrany veřejného zdraví
včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik,
za) v případě rozsáhlé mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví zašle Ministerstvu vnitra
návrh na dočasné znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic, je-li takové
opatření nezbytné.
21
(2) Za hluk se pro účely postupu podle odstavce 1 písm. q) až u) a podle § 81, 81a, 81b
a 81c považuje hluk, kterému jsou lidé vystaveni v zastavěných územích, ve veřejných parcích
a tichých oblastech v aglomeracích, v tichých oblastech ve volné krajině, v blízkosti škol,
nemocnic a ostatních oblastech a územích citlivých na hluk. Nepovažuje se za něj hluk
způsobený osobou, která je mu vystavena, hluk v domácnostech, sousedský hluk, hluk z
rekreačních aktivit, hluk na pracovištích, hluk uvnitř dopravních prostředků a hluk způsobený
vojenskou činností v objektech důležitých pro obranu státu.
(3) Pro výkon státního zdravotního dozoru je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno
stanovit orgánům ochrany veřejného zdraví uvedeným v § 78 odst. 1 písm. b) a c) rozsah a
četnost kontrol a konkretizaci kontrolních postupů.
(4) Pro řešení sporů o použití metody vyšetřování faktorů pracovních podmínek a
hodnocení zátěže organismu neupravené právními předpisy je Ministerstvo zdravotnictví
oprávněno stanovit rozhodčí metodu zahrnující strategii odběru, transportu, uchovávání a
zpracování vzorků, jejich analýzy, hodnocení a kontroly kvality měření. Analytické metody
kontroly složení kosmetických přípravků stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví na základě významných důkazů, že výrobek, nad
nímž vykonává státní zdravotní dozor orgán ochrany veřejného zdraví, přestože splňuje
požadavky práva Evropské unie, představuje nebezpečí pro zdraví43d), může dočasně zakázat
používání takového výrobku, jeho uvádění na trh nebo podrobit tento výrobek zvláštním
podmínkám a rozhodnout o ukončení platnosti takového zákazu.
(6) O postupu podle odstavce 5 a jeho důvodech uvědomí Ministerstvo zdravotnictví
neprodleně ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropské unie. Má-li Komise
Evropské unie za to, že postup podle odstavce 5 je neodůvodněný, Ministerstvo zdravotnictví
platnost zákazu za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie
ukončí.
(7) Ministerstvo zdravotnictví je dále oprávněno stanovit, že výrobky upravené přímo
použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy,
podle nichž orgány ochrany veřejného zdraví vykonávají nad jejich uvedením na trh,
distribucí nebo uvedením do oběhu státní správu, jsou nebezpečné, jestliže byly jako takové
označeny orgány Evropské unie, Světovou zdravotnickou organizací nebo v systémech pro
rychlou výměnu informací Evropské unie. Povinnosti osob při výskytu nebezpečných
výrobků stanoví zvláštní právní předpis26a) nebo přímo použitelné předpisy Evropské unie.
Dočasné pozastavení nebo omezení uplatňování zvláštních opatření nebo jiných přímo
použitelných předpisů Evropské unie, stanovené Ministerstvem zdravotnictví na základě
přímo použitelných předpisů Evropské unie, vyhlásí Ministerstvo zdravotnictví zveřejněním
na své úřední desce a úředních deskách krajských hygienických stanic (Hygienické stanice
hlavního města Prahy) umístěných v sídlech těchto správních úřadů a na jejich územních
pracovištích. Stanovení a opatření podle tohoto odstavce zpřístupní Ministerstvo zdravotnictví
i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Toto stanovení a opatření není rozhodnutím
vydaným ve správním řízení.
22
(8) V Ministerstvu zdravotnictví se zřizuje služební pracovní místo hlavního hygienika
České republiky, který je státním zaměstnancem podle zákona o státních zaměstnancích
a má postavení vrchního ředitele sekce podle zákona o státní službě; ve věcech ochrany a
podpory veřejného zdraví vystupuje hlavní hygienik České republiky jako orgán Ministerstva
zdravotnictví. Hlavním hygienikem České republiky může být jmenován pouze lékař se
získanou specializovanou způsobilostí a jmenuje jej vláda; na jeho výběr, jmenování a
odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě použijí ustanovení zákona
o státních zaměstnancích.
(9) Ministerstvo zdravotnictví
a) je dotčeným orgánem při posuzování účinných látek a přípravků na ochranu rostlin podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu
rostlin na trh99),
b) předkládá Evropské komisi a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin víceletý národní
program pro rezidua pesticidů podle článku 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 396/2005100),
c) koordinuje spolupráci orgánů ochrany veřejného zdraví a provádění činností vyplývajících
z požadavku čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o
úředních kontrolách a jiné úřední činnosti prováděných s cílem zajistit uplatňování
potravinového práva v oblasti materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami.
***
23
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
§ 3a
Rada vlády pro informační společnost
(1) Vláda zřizuje jako svůj poradní orgán Radu vlády pro informační společnost. V
jejím čele stojí člen vlády.
(2) Rada vlády pro informační společnost
a) zpracovává návrhy strategických dokumentů v oblasti informačních systémů veřejné
správy, a to i z hlediska bezpečnosti těchto systémů, a předkládá tyto dokumenty vládě,
sleduje a analyzuje informační potřeby veřejné správy a stav informačních systémů veřejné
správy,
b) připravuje nebo koordinuje přípravu záměrů pro vytváření nebo rozvoj informačních
systémů veřejné správy spravovaných státními orgány nebo státními právnickými osobami
anebo informačních systémů veřejné správy spravovaných orgány územních
samosprávných celků, které slouží k výkonu přenesené působnosti, vyvolané společnou
potřebou více správců informačních systémů veřejné správy nebo potřebou spolupráce a
koordinace na mezinárodní úrovni a
c) předkládá vládě k rozhodnutí programy obsahující pořízení nebo architektonické změny
určených informačních systémů, investiční záměry akcí pořízení nebo architektonických
změn určených informačních systémů a projekty určených informačních systémů nebo
jejich architektonických změn v případě nesouhlasného vyjádření Agentury, nesouhlasí-li
orgán veřejné správy s tímto vyjádřením.
***
24
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění
pozdějších předpisů
§ 17b
Organizace Energetického regulačního úřadu
(1) Rada Energetického regulačního úřadu (dále jen „Rada“) má 5 členů, z nichž 1 je
předseda Energetického regulačního úřadu.
(2) Předsedu Energetického regulačního úřadu a další členy Rady jmenuje a odvolává
vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Člen Rady je jmenován na 5 let a jeho funkční
období začíná vždy dnem 1. ledna. Členové Rady jsou jmenováni tak, že každý rok je
jmenován jeden člen Rady. Nikdo nemůže být členem Rady jmenován více než dvakrát; do
počtu jmenování se nezapočítává jmenování podle odstavců 10 a 11.
(3) Předseda Energetického regulačního úřadu stojí v čele Energetického regulačního
úřadu, řídí jeho činnost a je oprávněn pověřit výkonem části svých pravomocí další členy
Rady. Ve stanovených případech rozhoduje Rada.
(4) Zasedání Rady svolává a řídí předseda Energetického regulačního úřadu; konají se
podle potřeby, nejméně však jednou za 4 týdny. Požádá-li o to kterýkoli člen Rady, je předseda
Energetického regulačního úřadu povinen svolat zasedání Rady do 3 dnů od doručení žádosti
předsedovi Energetického regulačního úřadu tak, aby se zasedání Rady konalo nejpozději 10
dnů ode dne, kdy byla žádost doručena předsedovi Energetického regulačního úřadu. Nesvolá-
li předseda zasedání Rady podle věty druhé, učiní tak člen Rady, který o svolání Rady požádal.
(5) Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který
a) je plně svéprávný,
b) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro
úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na
něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se dále nepovažuje
občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem46),
c) má nejméně 7 let praxe v energetických odvětvích, z toho alespoň 3 roky v řídící nebo
vedoucí funkci; za praxi v oboru energetiky se považuje trvalá činnost ve výrobě, přenosu,
přepravě, distribuci, rozvodu či dodávce elektřiny, plynu nebo tepla, činnost v obchodu s
elektřinou, plynem nebo teplem, činnost akademického pracovníka50) nebo činnost v
orgánech státní správy a operátora trhu v těchto oborech,
d) má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu,
e) nevykonává funkci nebo činnost neslučitelnou s výkonem funkce člena Rady,
f) je v energetických odvětvích uznávanou a zkušenou osobností.
25
(6) Funkce člena Rady je neslučitelná s funkcí poslance nebo senátora, soudce, státního
zástupce, jakoukoliv funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena orgánů územní samosprávy a s
členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.
(7) Funkce člena Rady zaniká
a) uplynutím funkčního období,
b) odvoláním,
c) vzdáním se funkce,
d) dnem, kdy se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady,
e) nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho svéprávnosti nebo o spáchání
úmyslného trestného činu, nebo
f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(8) Člen Rady nesmí být držitelem licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost
v energetických odvětvích, nesmí se podílet na podnikání držitele licence nebo jiné osoby
působící v energetických odvětvích, být členem jakýchkoli orgánů takové osoby nebo se jinak
podílet na obchodním vedení takové osoby, ani poskytovat přímo nebo zprostředkovaně
poradenskou nebo obdobnou činnost držiteli licence nebo jiné osobě působící v energetických
odvětvích. Člen Rady nesmí zastávat jinou placenou funkci, být v pracovním poměru nebo
jiném pracovněprávním vztahu ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy
vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké.
(9) Člena Rady vláda odvolá, pokud porušil některý ze zákazů uvedených v odstavci 8
nebo jedná v rozporu s § 17 odst. 3, svým jednáním naruší řádný výkon pravomocí
Energetického regulačního úřadu, nebo pokud nevykonává svou funkci po dobu delší než 6
měsíců.
(10) Zanikne-li funkce člena Rady z důvodů podle odstavce 7 písm. b) až f), ministr
průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového člena Rady na zbývající
část funkčního období člena Rady, jehož funkce zanikla.
(11) Sníží-li se v kalendářním roce počet členů Rady na méně než 4, navrhne ministr
průmyslu a obchodu jmenovat tolik členů, aby jejich počet odpovídal počtu členů Rady podle
odstavce 1. Vláda při jmenování těchto členů Rady stanoví délku funkčního období tak, aby
v jednom roce neskončilo funkční období více než 1 členovi Rady a nepřekročila dobu
jmenování stanovenou v odstavci 2. Funkční období takto jmenovaného člena Rady začíná
dnem jmenování a končí vždy dnem 31. prosince.
(12) Funkce předsedy Energetického regulačního úřadu zaniká v okamžiku zániku jeho
funkce člena Rady, jeho odstoupením nebo jeho odvoláním vládou z funkce předsedy Rady.
Ministr průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového předsedu Rady.
(13) Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí Rady je
přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede protokol, který
26
podepisují všichni přítomní členové Energetického regulačního úřadu a osoba, která byla
pověřena sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto
protokolu.
(14) Rada
a) schvaluje
1. plán činnosti Energetického regulačního úřadu,
2. rozpočet Energetického regulačního úřadu a závěrečný účet Energetického regulačního
úřadu,
3. jednací řád Rady,
4. zprávu o činnosti a hospodaření Energetického regulačního úřadu,
5. vyhlášky Energetického regulačního úřadu,
6. metodiku cenové regulace,
7. cenové výměry,
b) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným Energetickým regulačním
úřadem,
c) jmenuje a odvolává členy rozkladové komise.
(15) V prvním stupni rozhoduje v řízení Energetický regulační úřad. Rada se považuje
za nadřízený správní orgán Energetického regulačního úřadu. Nadřízeným správním orgánem
Rady je Rada.
(16) Předseda Energetického regulačního úřadu má nárok na plat, náhradu výdajů a
naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat,
náhradu výdajů a na naturální plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má
po zániku funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který mu náležel v
době zániku funkce. Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl člen Rady z funkce odvolán
nebo jeho funkce zanikla proto, že se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady, nebo pokud
byl po uplynutí funkčního období znovu jmenován členem Rady anebo pokud byl pravomocně
odsouzen pro trestný čin.
(17) Předseda Energetického regulačního úřadu se považuje za vedoucího služebního
úřadu a za služební orgán podle zákona o státní službě; rozhodování ve věcech státní služby
může přenést na jiného člena Rady. Předseda Energetického regulačního úřadu nebo jím
pověřený člen Rady je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby podle
zákona o státní službě. Předseda Energetického regulačního úřadu jedná jménem státu v
pracovněprávních vztazích.
***
27
28
Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů
§ 3b
Předseda Agentury, místopředseda Agentury a rada
(1) Rada má 3 členy. Členem rady a jejím předsedou je předseda Agentury. Členem rady
a jejím místopředsedou je místopředseda Agentury.
(2) Předsedu Agentury, místopředsedu Agentury a člena rady jmenuje a odvolává vláda
na návrh předsedy vlády. Funkční období předsedy Agentury, místopředsedy Agentury a
člena rady je 5 let. Předseda Agentury, místopředseda Agentury a člen rady může být
jmenován opětovně, nejvýše však na dvě po sobě bezprostředně následující funkční období.
(3) Předsedou Agentury, místopředsedou Agentury nebo členem rady může být
jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude
svoji funkci řádně zastávat, a která
a) je státním občanem České republiky,
b) dosáhla věku 30 let,
c) je plně svéprávná,
d) je bezúhonná; za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která
byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena,
e) má vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu,
f) má nejméně 5 let praxe v řídící funkci a
g) má zkušenosti v oblasti organizace a administrativy sportu.
(4) Funkce předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena rady je neslučitelná
s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, poslance Evropského parlamentu,
člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky,
Veřejného ochránce práv a člena orgánu územního samosprávného celku, s výjimkou funkce
neuvolněného člena zastupitelstva. Předseda Agentury, místopředseda Agentury nebo člen
rady nesmí zastávat funkci v politické straně nebo politickém hnutí.
(5) S funkcí předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena rady je
neslučitelný výkon funkce člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikajících
osob, výkon jakékoli funkce ve sportovní organizaci a výkon podnikatelské, poradenské nebo
zprostředkovatelské činnosti a jiné výdělečné činnosti v oblasti sportu, s výjimkou činnosti
vědecké, publicistické nebo pedagogické. Majetková účast předsedy Agentury, místopředsedy
Agentury nebo člena rady na obchodní společnosti podnikající v oblasti sportu je vyloučena.
(6) Funkce předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena rady zaniká
a) uplynutím funkčního období,
29
b) odvoláním; odvolání musí být odůvodněno,
c) vzdáním se funkce, nebo
d) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(7) Předseda Agentury se považuje za vedoucího služebního úřadu a za služební orgán
podle zákona o státní službě; rozhodování ve věcech státní služby, s výjimkou rozhodování
ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání
ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru, může přenést na
místopředsedu Agentury. Předseda Agentury, místopředseda Agentury nebo člen rady je
oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby podle zákona o státní službě.
Předseda Agentury nebo místopředseda Agentury jedná jménem státu v pracovněprávních
vztazích.
(8) Funkce předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena rady je veřejnou
funkcí7); odměňování se řídí zvláštním právním předpisem8). Předseda Agentury,
místopředseda Agentury nebo člen rady nemůže pro Agenturu vykonávat práci v základním
pracovněprávním vztahu.
***
30
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně
dalších zákonů
§ 11
Zabezpečení činnosti Rady
(1) Rada hospodaří s vlastním rozpočtem podle jiného zákona8) a její činnost je hrazena
ze samostatné kapitoly státního rozpočtu České republiky. Svůj roční rozpočet zveřejňuje
Rada na svých internetových stránkách.
(2) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Rady
zajišťuje Úřad Rady, který je orgánem Rady, a jeho činnost je hrazena z rozpočtu Rady.
(3) V čele Úřadu Rady je vedoucí Úřadu Rady, kterého jmenuje a odvolává Rada; na
jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě
státních zaměstnancích o výběru, jmenování a odvolání vedoucího služebního úřadu v jiném
správním úřadu s celostátní působností správního úřadu. Vedoucí Úřadu Rady se považuje
za samostatný stupeň představeného řízení a je podřízen předsedovi Rady.
(4) Zaměstnanci zařazení v Úřadu Rady, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona
o státní službě, jsou státními zaměstnanci podle zákona o státní službě. Pracovněprávní vztahy
zaměstnanců, kteří nejsou státními zaměstnanci, se řídí pracovněprávními předpisy.
(5) Vedoucí Úřadu Rady se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě.
(6) Rada, předseda Rady a místopředseda Rady jsou oprávněni dávat státnímu
zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
(7) (4) Podrobnosti a organizaci činnosti Rady upravuje jednací řád Rady.
(8) (5) Zaměstnanec, který není státním zaměstnancem, zařazený k výkonu práce v
Radě, je kromě povinnosti zachovávat mlčenlivost vyplývající ze zákoníku práce povinen
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při výkonu své činnosti dozvěděl, a to i
po skončení zaměstnání; povinnosti zachovávat mlčenlivost může být zproštěn jen na základě
zákona nebo vysloví-li se zproštěním této povinnosti souhlas osoba, jíž se předmětná
skutečnost týká. Obdobná povinnost se vztahuje také na fyzickou osobu v jiném právním
vztahu k Radě, na jehož základě vykonává pro Radu činnost.
***
31
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně
některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů
§ 111
(1) Ministerstvo umožní vykonat odbornou justiční zkoušku vyššímu soudnímu
úředníkovi, který získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v magisterském
studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, a soudci Ústavního
soudu; § 110 se použije obdobně.
(2) Ministerstvo umožní vykonat odbornou justiční zkoušku občanovi, který získal
vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v
oblasti práva na vysoké škole v České republice, je státním zaměstnancem ve služebním
poměru v oboru služby legislativa a s oborem specializace legislativa nebo právní činnost,
je zařazen ve 13. a vyšší platové třídě, vykonává právní praxi v tomto oboru služby a
služebním zařazení specializace ve správním úřadu minimálně 5 let, v posledním služebním
hodnocení pracovním hodnocení dosáhl vynikajících výsledků a zaplatil poplatek za konání
odborné justiční zkoušky; § 110 odst. 1 a 4 se použijí obdobně.
(3) Poplatníkem poplatku za konání odborné justiční zkoušky je státní zaměstnanec,
který žádá o její konání. Předmětem poplatku je konání odborné justiční zkoušky státním
zaměstnancem. Výše poplatku činí 5 000 Kč. Poplatek je splatný při podání žádosti. Správcem
poplatku je ministerstvo a poplatek je příjmem státního rozpočtu.
***
32
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
Díl 8
Řízení o zrušení služebního předpisu
§ 101e
(1) Návrh na zrušení služebního předpisu je oprávněn podat nejvyšší státní tajemník do
30 dnů ode dne marného uplynutí lhůty pro zjednání nápravy podle zákona o státní službě.
(2) Návrh na zrušení služebního předpisu musí kromě obecných náležitostí podání (§ 37
odst. 2 a 3) obsahovat návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních
důvodů považuje navrhovatel služební předpis nebo jeho část za nezákonný. Obsahuje-li
návrh tyto náležitosti, nelze již v dalším řízení návrh rozšiřovat na dosud nenapadené části
služebního předpisu nebo jej rozšiřovat o další návrhové body. Navrhovatel může kdykoli za
řízení návrhové body omezit.
(3) Ustanovení § 34, s výjimkou odstavce 2 věty první a odstavce 4, a § 76 se použijí
přiměřeně.
(4) K řízení o návrhu na zrušení služebního předpisu je příslušný Městský soud v Praze.
§ 101f
Rozsudek a jeho účinky
(1) Při rozhodování je soud vázán rozsahem a důvody návrhu.
(2) Dojde-li soud k závěru, že služební předpis nebo jeho část je v rozporu se zákonem,
nebo že ten, kdo jej vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo že služební
předpis nebyl vydán zákonem stanoveným způsobem, služební předpis nebo jeho část zruší
dnem, který v rozsudku určí. Není-li návrh důvodný, soud jej zamítne.
(3) Bylo-li na základě služebního předpisu, který byl zrušen, nebo bylo-li na základě
části služebního předpisu, která byla zrušena, rozhodnuto o kárném opatření a toto rozhodnutí
nabylo právní moci, ale nebylo dosud vykonáno, je zrušení takového služebního předpisu
nebo jeho části důvodem pro obnovu řízení podle ustanovení příslušného procesního předpisu.
(4) Práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením služebního předpisu
nebo jeho části zůstávají nedotčena.
***
33
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších
předpisů
§ 107
Organizace Úřadu
(1) Úřad má pětičlennou Radu Úřadu (dále jen „Rada“). Jeden z členů Rady je
předsedou Rady. Předseda řídí činnost Rady, v jeho nepřítomnosti řídí její činnost jím
pověřený člen Rady. Předseda Rady jedná jménem Úřadu a stojí v jeho čele. Předseda Rady
se považuje za služební orgán a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu
státní služby podle zákona o státní službě. Ve stanovených případech rozhoduje Rada.
(2) Členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu
a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let. Každý rok je jmenován jeden člen Rady. Do
funkce předsedy Rady je člen Rady jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v
Radě, nejvýše však na dobu 3 let.
(3) Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který
a) je plně svéprávný,
b) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro
úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na
něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se dále nepovažuje
občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem,46)
c) má praxi v rozsahu minimálně 5 let v oboru elektronických komunikací, ekonomie nebo
práva,
d) má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu.
(4) S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního
zástupce, jakákoli funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a funkce
v politické straně nebo v politickém hnutí.
(5) Funkce člena Rady zaniká
a) uplynutím funkčního období,
b) odvoláním,
c) vzdáním se funkce,
d) nabytím funkce neslučitelné s funkcí člena Rady,
e) nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho svéprávnosti nebo o spáchání
úmyslného trestného činu, nebo
34
f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(6) Člena Rady může vláda odvolat pouze v případě
a) hrubého nebo opakovaného méně závažného porušení jeho povinnosti,
b) trvale nepříznivého zdravotního stavu znemožňujícího výkon jeho funkce,
c) nevykonává-li svou funkci po dobu delší než 6 měsíců, nebo
d) narušuje-li nezávislost a nestrannost Úřadu.
(7) Funkce předsedy Rady zaniká pouze v případě zániku jeho funkce člena Rady podle
odstavců 5 a 6. Rozhodnutí o odvolání z funkce člena, včetně odůvodnění, se doručí
odvolanému předsedovi Rady a zároveň ho vláda v den zániku funkce zveřejní. Vláda na
návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového předsedu Rady na zbývající
část funkčního období dosavadního předsedy Rady.
(8) Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí Rady je
přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede protokol, který
podepisují všichni přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu;
při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.
(9) Rada
a) schvaluje
1. statut Úřadu,
2. plán činnosti Úřadu,
3. návrh rozpočtu Úřadu a závěrečný účet Úřadu,
4. jednací řád Rady, spisový a podpisový řád Úřadu,
5. zprávy o činnosti Úřadu,
6. návrhy prováděcích právních předpisů,
b) rozhoduje o
1. opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným předsedou Rady,
2. opatřeních obecné povahy,
3. rozhodnutích o ceně,
4. určení poskytovatele univerzální služby (§ 39) a
5. stanovení podniku s významnou tržní silou a o uložení povinností takovému subjektu (§
51).
(10) Proti rozhodnutí Rady není přípustný opravný prostředek.
35
(11) Předseda Rady v prvním stupni rozhoduje v řízení podle § 22, 22a, 22b, 23 a 127.
Stanoví-li zákon, že o věci rozhoduje Úřad, statut Úřadu může stanovit, že v daném případě,
s výjimkou ustanovení odstavce 8, v prvním stupni rozhoduje předseda Rady.
(12) Předseda Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident
Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a na naturální
plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má po zániku funkce nárok na
odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce.
(13) Nárok na odchodné členu Rady nevzniká, pokud
a) byl odvolán z funkce z důvodu stanoveného v odstavci 6 písm. a) a d),
b) jeho funkce zanikla proto, že nabyl funkci neslučitelnou s funkcí člena Rady,
c) byl do 3 měsíců od uplynutí funkčního období znovu jmenován členem Rady, nebo
d) přestal splňovat podmínku bezúhonnosti.
§ 149
(1) Po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vláda jmenuje jednoho člena Rady Úřadu na
1 rok, jednoho na 2 roky, jednoho na 3 roky, jednoho na 4 roky a jednoho na 5 let.
(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na členy Rady ustanovení zákoníku
práce, a to až do dne nabytí účinnosti služebního zákona.
***
36
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
§ 3
Vymezení některých pojmů
V tomto zákoně se rozumí
a) pojištěncem fyzická osoba, která je účastna pojištění; za pojištěnce se považuje též fyzická
osoba po zániku pojištění, pokud jí plyne ochranná lhůta (§ 15), uplatňuje nárok na dávku
pojištění (dále jen „dávka“) nebo dávku pobírá,
b) zaměstnavatelem právnická osoba nebo fyzická osoba, které zaměstnávají alespoň jednoho
zaměstnance, organizační složka státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním
poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce,
služební úřad správní úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby
práce, věznice a vazební věznice (dále jen „věznice“), v nichž vykonává trest odnětí
svobody odsouzený zařazený do práce, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, v nichž
vykonává zabezpečovací detenci osoba zařazená do práce, a útvary, složky nebo jiné
organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které
vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů3) služební příjem nebo vojákům z
povolání4) služební plat a vojákům v záloze ve výkonu vojenské činné služby služné,
popřípadě organizační složky státu nebo právnické osoby, v nichž jsou k plnění služebních
úkolů vysláni příslušníci bezpečnostních sborů nebo zařazeni vojáci z povolání nebo vojáci
v záloze ve výkonu vojenské činné služby, (dále jen „služební útvar“),
c) sídlem zaměstnavatele
1. u právnické osoby její sídlo nebo sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním
rejstříku, popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku nebo jiné zákonem upravené
evidenci; sídlem organizační složky se rozumí adresa jejího umístění,
2. u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu5), a jde-li o cizince, místo hlášeného pobytu6)v
České republice; u osoby, která nemá hlášený ani trvalý pobyt v České republice, místo
jejího podnikání na území České republiky a v případě, že taková osoba na území České
republiky nepodniká, avšak zaměstnává pro svou potřebu zaměstnance, místo výkonu
práce těchto zaměstnanců,
3. u organizační složky státu a služebního úřadu správního úřadu jejich sídlo stanovené
zvláštním právním předpisem, popřípadě statutem nebo obdobným předpisem,
d) mzdovou účtárnou útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů
zaměstnanců; je-li zaměstnavatelem stát, rozumí se mzdovou účtárnou útvar příslušné
organizační složky státu, ve kterém je vedena evidence platů,
e) započitatelným příjmem příjem, který se podle zvláštního právního předpisu1) zahrnuje do
vyměřovacího základu pro pojistné na nemocenské a důchodové pojištění,
37
f) dosaženým příjmem započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci do kalendářního měsíce,
g) zaměstnáním činnost zaměstnance pro zaměstnavatele, ze které mu plynou nebo by mohly
plynout od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by
podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů podle právního předpisu
upravujícího daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny,
h) osobou samostatně výdělečně činnou fyzická osoba považovaná za osobu samostatně
výdělečně činnou pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu7),
i) samostatnou výdělečnou činností činnost považovaná za samostatnou výdělečnou činnost
pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu, a to včetně
spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti8),
j) pojištěnou činností zaměstnání vykonávané za podmínek zakládajících účast na pojištění,
samostatná výdělečná činnost, pokud se osoba samostatně výdělečně činná na základě
výkonu této činnosti přihlásila k účasti na pojištění, a zaměstnání zahraničního
zaměstnance, pokud se přihlásil k účasti na pojištění,
k) podpůrčí dobou doba, po kterou má být podle tohoto zákona vyplácena dávka,
l) sociální událostí, s níž tento zákon spojuje vznik nároku na dávku, vznik dočasné pracovní
neschopnosti, nařízení karantény9), vznik potřeby ošetřování nebo péče u jiné fyzické
osoby v případech uvedených v § 39, vznik potřeby dlouhodobé péče u ošetřované osoby,
nástup na peněžitou pomoc v mateřství, nástup na dávku otcovské poporodní péče a
převedení zaměstnankyně na jinou práci, státní zaměstnankyně na jiné služební místo nebo
pracovní místo nebo ustanovení příslušnice na jiné služební místo,
m) porodem takové ukončení těhotenství, při kterém je do matriky narození zapsáno narození
dítěte,
n) smluvním zaměstnancem zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž
Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení (dále jen
„zahraniční zaměstnavatel“), je-li činný v České republice u smluvního zaměstnavatele,
o) smluvním zaměstnavatelem právnická nebo fyzická osoba, která má ve smyslu písmene c)
sídlo na území České republiky a u níž jsou v České republice činní zaměstnanci
zahraničního zaměstnavatele považovaní v České republice za smluvní zaměstnance,
pokud podle smlouvy uzavřené se zahraničním zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních
zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem
uhrazovány zahraničnímu zaměstnavateli,
p) zahraničním zaměstnancem zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele, je-li činný v České
republice ve prospěch zahraničního zaměstnavatele,
q) státem, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení,
mimo těchto států též členské státy Evropské unie,
38
r) členským státem Evropské unie též stát, který není členem Evropské unie, avšak aplikuje
předpisy Evropské unie o koordinaci systémů sociálního zabezpečení10),
s) mezinárodní smlouvou o sociálním zabezpečení smlouva o sociálním zabezpečení, která
obsahuje ustanovení o používání právních předpisů při výdělečné činnosti na území
druhého smluvního státu,
t) otcem dítěte muž zapsaný jako otec dítěte do knihy narození81),
u) domácností společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady
na své potřeby; v případě svěření dítěte soudem do péče30) obou rodičů se za domácnost
považuje domácnost každého z těchto rodičů,
v) prací práce, pracovní nebo obdobná činnost, funkce nebo služba,
w) dobou zaměstnání období od počátku výkonu činnosti zaměstnance pro zaměstnavatele do
konce období, v němž tato činnost měla nebo mohla být vykonávána.
§ 5
Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni:
a) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumí
1. zaměstnanci v pracovním poměru,
2. příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky,
Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce
bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a
informace3), vojáci z povolání4) a vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné
služby80) (dále jen „příslušníci“),
3. státní zaměstnanci podle zákona o státní službě o státních zaměstnancích,
4. členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci,
5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě
dohody o provedení práce,
6. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,
7. soudci,
8. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí
nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy
zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové
zastupitelstva uvolněni,
9. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu České republiky,
39
10. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu,
členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Energetického
regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové
Národní rozpočtové rady, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční
arbitr, zástupce finančního arbitra a veřejný ochránce práv, ochránce práv dětí a jejich
zástupce,
11. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce
vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené
zvláštním zákonem12), popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo
statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná
osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební
poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci
mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve
stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 7 až 10 a 18,
12. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
13. osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou
vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena
odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí13) (dále jen „osoba
pečující a osoba v evidenci“),
14. odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu
zabezpečovací detence zařazené do práce,
15. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr
nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro
jeho vznik,
16. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní
společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, a ředitelé
obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni
práci,
17. prokuristé,
18. členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří nejsou uvedeni v bodech 1 až 10,
20 a 21,
19. likvidátoři,
20. vedoucí organizačních složek právnické osoby uvedených v § 167c, jejichž místo
výkonu práce je trvale v České republice,
21. osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,
40
22. fyzické osoby neuvedené v bodech 1 až 21, s výjimkou členů okrskové volební komise
a zvláštní okrskové volební komise a členů zastupitelstev územních samosprávných
celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných
statutárních měst a hlavního města Prahy zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo
neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,
v době zaměstnání, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout
příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České
republice, předmětem daně z příjmu podle zvláštního právního předpisu75) a nejsou od
této daně osvobozeny,
b) osoby samostatně výdělečně činné.
§ 10
Vznik a zánik pojištění zaměstnanců
(1) Pojištění vzniká zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro
zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení doby zaměstnání, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) U zaměstnance v pracovním poměru a státního zaměstnance podle zákona o státní
službě o státních zaměstnancích se za den, ve kterém tento zaměstnanec začal vykonávat
práci, považuje též den přede dnem započetí výkonu práce, za který příslušela náhrada mzdy
nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí.
(3) Pojištění vzniká u
a) smluvního zaměstnance dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro smluvního
zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení výkonu práce pro smluvního zaměstnavatele,
b) soudce dnem nástupu do funkce a zaniká dnem skončení výkonu funkce soudce,
c) členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo
městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy dnem, od
něhož náleží odměna za výkon funkce, a zaniká dnem skončení této funkce nebo zánikem
mandátu člena zastupitelstva; plní-li dosavadní starosta, místostarosta, primátor, náměstek
primátora nebo člen rady územního samosprávného celku, městské části nebo městského
obvodu územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy svěřené
pravomoci po uplynutí volebního období do zvolení nového starosty, místostarosty,
primátora, náměstka primátora nebo rady územního samosprávného celku, městské části
nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy
a je mu vyplácena odměna za výkon funkce, trvá mu účast na pojištění ještě po dobu, po
kterou mu náleží tato odměna; to platí obdobně pro hejtmana kraje, náměstka hejtmana
kraje, primátora hlavního města Prahy a náměstka primátora hlavního města Prahy,
d) poslance Poslanecké sněmovny a senátora Senátu Parlamentu České republiky dnem
zvolení a zaniká dnem zániku mandátu,
41
e) osoby pečující a osoby v evidenci dnem, od něhož náleží odměna pěstouna podle zákona o
sociálně-právní ochraně dětí13), a zaniká dnem, od něhož tato odměna nenáleží z jiných
důvodů, než je dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa,
f) odsouzeného dnem zařazení do práce a zaniká dnem odvolání z výkonu práce,
g) společníka společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti,
jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonává pro ni práci, dnem, ve kterém začal konat
práci pro společnost, a zaniká dnem ukončení výkonu této práce,
h) osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení dnem uvedeným v
pověření k obchodnímu vedení a zaniká dnem zrušení tohoto pověření,
i) likvidátora dnem jmenování a zaniká dnem ukončení výkonu funkce,
j) svědka v soudním a správním řízení a v přípravném trestním řízení dnem, za který mu náleží
náhrada ušlého výdělku z důvodu podání svědecké výpovědi, a zaniká dnem, který
předchází dni, za který tato náhrada již nenáleží; to platí obdobně pro osobu, která podala
vysvětlení na výzvu policejního orgánu nebo správního orgánu a má nárok na náhradu
ušlého výdělku.
(4) Jestliže sjednaná částka započitatelného příjmu přestane dosahovat rozhodného
příjmu z důvodu
a) změny sjednané částky započitatelného příjmu, zaniká účast zaměstnance na
pojištění dnem předcházejícím dni, od kterého k této změně došlo,
b) zvýšení rozhodného příjmu podle § 6 odst. 2 věty druhé, zaniká účast zaměstnance
na pojištění podle § 6 dnem předcházejícím dni, od kterého k tomuto zvýšení došlo.
(5) Jestliže v zaměstnání malého rozsahu dojde ke sjednání započitatelného příjmu v
částce alespoň rozhodného příjmu anebo sjednaný započitatelný příjem bude alespoň na tuto
částku zvýšen, vzniká pojištění ode dne, od něhož byl započitatelný příjem na takovou částku
sjednán nebo zvýšen.
(6) Uzavřel-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru další pracovní poměr k
témuž zaměstnavateli tak, že oba pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují, nedochází
k zániku pojištění z důvodu skončení předchozího pracovního poměru, pokud v dalším
pracovním poměru jsou splněny podmínky účasti na pojištění; v tomto případě se má za to,
že pojištění trvá bez přerušení. Ustanovení věty první platí obdobně pro ostatní pojištěnce,
pokud jejich další zaměstnání je zaměstnáním stejného druhu jako předchozí zaměstnání a pro
obě zaměstnání platí stejné podmínky účasti na pojištění. Ustanovení věty první a druhé však
neplatí, je-li jedno zaměstnání zaměstnání malého rozsahu nebo dohoda o provedení práce.
(7) Pojištění zaměstnance zaměstnaného u zaměstnavatele se sídlem na území České
republiky, jehož místo výkonu práce je trvale v cizině a který má trvalý pobyt na území České
republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, vzniká dnem zahájení výkonu práce v
cizině též v případě, že zaměstnavatel tohoto zaměstnance nedoloží, že tento zaměstnanec je
povinně účasten důchodového pojištění v cizině. Vzniklo-li pojištění zaměstnance podle věty
42
první, zaniká pojištění dnem následujícím po dni, ve kterém bylo doloženo, že zaměstnanec
je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, ve kterém má trvale místo výkonu práce.
(8) Pojištění zahraničního zaměstnance vzniká dnem, který uvedl v přihlášce k účasti
na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška k pojištění podána, a zaniká dnem
skončení dobrovolné účasti na důchodovém pojištění nebo dnem skončení doby zaměstnání
na území České republiky nebo prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve
stanovené lhůtě nebo výši podle zvláštního právního předpisu1) zaplaceno pojistné, anebo
dnem uvedeným v odhlášce z pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém byla tato odhláška
podána.
(9) Jestliže v době trvání pojištění nastoupí zaměstnanec výkon trestu odnětí svobody
nebo zabezpečovací detence, dosavadní pojištění dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody
nebo zabezpečovací detence zaniká a opětovně vznikne dnem nástupu do zaměstnání po
skončení výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.
§ 19
(1) Pro účely § 18 odst. 4 až 6 se za vznik pojištění považuje
a) u zaměstnance, který je pojištěn při výkonu zaměstnání malého rozsahu (§ 7 odst. 2) nebo
zaměstnání na základě dohody o provedení práce (§ 7a odst. 2), nástup tohoto zaměstnance
do zaměstnání, a to i když zaměstnání nezaložilo účast na pojištění v kalendářním měsíci,
v němž zaměstnanec do zaměstnání nastoupil,
b) u zaměstnanců propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence
opětovný nástup zaměstnance do zaměstnání, které trvalo po dobu výkonu trestu odnětí
svobody nebo zabezpečovací detence.
(2) U pojištěnce uvedeného v § 32 odst. 1 písm. d) a e) se rozhodné období zjišťuje ke
dni prvního převzetí dítěte do péče; to platí i v případě, kdy pojištěnec převzal do péče totéž
dítě opakovaně.
(3) U pojištěnky, které za trvání téže pojištěné činnosti vznikl nárok na další peněžitou
pomoc v mateřství z této pojištěné činnosti v období do 4 let ode dne porodu předchozího
dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný u
bezprostředně předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací
základ zjištěný u další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací
základy stanovené podle § 18 až 20, které se následně upravují způsobem podle § 21. Věta
první se použije obdobně, vznikl-li pojištěnce nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z
jiné pojištěné činnosti, než ze které vznikl nárok na bezprostředně předchozí peněžitou pomoc
v mateřství, v období do 4 let ode dne porodu předchozího dítěte, pokud pojištěnka splnila
podmínku účasti na pojištění podle § 32 odst. 2, jde-li o zaměstnankyni, nebo § 32 odst. 2 a 3,
jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo zahraniční zaměstnankyni, přede dnem
nástupu na další peněžitou pomoc v mateřství.
43
(4) Rozhodné období pro ošetřovné se u pojištěnce, který převzal ošetřování (péči)
podle § 39 odst. 5 věty druhé místo jiného oprávněného, zjišťuje ke dni převzetí ošetřování
(péče).
(5) Rozhodné období pro dlouhodobé ošetřovné se zjišťuje ke dni vzniku potřeby
dlouhodobé péče nebo ke dni prvního převzetí dlouhodobé péče, jde-li o pojištěnce, který
převzal dlouhodobou péči.
(6) U zaměstnankyně převedené na jinou práci nebo na jiné služební místo z důvodu
těhotenství, mateřství nebo kojení se rozhodné období zjišťuje namísto ke dni vzniku sociální
události ke dni převedení, pokud je to pro ni výhodnější.
(7) Jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 nemá zaměstnanec
vyměřovací základ nebo není-li v tomto rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů,
jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina
započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci,
v němž vznikla sociální událost. Pokud zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat alespoň 30
kalendářních dnů, je pravděpodobným příjmem započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec
dosáhl za trvání zaměstnání. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na
základě dohody o provedení práce, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina
vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v kalendářním měsíci, v němž vznikla
sociální událost, jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 nebo 6 není
alespoň 30 kalendářních dnů.
(8) Nelze-li rozhodné období stanovit podle § 18 odst. 6 proto, že nelze určit první
předchozí kalendářní rok s vyměřovacím základem a alespoň 30 kalendářními dny, jimiž se
dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina
započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci,
v němž vznikla sociální událost. Ustanovení odstavce 7 věty třetí platí zde obdobně.
(9) Za vyměřovací základ zaměstnance se považují také příjmy, které se podle
zvláštního právního předpisu20) zahrnují do vyměřovacího základu pro pojistné na
nemocenské a důchodové pojištění a které byly dosaženy při výkonu zaměstnání malého
rozsahu nebo na základě dohody o provedení práce v těch kalendářních měsících rozhodného
období, v nichž nebyl zaměstnanec při výkonu tohoto zaměstnání pojištěn; do počtu
kalendářních dnů připadajících na rozhodné období se přitom započítávají i kalendářní dny
připadající na tyto kalendářní měsíce.
(10) Jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 3 nemá osoba
samostatně výdělečně činná žádný měsíční základ, považuje se za denní vyměřovací základ
denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí dávky z pojištění osoby samostatně
výdělečně činné.
(11) Vznikne-li sociální událost v ochranné lhůtě, postupuje se při určení rozhodného
období tak, jako by sociální událost vznikla v den, který bezprostředně následuje po dni, ve
kterém skončilo pojištění; to platí obdobně, vznikne-li nárok na peněžitou pomoc v mateřství
podle § 32 odst. 1 písm. f).
44
(12) Denním vyměřovacím základem pro výpočet nemocenského osoby pečující nebo
osoby v evidenci je jedna třicetina částky odměny náležející osobě pečující nebo osobě v
evidenci naposledy za kalendářní měsíc předcházející měsíci, v němž jí dočasná pracovní
neschopnost vznikla. Nenáležela-li osobě pečující nebo osobě v evidenci odměna za žádný z
kalendářních měsíců před měsícem, v němž jí vznikla dočasná pracovní neschopnost, je jejím
denním vyměřovacím základem pro výpočet nemocenského jedna třicetina částky odměny,
která jí náležela za kalendářní měsíc, v němž jí dočasná pracovní neschopnost vznikla. Denní
vyměřovací základ pro výpočet nemocenského při karanténě nařízené podle zvláštního
právního předpisu a pro výpočet ostatních dávek nemocenského pojištění se u osoby pečující
nebo osoby v evidenci stanoví obdobně.
(13) Denní vyměřovací základ zahraničního zaměstnance se stanoví obdobným
způsobem, jako se stanoví denní vyměřovací základ u osob samostatně výdělečně činných.
(14) Nemůže-li příslušný orgán nemocenského pojištění do 3 měsíců ode dne doručení
žádosti o dávku zjistit vyměřovací základy zaměstnance za jednotlivé kalendářní měsíce
rozhodného období, považuje se za vyměřovací základ zaměstnance za jednotlivý kalendářní
měsíc minimální mzda platná v kalendářním měsíci; to neplatí u zaměstnání malého rozsahu
nebo dohody o provedení práce.
§ 84b
Úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu
(1) Institut posuzování zdravotního stavu
a) spolupracuje s územní správou sociálního zabezpečení při plnění úkolů v oblasti pojištění,
b) ve spolupráci s územní správou sociálního zabezpečení provádí kontrolu vedení evidence
dočasně práce neschopných pojištěnců, osob s potřebou ošetřování a ošetřovaných osob a
kontrolu správnosti a úplnosti zdravotnické dokumentace týkající se průběhu dočasné
pracovní neschopnosti, potřeby dlouhodobé péče a potřeby ošetřování fyzické osoby v
případech uvedených v § 39 ze zdravotních důvodů u ošetřujícího lékaře,
c) ve spolupráci s územní správou sociálního zabezpečení provádí kontrolu posuzování
zdravotního stavu pro účely pojištění a vede evidenci zápisů o této kontrole,
d) spolupracuje s územní správou sociálního zabezpečení při kontrole plnění povinností
stanovených tímto zákonem ošetřujícím lékařům,
e) dává ošetřujícímu lékaři předchozí souhlas v případech uvedených v § 56 odst. 3 větě třetí
a odst. 6 a v § 57 odst. 3 a 5; udělení nebo neudělení předchozího souhlasu neprodleně sdělí
územní správě sociálního zabezpečení k zaznamenání do registru pojištěnců,
f) ve spolupráci s územní správou sociálního zabezpečení prošetřuje podněty týkající se
posuzování dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícími lékaři podané zdravotní
45
pojišťovnou a podněty zaměstnavatele ke kontrole důvodnosti dočasné pracovní
neschopnosti, potřeby ošetřování nebo potřeby dlouhodobé péče,
g) podává zdravotní pojišťovně informace z oblasti posuzování zdravotního stavu a dočasné
pracovní neschopnosti ošetřujícími lékaři, a to včetně informací o průměrné délce trvání
jedné dočasné pracovní neschopnosti podle odbornosti ošetřujícího lékaře, za účelem
kontroly efektivního využívání a poskytování zdravotní péče hrazené z veřejného
zdravotního pojištění,
h) předává poskytovateli zdravotních služeb a správnímu úřadu, příslušným podle zvláštního
právního předpisu38), pro účely řízení o návrhu na přezkoumání rozhodnutí a o odvolání
potřebné kopie podkladů pro toto řízení, a to na jejich žádost,
i) nařizuje vyšetření zdravotního stavu pojištěnce nebo ošetřované osoby u poskytovatele
zdravotních služeb, je-li to nezbytné pro posuzování zdravotního stavu a dočasné pracovní
neschopnosti nebo potřeby dlouhodobé péče,
j) na žádost územní správy sociálního zabezpečení a České správy sociálního zabezpečení
posuzuje pracovní schopnost dočasně práce neschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí
doby,
k) provádí kontrolu dočasné pracovní neschopnosti, zhodnocení zdravotního stavu a
dosavadního průběhu dočasné pracovní neschopnosti a posuzování pracovní schopnosti po
uplynutí podpůrčí doby v případech uvedených v § 82 odst. 4,
l) informuje příslušný služební orgán o výsledku posouzení kontroly dočasné pracovní
neschopnosti a posuzování pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby v případech
uvedených v § 82 odst. 4, pokud tento orgán o kontrolu nebo posouzení požádal,
m) rozhoduje o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, potřeby ošetřování nebo potřeby
dlouhodobé péče v případech uvedených v § 75 odst. 1, a to na předepsaných tiskopisech,
n) na žádost České správy sociálního zabezpečení posuzuje pracovní schopnost dočasně práce
neschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí doby a plní úkoly podle písmen e) a k) pro
účely odvolacího řízení,
o) spolupracuje s územními správami sociálního zabezpečení při bezplatném poskytování
odborných informací o pojištění pojištěncům a zaměstnavatelům podle § 84 odst. 2 písm.
o).
(2) Úkoly podle odstavce 1 písm. b) až f), i) až k), m) a n) může plnit pouze lékař. Je-li
lékař Institutu posuzování zdravotního stavu vedoucím zaměstnancem, je oprávněn dávat
státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
(3) Z posuzování pro účely odvolacího řízení je vyloučen lékař, který tutéž věc
posuzoval nebo pro takové posouzení vypracoval podklad pro účely rozhodnutí správního
orgánu v prvním stupni řízení anebo plnil tentýž úkol v rámci prvního stupně řízení.
Posuzování zdravotního stavu pro účely odvolacího řízení musí být vedeno odděleně od
46
posuzování zdravotního stavu pro rozhodování orgánu nemocenského pojištění v prvním
stupni; nemohou se na něm podílet osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného
rozhodnutí.
§ 92
(1) Úkoly zaměstnavatelů v pojištění plní v rozsahu dále stanoveném
a) zaměstnavatelé, kteří jsou povinni se přihlásit do registru zaměstnavatelů (§ 93 a 123),
b) služební útvary,
c) věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o odsouzené osoby.
(2) Úkoly zaměstnavatelů uvedených v odstavci 1 písm. a) plní u
a) zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, k němuž jsou v pracovním poměru,
b) státních zaměstnanců podle služebního zákona služební úřad, v němž je státní zaměstnanec
zařazen k výkonu státní služby zákona o státních zaměstnancích správní úřad, v němž
je státní zaměstnanec zařazen k výkonu práce,
c) členů družstev družstvo, jehož jsou členy, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají
pro družstvo práci,
d) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení
práce zaměstnavatel, který uzavřel se zaměstnancem tuto dohodu,
e) pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů zaměstnavatel,
který uzavřel s pracovníkem tento vztah,
f) soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,
g) členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo
městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, útvar,
který vyřizuje pracovní záležitosti zaměstnanců těchto územních samosprávných celků,
h) poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Kancelář Poslanecké
sněmovny a u senátorů Senátu Parlamentu České republiky Kancelář Senátu,
i) členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat,
j) prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad,
k) členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Úřad Rady pro rozhlasové a televizní
vysílání, předsedy Energetického regulačního úřadu Energetický regulační úřad, členů
Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Ústav pro studium totalitních režimů, členů
Národní rozpočtové rady Úřad Národní rozpočtové rady a u členů Rady Českého
telekomunikačního úřadu Český telekomunikační úřad,
47
l) finančního arbitra a zástupce finančního arbitra Kancelář finančního arbitra,
m) veřejného ochránce práv, ochránce práv dětí a jejich zástupce Kancelář veřejného ochránce
práv a ochránce práv dětí,
n) osob uvedených v § 5 písm. a) bodě 11 správní úřad nebo právnická osoba uvedená v tomto
ustanovení anebo ten, kdo má u osob vykonávajících veřejnou funkci postavení
zaměstnavatele,
o) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která těmto pracovníkům
vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,
p) osob pečujících a osob v evidenci orgán, který vyplácí odměnu pěstouna podle zvláštního
právního předpisu13),
q) osob uvedených v § 5 písm. a) bodě 15 ten, pro něhož jsou tyto osoby činné,
r) smluvních zaměstnanců smluvní zaměstnavatel,
s) společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným tato společnost,
t) komanditistů komanditní společnosti tato společnost,
u) ředitelů obecně prospěšné společnosti tato společnost,
v) prokuristů zaměstnavatel, který je zmocnil prokurou,
w) likvidátorů ten, kdo likvidátorovi vyplácí příjem z činnosti likvidátora,
x) členů kolektivních orgánů právnické osoby uvedených v § 5 písm. a) bodě 18 tato
právnická osoba,
y) vedoucích organizačních složek právnické osoby uvedených v § 5 písm. a) bodě 20 tato
organizační složka,
z) osob uvedených v § 5 písm. a) bodě 21 právnická osoba, která tyto osoby pověřila
obchodním vedením na základě smluvního zastoupení podle občanského zákoníku.
(3) Úkoly zaměstnavatelů uvedených v odstavci 1 písm. a) plní u zaměstnanců uvedených v §
5 písm. a) bodě 22 ten, kdo zaměstnává tyto zaměstnance.
***
48
Zákon č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu
bezpečnostních složek a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
§ 12
(1) Zřizuje se Archiv se sídlem v Praze.
(2) Archiv je správní úřad, který je přímo řízený Ústavem.
(3) V čele Archivu stojí ředitel Archivu, kterého jmenuje a odvolává po projednání
s Radou ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Ředitel se
považuje za služební orgán ředitele Archivu a je oprávněn dávat řediteli Archivu příkazy
k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
(4) Předpokladem pro výkon funkce ředitele Archivu je jeho spolehlivost, bezúhonnost
a ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu archivního nebo
historického směru nebo v příslušném speciálním oboru.
(5) Archiv je účetní jednotkou a je součástí rozpočtové kapitoly Ústavu.
***
49
Zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě, ve znění pozdějších předpisů
§ 1
Předmět úpravy a rozsah působnosti
(1) Tento zákon upravuje
a) zásady a způsob výkonu zahraniční služby,
b) postavení, zřizování a rušení zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí (dále jen
„zastupitelský úřad“) a jejich činnost,
c) udělování a odnímání souhlasu se zřízením diplomatických misí a konzulárních úřadů
cizích států a úřadoven mezinárodních organizací nebo institucí v České republice (dále
jen „cizí zastupitelský úřad“), zastoupení veřejných institucí založených podle práva cizího
státu a zastoupení entit, které z hlediska mezinárodního práva nejsou státem,
d) výkon konzulární služby,
e) služební a pracovněprávní vztahy v souvislosti s výkonem zahraniční služby,
f) přiznávání, propůjčování a odebírání diplomatických a konzulárních hodností.
(2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje podmínky
poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům jiných členských států Evropské
unie (dále jen „nezastoupený občan“).
§ 2
Vymezení základních pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) zahraniční službou činnost zaměřená na navazování, udržování a rozvíjení vztahů s cizími
státy a ostatními subjekty mezinárodního práva, jakož i ochrana zájmů České republiky a
jejích občanů v zahraničí, vykonávaná v Ministerstvu zahraničních věcí (dále jen
„ministerstvo“),
b) službou v zahraničí zahraniční služba vykonávaná diplomatickým nebo administrativním
pracovníkem na služebním působišti pracovišti v zahraničí,
c) službou v ústředí zahraniční služba vykonávaná diplomatickým pracovníkem na služebním
působišti pracovišti v České republice,
d) konzulární službou zahraniční služba, jejímž předmětem jsou činnosti podle hlavy V,
e) prací v zahraničí práce vykonávaná technickým nebo administrativním pracovníkem s
pravidelným pracovištěm v zahraničí,
f) prací v ústředí práce vykonávaná technickým nebo administrativním pracovníkem s
pravidelným pracovištěm v České republice,
g) diplomatickým pracovníkem státní zaměstnanec ve služebním poměru podle zákona o
státních zaměstnancích (dále jen „státní zaměstnanec”) nebo ve výjimečných případech
jiný zaměstnanec v pracovním poměru vykonávající zahraniční službu s výjimkou činností
podle písmene h), zařazený na místo systemizované pracovní místo v ministerstvu (dále
jen „systemizované místo”) označené ve služebním předpise státního tajemníka
ministerstva jako diplomatické místo,
h) administrativním pracovníkem státní zaměstnanec ve služebním poměru nebo jiný
zaměstnanec v pracovním poměru vykonávající zahraniční službu v oblasti
administrativních činností, zařazený na místo systemizované místo v ministerstvu
50
označené ve služebním předpise státního tajemníka ministerstva jako administrativní
místo,
i) konzulárním úředníkem diplomatický nebo administrativní pracovník vykonávající činnosti
podle hlavy V,
j) honorárním konzulárním úředníkem fyzická osoba, která není ve služebním, v pracovním
ani jiném obdobném poměru k ministerstvu, pověřená výkonem některých konzulárních
činností podle hlavy V,
k) technickým pracovníkem zaměstnanec v pracovním poměru vykonávající pomocné,
servisní nebo manuální práce související se zahraniční službou, zařazený na místo
systemizované místo označené ve služebním předpise státního tajemníka ministerstva jako
technické místo,
l) členem rodiny diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka jeho
manžel, partner podle zákona o registrovaném partnerství (dále jen „partner“), vlastní dítě,
osvojenec, dítě svěřené státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci do pěstounské péče nebo
do výchovy, vlastní rodiče, osvojitel, opatrovník a pěstoun; jiná osoba je postavena na
roveň člena rodiny pouze za předpokladu, že žije se státním zaměstnancem nebo
zaměstnancem v domácnosti.
§ 3
Zásady výkonu zahraniční služby
(1) Zahraniční služba je vykonávána zejména v souladu se zásadami
a) věrnosti České republice,
b) profesionality,
c) nedělitelnosti,
d) dodržování závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva a práva
Evropské unie.
(2) Při zajišťování výkonu zahraniční služby státní tajemník ministerstva dbá na
dodržování kariérního systému zahraniční služby a střídání výkonu služby v ústředí a služby
v zahraničí.
§ 4
Zastupitelský úřad
(1) Zastupitelský úřad je organizační útvar ministerstva2) zřízený za účelem plnění úkolů
služby v zahraničí. Zastupitelský úřad má postavení odboru ministerstva.
(2) Zastupitelskými úřady jsou
a) velvyslanectví,
b) stálá mise při mezinárodní organizaci (dále jen "stálá mise"),
c) konzulární úřad,
d) zvláštní mise,
e) styčný úřad nebo kancelář.
(3) Zastupitelské úřady zřizuje a ruší ministr zahraničních věcí České republiky (dále
jen „ministr“) po projednání se státním tajemníkem ministerstva. Před zřízením nebo zrušením
zastupitelského úřadu podle odstavce 2 písm. a), b) a e) informuje ministr vládu České
republiky (dále jen „vláda“).
51
(4) Ministr stanoví rozsah činnosti zastupitelského úřadu, včetně toho, zda bude tuto
činnost vykonávat pro více států, popřípadě též vymezí rozsah výkonu činností podle hlav IV
a V.
(5) Ruší-li ministr zastupitelský úřad, stanoví, který zastupitelský úřad nebo úřady
budou vykonávat činnost rušeného zastupitelského úřadu, popřípadě v jakém rozsahu bude
tento zastupitelský úřad nebo úřady vykonávat činnosti podle hlav IV a V dosud vykonávané
rušeným zastupitelským úřadem.
§ 15
Diplomatické a konzulární hodnosti
(1) Státním zaměstnancům a zaměstnancům v zahraniční službě se přiznává nebo
propůjčuje diplomatická hodnost nebo konzulární hodnost.
(2) Diplomatickými hodnostmi jsou
a) attaché,
b) III. tajemník,
c) II. tajemník,
d) I. tajemník,
e) velvyslanecký rada,
f) rada-vyslanec,
g) velvyslanec.
(3) Konzulárními hodnostmi jsou
a) konzulární jednatel pro attaché,
b) vicekonzul pro III. a II. tajemníka,
c) konzul pro I. tajemníka a velvyslaneckého radu,
d) generální konzul pro radu-vyslance a velvyslance.
(4) Diplomatickému pracovníkovi lze přiznat diplomatickou hodnost v závislosti na
a) absolvování vzdělávacího programu zaměřeného na výkon zahraniční služby,
b) době výkonu zahraniční služby,
c) době výkonu zahraniční služby na služebním místě představeného,
d) počtu vyslání k výkonu služby v zahraničí.
(5) Pokud se státní zaměstnanec opakovaně dopustil porušení jemu uložených
povinností, může mu být diplomatická hodnost odebrána, popřípadě přiznána hodnost
nižší. Je-li státnímu zaměstnanci uloženo druhé písemné napomenutí za zaviněné porušení
povinnosti vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze
služebních a dalších vnitřních předpisů a z příkazů k výkonu služby v období 12 měsíců,
odebere se mu přiznaná diplomatická hodnost a přizná se mu diplomatická hodnost o stupeň
nižší. Pro účely opětovného přiznání odebrané diplomatické hodnosti se na doby výkonu
zahraniční služby podle odstavce 4 hledí ke dni odebrání hodnosti jako na znovu zahájené. Je-
li podle pravomocného rozhodnutí písemné napomenutí nezákonné, diplomatická hodnost
odebraná podle věty první se opět přizná s tím, že do doby výkonu zahraniční služby se
započítá i doba, po kterou byla diplomatická hodnost v důsledku nezákonného písemného
napomenutí odebrána.
52
(6) Diplomatickému nebo administrativnímu pracovníkovi lze propůjčit pro výkon
služby v zahraničí diplomatickou nebo konzulární hodnost podle charakteru služebního nebo
pracovního místa, na které je zařazen. Diplomatickému pracovníkovi na služebním místě
představeného lze propůjčit diplomatickou hodnost rovněž při výkonu služby v ústředí.
(7) Diplomatické a konzulární hodnosti přiznává, propůjčuje a odebírá státní tajemník
ministerstva.
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou diplomatické a konzulární hodnosti, dále
podrobnější podmínky, za kterých jsou přiznávány nebo propůjčovány, a postup při jejich
přiznávání nebo propůjčování.
HLAVA VI
SLUŽEBNÍ A PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY V SOUVISLOSTI S VÝKONEM
ZAHRANIČNÍ SLUŽBY
Díl 1
Vznik a změny služebního a pracovního poměru v ministerstvu a zaměstnávání dalších osob
Vznik služebního poměru pracovního poměru státního zaměstnance a zařazení na jiné
služební místo pracovní místo státního zaměstnance v ministerstvu
§ 32
(1) Státní tajemník ministerstva zařadí osobu přijatou v ministerstvu do služebního
poměru na služební místo pracovního poměru státního zaměstnance na pracovní místo
státního zaměstnance určené k přípravě k výkonu zahraniční služby; tato osoba absolvuje
vzdělávací program zaměřený na výkon zahraniční služby zakončený zkouškou.
(2) Obsahem zkoušky je ověření znalostí diplomatické praxe, konzulárních činností a
právních předpisů týkajících se výkonu zahraniční služby, včetně mezinárodního práva a
práva Evropské unie. Zkouška musí být vykonána nejpozději do jednoho roku od přijetí do
služebního pracovního poměru podle odstavce 1. Zkoušku lze opakovat jednou. Zkouška
nahrazuje zvláštní část úřednické zkoušky podle zákona o státní službě o státních
zaměstnancích pro obor specializace zahraniční vztahy a služba.
(3) Složení zkoušky se prokazuje osvědčením o vykonání zkoušky vydaným
ministerstvem.
(4) Státní tajemník ministerstva zařadí státního zaměstnance na jiné služební místo
pracovní místo státního zaměstnance poté, co úspěšně složil zkoušku. Služební Pracovní
poměr osoby, která nesložila zkoušku, končí dnem uplynutí lhůty pro složení zkoušky podle
odstavce 1.
53
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah, rozsah a další náležitosti zkoušky zakončující
vzdělávací program včetně způsobu jejího provedení a hodnocení.
§ 33
(1) Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa pracovního místa státního
zaměstnance v ministerstvu se kromě případů uvedených v § 24 odst. 5 zákona o státní službě
stanovených zákonem o státních zaměstnancích dále nekoná,
a) postupuje-li se podle § 36,
b) lze-li volné služební takové pracovní místo obsadit státním zaměstnancem zařazeným na
jiném služebním místě pracovním místě v ministerstvu nebo na místě určeném k
absolvování vzdělávacího programu podle § 32 nebo státním zaměstnancem, kterému byla
přiznána diplomatická hodnost a který je zařazen na služebním místě pracovním místě v
oboru služby zahraniční vztahy a služba v jiném služebním úřadě správním úřadě, nebo
c) jde-li o volné služební pracovní místo v ministerstvu pro službu v zahraničí, které lze
obsadit podle § 41 odst. 1.
(2) Jde-li o volné služební pracovní místo uvedené v odstavci 1 písm. b) nebo c),
rozhodne státní tajemník ministerstva o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební
místo nebo jmenování na služební místo představeného anebo o zařazení na služební místo
nebo jmenování na služební místo představeného nebo obsadí služební místo v pracovním
poměru postupuje se na návrh personální rady.
(3) Pokud nelze obsadit volné služební místo pracovní místo státního zaměstnance v
ministerstvu pro výkon služby v ústředí postupem podle odstavce 1 a nelze-li přijmout osobu
do služebního pracovního poměru způsobem podle § 32, vyhlásí státní tajemník ministerstva
výběrové řízení na obsazení volného služebního místa podle zákona o státní službě takového
pracovního místa podle zákona o státních zaměstnancích.
(4) V případě postupu podle odstavce 3 se § 32 nepoužije.
(5) Na služební místo uvolněné v souvislosti se střídáním výkonu služby v ústředí a
služby v zahraničí nelze zařadit státního zaměstnance postupem podle § 70 odst. 3 zákona o
státní službě, nejde-li o státního zaměstnance ve služebním poměru v ministerstvu.
§ 34
Personální rada
(1) Zřizuje se personální rada ministerstva.
(2) Členy personální rady jmenuje a odvolává státní tajemník ministerstva. Členem
personální rady může být jmenován rovněž státní zaměstnanec zařazený v jiném služebním
správním úřadu nebo zaměstnanec jiného státního orgánu. Členem personální rady, která
předkládá návrhy na obsazení služebního místa podle odstavce 4 písm. c), je vždy státní
tajemník ministerstva.
54
(3) Členem personální rady může být jmenován ten, kdo
a) vykonával v uplynulých 10 letech ve správním úřadu, popřípadě v jiném státním orgánu,
činnosti podle § 5 zákona o státní službě nebo činnosti obdobné některou z činností podle
§ 7 zákona o státních zaměstnancích nebo činnost obdobnou nejméně po dobu 4 let, a
b) je představený nebo vedoucí zaměstnanec.
(4) Personální rada
a) předkládá návrhy na obsazení volného služebního místa pracovního místa státního
zaměstnance v ministerstvu s výjimkou zařazení na služební pracovní místo podle § 36
nebo koná-li se výběrové řízení podle zákona o státní službě o státních zaměstnancích,
b) předkládá návrhy na obsazení služebního místa představeného pracovního místa
vedoucího státního zaměstnance k výkonu služby v ústředí a v zahraničí,
c) na žádost ministra posuzuje kandidáty na vedoucí zastupitelských úřadů; posouzením není
ministr vázán.
(5) Personální rada, která předkládá návrhy na obsazení služebního pracovního místa
podle odstavce 4 písm. a) a b), má 3 členy, v případě podle odstavce 4 písm. c) má 5 členů. V
případě služebních pracovních míst obsazovaných také státními zaměstnanci ve služebním
poměru zařazenými v jiném služebním správním úřadu může služební předpis státního
tajemníka ministerstva lze stanovit vyšší počet členů personální rady.
(6) Rozhodnutí o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo
představeného k výkonu služby v ústředí vydá státní tajemník ministerstva na návrh
personální rady v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným. Odmítne-li státní
tajemník ministerstva jmenovat na služební místo představeného státního zaměstnance
navrženého personální radou, požádá personální radu o předložení nového návrhu.
(6) Odmítne-li státní tajemník ministerstva jmenovat osobu na navrženou
personální radou na pracovní místo vedoucího státního zaměstnance, požádá personální
radu o předložení nového návrh.
(7) Podrobnější podmínky složení a činnosti personální rady stanoví služební předpis
státního tajemníka ministerstva.
(8) Podmínky vyslání k výkonu služby v zahraničí na služební místa obsazovaná také
státními zaměstnanci ve služebním poměru v jiném služebním úřadu stanoví služební předpis
státního tajemníka ministerstva. Státní tajemník ministerstva vydá služební předpis po dohodě
se služebními orgány jiných služebních úřadů.
§ 35
Změny služebního poměru pracovního poměru státního zaměstnance
Změnou služebního poměru pracovního poměru státního zaměstnance je také
a) zařazení na služební místo k zajištění plynulého střídání výkonu služby v ústředí a služby
v zahraničí (překlenovací služební místo),
b) vyslání za účelem předání agendy v zahraničí,
55
c) přeložení do ministerstva za účelem přípravy pro výkon služby v zahraničí.
§ 36
Zařazení na překlenovací služební a pracovní místo
(1) Před vysláním nebo po ukončení vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí se
státní zaměstnanec nebo zaměstnanec v ministerstvu zařadí na překlenovací služební nebo
pracovní místo, je-li to nezbytné k zajištění plynulého střídání výkonu služby nebo práce v
ústředí a v zahraničí. Na překlenovací služební místo se státní zaměstnanec v ministerstvu
dále zařadí v den následující po dni ukončení přerušení výkonu služby, nelze-li postupovat
podle § 70 odst. 3 zákona o státní službě po odpadnutí překážky na straně zaměstnance,
nelze-li postupovat jinak. Na překlenovací pracovní místo se zaměstnanec v ministerstvu
rovněž zařadí, nastane-li překážka podle § 52 odst. 1 nebo v souvislosti s čerpáním pracovního
volna bez náhrady platu v délce alespoň 1 roku, a to nejdříve s počátkem jeho čerpání.
(2) Na uvolněné služební místo pracovní místo státního zaměstnance pro výkon
služby v ústředí se zařadí přednostně státní zaměstnanec zařazený na překlenovacím
služebním místě, nejde-li o služební místo představeného pracovní místo vedoucího státního
zaměstnance.
(3) Na uvolněné jiné pracovní místo v ústředí se převede přednostně zaměstnanec
zařazený na překlenovací pracovní místo, nejde-li o místo vedoucího zaměstnance.
(4) Státního zaměstnance lze zařadit na překlenovací služební místo nejdéle na dobu 1
roku; po uplynutí této doby se státní zaměstnanec zařadí mimo výkon služby z organizačních
důvodů.
(4) Na překlenovací místo lze státního zaměstnance nebo jiného zaměstnance
zařadit nejdéle na dobu 1 roku.
(5) Zaměstnance lze převést na překlenovací pracovní místo též nejdéle na dobu 1 roku;
po uplynutí této doby se doba, po kterou nemůže zaměstnanec konat práci, považuje za
překážku v práci na straně zaměstnavatele.
(6) Doba 1 roku podle odstavců 4 a 5 se staví po dobu čerpání mateřské, otcovské nebo
rodičovské dovolené, po dobu přerušení výkonu služby, po dobu neplaceného služebního
volna, po dobu čerpání pracovního volna bez náhrady platu, po dobu dočasné neschopnosti k
výkonu služby nebo dočasné pracovní neschopnosti a nařízené karantény a po dobu existence
překážky podle § 52 odst. 1.
(5) Doba 1 roku podle odstavce 4 se staví po dobu čerpání mateřské, otcovské nebo
rodičovské dovolené, po dobu neplaceného pracovního volna, po dobu dočasné pracovní
neschopnosti a nařízené karantény a po dobu existence překážky v práci na straně
zaměstnavatele podle § 52 odst. 1 zákoníku práce.
56
§ 37
Vyslání za účelem předání agendy v zahraničí
(1) K zajištění plynulého střídání výkonu služby v ústředí a služby v zahraničí může
státní tajemník ministerstva vyslat státního zaměstnance za účelem předání agendy v zahraničí
na zastupitelský úřad až 10 pracovních dní před datem střídání zaměstnance; při tom
postupuje podle ustanovení zákona o státních zaměstnancích o vyslání k výkonu práce
v zahraničí. O vyslání státního zaměstnance za účelem předání agendy v zahraničí rozhodne
státní tajemník ministerstva v rozhodnutí o vyslání k výkonu služby v zahraničí podle § 67
zákona o státní službě.
(2) Po dobu podle odstavce 1 není státní zaměstnanec vyslaný podle odstavce 1 zařazený
nebo jmenovaný na služební místo; pracovní místo; státnímu zaměstnanci přísluší plat jako
při zařazení nebo jmenování na služební místo pracovní místo státního zaměstnance k
výkonu služby v zahraničí.
§ 38
Přeložení za účelem přípravy pro výkon služby v zahraničí
(1) Státní zaměstnanec z jiného služebního správního úřadu může být přeložen do
ministerstva za účelem přípravy pro výkon služby v zahraničí na dobu nezbytnou ke splnění
tohoto účelu, nejdéle na dobu 1 roku.
(2) Po dobu přeložení podle odstavce 1 je státní zaměstnanec zařazen na překlenovací
služební místo.
§ 39
Odvolání ze služebního z pracovního místa
Vedoucí zastupitelského úřadu může být odvolán ze služebního z pracovního místa i
bez uvedení důvodu.
§ 40
Zařazení státního zaměstnance ve službě s ohledem na jeho příbuzenské a obdobné vztahy
Při výkonu služby v zahraničí lze podřídit jednoho státního zaměstnance druhému, i
když jsou sobě navzájem osobami blízkými.
§ 41
Použití pracovního poměru
(1) Státní tajemník ministerstva může za účelem sladění rodinného a osobního života s
výkonem služby nebo práce v zahraničí obsadit služební nebo pracovní místo v zastupitelském
úřadu, označené ve služebním předpise státního tajemníka ministerstva jako administrativní
57
nebo technické místo, osobou, která je členem rodiny státního zaměstnance nebo zaměstnance
vyslaného k výkonu služby nebo práce v zahraničí, v pracovním poměru na dobu určitou.
Doba trvání pracovního poměru této osoby nesmí překročit dobu vyslání dotčeného státního
zaměstnance k výkonu služby v zahraničí nebo zaměstnance k výkonu práce v zahraničí.
(2) Státní tajemník ministerstva může obsadit služební místo v zastupitelském úřadu, s
výjimkou služebního místa vedoucího oddělení, osobou v pracovním poměru na dobu určitou,
vyžaduje-li to zájem České republiky. Osoba v pracovním poměru podle věty první, která je
vedoucím zastupitelského úřadu, se považuje po dobu trvání pracovní smlouvy za
představeného.
(3) S osobou uvedenou v odstavcích 1 a 2 se sjednají požadované činnosti jako druh
práce v pracovní smlouvě a přísluší jí plat podle části deváté zákona o státní službě.
(4) Zastupuje-li osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 představeného nebo státního
zaměstnance na služebním místě zařazeném ve vyšší platové třídě, než je zařazeno služební
místo obsazené osobou podle odstavce 1 nebo 2, použije se § 66 zákona o státní službě
obdobně.
(5) Pro vyslání zaměstnance v pracovním poměru za účelem předání agendy v zahraničí
se použije § 37 odst. 1 věta první a § 37 odst. 2 obdobně.
§ 41
Sladění rodinného a osobního života s výkonem práce v zahraničí
Ministerstvo může za účelem sladění rodinného a osobního života s výkonem práce v
zahraničí obsadit pracovní místo státního zaměstnance nebo jiné pracovní místo v
zastupitelském úřadu, označené jako administrativní nebo technické místo, osobou, která je
členem rodiny státního zaměstnance nebo zaměstnance vyslaného k výkonu práce v zahraničí,
v pracovním poměru na dobu určitou. Doba trvání pracovního poměru této osoby nesmí
překročit dobu vyslání dotčeného státního zaměstnance nebo zaměstnance k výkonu práce v
zahraničí.
§ 42
Zastupování
(1) Vrchní ředitel sekce v ministerstvu může určit ze svých přímo podřízených
představených vedoucích státních zaměstnanců 2 zástupce. Takto určený představený
zástupce zastupuje vrchního ředitele sekce v rozsahu činnosti vymezené vrchním ředitelem
sekce.
(2) Vedoucí Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii (dále jen „stálé
zastoupení“) může určit ze svých přímo podřízených představených vedoucích státních
58
zaměstnanců 3 zástupce. Takto určený představený zástupce zastupuje vedoucího stálého
zastoupení v rozsahu činnosti vymezené vedoucím stálého zastoupení.
(3) Vedoucí oddělení v zastupitelském úřadu může určit svého zástupce, pokud oddělení
jím řízené je tvořeno alespoň 6 systemizovanými místy.
(4) Zástupce určený vedoucím zastupitelského úřadu jej zastupuje v rozsahu činnosti
vymezené tímto vedoucím zastupitelského úřadu.
§ 43
Zvláštní zmocněnec
(1) Pro mimořádný úkol zahraniční služby může ministr pověřit diplomatického
pracovníka funkcí zvláštního zmocněnce. Takovému diplomatickému pracovníkovi, který je
zařazen nebo jmenován na služební místo pracovní místo státního zaměstnance, pro které
je stanovena alespoň 12. platová třída, může státní tajemník ministerstva stanovit platový tarif
až ve výši dvojnásobku platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě stanovené
pro služební pracovní místo, na které je diplomatický pracovník zařazen nebo jmenován.
Platový tarif podle věty druhé lze diplomatickému pracovníkovi určit nejdéle na dobu 1 roku,
a to opakovaně.
(2) Zvláštní zmocněnec může být jmenován vedoucím zvláštní mise, styčného úřadu
nebo kanceláře.
(3) Pověření podle odstavce 1 se vydává vždy na dobu určitou.
§ 44
Diplomatický pracovník s přiznanou hodností velvyslanec
Diplomatickému pracovníkovi s přiznanou hodností velvyslanec, který je zařazen nebo
jmenován na služební místo pracovní místo státního zaměstnance v ústředí, pro které je
stanovena alespoň 12. platová třída, může státní tajemník ministerstva stanovit platový tarif
až ve výši dvojnásobku platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě stanovené
pro služební místo, pracovní místo, na které je diplomatický pracovník zařazen nebo
jmenován, pokud takový pracovník plní nejsložitější, nejodpovědnější a nejnamáhavější
služební úkoly nezbytné k výkonu zahraniční služby, a tyto služební úkoly vyžadují nejvyšší
míru znalostí, dovedností a zkušeností.
§ 45
(1) Občané České republiky dlouhodobě nebo trvale žijící v zahraničí nebo občané
cizích států žijící v přijímajícím státě mohou být zaměstnáni na zastupitelském úřadě pro
výkon činností vykonávaných administrativním nebo technickým pracovníkem.
59
(2) Pracovní poměr, práva a povinnosti zaměstnanců podle odstavce 1 se řídí právním
řádem přijímajícího státu.
Díl 2
Systemizace
§ 46
(1) Spolu s informací o zřízení nebo zrušení zastupitelského úřadu podle § 4 odst. 3
ministerstvo předloží vládě návrh změny systemizace v dohodě s Ministerstvem vnitra a
Ministerstvem financí; postup změny systemizace podle zákona o státní službě o státních
zaměstnancích se v takovém případě nepoužije.
(2) Na změnu systemizace související s přesunem služebního místa pracovního místa
státního zaměstnance pro výkon služby v zahraničí mezi zastupitelskými úřady nebo v rámci
jednoho zastupitelského úřadu se § 18 zákona o státní službě nepoužije; ustanovení § 17 odst.
2 a 3 zákona o státní službě se použije ustanovení zákona o státních zaměstnancích o změně
systemizace nepoužijí; ustanovení zákona o státních zaměstnancích o vypracování
návrhu systemizace a jejím schválení se použijí obdobně.
Díl 3
Povinnosti a práva diplomatických, administrativních a technických pracovníků
§ 47
Povinnosti
(1) Diplomatický, administrativní nebo technický pracovník rovněž nesmí
a) svým jednáním a projevy poškodit dobré jméno České republiky v zahraničí, nebo ohrozit
její bezpečnost,
b) zneužít výsady a imunity poskytované podle mezinárodních smluv, kterými je Česká
republika vázána, nebo podle právního řádu přijímajícího státu,
c) zneužít diplomatický nebo služební pas.
(2) Diplomatický, administrativní nebo technický pracovník vyslaný k výkonu služby
nebo práce v zahraničí je dále povinen
a) dodržovat protokolární zvyklosti obvyklé v přijímajícím státě,
b) dodržovat povinnosti a omezení, které osobám působícím na zastupitelském úřadě ukládají
mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, a s výhradou výsad a imunit
dbát právního řádu přijímajícího státu,
c) oznámit vedoucímu zastupitelského úřadu, že opustí přijímající stát, a oznámit místo
plánovaného pobytu po dobu nepřítomnosti v přijímajícím státě,
d) dodržovat omezení pohybu vyplývající z bezpečnostní situace v přijímajícím státě, a dbát
na bezpečnost zastupitelského úřadu,
60
e) zřídit si pro zasílání platu účet v České republice, na který mu bude plat zasílán ve
výplatních termínech,
f) dodržovat stanovenou dosažitelnost na služebním mobilním telefonu mimo služební nebo
pracovní dobu; při stanovení dosažitelnosti se ustanovení o řízení ve věcech služby,
ustanovení správního řádu o správním řízení, ani ustanovení zákona o státní službě a
zákoníku práce o odměně za služební nebo pracovní pohotovost nepoužijí.
f) dodržovat stanovenou dosažitelnost na mobilním telefonu přiděleném ministerstvem
mimo pracovní dobu; při stanovení dosažitelnosti se ustanovení zákona o státních
zaměstnancích a zákoníku práce o odměně za pracovní pohotovost nepoužijí.
§ 47a
Zdravotní způsobilost k výkonu služby nebo práce v zahraničí
(1) Ministerstvo společně s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou způsob a
rozsah posuzování zdravotní způsobilosti diplomatického, administrativního nebo
technického pracovníka pro vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí.
(2) Pověří-li prezident republiky vedoucím zastupitelského úřadu podle § 10 odst. 4 věty
první osobu, která je následně shledána zdravotně nezpůsobilou nebo se posouzení zdravotní
způsobilosti odmítne podrobit, ministerstvo o této skutečnosti prezidenta republiky informuje.
§ 48
Práva
(1) Diplomatický, administrativní nebo technický pracovník má rovněž právo
a) být doprovázen při výkonu služby nebo práce v zahraničí členy rodiny, pokud státní
tajemník ministerstva nerozhodne, že to bezpečnostní situace v přijímajícím státě
neumožňuje,
b) na evakuaci, jsou-li jeho nebo jeho členů rodiny život nebo zdraví přímo ohroženy z důvodu
mimořádné události v přijímajícím státě,
c) na náhradu zvýšených životních nákladů, a to nejdéle po dobu 90 dnů od ukončení nebo
přerušení výkonu služby nebo práce v zahraničí, k němuž došlo v důsledku potřeby
evakuace nebo jiných okolností hodných zvláštního zřetele, pro které byl nucen místo
výkonu služby nebo práce v zahraničí bezodkladně opustit; podrobnější podmínky stanoví
služební předpis státního tajemníka ministerstva,
d) na bezplatné ubytování nebo na náhradu ubytovacích výdajů v místě výkonu služby nebo
práce v zahraničí, s výjimkou výdajů za služby spojené s užíváním ubytování; podrobnější
podmínky stanoví služební předpis státního tajemníka ministerstva.
(2) Diplomatický pracovník je oprávněn přijímat v souvislosti s výkonem zahraniční
služby dary nebo jiné výhody v hodnotě přesahující částku stanovenou zákonem o státní
službě, odpovídá-li to protokolárním zvyklostem; pravidla pro nakládání s takto přijatými dary
a jinými výhodami upravuje služební předpis státního tajemníka ministerstva.
(3) Podrobnější podmínky a postupy v případech podle odstavce 1 písm. c) a d) a
odstavce 2 stanoví vnitřní předpis ministerstva.
61
§ 49
Služební a pracovní doba
Za službu nebo práci přesčas, službu v noční době nebo noční práci, službu nebo práci
ve svátek, jakož i za službu nebo práci v sobotu a v neděli se v případě státního zaměstnance
se služebním působištěm v zahraničí a zaměstnance s pravidelným pracovištěm v zahraničí
nepovažuje účast na společenských akcích konaných mimo rozvrženou služební nebo
pracovní dobu a mimo služební působiště nebo pravidelné pracoviště, ledaže takovou účast
nařídí vedoucí zastupitelského úřadu.
§ 49
Pracovní doba
Za práci přesčas, noční práci, práci ve svátek, jakož i práci v sobotu a v neděli se v
případě státního zaměstnance a zaměstnance s pravidelným pracovištěm v zahraničí
nepovažuje účast na společenských akcích konaných mimo rozvrženou pracovní dobu a
mimo pravidelné pracoviště, ledaže takovou účast nařídí vedoucí zastupitelského úřadu.
Díl 4
Překážky ve službě na straně státního zaměstnance a překážky v práci na straně
zaměstnance
Překážky v práci na straně zaměstnance
§ 50
(1) Diplomatický, administrativní nebo technický pracovník má rovněž právo na
služební nebo pracovní volno na
a) 1 den k cestě na dovolenou do České republiky v souvislosti s výkonem služby nebo práce
v zahraničí a 1 den při cestě zpět na zastupitelský úřad v přijímajícím státě, pokud je cesta
na dovolenou hrazena z prostředků ministerstva a je spojena s pracovně lékařskou
prohlídkou v České republice; v případě mimoevropských zemí se zvyšuje nárok na každou
z cest o 1 den,
b) nezbytně nutnou dobu na cestu do České republiky a zpět na zastupitelský úřad v souvislosti
s vlastní svatbou,
c) nezbytně nutnou dobu na cestu do České republiky a zpět na zastupitelský úřad v souvislosti
s účastí na pohřbu člena rodiny,
d) 3 dny před vysláním k výkonu služby nebo práce v zahraničí k zařízení osobních záležitostí
spojených s odjezdem do zahraničí; toto volno lze čerpat nejdříve 30 dnů přede dnem
odjezdu do zahraničí,
e) 3 dny při příjezdu na zastupitelský úřad k zařízení osobních záležitostí spojených se službou
nebo prací v zahraničí; toto volno lze čerpat nejpozději do 90 dnů ode dne příjezdu k
výkonu služby nebo práce v zahraničí,
f) 3 dny před odjezdem ze zastupitelského úřadu k zařízení osobních záležitostí spojených se
službou nebo prací v zahraničí; toto volno lze čerpat nejdříve 30 dnů přede dnem odjezdu
ze zahraničí nebo přejezdu do jiného přijímajícího státu,
62
g) 3 dny po ukončení vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí k zařízení osobních
záležitostí spojených s návratem do České republiky; toto volno lze čerpat nejpozději do
90 dnů ode dne návratu ze zahraničí,
h) 10 dnů v kalendářním roce z důvodu výkonu služby nebo práce v zemích se zvýšenou
obtížností života určených služebním vnitřním předpisem státního tajemníka ministerstva,
vykonává-li tuto službu nebo práci po celý kalendářní rok; v ostatních případech mu
přísluší poměrná část, která činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržité služby nebo
práce jednu dvanáctinu volna za kalendářní rok, a jestliže poměrná část volna činí necelý
den, zaokrouhlí se na půlden,
i) 15 dnů v kalendářním roce z důvodu výkonu služby nebo práce v zemích s mimořádnou
obtížností života určených služebním vnitřním předpisem státního tajemníka ministerstva,
vykonává-li tuto službu nebo práci po celý kalendářní rok; v ostatních případech mu
přísluší poměrná část, která činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržité služby nebo
práce jednu dvanáctinu volna za kalendářní rok, a jestliže poměrná část volna činí necelý
den, zaokrouhlí se na půlden.
(2) Po dobu volna uvedeného v odstavci 1 se státnímu zaměstnanci a zaměstnanci plat
nekrátí.
§ 53
Zdravotní připojištění
(1) Ministerstvo může uzavřít ve prospěch diplomatického, administrativního nebo
technického pracovníka pojistnou smlouvu za účelem krytí výdajů vzniklých v souvislosti s
nemocí, úrazem, těhotenstvím nebo porodem v zahraničí, zahrnující i výdaje na repatriaci, a
to včetně výdajů na léčbu nemoci a následků úrazu, k nimž dojde v důsledku mimořádné
události nebo trestného činu v zahraničí (dále jen „zdravotní výdaje“).
(2) Pojištění podle odstavce 1 zahrnuje rovněž člena rodiny diplomatického,
administrativního nebo technického pracovníka, který jej se souhlasem státního tajemníka
ministerstva následuje do jeho služebního působiště nebo pravidelného pracoviště v zahraničí.
(3) Neumožňuje-li zdravotní připojištění úhradu zdravotních výdajů v přijímajícím
státě, má diplomatický, administrativní nebo technický pracovník a jeho člen rodiny, který ho
doprovází, nárok na hrazení nutných zdravotních výdajů spojených s poskytnutím zdravotní
péče v přijímajícím státě.
§ 55
Odškodnění za následky vzniklé při výkonu služby nebo práce v zahraničí
(1) Diplomatickému, administrativnímu nebo technickému pracovníkovi, který
vykonával službu nebo práci v zahraničí, přísluší v případě přiznání invalidního důchodu pro
invaliditu prvního nebo druhého stupně v důsledku mimořádné události, jakož i v důsledku
trestného činu, je-li obětí, ke kterým došlo v přijímajícím státě nebo při cestě z a do
přijímajícího státu, jednorázové odškodnění ve výši šestinásobku průměrného měsíčního platu
pracovníka; v případě přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně náleží
63
takovému pracovníkovi jednorázové odškodnění ve výši desetinásobku průměrného
měsíčního platu pracovníka.
(2) Je-li členu rodiny, který doprovází diplomatického, administrativního nebo
technického pracovníka, přiznán invalidní důchod v případě podle odstavce 1, náleží mu
jednorázové odškodnění ve stejné výši, jako by náleželo pracovníkovi, kterého doprovází.
(3) Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi, partnerovi a
nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši dvacetinásobku průměrného měsíčního platu
diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka v případě jeho úmrtí, které
nastalo v důsledku mimořádné události nebo trestného činu v zahraničí.
§ 58
Společná ustanovení
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na služební vztahy pracovněprávní
vztahy státních zaměstnanců upravené tímto zákonem ustanovení zákona o státní službě o
státních zaměstnancích a na ostatní pracovněprávní vztahy upravené tímto zákonem
ustanovení zákoníku práce.
(2) Státního zaměstnance v zahraniční službě, který byl přijat do služebního poměru
podle § 190 až 192 zákona o státní službě, jde-li o administrativního pracovníka, který se
dlouhodobě osvědčil, lze zařadit na služební místo i v případě, že pro toto služební místo
nesplňuje podmínku vyššího odborného vzdělání, vysokoškolského vzdělání získaného
studiem v bakalářském studijním programu nebo vysokoškolského vzdělání získaného
studiem v magisterském studijním programu podle zákona o státní službě, nejdéle však po
dobu 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Ministerstvo zveřejňuje na svých internetových stránkách
a) věcný, osobní a územní rozsah činnosti zastupitelských úřadů, včetně jednotlivých druhů
konzulárních činností,
b) seznam cizích zastupitelských úřadů, jejich vedoucích, členů diplomatického personálu a
konzulárních úředníků,
c) seznam zastoupení podle § 10c a 10d.
____________________________
1) Směrnice Rady (EU) č. 2015/637 ze dne 20. dubna 2015 o opatřeních v oblasti koordinace
a spolupráce s cílem usnadnit konzulární ochranu nezastoupených občanů Unie ve třetích
zemích a o zrušení rozhodnutí 95/553/ES.
Směrnice Rady (EU) 2019/997 ze dne 18. června 2019, kterou se zavádí náhradní
cestovní doklad EU a zrušuje rozhodnutí 96/409/SZBP.
Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1986 ze dne 6. května 2024, kterou
se mění směrnice Rady (EU) 2019/997, pokud jde o strojově čitelnou zónu náhradního
cestovního dokladu EU.
2) § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 92/2015 Sb., o pravidlech pro organizaci služebního úřadu.
64
3) Vídeňská úmluva o diplomatických stycích, sjednaná ve Vídni dne 18. dubna 1961,
vyhlášená pod č. 157/1964 Sb.
4) Například Vídeňská úmluva o konzulárních stycích, sjednaná ve Vídni dne 24. dubna 1963,
vyhlášená pod č. 32/1969 Sb.
5) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
6) Úmluva o zvláštních misích, sjednaná v New Yorku dne 8. prosince 1969, vyhlášená pod č.
40/1987 Sb.
7) Například zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní
správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2010 Sb., o
zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o
změně souvisejících zákonů.
8) Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů
(zákon o státním občanství České republiky).
10) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon
o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění
některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění
pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění
pozdějších předpisů.
Úmluva o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech
občanských a obchodních, sjednaná v Haagu dne 15. listopadu 1965, vyhlášená pod č.
85/1982 Sb.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o
doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v
členských státech ("doručování písemností") a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000.
14) Úmluva o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních, sjednaná v
Haagu dne 18. března 1970, vyhlášená pod č. 129/1976 Sb.
15) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
65
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o
kodexu Společenství o vízech (vízový kodex).
Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích
zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i
seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v
platném znění.
16) § 6 odst. 3 písm. b) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17) § 9 odst. 4 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
18) Úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, sjednaná v Haagu dne 5.
října 1961, vyhlášená pod č. 45/1999 Sb.
19) § 109 zákona č. 91/2012 Sb.
20) § 12 a 109 zákona č. 91/2012 Sb.
21) § 42 a 43 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
22) § 36 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
23) § 28 odst. 4 zákona č. 186/2013 Sb.
24) § 27 odst. 4 zákona č. 186/2013 Sb.
25) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o
mechanismu civilní ochrany Unie.
26) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění
pozdějších předpisů.
27) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
28) § 180b zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29) Například zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou
a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění
pozdějších předpisů.
***
66
Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů
§ 52
(1) Úřad řídí předseda Úřadu, kterého jmenuje a odvolává prezident republiky na návrh
Senátu. Předseda Úřadu se považuje za člena dozorového úřadu podle čl. 53 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. Předseda Úřadu může pověřit místopředsedu
Úřadu trvalým plněním některých svých úkolů. Předseda Úřadu se považuje za služební orgán
podle zákona o státní službě a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní
služby.
(2) Funkční období předsedy Úřadu je 5 let. Předseda Úřadu může být jmenován nejvýše
na 2 po sobě jdoucí funkční období.
(3) Předsedou Úřadu může být jmenován pouze občan České republiky, který
a) je plně svéprávný,
b) dosáhl věku 40 let,
c) je bezúhonný, splňuje podmínky stanovené jiným právním předpisem7) a jeho znalosti,
zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a
d) získal vysokoškolské vzdělání absolvováním magisterského studijního programu
zaměřeného na právo nebo informatiku, má potřebnou úroveň znalostí anglického,
německého nebo francouzského jazyka a nejméně 5 let praxe v oblasti ochrany osobních
údajů nebo lidských práv a základních svobod; přípustné je i jiné zaměření studijního
programu, má-li takovou praxi delší než 10 let.
(4) Za bezúhonnou se pro účel tohoto zákona považuje fyzická osoba, která nebyla
pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v
souvislosti se zpracováním osobních údajů.
(5) S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná funkce poslance nebo senátora,
soudce, státního zástupce, jakákoliv funkce ve veřejné správě a členství v politické straně nebo
politickém hnutí.
(6) Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci, být v dalším pracovním
poměru ani vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti
vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje
důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Úřadu.
(7) Z funkce může být předseda Úřadu odvolán, přestal-li splňovat některou z podmínek
pro jeho jmenování.
***
67
Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů
§ 2a
Digitální a informační agentura
(1) Zřizuje se Digitální a informační agentura (dále jen „Agentura“) se sídlem v Praze.
(2) Agentura je ústředním správním úřadem pro elektronickou identifikaci a služby
vytvářející důvěru a pro informační systémy veřejné správy.
(3) Agentura
a) plní koordinační úlohu v oblasti digitálních služeb a digitálních úkonů podle tohoto zákona,
b) plní koordinační úlohu pro informační technologie,
c) plní koordinační úlohu v oblasti evidence a sdílení dat,
d) zajišťuje systém podpory centrálních způsobů komunikace veřejné správy,
e) zajišťuje odborný rozvoj, školení, sdílení znalostí, osvětu a vzdělávání v oblasti své
působnosti,
f) provozuje kompetenční centra.
(4) V čele Agentury je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh člena vlády
stojícího v čele Rady vlády pro informační společnost. Ředitel se považuje za služební orgán
podle zákona o státní službě.
(5) Ředitel Agentury je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci zařazenému k výkonu
státní služby v Agentuře příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
***
68
Zákon č. 328/2025 Sb., o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
§ 18
Předseda
(1) Předseda zastupuje Grantovou agenturu České republiky navenek a plní funkci
vedoucího organizační složky státu.
(2) Předsedu jmenuje z členů předsednictva a odvolává na návrh Rady pro výzkum,
vývoj, inovace a transfer znalostí vláda. Není-li funkce předsedy dočasně obsazena, vykonává
v nezbytně nutném rozsahu jeho funkci místopředseda, kterého jmenuje vláda z členů
předsednictva na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(3) Předseda je vedoucím služebního úřadu a služebním orgánem podle zákona o státní
službě. Předseda jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích. Předseda může pověřit
výkonem svých pravomocí služebního orgánu svého zástupce, kterého písemně určí podle
zákona o státní službě.
§ 25
Předseda
(1) Předseda zastupuje Technologickou agenturu České republiky navenek a plní funkci
vedoucího organizační složky státu.
(2) Předsedu jmenuje a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer
znalostí vláda. Předseda je jmenován z členů předsednictva, kteří nezastupují ústřední správní
úřady. Není-li funkce předsedy dočasně obsazena, vykonává v nezbytně nutném rozsahu jeho
funkci místopředseda, kterého jmenuje vláda z členů předsednictva na návrh Rady pro
výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(3) Předseda je vedoucím služebního úřadu a služebním orgánem podle zákona o státní
službě. Předseda jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích. Předseda může pověřit
výkonem svých pravomocí služebního orgánu svého zástupce, kterého písemně určí podle
zákona o státní službě.
§ 98
(1) Návrh první systemizace služebních a pracovních míst Grantové agentury České
republiky předseda Grantové agentury České republiky po projednání s Ministerstvem financí
předloží Ministerstvu vnitra do 1 měsíce ode dne vyhlášení tohoto zákona, ne však dříve, než
je termín stanovený podle § 17 odst. 2 zákona o státní službě předloží Úřadu vlády České
republiky podle zákona o státních zaměstnancích ve lhůtě pro předložení návrhů
systemizace pro rok 2027 jednotlivými služebními orgány.
69
(2) Pokud návrh systemizace podle odstavce 1 nebude schválen před 1. lednem 2027,
bude v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti systemizace
podle odstavce 1 systemizace tvořena pracovními místy a organizační struktura tvořena
organizační strukturou Grantové agentury České republiky podle zákona č. 130/2002 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců
České republiky zařazených ke dni bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto
zákona k výkonu práce v Grantové agentuře České republiky přechází dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona na Grantovou agenturu České republiky podle tohoto zákona.
(4) Dosavadního zaměstnance Grantové agentury České republiky předseda Grantové
agentury České republiky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí na odpovídající
služební nebo pracovní místo podle schválené systemizace podle odstavce 1 a na ni navazující
organizační struktury; doba, na niž bylo sjednáno trvání pracovního poměru tohoto
zaměstnance s Grantovou agenturou České republiky, tím není dotčena. Zaměstnanec
zařazený na služební místo je oprávněn vykonávat činnosti, které zahrnuje státní služba, a
přísluší mu plat podle zákona o státní službě.
(5) Dosavadní zaměstnanec, který je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, které
je služebním místem představeného, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za
státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a představeného. Službu na
služebním představeného může vykonávat nejdéle do doby, než bude toto služební místo
obsazeno na základě výsledku výběrového řízení podle zákona o státní službě vyhlášeného
nejpozději 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele sekce, nebo
nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele odboru
nebo vedoucího oddělení. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se
započítává doba trvání pracovního poměru v Grantové agentuře České republiky, který vzniku
služebního poměru bezprostředně předcházel. U tohoto státního zaměstnance platí, že
vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část
úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda
Grantové agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení. Představený podle věty první
složí do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona služební slib před předsedou
Grantové agentury České republiky; nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítne-li jej složit nebo
jej složí s výhradou, služební poměr mu zanikne.
(4) Dosavadního zaměstnance Grantové agentury České republiky předseda
Grantové agentury České republiky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí na
odpovídající pracovní místo podle schválené systemizace podle odstavce 1 a na ni
navazující organizační struktury. Je-li zaměstnanec podle věty první zařazen na
systemizované místo státního zaměstnance, platí, že dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické
zkoušky pro obor specializace vyžadovaný na takovém místě; předseda Grantové
agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení.
(5) Dosavadní zaměstnanec, který je podle odstavce 4 zařazen na pracovní místo
vedoucího státního zaměstnance, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za
70
vedoucího státního zaměstnance v pracovním poměru na dobu neurčitou. Práci na tomto
pracovním místě může vykonávat nejdéle do doby, než bude toto místo obsazeno na
základě výsledku výběrového řízení podle zákona o státních zaměstnancích vyhlášeného
nejpozději 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o vrchního
ředitele sekce, nebo nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
jedná-li se o ředitele odboru nebo vedoucího oddělení.
(6) Dosavadní zaměstnanec, který byl u Grantové agentury České republiky v
pracovním poměru na dobu neurčitou a je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, má
nárok být přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, jestliže
a) splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru a
b) požádá předsedu Grantové agentury České republiky o přijetí do služebního poměru
písemně nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo jestliže nekoná
práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance podle zákoníku práce, do 2 měsíců
ode dne odpadnutí této překážky.
(7) Vznik služebního poměru podle odstavce 5 se řídí § 23 a 30 až 32 zákona o státní
službě.
(8) Dosavadnímu zaměstnanci, který je přijat do služebního poměru podle odstavce 6,
zaniká přijetím do služebního poměru jeho pracovní poměr. Do doby trvání služebního
poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Grantové
agentuře České republiky, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel.
(9) U zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru podle odstavce 6, platí, že
vznikem služebního poměru pracovního úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a
zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo
zařazen; předseda Grantové agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení.
(10) Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 o přijetí do služebního
poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu neurčitou uplynutím 2 let ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona; to nevylučuje skončení pracovního poměru před tímto dnem podle
pracovněprávních předpisů. Do doby zániku nebo skončení pracovního poměru smí na
služebním místě vykonávat činnosti podle § 5 zákona o státní službě.
(11) Odstavec 10 se použije obdobně i v případě, že dosavadní zaměstnanec uvedený v
odstavci 6 požádal o přijetí do služebního poměru, ale nebyl do něj přijat proto, že nesplňuje
předpoklady pro přijetí do služebního poměru; v tomto případě mu přísluší odstupné podle
pracovněprávních předpisů.
(12) Vznikl-li podle odstavce 5 nebo 6 služební poměr osobě, která přede dnem jeho
vzniku dovršila věk 70 let, skončí uplynutím kalendářního roku, v němž tento služební poměr
vznikl.
(13) Pro přechod dosavadních zaměstnanců Grantové agentury České republiky do
služebního poměru podle zákona o státní službě se použijí § 197 a 198 zákona o státní službě.
71
§ 99
(1) Návrh první systemizace služebních a pracovních míst Technologické agentury
České republiky předseda Technologické agentury České republiky po projednání s
Ministerstvem financí předloží Ministerstvu vnitra do 1 měsíce ode dne vyhlášení tohoto
zákona, ne však dříve, než je termín stanovený podle § 17 odst. 2 zákona o státní službě pro
předložení návrhů systemizace pro rok 2027 jednotlivými služebními orgány.
(1) Návrh první systemizace míst Technologické agentury České republiky
předseda Technologické agentury České republiky po projednání s Ministerstvem
financí předloží Úřadu vlády České republiky podle zákona o státních zaměstnancích ve
lhůtě pro předložení návrhů systemizace pro rok 2027.
(2) Pokud návrh systemizace podle odstavce 1 nebude schválen před 1. lednem 2027,
bude v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti systemizace
podle odstavce 1 systemizace tvořena pracovními místy a organizační struktura tvořena
organizační strukturou Technologické agentury České republiky podle zákona č. 130/2002
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců
České republiky zařazených ke dni bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto
zákona k výkonu práce v Technologické agentuře České republiky přechází dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona na Technologickou agenturu České republiky podle tohoto zákona.
(4) Dosavadního zaměstnance Technologické agentury České republiky předseda
Technologické agentury České republiky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí na
odpovídající služební nebo pracovní místo podle schválené systemizace podle odstavce 1 a na
ni navazující organizační struktury; doba, na niž bylo sjednáno trvání pracovního poměru
tohoto zaměstnance s Technologickou agenturou České republiky, tím není dotčena.
Zaměstnanec zařazený na služební místo je oprávněn vykonávat činnosti, které zahrnuje státní
služba, a přísluší mu plat podle zákona o státní službě.
(5) Dosavadní zaměstnanec, který je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, které
je služebním místem představeného, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za
státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a představeného. Službu na
služebním místě představeného může vykonávat nejdéle do doby, než bude toto služební
místo obsazeno na základě výsledku výběrového řízení podle zákona o státní službě
vyhlášeného nejpozději 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele
sekce, nebo nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o
ředitele odboru nebo vedoucího oddělení. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního
zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Technologické agentuře České
republiky, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel. U tohoto státního
zaměstnance platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické
zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební
místo zařazen; předseda Technologické agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení.
Představený podle věty první složí do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
72
služební slib před předsedou Technologické agentury České republiky; nesloží-li služební slib
ve lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu zanikne.
(4) Dosavadního zaměstnance Technologické agentury České republiky předseda
Technologické agentury České republiky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí
na odpovídající pracovní místo podle schválené systemizace podle odstavce 1 a na ni
navazující organizační struktury. Je-li zaměstnanec podle věty první zařazen na
systemizované místo státního zaměstnance, platí, že dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické
zkoušky pro obor specializace vyžadovaný na takovém místě; předseda Technologické
agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení.
(5) Dosavadní zaměstnanec, který je podle odstavce 4 zařazen na pracovní místo
vedoucího státního zaměstnance, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za
vedoucího státního zaměstnance v pracovním poměru na dobu neurčitou. Práci na tomto
pracovním místě může vykonávat nejdéle do doby, než bude toto místo obsazeno na
základě výsledku výběrového řízení podle zákona o státních zaměstnancích vyhlášeného
nejpozději 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o vrchního
ředitele sekce, nebo nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
jedná-li se o ředitele odboru nebo vedoucího oddělení.
(6) Dosavadní zaměstnanec, který byl u Technologické agentury České republiky v
pracovním poměru na dobu neurčitou a je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, má
nárok být přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, jestliže
a) splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru a
b) požádá předsedu Technologické agentury České republiky o přijetí do služebního poměru
písemně nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo jestliže nekoná
práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance podle zákoníku práce, do 2 měsíců
ode dne odpadnutí této překážky.
(7) Vznik služebního poměru podle odstavce 5 se řídí § 23 a 30 až 32 zákona o státní
službě.
(8) Dosavadnímu zaměstnanci, který je přijat do služebního poměru podle odstavce 6,
zaniká přijetím do služebního poměru jeho pracovní poměr. Do doby trvání služebního
poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v
Technologické agentuře České republiky, který vzniku služebního poměru bezprostředně
předcházel.
(9) U zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru podle odstavce 6, platí, že
vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část
úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda
Technologické agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení.
(10) Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 o přijetí do služebního
poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu neurčitou uplynutím 2 let ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona; to nevylučuje skončení pracovního poměru před tímto dnem podle
73
pracovněprávních předpisů. Do doby zániku nebo skončení pracovního poměru smí na
služebním místě vykonávat činnosti podle § 5 zákona o státní službě.
(11) Odstavec 10 se použije obdobně i v případě, že dosavadní zaměstnanec uvedený v
odstavci 6 požádal o přijetí do služebního poměru, ale nebyl do něj přijat proto, že nesplňuje
předpoklady pro přijetí do služebního poměru; v tomto případě mu přísluší odstupné podle
pracovněprávních předpisů.
(12) Vznikl-li podle odstavce 5 nebo 6 služební poměr osobě, která přede dnem jeho
vzniku dovršila věk 70 let, skončí uplynutím kalendářního roku, v němž tento služební poměr
vznikl.
(13) Pro přechod dosavadních zaměstnanců Technologické agentury České republiky
do služebního poměru podle zákona o státní službě se použijí § 197 a 198 zákona o státní
službě.
74