Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDQK9WKJD najdete zde
6
II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Cílem návrhu zákona je přijetí dvou zásadních parametrických změn v systému důchodového pojištění:
1) zkrácení potřebné doby důchodového pojištění pro vznik nároku na tzv. řádný starobní důchod z 35 let na 25 let, a
2) zrušení právní úpravy, na jejímž základě se má od roku 2027 přestat valorizovat část procentní výměry starobního důchodu odpovídající tzv. výchovnému.
Účinnost navrhované právní úpravy má nastat od 1. ledna 2027.
O vyjádření k předloženému návrhu zákona byla požádána ministerstva práce a sociálních věcí, financí, vnitra, obrany a kultury. Nad rámec oslovených resortů zaslala své vyjádření také vedoucí Úřadu vlády České republiky.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zaslalo vyjádření, v němž doporučuje vládě zaujmout k předloženému návrhu zákona neutrální stanovisko.
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle svého vyjádření v souladu s programovým prohlášením vlády připravuje novelu zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, která se bude situací starobních důchodců zabývat komplexněji. Zastavení rozvoje výchovného, byť komplikovanou cestou spočívající v jeho odečítání při každoroční valorizaci, považuje ministerstvo za účelné. Výchovné neumožňuje spravedlivé zohlednění podílu na péči obou rodičů, ve většině situací se do péče zapojují pozitivně oba rodiče. Proto je od roku 2027 nahrazeno tzv. oceněním za péči v podobě fiktivních vyměřovacích základů, které může zohlednit péči obou rodičů při jejich společném zapojení do péče. Nemá tedy podle ministerstva význam výchovné dále rozvíjet a zachovávat dlouhodobě jeho reálnou hodnotu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí dále ve svém vyjádření upozornilo též na rozpočtové dopady navrhované úpravy. Zkrácení potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod by podle ministerstva zvýšilo výdaje státního rozpočtu na důchody v prvních letech o cca 200 mil. Kč ročně, postupně by pak výdaje mohly narůstat až na 2 mld. Kč ročně. Návrat k valorizaci výchovného v rámci důchodu (tedy nikoli zvyšování u nově přiznaných důchodů) by pak zvýšil výdaje na důchody v prvním roce po zavedení o cca 300 mil. Kč, poté by postupně výdaje státního rozpočtu rostly až na cca 2,3 mld. Kč po 15 letech valorizace.
Ministerstvo práce a sociálních věcí závěrem svého vyjádření uvedlo, že i přes výše uvedené negativní rozpočtové dopady a další jím zmíněné výhrady k návrhu zákona, zejména výhrady k nedokonalému pojetí tzv. výchovného a jeho provedení, včetně jeho navrhovaných změn, lze souhlasit, že záměr zlepšit situaci žen v důchodovém věku, které vychovaly děti, je dobrý.
Ministerstvo financí ve svém stanovisku doporučuje vládě zaujmout k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko.
Zkrácení minimální doby důchodového pojištění z 35 let na 25 let podle ministerstva představuje významné změkčení podmínek, které se týkají změny při výpočtu vyměřovacího základu jednotlivce pro výpočet starobního důchodu. Jde o nastavení takového systému, který významně znevýhodňuje poplatníky, kteří po celou dobu své ekonomické aktivity poctivě pracují a pravidelně odvádějí pojistné do systému. Zkrácení minimální doby důchodového pojištění bude podle ministerstva podporovat nízkou ekonomickou aktivitu, spekulativní chování a rozvoj šedé ekonomiky. Lidé po odpracování potřebných let pro získání nároku na důchod tak nebudou odrazováni od práce načerno.
Ministerstvo financí dále ve svém vyjádření upozornilo, že přijetím předloženého návrhu zákona může u části budoucích příjemců starobního důchodu dojít ke snížení prvku zásluhovosti, neboť nově platí, že výše minimálního starobního důchodu musí odpovídat 20 % průměrné mzdy s tím, že základní výměra představuje 10 % průměrné mzdy a procentní, tedy zásluhová, výměra představuje 10 % průměrné mzdy. Tím, že dojde ke zkrácení potřebné minimální doby pro získání nároku na starobní důchod, bude klesat výše zásluhové části důchodu. V případě, že by tato část neodpovídala zákonné výši, tedy 10 % průměrné mzdy, bude automaticky tato složka důchodu dorovnána, což je nespravedlivé vůči ostatním, kteří museli odpracovat 35 let a povinně odvádět pojistné do systému.
Předkladatelé podle ministerstva zaměňují minimální důchod za plný důchod, jak je patrné z tabulky v důvodové zprávě. Česká republika má podle něj jednu z nejnižších povinných dob pojištění na "plný" důchod a pokud bychom přistoupili na argument rozdílu mezi minimální a plnou dávkou důchodového pojištění, musel by se změnit celý systém konstrukce těchto dávek, nikoliv jen doba pojištění.
Ministerstvo ve svém vyjádření dále uvedlo, že zkrácení minimální doby důchodového pojištění by v našem systému vedlo k nižší výši procentní části dávek. To by vedlo bez dalších opatření k vyššímu počtu seniorů ohrožených chudobou.
Navrhované změny podle ministerstva zásadním způsobem mění základní parametry důchodového pojištění, které mají významný dopad na státní rozpočet. S ohledem na probíhající konsolidaci veřejných financí a na připravované parametrické změny důchodového systému ve formě vládního návrhu zákona, považuje Ministerstvo financí za vhodné navrženou parametrickou úpravu důchodového systému v tuto chvíli odmítnout. Mimo jiné též proto, aby se předešlo riziku nekonzistence mezi jednotlivými paralelně připravovanými návrhy.
Ministerstvo vnitra je toho názoru, že takto zásadní úprava by měla být předložena cestou vládního návrhu s podrobným zhodnocením dopadů regulace a zohledněním potřeby konsolidace veřejných financí. Ve svém vyjádření doporučuje vládě zaujmout k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko.
Případné změny v oblasti důchodového pojištění je podle ministerstva nutné posuzovat v návaznosti na programové prohlášení vlády, v němž se předpokládá zastropování věku odchodu do důchodu a modifikace stávajících valorizačních vzorců. Předmětná problematika je tudíž v tuto chvíli především věcí politického uvážení s přihlédnutím k plánovaným reformám v průběhu tohoto volebního období, přičemž nekoordinované dílčí úpravy nelze považovat za žádoucí.
Za stěžejní pro formulaci stanoviska vlády považuje Ministerstvo vnitra stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí.
Ministerstvo obrany zaujalo k návrhu zákona neutrální postoj.
Ministerstvo obrany by podle svého vyjádření uvítalo zrušení odečítání částek výchovného pro valorizaci, což je jedna z důležitých součástí návrhu. Jde o pravidlo, které bylo stanoveno zákonem č. 417/2024 Sb. s účinností od 1. 1. 2027, podle něhož má být z valorizace procentní výměry prováděné od ledna nového kalendářního roku (popř. výjimečně od července v rámci tzv. mimořádné valorizace) vyčleněna částka přiznaného výchovného, nejvýše však částka 500 Kč za každé vychované dítě. U každého starobního důchodu, jehož součástí je výchovné za jedno nebo více dětí, dojde před provedením valorizace procentní výměry nejdříve k odečtení částky výchovného za dítě/děti, následně se procentní výměra snížená o tuto částku valorizuje a k této valorizované hodnotě se přičte nezvýšené výchovné za dítě/děti. Při příštím zvýšení, pravidelném (lednovém) nebo mimořádném (červencovém), se tento proces opakuje. Pokud nedojde k změně úpravy, bude tento postup poprvé použit při zvýšení vyplácených důchodů v lednu 2027, přičemž pro Ministerstvo obrany bude jeho aplikace velmi náročná, a to s ohledem na komplikovanost výpočtu, který je spojen s nadměrnou potřebou ručního zpracování.
Ministerstvo kultury zaslalo vyjádření, v němž doporučuje vládě zaujmout k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko.
S ohledem na předpokládaný demografický vývoj v České republice směřující k výraznému stárnutí populace a rostoucímu podílu seniorů na celkovém počtu obyvatel považuje Ministerstvo kultury za důležité, aby důchodový systém kladl důraz na zásluhovost vyplácených dávek a silný pocit odpovědnosti obyvatel za vlastní budoucnost. Proto pokládá za vhodné ponechat v platnosti stávající délku minimální doby pojištění, která činí 30 let, resp. 35 let včetně náhradních dob pojištění.
Pokud jde o valorizace, a to nejen tzv. výchovného, ale starobních důchodů obecně, programové prohlášení vlády předpokládá obnovení spravedlivého valorizačního vzorce, který zohlední inflaci a z ní plynoucí růst životních nákladů a bude reagovat také na růst reálných mezd. I s ohledem na další cíle vymezené v programovém prohlášení vlády považuje ministerstvo proto za vhodné, aby změny v oblasti důchodového systému byly připravovány a předkládány ve formě vládního návrhu zákona, nikoli návrhu poslaneckého.
Ministerstvo kultury považuje v uvedené věci za zásadní vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí.
Vedoucí Úřadu vlády ve svém stanovisku doporučuje vládě zaujmout k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko.
Konstatuje, že návrh zákona obsahuje v otázce snížení, resp. zkrácení minimální doby důchodového pojištění z 35 na 25 let, nesystémový krok, který postrádá logiku z hlediska našeho důchodového pojištění. I v mezinárodním srovnání je zřejmé, že stávající doba je správně nastavená, neboť v některých zemích je i vyšší. Současně předkladatelé neuvádí finanční dopady navrhované úpravy na udržitelnost systému.
Problematika výchovného by podle jejího vyjádření neměla být vůbec zařazena do materie důchodové problematiky. Výchovné by mělo být řešeno systémově v rámci rodinné politiky, státních dávek a daňového zvýhodnění, nikoliv způsobem, jak je v současnosti obsaženo v zákoně o důchodovém pojištění.
Na základě zaslaných vyjádření se navrhuje, aby vláda k předloženému návrhu zákona zaujala nesouhlasné stanovisko.