Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDQKA3C4N najdete zde


                PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

                    POSLANECKÁ SNĚMOVNA

                                              10. volební období

                75/0

Návrh poslanců Petra Hladíka, Bohuslava Niemiece, Václava Pláteníka,
 Moniky Brzeskové, Jany Filipovičové, Marie Krškové, Jany Krutákové,
Gabriely Svárovské a Heleny Langšádlové na vydání zákona, kterým se

  mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
                   (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

                       Zástupce předkladatele: Hladík P. a další
                       Doručeno poslancům: 16. ledna 2026 v 14:52
Návrh zákona poslance Petra Hladíka, Bohuslava Niemiece, Václava Pláteníka,
     Moniky Brzeskové, Jany Filipovičové, Marie Krškové, Jany Krutákové,
                       Gabriely Svárovské a Heleny Langšádlové

                                                   ZÁKON

                                             ze dne ……… 2026,

kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon),
                                       ve znění pozdějších předpisů

        Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

                                                        Čl. I

        Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění
zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb.,
zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb.,
zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb.,
zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb.,
zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb.,
zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb.,
zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb.,
zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 113/2018 Sb., zákona č. 312/2019 Sb.,
zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb.,
zákona č. 364/2021 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 182/2024 Sb. a zákona č. 70/2025 Sb.,
se mění takto:

1. Za § 55c se vkládají nové § 55d a § 55e, které včetně nadpisů znějí:

                                                      „§ 55d

                             Soustava domovních čistíren odpadních vod

(1) Soustavou domovních čistíren odpadních vod se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý
systém čistíren odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel, prostřednictvím kterých jsou
systematicky zneškodňovány odpadní vody ze zastavěného území obce nebo jeho části, kdy
vlastníkem je obec nebo jiná právnická osoba, která je z více než 50 % ovládána územním
samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí.

(2) Vlastník nebo provozovatel soustavy domovních čistíren odpadních vod může provozovat
domovní čistírnu odpadních vod, která není součástí soustavy domovních čistíren odpadních
vod podle odstavce 1, na základě smlouvy s jejím vlastníkem.

(3) Je-li soustava domovních čistíren odpadních vod připojena na kanalizaci pro veřejnou
potřebu, podléhá její provozování zvláštnímu právnímu předpisu.
                                                      § 55e

      Práva a povinnosti při provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod

(1) Vlastník soustavy domovních čistíren odpadních vod je povinen zajistit její plynulé a
bezpečné provozování.

(2) Vlastník soustavy domovních čistíren odpadních vod může uzavřít veřejnoprávní smlouvu
o provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod s provozovatelem soustavy
domovních čistíren odpadních vod.

(3) Provozovatelem soustavy domovních čistíren odpadních vod je osoba, která zajišťuje
provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod podle požadavků na provozování
soustavy domovních čistíren odpadních vod stanovených tímto zákonem.

(4) Provozováním soustavy domovních čistíren odpadních vod se rozumí souhrn činností,
kterými se zajišťuje koordinované čištění odpadních vod z jednotlivých staveb zastavěného
území obce nebo jeho části, zejména dodržování technologických postupů čištění a vypouštění
odpadních vod stanovených výrobcem čistíren odpadních vod, dodržování provozních řádů,
vedení provozní dokumentace a další související činnosti.

(5) Provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod musí být zajišťováno
prostřednictvím odborně způsobilé osoby. Odborně způsobilou osobou je fyzická osoba, která
má

a) středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou v oboru vzdělání obsahově zaměřeném
na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 4 roky odborné praxe v oboru
vodovody a kanalizace, nebo

b) vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti
vzdělávání zaměřené na vodovody a kanalizace nebo v příbuzné oblasti a nejméně 2 roky
odborné praxe v oboru vodovody a kanalizace.

(6) Vlastník soustavy domovních čistíren odpadních vod je oprávněn za účelem kontroly,
údržby nebo stavebních úprav domovních čistíren odpadních vod tvořících soustavu
domovních čistíren odpadních vod vstupovat na přímo dotčené cizí pozemky. Stejné oprávnění
má i provozovatel soustavy domovních čistíren odpadních vod za účelem plnění povinností
spojených s provozováním soustavy domovních čistíren odpadních vod.

(7) Právo podle odstavce 6 musí být vykonáváno tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv
vlastníků pozemků a staveb. Za tímto účelem je vlastník nebo provozovatel soustavy
domovních čistíren odpadních vod povinen svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu
vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího
stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Výkon tohoto práva musí být prováděn též tak,
aby co nejméně omezoval osoby užívající stavbu nebo pozemek, na němž se domovní čistírna
odpadních vod nachází.

(8) V případě poruchy domovní čistírny odpadních vod se pro vstup na přímo dotčené cizí
pozemky použije postup podle odstavců 6 a 7 obdobně, pokud ze smluvního vztahu mezi
vlastníkem soustavy domovních čistíren odpadních vod a vlastníkem pozemku nebo stavby
nevyplývá něco jiného.“.

                                                             2
2. V § 108 odstavci 3 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které zní:
„o) soustav domovních čistíren odpadních vod (§ 55d a 55e),“.
Dosavadní písmena o) až x) se označují jako písmena p) až y).
3. V § 125a odst. 1 se za písmeno p) vkládají nová písmena q) a r), která znějí:
„q) v rozporu s § 55e odst. 5 provozuje soustavu domovních čistíren bez odborně způsobilé
osoby,
r) neoznámí svůj vstup na cizí pozemek nebo neuvede po skončení prací pozemek nebo stavbu
do přechozího stavu podle § 55e odst. 7,“.
Dosavadní písmena q) až x) se označují jako písmena s) až z).
4. V § 125a odst. 2 písm. a) se slova „q) nebo r)“ nahrazují slovy „s) nebo t)“.
5. V § 125a odst. 2 písm. b) se text „u)“ nahrazuje textem „w)“.
6. V § 125a odst. 2 písm. c) se slova „s), t) nebo w)“ nahrazují slovy „r), u), v) nebo y)“.
7. V § 125a odst. 2 písm. d) se za text „p)“ vkládá text „, q)“ a text „x)“ se nahrazuje textem
„z)“.
8. V § 125a odst. 2 písm. e) se text „v)“ nahrazuje textem „x)“.

                                                      Čl. II
                                                   Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni
vyhlášení.

                                                             3
                                         DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. OBECNÁ ČÁST

a) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k
zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh reaguje na nedostatečnou platnou právní úpravu tzv. individuálních zdrojů znečištění,
resp. domovních čistíren odpadních vod (dále jen „DČOV“). Cílem návrhu je proto zavedení
jednotných požadavků na provozování DČOV (do kapacity 50 EO) a jejich soustav, neboť tento
způsob likvidace odpadních vod se v posledních letech stal systémovým řešením v kategorii
zejm. menších obcí (s produkovaným znečištěním do 1000 EO). Cílem navrhované úpravy je
pak zejména stanovit jasná pravidla na provozování těchto soustav, a to ve smyslu zajištění
odborné úrovně provozování, dlouhodobé udržitelnosti celého systému a zejména pak ve
smyslu zaručení dlouhodobé úrovně čištění odpadních vod, které jsou prostřednictvím soustavy
DČOV zneškodňovány. Návrh dále stanoví, že vlastníkem je jeden subjekt, a to obec či jiná
právnická osoba. Touto je myšlena zejména vodárenská společnost zabývající se provozováním
vodohospodářské infrastruktury.

Navrhovaná právní úprava neřeší personální otázky a z jejího obsahu nelze posuzovat otázky
diskriminace a rovného postavení žen a mužů.

b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů
navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava vychází z potřeby vytvořit jednotný rámec pro provozování soustav
DČOV, které se staly významným prvkem vodohospodářské infrastruktury zejména v menších
obcích. Hlavními principy jsou:

    • jednotné provozní požadavky pro soustavy DČOV,

    • profesionalizace provozu prostřednictvím stanovení vlastníka soustavy (obec nebo
         právnická osoba), čímž se posílí odpovědnost za řádný provoz a údržbu,

    • udržitelnost systému – právní úprava má zajistit, aby soustavy DČOV byly provozovány
         efektivně, odborně a v souladu s požadavky ochrany životního prostředí.

Navrhovaná právní úprava neřeší personální otázky a z jejího obsahu nelze posuzovat otázky
diskriminace a rovného postavení žen a mužů.

c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Dosavadní právní úprava neobsahuje dostatečně konkrétní pravidla pro provozování soustav
DČOV, což v praxi vede k rozdílným postupům a nerovnoměrnému zajištění kvality čištění

                                                             4
odpadních vod. Vzhledem k rostoucímu významu těchto soustav v menších obcích je nezbytné
stanovit jednotný právní rámec, který:

    • zajistí odbornou úroveň provozování,

    • posílí právní jistotu obcí a provozovatelů,

    • umožní efektivní kontrolu a dohled ze strany vodoprávních úřadů,

    • přispěje k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví.

d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh je v
souladu s čl. 7 Ústavy, který ukládá státu povinnost dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a
ochranu životního prostředí. Návrh nezasahuje do základních práv a svobod jednotlivců, neboť
upravuje pouze technické a organizační podmínky provozování soustav DČOV.

e) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva
Evropské unie

Navrhovaná novela není v rozporu s předpisy Evropské unie. Návrh není v rozporu s
judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva
Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace).

Navrhovaná novela není transpoziční. Z předpisů Evropské unie jsou pro navrhovanou úpravu
relevantní:

    • Směrnice Rady č. 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních
         vod,

    • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se
         stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky,

    • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o
         normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení
         směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a
         změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES,

    • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se
         mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní
         politiky,

    • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006
         o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu,

    • Směrnice Komise 2014/80/EU ze dne 20. června 2014, kterou se mění příloha II
         směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před
         znečištěním a zhoršováním stavu,

                                                             5
    • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o
         kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a
         následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES,

    • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se
         stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání
         pesticidů,

    • Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o
         jakosti vody určené k lidské spotřebě.

f) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je
Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními závazky České republiky v oblasti
ochrany životního prostředí a vodního hospodářství.

g) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále
sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel,
zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a
dopady na životní prostředí

Již nyní mají vlastníci individuálních systémů povinnost zajistit čištění odpadních vod a
ochranu životního prostředí na úrovni stokových soustavy, tudíž se neočekávají přímé dopady
ve smyslu navýšení investičních nákladů pro vlastníky soustav DČOV. Navýšení provozních
nákladů je možné předpokládat v případě nutnosti nově zajistit odborně způsobilou osobu, která
bude dodržování postupů pro plynulé a bezpečné provozování soustavy zajišťovat. S ohledem
na možnosti zajistit plnění této role interně a očekávanou nepravidelnou časovou náročnost
těchto činností se navýšení těchto nákladů na státní rozpočet očekává jako spíše marginální.

Aby byly individuální systémy ČOV udržitelné, musí poskytovat odpovídající úroveň ochrany
vodního prostředí a musí být řádně provozována v souladu s požadavky vodního zákona a jeho
prováděcích předpisů. Systémy musí být dobře navržené, robustní a vhodné pro místní
podmínky. Řádná údržba jednotlivých systémů, na kterou opatření směřuje, je zaručována v
tomto případě odborně způsobilou osobou.

h) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních
údajů

Návrh zákona nemá žádné dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

i) Zhodnocení korupčních rizik

Návrh zákona nemá žádná korupční rizika.

j) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona nemá dopady na bezpečnost nebo obranu České republiky.

k) Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem
na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny

                                                             6
samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem
na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi
prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů; zhodnocení
musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo
očekávaného vývoje, s využitím statistických nebo jiných údajů, jsou-li tyto údaje k
dispozici

Návrh nemá dopady na rodiny ani na hendikepované členy rodiny či rodiny samoživitelů,
rodiny se třemi a více dětmi.

l) Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Úprava týkající se soustav DČOV nebude mít přímé dopady ve smyslu navýšení investičních
nebo provozních nákladů pro vlastníky soustav DČOV. Již nyní mají vlastníci individuálních
systémů povinnost zajistit čištění odpadních vod a ochranu životního prostředí na úrovni
stokových soustav.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na rozpočty územních samosprávních celků.

m) Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé
legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu
specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování
(digitální vyloučení)

Návrh je v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.

2. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K Čl. I (Změna vodního zákona)

K bodu 1 (k § 55d a 55e)

Ustanovení § 55d a 55e zavádí definici soustav domovních čistíren odpadních vod (dále jen
„DČOV“) a pravidla pro provozování těchto soustav.

Platná právní úprava tzv. individuálních zdrojů znečištění, resp. DČOV se jeví jako
nedostatečná. Cílem návrhu je proto zavedení jednotných požadavků na soustav DČOV (do
kapacity 50 EO), neboť tento způsob likvidace odpadních vod se v posledních letech stal
systémovým řešením zejména u menších obcí (s produkovaným znečištěním do 1000 EO).
Cílem navrhované úpravy je stanovit jasná pravidla na provozování těchto soustav, a to ve
smyslu zajištění odborné úrovně provozování, dlouhodobé udržitelnosti celého systému a
zejména ve smyslu zaručení dlouhodobé úrovně čištění odpadních vod, které jsou
prostřednictvím soustavy DČOV zneškodňovány. Návrh dále stanoví, že vlastníkem je jeden
subjekt, a to obec či jiná právnická osoba. V praxi jí bude zejména vodárenská společnost
zabývající se provozováním vodohospodářské infrastruktury.

K § 55d (Soustava domovních čistíren odpadních vod)

Pro účely vodního zákona se definuje soustava DČOV, zároveň je stanoveno, že vlastníkem je
jeden subjekt, a to obec či jiná právnická osoba. Touto je myšlena zejména vodárenská

                                                             7
společnost zabývající se provozováním vodohospodářské infrastruktury. Není přitom
vyloučena možnost, aby vlastník soustavy DČOV provozoval i další zařízení, jejichž není
vlastníkem, je-li tak činěno na základě smlouvy mezi vlastníkem soustavy DČOV a vlastníkem
DČOV, která není součástí soustavy. Disponuje-li obec kanalizací pro veřejnou potřebu
nezakončenou obecní ČOV, stává se soustava DČOV součástí této kanalizace a je nutné ji
provozovat podle požadavků stanovených zákonem o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou
potřebu (odst. 3).

K § 55e (Práva a povinnosti při provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod)

K odstavci 1

Ustanovení upravuje práva a povinnosti vlastníka soustavy DČOV při jejím provozování. Jedná
se o povinnost zajistit plynulé a bezpečné provozování soustavy DČOV.

K odstavcům 2 až 5

Definují se nové pojmy „provozovatel“ a „provozování soustavy DČOV“. Soustavu DČOV lze
provozovat pouze prostřednictvím odborně způsobilé osoby, přičemž touto odborně způsobilou
osobou může být i vlastník soustavy DČOV sám, pakliže splňuje požadavky na odbornou
způsobilost podle odstavce 5 písm. a) nebo b). Vlastník soustavy DČOV může rovněž uzavřít
smlouvu o provozování soustavy DČOV s odborně způsobilou osobou a provozovat soustavu
DČOV jejím prostřednictvím.

K odstavcům 6 a 7

Vlastník soustavy DČOV, jakož i její provozovatel dále disponují právem kontroly, údržby a
stavebních úprav DČOV tvořících soustavu DČOV a za tímto účelem může vstupovat na přímo
dotčené cizí pozemky. Tato práva musí být vykonávána tak, aby co nejméně zatěžovala
vlastníky dotčených pozemků a staveb, resp. osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě
smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby, popř. další osoby, které užívají tyto pozemky nebo
stavby s jeho souhlasem.

K odstavci 8

Stanovuje se postup pro případ poruchy DČOV, kdy není-li smluvně mezi vlastníkem DČOV a
vlastníkem pozemku nebo stavby ujednáno jinak, platí pro vstup na přímo dotčené cizí pozemky
obdobně povinnosti uvedené v odstavcích 6 a 7. Vlastník nebo provozovatel soustavy DČOV
je tedy povinen svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po
skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem
nedohodne jinak. Právo vstupu na pozemky musí být vykonáváno tak, aby bylo co nejméně
zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb. Ustanovení je dispozitivní, tzn. že vlastník,
resp. provozovatel soustavy DČOV a vlastník dotčeného pozemku či stavby si mohou
podmínky vstupu dohodnout i jinak.

K bodu 2 [(k § 108 odst. 3 písm. o)]

Stanovuje se působnost MŽP k problematice soustav DČOV.

K bodům 3 až 8 [(k §125a odst. 1 písm. q) a r) a § 125a odst. 2]

                                                             8
Navrhují se sankce za porušení povinností stanovených vlastníku nebo provozovateli soustavy
DČOV. Za provozování soustavy DČOV bez odborně způsobilé osoby lze uložit pokutu až do
výše 500 000 Kč. Výše sankce byla zvolena s ohledem na podobně závažný přestupek, kterým
je nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami bez povolení [(§ 125a odst. 1 písm. b)].
Za neoznámení vstupu na cizí pozemek nebo neuvedení pozemku anebo stavby po skončení
prací do přechozího stavu lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč. Výše sankce v případě
tohoto přestupku byla zvolena s ohledem na srovnatelné jednání právnické osoby, jíž bylo
uloženo opatření k nápravě, přičemž tato osoba neuvede pozemek nebo stavbu při odstraňování
závadného stavu do předchozího stavu [(§ 125h odst. 2 písm. c)].

K Čl. II (Účinnost)
Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni
vyhlášení. Důvodem nastavení účinnosti tzv. klouzavým způsobem je – v souladu s § 9 odst. 2
zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů
vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů
a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů – naléhavý obecný zájem spočívající v
potřebě co nejrychlejšího zajištění jednotného právního rámce pro provozování soustav DČOV,
a tím i v ochraně vodního prostředí a veřejného zdraví.

V Praze dne 13. 01. 2026

Předkladatelé:
Mgr. Petr Hladík – podepsáno elektronicky
Ing. Bohuslav Niemiec – podepsáno elektronicky
Mgr. Václav Pláteník, M.A., LL.M. – podepsáno elektronicky
Mgr. Monika Brzesková – podepsáno elektronicky
Ing. Jana Filipovičová – podepsáno elektronicky
Ing. Mgr. Marie Kršková – podepsáno elektronicky
Ing. Jana Krutáková – podepsáno elektronicky
Mgr. Gabriela Svárovská, Ph.D. – podepsáno elektronicky
Mgr. Helena Langšádlová – podepsáno elektronicky

                                                             9
      Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
             některých zákonů (vodní zákon), s vyznačením navrhovaných změn

                                                      § 55d
                             Soustava domovních čistíren odpadních vod

(1) Soustavou domovních čistíren odpadních vod se pro účely tohoto zákona rozumí
souvislý systém čistíren odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel, prostřednictvím
kterých jsou systematicky zneškodňovány odpadní vody ze zastavěného území obce nebo
jeho části, kdy vlastníkem je obec nebo jiná právnická osoba, která je z více než 50 %
ovládána územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí.

(2) Vlastník nebo provozovatel soustavy domovních čistíren odpadních vod může
provozovat domovní čistírnu odpadních vod, která není součástí soustavy domovních
čistíren odpadních vod podle odstavce 1, na základě smlouvy s jejím vlastníkem.

(3) Je-li soustava domovních čistíren odpadních vod připojena na kanalizaci pro veřejnou
potřebu, podléhá její provozování zvláštnímu právnímu předpisu.

                                                      § 55e
      Práva a povinnosti při provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod

(1) Vlastník soustavy domovních čistíren odpadních vod je povinen zajistit její plynulé
a bezpečné provozování.

(2) Vlastník soustavy domovních čistíren odpadních vod může uzavřít veřejnoprávní
smlouvu o provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod s provozovatelem
soustavy domovních čistíren odpadních vod.

(3) Provozovatelem soustavy domovních čistíren odpadních vod je osoba, která
zajišťuje provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod podle požadavků na
provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod stanovených tímto zákonem.

(4) Provozováním soustavy domovních čistíren odpadních vod se rozumí souhrn
činností, kterými se zajišťuje koordinované čištění odpadních vod z jednotlivých staveb
zastavěného území obce nebo jeho části, zejména dodržování technologických postupů
čištění a vypouštění odpadních vod stanovených výrobcem čistíren odpadních vod,
dodržování provozních řádů, vedení provozní dokumentace a další související činnosti.
(5) Provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod musí být zajišťováno
prostřednictvím odborně způsobilé osoby. Odborně způsobilou osobou je fyzická osoba,
která má

a) středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou v oboru vzdělání obsahově
zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 4 roky odborné
praxe v oboru vodovody a kanalizace, nebo
b) vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo doktorském studijním programu v
oblasti vzdělávání zaměřené na vodovody a kanalizace nebo v příbuzné oblasti a nejméně
2 roky odborné praxe v oboru vodovody a kanalizace.

(6) Vlastník soustavy domovních čistíren odpadních vod je oprávněn za účelem
kontroly, údržby nebo stavebních úprav domovních čistíren odpadních vod tvořících
soustavu domovních čistíren odpadních vod vstupovat na přímo dotčené cizí pozemky.
Stejné oprávnění má i provozovatel soustavy domovních čistíren odpadních vod za účelem
plnění povinností spojených s provozováním soustavy domovních čistíren odpadních vod.

(7) Právo podle odstavce 6 musí být vykonáváno tak, aby bylo co nejméně zasahováno
do práv vlastníků pozemků a staveb. Za tímto účelem je vlastník nebo provozovatel
soustavy domovních čistíren odpadních vod povinen svůj vstup na cizí pozemek nebo
stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést
do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Výkon tohoto práva musí
být prováděn též tak, aby co nejméně omezoval osoby užívající stavbu nebo pozemek, na
němž se domovní čistírna odpadních vod nachází.

(8) V případě poruchy domovní čistírny odpadních vod se pro vstup na přímo dotčené cizí
pozemky použije postup podle odstavců 6 a 7 obdobně, pokud ze smluvního vztahu mezi
vlastníkem soustavy domovních čistíren odpadních vod a vlastníkem pozemku nebo
stavby nevyplývá něco jiného.

                                                    § 108

                           Ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad
(1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonává působnost ústředního vodoprávního
úřadu Ministerstvo zemědělství.
(2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí uplatňují stanoviska k politice
územního rozvoje, územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu
opatření o stavební uzávěře, je-li jeho pořizovatelem krajský úřad jako úřad územního
plánování nebo Ministerstvo pro místní rozvoj.
(3) Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve
věcech
a) ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, a to

                                                             2
1. povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních [§ 8 odst. 1
písm. c)],

2. povolení k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a
k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm.
e)],

3. povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo
prioritních nebezpečných látek do kanalizací (§ 16),

4. souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. e) a i),

5. stanovení minimálního zůstatkového průtoku a uložení povinnosti osadit na vodním díle
cejch nebo vodní značku a povinnosti pravidelně měřit minimální zůstatkový průtok a podávat
vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 36),

6. stanovení minimální hladiny podzemních vod a uložení povinnosti předložit návrh jímacího
řádu, popřípadě povinnosti pravidelně měřit hladinu podzemních vod, způsobu měření a
povinnosti podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 37),

7. činnosti při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních a
přebírání výsledků měření objemu vypouštěných vod a míry jejich znečištění (§ 38),

8. přípravy návrhu prováděcího předpisu, kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného
znečištění vod (§ 31, 32, 33, 35 a 38),

b) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod společně s Ministerstvem
zemědělství (§ 21 a 22),

c) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod prostřednictvím jím zřízených
pověřených odborných subjektů (§ 21),

d) tvorby a vedení informačního systému společně s Ministerstvem zemědělství podle tohoto
zákona (§ 19 a 22),

e) sestavování a schvalování plánů v oblasti vod a sestavování programů opatření společně
s Ministerstvem zemědělství (§ 24 až 26),

f) posuzování plánů v oblasti vod z hlediska vlivu na životní prostředí (§ 24 a 25),

g) chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),

h) ochrany vodních zdrojů (§ 29 a 30),

i) citlivých oblastí (§ 32),

j) zranitelných oblastí, s výjimkou přezkoumávání akčního programu, (§ 33),

k) stanovení opatření k nápravě při nevyhovující jakosti povrchových vod využívaných ke
koupání (§ 34 odst. 2),

l) stanovení povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a
dalších vodních živočichů společně s Ministerstvem zemědělství (§ 35),

m) ochrany jakosti povrchových nebo podzemních vod před závadnými látkami (§ 39),

                                                             3
n) zneškodňování havárií (§ 41) a odstraňování jejich škodlivých následků (§ 42),
o) soustav domovních čistíren odpadních vod (§ 55d a 55e),
o) p) ochrany před povodněmi (§ 63 až 87),
p) q) řízení Českého hydrometeorologického ústavu (§ 73),
q) r) zvládání sucha a stavu nedostatku vody společně s Ministerstvem zemědělství (§ 87a až
87m),
r) s) poplatků za odběr podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (hlava XI díl 1),
s) t) poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních (hlava XI díly
2 a 3),
t) u) spolupráce s orgány krajů v přenesené působnosti ve věcech ochrany množství a jakosti
hraničních vod (§ 107),
u) v) řízení České inspekce životního prostředí (§ 112),
v) w) řízení základního a aplikovaného výzkumu v oblasti ochrany množství a jakosti vod,
w) x) plnění úkolů vyplývajících ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti ochrany vod,
podávání zpráv o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinování převzetí
a zavádění legislativy Evropských společenství v oblasti vod společně s Ministerstvem
zemědělství,
x) y) zajišťování koordinace plánů v oblasti vod a programů opatření v rámci mezinárodní
spolupráce ochrany vod v oblastech povodí Labe, Dunaje a Odry.
(4) Ministerstvo dopravy vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech
užívání povrchových vod k plavbě (§ 7).
(5) Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž
je založena působnost újezdních úřadů podle § 105 odst. 2.

                                                     § 125a
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení nebo
zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4,
b) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání
s vodami,
c) provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
d) v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace
odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky,
e) provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu
nebo v rozporu s ním,

                                                             4
f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2,
g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,
h) neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením obecné
povahy podle § 30 odst. 10,
i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,
j) vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy geneticky nevhodných nebo neprověřených populací
přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,
k) vypustí důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s § 38 odst. 5,
l) nepředloží doklady o odvozu odpadních vod podle § 38 odst. 7,
m) vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných
závadných látek, s výjimkou nebezpečných závadných látek podle části II bodů 3 a 10 přílohy
č. 1 k tomuto zákonu, do vod povrchových bez povolení k nakládání s vodami nebo do vod
podzemních,
n) v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby
nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí,
o) poruší zákaz mytí motorového vozidla nebo provozního mechanismu podle § 39 odst. 9,
p) poruší zákaz podle § 46 odst. 1,
q) v rozporu s § 55e odst. 5 provozuje soustavu domovních čistíren bez odborně způsobilé
osoby,
r) neoznámí svůj vstup na cizí pozemek nebo neuvede po skončení prací pozemek nebo
stavbu do přechozího stavu podle § 55e odst. 7,
q) s) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle § 58 odst. 3,
r) t) nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3,
s) u) poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2,
t) v) v rozporu s § 87k odst. 1 nesplní povinnost uloženou opatřením komise pro sucho při stavu
nedostatku vody,
u) w) neposkytne orgánu pro sucho informace podle § 87l odst. 2,
v) x) vypustí důlní vody bez splnění podmínek stanovených vodoprávním úřadem nebo v
rozporu s nimi,
w) y) nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 109
odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo
x) z) nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm. b).
(2) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 20000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), g), q) nebo r) s) nebo t),
b) do 50000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. u) w),

                                                             5
c) do 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), i), j), k), l), o), s), t) nebo w) r),
u), v) nebo y),
d) do 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), e), h), p), q) nebo x) z),
e) do 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) nebo v) x), nebo
f) do 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle
1. odstavce 1 písm. b) spáchaný vypuštěním odpadních vod do vod povrchových nebo
podzemních, nebo
2. odstavce 1 písm. d), nebo
g) do 25000000 Kč, jde-li o přestupek podle
1. odstavce 1 písm. m), nebo
2. odstavce 1 písm. n) a pachatel způsobí únik zvlášť nebezpečných závadných látek nebo
nebezpečných závadných látek, s výjimkou nebezpečných závadných látek podle části II bodů
3 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, do vod povrchových nebo podzemních.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení
k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně
odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10000000
Kč.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k
nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně
odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10000000
Kč.
(5) Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod
lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn.
Sazbu pokuty podle odstavce 3 nebo 4 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné.
Pokuta podle odstavce 3 nebo 4 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3
nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 15 Kč za 1 m3 nedovoleně
odebraných podzemních vod.
(6) Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k
nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané
vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o
vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým
postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané
vody a místních podmínek.

                                                             6