Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                II

2

II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Cílem návrhu zákona má být změna možného využití prostředků zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění, součásti státních finančních aktiv, jejichž správu vykonává Ministerstvo financí.
Na zvláštní účet rezervy důchodového pojištění Ministerstvo financí za každý rok, ve kterém byly příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů z penále a pokut připadajících na důchodové pojištění vyšší než výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto příjmů a výdajů; příjmy tohoto účtu tvoří i peněžní prostředky poukázané na něj na návrh vlády po schválení Poslaneckou sněmovnou nebo podle zvláštních právních předpisů.
Předkladatelé navrhují, aby prostředky tohoto zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění bylo možno použít pouze na převody zpět do státního rozpočtu na úhradu záporného rozdílu mezi příjmy a výdaji zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění a na dotační investiční akce pro rozvoj sociální infrastruktury.
O vyjádření k předloženému návrhu zákona byla požádána ministerstva financí, kultury, obrany a práce a sociálních věcí.

Ministerstvo financí navrhuje vládě zaujmout k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko.
Ministerstvo ve svém vyjádření předně uvedlo, že součástí vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů (sněmovní tisk č. 90) je též novela rozpočtových pravidel, která obsahuje zrušení zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění s účinností od 1. ledna 2027. V souvislosti s tím se navrhuje zrušit vyhlášku č. 76/2005 Sb., o stanovení způsobu výpočtu rozdílu mezi příjmy pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Ministerstvo financí dále konstatovalo, že zvláštní účet rezervy důchodového pojištění nebyl navržen jako zdroj investic, a proto zapojení prostředků alokovaných na tomto účtu do programového financování je přinejmenším problematické. Cílem současné právní úpravy je využití přebytků v systému důchodového pojištění výhradně na úhradu budoucího záporného salda důchodového pojištění. Programové financování stojí na víceletých závazcích a předložený návrh oslabuje logiku programového financování, narušuje víceleté plánování, snižuje transparentnost a vystavuje rozestavěné investice riziku výpadku financování v letech, kdy přebytek nebude. Proti tomu v letech s přebytkem by existovalo riziko tlaku na nedostatečně připravené „rychlé čerpání“. Navíc by bylo nutné ošetřit, že pořízená infrastruktura bude dlouhodobě sloužit svému účelu.
Přijetím předloženého návrhu by se vytvořil precedens otevírající možnost pro speciální režimy financování určitého typu investic. Místo jednoho logického komplexního systému by hrozilo, že bude vytvářen tlak na hledání cest k získávání podobných ad hoc zdrojů. To je opakem dlouhodobého plánování, ke kterému programové financování slouží.
Pokud jde o navrhované doplnění § 3 rozpočtových pravidel o definici rozvoje sociální infrastruktury, ministerstvo uvedlo, že tato definice do rozpočtových pravidel věcně nepatří. Rozpočtová pravidla upravují finanční hospodaření organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací, dále upravují problematiku státního rozpočtu, státních finančních aktiv a pasiv, řízení státní pokladny a státního dluhu a hospodaření s prostředky Národního fondu. Definice rozvoje sociální infrastruktury nezapadá do předmětu úpravy rozpočtových pravidel a ministerstvo poukázalo na skutečnost, že návrh tohoto ustanovení vykazuje i legislativně technické nedostatky.

Ministerstvo kultury doporučilo vládě zaujmout k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko, přičemž za rozhodující považuje zejména vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí.
Ministerstvo ve svém vyjádření uvedlo, že s ohledem na předpokládaný demografický vývoj České republiky směřující k výraznému stárnutí populace, a tedy rostoucímu počtu seniorů pobírajících dávky důchodového pojištění, nelze očekávat přebytky systému důchodového pojištění, spíše naopak. Zvláštní účet rezervy důchodového pojištění tak bude v nejbližších letech naplňován jen minimálně a později zřejmě vůbec. Za této situace, kdy uvedený zdroj finančních prostředků prakticky zanikne a zvláštní účet se vyprázdní, nepovažuje ministerstvo za potřebné měnit způsob využívání těchto prostředků a uvádí, že z této skutečnosti ostatně vychází i návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů, schválený vládou dne 26. ledna 2026, jehož součástí je novela zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), obsahující mj. zrušení ustanovení § 36 odst. 3 upravujícího existenci zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění. Je tedy pravděpodobné, že tento zvláštní účet, jehož využití se týká posuzovaný poslanecký návrh zákona, brzy (navrhovaná účinnost je k 1. ledna 2027) zcela zanikne.

Ministerstvo obrany doporučilo vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko.

Ministerstvo práce a sociálních věcí doporučilo vládě zaujmout k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko, případně se přiklonit ke stanovisku gesčně příslušného resortu, kterým je Ministerstvo financí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ve svém vyjádření uvedlo, že návrh zasahuje do způsobu využití rezervy z přebytku zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění, když jej směřuje do jiné oblasti, a proto se jeví jako nesystémový. Současně ministerstvo upozornilo, že v případě zrušení zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů (sněmovní tisk č. 90), se tento návrh stane bezpředmětným.

Vzhledem k výše uvedeným obdrženým vyjádřením se vládě doporučuje k předloženému návrhu zákona zaujmout nesouhlasné stanovisko vlády.