Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDR79V57I najdete zde


                5

II.

PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Předložený návrh zákona vychází ze znění sněmovního tisku č. 755 z 9. volebního období Poslanecké sněmovny, který nebyl do konce volebního období Poslaneckou sněmovnou projednán. Návrh zákona má podle předkladatelů řešit dlouholeté problémy vyplývající z postavení obce při plnění úkolů veřejného opatrovníka. Cílem návrhu zákona proto konkrétně je umožnit přenos veřejného opatrovnictví na jinou vhodnou obec prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy, stanovit povinnost sběru dat o počtu osob, jejichž opatrovníkem je obec a určit ústřední správní úřad příslušný pro oblast veřejného opatrovnictví.
O vyjádření k předloženému návrhu zákona byla požádána ministerstva spravedlnosti, vnitra, dopravy, pro místní rozvoj a životního prostředí. Nad rámec oslovených ministerstev se k návrhu zákona vyjádřil i Městský úřad Neratovice, Úřad městské části Praha 8 a Veřejný ochránce práv.

Ministerstvo spravedlnosti doporučilo vládě zaujmout k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. 
Ministerstvo ve svém vyjádření uvedlo, že návrh zákona odpovídá sněmovnímu tisku č. 755 z 9. volebního období. Ministerstvo dále uvedlo, že návrh zákona se nevypořádává s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 26. listopadu 2025, č.j. Komp 3/2018-181, v němž Nejvyšší správní soud označil jako ústřední úřad příslušný ve věci veřejného opatrovnictví Ministerstvo práce a sociálních věcí. 
Ministerstvo spravedlnosti upozornilo, že předložený návrh zákona je v návaznosti na výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu potřeba aktualizovat. V současné době je proto připravován návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s veřejným opatrovnictvím, a tento návrh zákona bude vládě předložen nejpozději do konce června 2026. Zároveň je podle jeho vyjádření v současné době nad rámec původního vládního návrhu též diskutováno i zakotvení možnosti přenosu veřejného opatrovnictví i na společenství obcí veřejnoprávního smlouvou. Ministerstvo dále uvedlo, že je potřebné promyslet a doplnit další změny a trvá na tom, aby materie byla předloženou formou vládního návrhu zákona.
	
Ministerstvo vnitra doporučilo vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko, s tím, že za stěžejní považuje vyjádření Ministerstva spravedlnosti. 
Ministerstvo uvádí, že po dané úpravě je dlouhodobá poptávka, avšak připomíná, že podobné snahy již probíhaly v minulosti, přičemž návrh zákona neprošel Parlamentem ČR. 
Ministerstvo ve svém vyjádření dále uvedlo, že záměr právní úpravy veřejného opatrovnictví podporuje a od počátku se na pracích s ním spojených podílí. Zároveň však upozornilo na některé legislativně technické nepřesnosti návrhu zákona a dále uvedlo, že považuje za vhodné, aby výkon veřejného opatrovnictví mohl být též delegován na společenství obcí jako celek. Ministerstvo vnitra závěrem uvedlo, že by bylo vhodné, aby byl návrh zákona předložen formou vládního návrhu a byly v něm řešeny i další související problémy.

Ministerstvo dopravy doporučilo vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko. 
	
Ministerstvo pro místní rozvoj doporučilo vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko. Ministerstvo považuje hlavní cíl návrhu zákona za opodstatněný. Nicméně má za to, že příslušné úpravy by měly být provedeny nikoliv poslaneckým návrhem, ale vládním návrhem zákona, aby bylo možné uskutečnit standardní legislativní proces včetně připomínkového řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj také upozornilo na legislativně technické chyby návrhu zákona, které lze však odstranit v další fázi legislativního procesu.
	
Ministerstvo životního prostředí se k návrhu zákona do doby zpracování návrhu stanoviska vlády nevyjádřilo. 

Veřejný ochránce práv doporučil vládě zaujmout k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. 
Veřejný ochránce práv ve svém vyjádření vítá snahu upravit veřejné opatrovnictví, avšak poslaneckou iniciativu považuje za nedostatečnou. Veřejný ochránce práv zároveň uvedl, že dlouhodobě upozorňuje na potřebu přijetí komplexního zákona o podpůrných opatřeních při snížené schopnosti zletilého právně jednat. Dále uvedl, že současný systém dle jeho názoru není plně v souladu s požadavky čl. 12 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Podle zjištění Veřejného ochránce práv soudy napříč republikou přistupují k podpůrným opatřením rozdílně. Takový stav minimálně vzbuzuje pochybnosti o efektivitě současného nastavení systému podpůrných opatření při snížené schopnosti zletilého právně jednat. Předložený návrh zákona však tuto situaci neřeší.
Veřejný ochránce práv ve svém vyjádření také uvedl, že nesouhlasí s možností automatického přechodu výkonu práv veřejného opatrovnictví. Navrhovaný postup podle jeho názoru oslabuje procesní záruky opatrovance. Neumožňuje individuální posouzení vhodnosti nového veřejného opatrovníka ani zohlednění konkrétních okolností jednotlivých opatrovanců. Navíc při takovém postupu nebude mít opatrovanec žádná procesní práva. Návrh zákona podle Veřejného ochránce práv neřeší ani další otázky související s přechodem nebo převodem opatrovnictví. Veřejný ochránce práv též považuje za nevhodné, aby byl způsob vyrozumívání opatrovance podmiňován pouze jeho zdravotním stavem.
Byť Veřejný ochránce práv kvituje, že návrh zákona stanoví gestorem pro oblast veřejného opatrovnictví Ministerstvo práce a sociálních věcí, uvádí, že jde jen o částečné řešení problému. Oblast zahrnuje též soukromé opatrovnictví, nápomoc při rozhodování, zastoupení členem domácností a další formy podpory. Je potřeba zajistit podporu, dohled a poskytování informací nejen veřejným opatrovníkům, kteří již dnes mají k dispozici metodickou pomoc z krajských úřadů, ale také osobám, které poskytují podporu nebo kteří podporu potřebují, nebo jejich blízkým.
Veřejný ochránce práv se též podrobněji vyjádřil k návrhu právní úpravy umožňující přenést výkon funkce opatrovníka na jinou obec, pokud jí neplní řádně. Veřejný ochránce práv považuje tuto možnost za legitimní, avšak uvádí, že návrh zákona nevymezuje minimální standard výkonu veřejného opatrovnictví a ani neodkazuje na objektivní ukazatele. Není zřejmé, zda má soud vycházet z podnětu opatrovance, z podnětu třetí osoby, ze zprávy soudu, z kontroly kraje nebo z jiného zdroje. Podle § 47b zákona o zvláštních řízeních soudních má soud při jmenování jiné vhodné obce přihlížet mimo jiné k její vzdálenosti od opatrovance. Tento prvek posiluje ochranu vazeb opatrovance a lze jej hodnotit pozitivně. Samotné kritérium vzdálenosti však neřeší otázku, kdy a na základě jakých skutečností má být změna veřejného opatrovníka vůbec zahájena. Veřejný ochránce práv tedy požaduje, aby právní úprava byla více konkrétní.

Městský úřad Neratovice uplatnil k návrhu zákona některé připomínky, zejména upozorňuje na skutečnost, že navržený mechanismus může mít v praxi závažné negativní dopady. Městský úřad se vymezuje proti mechanismu možného sankčního přenosu výkonu opatrovnické agendy ve smyslu § 65 obecního zřízení. Městský úřad nesouhlasí s tím, že následky špatného výkonu funkce veřejného opatrovníka ponese obec, která činnost veřejného opatrovníka vykonává řádně, ani s tvrzením, že změna nebude mít finanční dopady pro obce. Výkon veřejného opatrovnictví zahrnuje i významné nemzdové, provozní a investiční náklady. Mezi ně se řadí náklady na prostory, dopravu, na odborné vzdělávání pracovníků atd. Pouhý odkaz na existenci příspěvku na výkon státní správy nemůže být považován za reálné řešení skokového nárůstu agendy. Městský úřad Neratovice požaduje zakotvit předvídatelný mechanismus navýšení příspěvku na výkon státní správy, stanovit, že při rozhodování o odnětí výkonu veřejného opatrovnictví a jeho přenosu na jinou obec je potřeba posoudit kapacitní a personální možnosti cílové obce, uvést, že návrh zákona je spojen s finančními dopady na obce a deklarovat, že cílem institutu sankčního a smluvního přenosu není pouhé „odložení“ agendy z menších obcí na obce s rozšířenou působností, nýbrž zvýšení kvality a dostupnosti podpory pro opatrovance.
Úřad městské části Praha 8, konkrétně jeho odbor sociálních věcí a zdravotnictví, zaslal k předloženému návrhu zákona některé připomínky, zejména pak sdělil, že navrhovanou úpravu považuje za nesystémovou a nekomplexní, neboť řeší pouze potřebu některých malých obcí „zbavit se“ zátěže, kterou jim výkon veřejného opatrovnictví přináší, ale tuto „zátěž“ pouze přelévá na jiné obce a prakticky vůbec neřeší systémové problémy, s nimiž se oblast veřejného opatrovnictví potýká. Jako hlavní systémové problémy pak uvádí nedostatečné personální a technické zabezpečení veřejného opatrovnictví na obcích a formalistické určení gesčního ministerstva, kdy sice návrh určuje jako gesční ministerstvo pro oblast veřejného opatrovnictví Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale nepřiznává ministerstvu pro tuto agendu jakékoli personální nebo finanční navýšení. Zároveň podle vyjádření Úřadu městské části nadále schází metodická podpora a implementace práv osob zastoupených opatrovníkem do stávající i nové legislativy, což by měl být úkol právě pro gesční ministerstvo. Závěrem svého vyjádření Úřad městské části odkazuje na kulatý stůl, která proběhl na půdě Senátu k problematice veřejného opatrovnictví dne 2. února 2026, a na závěry z tohoto kulatého stolu.

S přihlédnutím k výše uvedeným vyjádřením se navrhuje, aby vláda k předloženému návrhu zákona zaujala nesouhlasné stanovisko.