Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDR99RFB1 najdete zde
Příloha
2
2
STANOVISKO VLÁDY
k návrhu poslanců Jana Bureše, Karla Haase, Renáty Zajíčkové, Štěpána Slováka, Petra Sokola, Jany Černochové, Libora Hoppe, Jakuba Jandy, Petra Bendla a Jana Skopečka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (sněmovní tisk č. 103)
Vláda na své schůzi dne 9. března 2026 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a zaujala k tomuto návrhu zákona nesouhlasné stanovisko, a to zejména z těchto důvodů:
1. Podle názoru vlády navrhovaná právní úprava může zakládat diskriminaci cizinců – občanů Evropské unie oproti občanům České republiky, neboť datovou schránku za určitých podmínek zřizuje toliko cizinci, nikoli občanu České republiky, a to dokonce bez ohledu na to, nakolik jsou tito cizinci kontaktní a nakolik je jejich postavení svázáno s územím České republiky. Navrhovaná právní úprava by tedy mohla být v rozporu s právem Evropské unie.
2. Vláda dále připomíná, že Česká republika má uzavřeny dvojstranné mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení s velkým množstvím států, které nejsou členskými státy Evropské unie. Tyto smlouvy mají obvykle zajišťovat stejné nakládání s občany druhé smluvní strany jako s vlastními občany. Zavedení povinných datových schránek pro občany smluvních států by tak mohlo znamenat jejich procesní znevýhodnění, a tudíž porušení zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti a být tak v rozporu s mezinárodněprávními závazky České republiky.
3. Vláda obecně považuje za vhodné ulehčit komunikaci osob se státem a jeho orgány, nikoliv ji omezovat nebo ztěžovat a zasahovat do autonomie vůle na straně jednotlivce, který sám musí zvážit, jaká forma komunikace se státem je pro něj nejvhodnější. U skupiny cizinců, zejména pak u těch, kteří využívají systém sociálních dávek, je navíc vyšší poměrné zastoupení lidí starších, s horší gramotností nebo se zdravotním hendikepem, čímž může být jejich přístup k datové schránce ztížen nebo zcela znemožněn. Stát by měl obecně dodržovat zásady veřejné služby, přičemž zavedení povinných datových schránek pro cizince bude vůči části z nich v rozporu se zásadou aktivní pomoci a se zásadou přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením a pro seniory.
4. Vláda rovněž upozorňuje, že datová schránka nedisponuje rozhraním v jiném jazyce než českém, což cizincům může znemožňovat její efektivní využití. Dále je třeba vzít v úvahu, že část dotčených osob ani nemusí disponovat potřebnými technickými prostředky, jako je mobilní telefon nebo počítač, které jsou pro používání datové schránky nezbytné.
5. Vláda v rámci předloženého návrhu zákona postrádá relevantní zhodnocení současného stavu, zejména zda je ve větší míře nemožné cizince kontaktovat, nelze jim doručovat písemnosti a informovat je o jejich právech a povinnostech nebo je vyzývat k součinnosti. Důvodová zpráva uvádí, že je žádoucí, aby stát mohl cizince snadno kontaktovat, zejména v případech, kdy využívají systém sociálních dávek. V této souvislosti však vláda považuje za potřebné uvést, že již nyní mají cizinci povinnost do 3 pracovních dní ode dne vstupu na území České republiky ohlásit na Policii České republiky místo pobytu, přičemž nesplnění této povinnosti zakládá odpovědnost za přestupek podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Cizinec tedy musí být na území České republiky kontaktní.
6. Vláda rovněž vyjadřuje pochybnost nad efektivitou zvoleného řešení. Předkladatelé sami uvádějí, že je určitá skupina osob pro stát v současnosti obtížně dostupná nebo zcela nekontaktní. Pokud tomu tak však je, lze reálně pochybovat, zda budou splněny podmínky pro zpřístupnění datové schránky podle § 10 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Těmto osobám totiž nebude možné doručit ani přístupové údaje do vlastních rukou adresáta, a tedy se do své datové schránky nebudou moci přihlásit. Datová schránka bude sice zřízena, nicméně vzhledem k tomu, že se do ní uživatel nebude moci z důvodu absence přístupových údajů přihlásit, nebude mu zpřístupněna. Schránka se nezpřístupní ani automaticky, tedy na základě fikce zpřístupnění. V důsledku toho bude datová schránka existovat pouze formálně, avšak nebude možné využít ji ke komunikaci podle § 17 odst. 1 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, protože nebude platit, že byla zpřístupněna podle § 10 odst. 2 téhož zákona. Může ale též dojít k situaci, kdy přístupové údaje budou doručeny do vlastních rukou adresáta, který se však následně do datové schránky nepřihlásí a nebude ji ani nadále užívat. V takovém případě sice bude datová schránka zpřístupněna nejpozději 15. dnem po dni doručení přístupových údajů, avšak má se za to, že takový cizinec obecně nevyjádřil vůli prostřednictvím datové schránky komunikovat se státem nebo jeho orgány.
7. Z hlediska systematiky nepovažuje vláda za vhodné doplňovat zřizování datové schránky cizinci do § 3 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, protože toto ustanovení upravuje zřizování datových schránek fyzickým osobám na žádost a věcně na automatické zřizování datových schránek nenavazuje. Nová úprava by proto měla být zařazena v samostatném ustanovení. Zřizování datových schránek cizincům by mělo být promítnuto i do dalších ustanovení, například v rámci úpravy znepřístupnění a zrušení datové schránky. Lze rovněž zvážit zřízení datových schránek cizincům podmíněné zápisem do registru obyvatel. Zřizování datových schránek fyzických osob, které nejsou ztotožněné s registrem obyvatel, je z pohledu kvality předávaných dat a související administrativy velmi problematické. Současně je nezbytné, aby byla v registru obyvatel uvedena adresa pobytu fyzické osoby na území České republiky, na kterou mohou být doručeny přístupové údaje k datové schránce. Předávání údajů prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce nebo orgánu sociálního zabezpečení považuje vláda jako nesystémové a administrativně náročné.
8. Za značně problematickou považuje vláda tu skutečnost, že není jednoznačné, zda v situaci, kdy cizinec přestane pobírat některou z dávek sociálního systému, na základě jejíhož přiznání mu byla datová schránka zřízena, dojde automaticky i ke znepřístupnění datové schránky, jako je tomu např. v případě podnikajících fyzických osob, u kterých dojde k výmazu ze zákonem stanovené evidence, resp. zda cizinci budou moci o znepřístupnění datové schránky žádat a při potenciálním dalším nároku na příslušnou sociální dávku jim bude datová schránka opětovně aktivována nebo zřizována. Návrh zákona dále neupravuje, co se stane s datovou schránkou cizince, získá-li následně občanství České republiky – zda ji může zrušit, pokud ji nadále nechce mít.
9. Vláda rovněž poukazuje na to, že v případě důchodového pojištění může být příjemcem důchodu, tedy osobou, které má být podle návrhu zákona zřízena automaticky datová schránka, kromě samotného oprávněného též zákonný zástupce, opatrovník, zvláštní příjemce nebo osoba, která oprávněného zastupuje podle § 49 a 50 občanského zákoníku. Jestliže by Česká správa sociálního zabezpečení byla podle § 57a zákona o důchodovém pojištění povinna Digitální a informační agentuře hlásit osobu oprávněného, jíž vznikl nárok na výplatu důchodu, avšak výplata důchodu oprávněného by byla prováděna k rukám jiného příjemce, nebude dosaženo účelu navrhované změny, neboť nebude nic známo o osobě příjemce, která je podle důchodových předpisů též nositelem povinností, a vůči této osobě jsou vydávána rozhodnutí o povinnosti vrátit případný přeplatek. Oprávněným může být cizinec, avšak příjemcem důchodu může být český státní občan, nebo může jít o osobu, která má dvojí občanství.
10. Předložený návrh zákona vláda považuje za nesystémový, protože mění pouze pět zákonů ze sociální oblasti a není jasné, podle jakého klíče předkladatelé při jejich výběru postupovali, jelikož dávky sociálního systému jsou upraveny i v dalších právních předpisech. Předmětem navrhované úpravy není například zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, podle kterého se rovněž vyplácejí sociální dávky, a to osobám s dočasnou ochranou, nebo zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje příspěvek na péči.
11. Vláda upozorňuje, že v důvodové zprávě nejsou uvedeny dopady zřízení datových schránek všem cizincům, kteří jsou příjemci dávek sociálního systému, a nevyčísluje finanční náklady na úpravy informačních systémů veřejné správy nutné pro zavedení navrhovaného mechanismu automatického zřizování datových schránek. Podle poznatků a odhadu vlády by náklady na doručování přístupových údajů k datovým schránkám a na úpravu dotčených informačních systémů činily desítky milionů Kč. Zřízení velkého počtu datových schránek neztotožněných s registrem obyvatel by navíc vytvořilo výraznou administrativní zátěž vyžadující manuální úkony, k nimž Digitální a informační agentura ani uživatelská podpora datových schránek nedisponují odpovídajícími personálními kapacitami, a to ani z hlediska potřebné jazykové vybavenosti.
12. V neposlední řadě pak vláda upozorňuje, že návrh zákona postrádá i přechodné ustanovení upravující, do kdy by musela Digitální a informační agentura zřídit datové schránky těm cizincům, kteří při nabytí účinnosti zákona již příjemci dávky sociálního systému budou.