Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

10. volební období

106/0

Návrh poslanců Elišky Olšákové, Karla Dvořáka, Lucie Sedmihradské,
Julie Smejkalové, Michala Zuny, Jiřího Horáka a Zdeňky Blišťanové na

vydání zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých
podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti

cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, a další související
zákony

Zástupce předkladatele: Olšáková E. a další
Doručeno poslancům: 13. února 2026 v 9:09
Návrh

ZÁKON

ze dne ……………2026,

kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání
a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších

předpisů, a další související zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností
v oblasti cestovního ruchu

Čl. I

Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností
v oblasti cestovního ruchu, ve znění zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 39/2004 Sb., zákona
č. 57/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 301/2009 Sb.,
zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 341/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 111/2018
Sb., zákona č. 113/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb. a zákona č. 189/2020 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 1 a 19 zní:

„(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na
přímo použitelný předpis Evropské unie19) a upravuje
a) podmínky nabízení, prodeje a zprostředkování zájezdů a spojených cestovních služeb,
b) rozsah ochrany zákazníků pro případ úpadku cestovní kanceláře,
c) shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti ubytování a
d) výkon státní správy v oblasti cestovního ruchu.
______________

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015
o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a
Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS.

19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna 2024
o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.“.

CELEX: 32015L2302, 32024R1028

2. V § 3 odst. 4 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e).

1
3. V části první nadpis hlavy II zní:

„POVINNOSTI CESTOVNÍ KANCELÁŘE, CESTOVNÍ AGENTURY A
UBYTOVATELE“.

4. V části první nadpis hlavy II zní:

„POVINNOSTI CESTOVNÍ KANCELÁŘE, CESTOVNÍ AGENTURY,
UBYTOVATELE A PROVOZOVATELE ONLINE PLATFORMY“.

5. V části první se za nadpis hlavy II vkládá označení dílu 1, které včetně nadpisu zní:

„Díl 1
Povinnosti cestovní kanceláře a cestovní agentury a seznam cestovních kanceláří“.

6. V § 5 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje slovem „a“ a písmeno c) se zrušuje.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).

7. V § 5 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.

8. V § 5 odst. 2 se slova „a c)“ zrušují.

9. V § 5 odst. 3 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Ministerstvo pro místní rozvoj (dále
jen „ministerstvo“)“.

10. V § 5 odst. 4 písm. a) úvodní části ustanovení se za slovo „fondu“ vkládají slova
„cestovních kanceláří (dále jen „garanční fond“)“.

11. V § 5a písm. a) se slovo „název“ nahrazuje slovy „jméno provozovatele“.

12. V § 5a písm. b) se slovo „sídlo“ nahrazuje slovy „adresu sídla“.

13. V § 5a písmeno d) zní:

„d) název a identifikační číslo osoby zajišťující ochranu cestovní kanceláře pro případ
úpadku a datum začátku a konce platnosti zajištění ochrany cestovní kanceláře pro
případ úpadku, anebo informaci o tom, že cestovní kancelář ministerstvu nepředložila
doklad, z nějž vyplývá její zajištění pro případ úpadku,“.

14. V § 5a písm. e) se slova „úhradě ročního příspěvku“ nahrazují slovy „tom, zda cestovní
kancelář uhradila příspěvek“ a za slovo „fondu“ se vkládají slova „pro příslušný
kalendářní rok“.

15. V § 8a odstavec 2 zní:

„(2) Cestovní kancelář předloží ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne uzavření
smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku stejnopis nebo kopii této smlouvy a kopii
platné pojistky k této smlouvě. Nově vzniklá cestovní kancelář předloží kopii platné

2
pojistky ke smlouvě o pojištění záruky pro případ úpadku do 10 pracovních dnů ode dne
nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Dojde-li ke změně smlouvy o pojištění
záruky pro případ úpadku, která má vliv na výši pojistného plnění, je cestovní kancelář
povinna o této skutečnosti informovat ministerstvo do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato
změna nastala, a současně předložit doklady, které provedenou změnu osvědčují, a platnou
pojistku k této smlouvě, je-li vydána.“.

16. V § 9 odst. 1 písmeno a) zní:

„a) je povinna mít, nejde-li o dobu, kdy je provozování živnosti provozování cestovní
kanceláře pozastaveno, o dobu, kdy podnikatel živnostenskému úřadu oznámil přerušení
provozování této živnosti, nebo o cestovní kancelář podle § 2 odst. 2, která své zajištění
pro případ úpadku prokazuje podle odstavce 4,
1. uhrazen roční příspěvek do garančního fondu a
2. sjednáno pojištění záruky pro případ úpadku nebo sjednánu bankovní záruku pro
případ úpadku,“.

17. V § 9 odst. 1 písm. e) se za slovo „kanceláře4)“ vkládají slova „a který nemá
pozastaveno provozování živnosti provozování cestovní kanceláře, nebo neoznámil
živnostenskému úřadu přerušení jejího provozování“.

18. V § 9 odst. 3 se slovo „bezodkladně“ zrušuje.

19. V § 9b odst. 1 písm. a) se text „2549a“ nahrazuje slovy „2544a a § 2549“.

20. V § 9b odst. 2 se za slova „Ustanovení odstavce 1“ vkládá text „písm. a)“ a na konci
textu odstavce se doplňuje text „písm. a)“.

21. V § 9b se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Prodejce zájezdu je povinen před zahájením zprostředkování prodeje zájezdu pro
pořadatele usazeného mimo Evropský hospodářský prostor informovat o této skutečnosti
ministerstvo a současně mu předložit doklady prokazující splnění podmínek podle
odstavců 1 a 2.“.

22. Za § 9d se vkládá označení dílu 2, které včetně nadpisu zní:

„Díl 2
Práva a povinnosti spojené s poskytováním ubytování“.

23. Za označení a nadpis dílu 2 se vkládá nový § 9e, který zní:

„§ 9e

Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) ubytovacím zařízením místo, ve kterém ubytovatel poskytuje ubytování,
b) registračním číslem jedinečný identifikační kód, který identifikuje ubytovací zařízení,
c) ubytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje ubytování na základě živnostenského

oprávnění.“.

3
24. § 9e zní:

„§ 9e

Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) ubytovacím zařízením místo, ve kterém ubytovatel poskytuje ubytování, nejde-li

o jednotku pro poskytování ubytování,
b) jednotkou pro poskytování ubytování jednotka podle přímo použitelného předpisu

Evropské unie upravujícího shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti
krátkodobých pronájmů ubytování 19),
c) registračním číslem jedinečný identifikační kód, který identifikuje ubytovací zařízení
a jednotku pro poskytování ubytování,
d) ubytovatelem ten, kdo
1. jako podnikatel poskytuje ubytování na základě živnostenského oprávnění, nebo
2. je hostitelem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího

shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování 19).“.

CELEX: 32024R1028

25. Za § 9e se vkládá nový § 9f, který včetně nadpisu zní:

„§ 9f
Registr ubytovacích zařízení a ubytovaných osob

(1) Registr ubytovacích zařízení a ubytovaných osob (dále jen „registr“) je informačním
systémem veřejné správy. Správcem registru je ministerstvo.

(2) Údaje se uchovávají v registru po dobu 6 let ode dne zápisu údaje o ukončení
poskytování ubytování podle § 9h odst. 1 písm. b), vyjma údajů podle
a) § 9h odst. 2 a odst. 3 písm. a) a b) o osobě ubytované v ubytovacím zařízení na území

obce, v níž
1. je zaveden poplatek z pobytu, které se uchovávají po dobu stanovenou zákonem

upravujícím místní poplatky,
2. není zaveden poplatek z pobytu, nejde-li o cizince, které se uchovávají po dobu

18 měsíců ode dne jejich vložení do registru,
b) § 9h odst. 2 a 3 o ubytovaném cizinci, které se uchovávají po dobu stanovenou zákonem

upravujícím pobyt cizinců na území České republiky.

(3) V případě odlišných dob pro uchovávání údajů stanovených v právních předpisech
uvedených v odstavci 2 písm. a) bodě 1 a v písm. b) se údaje uchovávají v registru
po dobu, která je delší.

(4) Údaje o ubytovaném cizinci zapsané do registru osobou, která není ubytovatelem
podle tohoto zákona, se uchovávají nejvýše 24 hodin od okamžiku, kdy informační systém
cizinců provozovaný Policií České republiky automatizovaným způsobem potvrdí převzetí
zaslaných údajů.“.

4
26. § 9f včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 20 zní:

„§ 9f
Registr ubytovacích zařízení, jednotek pro poskytování ubytování a ubytovaných

osob

(1) Registr ubytovacích zařízení, jednotek pro poskytování ubytování a ubytovaných
osob (dále jen „registr“) je informačním systémem veřejné správy. Správcem registru
je ministerstvo.

(2) Údaje se uchovávají v registru po dobu 6 let ode dne zápisu údaje o ukončení
poskytování ubytování podle § 9h odst. 1 písm. b), vyjma údajů podle

a) § 9g odst. 1 písm. b) bodu 1 a údaje o ukončení poskytování ubytování v jednotce pro
poskytování ubytování podle § 9h odst. 1 písm. b), které se uchovávají po dobu
stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím shromažďování
a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování20),

b) § 9h odst. 2 a odst. 3 písm. a) a b) o osobě ubytované v ubytovacím zařízení nebo
v jednotce pro poskytování ubytování na území obce, v níž
1. je zaveden poplatek z pobytu, které se uchovávají po dobu stanovenou zákonem
upravujícím místní poplatky,
2. není zaveden poplatek z pobytu, nejde-li se o cizince, které se uchovávají po dobu
18 měsíců ode dne jejich vložení do registru,

c) § 9h odst. 2 a 3 o ubytovaném cizinci, které se uchovávají po dobu stanovenou zákonem
upravujícím pobyt cizinců na území České republiky.

(3) V případě odlišných dob pro uchovávání údajů stanovených v právních předpisech
uvedených v odstavci 2 písm. b) bodě 1 a v písm. c) se údaje uchovávají v registru
po dobu, která je delší.

20) Čl. 5 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11.
dubna 2024 o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých
pronájmů ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.“.

CELEX: 32024R1028

5
27. § 9f včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 20 zní:

§ 9f
Registr ubytovacích zařízení, jednotek pro poskytování ubytování a ubytovaných

osob

(2) Registr je jednotným digitálním kontaktním místem pro příjem a předávání údajů
týkajících se služeb v oblasti krátkodobého ubytování podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti
krátkodobých pronájmů ubytování19).

(3) Ministerstvo je národním koordinátorem jednotného digitálního kontaktního místa
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího shromažďování a sdílení
údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování19).

(4) Údaje se uchovávají v registru po dobu 6 let ode dne zápisu údaje o ukončení
poskytování ubytování podle § 9h odst. 1 písm. b), vyjma údajů podle
a) § 9g odst. 1 písm. b) bodu 1 a údaje o ukončení poskytování ubytování v jednotce pro

poskytování ubytování podle § 9h odst. 1 písm. b), které se uchovávají po dobu
stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím shromažďování a
sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování20),
b) § 9h odst. 2 a odst. 3 písm. a) a b) o osobě ubytované v ubytovacím zařízení nebo
v jednotce pro poskytování ubytování na území obce, v níž
1. je zaveden poplatek z pobytu, které se uchovávají po dobu stanovenou zákonem

upravujícím místní poplatky,
2. není zaveden poplatek z pobytu, nejde-li o cizince, které se uchovávají po dobu 18

měsíců ode dne jejich vložení do registru,
c) § 9h odst. 2 a 3 o ubytovaném cizinci, které se uchovávají po dobu stanovenou zákonem

upravujícím pobyt cizinců na území České republiky.

(5) V případě odlišných dob pro uchovávání údajů stanovených v právních předpisech
uvedených v odstavci 2 písm. b) bodě 1 a v písm. c) se údaje uchovávají v registru po
dobu, která je delší.

(6) Údaje o ubytovaném cizinci zapsané do registru osobou, která není ubytovatelem
podle tohoto zákona, se uchovávají nejvýše 24 hodin od okamžiku, kdy informační systém
cizinců provozovaný Policií České republiky automatizovaným způsobem potvrdí převzetí
zaslaných údajů.
_________________

CELEX: 32024R1028

6
28. Za § 9f se vkládají nové § 9g a 9h, které včetně nadpisů znějí:

„§ 9g
Údaje zapisované do registru při registraci

(1) Ubytovatel při registraci zapíše do registru o ubytovacím zařízení
a) kód adresního místa uvedený v základním registru územní identifikace, adres

a nemovitostí nebo parcelní číslo pozemku, v případě přístaviště nebo kotviště rovněž
bližší určení místa na vodní ploše,
b) datum zahájení poskytování ubytování.

přiděleno,
d) adresu sídla, je-li podnikatelem, nebo adresu místa pobytu, je-li nepodnikající fyzickou

osobou,
e) adresu pro doručování, je-li odlišná od adresy podle písmene d),
f) kontaktní telefonní číslo,
g) adresu elektronické pošty,
h) další údaje podle zákona upravujícího místní poplatky, je-li ubytování poskytováno

v obci, ve které je zaveden poplatek z pobytu.

§ 9h
Další údaje zapisované do registru

(1) Ubytovatel dále zapíše do registru o ubytovacím zařízení datum
a) jeho dočasného uzavření, předpokládaného opětovného zprovoznění a skutečného

opětovného zprovoznění,
b) ukončení poskytování ubytování, a to nejpozději do dne ukončení této činnosti.

(2) Ubytovatel, s výjimkou pořadatele kulturní nebo sportovní akce, který splní
evidenční povinnost ve zjednodušeném rozsahu podle zákona upravujícího místní
poplatky, zapíše do registru o ubytované osobě bezprostředně po jejím ubytování
v ubytovacím zařízení, nejpozději však do 24 hodin
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b) datum narození,
c) adresu místa trvalého pobytu v České republice nebo, pokud jej ubytovaná osoba nemá,

jiného obdobného pobytu v zahraničí,
d) státní občanství,
e) číslo a druh dokladu předloženého ubytovanou osobou ubytovateli, jímž ubytovaná

osoba prokázala svoji totožnost, včetně čísla víza, je-li v cestovním dokladu vyznačeno,
f) den počátku ubytování u ubytovatele v ubytovacím zařízení,
g) den předpokládaného konce ubytování u ubytovatele v ubytovacím zařízení,
h) další údaje, které je povinen vést podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území

České republiky.

(3) Ubytovatel dále zapíše do registru o ubytované osobě v ubytovacím zařízení
a) den skutečného konce ubytování nejpozději do 24 hodin od ukončení ubytování,

7
b) výši vybraného poplatku z pobytu nebo důvod osvobození od poplatku z pobytu
nejpozději do 24 hodin od ukončení ubytování,

c) datum úmrtí, jde-li o cizince zemřelého v době ubytování, a to nejpozději do 24 hodin
od okamžiku, kdy se o úmrtí dozví.“.

29. V § 9g odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 21 zní:

„(1) Ubytovatel při registraci zapíše do registru o
a) ubytovacím zařízení

1. kód adresního místa uvedený v základním registru územní identifikace, adres a
nemovitostí nebo parcelní číslo pozemku, v případě přístaviště nebo kotviště rovněž
bližší určení místa na vodní ploše,

2. datum zahájení poskytování ubytování,
b) jednotce pro poskytování ubytování

1. údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie21),
2. kód adresního místa uvedený v základním registru územní identifikace, adres a

nemovitostí nebo parcelní číslo pozemku, v případě přístaviště rovněž bližší určení
místa na vodní ploše, v případě bytového domu rovněž číslo bytové jednotky a
nebylo-li přiděleno informaci o jejím umístění v domě,
3. datum zahájení poskytování ubytování.
________________
21) Čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11.
dubna 2024 o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých
pronájmů ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.“.

CELEX: 32024R1028

30. V § 9g se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Je-li ubytovatel hostitelem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých
pronájmů ubytování19), splní zápisem do registru rovněž povinnosti stanovené tímto
předpisem.“.

31. V § 9h odstavec 1 zní:

„(1) Ubytovatel dále zapíše do registru o

a) ubytovacím zařízení datum jeho dočasného uzavření, předpokládaného opětovného
zprovoznění a skutečného opětovného zprovoznění,

b) ubytovacím zařízení a jednotce pro poskytování ubytování datum ukončení poskytování
ubytování, a to nejpozději do dne ukončení této činnosti.“.

CELEX: 32024R1028

32. V § 9h odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 9h odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo
„zařízení“ vkládají slova „nebo v jednotce pro poskytování ubytování“.

CELEX: 32024R1028

8
33. Za § 9h se vkládají nové § 9i a 9j, které včetně nadpisu znějí:

„§ 9i

Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob a formát zápisu údajů a jejich předávání
do registru.

§ 9j
Registrační číslo ubytovacího zařízení

(1) Ubytovatel je povinen provést registraci ubytovacího zařízení v registru před
prvním poskytnutím ubytování. Zadá-li ubytovatel všechny údaje potřebné pro registraci
podle tohoto zákona, ministerstvo mu prostřednictvím registru přidělí registrační číslo.

(2) Zjistí-li ministerstvo, že údaje poskytnuté ubytovatelem v souvislosti s registrací
podle odstavce 1 jsou neúplné nebo nepravdivé, vyzve ubytovatele k nápravě a stanoví mu
k tomu přiměřenou lhůtu. Ubytovatel je povinen provést nápravu ve stanovené lhůtě.

(3) Zjistí-li ministerstvo, že registrace ubytovacího zařízení byla provedena osobou
k tomu zjevně neoprávněnou, rozhodne usnesením o zrušení registračního čísla.
Ministerstvo usnesení pouze poznamená do spisu, o čemž může vyrozumět osobu, která
je usnesením dotčena.“.

34. Za § 9j se vkládá nový § 9k, který včetně nadpisu zní:

„§ 9k
Registrační číslo jednotky pro poskytování ubytování

(1) Ubytovatel je povinen provést registraci jednotky pro poskytování ubytování
v registru před prvním poskytnutím ubytování. Zadá-li ubytovatel všechny údaje potřebné
pro registraci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování19), ministerstvo jí prostřednictvím registru přidělí registrační číslo.

(3) Neodstraní-li ubytovatel ve lhůtě podle odstavce 2 nedostatky údajů v registru,
ministerstvo rozhodne o pozastavení platnosti registračního čísla. Zjistí-li ministerstvo,
že existují zjevné a vážné pochybnosti o pravosti nebo platnosti těchto údajů, rozhodne
o pozastavení platnosti registračního čísla i v případě, že lhůta podle odstavce 2 dosud
neuplynula. Před vydáním rozhodnutí o pozastavení platnosti registračního čísla
ministerstvo vždy umožní ubytovateli se vyjádřit.

(4) Ministerstvo zruší rozhodnutí o pozastavení platnosti registračního čísla, odstraní-li
ubytovatel nedostatky údajů v registru, byla-li platnost registračního čísla pozastavena.
Vydání rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o pozastavení platnosti registračního čísla může
být prvním úkonem v řízení.

9
(5) Ministerstvo vyznačí v registru údaj o pozastavení nebo obnovení platnosti
registračního čísla.

CELEX: 32024R1028

35.Za § 9k se vkládá nový § 9l, který zní:

„§ 9l

Ministerstvo rozhodnutím uloží provozovateli online platformy pro krátkodobé
ubytování podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího shromažďování
a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování19) (dále jen
„online platforma“) povinnost odstranit nabídku nebo znemožnit přístup k nabídce
ubytování v jednotce pro poskytování ubytování bez platného registračního čísla a stanoví
mu k tomu přiměřenou lhůtu. To platí i v případě, že došlo ke zneužití registračního čísla
neoprávněnou osobou. Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení.“.

CELEX: 32024R1028

36. Za § 9l se vkládá nový § 9m, který zní:

„§ 9m

Ubytovatel si vyžádá od ubytované osoby údaje osvědčující její totožnost. Ubytovaná
osoba předloží ubytovateli údaje osvědčující její totožnost včetně čísla a druhu průkazu
totožnosti, kterým může být doklad vydaný státním orgánem České republiky nebo jiným
členským státem Evropské unie opatřený fotografií, anebo cestovní pas, ze kterých lze
zjistit jméno, popřípadě jména, a příjmení ubytované osoby a datum jejího narození.“.

37. V § 9m se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které
znějí:

„(2) Při nabízení ubytování v jednotce pro poskytování ubytování prostřednictvím
online platformy je hostitel povinen oznámit online platformě, že tato jednotka podléhá
registraci a rovněž její registrační číslo.

(3) Ubytovatel nesmí prostřednictvím online platformy nabízet ubytování v ubytovacím
zařízení nebo jednotce pro poskytování ubytování bez platného registračního čísla.“.

CELEX: 32024R1028

38. Za § 9m se vkládá nový § 9n, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 22 a 23 zní:

„§ 9n
Přístup k údajům v registru

10
c) správce místního poplatku pro výkon správy místních poplatků,
d) Finanční analytický úřad pro výkon činností podle zákona upravujícího provádění

mezinárodních sankcí a zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů
z trestné činnosti a financování terorismu,
e) ředitelství služby cizinecké policie a odbory cizinecké policie krajských ředitelství
Policie České republiky k údajům o ubytovacím zařízení, ubytovateli cizince a
o ubytovaném cizinci,
f) Český statistický úřad v rozsahu údajů vztahujících se k výkonu státní statistické
služby22) a údajů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie23),
g) živnostenský úřad pro výkon kontroly dodržování povinností podle § 10a odst. 1 písm.
a) a projednávání přestupku.
_________________
22) Například zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších
předpisů, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009
o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euroatom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na
které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství,
nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství, rozhodnutí Rady 89/382/EHS,
Euroatom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství,
v platném znění.
23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 692/2011 ze dne 6. července 2011
o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení směrnice Rady 95/57/ES, v platném
znění.“.

39. V § 9n písm. a) se za slovo „zařízení“ vkládají slova „, jednotce pro poskytování
ubytování“.

CELEX: 32024R1028

40. V § 9n písm. e) se za slovo „zařízení,“ vkládají slova „jednotce pro poskytování
ubytování,“.

CELEX: 32024R1028

41. Poznámka pod čarou č. 23 zní:

„23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 692/2011 ze dne 6. července 2011
o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení směrnice Rady 95/57/ES, v platném
znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna 2024
o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.“.

42. V § 9n se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Registr je veřejně přístupný v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem
Evropské unie upravujícím shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti
krátkodobých pronájmů ubytování19).“.

CELEX: 32024R1028

11
43. § 10 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 25 a 26 zní:

„§ 10
Další povinnosti online platformy

(1) Online platforma je povinna shromažďovat a předávat registru údaje v rozsahu,
četnosti a způsobem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování25).

(2) Online platforma je povinna podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých
pronájmů ubytování26) informovat o výsledcích namátkových kontrol bez zbytečného
odkladu ministerstvo a hostitele. Ministerstvu je povinna předávat informace
prostřednictvím registru.
_______________

25) Čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna 2024
o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.

26) Čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11.
dubna 2024 o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých
pronájmů ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.“.

CELEX: 32024R1028

44. Za § 10 se vkládá označení dílu 3, které včetně nadpisu zní:

„Díl 3
Kontrola dodržování povinností, přestupky a závažné porušení podmínek stanovených

tímto zákonem“.

45. V § 10a odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ nahrazuje slovy „vyjma povinností
stanovených v § 9g, § 9h odst. 1 písm. a), § 9h odst. 2 a 3, § 9j odst. 1 větě druhé, § 9j
odst. 2 a 3, § 9l a v § 9m,“.

46. V § 10a odst. 1 písm. b) se text „§ 3 odst. 4 písm. c),“ zrušuje a slova „a 4“ se nahrazují
slovy „, § 9b odst. 3 a § 9j odst. 2“.

47. V § 10a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno
c), které zní:

„c) ředitelství služby cizinecké policie nebo odbory cizinecké policie krajských ředitelství
Policie České republiky u povinnosti stanovené v § 9h odst. 3 písm. c) a dále, je-li
ubytovanou osobou cizinec, u povinností stanovených v § 9h odst. 2 a § 9m.“.

48. V § 10a odst. 1 písm. a) se slova „a v“ nahrazují čárkou a na konci textu písmene se
doplňují slova „odst. 1 a v § 10“.

49. V § 10a odst. 1 písm. b) se slova „a § 9j odst. 2“ nahrazují slovy „, § 9j odst. 2 a § 9m
odst. 2 a 3 a v § 10“.

12
50. V § 10a odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňuje text „odst. 1“.

51. V § 10a odst. 2 se slova „při výkonu kontroly“ zrušují a za slovo „fondu“ se vkládají
slova „nebo že limit pojistného plnění není v takové výši, aby uspokojil veškeré nároky
zákazníků podle § 6“.

52. V § 10a se doplňují odstavce 8 a 9, které včetně poznámek pod čarou č. 27 a 28 znějí:

„(8) Ministerstvo je orgánem, který na území České republiky sleduje plnění povinností
stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím shromažďování
a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování27), není-li
v tomto zákoně stanoveno jinak.

(9) Český telekomunikační úřad je orgánem příslušným k dozoru nad dodržováním
povinností online platformy podle čl. 7 odst. 1 a čl. 8 nařízení o shromažďování a sdílení
údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování19); při výkonu
dozoru se uplatní ustanovení zákona o digitální ekonomice vztahující se k výkonu dozoru v
oblasti digitální ekonomiky prováděnému Českým telekomunikačním úřadem, včetně
ustanovení o přestupcích spočívajících v porušení povinností při výkonu dozoru. Exekuce
na nepeněžitá plnění uložená při výkonu dozoru se provádí podle ustanovení zákona
o digitální ekonomice o exekuci na nepeněžitá plnění uložená podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího jednotný trh digitálních služeb28).
_______________

27) Čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna
2024 o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých
pronájmů ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.

28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022
o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních
službách).“.

CELEX: 32024R1028, 32022R2065

53. V § 10b odst. 3 písmeno o) zní:

„o) před zahájením zprostředkování prodeje zájezdu pro pořadatele usazeného mimo
Evropský hospodářský prostor nesplní některou z povinností podle § 9b odst. 3.“.

54. V § 10b odstavec 9 včetně poznámky pod čarou č. 29 zní:
„(9) Online platforma se dopustí přestupku tím, že

a) neshromažďuje nebo nepředává registru údaje podle § 10 odst. 1,
b) bez zbytečného odkladu neinformuje ministerstvo nebo hostitele o výsledcích

namátkových kontrol podle § 10 odst. 2, nebo
c) náležitě neinformuje hostitele o použitelnosti postupu registrace v dané oblasti podle

přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího shromažďování a sdílení údajů
týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování29).
______________
29) Čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11.
dubna 2024 o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých
pronájmů ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.“.

13
CELEX: 32024R1028

55. V § 10b se za odstavec 9 vkládají nové odstavce 10 a 11, které znějí:

„(10) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
v rozporu s § 9 odst. 1 písm. e) používá název „cestovní kancelář“ nebo „CK“.

(11) Ubytovatel se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 9h
odst. 1 písm. b), § 9j odst. 1 nebo 2 nebo § 9m.“.

Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 12 a 13.

56. V § 10b odst. 12 písm. a) se slova „nebo m)“ nahrazují slovy „, m) nebo o)“, slova „a)
nebo“ se nahrazují textem „a),“ a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo
odstavce 10 nebo 11“.

57. V § 10b odst. 12 písm. b) se slova „, n) nebo o) nebo odstavce 4,“ nahrazují slovy „nebo
n) nebo odstavce 4 nebo“.

58. V § 10b odst. 12 písm. b) se slova „nebo 9“ zrušují.

59. V § 10b se na konci odstavce 12 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které
zní:

„d) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 9.“.

CELEX:32024R1028

60. V § 10b se odstavec 13 zrušuje.

61. V § 10c odstavec 2 zní:

„(2) Fyzická osoba se jako ubytovatel podle § 9e písm. d) bodu 2 dopustí přestupku tím,
že nesplní některou z povinností podle § 9h odst. 1 písm. b), § 9j odst. 1 nebo § 9m.“.

62. V § 10c se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.“.

63. V § 10d odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává správní orgán, který podle § 10a
vykonává kontrolu dodržování povinnosti, jež byla spácháním přestupku porušena.

(2) Výnos pokut je příjmem orgánu, který pokutu uložil, s výjimkou pokut podle § 10f
odst. 1, které jsou příjmem garančního fondu.“.

14
64. V § 11d odst. 1 se slova „podle § 11a“ nahrazují slovy „a k provádění administrativních,
hospodářských a jiných činností potřebných k plynulému zajištění základní činnosti
horské služby“.

65. V § 11d odst. 2 větě druhé se slova „do konce měsíce dubna běžného roku“ nahrazují
slovy „stanoven ve výzvě“.

66. V § 11d odst. 3 písm. b) úvodní části ustanovení a v § 11d odst. 3 písm. c) se slovo
„výdajů“ nahrazuje slovem „nákladů“.

67. V § 11d odst. 3 písm. b) bodech 1 a 2 se slovo „výdajových“ nahrazuje slovem
„nákladových“.

Čl. II
Přechodná ustanovení

1. Ubytovatel, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytoval ubytování
v ubytovacím zařízení, je povinen provést registraci podle § 9j zákona č. 159/1999 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Ubytovatel, který před 1. říjnem 2026 poskytoval ubytování v jednotce
pro poskytování ubytování, je povinen provést registraci podle § 9k zákona
č. 159/1999 Sb., ve znění účinném ode dne 1. října 2026, a to do 31. prosince 2026.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o místních poplatcích

Čl. III

Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona
č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb.,
zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003
Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona
č. 183/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb.,
zákona č. 485/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 174/2012 Sb., zákona č. 266/2015
Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 278/2019 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona
č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb. a zákona č. 252/2023 Sb., se
mění takto:

1. V § 3d se částka „50 Kč“ nahrazuje částkou „100 Kč“

2. V § 3g se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Zápis všech údajů podle odstavce 2 do registru ubytovacích zařízení a ubytovaných
osob podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností

15
v oblasti cestovního ruchu se ve vztahu k poskytnutí úplatného pobytu považuje za splnění
povinnosti podle odstavce 1.“.

3. V § 3g odst. 5 se za slovo „zařízení“ vkládají slova „, jednotek pro poskytování ubytování
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího shromažďování a sdílení
údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování18)“.

Poznámka pod čarou č. 18 zní:
„18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna 2024
o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.“.

CELEX: 32024R1028

4. V § 14a se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Zápis všech údajů podle odstavce 2 s výjimkou údajů podle odstavce 5 do registru
ubytovacích zařízení a ubytovaných osob podle zákona upravujícího některé podmínky
podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu se považuje za splnění
povinnosti podat ohlášení k poplatku z pobytu.“.

5. V § 14a odst. 7 se za slovo „zařízení“ vkládají slova „, jednotek pro poskytování
ubytování podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího shromažďování
a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování18)“.

CELEX: 32024R1028

ČÁST TŘETÍ

Změna živnostenského zákona

Čl. IV

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona
č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb.,
zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994
Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č.
94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č.
49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č.
280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona
č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb.,
zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000
Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č.
124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb.,
zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000
Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č.
61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona
č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb.,
zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002

16
Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu
Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č.
130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb.,
zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004
Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č.
326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona
č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb.,
zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006
Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č.
131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb.,
zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006
Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č.
160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb.,
zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008
Sb., zákona č. 274/2008 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 151/2009 Sb.,
zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010
Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č.
73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona
č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb.,
zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012
Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č.
202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb.,
zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013
Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č.
267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona
č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb.,
zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 65/2017
Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č.
261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb.,
zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 39/2020
Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č.
336/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb.,
zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 129/2022
Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 244/2022 Sb., zákona č. 416/2022 Sb., zákona č.
429/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb. a zákona č. 251/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 17 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Oznamovací povinnost podle odstavce 3 věty páté je splněna, pokud podnikatel
oznámí zahájení nebo ukončení provozování živnosti v provozovně, včetně uvedení všech
údajů podle odstavce 5, prostřednictvím registru ubytovacích zařízení a ubytovaných osob
podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v
oblasti cestovního ruchu.“.

Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11.

2. V § 17 odst. 6 se za slovo „zařízení“ vkládají slova „, jednotek pro poskytování ubytování
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího shromažďování a sdílení
údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování73)“.

17
Poznámka pod čarou č. 73 zní:
„73) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna 2024
o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.“.

CELEX: 32024R1028

3. V § 17 odst. 10 a v § 31 odst. 11 větě druhé se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.

4. Za § 45b se vkládá nový § 45c, který zní:

„§ 45c

(1) Osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském
úřadu také zapsat do registru ubytovacích zařízení a ubytovaných osob údaje podle § 9g
odst. 1 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti
cestovního ruchu.

(2) Osoba může společně s oznámením ukončení provozování živnosti v provozovně
také oznámit ukončení poskytování ubytování podle § 9h odst. 1 písm. b) zákona o
některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního
ruchu.“.

5. V § 45c odstavec 1 zní:

„(1) Osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na
živnostenském úřadu také zapsat do registru ubytovacích zařízení, jednotek pro
poskytování ubytování podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování73) a ubytovaných osob údaje podle § 9g odst. 1 zákona o některých podmínkách
podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu.“.

6. V § 62 odst. 1 písm. g) se slova „7, 8 nebo 9“ nahrazují slovy „8, 9 nebo 10“.

7. V § 62 odst. 1 písm. h) se číslo „10“ nahrazuje číslem „11“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o státní statistické službě

Čl. V

Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona
č. 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 202/2002 Sb.,
zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 81/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005
Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona
č. 7/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb.,
zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 250/2014
Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona

18
č. 332/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 471/2022 Sb. a zákona č. 414/2023 Sb.,
se mění takto:

1. V § 10 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Zpravodajská jednotka splní zpravodajskou povinnost zápisem údajů do registru
ubytovacích zařízení a ubytovaných osob podle zákona upravujícího některé podmínky
podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu, pokud zapsané údaje
svým rozsahem a obsahem odpovídají údajům požadovaným na základě programu
statistických zjišťování.“.

2. V § 10 odst. 4 se za slovo „zařízení“ vkládají slova „, jednotek pro poskytování

ubytování podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího shromažďování
a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování17)“.

Poznámka pod čarou č. 17 zní:
„17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna 2024
o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.“.

CELEX: 32024R1028

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky

Čl. VI

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých
zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb.,
zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004
Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona
č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb.,
zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008
Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona
č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu,
vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona
č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb.,
zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011
Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona
č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu
č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb.,
zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016
Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu
Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č.
255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb.,
zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 240/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 278/2023
Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 454/2023 Sb., zákona č. 31/2024 Sb., zákona č.
89/2024 Sb. a zákona č. 123/2024 Sb., se mění takto:

19
1. V § 97 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Zápis všech údajů podle odstavce 1 do registru ubytovacích zařízení a ubytovaných
osob podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností
v oblasti cestovního ruchu se považuje za splnění povinnosti podle odstavce 1, to platí
obdobně i v případě, kdy cizinec není ubytován v ubytovacím zařízení, ve kterém je
poskytováno ubytování podnikatelským způsobem, nebo kdy ubytovatel není osobou, která
poskytuje ubytování podnikatelským způsobem.“.

2. V § 97 odst. 2 se za slovo „zařízení“ vkládají slova „, jednotek pro poskytování ubytování
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího shromažďování a sdílení
údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování70)“ a na konci textu
odstavce se doplňují slova „, anebo, kdy ubytovatel není hostitelem podle tohoto přímo
použitelného předpisu Evropské unie“.

Poznámka pod čarou č. 70 zní:
„70) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna 2024
o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.“.

CELEX: 32024R1028

3. V § 102 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Zápisem údajů do registru ubytovacích zařízení a ubytovaných osob podle zákona
upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního
ruchu ubytovatel splní povinnost podle odstavce 1, § 100 písm. a) a povinnost vést
domovní knihu podle § 100 písm. f), to platí obdobně i v případě, kdy cizinec není
ubytován v ubytovacím zařízení, ve kterém je poskytováno ubytování podnikatelským
způsobem, nebo kdy ubytovatel není osobou, která poskytuje ubytování podnikatelským
způsobem.“.

4. V § 102 odst. 5 se za slovo „zařízení“ vkládají slova „, jednotek pro poskytování ubytování
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího shromažďování a sdílení
údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování70)“ a na konci textu
odstavce se doplňují slova „, anebo, kdy ubytovatel není hostitelem podle tohoto přímo
použitelného předpisu Evropské unie.“.

CELEX: 32024R1028

5. V § 158 odst. 1 písm. a) bodě 4 se za číslo „97“ vkládá text „odst. 1“.

ČÁST ŠESTÁ

OZNÁMENÍ

Čl. VII

20
Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady
2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační
společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém
obchodu), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006
o službách na vnitřním trhu a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535
ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů
a předpisů pro služby informační společnosti.

ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. VIII

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2026, s výjimkou
a) ustanovení čl. I bodů 24, 26, 29 až 31, 34, 39 a 40, čl. III bodů 2 a 4, čl. IV bodů 2 a 5,

čl. V bodu 2 a čl. VI bodů 2 a 4, která nabývají účinnosti dnem 1. října 2026, a
b) ustanovení čl. I bodů 1, 4, 27, 32, 35, 37, 41 až 45, 50 až 52, 54, 56, 60, 61, 63 a 64, která

nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027.

21
Důvodová zpráva

A. Obecná část

Předkládaný návrh zákona vychází z vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č.
159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti
cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk č.
761 v 9. volebním období). Vládní návrh zákona prošel meziresortním připomínkovým
řízením (od 3. 8. do 31. 8. 2023) a vláda návrh schválila dne 29. 5. 2024. Minulá Poslanecká
sněmovna návrh však nestihla ve svém volebním období projednat a projednávání návrhu
skončilo před 3. čtením. Zájem o jeho přijetí však mají jak podnikatelské svazy, tak i obce.

Předkládaný návrh částečně vychází z již v minulosti předloženého vládního návrhu tak, jak
byl poslancům rozeslán dne 26. 7. 2024 (sněmovní tisk 761/0 z 9. volebního období). Změny
byly v návrhu učiněny u dat dělených účinností jednotlivých části zákona. Zjednodušeně
řečeno, účinnost byla posunuta o jeden rok oproti původnímu vládnímu návrhu na 1. července
2026, přičemž další dělené účinnosti byly zkráceny tak, aby plný náběh zákona byl k 1. lednu
2027, čímž byl dán prostor k registraci ubytovacích zařízení a jednotek pro ubytování. Lhůta
pro použitelnost nařízení vyprší dne 20. května 2026, takže v těchto datech již bude nařízení
využitelné.

Dále byla z původního návrhu odstraněna, a tento návrh ji vůbec neobsahuje, část, která by
umožnila obcím vydávat nařízení obce, kterým by na území celé obce nebo v jednotlivých
ucelených zastavěných oblastech bylo možné stanovit pro poskytování ubytování v bytě v
bytovém domě omezení týkající se období v roce, ve kterém nemůže být ubytování
poskytováno, nebo například maximálního počtu osob, které mohou být ubytovány vzhledem
k velikosti obytné plochy.

Vzhledem k potřebě a k přínosům předkládané novely a rizikům prodlení způsobenou
výměnou vlády je předkládán tento návrh zákona formou poslanecké iniciativy.

1. Zhodnocení platného právního stavu

Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností
v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) upravuje
především činnost cestovních kanceláří a agentur, základní činnosti horské služby a dále
mimo jiné např. vymezuje pravomoci živnostenských úřadů vůči poskytovatelům online
zprostředkovatelských služeb (internetovým platformám) v oblasti služeb cestovního ruchu.

Na tato ustanovení mají navázat nová ustanovení, jejichž cílem je do českého právního řádu
implementovat nově přijaté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne
11. dubna 2024 o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých

22
pronájmů ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724 (dále jen „nařízení“), a dále
ustanovení, která se týkají nově budovaného registru ubytovacích zařízení, jednotek pro
poskytování ubytování (jedná se o jednotky, které jsou definovány v nařízení) a ubytovaných
osob (dále jen „registr“). Správcem registru bude Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen
„ministerstvo”). Registr je znám též pod označením „eTurista“.

V posledních několika letech se právě ubytovací činnost zprostředkovávaná zahraničními i
tuzemskými provozovateli internetových platforem enormně rozšířila. Zpočátku byla často
ubytovací činnost označována jako „sdílená ekonomika”, později začala být orgány EU
označována jako „kolaborativní ekonomika”. Její původní rámec (bezúplatné sdílení dočasně
volného pokoje, lůžka) byl totiž rychle opuštěn, neboť se stala vysoce výnosným
podnikatelským oborem využívajícím anonymity poskytovatelů platformou zprostředkované
služby (kdy se ubytovatelé mnohdy pohybují v šedé zóně ekonomiky). Objem těchto služeb
se v celé EU výrazně zvyšuje v důsledku růstu ekonomiky online platforem. Služby v oblasti
krátkodobého ubytování sice vytvářejí mnoho příležitostí pro hosty, hostitele a celý
ekosystém cestovního ruchu, ale jejich rychlý růst vyvolává také obavy a výzvy, zejména pro
místní komunity a orgány veřejné moci, například přispívá k menší dostupnosti dlouhodobého
bydlení a ke zvyšování cen nájemného a bydlení. Nastalý stav byl novelou zákona v roce
2020 reflektován novým ustanovením § 10, které stanovilo provozovatelům online platforem
povinnost na žádost živnostenského úřadu sdělit informace o poskytovatelích služeb
cestovního ruchu (včetně ubytovatelů), kteří jejich prostřednictvím nabízejí své služby.
V praxi se však toto ustanovení ukazuje jako téměř neúčinná, neboť platformy i přes své
předchozí sliby, obvykle odmítají živnostenským úřadům informace předávat a raději riskují
uložení správního trestu. Samotné vymáhání pokut je také problematické vzhledem k tomu, že
provozovatelé online platforem ve valné většině sídlí v zahraničí a na území České republiky
nemají žádný majetek, který by mohl být exekučně postižen.

Novela zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o místních poplatcích”), zavedla s účinností od 1. ledna 2020 nový poplatek z pobytu,
kterým byl nahrazen původní poplatek z ubytování a lázeňský a rekreační poplatek. Přijetím
novely byla odstraněna nejistota ohledně povinnosti hradit poplatek při ubytování mimo
standardní ubytovací zařízení. Problém ale stále zůstává u neoprávněného výkonu takovéto
činnosti, kdy je velmi těžké tuto povinnost vymáhat po ubytovateli, o kterém není známo, že
takovouto činnost vůbec provozuje.

V současné době je tedy situace taková, že státní orgány v teoretické rovině mají nástroje, jak
konkrétní ubytovatele nalézt a zkontrolovat, zda je jejich činnost vykonávána v souladu
s právními předpisy, prakticky jsou ale tyto nástroje nedostatečně účinné a obtížně
vymahatelné.

Je však také nutné konstatovat, že povinnosti regulující ubytování jsou rozptýleny v řadě
různorodých právních předpisů, kde jsou stanoveny mnohdy duplicitní povinnosti, a to i
s velkými administrativními nároky. To je také bezpochyby jeden z důvodů, proč se
poskytovatelé ubytování v bytech snaží zůstat v nelegální či šedé zóně. Zpravidla se jedná
o osoby, které nemají k dispozici kvalifikované zaměstnance, kteří by se starali
o administrativní záležitosti, a tak se prezentují, jako by se jich povinnosti ubytovatelů
netýkaly. Lze předpokládat, že digitalizací a zjednodušením podmínek podnikání v oblasti
poskytování ubytovacích služeb se někteří (byť samozřejmě ne všichni) posunou směrem
k legálnímu výkonu činnosti.

23
V současné době nabídky inzerované prostřednictvím platforem pro ubytování v drtivé
většině případů neobsahují žádné údaje, dle kterých by bylo možno identifikovat konkrétního
poskytovatele služby. V nabídkách nejsou uváděny ani konkrétní adresy, kde bude ubytování
poskytnuto, nýbrž jsou jen uváděny přibližné lokality (např. okolí Václavského náměstí).

Fenomén „sdíleného ubytování“ nezasahuje celou Českou republiku stejnoměrně. Dotčeny

jsou především turisticky významné obce, resp. jen některé jejich atraktivní části. O tom

svědčí i data Institutu plánování rozvoje hl. m. Prahy, která jsou zveřejněna v materiálu
„Fenomén Airbnb a jeho dopady v kontextu hl. m. Prahy“1, a „Airbnb v Praze: Analýza stavu
a vývoje krátkodobého ubytování v soukromí 2018–2023“2.

Z těchto údajů vyplývá, že prostřednictvím Airbnb bylo v „předcovidových“ letech 2018 a
2019 v Praze nabízeno ke krátkodobému ubytování celkem 11 485 jednotek, z toho 9 215
(tj. 80 %) tvořily celé byty, popř. rodinné domy. Dle tohoto zdroje byly ve zbývajících 20 %
jednotek pronajímány z 99 % samostatné pokoje a pouze v 1 % bylo vykázáno sdílení pokoje.
Nabídka i poptávka se pak jednoznačně koncentrují v centru města (Staré Město 1 337
jednotek, Vinohrady 1 205, Žižkov 1 153, nejvíce takto využívaných jednotek je tedy
soustředěno v Praze 1 a 2).

V březnu 2023 pak bylo v Praze k dispozici celkem 7 930 jednotek Airbnb (z toho 5 482
aktivních), které se významně koncentrují do centra Prahy, což reflektuje využití Airbnb
zejména turisty a jejich preference ubytování v blízkosti hlavních turistických cílů. Rozložení
tedy vypadalo takto: Nové Město (1 996 jednotek), Staré Město (1 059), Vinohrady (1 012),
Žižkov (696) a Smíchov (466). Více než 200 jednotek dále nabízejí katastry Malá Strana,
Karlín a Holešovice, více než 100 jednotek pak ještě Nusle, Vršovice a Libeň. Naprostá
většina jednotek se pronajímá ve formě celého bytu či domu (79 % jednotek), pětina
představuje nabídky soukromých pokojů. Podle typu nemovitosti je patrné, že některé
soukromé pokoje jsou ve skutečnosti součástí hotelu, ale nejsou v této kategorii vedeny.
Soukromé pokoje zároveň často bývají součástí i jiných ubytovacích zařízení (hostelů, bed &
breakfast, aparthotelů apod.). Jen zanedbatelné množství představují nabídky sdílených
pokojů.

Z dostupných dat společnosti Golemio3 vyplývá, že celkový počet pobytů zprostředkovaných
jednou z největších online platforem, společností Airbnb, v Praze, která je rozhodně největším
trhem v rámci České republiky, činil v roce 2021 celkem 95,1 tisíc pobytů. Vycházíme-li
z odhadované návštěvnosti 2 osoby/pobyt a průměrné délky pobytu 3,8 dnů, dostáváme se
k ročnímu odhadovanému počtu přenocování 722 000 nocí.

Odhadovaný počet nocí v individuálních ubytovacích zařízeních (dále jen „IUZ“), jedná se

o ubytovací zařízení s kapacitou do 10 lůžek a 5 pokojů, poskytovaných formou sdíleného

ubytování:

Počet pobytů Odhadovaná Průměrná délka Roční odhadovaný počet
návštěvnost IUZ pobytu4 nocí v IUZ ve sdíleném

(osoby) ubytování

95 100 2 3,8 722 000

1 https://iprpraha.cz/assets/files/files/078cf11fe352bb3d8b0858fa62326ae0.pdf

2 https://iprpraha.cz/assets/files/files/9307d16be79b7ca7dbd482f6ea4e3126.pdf

3 https://golemio.cz/insights/sdilene-ubytovani#section-2

4 Odhadováno dle průměrné délky pobytu v hromadných ubytovacích zařízeních.

24
Celkový odhadovaný počet nocí v IUZ: 7 853 194
Roční odhadovaný počet nocí ve všech typech IUZ 722 000
Roční odhadovaný počet nocí v IUZ ve sdíleném ubytování 8 575 194
Celkem

Poskytování ubytování je v právním řádu České republiky upraveno v soukromém právu, a to
zejména smlouvou o ubytování podle § 2326 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve
znění pozdějších předpisů. Smlouva o ubytování se uzavírá za účelem poskytnutí ubytování
v zařízení k tomu určeném, přičemž určením se v tomto případě rozumí určení v souladu
s veřejnoprávními předpisy, zejména stavebním zákonem. Sama skutečnost, že ubytování není
poskytnuto ve stavbě ubytovacího zařízení, nezpůsobuje neplatnost uzavřené smlouvy, neboť
by to odporovalo smyslu a účelu zákona (§ 580 občanského zákoníku). Rozhodující je vůle
smluvních stran závazkového vztahu. Z obsahu smlouvy však musí vyplývat, že účelem není
(dlouhodobé) bydlení, nýbrž (pouhé) přechodné ubytování. V této souvislosti je třeba zmínit,
že podle § 2235 odst. 2 občanského zákoníku se zvláštní ustanovení o nájmu bytu nepoužijí,
pokud pronajímatel přenechává nájemci byt nebo dům k rekreaci nebo jinému zjevně
krátkodobému účelu (např. na dobu 2 týdnů). Ani poskytnutí ubytování v prostoru, který je
(stavebním úřadem) určen k nebytovým účelům, nezpůsobuje samo o sobě neplatnost
uzavřené smlouvy, byť užívání prostoru v rozporu s kolaudačním rozhodnutím je přestupkem
podle § 301 odst. 1 písm. g) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších
předpisů.

Dalším ze základních problémů regulace problematiky krátkodobého ubytování jsou také
roztříštěné a někdy i vzájemně protichůdné zákonné definice ubytování. Ve veřejnoprávní
rovině, pokud jde o úpravu ubytování, je na prvním místě nutné zmínit zákon č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tím však
výčet zdaleka nekončí, kromě předpisů týkajících se ochrany spotřebitele jsou v právním řádu
normy upravující povinnosti ubytovatelů ve vztahu k cizincům, normy upravující požární
prevenci, veřejné zdraví, stavební předpisy a samozřejmě také daňové předpisy, a to
především zákon o místních poplatcích, jenž upravuje poplatek z pobytu. Definici pojmu
krátkodobý nájem nemovité věci lze nalézt pouze v zákoně o dani z přidané hodnoty
v souvislosti s ustanovením o výjimkách z osvobození nájmu nemovitostí od daně
(krátkodobým nájmem nemovité věci se rozumí nájem pozemku, jehož součástí je stavba,
stavby nebo jednotky, popřípadě spolu s vnitřním movitým vybavením nebo dodáním plynu,
elektřiny, tepla, chladu nebo vody, který trvá nepřetržitě nejvýše 48 hodin).

Rovněž pojem ubytovatel je definován v právním řádu různě, podle potřeb konkrétního
zákona, bohužel však v různých normách mnohdy i vzájemně protichůdně. Podle
živnostenského zákona je ubytovatelem osoba, která samostatně, svým jménem, na svoji
odpovědnost a za účelem dosažení zisku trvale vykonává činnost naplňující (částečně či
úplně) obsahovou náplň oboru „Ubytovací služby“ živnosti volné, popř. částečně vykonává
činnost naplňující obsahovou náplň živnosti ohlašovací řemeslné „Hostinská činnost“ (v části
týkající se ubytování). Podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních
jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů, jsou pak obsahem oboru č. 55 ubytovací
služby „Poskytování ubytování ve všech ubytovacích zařízeních (například hotel, motel,
kemp, ubytovna) a v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou
rekreaci. V případě ubytování v domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou

25
rekreaci s kapacitou do 10 lůžek (včetně přistýlek) podávání snídaní hostům“. Obsahovou
náplň živnosti „Hostinská činnost“ představují činnosti spočívající v přípravě a prodeji
pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřebě v provozovně, v níž jsou prodávány. V rámci této
živnosti je možno poskytovat ubytování ve všech ubytovacích zařízeních (např. hotel, motel,
kemp, ubytovna) a v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou
rekreaci. Standardní nájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor pod živnostenské
podnikání v České republice nespadá, ubytovací služby (tedy například hotely nebo
ubytovny) ale už ano, a to včetně poskytování ubytování v bytech nebo rodinných domech.
Služba Airbnb do kategorie ubytovacích služeb spadá. Městský soud v Praze v srpnu v roce
2021 rozhodl, že krátkodobý pronájem spadá pod ubytovací služby a měl by se danit jako
podnikatelská činnost (rozsudek č. j. 6 Af 20/2020 - 28).

Zákon o místních poplatcích namísto pojmu „ubytovatel“ používá pojem „plátce poplatku
z pobytu“, kterým je poskytovatel úplatného pobytu trvajícího nejvýše 60 po sobě jdoucích
kalendářních dnů pro jednotlivého poplatníka (ubytovaného), zákon zároveň definuje okruh
poplatníků, kteří jsou od poplatku osvobozeni. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na
území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o pobytu cizinců”) stanoví, že ubytovatelem je ten, kdo poskytuje ubytování za úhradu
nebo ubytovává více než 5 cizinců. Výjimkou jsou případy, kdy lze ubytované cizince a
ubytovatele považovat za osoby blízké. Ubytováním se přitom podle téhož zákona rozumí
vztah založený smlouvou o ubytování, nájemní smlouvou, podnájemní smlouvou nebo
smlouvou s obdobným obsahem.

Poskytovatelé ubytování musí v souvislosti s poskytováním ubytování vést příslušné evidence
o ubytovaných hostech a plnit další povinnosti podle příslušných zákonů. V obci, ve které je
zaveden místní poplatek z pobytu, musí poskytovatel úplatného pobytu v postavení plátce
poplatku z pobytu vést v listinné nebo elektronické podobě evidenční knihu za každé zařízení
nebo místo, kde poskytuje úplatný pobyt. Do evidenční knihy zapisuje údaje týkající se
fyzické osoby, které poskytuje úplatný pobyt. V případě poskytování ubytování cizincům
musí ubytovatel vést domovní knihu a zapisovat do ní údaje v rozsahu stanoveném zákonem o
pobytu cizinců. Poskytování ubytování cizinci v obci, která obecně závaznou vyhláškou
zavedla místní poplatek z pobytu, tak po podnikateli vyžaduje duplicitní plnění evidenčních
povinností, jednak podle zákona o místních poplatcích, jednak podle zákona o pobytu cizinců.
Jsou přitom vyžadovány stejné či obdobné údaje, které musí poskytovatel zapisovat do dvou
příslušných evidencí (tj. evidenční a domovní knihy).

Ubytovatelem zapisované údaje Domovní kniha Evidenční kniha
§ 100 písm. f) zákona § 3g odst. 1 zákona
zapisovaná osoba o místních poplatcích
jméno a příjmení o pobytu cizinců
datum narození cizinec (nebo jeho osoba, která není
státní občanství v obci přihlášená
trvalé bydliště opatrovník)
číslo (cestovního) dokladu (a víza) X X
X X
X -
X X[1]
X X[2]

26
počátek pobytu X X

předpokládaná doba pobytu X -

konec ubytování (pobytu) X X

účel pobytu X -

doba uchovávání záznamů 6 let 6 let

výše vybraného poplatku z pobytu - X

nebo důvod osvobození

Vysvětlivky:
[1] Pracuje s pojmy adresa místa přihlášení nebo obdobného místa v zahraničí.
[2] Číslo a druh průkazu totožnosti, přičemž je zde dán taxativní výčet toho, co se za průkaz totožnosti považuje.

Poskytovatelé ubytování, kteří provozují hromadná ubytovací zařízení (dále jen „HUZ“),
mají, kromě již uvedeného, rovněž zpravodajskou povinnost vůči Českému statistickému
úřadu (dále jen „ČSÚ“), jejímž prostřednictvím ČSÚ získává údaje o návštěvnosti - měsíční
dotazník o hostech v hromadných ubytovacích zařízeních, čtvrtletní dotazník o hostech
v hromadných ubytovacích zařízeních), viz „Program statistických zjišťování na rok 2023“,
dostupné v Programu statistických zjišťování na rok 2023 | ČSÚ (czso.cz).

Poskytovatelé ubytování mají v řadě případů také další povinnosti administrativního
charakteru, např. podle § 17 odst. 3 živnostenského zákona jsou povinni předem oznámit
živnostenskému úřadu zahájení provozování živnosti v provozovně. Ubytovatel v postavení
plátce místního poplatku z pobytu je pak ve smyslu § 14a odst. 1 zákona o místních
poplatcích povinen podat správci poplatku ohlášení, pokud obec tuto povinnost nevyloučí
v obecně závazné vyhlášce.

Popsaný stav je v mnoha ohledech nemoderní a neodpovídá současným trendům digitalizace,
resp. rozvoji elektronické komunikace ve společnosti. Plnění uváděných povinností s sebou
nese náklady na straně poskytovatele ubytování. Důsledkem stávajícího stavu tak je
nadbytečná administrativní zátěž poskytovatelů ubytování. V současné době musí
poskytovatelé ubytování realizovat pro splnění svých zákonných povinností několik úkonů,
které by bylo možno sloučit.

Dalším problémem současného stavu je, že v České republice neexistuje komplexní přehled
o všech poskytovatelích ubytování. ČSÚ disponuje pouze přehledem o HUZ, přičemž se
jedná o HUZ, které se ČSÚ přihlásí se ke statistickému šetření. V České republice bylo podle
dat ČSÚ v roce 2022 provozováno 10 652 HUZ (s 227 695 pokoji a 586 836 lůžky).

Obecním a krajským samosprávám, organizacím destinačního managementu5, státním
institucím, ale i sdružením zastupujícím podnikatele tak chybí aktuální data o návštěvnosti
území, poskytovatelích ubytovacích služeb a provozovnách, které slouží k poskytování
ubytovacích služeb.

5 Organizace, která zajišťuje koordinaci, kooperaci a komunikaci poskytovatelů služeb cestovního ruchu

na daném území (destinaci) za účelem efektivnějšího řízení cestovního ruchu. Na základě využívání nástrojů

destinačního managementu je jejím úkolem udržitelným způsobem prosazovat tuto destinaci a její produkty na

trhu. Tato organizace může založit fond turismu. Pro bližší informace viz např.:

https://www.vysocinatourism.cz/images/stories/Vzdelavani/Prezentace_CzT_DMO_Seminar_podzim_2017.pdf.

27
Chybějící data se významně projevila především v průběhu pandemie COVID-19, kdy bylo
nutné mít aktuální data o vývoji cestovního ruchu pro rychlé a operativní plánování a
rozhodování o přijímání relevantních epidemiologických opatřeních souvisejících
s onemocněním COVID-19. Tehdy nebylo možné posoudit hloubku dopadu preventivních
opatření na sektor ubytovacích služeb ani efektivně nastavit nápravná a podpůrná opatření.
Současně neznalost provozoven ubytovacích zařízení mohla způsobit bezpečnostní problémy
spojené s obcházením opatření proti šíření pandemie.

Jak již bylo naznačeno, stát nemá přehled o všech poskytovatelích ubytování. Neexistence
přehledu pak znemožňuje např. efektivní výkon kontrolní činnosti, protože stát, potažmo
kontrolní orgány, nemají informace o tom, kde všude se jsou ubytovací služby poskytovány
(problémy zejména v bytových domech apod.). Kromě toho musí dotčené subjekty – Česká
centrála cestovního ruchu – CzechTourism, organizace destinačního managementu, případně i
obce a kraje, které chtějí sledovat vývoj návštěvnosti na svém území, vynakládat nemalé
finanční prostředky na sběr dat.

V současnosti se data o návštěvnosti HUZ sbírají prostřednictvím měsíčních a čtvrtletních
dotazníků. IUZ systematicky sledována nejsou. Data ohledně počtu individuálních
návštěvníků jsou odhadována na základě cenzů a navazujících šetření (dotazníková šetření na
hranicích, resp. poblíž vnitřních hranic Schengenského prostoru, případně i výzkumy
využívající anonymizovaná signální data od mobilních operátorů).

Problém související s nedostatkem dat se týká jak územních samosprávných celků, které
nemohou využít údaje statistického charakteru o rozvoji cestovního ruchu na svém území
k plánování budování veřejné infrastruktury a základních služeb apod., tak i státu a organizací
destinačního managementu, které nejsou schopny v plné míře plánovat své marketingové
aktivity na podporu příjezdového či domácího cestovního ruchu. Neznalost dat o skutečném
počtu návštěvníků v regionech ztěžuje usměrňování návštěvnosti a předcházení možným
negativním dopadům souvisejícím s turismem. Na jedné straně tak jsou oblasti, jež jsou
přetížené overturismem, a na druhé jsou území, která, jsou z hlediska cestovního ruchu
naprosto opomíjena, byť se nacházejí v teoreticky atraktivních lokalitách. S tím následně
souvisí nedostatečný rozvoj turistických služeb v místech se sníženou návštěvností nebo
poddimenzované ubytovací kapacity v místech se zvýšenou návštěvností. Současně není
možné využít přehledu poskytovatelů ubytování k jejich zapojení do plánování a organizace
cestovního ruchu. Relevantní údaje statistického charakteru by mohly být využity také
k plánování dalších aktivit v území v rámci různých politik. Současně neznalost skutečné
výkonnosti destinace v oblasti cestovního ruchu ztěžuje vyhodnocování efektivity a přínosů
aktivit realizovaných na podporu cestovního ruchu, což v konečném důsledku může mít
dopad na snižující se ochotu cestovní ruch na daném území rozvíjet.

Beze změny stávající právní úpravy lze očekávat, že problém dostupnosti údajů bude
přetrvávat. Dotčeným subjektům budou chybět aktuální a relevantní údaje pro rozhodování
v klíčových otázkách týkajících se nejenom cestovního ruchu, ale také např. dopravní

28
infrastruktury, bezpečnosti (především drobné kriminality) či kapacit zdravotnictví. Na sběr
dat budou nadále vynakládány často nemalé finanční prostředky z veřejných zdrojů.

Návrh zákona má dále za cíl upřesnit některá stávající ustanovení zákona, odstranit určité
výkladové nejasnosti a snížit administrativní zátěž podnikatelů provozujících cestovní
kanceláře nebo cestovní agentury.

Stávající právní úprava nemá žádný vliv na rovnost žen a mužů a není ani diskriminační vůči
žádné skupině nebo jednotlivci, neboť všem stanoví stejná práva a povinnosti.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Hlavními cíli navrhované právní úpravy je především snížení administrativní zátěže
podnikatelů, vytvoření nástroje pro správu místního poplatku z pobytu a jeho lepší výběr a
zefektivnění získávání statistických informací bez duplicitního vykazování, plánování a
rozvoj cestovního ruchu jak na území celé České republiky, tak i v jednotlivých lokalitách
(geograficky vymezených místech, která se vyznačují výskytem určitého fenoménu, ať již
přírodního nebo kulturního charakteru, zvyšujícím jejich turistickou atraktivitu).

Návrh zákona plní roli adaptačního předpisu k nařízení, které se stane použitelným od 20.
května 2026. Z tohoto důvodu bylo v novele přistoupeno k tzv. dělené účinnosti, kdy část
navrhované právní úpravy nabude účinnosti dnem 1. července 2026, část (ustanovení
umožňující registraci hostitelů podle nařízení) nabude účinnosti dnem 1. října 2026 a část
(ustanovení, která adaptují právní řád na další ustanovení nařízení) nabude účinnosti 1. ledna
2027.

Nařízení mj. předpokládá, že státy, které budou požadovat po platformách data
o ubytovatelích, zřídí orgán určený pro monitorování a vymáhání povinností a digitální
kontaktní místo. Tímto koordinátorem bude Ministerstvo pro místní rozvoj a digitálním
kontaktním místem bude registr.

Ve věci dozoru a vymáhání některých povinností online platforem nařízení (čl. 7 odst. 1 a čl. 8
nařízení) odkazuje na část IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne
19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení
o digitálních službách), dále jen „nařízení o digitálních službách“. Nařízení o digitálních
službách bude adaptováno do českého právního řádu zákonem o digitální ekonomice, který je
t. č. v legislativním procesu. Koordinátorem (orgánem dozoru) má být stanoven Český
telekomunikační úřad (dále jen „ČTÚ“), jehož působnost novela rozšiřuje i na dozor nad
online platformami podle nařízení, přičemž při výkonu dozoru a ukládání sankcí bude ČTÚ
postupovat podle zákona o digitální ekonomice.

Veškerá práva a povinnosti jsou stanovovány ubytovatelům, bez ohledu na to, zda jsou
fyzickými či právnickými osobami. Zákon ubytovatelům stanoví povinnost elektronické
registrace a elektronického vedení evidence ubytovaných hostů. To s sebou samozřejmě

29
přinese náklady na straně ubytovatelů, které zahrnují pořízení výpočetní techniky a hrazení
nákladů spojených s připojením k internetu, nicméně lze důvodně přepokládat, že většina
ubytovatelů již dnes takovýmito prostředky disponuje, přičemž noví ubytovatelé počítají
s jejich pořízením.

V širším smyslu navrhovaná úprava vytvoří spolehlivý, efektivní a transparentní přehled
všech ubytovatelů a ubytovacích zařízení, včetně jednotek definovaných v nařízení, přispěje
k lepšímu řízení cestovního ruchu a rozvrstvení turistických kapacit v rámci státu, přispěje
k lepšímu plánování infrastruktury a služeb v regionech tím, že se lépe přizpůsobí skutečnému
počtu návštěvníků v regionech, a přispěje také k narovnání podnikatelského prostředí i
celkové modernizaci v oblasti cestovního ruchu.

Novela předpokládá, že podnikatel bude veškerá data vyplňovat pouze jednou a systém je
automaticky zašle dalším příslušným orgánům. Zároveň s tím je i přísně dbáno na ochranu
v registru uchovávaných dat.

V návrhu novely tak není možné nalézt žádné ustanovení, které by mohlo mít jakýkoliv
diskriminační charakter. Zákon nemá žádný vliv na práva dětí (předpokládá se, že činnosti
ubytovatele budou vykonávat pouze dospělé nebo právnické osoby).

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Nařízení bylo publikováno v Úředním věstníku EU dne 29. dubna 2024, avšak použitelné
bude od 20. května 2026. Vzhledem k tomu, že Česká republika má zájem na získávání údajů
od provozovatelů platforem, musí přizpůsobit národní legislativu podmínkám stanoveným
v tomto právním aktu EU. Kromě zřízení jednotného digitálního kontaktního místa (viz dále)
je Česká republika také povinna stanovit pravidla pro sankce za porušení vybraných
ustanovení nařízení.

Vláda České republiky se ve svém programovém prohlášení zavázala k digitalizaci cestovního
ruchu. Jedním z prostředků, jak tohoto cíle dosáhnout, má být i projekt registru, který je
pracovně známý jako eTurista. Ten zahrnuje sjednocení a elektronizaci domovní a ubytovací
knihy a přihlašovacího tiskopisu tak, aby ubytovatel zadal každý údaj pouze jednou, přičemž
automatizovaný registr je dokáže „rozdistribuovat“ do systémů těch orgánů, které k nim mají
ze zákona přístup. Jsou jimi v souvislosti s výše uvedeným (domovní a ubytovací kniha)
správce daně, ředitelství služby cizinecké policie a odbory cizinecké policie. Prostřednictvím
registru bude podnikatel mít možnost plnit také povinnosti vůči ČSÚ. Veškerá data budou
dostupná (téměř) online a stát díky nim získá přehled o ubytovací kapacitě a její struktuře
napříč Českou republikou. Ihned se tak ukážou nedostatky současného rozvrstvení
turistického ruchu a bude možné hledat možná řešení.

Projekt „eTurista-online registr ubytovaných hostů v ČR“ byl zařazen do Národního plánu
obnovy (číslo výzvy 11, pilíř: digitální transformace, komponenta 1.1 Digitální služby

30
občanům a firmám) a jsou na něj vyčleněny finanční prostředky z EU. Aby tyto prostředky
mohly být čerpány, je nutné mít hotové řešení a plně funkční registr nejpozději do konce roku
2024; konkrétně je zde hlavní indikátor „dokument potvrzující dokončení informačního
systému – eTurista“ (certifikát, nebo jiný dokument, o dokončení prací podepsaný mezi
dodavatelem a příslušným orgánem v souladu s národní legislativou potvrzující, že
informační systém byl dokončen, je plně funkční a je schopen poskytovat služby koncovým
uživatelům). Dále je použit společný indikátor v podobě uživatelů nových a „upgradovaných“
veřejných digitálních služeb. Kromě technického řešení je nutné registr ošetřit také po
legislativní stránce. Překládaný návrh zákona vymezuje podmínky fungování registru, včetně
práv a povinností ubytovatelů.

Aby mohl být takový systém funkční, bude vhodné, aby jeho užívání bylo pro určitý okruh
osob stanoveno jako povinné. Při rozhodování o tom, které osoby to budou, bylo vycházeno
především ze stávajících zákonů a nového nařízení. Takto vymezený okruh by měl pokrývat
většinu osob vykonávajících činnost ubytovatele a systém by tím pádem měl zaznamenat
výraznou část ubytovaných osob na území ČR.

Nařízení umožní členským státům požadovat po online platformách, které zprostředkovávají
kontakt mezi hostitelem a zákazníkem, předávání údajů o osobách, které jejich
prostřednictvím nabízejí své služby. Zároveň státy budou moci po platformách požadovat, aby
na nich mohly být inzerovány pouze ty jednotky, které splnily registrační podmínky, a bylo
jim přiděleno registrační číslo, jež je unikátní pro každou nabízenou jednotku.

Jednotka je v čl. 3 odst. 1 nařízení definována jako zařízené ubytovací zařízení nacházející se
v Unii, které je předmětem poskytování služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování.
Jednotkou však nejsou hotely a podobná ubytovací zařízení včetně hotelů v letoviscích,
apartmánové hotely a motely, kempy a tábořiště.

Každý členský stát EU na základě svých vlastních potřeb určí, zda registraci jednotek bude
vyžadovat a, pokud ano, zda na celém svém území, nebo jen v určitých, přesně vymezených
oblastech. Členské státy budou mít možnost za přesně vymezených podmínek platnost
registračního čísla jednotky pozastavit a tím dočasně zabránit nabízení jednotky na
platformách, v případech úmyslného porušení nebo hrubé nedbalosti registrační číslo dokonce
zrušit. Pokud se členský stát rozhodne uplatňovat vůči platformě požadavky na poskytování
dat nebo registraci, bude povinen stanovit celostátní, regionální nebo místní orgán, který bude
určen k řízení a prosazování postupů registrace služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a/nebo ke shromažďování údajů o těchto službách a jmenovat národního
koordinátora. Nařízení státům, které budou vyžadovat registraci ubytovatelů, nařizuje
přidělovat jednotkám registrační číslo. Toto registrační číslo musí být přiděleno postupem
registrace, který umožní automatické a okamžité vydání registračního čísla pro konkrétní
jednotku. Žádná jednotka přitom nesmí podléhat více než jednomu postupu registrace.
Současně také musejí být k dispozici technické prostředky, které po skončení využívání
jednotky ke krátkodobému ubytování umožní její vyřazení z registrace.

31
Pro Českou republiku se stanovení registračních povinností podle nařízení jakožto přímo
použitelného předpisu EU jeví jako velice vhodné a žádoucí, ač v tento okamžik je problém
v České republice lokalizován jen do několika turisticky významných oblastí. Prvním
důvodem pro zavedení registrace jednotek na celém území státu je vysoká pravděpodobnost,
že počet míst, kde dochází ke zvýšené poptávce po takovémto druhu ubytování a s tím
souvisejícím zvyšováním nabídky, bude postupně růst. Druhý důvod spočívá v možnostech
statistického zkoumání tohoto fenoménu. V současnosti zcela chybí potřebná data a jen
zavedení plošné registrační povinnosti může pomoci tento problém řešit. Aby Česká republika
měla možnost této registrační povinnosti využít, bude muset nejprve zřídit jednotné digitální
vstupní kontaktní místo pro příjem a předávání údajů. Předpokládá se, že tímto místem se
stane připravovaný registr, kde bude docházet k přidělování registračního čísla, jež bude
muset být zveřejňováno u každé nabídky ubytování, i k plnění povinností stanovených
zvláštními právními předpisy. V souladu s nařízením bude vše probíhat digitálně s možností
využití prostředků elektronického ověření identity. Podnikatel, který se zapíše do registru, by
tím zároveň mohl splnit povinnosti vůči živnostenskému úřadu, správci daně i obci, která
vydala nařízení o regulaci krátkodobého ubytování na svém území. Tímto komunikačním
prostředkem by ubytovatel plnil také evidenční povinnosti týkající se ubytování cizinců i vůči
správci daně v obcích, jež zavedly poplatek z pobytu, a také by zde předával informace
důležité pro ČSÚ. Ústředním motivem pro realizaci odpovídajícího řešení je získání
kompletního přehledu o poskytovatelích ubytování a souhrnných dat statistického charakteru
umožňujících další plánování rozvoje cestovního ruchu a na něj navázaných politik.

Další významnou otázkou je správa poplatku z pobytu. Jeho účelem je zajistit příjmy
do rozpočtu obce, které by měly kompenzovat náklady, jež obec vynaloží v souvislosti
s cestovním ruchem a službami s ním spojenými, např. péči o veřejnou zeleň a prostranství,
navýšení nákladů za svoz odpadů z turistických lokalit atd. Vedle toho by však tyto příjmy
měly sloužit především pro rozvoj cestovního ruchu v obci (např. budování a údržba veřejné
infrastruktury cestovního ruchu, podpora zřízení turistických informačních center, podpora
pořádání akcí zaměřených na návštěvníky, podpora organizací destinačního managementu
apod.). Podle údajů zapisovaných do Sbírky právních předpisů územních samosprávných
celků a některých správních úřadů zavedlo místní poplatek z pobytu v průběhu roku 2022
celkem 513 obcí. Podle analýz zpracovaných ministerstvem (únor 2021) mělo místní poplatek
z pobytu zavedeno celkem 1824 obcí. Z analýzy ekonomické autonomie místní samosprávy
z pohledu místních poplatků zpracované Ministerstvem financí (listopad 2022) obdobně
vyplývá, že v roce 2021 byl poplatek z pobytu zaveden v 1890 obcích (v roce 2020 pak byl
tento poplatek zaveden v 1845 obcích). Dle vlastního zkoumání Ministerstva pro místní
rozvoj byl k 15. 12. 2023 poplatek zaveden již ve 2 099 obcích, přičemž v 97 z nich činí výše
tohoto poplatku 1-3 Kč. Naopak poplatek od 38 do 50 Kč vybírá 56 obcí. Je tedy možno
konstatovat, že poplatek z pobytu je zaveden ve více než 1/3 obcí ČR, tedy že většina obcí
tento poplatek nezavedla. Je jisté, že se v každé obci nemusí nacházet ubytovací zařízení a
každá obec nemusí být turistickou destinací, nicméně i řada turisticky zajímavých lokalit
(obcí) neměla, resp. stále nemá zaveden místní poplatek z pobytu. Je také nutné vzít v úvahu,
že některé obce stanovují poplatek čistě v symbolické částce 1 Kč. Z výsledků realizovaných
konzultací pak vyplývá, že některé obce od zavedení místního poplatku z pobytu odrazuje

32
přílišná administrativní zátěž při jeho správě. Vedle toho nemají obce žádný nástroj, který by
jim výběr poplatku usnadnil, respektive obcím pomohl zjednodušit kontrolu správnosti
výběru a odvodu místního poplatku z pobytu.

Podle názoru Ministerstva pro místní rozvoj i mnohých předních odborníků na cestovní ruch6
je žádoucí, aby obce místní poplatek z pobytu zaváděly v mnohem větší míře. Výnosy
z poplatků z pobytu slouží zpravidla na kofinancování nákladů spojených s rozvojem
cestovního ruchu v obci. Považujeme za vhodné, aby výnosy z poplatků z pobytu byly
reinvestovány zpět do rozvoje cestovního ruchu, např. rozvojem infrastruktury a vybavenosti
a tím i atraktivity obce pro návštěvníky a občany, neboť podpora cestovního ruchu
představuje investici na podporu regionálního rozvoje, zaměstnanosti, podnikatelských
příležitostí, rozvoje služeb, rozvoje volnočasových aktivit pro rezidenty a dalších.

V roce 2021 činil celkový výnos poplatku z pobytu téměř 397 mil. Kč. Z územního rozložení
příjmů obecních rozpočtů je zřejmé, že nevyššího ekonomického efektu logicky dosahují
turisticky atraktivní destinace. Kromě hlavního města se jedná především o lázeňská místa a
okolí oblíbených horských resortů v oblasti Krkonoš, Jizerských hor a Šumavy, méně pak
v Jeseníkách, Beskydech a Krušných horách. V roce 2022 již celkový výběr poplatků dosáhl
částky 1 092 268 063 Kč s tím, že cca ½ této částky bylo dosaženo v Praze. Rok 2021 byl ale
ještě do značné míry poznamenán omezujícími opatřeními, které měly zamezit šíření
onemocnění COVID-19. Proto některé samosprávy také místní poplatek z pobytu nezavedly,
popř. přistoupily k jeho zrušení. Např. v Olomouci byl místní poplatek z pobytu kvůli
probíhající pandemii od 1. 1. 2021 zrušen. Obdobně došlo k dočasnému zrušení poplatku
z pobytu např. v Plzni, Náchodě, Jičíně a dalších městech.

V roce 2019 dosáhl výnos turistických poplatků celkové výše 732 mil. Kč (poplatek za
lázeňský a rekreační pobyt a poplatek z ubytovací kapacity, které byly s účinností od
1. 1. 2020 nahrazeny poplatkem z pobytu). Je tak zřejmé, že poplatek z pobytu má
významnou fiskální funkci pro obce.

Z analýzy ekonomické autonomie místní samosprávy z pohledu místních poplatků zpracované
Ministerstvem financí v listopadu 2022 vyplývá, že průměrná výše zaváděné sazby poplatku
z pobytu činila 19 Kč.

Předkládaná novela obsahuje též změnu zákona o místních poplatcích č. 565/1990 Sb.,
reflektuje mj. současný vývoj v oblasti krátkodobých pronájmů ubytovacích kapacit a snaží se
posílit postavení místních samospráv při vymahatelnosti pravidel souvisejících s jejich
regulací, a to právě prostřednictvím větší diverzifikace systému výběru místního poplatku z
pobytu. Z důvodu rostoucího objemu krátkodobého ubytování, zejména zprostředkovaného
prostřednictvím online platforem, dochází ke značným negativním dopadům na obce
s vysokou turistickou zátěží, na které nejsou obce schopny adekvátně reagovat s ohledem na
nízkou výši horní hranice sazby místního poplatku z pobytu. Současná právní úprava
umožňuje obcím tento poplatek vymáhat, avšak v praxi je jeho výběr často obtížně

6 Viz např. https://www.obcepro.cz/data/mistni_poplatky.pdf.

33
realizovatelný, a to především v případě ubytovatelů, kteří svou činnost provozují nelegálně
nebo se vyhýbají evidenci. Mnoho ubytovacích jednotek nabízených na těchto platformách
není v oficiálních registrech, což obcím znemožňuje efektivní dohled nad jejich provozem a
výběrem poplatků.

Nutnost větší míry diverzifikace sazby poplatku z pobytu, je dána mírou zatížení turisticky
exponovaných lokalit. Dle stávající platné úpravy rozsah 0,- Kč až 50,- Kč zdaleka
neodpovídá míře rozptylu zatížení jednotlivých lokalit v rámci České republiky turistickým
ruchem. Jiné potřeby a v návaznosti na to náklady bude mít obec s jedním rodinným
penzionem o pěti pokojích, kterou navštíví nejvýše stovky turistů ročně, a jiné potřeby má
hlavní město Praha, které ročně navštíví osm milionů turistů, přičemž většina z nich soustředí
svůj pobyt na centrum města. Nicméně vysoká turistická zátěž nemusí být nutně problém
pouze hlavního města, ale výrazně menších obcí nebo lokalit, kde se koncentruje vysoký
počet návštěvníků v omezené lokalitě, a to ať již prostorově omezené, nebo omezené nízkým
počtem trvale žijících obyvatel. Obdobné potíže, se kterými se potýká například hlavní město,
je bezesporu možné sledovat obcích a lokalitách s vysokou koncentrací historických památek
nebo v konkrétních obcí v jednotlivých národních parcích nebo chráněných krajinných
oblastech v rámci celé České republiky.

Obce v turisticky exponovaných oblastech, jako jsou horské oblasti, historická centra měst či
rekreační destinace, čelí nadměrné zátěži, kterou financují z vlastních rozpočtů, aniž by měly
adekvátní možnost generovat dodatečné příjmy. Tato situace není dlouhodobě udržitelná.
Proto je nezbytné dát samosprávám silnější nástroje k regulaci turismu, a především k
navýšení svých příjmů prostřednictvím větší možnosti úpravy výše místních poplatků.

To logicky vede k větší potřebě úpravy výše poplatku z pobytu, který je jedním z vhodných
nástrojů místních samospráv, jak kompenzovat negativní dopady cestovního ruchu na místní
obyvatele a místní infrastrukturu a zároveň poskytnou zatíženým obcím dostatek zdrojů na
posilování infrastruktury tak, aby se dokázaly s turistickou zátěží vhodně vypořádat a zároveň
mohly efektivně rozprostírat turisty např. prostřednictvím organizací destinačního
managementu a přispívat tak k udržitelnému cestovnímu ruchu.

Navrhovaná změna zákona umožní obcím, které jsou zatíženy vlivy intenzivního cestovního
ruchu, stanovovat výši poplatků operativněji, a to zejména s ohledem na jejich skutečné
náklady a intenzitu turistického ruchu. To povede k lepší udržitelnosti místní infrastruktury a
jejímu rozvoji a současně také k vyšší kvalitě služeb nejen pro návštěvníky, ale i pro místní
obyvatele, kteří dnes často doplácejí na turistickou přetíženost svého regionu.

Po zhodnocení stávající situace je nepochybné, že stávající maximální možná výše poplatku z
pobytu nepostačuje na pokrytí nákladů některých turisticky exponovaných obcí a míst a je
tedy v zájmu takovýmto obcím umožnit poplatek z pobytu navýšit tak, aby měly dostatek
zdrojů na vypořádání se s turistickou zátěží, takovým způsobem aby byly uspokojeny potřeby
jak místních obyvatel, tak návštěvníků jednotlivých lokalit.

Zároveň však při zachování spodní hranice 0,- Kč, je ponechána možnost obcím, u nichž je
rozvoj turistického ruchu žádoucí a chtěný, nastavit poplatek v takové výši, aby dané lokality
zůstaly turisticky atraktivní.

Současně právní úprava místního poplatku z pobytu nevylučuje možnost diferencování sazeb
poplatku například pro určité části obce, typy ubytovacích zařízení či části roku, kdy je
úplatný pobyt poskytován (vyšší sazba může být určena pro turisticky významné centrum

34
města, pro letní či naopak zimní období v návaznosti na frekvenci cestovního ruchu apod.).
Při diferencování sazeb poplatku však musí obec důsledně dbát na to, aby uvedený postup
nebyl v rozporu s principem rovného zacházení (pro odlišné zacházení s určitou skupinou
poplatníků musejí existovat objektivní a racionální důvody), případně aby bez
ospravedlnitelných důvodů nenarušoval hospodářskou soutěž na úseku poskytování
pobytových služeb.

Současně musí obec při diferencování sazeb určit sazbu poplatku pro všechny případy, kdy je
na jejím území poskytován úplatný pobyt, tj. nesmí některé případy, jež podléhají dle § 3a
zákona o místních poplatcích č. 565/1990 Sb. při určování diferencované sazby opomenout,
neboť takový postup by byl v rozporu s § 14 odst. 2 písm. a) zákona o místních poplatcích č.
565/1990 Sb. Nechce-li obec, aby některé typy úplatných pobytů či pobyty v některých
částech obce byly zatěžovány poplatkem z pobytu, může pro tyto účely určit dle § 14 odst. 3
písm. a) zákona o místních poplatcích č. 565/1990 Sb. osvobození od poplatku, které je v
OZV vhodné kombinovat s vyloučením povinnosti podávat ohlášení.7

Odhadovat velikost trhu poskytovatelů ubytování v IUZ je velmi obtížné, protože neexistuje
žádný přehled těchto poskytovatelů ubytování. Mezi IUZ je navíc třeba zahrnout také
převážnou část poskytovatelů ubytování v rámci tzv. „kolaborativní ekonomiky“. V rámci
statistického šetření realizovaného v letech 2012–2013 bylo odhadnuto, že v ČR je
provozováno 4 121 IUZ. S ohledem na dobu, která od tohoto šetření uplynula, bylo
z opatrnosti vycházeno z údajů získaných ministerstvem v rámci dotačního titulu
COVID-Ubytování II – IUZ. O poskytnutí dotace v tomto dotačním titulu požádalo v roce
2021 celkem 2 831 provozovatelů IUZ (bez poskytovatelů ubytování v rámci sdíleného
ubytování, kteří nebyli zahrnuti mezi oprávněné žadatele).

Odhadovaný počet nocí v IUZ (bez sdíleného ubytování):

Počet provozovatelů Odhadovaná Průměrná délka pobytu Roční
IUZ = počet žádostí návštěvnost IUZ v IUZ (totožná jako u odhadovaný
počet nocí v IUZ
(osoby) HUZ)
7 853 194
2831 2 3,8

Na půdě EU nařízení bude, poté, co se stane použitelným, prvním, ale velice významným,
krokem, který přinese jasnější informace o IUZ, vývoji počtu osob ubytovaných v nich a
dalších statisticky významných datech, která mohou napomoci rozvoji regionů. Ve spojení
s elektronickým registrem dojde k odstranění chronických problémů v rozvoji cestovní ruchu
souvisejících s nedostatkem dat i k omezení šedé ekonomiky, jež je především v oblasti
poskytování ubytování v IUZ velice rozšířená.

Spojení adaptace nařízení a novelizace zákona je motivováno možností využít financování
informačních systémů, které legislativa předpokládá, z Národního plánu obnovy. Vzhledem

7 Obecně závazné vyhlášky v praxi obcí, 1. vydání, 2022, s. 178 - 178 (FURKOVÁ, Petra, VESELÝ, Miroslav,
CHODÚR, Pavel, ŠTĚPÁNOVÁ, Barbora. 5. Sazba poplatku. In: FURKOVÁ, Petra, VESELÝ, Miroslav,
CHODÚR, Pavel, ŠTĚPÁNOVÁ, Barbora. Obecně závazné vyhlášky v praxi obcí. 1. vydání. Praha: C. H. Beck,
2022.)

35
k termínům, které NPO stanovuje, je potřeba přijmout navrhovanou právní úpravu co
nejdříve.

Zkvalitnění statistických dat o výkonnosti cestovního ruchu a struktuře návštěvníků umožní
doplnit povinně sledovaná data v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady
č. 692/2011 ze dne 6. července 2011 o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení
směrnice Rady 95/57/ES.

Dále je cílem novely, po zhodnocení stávajícího platného stavu zákona, úprava některých
ustanovení s cílem jejich legislativně technického zpřesnění, popř. odstranění těch ustanovení,
která se jeví jako nepotřebná či administrativně nepřiměřeně náročná.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky.

Předkládaná novela zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva
Evropské unie.

Oblasti krátkodobých pronájmů (ubytování), resp. činnosti online platforem pro jejich
sjednávání se na úrovni Evropské unie týká řada právních předpisů, zejména:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022
o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení
o digitálních službách);

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006
o službách na vnitřním trhu;

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o
některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického
obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“).

Touto oblastí se již několikrát zabýval také Soudní dvůr Evropské unie. V rozsudku ze dne
19. prosince 2019, Airbnb Ireland, C-390/18, Soudní dvůr rozhodl, že zprostředkovatelská
služba, jejímž účelem je prostřednictvím elektronické platformy za úplatu zprostředkovat
vztah mezi potenciálními nájemci a pronajímateli, ať již podnikateli či soukromými osobami,
nabízejícími poskytnutí krátkodobého ubytování, a zároveň poskytovat řadu dalších
doplňkových služeb k této zprostředkovatelské službě, musí být kvalifikována jako „služba
informační společnosti“, na kterou se vztahuje směrnice 2000/31/ES. Z rozsudku dále plyne,
že pokud členský stát nesplní povinnost předchozího oznámení opatření omezujících volný
pohyb služeb informační společnosti pocházejících z jiného členského státu podle čl. 3 odst. 4
písm. b) druhé odrážky směrnice 2000/31, má to za následek neuplatnitelnost dotyčné právní

36
úpravy vůči jednotlivcům, podobně jako je tomu u důsledků vyplývajících z toho, že členský
stát nesplnil povinnost předchozího oznámení technických předpisů, stanovenou v čl. 5 odst. 1
směrnice 2015/1535/EU. Pro vlastní navrhovanou právní úpravu nejsou tyto závěry podstatné,
vyplývá z nich však nutnost návrh zákona notifikovat Evropské komisi dle směrnice
2001/31/ES, a to ve vztahu k právní úpravě registru ubytovacích zařízení jiných než jednotky
podle nařízení. Pro úplnost je třeba dodat, že návrh zákona bude muset být vedle toho
notifikován i dle směrnice 2015/1535/EU.

Krátkodobého ubytování se týkal rovněž rozsudek ze dne 27. dubna 2022, Airbnb Ireland UC
Proti Région de Bruxelles-Capitale, C-674/20, a rozsudek ze dne 22. prosince 2022, Airbnb
Ireland UC plc a Airbnb Payments UK Ltd proti Agenzia delle Entrate, C-83/21. Jejich
předmětem byly nicméně daňové otázky, konkrétně slučitelnosti právní úpravy, která
zprostředkovatelům ukládá povinnost, sdělit regionální daňové správě na její písemnou žádost
údaje o provozovateli a kontaktní údaje turistických ubytovacích zařízení, jakož i počet
přenocování a ubytovacích jednotek využitých v předchozím roce. Soudní dvůr v rozsudcích
konstatoval, že taková úprava nespadá do působnosti směrnice 2000/31/ES a že není v
rozporu s čl. 56 Smlouvy o fungování EU. Tyto otázky se však návrhu novely bezprostředně
netýkají.

Dne 29. dubna 2024 bylo v Úředním věstníku EU publikováno nařízení Evropského
Parlamentu a Rady 2024/1028 ze dne 11. dubna 2024 o shromažďování a sdílení údajů
týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a o změně nařízení (EU)
2018/1724. Nařízení vstoupilo v platnost 19. května 2024, avšak použitelné bude až od 20.
května 2026. Nařízení představuje lex specialis k výše zmíněným předpisům.

Podle důvodové zprávy nařízení je potřeba nové právní úpravy vyvolána stále větší regulací
krátkodobých pronájmů ubytování na vnitrostátní, regionální či místní úrovni v jednotlivých
členských státech, a to zejména v požadavku na registraci a na sdílení údajů. Dalším důvodem
jsou naopak obtíže veřejných orgánů při získávání relevantních informací, které potřebují
k tomu, aby mohly uvedenou oblast efektivně regulovat. Z pohledu Evropské komise pak tyto
různé registrační systémy a různící se právní úpravy vytváří překážky fungování vnitřního
trhu, jež má navrhované nařízení za cíl harmonizovanou úpravou odstranit.

Nařízení umožňuje členským státům zavést systémy registrace ubytovatelů nabízejících
krátkodobé pronájmy (ubytování) a v případě jejich zavedení stanoví povinnost online
platformám sdělovat členským státům určité informace o zprostředkování krátkodobých
pronájmů ubytování.

Adaptaci návrhu na nařízení se navrhuje provést předkládanou novelou zákona, konkrétně
novelizací § 10 a vložením nového dílu 2 do hlavy II (§ 9e a násl.) v části první zákona.
Implementační ustanovení se týkají zejména předávání informací online platformami
prostřednictvím tzv. jednotného digitálního kontaktního místa členského státu, dále fungování
registru v souvislosti s jednotkami podle nařízení (a zápisu těchto jednotek do něj), stanovení

37
pravomocí orgánům České republiky ve věci kontroly povinností souvisejících se zápisem
jednotek krátkodobého ubytování do registru a úpravy souvisejících sankcí.

Implementační ustanovení jsou v souladu s nařízením.

Soulad návrhu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna
2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném
pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních
údajů) je blíže popsán v kapitole 9 obecné části důvodové zprávy.

Nařízení odkazuje ve věci dozoru a vymáhání některých povinností online platforem (čl. 7
odst. 1 a čl. 8 nařízení) na část IV nařízení o digitálních službách. Nařízení o digitálních
službách bude adaptováno do českého právního řádu zákonem o digitální ekonomice, který je
nyní v legislativním procesu. Koordinátorem (orgánem dozoru) má být stanoven ČTÚ, jehož
působnost novela rozšiřuje i na dozor nad online platformami podle nařízení, přičemž při
výkonu dozoru a ukládání sankcí bude ČTÚ postupovat podle zákona o digitální ekonomice.
V této souvislosti budou do návrhu zákona o digitální ekonomice doplněny specifické
přestupky poskytovatelů online platforem.

Ostatními částmi navrhované novely nejsou přejímány či adaptovány předpisy práva
Evropské unie. Ustanovení, která se týkají vytvoření registru ubytovacích zařízení jiných, než
jsou jednotky definované v nařízení, se však dotýkají volného poskytování služeb dle
směrnice 2006/123/ES, resp. služeb informační společnosti dle směrnice 2000/31/ES. S
ohledem na to předkladatel bude notifikovat návrh novely Evropské komisi jak dle směrnice
2000/31/ES, tak dle směrnice 2015/1535/EU (čímž bude splněna notifikace i dle směrnice
2006/123/ES).

Dopad novely na zkvalitnění statistiky o výkonnosti cestovního ruchu a struktuře návštěvnosti
je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 692/2011 ze dne 6. července 2011
o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení směrnice Rady 95/57/ES.

Předkládaná novela zákona je proto v souladu s předpisy Evropské unie, s judikaturou
soudních orgánů Evropské unie a zároveň respektuje též obecné právní zásady práva
Evropské unie.

O přijetí novely (implementačních ustanovení) bude také nutné informovat Evropskou komisi
(viz čl. 15 odst. 4 nařízení).

6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je
Česká republika vázána

Právní úpravy se dotýká Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování
osobních dat, vyhlášená pod č. 115/2001 Sb. m. s., ve znění Dodatkového protokolu z roku

38
2003 (sdělení MZV pod č. 28/2005 Sb. m. s.). Právní úprava je s touto Úmluvou v souladu.
Ve vztahu k ustanovením návrhu novely provádějícím adaptaci nařízení je právní úprava v
souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů, viz zejména odst. 26 preambule a čl.
12 návrhu nařízení. Rovněž ve vztahu k ostatním ustanovením návrhu novely týkajícím se
předávání osobních údajů do registru ubytovacích zařízení je právní úprava souladná
s Úmluvou, neboť z ní vyplývající standard ochrany osobních údajů je na vnitrostátní úrovni
v minimálně shodném rozsahu zajištěn obecným nařízením o ochraně osobních údajů,
resp. adaptačním zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky

Navrhovaná právní úprava počítá se vznikem centrálního registru, kde budou evidována
ubytovacích zařízení, jednotky podle definice z nařízení sloužící ke krátkodobému ubytování
a ubytované osoby.

Celkové náklady na vybudování a 5letý provoz a rozvoj systému registru jsou uvažovány ve
výši 92,3 mil. Kč, přičemž nejvyšší položku bude představovat propojení s jinými již
existujícími systémy veřejné správy. Finanční prostředky na technické propojení
s informačním systémem registru živnostenského podnikání, resp. jeho úpravu v souvislosti
se vznikem IS eTurista, zajistí MMR.

S ohledem na skutečnost, že projekt „eTurista-online registr ubytovaných hostů v ČR“ byl
zařazen do Národního plánu obnovy, je v jeho rámci na projekt alokováno 30 mil. Kč
z rozpočtu EU.

V souvislosti s postupným rozšiřováním uživatelského know-how jak v řadách veřejné
správy, tak i podnikatelů, lze očekávat postupné snižování provozních nákladů (náklady na
koordinátory, helpdesk, poradenství, zaškolování apod.).

Na druhou stranu právní úprava „ztransparentní“ podnikatelské prostředí tím, že
ubytovatelům, kteří svoji činnost vykonávají prostřednictvím elektronických tržišť, stanoví
srovnatelné povinnosti, které musí plnit „klasické“ hotely, ubytovny a obdobná zařízení, ať již
jde o evidenční povinnosti ubytovaných osob, požadavky ČSÚ na zpravodajské jednotky
nebo platbu místních poplatků. To může vést k lepšímu výběru poplatku z pobytu u obcí,
které jej stanovily. Obcím, kde tento poplatek doposud zaveden není, pak navrhovaná právní
úprava může přinést data, která napomohou při rozhodování, zda se zde zavedení uvedené
poplatkové povinnosti vyplatí či nikoliv. Opomenout nelze ani zvýšení příjmů státního
rozpočtu o doposud neodváděnou daň z příjmu z podnikatelské činnosti díky poklesu šedé
ekonomiky. Toto zvýšení sice nyní ani v blízké budoucnosti nebude představovat razantní
nárůst rozpočtových výnosů (odhady se pohybují od 216 do 792 mil. Kč8), nicméně nelze
podceňovat stoupající zájem o diskutovaný způsob ubytovávání a tím i výraznější růst
státních příjmů v dlouhodobé perspektivě.

Navrhovaná právní úprava tak bude mít pozitivní dopad na veřejné rozpočty, především tedy
rozpočty obcí. Díky nově získaným a především aktuálním, téměř on-line dostupným, datům
o návštěvnosti bude možné lépe marketingově cílit propagaci ČR v zahraničí. Zároveň takto
bude moci být lépe řízen cestovní ruch tak, aby nedocházelo, jak je tomu běžné dnes,

8 Viz zpráva RIA, tabulka č. 6.

39
k přetěžování určitých lokalit, a naopak nevyužívání jiných. Díky tomuto přístupu lze
očekávat zvýšení žádoucí části cestovního ruchu i výnosů s ním spojených (především ve
formě poplatků z pobytu).

Pokud do zjednodušeného modelového výpočtu vezmeme situaci z „předcovidového“ roku
2019, kdy výnos z turistických poplatků dosáhl celkové výše 732 mil. Kč, a pokud budeme
přepokládat, že sdílené ubytování na trhu představuje 15 %, a že polovina z tohoto počtu je
v segmentu šedé ekonomiky, potom na neodvedených poplatcích tratily obce v tomto roce
cca 54,9 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že část obcí nevybírá poplatky z pobytu právě proto, že
nemá, jak je efektivně kontrolovat, mohla by pro ně existence nástroje pro alespoň částečnou
kontrolu představovat motivaci pro zavedení nebo navýšení poplatku.

Ubytovatelé budou povinni se elektronicky registrovat a rovněž elektronicky zaznamenávat
údaje o ubytovaných osobách. To na jejich straně bude znamenat náklady na pořízení
výpočetní techniky a na zajištění stabilního internetového připojení. Naprosto drtivá většina
ubytovatelů však již teď potřebnými prostředky disponuje, proto se nepředpokládá dramatický
nárůst nákladů spojených s touto agendou. Vzhledem k tomu, že internet a technika potřebná
k jeho připojení je dnes běžným standardem, nemělo by splnění těchto podmínek bránit
vstupu do podnikání ani novým ubytovatelům.

Podnikatelé také budou muset patřičně zaškolit personál, aby byl schopen s nově zavedeným
systémem pracovat. Další náklady mohou vzniknout těm ubytovatelům, kteří již využívají
některý z komerčně dostupných hotelových systémů. Uzpůsobení těchto systémů nově
připravované zákonné úpravě bude jistě znamenat nemalé finanční nároky pro provozovatele
hotelů a jiných druhů ubytovacích zařízení. Na základě dotazníkového šetření provedeného
mezi provozovateli různých druhů ubytovacích zařízení lze celkovou výši nákladů
u podnikatelů odhadovat na cca 190 000 000 Kč9. Na druhou stranu, jedná se o jednorázovou
investici, která se podnikateli vrátí v podobě ušetřených nákladů na vedení administrativy
spojené s evidencí ubytovaných osob.

8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel,
zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny,
dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

S přijetím novely je pravděpodobné, že více obcí zavede poplatek z pobytu, což může mít
negativní dopad na možnosti trávení dovolené sociálně slabých osob. Na druhou stranu je zde
již zákonem daný okruh osob, které jsou této poplatkové povinnosti zproštěny (§ 3b zákona
o místních poplatcích), kdy jde též o osoby hendikepované, přičemž jejich výčet může obec
ve své vyhlášce ještě rozšířit. Také maximální možná výše poplatku 50 Kč/osoba/den,
respektive i navrhovaná vyšší maximální možná výše poplatku 100 Kč/osoba/den při
současných cenových podmínkách nepředstavuje zásadní výdaj. Významné sociální dopady
tedy nejsou očekávány. Novela nebude mít žádný dopad na národnostní menšiny nebo na
ochranu práv dětí.

Novela by mohla mít příznivý dopad na životní prostředí tím, že odstraní povinnost vést údaje
o ubytovaných osobách v listinné podobě. Stejně tak i registrace a „deregistrace“ ubytovatelů
bude probíhat pouze elektronicky, bez použití papíru. Roční úspora papíru a dalších
souvisejících kancelářských potřeb se odhaduje až na několik tun.

9 Blíže viz zpráva RIA, kapitola Náklady soukromého sektoru.

40
Lepší znalost o skutečném počtu návštěvníků a jejich rozložení může taktéž přispět
k efektivnějšímu usměrňování cestovního ruchu a snižování možných negativních dopadů
návštěvnosti na přetížené destinace.

9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních
údajů

Do registru budou vkládány osobní údaje ubytovaných osob a ubytovatelů. Všechna data
budou šifrována, jak při přenosu, tak i v úložišti.

Přístup k osobním datům budou mít pouze orgány k tomu oprávněné na základě zákona a pro
účely jimi vykonávané agendy, přičemž při stanovování práv bude vycházeno z čl. 12 odst. 2
nařízení, kde se uvádí, že přístup k informacím předávaným podle čl. 9 se příslušnému orgánu
poskytne pouze v případě, že zamýšleným účelem zpracování je:

- sledování dodržování postupů registrace uvedených v čl. 4,
- provádění pravidel upravujících přístup ke službám v oblasti krátkodobých

pronájmů ubytování a jejich poskytování, a zajištění souladu s nimi, za
předpokladu, že tato pravidla neporušují zásady nediskriminace a přiměřenosti,
a že jsou v souladu s právem Unie.

V podmínkách ČR se tak v prvé řadě se bude jednat o cizineckou policii, jejíž příslušníci
budou mít přístup pouze k údajům týkajících se cizích státních příslušníků. V obcích, které
zavedly poplatek z pobytu, bude mít přístup k osobním datům všech ubytovaných osob a
ubytovatelů též správce daně, který je však vázán daňovou mlčenlivostí. Z logiky věci osobní
údaje hostů budou po dobu ubytování přístupny také hostiteli, který bude zápis provádět.
Veškeré přístupy do systému budou logovány, aby bylo možné zjistit, kdo a jaké úkony
prováděl (čl. 12 odst. 3 nařízení).

Jakékoliv další osoby, vyjma ubytovatelů, budou mít přístup pouze k agregovaným datům,
z nichž nebude možné konkrétní ubytovanou osobu žádným způsobem identifikovat.

Koncepce a rozsah dat sbíraných od ubytovaných osob vychází z již existující legislativy a
potřeb jednotlivých dozorových orgánů a dále pak z nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 692/2011 ze dne 6. července 2011 o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení
směrnice Rady 95/57/ES, které se zabývá sběrem statistických údajů u provozovatelů
ubytovacích zařízení. Tato data jsou nezbytná z hlediska bezpečnosti České republiky,
schopnosti správce daně posoudit správnost výše odváděných poplatků z pobytu a plnění
statistických povinností na úrovni EU. Data jsou také nezbytná pro účely řízení cestovního
ruchu.

Mezi osobní data, která budou požadována ubytovateli od ubytovaných osob, tak bude patřit
jméno a příjmení, datum narození a u cizinců i účel pobytu. Tyto údaje jsou významné jednak
z hlediska bezpečnosti ČR a jednak z hlediska posouzení, zda konkrétní osoba je poplatníkem
poplatku z pobytu.

Do registru budou v maximální možné míře data o ubytovaných osobách ukládána v podobě
bezvýznamových identifikátorů, k jejichž spojení s konkrétní osobou je třeba využít služeb

41
třetího subjektu. Veškeré žádosti o ztotožnění budou samozřejmě logovány a ukládány.
Držitelé datových schránek budou každoročně informováni o všech provedených úkonech
souvisejících se ztotožněním jejich osoby.

Pro ztotožnění konkrétní ubytované osoby a možnosti řízení cestovního ruchu (marketing,
vyhodnocování úspěšnosti kampaní, nepřetěžování určitých míst turistickým ruchem apod.)
budou důležité údaje o státním občanství a místě trvalého pobytu. Osobní data tak nebudou
sbírána ve větší míře, než je tomu doposud, ale zatímco dnes jsou fyzicky zapisována do knih,
k nimž může mít přístup prakticky kdokoliv, v budoucnu budou data ukládána
v zabezpečeném elektronickém systému.

V rámci ministerstva k těmto datům budou mít přístup pouze vybraní pracovníci, kteří
projdou příslušnými školeními a jejichž znalosti ochrany osobních údajů a bezpečnosti budou
průběžně zvyšovány a testovány. Samozřejmě i všechny jejich přístupy budou logovány,
včetně uvedení důvodu případného náhledu. Systém o náhledu učiněném v rámci ministerstva
okamžitě informuje pověřence pro ochranu osobních údajů (např. prostřednictvím e-mailu),
popř. další vybrané osoby, které však přístup k registru mít nebudou.

Fyzické osoby (ubytované osoby) tak budou pouze předkládat doklad totožnosti před
zahájením ubytování. Tato povinnost již přitom existuje i nyní a je běžná nejen evropském,
ale i světovém kontextu.

Podle odstavců 13, 18 a 36 preambule nařízení, se na jakékoliv zpracování údajů podle
nařízení vztahuje obecné nařízení o ochraně osobních údajů. Podle odstavce 36 preambule
nařízení zároveň platí, že nařízení stanoví základ pro pravidla a požadavky na zpracování
osobních údajů. Návrh novely upravuje požadavky na sběr osobních údajů a nakládání s nimi
striktně v souladu s nařízením, přičemž údaje budou uchovávány v délce stanovené
nařízením.

Pokud jde o sběr osobních údajů pro plnění povinností podle jiných právních předpisů,
nejsou, jak již bylo uvedeno výše, zaváděny žádné nové požadavky nad rámec již účinných
právních předpisů. Návrh zákona pouze umožňuje plnění těchto povinností prostřednictvím
registru. Přístup k údajům budou mít pouze právními předpisy oprávněné osoby. Osobní údaje
budou v zabezpečeném registru mnohem lépe chráněny proti neoprávněnému přístupu než v
současné době, kdy jsou vyplňovány v listinné podobě.

Evidované údaje budou sloužit jednak k zajištění bezpečnosti České republiky (zejména ve
vztahu k zákonu o pobytu cizinců na území ČR) a jednak k zabezpečení plnění povinnosti
platby poplatku z pobytu. Bez těchto údajů není možné tyto cíle splnit. Doba uchovávání
údajů v registru je závislá na době stanovené v jiných právních přepisech (jsou jimi zákon o
pobytu cizinců a zákon o místních poplatcích). V případě, že tyto jiné právní předpisy dobu
uchovávání údajů nestanoví, je určena maximálním časovým limitem 18 měsíců po vzoru
nařízení10.

Registr bude také umožňovat splnit ohlašovací povinnosti podle zákona o pobytu cizinců i
těm osobám, které nesplňují definici ubytovatele dle toho zákona – tedy těm, které nejsou ani
podnikateli v oblasti ubytování ani hostiteli dle nařízení – nicméně jsou ubytovateli dle
zmíněného zákona o pobytu cizinců. Údaje o cizinci zadané subjektem, který není
ubytovatelem (dle tohoto zákona) budou v co nejkratším možném termínu (dle technických

10 Čl. 5 odst. 5 nařízení

42
možností) předány do systému vedeného Policií ČR a následně, nejpozději do 24 h, z registru
vymazány.
Údaje zapisované o ubytovateli vycházejí buď z jiných právních předpisů, či jsou stanoveny
přímo nařízením. Rovněž i tato data budou v registru uchována v šifrované podobě a budou
odstraněna ve lhůtách, které jsou buď stanoveny v nařízení, nebo (v případě, že se nařízení
této osoby přímo netýká) ve lhůtě, která je tímto nařízením přímo inspirována.

43
Údaje vkládané do registru o ubytovateli/hostiteli

Zadávaný údaj údaj je Důvod zadání Poznámka

Identifikační číslo osoby povinný Hlava II. bod 2. přílohy č. 1 k vyhlášce Po zadání IČO (DIČ) se vyplní
automaticky (dle VR/RŽP)
(IČO), bylo-li přiděleno č. 324/2022 Sb.
Po zadání IČO (DIČ) se vyplní
nebo § 14a odst. 2 písm. a) ZMP automaticky (dle VR/RŽP)

daňové identifikační číslo čl. 5 odst. 1 písm. b) pododst. ii) Bude využívána pouze u FO bez DS,
(DIČ), bylo-li přiděleno nařízení (FO) popř. u dokumentů, které nelze doručovat
prostřednictvím DS
nebo Neoznámení změny nebude přestupkem

čl. 5 odst. 1 písm. c) pododst. ii)

nařízení (PO)

Jméno (tj. Obchodní firma povinný Hlava II. bod 1. přílohy č. 1 k vyhlášce

nebo č. 324/2022 Sb.

Název § 14a odst. 2 písm. a) ZMP

nebo čl. 5 odst. 1 písm. b) pododst. i)
Jméno (jména) a příjmení) nařízení (FO)

nebo

čl. 5 odst. 1 písm. c) pododst. i)

nařízení (PO)

Adresa sídla (PO/PFO) povinný Hlava II. bod 1. přílohy č. 1 k vyhlášce

nebo č. 324/2022 Sb.

Adresa bydliště (FO) § 14a odst. 2 písm. a) ZMP

čl. 5 odst. 1 písm. b) pododst. iii)

nařízení (FO)

nebo

čl. 5 odst. 1 písm. c) pododst. iv)

nařízení (PO)

Adresa pro doručování nepovinný § 14a odst. 2 písm. a) ZMP

Kontaktní telefonní číslo povinný čl. 5 odst. 1 písm. b) pododst. iv)
nařízení (FO)

nebo

44
Adresa elektronické pošty, povinný čl. 5 odst. 1 písm. c) pododst. v) Neoznámení změny nebude přestupkem.
kterou může příslušný orgán nařízení (PO) U PO/PFO bude pro komunikaci
používat pro písemnou čl. 5 odst. 1 písm. b) pododst. v) používána především DS.
komunikaci nařízení (FO)
Pouze u PO
Právnická osoba uvede též povinný nebo Bude řešit systém registru - zobrazí
osoby, které jsou jejím jménem čl. 5 odst. 1 písm. c) pododst. vi) seznam členů statutárního orgánu a
oprávněny jednat nařízení (PO) umožní vybrat, popř. umožní doplnit další
v poplatkových věcech § 14a odst. 2 písm. a) ZMP osobu (jméno /jména/ příjmení, datum
narození, adresa bydliště, telefonní číslo,
Čísla všech účtů u povinný § 14a odst. 2 písm. a) ZMP e-mail).
poskytovatelů platebních Pouze u PO/PFO
služeb, včetně poskytovatelů Systém možní zadat více účtů.
těchto služeb v zahraničí, U zahraničních bank bude vyžadován též
užívaných v souvislosti IBAN.
s podnikatelskou činností

45
Hostitel, který nemá sídlo nebo povinný § 14a odst. 3 ZMP Pouze ZFO.
bydliště na území členského Systém na základě výše zadaných údajů
státu Evropské unie, jiného vyhodnotí, zda je dotaz na tento údaj
smluvního státu Dohody o relevantní či nikoliv.
Evropském hospodářském Informace o zplnomocněnci:
prostoru nebo Švýcarské a) Zmocněnec je PO:
konfederace, uvede adresu
svého zmocněnce v tuzemsku 1. IČO
pro doručování. 2. obchodní firma nebo název
3. adresa sídla
Údaje vkládané do registru o místě ubytování 4. (jméno konkrétní fyzické osoby)11
b) Zmocněnec je PFO:
Zadávaný údaj údaj je Důvod zadání 1. IČO
2. jméno
3. adresa sídla
c) Zmocněnec je FO:
1. jméno
2. datum narození
3. adresa bydliště
4. (adresa pro doručování)

Poznámka

11 Údaje uvedené v závorce jsou nepovinné.

46
Adresa dle RUIAN povinný Položka č. 25 přílohy č. 1
nebo nepovinný k vyhlášce č. 324/2022 Sb.
(položka D048 formuláře CR
parcelní číslo, v případě 1-12)
přístaviště nebo kotviště čl. 5 odst. 1 písm. a) bod 1.
rovněž bližší určení místa na nařízení
vodní ploše. § 9g odst. 1 písm. a) bod 1.
V případě bytového domu zákona č. 159/1999 Sb.
též číslo bytové jednotky a
nebylo-li přiděleno bližší Formulář ČSÚ CR 1-12, CR
informace o umístění, které 2-04
umožní jednotku čl. 5 odst. 1 písm. a) pododst. i)
lokalizovat. nařízení
PAGINA, byla-li přidělena

Druh ubytovacího zařízení nepovinný Odst. 11 recitálu nařízení stanoví:
„např. dům, apartmán, pokoj, sdílený pokoj,
nebo příslušná kategorie podle
vnitrostátního práva“.
Registr nabídne násl. kategorie:

1. HUZ
2. Rodinný dům
3. Pokoj v rodinném domě
4. Byt v rodinném domě
5. Rekreační chata
6. Byt v bytovém domě
7. Pokoj v bytě v bytovém domě

47
Přítomnost hostitele nepovinný čl. 5 odst. 1 písm. a) pododst. iii) VYPLNÍ POUZE IUZ (bod 2. – 8 sloupce
nařízení Poznámka předchozího řádku)
Kategorie ubytovacího nepovinný Registr nabídne násl. kategorie:
zařízení HUZ Položka č. 24 přílohy č. 1
k vyhlášce č. 324/2022 Sb. 1. Hostitel pronajímanou jednotku trvale
Maximální počet pokojů nepovinný (položka D014 formuláře CR obývá
HUZ 1-12)
2. Hostitel pronajímanou jednotku obývá
Počet pokojů HUZ určených nepovinný Položka č. 24 přílohy č. 1 sezónně
pro osoby na invalidním k vyhlášce č. 324/2022 Sb.
vozíku (položka 327a bod 01 formuláře 3. Hostitel pronajímanou jednotku neobývá
CR 1-12) VYPLNÍ POUZE HUZ
Položka č. 24 přílohy č. 1 Ve formuláři specifikováno 11 kategorií
k vyhlášce č. 324/2022 Sb. HUZ:
(položka 327a bod 04 formuláře
CR 1-12) 1. Hotel *****
2. Hotel, motel, botel ****
3. Hotel, motel, botel ***
4. Hotel, motel, botel **
5. Hotel, motel, botel *
6. Hotel garni
7. Penzion
8. Kemp
9. Chatová osada
10. Turistická ubytovna
11. Ostatní HUZ
VYPLNÍ POUZE HUZ

VYPLNÍ POUZE HUZ
Systém musí zajistit, aby zadávaný počet
nemohl být vyšší, než je maximální počet
pokojů.
Při zadávání bude zobrazen dovětek: „Pokud
neznáte přesný počet, uveďte alespoň
odhad.“

48
Maximální počet lůžek, nepovinný Položka č. 24 přílohy č. 1
které lze v jednotce umístit k vyhlášce č. 324/2022 Sb.
(bez přistýlek) (položka 327a bod 02 formuláře
CR 1-12)
Počet míst pro stany a nepovinný čl. 5 odst. 1 písm. a) bod iv) VYPLNÍ POUZE HUZ
karavany nepovinný nařízení Při zadávání bude zobrazen dovětek: „Pokud
Položka č. 24 přílohy č. 1 neznáte přesný počet, uveďte alespoň
Sezónnost HUZ k vyhlášce č. 324/2022 Sb. odhad.“
(položka 327a bod 03 formuláře VYPLNÍ POUZE HUZ
Datum zahájení činnosti povinný CR 1-12) 1. Celoroční provoz (ubytovací zařízení je
spočívající v ubytování Položka č. 24 přílohy č. 1 v provozu alespoň 9 měsíců v roce bez
k vyhlášce č. 324/2022 Sb. přerušení).
Datum ukončení činnosti povinný (položka D019 CR 1-12) 2. Letní provoz (období od května do října).
spočívající v ubytování 3. Zimní provoz (období od listopadu do
§ 9g odst. 1 písm. a) bod dubna)
Datum dočasného uzavření povinný 2. 159/1999 Sb. 4. Smíšený letní i zimní provoz (liší se od
HUZ § 17 odst. 3 ŽZ celoročního tím, že ubytovací zařízení má
§ 14a odst. 2 písm. c) ZMP v průběhu roku alespoň dvakrát přerušený
a § 9j odst. 1 159/1999 Sb. provoz – mezi zimní a letní sezónou a mezi letní
§ 17 odst. 3 ŽZ a zimní sezónou – na jeden měsíc).
§ 14a odst. 2 písm. c) ZMP
Položka č. 24 přílohy č. 1 VYPLNÍ POUZE HUZ
k vyhlášce č. 324/2022 Sb.
(položka D060 CR 1-12)

49
datum předpokládaného nepovinný Položka č. 24 přílohy č. 1 VYPLNÍ POUZE HUZ
opětovného zprovoznění povinný k vyhlášce č. 324/2022 Sb. VYPLNÍ POUZE HUZ
Důvod dočasného uzavření (položka D060 CR 1-12)
HUZ Položka č. 24 přílohy č. 1
k vyhlášce č. 324/2022 Sb.
Datum skutečného (položka D060 CR 1-12)
opětovného zprovoznění
HUZ

Údaje vkládané do registru o ubytovaných osobách

Zadávaný údaj údaj je Důvod zadání Poznámka
§ 3g odst. 2 písm. b) ZMP
Jméno (popř. jména) a příjmení povinný § 97 ZPC12 VYPLNÍ SE POUZE U CIZINCŮ
§ 3g odst. 2 písm. c) ZMP (na základě státního občanství – viz
Datum narození povinný § 97 ZPC4 § 1 odst. 2 ZPC)
§ 100 písm. a) ZPC4 Zápis do tohoto pole zároveň ukončí
Datum úmrtí cizince podmíněně pobyt u ubytovatele.
povinný § 97 ZPC4
§ 3g odst. 2 písm. b) ZMP
Státní občanství povinný § 97 ZPC4
Adresa trvalého bydliště nebo obdobného povinný čl. 9 odst. 1 a 2 s přihlédnutím
místa v zahraničí k čl. 3 odst. 11 nařízení STR13
Položka č. 24 přílohy č. 1
k vyhlášce č. 324/2022 Sb.
(položka 326 CR 1-12)5,14

12 Týká se pouze cizinců.

13 Nepožaduje celou adresu, ale jen země bydliště hostů.

14 V současnosti sledovány příjezdy pouze z 59 vybraných zemí (vč. ČR).

50
Druh a číslo dokladu, na jehož základě byla povinný § 3g odst. 2 písm. d) ZMP
ubytovaná osoba ztotožněna. § 97 ZPC4,15
Datum počátku ubytování u ubytovatele povinný § 3g odst. 2 písm. a) ZMP
§ 101 odst. 1 ZPC
Datum konce ubytování u ubytovatele povinný § 3g odst. 2 písm. a) ZMP
§ 101 odst. 1 ZPC
Účel pobytu povinný § 97 ZPC4 POVINNĚ SE VYPLNÍ POUZE U
CIZINCŮ (na základě státního
Výše vybraného poplatku nebo povinný § 3g odst. 2 písm. e) ZMP občanství – viz § 1 odst. 2 ZPC)

důvod osvobození od platby poplatku jen u obcí, které stanovily poplatek
z pobytu.

Údaje, které bude automaticky generovat registr

Registrační číslo ubytovacího zařízení

Rozsah údajů, které budou předávány mezi IS platforem a registrem Přenášený údaj
Předpis Registrační číslo
Podrobná adresa jednotky (adresa dle RUIAN)
nařízení (čl. 9 odst. 1) URL všech nabídek
nařízení (čl. 9 odst. 1) Počet nocí, na které jednotka byla pronajata
nařízení (čl. 9 odst. 1) Počet hostů, kterým byla jednotka pronajata na noc
nařízení (čl. 3 odst. 11) Země bydliště hostů
nařízení (čl. 3 odst. 11)
nařízení (EU) č. 692/2011, o evropské statistice cestovního ruchu a o
zrušení směrnice Rady 95/57/ES

Poznámky:
Dle čl. 5 odst. 1 písm. c) bod 3. nařízení se u PO uvede jméno zákonného zástupce (v podmínkách ČR jde o jméno /jména/ a příjmení člena
/členů/ statutárního orgánu). Zadávání tohoto údaje do registru se však jeví jako zbytečné, neboť tento údaj je snadno zjistitelný z VR/RŽP.

15 V nově připravovaném zákoně o pobytu cizinců je zpřesňováno ustanovení týkající se čísla víza.

51
Vysvětlivky: Název právního předpisu
Seznam právních předpisů v tabulkách a jejich zkratek

Zkratka v textu

vyhláška vyhláška č. 324/2022 Sb., o Programu statistických zjišťování pro rok 2023
č. 324/2022 Sb.
z. č. 159/1999 Sb. zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti
cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů
ZMP
ZPC zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
ŽZ zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

Seznam zkratek použitých v předcházejících tabulkách

Zkratka Význam Poznámka
Dostupné na
DS datová schránka https://www.mojedatovaschranka.cz/sds/searchForm.do
webové služby
FO (nepodnikající) fyzická osoba https://www.mojedatovaschranka.cz/sds/ws/call
HUZ hromadné ubytovací zařízení popis webových služeb
https://www.mojedatovaschranka.cz/sds/p/download/sd
IUZ individuální ubytovací zařízení s_webove_sluzby.pdf#view=Fit

PFO podnikající fyzická osoba není právně zakotveno; Vychází z metodik statistických
PO právnická osoba úřadů

není právně zakotveno; Vychází z metodik statistických
úřadů

52
RŽP Registr živnostenského podnikání Dostupné na

www.rzp.cz

XML rozhraní

https://www.rzp.cz/cgi-bin/aps_cacheWEB.sh

popis XML rozhraní

https://www.rzp.cz/docs/RZP02_XML_28.pdf

VR Veřejný rejstřík Dostupné na

https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik

ZFO zahraniční fyzická osoba, která

v ČR nemá živnostenské

oprávnění

53
10. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava díky digitalizaci povede ke snížení rizika korupce. Veškeré údaje
budou zapisovány do elektronického systému s jasnou auditní stopou.

Na druhou stranu se zavádí několik nových skutkových podstat přestupků, k nimž jsou
navázány správní tresty ve formě pokuty, což může zvyšovat riziko pokusu o korupci
kontrolujícího nebo oprávněné úřední osoby.

11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní vliv na bezpečnost státu, neboť v dlouhodobém
výhledu povede ke snižování možnosti anonymního ubytování potenciálně rizikových osob.

12. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s
ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů
a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále
s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší
rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských
vztahů; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných
dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických nebo jiných údajů, jsou-li
tyto údaje k dispozici

Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na rodiny, ani nikterak nezasahuje do jejich
funkcí bez ohledu na počet vyživovaných členů, rodiny s hendikepovanými členy a rodiny
samoživitelů nevyjímaje.

Díky digitalizaci může dojít ke snížení administrativní zátěže a počtu hodin, které je
podnikatel (ubytovatel) nucen věnovat administrativě, čímž mu vybyde čas, který může
věnovat na posílení integrity a stability své rodiny a na posílení rodinné harmonie, popř. na
posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů.

13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Územní samosprávné celky, v tomto případě obce, získají nástroj, jak zabezpečit výběr
místního poplatku z pobytu. Výnos z tohoto poplatku přitom je příjmem obecního rozpočtu.
Zavedením registru obce získají dosud neexistující nástroj, který budou moci využívat při
správě místního poplatku z pobytu bez dalších personálních a finančních nákladů. Současně
obce získají přehled o rozmístění ubytovacích kapacit na svém území i o skutečném počtu
návštěvníků (turistů), kteří se na daném území ubytovali. To bude mít pozitivní dopad na
plánování základní infrastruktury a služeb, ale i plánování rozvoje obce.

Na druhou stranu, obce, které již mají poplatek z pobytu zaveden, budou muset nové
legislativě přizpůsobit jak svoje interní postupy, tak i své technické vybavení. Bude také
potřeba zaškolit pracovníky pro práci s novým systémem a přenastavení procesů spojených
s výběrem poplatku. Jedná se však o jednorázové náklady spojené s přechodem na jiný
systém. Zjednodušení administrace, zautomatizování některých procesů i podpora kontroly

54
jejich výběru vyváží vznik uvedených administrativních nákladů. Financování budování i
provoz registru je plně v režii státu, resp. bude na něj využito prostředků z Národního plánu
obnovy; se zapojením financí obcí ani jiných územních samosprávných celků se nepočítá.

14. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé
legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu
specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování
(digitální vyloučení)
Jedním z hlavních cílů předkládaného návrhu zákona je digitalizace administrativy spojené
s cestovním ruchem. Při její tvorbě se vycházelo jak ze zásady digital by default, tak i
z principu only once a cross-border. V ustanoveních zaměřených na adaptaci nařízení plnění
těchto zásad přímo vyplývá z požadavků nařízení (zákaz více než jednoho požadavku na
registraci, opětovná použitelnost ubytovatelem doložených dokladů).
Údaje, které za stávajícího stavu musí ubytovatel vést v písemné podobě a zapisovat do více
evidencí (evidenční kniha, domovní kniha), bude napříště vyplňovat pouze jednou do
elektronického formuláře, tedy do registru. Příslušné orgány, které mají ze zákona právo
přístupu k těmto informacím, je prostřednictvím svých vlastních systémů budou získávat
z centrálního úložiště, samozřejmě pouze v tom rozsahu, v jakém jim zákon přiznává
oprávnění k přístupu k těmto údajům.
Pro zajištění plnění základních funkcí systému nebudou již ubytovatelé mít jinou možnost
vedení evidencí než v elektronické podobě. Jedná se však o specifický druh služeb, kde je
připojení k internetu a vybavenost technikou k tomu potřebnou základní podmínkou. Podobně
jsou na tom i hostitelé podle nařízení. Jejich základním definičním znakem je to, že nabídky
na ubytování zveřejňují prostřednictvím internetové platformy. Je tedy vyloučeno, že by těmto
osobám digitální komunikace se státem činila jakýkoliv problém.

55
II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

Pozn.:
Text uvedený ve žlutém zvýraznění označuje ustanovení, která nabudou účinnosti dnem 1.
října 2026.
Text uvedený kurzívou označuje ustanovení, která nabudou účinnosti (po datu použitelnosti
nařízení ode dne 20. května 2026), a tedy dnem 1. ledna 2027.

K části první – zákon o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností
v oblasti cestovního ruchu

K čl. I
K bodu 1 – § 1 odst. 1
Úprava ustanovení odráží předmět novelizace zákona, které souvisí s implementací nařízení.
Navrhuje se doplnění informace, že zákon navazuje na přímo použitelný předpis Evropské
unie, resp. nařízení s odkazem na poznámku pod čarou č. 19. Dále se upravuje písmeno a),
které zní „podmínky nabízení, prodeje a zprostředkování zájezdů a spojených cestovních
služeb“ a doplňuje písmeno c), které zní „shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb
v oblasti ubytování a“. Původní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

K bodu 2 – § 3 odst. 4 písm. c)
Navrhuje se vypuštění písmene c), které stanoví povinnost cestovních agentur a cestovních
kanceláří před zahájením zprostředkování prodeje zájezdů pro cestovní kancelář usazenou
v jiném členském státě Evropské unie informovat o této skutečnosti ministerstvo. Tato
stávající povinnost nemá v praxi význam, neboť ministerstvo je sice informováno o tom, že
určitá cestovní kancelář nebo agentura prodej zájezdů zahájila, ale již nemá informaci o tom,
že takový prodej byl ukončen nebo přerušen. Ministerstvo nemá ani přehled o konkrétních
uzavřených smlouvách o zájezdu, a dokonce ani o rozsahu takového prodeje. Ministerstvo
také není informováno o úpadcích zahraničních cestovních kanceláří. Odstranění povinnosti
nebude mít negativní důsledky pro ochranu spotřebitele, neboť i nadále podnikateli zůstane
povinnost předložit zájemci na jeho žádost k nahlédnutí opis oprávnění k provozování
cestovní kanceláře včetně jeho úředně ověřeného překladu a informovat zájemce o rozsahu
pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruky pro případ úpadku cestovní
kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů.

K bodu 3 – nadpis hlavy II
Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K bodu 4 – označení hlavy II
Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K bodu 5 – označení dílu 1 včetně nadpisu
Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K bodu 6 – § 5 odst. 1 písm. c)
Navrhuje se vypuštění písmene c), které mezi doklady předkládané žadatelem o koncesi
k provozování živnosti „Provozování cestovní kanceláře“ řadí též kopii potvrzení o úhradě
ročního příspěvku do garančního fondu cestovních kanceláří na příslušný kalendářní rok.
Ministerstvo v oblasti správy finančních prostředků sdružených v garančním fondu úzce

56
spolupracuje se Státním fondem podpory investic, jemuž hospodaření s těmito prostředky
přísluší a dostává od něj výpisy o nových platbách na denní bázi (celkový přehled úhrad pak
každý týden). V případě jakýchkoliv pochybností se ministerstvo může na Státní fond
podpory investic kdykoliv obrátit s konkrétním dotazem. Takto definovaná povinnost navíc
vytváří otázku, jak řešit situaci, kdy ministerstvo vyhláškou stanoví nulovou výši příspěvku.
Povinnost předkládání potvrzení o uskutečněné platbě, kterou si ministerstvo může samo
snadno ověřit, je tedy zbytnou administrativní zátěží pro podnikatele. Pokud jde o povinnost
uhradit příspěvek do garančního fondu před podáním žádosti o koncesi, pak tato povinnost
zůstává nedotčena.

K bodu 7 – § 5 odst. 1 písm. d)
Navrhuje se vypuštění písmene d), které upravuje povinnost žadatele o koncesi předložit
prohlášení o předpokládaném datu zahájení činnosti.
Koncese vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Podnikatel nemůže
zahájit činnost, dokud tato skutečnost nenastane. Povinnost podle citovaného písmene
představuje nadbytečnou byrokratickou zátěž žadatele bez jakéhokoliv reálného významu a je
tedy žádoucí ji zrušit.

K bodu 8 – § 5 odst. 2
Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K bodům 9 až 11 – § 5 odst. 4 písm. a) a § 5a písm. a) a b)
Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K bodu 13 – § 5a písm. d)
Navrhuje se změnit povinnost ministerstva zveřejnit pojistku k pojistné smlouvě na uvádění
základních informací o uzavřené smlouvě o pojištění záruky pro případ úpadku nebo
o bankovní záruce pro případ úpadku cestovní kanceláře, kterými jsou identifikace výstavce
záruky (pojišťovny nebo banky) a pojistné období (resp. období, na které je vystavena
bankovní záruka). Samotné zveřejnění pojistky bez bližšího kontextu nemá pro většinu
zákazníků zásadní význam. Vzhled pojistky a stejně tak údaje v ní uvedené jsou plně
v kompetenci jednotlivých pojišťoven, jejich různorodost tak může být pro běžného
zákazníka velice matoucí. Význam pojmu doklad o bankovní záruce je také nejednoznačný,
úmyslem nebylo zveřejnit celou smlouvu o bankovní záruce, nicméně doklad stvrzující její
sjednání banky běžně nevystavují a takový požadavek tak představuje pro výstavce bankovní
záruky jen další administrativní úkon navíc. Ministerstvo má za to, že uvedení
nejdůležitějších náležitostí smlouvy o zajištění pro případ úpadku je pro zákazníka mnohem
přehlednější a srozumitelnější. A to i s ohledem na skutečnost, že minimálně polovina (možná
i více) přístupů na internet se uskutečňuje skrze mobilní telefony, kde grafické zobrazení
pojistky ve formátu A4 je velice nekomfortní. Zákazník, který vyžaduje předložení pojistky,
se stále může obrátit přímo na cestovní kancelář nebo prodejce, viz § 3 odst. 4 písm. b) a § 9
odst. 2 písm. a) zákona.

K bodu 14 – § 5a písm. e)
Navrhuje se pojmové zpřesnění ustanovení, aby bylo najisto postaveno, jaká informace má
být v seznamu cestovních kanceláří zveřejňována.

K bodu 15 – § 8a odst. 2
Podle výkladu ministerstva je zřejmé, že pojistku k pojistné smlouvě musí ministerstvu
dokládat nově vznikající cestovní kanceláře. U již existujících cestovních kanceláří však není

57
tato povinnost explicitně vyjádřena a lze ji pouze dovozovat ze současného znění § 5a
písm. d), jehož novelizace je rovněž součástí tohoto návrhu. Navrhuje se změna spočívající
v pojmovém vyjasnění, aby bylo zřejmé, že veškeré, tj. nově vznikající i stávající, cestovní
kanceláře musejí dokládat jak pojistnou smlouvu (popř. dodatek k této smlouvě), tak i
pojistku, která se k ní váže.

K bodu 16 – § 9 odst. 1 písm. a)
Navrhuje se upřesnění znění povinností zajištění proti úpadku. Podnikatel může, dle svého
vlastního rozhodnutí, provozování živnosti kdykoliv přerušit, přičemž není stanovena
povinnost o přerušení provozování živnosti kohokoliv informovat. Podnikatel může o
přerušení provozování živnosti informovat živnostenský úřad (§ 31 odst. 11 živnostenského
zákona), není to však jeho povinnost. Na žádost živnostenského úřadu je sice podnikatel
povinen sdělit, zda živnost provozuje (§ 31 odst. 15 živnostenského zákona), nicméně tato
informace bude vždy platná pouze k okamžiku jejího podání. Podnikatel tedy pravdivě uvede,
že živnost neprovozuje, ale to se může změnit hned následující den. Pokud je tedy zdůrazněno
samotné provozování živnosti, dochází v konečném důsledku k ohrožení kontrolní role státu,
neboť není možné donekonečna a opakovaně zjišťovat, zda cestovní kancelář, která nemá
sjednáno zajištění pro případ úpadku nebo uhrazen příspěvek do garančního fondu, živnost
provozuje či její provozování přerušila. Navrhuje se úprava, která jasným způsobem vyjádří,
že každá cestovní kancelář musí být plně zajištěna pro případ svého úpadku (pojištění nebo
bankovní záruka, úhrada příspěvku do garančního fondu) s výjimkou případů, kdy má ze
strany živnostenského úřadu provozování živnosti pozastaveno, nebo pokud sám podnikatel
oznámil živnostenskému úřadu přerušení provozování živnosti ve smyslu § 31 odst. 11
živnostenského zákona. Pokud by podnikatel provozoval živnost i v době oznámeného
přerušení, dopouštěl by se mj. přestupku podle § 62 odst. 1 písm. r) živnostenského zákona.
Provozování živnosti v době jejího pozastavení může být kvalifikováno jako trestný čin
maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání.

Samozřejmě i nadále platí, že cestovní kancelář, která je usazena v jiném členském státě EU
nebo EHP, může být při podnikání v ČR zajištěna pro případ úpadku podle práva státu svého
usazení.

K bodu 17 – § 9 odst. 1 písm. e)
Navrhuje se doplnit slova „a nemá pozastaveno provozování živnosti provozování cestovní
kanceláře, nebo neoznámil živnostenskému úřadu přerušení jejího provozování,“. Zájemce
o koupi zájezdu by měl být řádným způsobem informován, kdo je pořadatelem zájezdu, o
jehož koupi uvažuje. Zatímco cestovní kanceláře mohou pořádat své vlastní zájezdy, cestovní
agentury mohou pouze zprostředkovávat prodej zájezdů pořádaných cestovní kanceláří s tím,
že je vždy jejich povinností informovat o tom, kdo je jeho pořadatelem. Proto je již dnes
stanovena povinnost označit provozovnu, propagační a jiné materiály určeného pro zákazníky
slovy „cestovní kancelář“ nebo „cestovní agentura“, aby bylo naprosto zřejmé, s jakým
subjektem zájemce o koupi zájezdu jedná. V praxi se však relativně často stává, že subjekt,
který byl cestovní kanceláří, provozování této živnosti přeruší (či mu je její provozování ze
strany živnostenského úřadu pozastaveno), ale na trhu zůstane i nadále ovšem jako cestovní
agentura. V zájmu ochrany zákazníků se tedy upřesňuje, že označení slovy „cestovní
kancelář“ mohou nadále využívat jen ti podnikatelé, kteří nejenže jsou držiteli příslušného
živnostenského oprávnění, ale toto oprávnění je plně „aktivní“.

58
K bodu 18 – § 9 odst. 3:
Navrhuje se vypuštění slova „bezodkladně“. Cestovní kancelář podle § 2 odst. 2 zákona
(tj. cestovní kancelář usazená v jiném členském státě EU), která v České republice nezřizuje
pobočku, je povinna před zahájením prodeje zájezdů nebo zprostředkováním spojených
cestovních služeb na území České republiky informovat o této skutečnosti ministerstvo.
Povinnost tedy cestovní kancelář podle § 2 odst. 2 zákona musí splnit před tím, než dojde
k zahájení prodeje zájezdů. Není tudíž zřejmé, k jakému zbytečnému odkladu by mohlo dojít.

K bodům 19 až 21 – § 9b
Navrhuje se doplnění odstavce 3, který by prodejci zájezdu pro pořadatele zájezdu usazeného
mimo EHP stanovil povinnost před zahájením takového prodeje informovat o této skutečnosti
ministerstvo a zároveň s tím i doložit doklady prokazující, že prodejce nebo pořadatel zájezdu
splňují podmínku zajištění zájezdu pro případ úpadku podle tohoto zákona a zároveň jsou
zákazníkům schopni garantovat jejich práva dle § 2537 až 2544a a § 2549 občanského
zákoníku.

Podle platné právní úpravy je stanovena povinnost oznámit zahájení zprostředkování prodeje
zájezdů pro cestovní kancelář usazenou na území jiného členského státu EU. Stejnou
povinnost u pořadatele zájezdů usazeného mimo EHP však jednoznačně dovodit nelze.
Zatímco všechny cestovní kanceláře v EU musejí být řádně zajištěny pro případ úpadku a
pravidla týkající se možnosti reklamace kvality zájezdů jsou díky směrnici 2015/2302 napříč
členskými státy Evropské unie srovnatelná, na pořadatele zájezdů ze zemí mimo Unii mohou
státy, v nichž jsou tito usazeni, klást mnohem menší požadavky. Povinnost informovat
ministerstvo v případě prodeje zájezdů pro cestovní kancelář podle § 2 odst. 2 zákona lze bez
obav vypustit, zavést tuto povinnost pro prodej zájezdů pro prodejce z nečlenských států EU
se naopak jeví jako velice vhodné a z hlediska ochrany zákazníků i žádoucí.

Prodejce zájezdů bude moci splnění podmínek doložit například pojistnou nebo jinou
obdobou smlouvu plnící požadavky podle § 6 až 7b zákona a obchodními podmínkami
vztahujícími se k prodávanému zájezdu či příkladem vzorové smlouvy o zájezdu, z nichž je
možné ověřit dodržování zákaznických práv stanovených občanským zákoníkem.

K bodu 22 – označení dílu 2 včetně nadpisu
Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K bodu 23 – § 9e
Písmeno a)
Definuje se ubytovací zařízení jako místo, ve kterém ubytovatel poskytuje ubytování.

Písmeno b)
Definuje se registrační číslo jako jedinečný (neopakovatelný) identifikační kód, který
jednoznačně určuje ubytovací zařízení. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že registrační číslo
není přidělováno ubytovateli, ale konkrétnímu ubytovacímu zařízení, tedy konkrétnímu místu,
kde dochází k poskytování ubytování ubytovatelem.

Písmeno c)
Definuje se ubytovatel, tedy osoba, které vznikají povinnosti v souvislosti s jí vykonávanou
činností spočívající v poskytování ubytování. Ubytovatelem je osoba, která poskytuje
ubytování na základě živnostenského oprávnění, tzn. soustavně, samostatně (tedy nikoliv

59
v závislém postavení), svým jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za
podmínek stanovených živnostenským zákonem (viz § 2 odst. 2 živnostenského zákona).

K bodu 24 – § 9e
Písmeno a)
Definuje se ubytovací zařízení jako místo, ve kterém ubytovatel poskytuje ubytování, přičemž
ubytovacím zařízením není jednotka pro poskytování ubytování, jak je definována v článku 3
odst. 1 nařízení.

Písmeno b)
nově se upravuje pojem jednotka pro poskytování ubytování, který vychází z čl. 3 odst. 1
nařízení, v němž je „jednotka“ definována jako zařízené ubytovací zařízení nacházející se
v Unii, které je předmětem poskytování služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a
zároveň nejde o hotel nebo podobné ubytovací zařízení včetně hotelů v letoviscích,
apartmánových hotelů a motelů, hostelů, kempů a tábořišť definovaných ve skupině 55.1 a
55.2 klasifikace NACE Rev. 2 obsažené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 1893/2006.

Písmeno c)
Definuje se registrační číslo. Registračním číslem se podle čl. 3 odst. 7 nařízení rozumí
jedinečný identifikační kód vydaný příslušným orgánem, který jednotku v tomto členském
státě identifikuje. Z nařízení vychází i v zákoně uvedená definice, která je nicméně rozšířena
i o ubytovací zařízení. Registrační číslo tedy bude přidělováno nejen jednotkám pro
poskytování ubytování (jednotkám podle nařízení), ale i ubytovacím zařízením.

Písmeno d)
Definuje se ubytovatel, tedy osoba, které vznikají povinnosti v souvislosti s jí vykonávanou
činností spočívající v poskytování ubytování. Ubytovatelem je osoba, která poskytuje
ubytování na základě živnostenského oprávnění, tzn. soustavně, samostatně (tedy nikoliv
v závislém postavení), svým jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za
podmínek stanovených živnostenským zákonem (viz § 2 odst. 2 živnostenského zákona). Dále
je ubytovatelem též osoba, která je hostitelem podle nařízení. Hostitele nařízení definuje
v čl. 3 odst. 2 jako fyzickou nebo právnickou osobu, která poskytuje nebo má v úmyslu
poskytovat za úplatu službu v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování prostřednictvím
online platformy pro krátkodobé pronájmy v rámci podnikatelské či nepodnikatelské činnosti,
pravidelně či občasně.

K bodu 25 – § 9f
Odstavec 1
Definuje se registr ubytovacích zařízení a ubytovaných osob. Registr je propojen s ostatními
systémy veřejné správy, aby platilo, že ubytovatelé státním úřadům poskytují veškeré
zákonem stanovené informace pouze jednou. Registr je informačním systémem veřejné
správy, viz definice v § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech
veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Registr je
spravován ministerstvem.

Odstavce 2 a 3
Stanoví se doba uchovávání údajů v registru. Obecně platí, že údaj uložený v registru, který se
týká konkrétního ubytovacího zařízení, se z registru odstraní po šesti letech od okamžiku, kdy
ubytovatel oznámí ukončení činnosti spočívající v ubytovávání v daném ubytovacím zařízení.

60
Z tohoto pravidla však existuje výjimky, které se týkají údajů o osobách ubytovaných
v ubytovacím zařízení. V tomto případě se doba uchovávání údajů liší jednak podle toho, zda
jde o občana ČR nebo o cizince a jednak dle toho, zda se ubytovací zařízení nachází na území
obce, která zavedla poplatek z pobytu, nebo zda je ubytovací zařízení umístěno na území
obce, kde tento poplatek zaveden nebyl.
Pokud jde o cizince ubytovaného v ubytovacím zařízení v obci, která nezavedla poplatek
z pobytu, stanovuje dobu uchovávání informace od doby zápisu v registru zákon o pobytu
cizinců na území ČR16. V případě, kdy obec zavedla poplatek z pobytu, je doba uchovávání
údajů u občanů ČR dána zákonem o místních poplatcích17; údaje o cizincích budou
uchovávány po dobu stanovenou buď v zákoně o pobytu cizinců, nebo v zákoně o místních
poplatcích, podle toho, který ze zákonů stanovuje delší lhůtu18. Rozhodným okamžikem je
vždy den zápisu údajů do registru.

Informace o občanech ČR, kteří se ubytovali v obci, jež nezavedla poplatek z pobytu, se
uchovávají o dobu 18 měsíců ode dne jejich vložení do registru. Tato doba byla analogicky
zvolena podle čl. 12 odst. 3 nařízení, které stanoví, že údaje o činnosti se uchovávají na dobu
nezbytně nutnou, nejdéle však po dobu 18 měsíců od jejich obdržení.

Odstavec 4
Registr umožní splnit povinnost i oznámit ubytování cizince i těm osobám, které jsou
ubytovateli podle zákona o pobytu cizinců, ale nejsou ubytovateli podle tohoto zákona19
(tj. osoby, které bezplatně ubytovávají více než 5 cizinců20). Avšak vzhledem k tomu, že
registr má sloužit výhradně pro účely cestovního ruchu, zejména k usnadnění výběru poplatku
z pobytu, nebudou v něm informace o cizincích, které zadala osoba, jež podle tohoto zákona
není ubytovatelem (avšak je ubytovatelem dle zákona o pobytu cizinců) uchovávány, nýbrž
budou v co nejkratší možné době (s ohledem na technické řešení) předány přímo do registru
cizinců, který provozuje Policie České republiky. Jakmile si tyto dva systémy automatizovaně
potvrdí, že došlo k úspěšnému přenosu, budou veškeré údaje o cizinci z registru spravovaného
Ministerstvem pro místní rozvoj odstraněny. Pro vyřešení případných technických problémů a
selhání je navrhováno, aby data byla odstraněna nejpozději (to znamená, že mohou být
smazána i podstatně dříve) do 24 hodin od okamžiku, kdy byl jejich přenos do systému
spravovaného policií prokazatelně dokončen.

K bodu 26 – § 9f
Odstavec 1
Definuje se registr ubytovacích zařízení, jednotek pro poskytování ubytování a ubytovaných
osob. Registr je propojen s ostatními systémy veřejné správy, aby platilo, že ubytovatelé
státním úřadům poskytují veškeré zákonem stanovené informace pouze jednou. Registr je
informačním systémem veřejné správy, viz definice v § 2 odst. 1 písm. b) zákona
č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Registr je spravován ministerstvem.

Odstavce 2 a 3
stanoví se doba uchovávání údajů v registru. Obecně platí, že údaj uložený v registru
u konkrétního ubytovacího zařízení se z registru odstraní po šesti letech od okamžiku, kdy

16 V současnosti tuto problematiku řeší § 101 odst. 4, kde je doba uchovávání stanovena na 6 let.

17 Ustanovení § 3g odst. 4. I zde je doba uchovávání momentálně stanovena na 6 let.

18 Aktuálně jsou obě lhůty stanoveny na 6 let, nicméně do budoucna může dojít ke změnám.

19 Viz § 97 odst. 2 zákona o pobytu cizinců a § 102 odst. 5 téhož zákona.

20 Ustanovení § 99 odst. 1 zákona o pobytu cizinců.

61
ubytovatel oznámí ukončení činnosti spočívající v ubytovávání v daném ubytovacím zařízení.
Z tohoto pravidla však existují výjimky, které se týkají údajů o osobách ubytovaných
v ubytovacím zařízení. V tomto případě se doba uchovávání údajů liší jednak podle toho, zda
jde o občana ČR nebo o cizince a jednak dle toho, zda se ubytovací zařízení nachází na území
obce, která zavedla poplatek z pobytu či zda je ubytovací zařízení umístěno na území obce,
kde tento poplatek zaveden nebyl.

Pokud jde o cizince ubytovaného v ubytovacím zařízení v obci, která nezavedla poplatek
z pobytu, stanovuje dobu uchovávání informace od doby zápisu v registru zákon o pobytu
cizinců na území ČR21. V případě, kdy obec zavedla poplatek z pobytu, je doba uchovávání
údajů u občanů ČR dána zákonem o místních poplatcích22; údaje o cizincích budou
uchovávány po dobu stanovenou buď v zákoně o pobytu cizinců, nebo v zákoně o místních
poplatcích, podle toho, který ze zákonů stanovuje delší lhůtu23. Rozhodným okamžikem je
vždy den zápisu údajů do registru.

U jednotek pro poskytování ubytování, jejichž definice uvedená v § 9h odst. 1 písm. b) tohoto
zákona vychází přímo z nařízení, je nařízením stanovena i doba uchování údajů o těchto
jednotkách. Dle čl. 5 odst. 5 nařízení je tato doba nejvýše 18 měsíců poté, co hostitel oznámí,
že jednotka má být vyřazena z registru. Údaje o jednotce poskytnuté při registraci tedy budou
z registru odstraněny 18 měsíců od oznámení ukončení poskytování ubytovacích služeb.

Odstavec 4
Registr umožní splnit povinnost i oznámit ubytování cizince i těm osobám, které jsou
ubytovateli podle zákona o pobytu cizinců, ale nejsou ubytovateli podle tohoto zákona24
(tj. osoby, které bezplatně ubytovávají více než 5 cizinců25). Avšak vzhledem k tomu, že
registr má sloužit výhradně pro účely cestovního ruchu, zejména k usnadnění výběru poplatku
z pobytu, nebudou v něm informace o cizincích, které zadala osoba, jež podle tohoto zákona
není ubytovatelem (avšak je ubytovatelem dle zákona o pobytu cizinců) uchovávány, nýbrž
budou v co nejkratší možné době (s ohledem na technické řešení) předány přímo do registru
cizinců, který provozuje Policie České republiky. Jakmile si tyto dva systémy automatizovaně
potvrdí, že došlo k úspěšnému přenosu, budou veškeré údaje o cizinci z registru spravovaného
Ministerstvem pro místní rozvoj odstraněny. Pro vyřešení případných technických problémů a
selhání je navrhováno, aby data byla odstraněna nejpozději (to znamená, že mohou být
smazána i podstatně dříve) do 24 hodin od okamžiku, kdy byl jejich přenos do systému
spravovaného policií prokazatelně dokončen.

K bodu 27 – § 9f
Odstavec 1
Definuje se registr ubytovacích zařízení, jednotek pro poskytování ubytování a ubytovaných
osob. Registr je propojen s ostatními systémy veřejné správy, aby platilo, že ubytovatelé

21 V současnosti tuto problematiku řeší § 101 odst. 4, kde je doba uchovávání stanovena na 6 let.

22 Ustanovení § 3g odst. 4. I zde je doba uchovávání momentálně stanovena na 6 let.

23 Aktuálně jsou obě lhůty stanoveny na 6 let, nicméně do budoucna může dojít ke změnám.

24 Viz § 97 odst. 2 zákona o pobytu cizinců a § 102 odst. 5 téhož zákona.

25 Ustanovení § 99 odst. 1 zákona o pobytu cizinců.

62
státním úřadům poskytují zákonem stanovené informace pouze jednou. Registr je informačním
systémem veřejné správy, viz definice v § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 365/2000 Sb., o
informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů. Registr je spravován ministerstvem.

Odstavec 2
Registr plní funkci jednotného digitálního kontaktního místa podle nařízení a vykonává
činnosti, které jsou nařízením tomuto místu stanovené. Každý členský stát, který se rozhodne
pro povinnou registraci hostitelů je povinen zřídit jednotné digitální kontaktní místo, jehož
úkoly jsou uvedeny v čl. 10 nařízení. Orgánem, který odpovídá za provoz jednotného
digitálního kontaktního místa je ministerstvo, které je správcem registru.

Činnost jednotného kontaktního místa zahrnuje příjem a předávání údajů o činnosti
odpovídajícího registračního čísla, přesné adresy jednotky a URL nabídek poskytovaných
online platformami. Dále usnadňuje online platformám provádět namátkové kontroly a
zveřejňuje seznam oblastí, kde se uplatňuje registrační postup a seznam oblastí, z nichž musí
platformy shromažďovat a jednotnému kontaktnímu místu předávat informace o činnosti
jednotlivých registračních čísel. V případě České republiky půjde v obou případech o území
celého státu.

Odstavec 3
Podle nařízení musí všechny členské státy jmenovat národního koordinátora (čl. 11 odst. 1
nařízení, kde je i podrobně popsána jejich působnost a odpovědnost). Podle odstavce 3 je
tímto koordinátorem pro Českou republiku ministerstvo.

Národní koordinátoři působí jako kontaktní místa své příslušné státní správy ve všech
záležitostech týkajících se jednotného digitálního kontaktního místa. Národní koordinátor
odpovídá za styky s Komisí ohledně veškerých záležitostí souvisejících s jednotným digitálním
kontaktním místem.

Odstavce 4 a 5
Stanoví se doba uchovávání údajů v registru. Obecně platí, že údaj uložený v registru
u konkrétního ubytovacího zařízení se z registru odstraní po šesti letech od okamžiku, kdy
ubytovatel oznámí ukončení činnosti spočívající v ubytovávání v daném ubytovacím zařízení.
Z tohoto pravidla však existují výjimky, které se týká údajů o osobách ubytovaných
v ubytovacím zařízení. V tomto případě se doba uchovávání údajů liší jednak podle toho, zda
jde o občana ČR nebo o cizince a jednak dle toho, zda se ubytovací zařízení nachází na území
obce, která zavedla poplatek z pobytu, nebo zda je ubytovací zařízení umístěno na území obce,
kde tento poplatek zaveden nebyl.
Pokud jde o cizince ubytovaného v ubytovacím zařízení v obci, která nezavedla poplatek
z pobytu, stanovuje dobu uchovávání informace od doby zápisu v registru zákon o pobytu
cizinců na území ČR26. V případě, kdy obec zavedla poplatek z pobytu, je doba uchovávání
údajů u občanů ČR dána zákonem o místních poplatcích27; údaje o cizincích budou
uchovávány po dobu stanovenou buď v zákoně o pobytu cizinců, nebo v zákoně o místních
poplatcích, podle toho, který ze zákonů stanovuje delší lhůtu28. Rozhodným okamžikem je vždy
den zápisu údajů do registru.

26 V současnosti tuto problematiku řeší § 101 odst. 4, kde je doba uchovávání stanovena na 6 let.

27 Ustanovení § 3g odst. 4. I zde je doba uchovávání momentálně stanovena na 6 let.

28 Aktuálně jsou obě lhůty stanoveny na 6 let, nicméně do budoucna může dojít ke změnám.

63
Informace o občanech ČR, kteří se ubytovali v obci, jež nezavedla poplatek z pobytu, se
uchovávají o dobu 18 měsíců ode dne jejich vložení do registru. Tato doba byla analogicky
zvolena podle čl. 12 odst. 3 nařízení, které stanoví, že údaje o činnosti se uchovávají na dobu
nezbytně nutnou, nejdéle však po dobu 18 měsíců od jejich obdržení.
U jednotek pro poskytování ubytování, jejichž definice uvedená v § 9e písm. b) tohoto zákona
vychází přímo z nařízení, je nařízením stanovena i doba uchování údajů o těchto jednotkách.
Podle čl. 5 odst. 5 nařízení je tato doba nejvýše 18 měsíců poté, co hostitel oznámí, že
jednotka má být vyřazena z registru. Údaje o jednotce poskytnuté při registraci tedy budou
z registru odstraněny 18 měsíců od oznámení ukončení poskytování ubytovacích služeb.

Odstavec 6
Registr umožní splnit povinnost i oznámit ubytování cizince i těm osobám, které jsou
ubytovateli podle zákona o pobytu cizinců, ale nejsou ubytovateli podle tohoto zákona29
(tj. osoby, které bezplatně ubytovávají více než 5 cizinců30). Avšak vzhledem k tomu, že registr
má sloužit výhradně pro účely cestovního ruchu, zejména k usnadnění výběru poplatku
z pobytu, nebudou v něm informace o cizincích, které zadala osoba, jež podle tohoto zákona
není ubytovatelem (ale je ubytovatelem dle zákona o pobytu cizinců) uchovávány, nýbrž budou
v co nejkratší možné době (s ohledem na technické řešení) předány přímo do registru cizinců,
který provozuje Policie České republiky. Jakmile si tyto dva systémy automatizovaně potvrdí,
že došlo k úspěšnému přenosu, budou veškeré údaje o cizinci z registru spravovaného
Ministerstvem pro místní rozvoj odstraněny. Pro vyřešení případných technických problémů a
selhání je navrhováno, aby data byla odstraněna nejpozději (to znamená, že mohou být
smazána i podstatně dříve) do 24 hodin od okamžiku, kdy byl jejich přenos do systému
spravovaného policií prokazatelně dokončen.

K bodu 28 – § 9g a 9h

§ 9g
Ustanovení § 9g upravuje rozsah údajů zapisovaných do registru. Návrh zákona předpokládá,
že zapisovat data do registru bude povinností ubytovatele. Do registru se budou zapisovat
údaje týkající se ubytovacího zařízení, údaje týkající se ubytovatele a údaje o ubytovaných
osobách.

Odstavec 1
Ubytovatel při registraci ubytovacího zařízení do registru povinně zapíše následující údaje,
které se týkají tohoto ubytovacího zařízení:

a) Adresu odpovídající zápisu v registru územní identifikace, adres a nemovitostí
(RUIAN) specifikující, kde se ubytovací zařízení nachází. V případě kempů, stanových
tábořišť apod. ubytovatel vyplní parcelní číslo/čísla, na nichž se předmětné ubytovací
zařízení nachází. Podobně v případě botelu uvede parcelní číslo pozemku, ke kterému
přiléhá přístaviště nebo kotviště, či blíže specifikuje umístění ubytovacího zařízení na
vodní ploše. Předpokládá se, že rejstřík bude napojen přímo na RUIAN, a tak bude moci
při vyplňování adresy poskytovat plnohodnotnou nápovědu a zadanou adresu ihned
ověřit.

b) Datum, kdy v ubytovacím zařízení dojde k zahájení činností spojených s ubytováváním
osob. Oznámení bude ubytovatel povinen provést před zahájením činnosti. V případě
ubytovacích zařízení tak tedy bude muset učinit předtím, než bude zařízení připraveno

29 Viz § 97 odst. 2 zákona o pobytu cizinců a § 102 odst. 5 téhož zákona.

30 Ustanovení § 99 odst. 1 zákona o pobytu cizinců.

64
přijmout prvního hosta. V případě, kdy ubytovatel ubytovací zařízení nezaregistruje,
resp. zaregistruje až po zahájení činnosti, se bude jednat o přestupek, o němž bude
rozhodovat obecní živnostenský úřad příslušný dle umístění příslušného ubytovacího
zařízení.

Odstavec 2
Stanoví se, jaké údaje bude ubytovatel povinen zadat do registru při registraci ubytovacího
zařízení o sobě samém. Těmito údaji jsou:

a) ubytovatel – fyzická osoba – do registru zapíše své jméno, případně všechna jména a
příjmení. Ubytovatel – právnická osoba – do registru zadá svou obchodní firmu;
právnické osoby nezapsané ve veřejném rejstříku zadají svůj název,

b) ubytovatel, který je nepodnikající fyzickou osobou, uvede své datum narození. Tato
informace je nezbytná k jednoznačné identifikaci osoby, která nemá vlastní IČO,

c) osoby, kterým bylo přiděleno identifikační číslo osoby (IČO), vyplní tento údaj.
Osoby, které nemají IČO, zadají daňové identifikační číslo (DIČ), pokud jim bylo
přiděleno,

d) do registru bude zaznamenán údaj o adrese bydliště (u nepodnikajících fyzických
osob) nebo o adrese sídla. Předpokládá se, že díky napojení na ostatní rejstříky státní
správy by tento údaj mohl být vyplňován automaticky,

e) pro účely doručování může ubytovatel zadat korespondenční adresu odlišnou od
adresy bydliště nebo sídla. Ani zadání této adresy však nezmění povinnost správních
úřadů komunikovat primárně prostřednictvím datové schránky, pokud je zřízena,

f) telefonní číslo, které mohou orgány státní správy používat pro komunikaci. U hostitelů
tento požadavek vychází z čl. 5 nařízení,

g) e-mailovou adresu, kterou mohou orgány státní správy používat pro komunikaci.
U hostitelů tento požadavek vychází z čl. 5 nařízení,

h) v obci, která zavedla poplatek z pobytu, bude ubytovatel povinen uvést také další
údaje podle zákona o místních poplatcích. Těmito údaji jsou:

- u právnické osoby určení fyzických osob, které jsou jejím jménem oprávněny jednat
v poplatkových povinnostech, viz § 14a odst. 2 písm. a) zákona o místních
poplatcích,

- čísla všech účtů u poskytovatelů platebních služeb, včetně poskytovatelů těchto
služeb v zahraničí, užívaných v souvislosti s podnikatelskou činností, viz § 14a
odst. 2 písm. b) zákona o místních poplatcích.

Jméno zákonného zástupce, jak uvádí nařízení v čl. 5, není v podmínkách ČR zapotřebí,
neboť tato informace je snadno zjistitelná z veřejného rejstříku.

§ 9h
Ustanovení § 9h navazuje na § 9g a upravuje rozsah dalších údajů zapisovaných do registru.

Odstavec 1
Pokud dojde k dočasnému uzavření ubytovacího zařízení, bude ubytovatel povinen uvést tuto
skutečnost do registru a zároveň s tím uvést datum předpokládaného opětovného zprovoznění.

Jestliže dojde k ukončení poskytování služeb v oblasti ubytování, bude ubytovatel povinen
tuto skutečnost předem vyznačit v registru uvedením data, kdy dojde k ukončení činnosti.

65
V případě, že ubytovatel tuto skutečnost neuvede, resp. uvede ji opožděně, dopustí se
přestupku, který dozorují a správní tresty za něj ukládají obecní živnostenské úřady.
Podnikatelé tímto úkonem zároveň splní i povinnost podle § 17 odst. 3 živnostenského zákona
oznámit živnostenskému úřadu ukončení provozování živnosti v provozovně. Prostřednictvím
registru budou mít možnost splnit i povinnost podle § 31 odst. 16 živnostenského zákona,
tj. informovat živnostenský úřad o místě pro vypořádání případných závazků.

Odstavec 2
Stanoví se, které údaje je ubytovatel povinen zaznamenat do registru o osobě, kterou ubytuje
ve svém ubytovacím zařízení. Některé z těchto údajů se týkají pouze cizinců (tj. fyzických
osob, které nejsou státními občany České republiky, včetně občanů EU) a u občanů ČR
zaznamenávány nebudou.

Ubytovatel do registru zaznamená:
a) kompletní jméno a příjmení ubytované osoby (tuzemce i cizozemce) tak, jak je uvedeno
v dokladu totožnosti, podle kterého se identifikace provádí. V případě nezletilých nebo
osob s omezenou svéprávností, jež nemají vlastní doklad totožnosti, ubytovatel zapíše
údaje dle toho, jak mu jsou poskytnuty ze strany zákonného zástupce této osoby, nebo
toho, kdo tuto osobu doprovází,
b) den, měsíc a rok narození ubytované osoby. Zde opět vychází z údajů uvedených
v předloženém dokladu totožnosti. Není-li v dokladu některý z požadovaných údajů
uveden (nejčastěji může dojít k tomu, že v dokladu je zaznamenán pouze rok narození,
protože ostatní údaje, tedy měsíc a den, jsou neznámé), zapíše jen ta data, jež lze
z dokladu získat. V případě osob, které žádný doklad totožnosti nevlastní, ubytovatel
postupuje obdobně jako v předchozím případě. V obcích, v nichž je zaveden poplatek
z pobytu, tento údaj také slouží pro posouzení oprávněnosti uplatněného osvobození
(osoby mladší 18 let tento poplatek neplatí). Pokud bude v dokladu uveden pouze rok
narození, bude se pro účely výběru poplatku předpokládat, že osoba se narodila 31. 12.
tohoto roku,
c) adresu místa trvalého pobytu ubytovávané osoby, či jinou obdobnou adresu, kterou
ubytovaný užívá v zahraničí, pokud ubytovaná osoba trvalý pobyt na území ČR nemá.
V případě, kdy tento údaj není v předloženém dokladu zaznamenán, vychází při jeho
zápisu z informací poskytnutých ubytovanou osobou. Tato informace slouží nejen
k jednoznačnému ztotožnění ubytované osoby, ale i k řízení cestovního ruchu (zaměření
marketingových kampaní apod.),
d) státní občanství ubytované osoby. Jde o údaj, který umožní odlišit cizince od občanů
ČR. Zároveň se také jedná o důležitou statistickou informaci,
e) druh a číslo dokladu, na jehož základě byla ubytovaná osoba ubytovatelem ztotožněna,
včetně čísla víza, pokud je v dokladu vyznačeno. Aby byla zajištěna relevance
zaznamenávaných dat, zákon stanoví požadavky na doklad, podle kterého může být
ztotožnění provedeno. U rezidentů EU se nabízí celá řada takovýchto dokladů – od
cestovního pasu, přes různé identifikační karty (obdoba občanských průkazů), až po
různé karty rezidentů (obdoba povolení k dočasnému či trvalému pobytu nebo dokladu
o poskytnutí azylu apod.). Každý doklad však musí splňovat čtyři základní podmínky:
- musí být vydán orgánem státní správy příslušného členského státu EU,
- musí být opatřen fotografií ztotožňované osoby,
- musí v něm být uvedeno jméno (popř. všechna jména) a příjmení jeho držitele a
- musí v něm být uveden datum narození držitele.

66
U osob, které nejsou rezidenty některého členského státu EU, bude možné ke ztotožnění
použít jediný druh dokladu, a to jejich cestovní pas. Je-li zde vyznačeno vízum
opravňující osobu ke vstupu na území České republiky nebo Evropské unie, uvede
ubytovatel i číslo tohoto víza,
f) datum počátku ubytování každé ubytované osoby,
g) datum předpokládaného konce ubytování ubytované osoby ve svém ubytovacím
zařízení. Tím dojde ke splnění jedné z povinností dle § 97 zákona o pobytu cizinců,
uvést předpokládanou dobu pobytu,
h) v případě cizinců ubytovatel vyplní další údaje, které vycházejí ze zákona o pobytu
cizinců. Jde zejména o datum počátku pobytu cizince na území ČR, předpokládanou
dobu pobytu cizince na území ČR a účel pobytu (§ 97 zákona o pobytu cizinců). Na
základě zadaného státního občanství registr automaticky rozpozná, zda tyto údaje bude
nutné vyplňovat, či nikoliv.

Údaje o ubytované osobě bude ubytovatel povinen vyplnit bezprostředně po ubytování dané
osoby, nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se osoba ubytuje. Včasný zápis údajů do
registru je v zájmu bezpečnosti České republiky (např. v případě ubytovaných cizinců či osob
v pátrání), tak i v zájmu bezpečnosti obyvatelstva (pátrání po přenašečích závažných
nakažlivých chorob).

Zapisovat zde uvedené údaje nebude povinen ten ubytovatel, který je podle § 3h zákona
o místních poplatcích oprávněn vést evidenční povinnost ve zjednodušeném rozsahu. V tomto
případě bude ubytovateli umožněno, aby evidenci nadále vedl v „papírové“ podobě podle
§ 3h odst. 4 zákona o místních poplatcích.

Odstavec 3
Ubytovatel o ubytované osobě do registru zaznamená ještě další údaje, a to:

a) datum, kdy ubytovaná osoba skutečně ukončí ubytování v ubytovacím zařízení.,
b) výši vybraného poplatku z pobytu nebo důvod osvobození od poplatku (systém bude

umět automaticky vyhodnotit jako důvod osvobození od poplatku skutečnost, že
ubytovaná osoba je mladší 18 let),
c) datum úmrtí cizince, pokud k němu dojde v průběhu ubytování (viz § 100 písm. a)
zákona o pobytu cizinců).
Všechny tyto údaje musí být do registru zadány nejpozději do 24 hodin od nastalé události.

K bodu 29 – § 9g odst. 1
Ustanovení upravuje údaje zapisované do registru. Návrh zákona předpokládá, že zapisovat
data do registru a udržovat jejich aktuálnost bude povinností ubytovatele. Do registru se
budou zapisovat údaje týkající se ubytovacího zařízení a jednotky pro poskytování ubytování
(tedy jednotky podle nařízení), údaje týkající se hostitele a údaje o ubytovaných osobách.

Odstavec 1
Písmeno a)
Ubytovatel při registraci do registru povinně zapíše následující údaje, které se týkají
ubytovacího zařízení (tedy nikoliv jednotky pro poskytování ubytování):

bod 1: adresu odpovídající zápisu v registru územní identifikace, adres a nemovitostí
(RUIAN) specifikující, kde se ubytovací zařízení nachází. V případě kempů, stanových
tábořišť apod. ubytovatel vyplní parcelní číslo/čísla, na nichž se předmětné ubytovací
zařízení nachází. Podobně v případě botelu uvede parcelní číslo pozemku, ke kterému
přiléhá přístaviště nebo kotviště, či blíže specifikuje umístění ubytovacího zařízení na

67
vodní ploše. Předpokládá se, že rejstřík bude napojen přímo na RUIAN, a tak bude moci
při vyplňování adresy poskytovat plnohodnotnou nápovědu a zadanou adresu ihned
ověřit.
bod 2: datum, kdy v ubytovacím zařízení nebo jednotce dojde k zahájení činností
spojených s ubytováváním osob. Oznámení bude ubytovatel povinen provést před
zahájením činnosti. V případě ubytovacích zařízení tak tedy bude muset učinit předtím,
než bude zařízení připraveno přijmout prvního hosta. V případě, kdy ubytovatel
ubytovací zařízení nezaregistruje, resp. zaregistruje až po zahájení činnosti, se bude
jednat o přestupek, o němž bude rozhodovat obecní živnostenský úřad příslušný dle
umístění příslušného ubytovacího zařízení.

Písmeno b)
O jednotce pro poskytování ubytování ubytovatel při registraci uvede tyto údaje:

bod 1: Informace, které je hostitel povinen poskytnout podle nařízení. Podle čl. 5 nařízení
se tak bude jednat o přesnou adresu jednotky, včetně případného čísla bytu, čísla
poštovní schránky, je-li jiné, podlaží, v němž se jednotka nachází, označení v katastru
nemovitostí nebo jakýkoliv jiný druh informací, které umožňují její přesnou
identifikaci; druh jednotky; zda je jednotka nabízena jako část nebo celek hlavního nebo
vedlejšího bydliště hostitele nebo k jiným účelům; maximální počet nabízených lůžek a
hostů, které lze v jednotce ubytovat.
Je-li hostitel fyzická osoba, dále uvede: své jméno, své IČO, pokud bylo přiděleno, svoji
adresu, své kontaktní telefonní číslo a svou adresu elektronické pošty, kterou má
příslušný orgán používat pro písemnou komunikaci.
Právnická osoba také uvede svůj název, své IČO, kontaktní telefonní číslo nejméně
jednoho svého zástupce a svou adresu elektronické pošty, kterou má příslušný orgán
používat pro písemnou komunikaci. Informace o jméně svého zákonného zástupce a
adrese (které předpokládá nařízení) budou vyplněny automatiky na základě informací
z ROB.
Žádná podpůrná dokumentace podle čl. 5 odst. 2 nebude požadována.

bod 2: Adresu odpovídající zápisu v registru územní identifikace, adres a nemovitostí
(RUIAN) specifikující, kde se jednotka nachází. Pakliže se jednotka nachází v bytovém
domě, vyplní ubytovatel též číslo bytu, nebo, v případě, že byt číslo nemá, blíže popíše,
kde se nachází (např. druhé patro vlevo od schodiště). V případě, že se jednotka nachází
na plovoucím zařízení, uvede parcelní číslo pozemku, ke kterému přiléhá přístaviště
nebo kotviště, či blíže specifikuje umístění jednotky na vodní ploše. Předpokládá se, že
rejstřík bude napojen přímo na RUIAN, a tak bude moci při vyplňování adresy
poskytovat plnohodnotnou nápovědu a zadanou adresu ihned ověřit.

bod 3: Datum, kdy v jednotce dojde k zahájení činností spojených s ubytováváním osob.
Oznámení bude ubytovatel povinen provést před zahájením činnosti. V případě jednotek
bude činnost zahájena dnem vystavení první nabídky na digitální platformě. V případě,
že ubytovatel jednotku nezaregistruje, resp. zaregistruje až po zahájení činnosti, bude se
jednat o přestupek, o němž bude rozhodovat obecní živnostenský úřad příslušný dle
umístění ubytovacího zařízení nebo jednotky.

68
K bodu 30 – § 9g odst. 3
V případě, že hostitel zapíše o jednotce pro poskytování ubytování do registru všechny
požadované údaje, považuje se takovýto zápis za splnění registračních povinností podle čl. 5
nařízení. Veškeré hostitelem zapsané údaje musí být správné a přesné, za což v plné míře
odpovídá sám hostitel (viz čl. 5 odst. 6 nařízení).

K bodu 31 – § 9h odst. 1
Pokud dojde k dočasnému uzavření ubytovacího zařízení (nikoliv tedy jednotky pro
poskytování ubytování) bude ubytovatel povinen uvést tuto skutečnost do registru a zároveň
s tím uvést datum předpokládaného opětovného zprovoznění.

Jestliže dojde k ukončení poskytování služeb v oblasti ubytování jak v ubytovacím zařízení,
tak i v jednotce pro poskytování ubytování, bude ubytovatel povinen tuto skutečnost předem
vyznačit v registru uvedením data, kdy dojde k ukončení činnosti. V případě, že ubytovatel
tuto skutečnost neuvede, resp. uvede ji opožděně, spáchá přestupek, který dozorují a správní
tresty za něj ukládají obecní živnostenské úřady. Podnikatel tímto úkonem zároveň splní i
povinnost podle § 17 odst. 3 živnostenského zákona oznámit živnostenskému úřadu ukončení
provozování živnosti v provozovně. Prostřednictvím registru bude mít možnost splnit i
povinnost dle § 31 odst. 16 živnostenského zákona, tj. informovat živnostenský úřad o místě
pro vypořádání případných závazků.

K bodu 32 – § 9h odst. 2 a 3
Odstavec 2
Stanoví se, které údaje je ubytovatel povinen zaznamenat do registru o osobě, kterou ubytuje
ve svém ubytovacím zařízení nebo jednotce pro poskytování ubytování. Některé z těchto údajů
se týkají pouze cizinců (tj. fyzických osob, které nejsou státními občany České republiky,
včetně občanů EU) a u občanů ČR zaznamenávány nebudou. Ubytovatel do registru
zaznamená:

a) kompletní jméno a příjmení ubytované osoby (tuzemce i cizozemce) tak, jak je uvedeno
v dokladu totožnosti, podle kterého se identifikace provádí. V případě nezletilých nebo
osob s omezenou svéprávností, jež nemají vlastní doklad totožnosti, ubytovatel zapíše
údaje dle toho, jak mu jsou poskytnuty ze strany zákonného zástupce této osoby, nebo
toho, kdo tuto osobu doprovází.

b) den, měsíc a rok narození ubytované osoby. Zde opět vychází z údajů uvedených
v předloženém dokladu totožnosti. Není-li v dokladu některý z požadovaných uveden
(nejčastěji může dojít k tomu, že v dokladu je zaznamenán pouze rok narození, protože
ostatní údaje, tedy měsíc a den, jsou neznámé), zapíše jen ta data, jež lze z dokladu
získat. V případě osob, které žádný doklad totožnosti nevlastní, ubytovatel postupuje
obdobně jako v předchozím případě. V obcích, v nichž je zaveden poplatek z pobytu,
tento údaj také slouží pro posouzení oprávněnosti uplatněného osvobození (osoby
mladší 18 let tento poplatek neplatí). Pokud bude v dokladu uveden pouze rok narození,
bude se pro účely výběru poplatku předpokládat, že osoba se narodila 31. 12. tohoto
roku.

c) adresu místa trvalého pobytu ubytovávané osoby, či jiná obdobná adresa, kterou
ubytovaný užívá v zahraničí, pokud ubytovaná osoba trvalý pobyt na území ČR nemá.
V případě, kdy tento údaj není v předloženém dokladu zaznamenán, vychází při jeho
zápisu z informací poskytnutých ubytovanou osobou. Tato informace slouží nejen
k jednoznačnému ztotožnění ubytované osoby, ale i k řízení cestovního ruchu (zaměření
marketingových kampaní apod.).

69
d) státní občanství ubytované osoby. Jde o údaj, který umožní odlišit cizince od občanů ČR.
Zároveň se také jedná o důležitou statistickou informaci.

e) druh a číslo dokladu, na jehož základě byla ubytovaná osoba ubytovatelem ztotožněna,
včetně čísla víza, pokud je v dokladu vyznačeno. Aby byla zajištěna relevance
zaznamenávaných dat, zákon stanoví požadavky na doklad, podle kterého může být
ztotožnění provedeno. U rezidentů EU se nabízí celá řada takovýchto dokladů – od
cestovního pasu, přes různé identifikační karty (obdoba občanských průkazů), až po
různé karty rezidentů (obdoba povolení k dočasnému či trvalému pobytu nebo dokladu
o poskytnutí azylu apod.). Každý doklad však musí splňovat čtyři základní podmínky:
- musí být vydán orgánem státní správy příslušného členského státu EU,
- musí být opatřen fotografií ztotožňované osoby,
- musí v něm být uvedeno jméno (popř. všechna jména) a příjmení jeho držitele,
- musí v něm být uveden datum narození držitele.
U osob, které nejsou rezidenty některého členského státu EU, bude možné k jejich
ztotožnění použít jediný druh dokladu, a to jejich cestovní pas. Je-li zde vyznačeno
vízum opravňující osobu ke vstupu na území České republiky nebo Evropské unie, uvede
ubytovatel i číslo tohoto víza.

f) datum počátku ubytování každé ubytované osoby.
g) datum předpokládaného konce ubytování ubytované osoby ve svém ubytovacím zařízení.

Tím dojde ke splnění jedné z povinností dle § 97 zákona o pobytu cizinců, uvést
předpokládanou dobu pobytu.
h) v případě cizinců ubytovatel vyplní další údaje, které vycházejí ze zákona o pobytu
cizinců. Jde zejména o datum počátku pobytu cizince na území ČR, předpokládanou
dobu pobytu cizince na území ČR a účel pobytu (§ 97 zákona o pobytu cizinců). Na
základě zadaného státního občanství registr automaticky rozpozná, zda tyto údaje bude
nutné vyplňovat, či nikoliv.

Odstavec 3
Ubytovatel o osobě ubytované v ubytovacím zařízení nebo v jednotce pro poskytování
ubytování do registru zaznamená ještě další údaje, a to:

a) datum, kdy ubytovaná osoba skutečně ukončí ubytování v ubytovacím zařízení.
b) výši vybraného poplatku z pobytu nebo důvod osvobození od poplatku (systém bude

umět automaticky vyhodnotit jako důvod osvobození od poplatku skutečnost, že
ubytovaná osoba je mladší 18 let).
c) datum úmrtí cizince, pokud k němu dojde v průběhu ubytování, viz § 100 písm. a)
zákona o pobytu cizinců.
Všechny tyto údaje musí být do registru zadány nejpozději do 24 hodin od nastalé události.

70
K bodu 33 – § 9i a 9j

§ 9i
Navrhuje se, aby ministerstvo mělo možnost upravit bližší podmínky fungování registru
prostřednictvím vyhlášky, která stanoví způsob a formát zápisu údajů a jejich předávání do
registru.

Možnost bližší úpravy prostřednictvím vyhlášky se jeví jako vhodná též s ohledem na
oprávnění Evropské komise přijmout prováděcí akty ke stanovení společných technických
specifikací a postupů pro zajištění interoperability řešení pro fungování jednotných digitálních
kontaktních míst a bezproblémové výměny údajů, včetně struktury registračních čísel. Pokud
by Komise nějaký takový prováděcí akt přijala, měla by Česká republika mít možnost na něj
co nejrychleji reagovat a fungování registru mu přizpůsobit.

§ 9j
Odstavec 1
Zaregistrovat ubytovací zařízení bude ubytovatel povinen před prvním poskytnutím
ubytování. Zápisem všech údajů podnikatel splní také povinnost vyplývající pro něj
z ustanovení § 17 odst. 3 živnostenského zákona, pokud jde o oznámení zahájení provozování
příslušné živnosti v provozovně. Registrace ubytovacího zařízení v registru jej však nezbavuje
povinnosti oznámit živnostenskému úřadu zahájení provozování jiných živností v dané
provozovně, pokud jsou zde vykonávány.

Zadá-li ubytovatel veškeré údaje, které pro něj vyplývají z tohoto zákona, systém automaticky
přidělí registrační číslo, které bude jedinečné pro každé ubytovací zařízení. Tedy každý
ubytovatel bude mít tolik registračních čísel, kolik bude provozovat ubytovacích zařízení
(např. ubytovatel provozující dvě ubytovací zařízení bude tedy muset mít přidělena dvě různá
registrační čísla, z nichž každé bude platné pro jiné ubytovací zařízení). Samotné vydání
registračního čísla však ubytovatele bez dalšího neopravňuje k výkonu této činnosti.
K legálnímu výkonu takovéto činnosti musí splňovat i další podmínky vyplývající pro něj
z jiných právních předpisů (např. živnostenského nebo stavebního zákona). Zároveň s tím
zůstávají zachována oprávnění příslušných orgánů (živnostenské úřady, stavební úřady aj.)
k provádění kontrol dle zvláštních právních předpisů i k ukládání správních trestů za případná
zjištěná porušení. Takto uložený správní trest za porušení povinností vyplývajících ze
zvláštních právních předpisů nebrání uložení správního trestu za porušení povinností
vyplývajících z tohoto zákona, neboť ten chrání odlišné objekty.

Odstavec 2
V případě, kdy ministerstvo zjistí, že údaje zadané do registru při registraci ubytovacího
zařízení jsou neúplné nebo nepravdivé, vyzve ubytovatele k nápravě v přiměřené lhůtě, kterou
mu k tomu stanoví. Pokud ubytovatel na základě výzvy ve stanovené lhůtě příslušnou nápravu
neprovede, dopustí se přestupku.

Samotné vydání výzvy ke zjednání nápravy nebrání příslušnému dozorovému orgánu uložení
případného správního trestu dle zvláštních právních předpisů.

Odstavec 3:
Pokud by vyšlo najevo, že registraci ubytovacího zařízení do registru provedla osoba, která
k tomu nebyla oprávněna (např. bývalý zaměstnanec, jenž v době registrace již nebyl
v zaměstnaneckém poměru), bude mít ministerstvo možnost zrušit takto přidělené registrační

71
číslo. Vzhledem k tomu, že řízení nebude mít žádného účastníka (nerozhoduje se přímo
o žádném právu nebo povinnosti neoprávněně zaregistrovaného), bude v dané věci
rozhodováno usnesením, které se pouze poznamená do spisu. Pokud to bude vhodné,
ministerstvo o vydání usnesení informuje tu osobu, která byla bez své vůle zaregistrována.

K bodu 34 – § 9k
Odstavec 1
Hostitel bude povinen provést registraci jednotky pro poskytování ubytování v registru před
prvním poskytnutím ubytování. Jakmile hostitel zadá veškeré údaje, které jsou požadovány
nařízením, ministerstvo prostřednictvím registru přidělí registrační číslo jednotce (bude
specifické pro každou jednotku). Tedy každý hostitel bude mít tolik registračních čísel, kolik
bude provozovat jednotek pro poskytování ubytování (např. ubytovatel provozující dvě
jednotky bude tedy muset mít přidělena dvě různá registrační čísla, z nichž každé bude platné
pro jinou jednotku). Samotné vydání registračního čísla však hostitele bez dalšího
neopravňuje k výkonu této činnosti. K legálnímu výkonu činnosti musí splňovat i další
podmínky vyplývající pro něj z jiných právních předpisů (např. živnostenského nebo
stavebního zákona). Zároveň s tím zůstávají zachována oprávnění příslušných orgánů
(živnostenské úřady, stavební úřady aj.) k provádění kontrol dle zvláštních právních předpisů i
k ukládání správních trestů za případná zjištěná porušení. Takto uložený správní trest za
porušení povinností vyplývajících ze zvláštních právních předpisů nebrání uložení správního
trestu za porušení tohoto zákona, neboť ten chrání odlišné objekty.

V případě, že hostitel, který je zároveň i podnikatelem ve smyslu § 2 živnostenského zákona,
vyplní i všechny údaje stanovené v § 5 živnostenského zákona, splní tím i povinnost
oznámení zahájení provozování příslušné živnosti živnostenskému úřadu. Systém však
nemůže hostiteli bránit v registraci, resp. nemůže nevydat registrační číslo, pokud nejsou
zadány veškeré náležitosti dle živnostenského zákona (v takovém případě systém může
podnikatele na tuto skutečnost pouze upozornit). Vydání registračního čísla tedy není
osvědčením o splnění povinnosti dle § 17 odst. 3 živnostenského zákona. Registrace jednotky
pro poskytování ubytování v registru i s vyplněním všech údajů požadovaných dle § 5
živnostenského zákona podnikatele nezbavuje povinnosti oznámit živnostenskému úřadu
zahájení provozování jiných živností v dané provozovně, pokud jsou zde vykonávány.

Odstavec 2
Zjistí-li ministerstvo, že údaje vyplývající z nařízení, které hostitel zadal při registraci, jsou
neúplné nebo nepravdivé, vyzve hostitele k nápravě a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.
Ministerstvo má toto oprávnění pouze ve vztahu k údajům, jejichž povinnost uvést je při
registraci vyplývá přímo z nařízení a jsou tedy rozhodné pro vydání registračního čísla.
Neuvedení jiných údajů bude řešeno podle zvláštních právních předpisů těmi orgány, které
dané právní předpisy dozorují.

Odstavec 3
Pokud hostitel neodstraní nedostatky jím zadaných údajů v registru týkající se jednotky pro
poskytování ubytování, ministerstvo pozastaví platnost registračního čísla. Zjistí-li
ministerstvo, že existují zjevné a vážné pochybnosti o pravosti nebo platnosti těchto údajů,
pozastaví platnost registračního čísla i v případě, že lhůta podle odstavce 2 dosud neuplynula.
Ministerstvo vyznačí v registru údaj o pozastavení nebo obnovení platnosti registračního
čísla.

72
Možnost tohoto postupu ministerstva se týká pouze případů, kdy předmětné nedostatky
vykazují registrační údaje, jejichž uvedení vyplývá z nařízení. V případě nesprávně
uvedených jiných údajů (tedy údajů, které nevyplývají přímo z nařízení, ale ze zvláštních
právních předpisů) se postupuje podle těchto příslušných zvláštních právních předpisů, včetně
určení příslušného orgánu, který bude opravu nesprávně zadaných informací vymáhat.

Nezjedná-li hostitel ve lhůtě stanovené ministerstvem ve výzvě nápravu, ministerstvo zahájí
řízení, kterým pozastaví platnost registračního čísla jednotky. V případě zjevných a skutečně
závažných pochybností o pravosti či platnosti zadaných údajů (např. v případě zadání
neexistující adresy) bude mít ministerstvo možnost rozhodnout o pozastavení platnosti
registračního čísla ještě před tím, než vyprší lhůta stanovená ve výzvě. V souladu se zněním
druhé věty čl. 6 odst. 5 nařízení musí hostitel mít vždy možnost se před vydáním rozhodnutí
o pozastavení platnosti registračního čísla vyjádřit, případně nesprávné údaje opravit nebo
doplnit.

Odstavce 4 a 5
Informace o pozastavení platnosti registračního čísla bude zaznamenána v registru.
Registrační číslo zůstane pozastavené od nabytí právní moci rozhodnutí o jeho pozastavení do
doby, než ministerstvo toto rozhodnutí zruší na základě toho, že hostitel odstranil nedostatky,
které k jeho pozastavení vedly. Zrušení rozhodnutí o pozastavení platnosti registračního čísla
se opět provede rozhodnutím, kterým se ruší původní „pozastavovací“ rozhodnutí. Aby se
celý proces obnovení registračního maximálně urychlil, může k vydání rozhodnutí o zrušení
rozhodní o pozastavení platnosti registračního čísla dojít bezprostředně – tedy takovéto
„rušící“ rozhodnutí může být prvním a pravděpodobně také jediným úkonem v řízení
(účastníkem řízení, který bude mít právo se proti zrušení rozhodnutí o pozastavení platnosti
registračního čísla odvolat, bude výhradně postižený hostitel, u něhož je to ale velmi
nepravděpodobné ). Po zrušení rozhodnutí o pozastavení platnosti registračního čísla dojde i
k odstranění této informace z registru.

Samotné pozastavení registračního čísla nebrání hostiteli v dalším poskytování ubytovacích
služeb. Hostitel pouze nebude moci zveřejňovat nové nabídky prostřednictvím online
platforem, neboť na nich bude jeho stávající nabídka znepřístupněna nebo odstraněna.

K bodu 35 – § 9l
V § 9l je zavedena legislativní zkratka „online platforma“, kterou je míněn provozovatel
online platformy podle čl. 3 odst. 6 nařízení, tj. platformy, která umožňuje hostům uzavírat
s hostiteli smlouvy na dálku o poskytování služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování.
Vhledem k tomu, že český právní řád spojuje slovo „nájem“ v případě nemovitých věcí
s dlouhodobým užíváním (viz § 2235 odst. 2 občanského zákoníku), je vhodnější chápat slova
tohoto evropského právního předpisu v kontextu práva České republiky jako „ubytování“ (viz
§ 2326 občanského zákoníku).

Ustanovení tohoto zákona nebudou nijak dopadat na platformy umožňující zprostředkovávat
(dlouhodobé) nájmy. V případě, že se platforma zabývá zprostředkováním jak (dlouhodobých)
nájmů, tak i (krátkodobého) ubytování, je nutné pro posouzení toho, zda se uplatní ustanovení
tohoto zákona, posoudit vždy podle každé jednotlivé nabídky samostatně.

Napříště budou muset být veškeré nabídky hostitelů inzerované prostřednictvím online
platforem opatřeny platným (tedy takovým, které bylo skutečně vydáno ministerstvem a jehož
platnost nebyla pozastavena) registračním číslem jednotky pro poskytování ubytování. Před

73
uveřejněním nabídky ubytování v jednotce podle nařízení (tedy v jednotce pro poskytování
ubytování) bude tato online platforma povinna vyžádat si od hostitele prohlášení o tom, zda
k ubytování nabízená jednotka pro poskytování ubytování se nachází v oblasti, kde byl
zaveden registrační postup podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení. V České republice bude
registrační postup uplatňován na celém území státu. V okamžiku, kdy hostitel prohlásí, že
jednotka se v takovéto oblasti skutečně nachází, online platforma si od něj bude muset vyžádat
zadání registračního čísla, které bude jasně zobrazeno u každé jednotlivé nabídky ubytování
v jednotce podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení. Za pravdivost prohlášení sice ponesou plnou
odpovědnost výhradně hostitelé, nicméně je i povinností platformy vynaložit veškeré úsilí, aby
za využití seznamu oblastí, v nichž se na území uplatňuje registrační postup, zveřejněných
prostřednictvím jednotného digitálního kontaktního místa, posoudila úplnost takovéhoto
prohlášení podle čl. 8 nařízení. Zároveň platformy budou mít povinnost provádět pravidelnou
namátkovou kontrolu úplnosti již učiněných prohlášení hostitelů a (pokud se jednotka nachází
v oblasti, v níž se uplatňuje registrační postup) také platnosti hostitelem zadaného
registračního čísla podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení. Za účelem usnadnění prováděné
kontrol prohlášení hostitelů prováděných platformami bude informace o tom, že registrační
postup se uplatňuje na území celého státu a informace o tom, že seznam oblastí, ze kterých si
ministerstvo vyžádalo údaje od poskytovatelů platforem, se rovněž kryje s územím celého
státu, dostupné prostřednictvím jednotného digitálního kontaktního místa podle čl. 13 odst. 1
nařízení a zároveň budou obě tyto informace bezplatně zveřejněny na internetových stránkách
ministerstva podle čl. 13 odst. 3 nařízení.

Jakmile by ministerstvo postupem podle § 9k odst. 3 pozastavilo platnost registračního čísla
jednotky pro ubytování, zároveň s tím rozhodnutím uloží provozovateli online platformy pro
krátkodobé ubytování povinnost odstranit nebo znemožnit přístup ke stávajícím nabídkám
uveřejněných s tímto registračním číslem a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Možnost
vydat takové rozhodnutí bude ministerstvo mít i u nabídek, u nichž by došlo ke zneužití
platného registračního čísla neoprávněnou osobou.

Rozhodnutí o odstranění nabídek nebo o znemožnění přístupu k nim musí obsahovat alespoň
odůvodnění, jasné informace umožňující poskytovateli online platformy pro krátkodobé
pronájmy identifikovat a lokalizovat dotyčné nabídky (prostřednictvím přesné URL), totožnost
příslušného orgánu (ministerstva), totožnost hostitele a registrační číslo jednotky. Rozhodnutí
může být prvním úkonem v řízení.

K bodu 36 – § 9m
Ubytovateli se ukládá povinnost, aby si od ubytované osoby vyžádal údaje, které osvědčují
její totožnost.

Ubytovaná osoba předloží doklad, který obsahuje stanovené údaje. Aby byla zajištěna
relevance zaznamenávaných dat, zákon stanoví požadavky na doklad, podle kterého může být
ztotožnění provedeno. U rezidentů EU se nabízí celá řada takovýchto dokladů – od cestovního
pasu, přes různé identifikační karty (obdoba občanských průkazů), až po různé karty rezidentů
(obdoba povolení k dočasnému či trvalému pobytu nebo dokladu o poskytnutí azylu apod.).
Každý doklad však musí splňovat čtyři základní podmínky:

musí být vydán orgánem státní správy příslušného členského státu EU,
musí být opatřen fotografií ztotožňované osoby,
musí v něm být uvedeno jméno (popř. všechna jména) a příjmení jeho držitele,
musí v něm být uveden datum narození držitele.

74
U osob, které nejsou rezidenty některého členského státu EU, bude možné k jejich ztotožnění
použít jediný druh dokladu, a to jejich cestovní pas.

Toto ustanovení slouží k zajištění bezpečnosti České republiky a k možnosti ověření
správnosti výše vybraného (a odvedeného) poplatku z pobytu.

K bodu 37 – § 9m odst. 2 a 3
Odstavec 2
Hostiteli (viz čl. 3 odst. 2 nařízení) se ukládá, aby při nabízení ubytování v jednotce pro
poskytování ubytování prostřednictvím online platformy sdělil této online platformě informaci
o tom, že nabízená jednotka nebo ubytovací zařízení podléhá postupu registrace a zároveň
s tím sdělil i registrační číslo této jednotky. Tato povinnost vychází z čl. 4 odst. 3 nařízení,
podle kterého členské státy zajistí, aby hostitelé měli při nabízení svých služeb v oblasti
krátkodobých pronájmů (v právním řádu ČR se jedná o ubytování) prostřednictvím online
platforem pro krátkodobé pronájmy povinnost oznámit této platformě, zda nabízená jednotka
podléhá postupu registrace, a pokud ano, sdělit registrační číslo jednotky.

Online platformy budou mít povinnost navrhnout a uspořádat své online rozhraní tak, aby po
hostitelích bylo vyžadováno učinění prohlášení o tom, zda se jednotka nabízená ke
krátkodobému pronájmu nachází v oblasti, kde byl zaveden nebo se uplatňuje postup
registrace podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení. Vzhledem k tomu, že postupu registrace budou
na území České republiky podléhat veškeré jednotky pro poskytování ubytování, je povinnost
stanovena pro všechny hostitele.

Odstavec 3
Ustanovení zakazuje ubytovateli nabízet prostřednictvím online platformy jednotku nebo
ubytovací zařízení, které nemá platné registrační číslo.
Povinností online platformy podle nařízení je navrhnout a uspořádat své online rozhraní tak,
aby po hostitelích bylo vyžadováno učinění prohlášení o tom, zda se jednotka nabízená ke
krátkodobému pronájmu nachází v oblasti, kde byl zaveden nebo se uplatňuje postup
registrace a pokud ubytovatel prohlásí, že se jednotka v této oblasti nachází, je platforma
povinna zajistit, aby hostitelé poskytli registrační číslo před tím, než ve vztahu k této jednotce
umožní nabízení služeb v oblasti krátkodobých pronájmů (ubytování).
Vzhledem k tomu, že jednotky a ubytovací zařízení na území České republiky budou podléhat
postupu registrace, je zřejmé, že jednotce nebo ubytovacímu zařízení musí být přiděleno
registrační číslo a není možné, aby byly zveřejňovány nabídky nemovitostí, které takovéto
registrační číslo nemají. Stejně tak ubytovatel nebude moci nabízet jednotku nebo ubytovací
zařízení, která nebo které by měla či mělo pozastavenou platnost registračního čísla.

K bodu 38 – § 9n
Stanoví se orgány a instituce, které budou mít přístup k údajům v registru, neboť se v něm
budou uchovávat citlivé údaje.

Písmeno a)
Přístup do registru bude mít ubytovatel, a to v rozsahu, v jakém data do registru sám zadal. Je
důvodné, aby ubytovatel měl přístup k jím zadávaným údajům o ubytovacím zařízení a v něm
ubytovaným osobám, ať již pro potřeby kontroly, nebo případné opravy zadaných údajů.
Ubytovatel bude povinen s daty zacházet tak, aby účel jejich použití nebyl v rozporu s jinými
právními předpisy, a to jak národními (např. zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních
údajů), tak i evropskými.

75
Písmeno b)
Přístup do registru bude mít ministerstvo, a to z pozice správce systému. Informace z registru
však bude moci využívat jen za účelem provádění kontrol podle tohoto zákona a k činnostem
souvisejícím se správou registru.

Písmeno c)
Přístup do registru bude mít správce místního poplatku z pobytu za účelem výkonu jeho
správy. Ze zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že
přístup do registru bude i pro správce daně limitován jeho územní působností. Např. finanční
odbory obcí, které jsou pověřeny správou místního poplatku z pobytu, budou mít přístup
k informacím, které zadali ubytovatelé k ubytovacím zařízením nacházejících se na území
dané obce. Přístup správce daně bude úplný, tj. jak ke všem informacím týkajících se
ubytovatele, tak i ke všem údajům o ubytovaných osobách. Rozsah tohoto přístupu je
nezbytný pro kontrolu správné výše odvodu poplatku z pobytu, kdy správce daně musí mít
možnost zkontrolovat, zda ubytovaný byl poplatníkem poplatku z pobytu či nikoliv a
ubytovatel jako plátce tak byl povinen od něj poplatek vybrat. Registr v tomto smyslu
nahrazuje evidenční knihu podle § 3g zákona o místních poplatcích.

Písmeno d)
Přístup do registru bude mít Finanční analytický úřad pro potřeby plnění jeho zákonem
stanovených pravomocí.

Písmeno e)
Přístup do registru bude mít ředitelství služby cizinecké policie a odbory cizinecké policie
krajských ředitelství Policie České republiky, a to k informacím, které se týkají ubytovacích
zařízení, ubytovaných cizinců a ubytovatelů, u nichž jsou cizinci ubytováni. Předpokládá se,
že cizinecká policie nebude využívat přímého přístupu do registru, ale údaje, které mají
souvislost s cizinci, budou automatizovaným způsobem předávány do systémů využívaných
tímto policejním útvarem. Registr nahradí domovní knihu a přihlašovací tiskopis vedené
podle zákona o pobytu cizinců.

Písmeno f)
Přístup do registru bude mít ČSÚ, a to k datům, která jsou předmětem statistického zjišťování.
Nepředpokládá se, že by ČSÚ měl kompletní přístup k osobním údajům ubytovaných, nýbrž
pouze k těm informacím, které jsou důležité pro statistická šetření (např. počet ubytovaných
osob, počet dnů, po které byly ubytovány, kapacitě ubytovacích zařízení a stát původu
ubytovaných osob). Přístup k datům statistické povahy vychází i z nařízení.

Písmeno g)
Přístup do registru budou mít v souvislosti s výkonem svých kontrolních pravomocí a
projednávání přestupku také živnostenské úřady všech stupňů (od obecních po Živnostenský
úřad ČR). Tyto úřady získají nové dozorové pravomoci, které se týkají především zápisu
údajů do registru ze strany ubytovatelů. Proto, aby takovéto kontroly mohly být vykonávány,
je nutné živnostenským úřadům zajistit tento přístup. Krajské živnostenské úřady získají
přístup v rámci rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným obecními
živnostenskými úřady a při výkonu dozoru nad jejich činností, a Živnostenský úřad ČR, jehož
působnost vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu, pro výkon přezkumu rozhodnutí
vydaných podřízenými orgány

76
K bodu 39 – § 9n písm. a)
Navrhuje se, aby přístup do registru měl ubytovatel, a to v rozsahu, v jakém data do registru
sám zadal. Je důvodné, aby ubytovatel měl přístup k jím zadávaným údajům o ubytovacím
zařízení nebo jednotce pro poskytování ubytování a v nich ubytovaným osobám, ať již pro
potřeby kontroly, nebo pozdější opravy. Ubytovatel bude s daty muset zacházet tak, aby účel
jejich použití nebyl v rozporu s jinými právními předpisy, a to jak národními (např. zákon
č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů), tak i evropskými.

K bodu 40 – § 9n písm. e)
Navrhuje se umožnit přístup do registru pro ředitelství služby cizinecké policie a odbory
cizinecké policie krajských ředitelství Policie České republiky, a to k informacím, které se
týkají ubytovacích zařízení či jednotek pro poskytování ubytování, ubytovaných cizinců a
ubytovatelů, u nichž jsou cizinci ubytováni. Předpokládá se, že cizinecká policie nebude
využívat přímého přístupu do registru, ale údaje, které mají souvislost s cizinci, budou
automatizovaným způsobem předávány do systémů využívaných tímto policejním útvarem.
Registr nahradí domovní knihu a přihlašovací tiskopis vedené podle zákona o pobytu cizinců.

K bodu 41 – poznámka pod čarou 23
Je doplněn odkaz na příslušné právní předpisy EU.

K bodu 42 – § 9n odst. 2
Nařízení předpokládá, že určité údaje, které se budou sbírat, budou veřejně přístupné, když
v čl. 4 odst. 5, větě první stanoví „Členské státy zajistí, aby registrační čísla byla zařazena
do veřejného a snadno přístupného rejstříku.“. Za vedení rejstříku odpovídá příslušný orgán,
který registrační číslo vydal, tedy v ČR ministerstvo.

K bodu 43 – § 10
Odstavec 1
Nařízení stanoví online platformám povinnost předávat informace o jednotkách pro
poskytování ubytování, které se nacházejí v oblastech s povinnou registrací, jednotnému
digitálnímu kontaktnímu místu členského státu, kde se tato jednotka nachází. Čl. 9 nařízení
upravuje, jaké informace jsou předávány a jakým způsobem, zároveň stanoví odlišnosti pro
malé nebo mikro online platformy.

Odstavec 2
Nařízení ukládá online platformám povinnost provádět namátkové kontroly prohlášení
hostitelů o existenci či neexistenci postupu registrace a platnost registračních čísel, viz čl. 7
odst. 1 písm. c) nařízení. O výsledcích těchto kontrol online platformy bez zbytečného odkladu
informují příslušné orgány státu a hostitele. Zároveň se stanoví, že ministerstvo je o
výsledcích kontrol informováno prostřednictvím registru.

K bodu 44 – označení dílu 3
Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K bodu 45 – § 10a odst. 1 písm. a)
Navrhuje se vypustit z kontrolních pravomocí živnostenských úřadů povinnosti statistického
charakteru a povinnosti, jejichž nesplnění lze sankcionovat podle jiných právních předpisů
(zejména dle zákona o místních poplatcích a zákona o pobytu cizinců).
Dále došlo k upřesnění, a to rozsahu povinností, které obecní živnostenské úřady nebudou
kontrolovat, konkrétně se jedná o kontrolu údajů, které ubytovatel při registraci zapíše do

77
registru o ubytovacím zařízení, údajů, které ubytovatel zapíše do registru o sobě a rovněž o
kontrolu povinnosti odstranit nabídku na online platformě pro krátkodobé ubytování na
základě rozhodnutí.
Povinnost vykonávat kontrolu povinnosti online platforem dle § 10 účinného od 20. května
2026, a to povinnost shromažďovat a předávat registru údaje a informovat o výsledcích
namátkových kontrol, bude mít MMR jako správce registru.

K bodu 46 – § 10a odst. 1 písm. b)
Navrhuje se vypuštění kontroly plnění povinnosti cestovní agentury před zahájením
zprostředkování prodeje zájezdů pro cestovní kancelář podle § 2 odst. 2 zákona bezodkladně
informovat o této skutečnosti ministerstvo s ohledem na zrušení § 3 odst. 4 písm. c) zákona,
viz novelizační bod 2. Z tohoto důvodu se tedy také navrhuje vypuštění příslušného
přestupku, který se ke zmiňované povinnosti váže. Zároveň se zavádí nové přestupky,
k jejichž projednání bude věcně příslušné ministerstvo.

K bodu 47 – § 10a odst. 1 písm. c)
V případě ubytovaných cizinců je oprávněným dozorovým orgánem služba cizinecké policie
nebo odbory cizinecké policie krajských ředitelství Policie České republiky (bez ohledu na to,
zda je cizinec ubytován v obci se zavedeným poplatkem z pobytu či nikoliv). Žádným
ustanovením zákona nejsou dotčena práva Policie České republiky, zejména pak práva Služby
cizinecké policie, provádět kontroly, vést správní řízení a ukládat správní tresty podle zákona
o pobytu cizinců.

K bodům 48 a 49 – § 10a odst. 1 písm. a) a b)
Navrhuje se vypustit z kontrolních pravomocí živnostenských úřadů povinnosti statistického
charakteru a povinnosti, jejichž nesplnění lze sankcionovat podle jiných právních předpisů
(zejména dle zákona o místních poplatcích a zákona o pobytu cizinců). Do kontrolní
pravomoci živnostenských úřadů dále nebudou patřit údaje, které ubytovatel zapíše při
registraci do registru o ubytovacím zařízení, údaje, které ubytovatel zapíše do registru o sobě,
ani kontrola povinnosti odstranit nabídku na online platformě pro krátkodobé ubytování na
základě rozhodnutí ministerstva, a ani další povinnost platforem předávat údaje registru a
informovat o výsledcích namátkových kontrol. Ministerstvo získává nové kontrolní pravomoci,
především pokud jde o povinnosti platforem vyplývající z nařízení.

Dozor nad správností zápisu údajů o ubytovaných osobách se bude provádět na základě
zvláštních právních předpisů – tedy buď zákona o místních poplatcích, nebo zákona o pobytu
cizinců na území České republiky. Dozorovými orgány tedy bude buď správce daně (u všech
osob ubytovaných v ubytovacích zařízení nebo jednotkách pro poskytování ubytování
v obcích, v nichž je zaveden poplatek z pobytu), nebo cizinecká policie (u cizinců ubytovaných
v ubytovacích zařízeních nebo v jednotkách pro poskytování ubytování ve všech obcích).

K bodu 50 – § 10a odst. 1 písm. c)
S ohledem na nabytí účinnosti ustanovení adaptujících nařízení se navrhuje úprava § 10a
odst. 1 písm. c) tak, že se doplňuje text „odst. 1“, neboť § 9m napříště nebude tvořen pouze
jedním odstavcem, ale třemi, přičemž povinnosti vyplývající z odstavců 2 a 3 bude dozorovat
ministerstvo. Kontrolu povinností vyplývajících z odstavce 1 bude v případě ubytovaného
cizince provádět cizinecká policie, která může využít jak oprávnění vyplývajících z tohoto
zákona, tak i může postupovat podle zákona o pobytu cizinců.

V obci, která zavedla poplatek z pobytu, mohou příslušné dozorové orgány postupovat také

78
podle zákona o místních poplatcích (občanství ubytované osoby zde není nijak rozhodující),
neboť žádné z ustanovení tohoto zákona, tedy ani § 10a odst. 1 písm. c), nezasahuje do
oprávnění správce poplatku postupovat dle daňového řádu.

K bodu 51 – § 10a odst. 2
Navrhuje se vypustit slova „při výkonu kontroly“. Ministerstvo se může o důvodech
opravňujících jej vyslovit cestovní kanceláři zákaz uzavírání nových smluv o zájezdu a
rozšiřování předmětu smluv stávajících dozvědět jakýmkoliv jiným způsobem než přímo při
výkonu kontroly (nejčastěji prostřednictvím oznámení pojišťovny). I v těchto případech by
mělo mít nástroj, který umožní okamžité řešení takové rizikové situace. Dále se rozšiřuje
stávající okruh důvodů, kdy je ministerstvo tohoto nástroje oprávněno použít, o případ, kdy
limit pojistného plnění není v takové výši, aby uspokojil veškeré nároky zákazníků. Pokud
v současnosti dojde k podpojištění cestovní kanceláře, jde o přestupek, za který nese
odpovědnost jak přímo podnikatel, tak i členové statutárního orgánu v případě právnických
osob. Případné uložení správního trestu, resp. zahájení řízení o něm, není samo o sobě
schopno zabránit podpojištěné cestovní kanceláři kanceláří v prodeji dalších, pro případ
úpadku již nezajištěných, zájezdů. Takovéto rozšíření je také v souladu se smyslem
ustanovení, které ve stávající podobě opravňuje ministerstvo vyslovit zákaz, pokud cestovní
kancelář nemá zaplacen poplatek do garančního fondu, který představuje tzv. „dozajišťovací“
mechanismus ke stávajícím institutům pojištění a bankovní záruky.

K bodu 52 – § 10a odst. 8 a 9
Odstavec 8
V souvislosti s nařízením se navrhuje ustanovit ministerstvo orgánem určeným pro
monitorování plnění povinností podle nařízení, není-li v zákoně stanoveno jinak.

Odstavec 9
Z článku 15 nařízení vyplývá, že pro účely prosazování čl. 7 odst. 1 a článku 8 se použije
kapitola IV nařízení o digitálních službách; přičemž veškeré v kapitole uvedené odkazy
na dodržování relevantních ustanovení nařízení o digitálních službách se považují za odkazy
zahrnující čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení. Český právní řád se na nařízení o digitálních službách
adaptuje především prostřednictvím připravovaného zákona o digitální ekonomice, který jako
národního koordinátora digitálních služeb, jenž bude mít zároveň i kontrolní a dozorové
pravomoci nad digitálními platformami, stanovuje ČTÚ. Jemu tedy budou svěřena veškerá
dozorová oprávnění nad povinnosti stanovenými ve výše uvedených článcích nařízení. Při
výkonu dozoru ČTÚ postupuje podle zákona o digitální ekonomice (podle téhož zákona bude
ČTÚ postupovat i při případných exekucích na nepeněžitá plnění uložených při výkonu
dozoru podle zákona o digitální ekonomice či nařízení o digitálních službách). V zákoně o
digitální ekonomice budou také stanoveny přestupky, jichž se může platforma v nařízení
definovaná dopustit, a správní tresty, které je možné za jejich spáchání uložit (zde je opět
nutné přihlédnout k textaci kapitoly IV nařízení o digitálních službách).

K bodu 53 – § 10b odst. 3 písm. o)
Navrhuje se vypuštění původní skutkové podstaty přestupku. V případě, kdy cestovní
kancelář i přes zákaz ministerstva pokračuje v uzavírání smluv o zájezdu nebo smluv o
poskytování služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, nebo
v rozšiřování předmětu smluv již uzavřených, dopouští se trestného činu maření výkonu
úředního rozhodnutí a vykázání. Je také nutné poukázat na to, že ministerstvo spáchání tohoto
přestupku doposud nikdy ani neprojednávalo, a tudíž za jeho spáchání doposud nebyl uložen
správní trest. Ministerstvo nemá ani nástroje ani kontrolní aparát, aby bylo schopno zjišťovat,

79
zda cestovní kancelář nadále činnost provozuje, obzvláště je-li místo výkonu činnosti
vzdáleno od hlavního města. Ministerstvo může pouze požádat místně příslušný živnostenský
úřad o provedení kontroly; její výsledky mohou být přitom k dispozici až v řádu několika
týdnů, resp. měsíců.

V případě podezření na porušení vydaného zákazu je vhodnější nechat konat orgány činné
v trestním řízení, než se spoléhat na to, že podnikatele, který nerespektuje jasný zákaz vydaný
ministerstvem, od dalšího protizákonného jednání odradí možnost uložení pokuty ve
správním řízení.

Důvod k vydání rozhodnutí o zákazu uzavírání smluv o zájezdu nebo smluv o poskytování
služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, nebo v rozšiřování
předmětu smluv již uzavřených, je vždy spjat i s důvodem k uložení správního trestu a
případné prokázané porušení zákazu je možné vnímat jako přitěžující okolnost
v přestupkovém řízení.

S ohledem na uvedené se navrhuje namísto původní skutkové podstaty zavedení nové
skutkové podstaty přestupku, která souvisí s novou hmotněprávní povinností podle § 9b
odst. 3. Přestupku se dopustí prodejce zájezdu, který ministerstvu předem neoznámí
zprostředkování prodeje zájezdu pro pořadatele zájezdu usazeného mimo EHP, nebo nedoloží
doklady prokazující zajištění takto prodávaných zájezdů pro případ úpadku pořadatele
zájezdu, nebo nedoloží doklady prokazující, že zákazník se může v případě koupě zájezdu
domoci svých práv podle ustanovení § 2537 až 2544a a 2549 občanského zákoníku.
Projednáváním tohoto přestupku je pověřeno ministerstvo (kterému mají být také oznámení a
příslušné doklady směrovány) a nejvyšší možný správní trest, který lze za zjištěný přestupek
uložit, činí maximálně 100 000 Kč.

K bodu 54 – § 10b odst. 9
Stanoví se nové skutkové podstaty přestupků, jichž se může dopustit online platforma pro
krátkodobé pronájmy (resp. provozovatel této online platformy). Povinnosti, za jejichž
porušení může být platformě uložen správní trest, nevycházejí z národní legislativy, ale přímo
z nařízení.

Písmeno a)
Podle čl. 9 nařízení jsou platformy povinny, pokud se nabídka týká jednotky nacházející se
v oblasti regulace (v případě ČR půjde o území celého státu), shromažďovat a v pravidelných
intervalech, které jsou v nařízení různě definovány pro velké a malé a střední platformy, které
v předchozím stanoveném období nedosáhly určeného počtu aktivních nabídek, kontaktnímu
místu předávat údaje o činnosti (definovány v čl. 3 odst. 11 nařízení) jednotlivých jednotek
spolu s odpovídajícím registračním číslem, konkrétní adresou jednotky a URL nabídky.
Kontrolu nad dodržováním této povinnosti bude vykonávat ministerstvo podle § 10a odst. 8.

Písmeno b)
Podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení jsou platformy povinny s vynaložením přiměřeného úsilí
provádět pravidelnou namátkovou kontrolu prohlášení hostitelů o tom, zda se jimi nabízená
jednotka nachází na území, které podléhá regulaci. K tomuto účelu státy zpřístupňují seznamy
takovýchto oblastí a digitální kontaktní místa nabízejí funkce k usnadnění těchto kontrol.
Dozorem nad dodržováním tohoto ustanovení je pověřen ČTÚ.

80
Po každé provedené namátkové kontrole je online platforma, podle čl. 7 odst. 2 nařízení,
povinna bez zbytečného odkladu informovat o výsledcích provedených namátkových kontrol
jak příslušné orgány státu (v případě ČR jde o ministerstvo), tak přímo hostitele. Jestliže
platforma toto nesplní, tj. o výsledcích namátkových kontrol příslušný orgán a/nebo
kontrolovaného hostitele neinformuje, dopustí se přestupku, který projednává ministerstvo.

Písmeno c)
Podle článku 7 odstavce 3 nařízení je online platforma povinna náležitým způsobem
informovat hostitele o použitelnosti postupů registrace v dané oblasti, přičemž zohlední
seznamy a informace, které mají zpřístupnit členské státy. Hostitel by tedy měl být ze strany
platformy informován o tom, kde a jakým způsobem může zjistit, zda se na něj vztahuje
registrační povinnost, přičemž, uvede-li, že jednotka, jíž hodlá na platformě nabízet, se
nachází na území ČR, měla by po něm platforma vždy požadovat zadání registračního čísla.
Nesplní-li platforma tuto povinnost, dopouští se přestupku. Kontrolu nad dodržováním této
povinnosti bude vykonávat ministerstvo podle § 10a odst. 8.

Pokud platforma některou z povinností uvedenou v odstavci 9 nesplní, bude jí uložen správní
trest ve formě napomenutí nebo pokuty v maximální výši až 10 000 000 Kč. Jedná se
o nejvyšší možnou výši pokuty. Je nepochybné, že k uložení takto vysoké pokuty nedojde při
prvním zjištěném porušení zákona. Při stanovení horní sazby pokuty bylo především
vycházeno z toho, že drtivá většina provozovatelů těchto online platforem má sídlo
v zahraniční (jiných státech EU) a výše správního trestu musí být schopna odrážet také
cenové a výdělkové poměry těchto zemí. Přímo z nařízení vyplývá, že sankce by měly zajistit
účinné prosazování nařízení, zejména pokud jde o povinnosti sdílení údajů. Povinnost
přijmout sankční opatření budou mít všechny státy EU, které zavedou registrační povinnost,
přičemž subjekty, na které tyto sankce míří, budou vzhledem k nadnárodnímu charakteru
fungování provozovatelů platforem většinou stejné ve všech členských státech. Česká
republika by tak měla maximální výši správních trestů uzpůsobit pokutám jiných států EU. Je
také nutné brát v úvahu, že celý národní kontrolní systém, jež je koncipován v nařízení, je
založen na pravidelném a spolehlivém poskytování dat ze strany provozovatelů online
platforem a také na pravidelném provádění průběžných kontrol z jejich strany. Nebudou-li tito
provozovatelé online platforem dostatečně motivováni k plnění svých povinností, není možné
očekávat dosažení proklamovaných cílů přijímané právní úpravy.

K bodu 55 – § 10b odst. 10 a 11
Odstavec 10
Navrhuje se zřízení nové skutkové podstaty přestupku, kterého by se dopustila právnická nebo
podnikající fyzická osoba, která by v rozporu s § 9 odst. 1 písm. e), tedy aniž by měla platnou
koncesi k provozování cestovní kanceláře, užívala názvy „cestovní kancelář“ nebo „CK“.
Zákaz používat uvedené názvy osobou, která není cestovní kanceláří, byl do zákona začleněn
již od jeho vzniku, nicméně doposud neexistuje k tomu korespondující přestupek. Přestupek
budou projednávat obecní živnostenské úřady, které již nyní kontrolují označení provozoven
(viz § 17 odst. 7 a 8 živnostenského zákona). Maximální výše správního trestu je stanovena ve
výši 100 000 Kč.

Odstavec 11
V souvislosti s nově zaváděnými povinnostmi ubytovatelů se navrhuje zřízení nové skutkové
podstaty přestupku, jehož by se dopustil podnikatel, jenž je ubytovatelem, který nesplní
některou z povinností, které jsou mu uloženy v § 9j odst. 1 (povinnost zaregistrovat ubytovací
zařízení v registru, tedy zapsat řádně údaje podle § 9g odst. 1) odst. 2 (povinnost ubytovatele

81
na výzvu ministerstva a v jím stanovené lhůtě provést nápravu údajů poskytnutých
v souvislosti s registrací) nebo § 9m (vyžádat od ubytované osoby údaje osvědčující její
totožnost) či v § 9h odst. 1 písm. b) (povinnost ubytovatele oznámit prostřednictvím registru
ukončení poskytování ubytování v daném ubytovacím zařízení či jednotce).

K bodům 56 a 57 – § 10b odst. 12 písm. a) a b)
Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K bodu 58 – § 10b odst. 12 písm. b)
Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K bodu 59 – § 10b odst. 12 písm. d)
Pokutu do výše 10 000 000 Kč bude možné uložit provozovateli online platformy, který by
porušil některou z významných povinností stanovených mu zákonem.

K bodu 60 – § 10b zrušení odstavce 13
Legislativně technická úprava navazující na nové znění odstavce 9.

K bodům 61 a 62 – § 10c odst. 2 a 3
Odstavec 2
Zavádí se nová skutková podstata přestupku, kterého se v postavení ubytovatele dopustí
nepodnikající fyzická osoba, která nesplní některou z povinností, které jsou jí uloženy v § 9h
odst. 1 písm. b) (provést prostřednictvím registru oznámení v případě ukončení ubytovací
činnosti v jednotce pro poskytování ubytování), § 9j odst. 1 (jde o povinnost zaregistrovat
ubytovací zařízení v registru), nebo § 9m (vyžádat od ubytované osoby údaje osvědčující její
totožnost). Tento přestupek je obdobou přestupku podle § 10b odst. 11, nicméně, na rozdíl od
něj, se jej dopustí fyzická osoba, která není podnikatelem. Hostitelem dle nařízení může za
určitých okolností být i osoba, jejíž činnost nenaplňuje definici podnikatele dle živnostenského
zákona.

Při nesplnění některé povinnosti ubytovatele osobou, která není podnikatelem, bude možné
uložit pokutu do výši 100 000 Kč. Jedná se o stejnou výši pokuty, která může být za spáchání
totožného přestupku uložena podnikající fyzické nebo právnické osobě.

K bodu 63 – § 10d odst. 1 a 2
Určuje se, že ten orgán, který je podle § 10a oprávněn ke kontrole konkrétní povinnosti, je
zároveň také orgánem, jenž projednává zjištěné přestupky a za tyto přestupky ukládá správní
tresty. Výnos pokut je příjmem orgánu, který pokutu uložit, s výjimkou ustanovení § 10f
odst. 1, které jsou příjmem garančního fondu cestovních kanceláří.

K bodům 64 až 71 – § 11d odst. 1 až 3
Odstavec 1
Doplnění v odstavci 1 blíže specifikuje stávající financování provozní činnosti horské služby,
která souvisí s profesionální ochranou života a majetku osob pobývajících v horských
oblastech ČR a která je nezbytná k zajištění bezpečnosti návštěvníků horských oblastí,
vykonávané jako základní činnost po celou dobu existence HS ČR, o.p.s.

Odstavec 2
Termín pro podání žádosti o poskytnutí dotace na následný rok je nyní stanoven do konce
měsíce dubna běžného roku z důvodu potřeby sběru dat pro přípravu návrhu státního

82
rozpočtu. Jedná se o dlouhý časový úsek do okamžiku vydání Rozhodnutí o poskytnutí
dotace. V tomto mezidobí se mohou změnit okolnosti pro vyčíslení požadované výše dotace,
případně další skutečnosti. Navržená úprava textu ustanovení umožní stanovit termín pro
podání žádosti ze strany poskytovatele a zároveň bude možné využít i standardní ustanovení
rozpočtových pravidel pro změnu žádosti za podmínek stanovených v § 14k rozpočtových
pravidel.

Odstavec 3
Horská služba jako obecně prospěšná společnost podléhá pravidlům vedení účetnictví podle
zákona č. 563/1991Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, a s ním související
vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o
účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem
činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví a Českého účetního
standardu pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání č. 412 –
Náklady a výnosy. Z tohoto důvodu se navrhuje nahradit nesprávně používaný pojem
„výdaje“ v odstavci 3 písm. b) a c) pojmem „náklady“ nebo „nákladové položky“.

K čl. II – Přechodná ustanovení

K bodu 1
Ubytovatel, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytoval ubytování
v ubytovacím zařízení, je povinen provést registraci podle § 9g odst. 1 zákona č. 159/1999
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tato lhůta je dostatečná s ohledem na to, že zavádění
rejstříku bude probíhat ve více fázích a cca půl roku před nabytím účinnosti tohoto zákona,
který stanoví jeho používání jako povinné, již bude možno registraci provádět. Před
spuštěním registru bude také probíhat masivní osvětová kampaň. Samotná registrace
ubytovateli nezabere více než několik minut.

K bodu 2
Od 20. května 2026 se stává použitelným nařízení a hostitelé tak budou povinni při přidávání
nabídky na platformě provést prohlášení o tom, že jednotka se nachází v oblasti, kde byl
zaveden registrační postup, a uvést své registrační číslo. Aby měli dostatek času pro registraci
a získání registračního čísla, navrhuje se, aby ubytovatelé, kteří poskytují ubytování
v jednotkách pro poskytování ubytování (tedy hostitelé podle nařízení) přede dnem 1. říjnem
2026, měli možnost se do systému zaregistrovat již od 1. října 2026. Hostitelé, kteří
se zaregistrují v tomto období prozatím, až do 1. ledna 2027, nebudou prostřednictvím
registru plnit žádné další povinnosti (např. evidovat ubytované osoby). Pouze pokud by se
stalo, že v době od října 2026 do 1. ledna 2027 by hostitel z jakéhokoliv důvodu provoz již
zaregistrované jednotky pro poskytování ubytování ukončil, bude jeho povinností vyznačit
tuto skutečnost v registru.

K části druhé – změna zákona o místních poplatcích

K čl. III

Navrhované úpravy v zákoně o místních poplatcích souvisí s § 3d, a dále § 9f odst. 4 písm. b)
a § 9g odst. 3 a 4 zákona.

83
K bodu 1 - § 3d
Maximální výše poplatku z pobytu činí nově nejvýše 100 Kč. Tato částka je maximální možná
a obec může v obecně závazné vyhlášce, kterou se poplatek z pobytu v dané obci zavede,
rovněž stanovit různou výši sazby, například pro určité části obce, typy ubytovacích zařízení
nebo části roku. Při stanovení této diferenciace je samozřejmě zapotřebí postupovat v souladu
s principem rovného zacházení.

V souvislosti se zavedením registru dojde k úpravě zákona o místních poplatcích v tom
smyslu, že zápisem údajů stanovených v tomto zákoně do rejstříku ubytovatel splní své
povinnosti, které z předmětných ustanovení vyplývají. Toto ustanovení zabraňuje tomu, aby
některou povinnost musel podnikatel plnit dvakrát podle různých právních předpisů.

V případě hromadných akcí podle § 3h zákona o místní poplatcích nebude mít ubytovatel
povinnost postupovat podle § 9g odst. 4, ale může i nadále vést evidenci ve zjednodušeném
režimu.

K bodu 2 – § 3g odst. 5
Navrhuje se doplnit nový odstavec 5, ve kterém je upravena možnost splnění povinností podle
§ 3g odst. 1 zákona o místních poplatcích zápisem všech údajů podle odstavce 2 tohoto
ustanovení do registru. Jedná se o povinnost vést evidenční knihu v místě, kde se poskytuje
úplatný pobyt a v této evidovat údaje o ubytovaných fyzických osobách, kterými jsou den
počátku a konce pobytu, jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa přihlášení nebo
obdobného místa v zahraničí, datum narození, číslo a druh průkazu totožnosti a výše
vybraného poplatku, nebo důvod osvobození od poplatku.

K bodu 3 – § 3g odst. 5 a poznámka pod čarou č. 18
Úprava názvu registru v souvislosti s možností registrovat také jednotky pro poskytování
ubytování.

K bodu 4 – § 14a odst. 7
Navrhuje se doplnit nový odstavec 7, dle kterého by zápisem všech údajů podle odstavce 2
s výjimkou údajů podle odstavce 5 do registru byla splněna povinnost podat ohlášení
k poplatku z pobytu.

K bodu 5 – § 14a odst. 7
Úprava názvu registru v souvislosti s možností registrovat také jednotky pro poskytování
ubytování.

K části třetí – změna živnostenského zákona

K čl. IV

Navrhované úpravy v živnostenském zákoně souvisí s § 9f odst. 5 zákona.

K bodu 1 – § 17 odst. 6
Navrhuje se doplnit nový odstavec 6, dle kterého je možné splnit oznamovací povinnost podle
odstavce 3 věty páté, a to povinnost podnikatele oznámit zahájení nebo ukončení provozování
živnosti v provozovně, včetně uvedení všech údajů podle odstavce 5, prostřednictvím registru.

84
K bodu 2 – § 17 odst. 6 a poznámka pod čarou č. 73
Jedná se o legislativně technickou Úpravu názvu registru, a to v souvislosti s možností
registrovat také jednotky pro poskytování ubytování.

K bodu 3 – § 17 odst. 10 a § 31 odst. 11
Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K bodu 4 – § 45c
Navrhuje se doplnit nový § 45c z důvodu legislativního ukotvení možnosti zapsání údajů do
registru společně s ohlášením živnosti nebo žádosti o koncesi, a rovněž možnosti oznámení
ukončení poskytování ubytování společně s oznámením ukončení provozování živnosti
v provozovně, dle kterého budou moci být tyto povinnosti plněny prostřednictvím
živnostenského úřadu.

K bodu 5 – § 45c odst. 1
Navrhuje se doplnit nový § 45c z důvodu legislativního ukotvení možnosti zapsání údajů do
registru společně s ohlášením živnosti nebo žádosti o koncesi, a rovněž možnosti oznámení
ukončení poskytování ubytování společně s oznámením ukončení provozování živnosti
v provozovně, dle kterého budou moci být tyto povinnosti plněny prostřednictvím
živnostenského úřadu.

K bodu 6 – § 62 odst. 1 písm. g)
Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K bodu 7 – § 62 odst. 1 písm. h)
Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K části čtvrté – změna zákona o státní statistické službě

K čl. V

K bodu 1 – § 10 odst. 4
Navrhované ustanovení § 10 odst. 4 umožní ubytovatelům splnit zpravodajskou povinnost
vůči Českému statistickému úřadu, která je stanovena zákonem č. 89/1995 Sb. o státní
statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, tato je blíže specifikovaná v
každoročním programu statistických zjišťování. Tuto povinnost podnikatel splní zápisem
požadovaných údajů do registru ubytovacích zařízení a ubytovaných osob. Účelem toho
statistického zjišťování je získat údaje o kapacitě a návštěvnosti ubytovacích zařízení
cestovního ruchu. Zároveň ustanovení zamezí duplicitnímu vykazování a předávání údajů na
základě dvou odlišných právních předpisů (zákona č. 159/1999 Sb. a zákona č. 89/1995 Sb.).

Úprava rovněž zaručuje, že s individuálními daty bude nakládáno a budou chráněna podle
zákona o státní statistické službě a umožní v rámci státní statistické služby validaci údajů
zapsaných v registru ubytovacích zařízení a ubytovaných osob. Údaje budou využívány pro
splnění povinnosti vyplývající z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 692/2011 ze
dne 6. července 2011 o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení směrnice Rady

85
95/57/ES, v platném znění, pro potřeby mezinárodních a nadnárodních organizací, zejména
Evropské unie, a pro informování veřejnosti.

K bodu 2 - § 10 odst. 4 a poznámka pod čarou č. 17
Jedná se o legislativně technickou Úpravu názvu registru, a to v souvislosti s možností
registrovat také jednotky pro poskytování ubytování.

K části páté – změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky

K čl. VI

K bodu 1 – § 97 odst. 2
Navrhuje se doplnění odstavce 2, podle kterého je zápis všech údajů podle odstavce 1 do
registru považován za splnění povinnosti podle odstavce 1.

Zákon o pobytu cizinců zná povinnosti samotného cizince hlásit svůj pobyt Policii ČR, i
povinnost ubytovatele (vymezení dle zákona o pobytu cizinců uvedeno níže) hlásit
(v některých případech) ubytování cizinců. Pokud je cizinec ubytován u ubytovatele a
relevantní údaje mu předá, sám již povinnost hlásit svůj pobyt Policii ČR nemá. Přednost má
povinnost ubytovatele. Povinnost je výrazně mírnější vůči občanům Evropské unie a jejich
rodinným příslušníkům. Nedopadne zdaleka na všechny; platí jen pro ty, kteří v ČR budou
více než 30 dnů.

kdo Povinnost má cizinec ve lhůtě
občan třetí země za podmínky 3 pracovních dnů
občan EU a jeho rodinný
vždy po vstupu na území 30 dnů
příslušník bude-li na území více
než 30 dní

Povinnost nemají

diplomaté osoby omezené na osobní svobodě

osoby ubytované u ubytovatele, které mu sdělily relevantní údaje

Pojem ubytovatel je v zákoně o pobytu cizinců vymezen poměrně široce. Není vázán pouze
na podnikatele, nebo jen na osoby ubytovávající za úplatu. Ve vymezení nehraje roli ani délka
ubytování.

Ubytováním je pak vztah založený smlouvou o ubytování, smlouvou nájemní nebo
podnájemní nebo jinou smlouvou s podobným obsahem. Naopak nejde o situace, kdy cizinec
na daném místě nesetrvává dobrovolně, ale jde o výkon omezení osobní svobody v souladu se
zákonem.

Ubytovatelem podle zákona o pobytu cizinců tedy je:
a) každý, kdo ubytovává za úplatu (např.: podnikatelé poskytující ubytování podle
živnostenského zákona, osoby poskytující krátkodobé ubytování (typu AirBnB),
osoby ubytovávající i na více měsíců (VŠ koleje, ubytovny), osoby pronajímající svůj
byt cizinci (bez ohledu na dobu trvání),
b) ten, kdo ubytovává více než 5 cizinců (osoby blízké se nezapočítávají).

86
Ubytovatelem naopak není noclehárna podle zákona o sociálních službách.

Z vymezení pojmů ubytování a ubytovatel tak vyplývá, jaké situace podléhají hlášení policii:

Místo a okolnosti za úhradu bez úhrady
ubytování cizince -
hotel, ubytovna atd. cizinec dá oznamuje
údaje ubytovatel
AirBnb (cizinec už
ubytovateli
internát, kolej ne)
nájem, podnájem

ve vlastním bytě, domě nejde o „ubytování“,

- není zde „ubytovatel“

cizinec oznamuje sám svůj

pobyt na území (EU občan

jen pobyt delší než 30 dnů)

jako osoba nejde o „ubytování“,
blízká
do 5 není zde „ubytovatel“
cizinců
v bytě, domě od 6 cizinec oznamuje sám
cizinců
cizinec dá oznamuje (vizte výše)
údaje ubytovatel
(cizinec už cizinec dá oznamuje
ubytovateli
ne) údaje ubytovatel

ubytovateli (cizinec už ne)

noclehárna zákon nejde o

výslovně „ubytování“,

vyloučil není zde -

z „ubytování“ „ubytovatel“

cizinec

oznamuje

sám

Komu se povinnost ohlašovat ubytování plní a v jaké lhůtě:

Současný stav komu ve lhůtě kanál
kdo Policii ČR
3 pracovní aplikace podnikatelé
„ubytovatel“ podle zákona dny UBYPORT pouze přes
o pobytu cizinců
lze i listinnou aplikaci
formou UBYPORT

Nová právní úprava komu ve lhůtě kanál
kdo

87
Povinně: vloží do z něho

„ubytovatel“ podle zákona registru budou údaje registr z něho budou

č. 159/1999 Sb. ubytovacích předány ubytovacích údaje předány

(především podnikatel) zařízení a Policii ČR 24 hodin zařízení a Policii ČR

Dobrovolně může: ubytovaných ubytovaných

a) ubytovává 6 osob osob osob

zdarma; (a 24 hodin

b) nájemní smlouvy poté

na více měsíců; vymazány)

c) ubytovává za

úhradu jednotlivce

jako nepodnikatel)

Každý ubytovatel (v širším pojetí), který na základě povinnosti (podnikatel), nebo dobrovolně, použije

postup podle zákona č. 159/1999 Sb., už není povinen plnit obdobné povinnosti podle zákona o pobytu

cizinců. Postup podle zákona č. 159/1999 Sb. je tak preferován.

Ustanovení zákona o pobytu cizinců jsou sice do značné míry zachována, ale nejvýznamnější skupina

ubytovatelů bude povinně postupovat podle zákona č. 159/1999 Sb.

Fakticky zbytková skupina

„ubytovatelů“ Policii ČR 3 pracovní aplikace podnikatelé

podle zákona o pobytu dny pouze přes

cizinců: lze i listinnou aplikaci

a) ubytovává 6 osob formou (pravidlo se

zdarma; nebude

b) nájemní smlouvy aplikovat)

na více měsíců; Ač to pro tyto ubytovatele nebude povinné, měla by být preferována forma

c) ubytovává za plnění povinnosti způsobem podle zákona č. 159/1999 Sb. Dosavadní

úhradu jednotlivce povinnost podle zákona o pobytu cizinců bude relevantní zejména v případě,

jako nepodnikatel) kdy ubytovatel nevyužije ani jeden z obou kanálů.

V souvislosti s přijetím návrhu zákona se nemění:
- smysl úpravy zákona o pobytu cizinců,
- údaje budou sloužit k plnění úkolů Policie ČR a budou uchovávány u ní,
- rozsah údajů o ubytovaném cizinci,
- pro podnikatele bude nadále povinným kanálem online aplikace (jen jiná než dosud).

V souvislosti s přijetím návrhu zákona se mění:
- lhůta pro ohlášení ubytování cizince z 3 pracovních dnů na 24 hodin,
o dosavadní delší lhůta v zákoně o pobytu cizinců zohledňovala především
situaci neprofesionálních ubytovatelů (nepodnikatelů), pro ty ostatně bude
podle zákona o pobytu platit dál,
o u podnikatelů v oblasti ubytování není v současné praxi problém plnit
povinnost za méně než 24 hodin. Využívají často možnosti exportu údajů
přímo ze svého provozního informačního systému.

Policie ČR užívá již 7 let úspěšně aplikaci UBYPORT. Ta je v současné době povinná pouze
pro ubytovatele-podnikatele.

Návrh Ministerstva pro místní rozvoj primárně cílí pouze na ubytovatele – podnikatele (na
základě živnostenského oprávnění) a na hostitele. Vymezení pojmu „ubytovatel“ je tak podle
zákona o pobytu cizinců výrazně širší, než je navrhován v zákoně č. 159/1999 Sb. Bylo by
ovšem nežádoucí, aby z využití nově vytvářeného registru byly zcela vyloučeny skupiny
dalších ubytovatelů. Těmi jsou např. nepodnikatelé poskytující ubytování za úhradu (na které
se nebude vztahovat úprava nařízení), osoby ubytovávající na doby delší než 60 dnů
(např. v režimu nájemní smlouvy), nebo osoby ubytovávající bez úhrady 6 a více cizinců).
Smyslem výsledného řešení je tedy umožnit i těmto dalším ubytovatelům oznámit policii

88
ubytování cizince (ve smyslu zákona o pobytu cizinců). V praxi totiž může běžně nastávat
situace, kdy na základě některých právních vztahů příslušná osoba bude ubytovatelem podle
obou zákonů, ale současně i situace, kdy bude ubytovatelem pouze podle zákona o pobytu
cizinců (např. vysokoškolská kolej uzavře smlouvu o ubytování se studentem na 10 měsíců,
ale zároveň v průběhu prázdnin ubytuje za úplatu turisty pouze na jeden týden).

Právě proto ustanovení § 97 odst. 2 a § 102 odst. 5 zákona o pobytu cizinců budou nově
zakotvovat pravidlo, že pokud byl využit registr podle zákona č. 159/1999 Sb. (a příslušné
údaje o ubytovaném cizinci byly předány Policii ČR), není již ubytovatel povinen povinnosti
stanovené zákonem o pobytu cizinců stanovené plnit jiným způsobem. Odpadne tak nejen
riziko duplicitního plnění povinnosti a zároveň ani ubytovatel nebude muset být uživatelem
dvou různých aplikací v gescích dvou resortů.

Jelikož přednost má úprava v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, bude ubytovatel užívat
pouze jím zaváděný registr. Jedná se o výhodný stav i z pohledu výdajů státního rozpočtu, kdy
zvolené řešení bude finančně výhodnější, než případný dlouhodobý provoz dvou obdobných
aplikací.

Porovnání pojmů „ubytovatel“ podle obou zákonů:

Ubytovatel

Zákon č. 159/1999 Sb. Zákon č. 326/1999 Sb.
§ 9e písm. c) § 99 odst. 1

Poskytuje ubytování na základě Podnikatel za úhradu
živnostenského oprávnění (v rámci
živnosti volné, nebo v rámci hostinské Nepodnikatel za úhradu
(např. nájem, podnájem)
činnosti) (případně i ubytování neposkytované

soustavně)
Bez úhrady více než 5 cizinců

(bez osob blízkých)

K bodu 2 – § 97 odst. 2 a poznámka pod čarou č. 70
Úprava názvu registru v souvislosti s možností registrovat také jednotky pro poskytování
ubytování.

K bodu 3 – § 102 odst. 5
Navrhuje se doplnění odstavce 5, dle kterého je zápisem údajů do registru splněna povinnost
podle odstavce 1, § 100 písm. a) a rovněž povinnost vést domovní knihu podle § 100 písm. f).

K bodu 4 - § 102 odst. 5
Úprava názvu registru v souvislosti s možností registrovat také jednotky pro poskytování
ubytování.

89
K bodu 5 – § 158 odst. 1 písm. a) bod 4
Navrhuje se úprava odkazu uvedeného v tomto ustanovení z „§ 97“ na „§ 97 odst. 1“, a to
s ohledem na doplnění odstavce 2 v § 97, když údaje přihlašovacího tiskopisu bude upravovat
právě § 97 odst. 1.

K části šesté – oznámení
K čl. VII
Zákon byl notifikován Evropské komisi.

K části sedmé – účinnost
K čl. VIII
Účinnost se navrhuje stanovit odlišně pro povinnosti, které vyplývají z národní legislativy,
a odlišně pro povinnosti, které vyplývají z nařízení.
Ustanovení pozměňující a upřesňující povinnosti cestovních kanceláří a dále ustanovení, která
se týkají poskytování ubytování podnikatelským způsobem, nabudou účinnosti dnem
1. července 2026, neboť lze předpokládat, že v tomto termínu již bude registr pracovat ve
zkušebním provozu a bude tak připraven plnit základní funkce, které nesouvisejí
s adaptačními ustanoveními k provedení nařízení.
K písmenu a)
Pro hladký průběh registrace jednotek pro krátkodobé ubytování se navrhuje, aby stávající
poskytovatelé ubytování v těchto jednotkách (hostitelé podle nařízení) měli možnost
zaregistrovat svou jednotku do registru již od 1. října 2026, čímž získají registrační číslo,
které budou povinni uvádět od 1. ledna 2027 u nabídek těchto jednotek prostřednictvím online
platforem.
K písmenu b)
Samotné nařízení se stane použitelným dnem 20. května 2026. Ta ustanovení zákona, která
vycházejí z nařízení (s výjimkou výše uvedených ustanovení), se proto stanou účinnými již po
dni použitelnosti nařízení, které započne dne 20. května 2026.

90
PODPISOVÁ LISTINA POSLANCŮ

k návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách
podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších

předpisů, a další související zákony

Jméno a příjmení Podpis

Mgr. Eliška Olšáková …………………………………………...
podepsáno elektronicky

Mgr. Karel Dvořák …………………………………………
podepsáno elektronicky

doc. Ing. Lucie Sedmihradská, Ph.D. …………………………………………
podepsáno elektronicky

Julie Smejkalová …………………………………………
podepsáno elektronicky

Michal Zuna …………………………………………
podepsáno elektronicky

PhDr. Jiří Horák, Ph.D. …………………………………………
podepsáno elektronicky

Mgr. Bc. Zdeňka Blišťanová …………………………………………
podepsáno elektronicky

91
Barevně je vyznačena odložená účinnost:
žluté podbarvení textu– účinnost dnem 1. října 2026
šedé podbarvení textu– účinnost dnem 1. ledna 2027 (tj. po datu přímé použitelnosti nařízení od 20.
května 2026)

Platné znění zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých
činností v oblasti cestovního ruchu, s vyznačením navrhovaných změn

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) pro oblast zájezdů a spojených
cestovních služeb a upravuje
a) podmínky jejich nabízení, prodeje a zprostředkování,
b) rozsah ochrany zákazníků pro případ úpadku cestovní kanceláře a
c) výkon státní správy v oblasti cestovního ruchu.

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo
použitelný předpis Evropské unie19) a upravuje
a) podmínky nabízení, prodeje a zprostředkování zájezdů a spojených cestovních služeb,
b) rozsah ochrany zákazníků pro případ úpadku cestovní kanceláře,
c) shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti ubytování a
d) výkon státní správy v oblasti cestovního ruchu.

(2) Tento zákon se nevztahuje na zájezdy nebo spojené cestovní služby
a) na dobu kratší než 24 hodin, jestliže nezahrnují nocleh,
b) jejichž nabízení, prodej nebo zprostředkování není činností vykonávanou podnikatelským

způsobem, nebo
c) zakoupené osobou na základě rámcové smlouvy o pořádání pracovních cest souvisejících s její

obchodní činností, podnikáním nebo povoláním.

(3) Tento zákon dále upravuje podmínky pro výkon některých dalších činností v oblasti
cestovního ruchu.

§ 1a
Typy služeb cestovního ruchu

Službou cestovního ruchu je
a) doprava zákazníka,
b) ubytování, které není součástí dopravy a není určeno k účelům bydlení,
c) nájem automobilu, motocyklu nebo jiného motorového vozidla, nebo
d) jiná služba z oblasti cestovního ruchu, která není ze své podstaty součástí některé ze služeb

cestovního ruchu uvedených v písmenu a), b) nebo c), zejména prodej vstupenek na kulturní nebo
sportovní události, pořádání výletů, prohlídek s průvodcem, prodej skipasů nebo nájem
sportovního vybavení.

1
*****

§ 2
Cestovní kancelář

(1) Cestovní kanceláří je podnikatel, který je na základě státního povolení k provozování živnosti
(dále jen "koncese")4) oprávněn sestavovat služby cestovního ruchu pro účely zájezdu, nabízet a
prodávat zájezdy podle § 1b odst. 1 nebo zprostředkovávat spojené cestovní služby podle § 1c odst.
1.

(2) Cestovní kanceláří je také ten, kdo má v okamžiku uzavření smlouvy o zájezdu nebo
zprostředkování spojených cestovních služeb sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě
Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen
"stát usazení") a jehož činnost jakýmkoli způsobem směřuje do České republiky, a to včetně online
prodeje. Tato cestovní kancelář, nezřizuje-li v České republice pobočku, může na území České
republiky podnikat na základě oprávnění státu usazení k provozování cestovní kanceláře, pokud
splňuje podmínky ochrany státu usazení pro případ úpadku.

(3) V rámci koncese může cestovní kancelář rovněž
a) nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu,
b) organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři za

účelem jejího dalšího podnikání,
c) zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo

cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a
sportovních akcí apod.),
d) zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář; smlouva o zájezdu v těchto
případech musí být uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkováván,
e) prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné
průvodce a upomínkové předměty.

§ 3
Cestovní agentura

(1) Provozovatel cestovní agentury (dále jen "cestovní agentura") je podnikatel, který je oprávněn
na základě ohlášení volné živnosti5) provozovat činnost v rozsahu uvedeném v § 2 odst. 3.

(2) Cestovní agentura nesmí zprostředkovat prodej zájezdu podle § 2 odst. 3 písm. d) pro osobu,
která není cestovní kanceláří.

(3) Kromě povinností podle zvláštního právního předpisu6) je cestovní agentura rovněž povinna
označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovi slovy "cestovní agentura",
pokud toto označení neobsahuje již obchodní firma.

(4) Cestovní agentura je dále povinna
a) v propagačních, nabídkových a jiných materiálech, včetně jejich elektronických forem, vždy

informovat, pro kterou cestovní kancelář je prodej zájezdu zprostředkováván; v případě nabízení
zájezdu prostřednictvím internetových stránek musí být tato informace uvedena zřetelně na stejné
úrovni internetové stránky jako podstatné informace o zájezdu,
b) před uzavřením smlouvy o zájezdu předložit zájemci o uzavření smlouvy o zájezdu (dále jen

2
"zájemce") na jeho žádost k nahlédnutí doklad o pojištění záruky pro případ neposkytnutí
sjednaných služeb zákazníkovi z důvodu úpadku cestovní kanceláře v rozsahu § 6 až 7c (dále jen
"pojištění záruky pro případ úpadku") nebo bankovní záruce pro případ úpadku cestovní
kanceláře, pro kterou zprostředkovává prodej zájezdu,
c) před zahájením zprostředkování prodeje zájezdů pro cestovní kancelář podle § 2 odst. 2
bezodkladně informovat o této skutečnosti Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen
"ministerstvo"), a to včetně údajů o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní
záruky pro případ úpadku této cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů,
d)c) při zprostředkování prodeje zájezdu pro cestovní kancelář podle § 2 odst. 2 předložit zájemci na
jeho žádost k nahlédnutí opis oprávnění k provozování cestovní kanceláře včetně jeho úředně
ověřeného překladu a informovat zájemce o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku nebo
bankovní záruky pro případ úpadku této cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto
zájezdů,
e)d) při zprostředkování prodeje zájezdu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku
poskytnout zájemci s dostatečným předstihem informace podle § 9a,
f)e) při zprostředkování prodeje zájezdu přijmout zprávy, požadavky nebo stížnosti zákazníka
týkající se zájezdu, jehož prodej zákazníkovi zprostředkovala, a bez zbytečného prodlení je předat
cestovní kanceláři, která je pořadatelem zájezdu.

*****

Hlava II

PROVOZOVÁNÍ CESTOVNÍ KANCELÁŘE A CESTOVNÍ AGENTURY
POVINNOSTI CESTOVNÍ KANCELÁŘE, CESTOVNÍ AGENTURY A UBYTOVATELE

POVINNOSTI CESTOVNÍ KANCELÁŘE, CESTOVNÍ AGENTURY A UBYTOVATELE
POVINNOSTI CESTOVNÍ KANCELÁŘE, CESTOVNÍ AGENTURY, UBYTOVATELE A

PROVOZOVATELE ONLINE PLATFORMY

Díl 1
Povinnosti cestovní kanceláře a cestovní agentury a seznam cestovních kanceláří

§ 5
Další podmínky k udělení koncese pro provozování cestovní kanceláře

(1) Žádost o koncesi pro provozování cestovní kanceláře nebo o její změnu kromě náležitostí
stanovených živnostenským zákonem9) obsahuje
a) údaj, zda je žádáno o udělení koncese v rozsahu pořádání zájezdů nebo zprostředkování spojených

cestovních služeb,
b) stejnopis smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře a platné pojistné

podmínky, doklad o zaplacení pojistného a doklad o zaplacení spoluúčasti, byla-li v pojistné
smlouvě sjednána, anebo stejnopis bankovní záruky pro případ úpadku podle § 8b, a
c) kopii potvrzení o úhradě ročního příspěvku do garančního fondu cestovních kanceláří (dále jen
"garanční fond") na příslušný kalendářní rok,
d)c) podnikatelský záměr, který obsahuje podrobnější údaje o činnosti žadatele, a to zejména ve
kterých oblastech cestovního ruchu hodlá podnikat, zda součástí zájezdů nebo zprostředkování
spojených cestovních služeb bude i doprava, za jaké služby, které jsou součástí

3
zprostředkovaných spojených cestovních služeb, bude žadatel vybírat platby přímo od zákazníků,
předpokládaný počet zákazníků, a v případě, že jde o cestovní kancelář, která ke dni podání
žádosti již provozovala činnost, i počet zákazníků odbavených v rámci zájezdu v předchozím
kalendářním roce a.
e)d) prohlášení o předpokládaném datu zahájení činnosti.

(2) Pokud cestovní kancelář uvedená v § 2 odst. 2 zřizuje v České republice pobočku14), může
doklady podle odstavce 1 písm. b) a c) nahradit dokladem podle § 9 odst. 4.

(3) K žádosti o koncesi pro provozování cestovní kanceláře uvedené v § 2 odst. 1 nebo o její
změnu vydává závazné stanovisko podle živnostenského zákona8) ministerstvo Ministerstvo pro
místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“), a to na základě posouzení podkladů podle odstavce 1 nebo
2. Ve stanovisku uvede, zda souhlasí s udělením koncese v rozsahu předmětu podnikání pro pořádání
zájezdů nebo zprostředkování spojených cestovních služeb.

(4) Ministerstvo vydá souhlasné stanovisko, jestliže
a) je uhrazen roční příspěvek do garančního fondu cestovních kanceláří (dále jen „garanční fond“)

ve výši podle § 10g a
1. uzavřená smlouva o pojištění záruky pro případ úpadku splňuje podmínky podle § 6 až 7c,

nebo
2. bankovní záruka pro případ úpadku splňuje podmínky podle § 8b, nebo
b) doklad o ochraně pro případ úpadku podle § 9 odst. 4 splňuje podmínky ochrany státu usazení pro
případ úpadku.

(5) Pokud cestovní kancelář žádá o změnu koncese spočívající v omezení rozsahu koncese na
pořádání zájezdů nebo na zprostředkování spojených cestovních služeb, použije se odstavec 1
přiměřeně.

§ 5a
Seznam cestovních kanceláří

Ministerstvo vede seznam cestovních kanceláří podle § 2 odst. 1, který je veřejně přístupný na
internetových stránkách ministerstva a obsahuje
a) název jméno provozovatele cestovní kanceláře,
b) sídlo adresu sídla cestovní kanceláře,
c) identifikační číslo osoby cestovní kanceláře,
d) platnou pojistku cestovní kanceláře, doklad o bankovní záruce nebo doklad podle § 9 odst. 4,

anebo údaj o tom, že cestovní kancelář ministerstvu žádný z těchto dokladů nepředložila,
d) název a identifikační číslo osoby zajišťující ochranu cestovní kanceláře pro případ úpadku a

datum začátku a konce platnosti zajištění ochrany cestovní kanceláře pro případ úpadku,
anebo informaci o tom, že cestovní kancelář ministerstvu nepředložila doklad, z nějž
vyplývá její zajištění pro případ úpadku,
e) údaj o úhradě ročního příspěvku tom, zda cestovní kancelář uhradila příspěvek do garančního
fondu pro příslušný kalendářní rok podle § 10g,
f) údaje o rozsahu předmětu podnikání cestovní kanceláře podle § 2 odst. 1,
g) údaj o zákazu cestovní kanceláři uzavírat smlouvy o zájezdu a rozšiřovat předmět smluv již
uzavřených či údaj o zákazu uzavírat smlouvy o poskytnutí služeb cestovního ruchu, které jsou
součástí spojených cestovních služeb, a rozšiřovat předmět smluv již uzavřených podle § 10a
odst. 2; jestliže nastane skutečnost podle § 10a odst. 3, ministerstvo tento údaj ze seznamu

4
vymaže.

*****

§ 8a
Informační povinnosti cestovní kanceláře a pojišťovny

(1) Cestovní kancelář je povinna
a) před uzavřením smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku předložit pojišťovně údaje týkající

se hospodaření cestovní kanceláře, typu a počtu zájezdů, počtu případů zprostředkování spojených
cestovních služeb a další údaje související s pojištěním zájezdů nebo pojištěním spojených
cestovních služeb, které si pojišťovna vyžádá, a podat k nim na žádost pojišťovny vysvětlení,
b) v průběhu trvání pojištění bez zbytečného odkladu oznámit pojišťovně změnu pojistného rizika,
zejména zvýšení tržeb z prodeje zájezdů nebo zvýšení tržeb za spojené cestovní služby nad výši,
kterou cestovní kancelář sdělila pojišťovně před uzavřením smlouvy o pojištění záruky pro případ
úpadku.

(2) Cestovní kancelář předloží ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne uzavření smlouvy o
pojištění záruky pro případ úpadku stejnopis nebo úředně ověřenou kopii této smlouvy a do 10
pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese nebo ve stejné lhůtě ode
dne vzniku práva provozovat živnost platnou pojistku. Obdobně cestovní kancelář postupuje při
každé změně smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku, která má vliv na změnu limitu
pojistného plnění. Ministerstvo bez zbytečného odkladu tuto pojistku uveřejní na svých
internetových stránkách.

(2) Cestovní kancelář předloží ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne uzavření smlouvy
o pojištění záruky pro případ úpadku stejnopis nebo kopii této smlouvy a kopii platné pojistky
k této smlouvě. Nově vzniklá cestovní kancelář předloží kopii platné pojistky ke smlouvě o
pojištění záruky pro případ úpadku do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci
rozhodnutí o udělení koncese. Dojde-li ke změně smlouvy o pojištění záruky pro případ
úpadku, která má vliv na výši pojistného plnění, je cestovní kancelář povinna o této skutečnosti
informovat ministerstvo do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala, a současně
předložit doklady, které provedenou změnu osvědčují, a platnou pojistku k této smlouvě, je-li
vydána.

(3) Pojišťovna je povinna
a) informovat ministerstvo do 5 pracovních dnů o změně pojištění podle § 6, ke kterému došlo na

základě nárůstu tržeb za zájezdy oproti plánovaným tržbám uváděným cestovní kanceláří při
sjednání původního pojištění,
b) na výzvu ministerstva do 5 pracovních dnů předložit kopii smlouvy o pojištění záruky pro případ
úpadku uzavřené s cestovní kanceláří,
c) do 3 pracovních dnů informovat ministerstvo o vzniku pojistné události a bez zbytečného odkladu
o rozsahu poskytnutého pojistného plnění,
d) informovat ministerstvo do 5 pracovních dnů o tom, že cestovní kancelář odmítla návrh na změnu
pojištění,
e) informovat ministerstvo do 5 pracovních dnů ode dne obdržení výpovědi smlouvy o pojištění
záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo ode dne odeslání pojišťovnou cestovní

5
kanceláři výpovědi této smlouvy, včetně údaje o dni, ke kterému dojde k zániku pojištění
výpovědí.

(4) Cestovní kancelář i pojišťovna jsou povinny do 5 pracovních dnů ode dne zániku pojištění
informovat o této skutečnosti ministerstvo.

(5) Cestovní kancelář je povinna v souladu s rozsahem předmětu podnikání udělené koncese
předávat pojišťovně měsíčně, nejpozději do 25. dne bezprostředně následujícího kalendářního
měsíce, údaje o počtu cestujících, počtu prodaných zájezdů a zprostředkovaných spojených
cestovních služeb, souhrnné ceně za prodané zájezdy a souhrnné částce plateb od zákazníků za
spojené cestovní služby, výši záloh za zájezdy, výši tržeb za zájezdy nebo tržeb za spojené cestovní
služby a výši tržeb za prodané poukazy na zájezd. Na vyžádání je cestovní kancelář povinna sdělit
tyto údaje bez zbytečného odkladu ministerstvu.

*****

Povinnosti cestovní kanceláře

§ 9

(1) Cestovní kancelář
a) je povinna, nejde-li o cestovní kancelář splňující podmínky ochrany pro případ úpadku podle

odstavce 4, po celou dobu provozování živnosti provozování cestovní kanceláře, mít
1. uhrazen roční příspěvek do garančního fondu a
2. sjednáno pojištění záruky pro případ úpadku nebo sjednánu bankovní záruku pro případ

úpadku,
a) je povinna mít, nejde-li o dobu, kdy je provozování živnosti provozování cestovní kanceláře

pozastaveno, o dobu, kdy podnikatel živnostenskému úřadu oznámil přerušení provozování
této živnosti, nebo o cestovní kancelář podle § 2 odst. 2, která své zajištění pro případ
úpadku prokazuje podle odstavce 4,
1. uhrazen roční příspěvek do garančního fondu a
2. sjednáno pojištění záruky pro případ úpadku nebo sjednánu bankovní záruku pro případ

úpadku,
b) je povinna udržovat v průběhu trvání pojištění limit pojistného plnění v takové výši, aby v případě

pojistné události byly uspokojeny veškeré nároky zákazníků podle § 6,
c) nesmí zprostředkovat prodej zájezdu podle § 2 odst. 3 písm. d) pro osobu, která není cestovní

kanceláří,
d) je povinna upravit v obchodních podmínkách vybírání záloh na zájezdy a termíny doplatků ceny

před zahájením zájezdu pro jednotlivá místa určení cesty nebo pobytu,
e) je povinna označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovi slovy "cestovní

kancelář", pokud toto označení neobsahuje již její obchodní firma; názvy "cestovní kancelář"
nebo "CK" může používat pouze podnikatel, který je držitelem platné koncese pro provozování
cestovní kanceláře4) a který nemá pozastaveno provozování živnosti provozování cestovní
kanceláře, nebo neoznámil živnostenskému úřadu přerušení jejího provozování, nebo
cestovní kancelář uvedená v § 2 odst. 2.

(2) Cestovní kancelář je dále povinna
a) předložit před uzavřením smlouvy o zájezdu nebo smlouvy vedoucí ke sjednání spojených

cestovních služeb zájemci na jeho žádost doklad o pojištění záruky pro případ úpadku nebo

6
bankovní záruce pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo doklad podle odstavce 4,
b) při zprostředkování prodeje zájezdu pro jinou cestovní kancelář dodržet povinnosti cestovní

agentury uvedené v § 3 odst. 4.

(3) Cestovní kancelář uvedená v § 2 odst. 2, která nezřizuje v České republice pobočku, je
povinna před zahájením prodeje zájezdů nebo zprostředkováním spojených cestovních služeb na
území České republiky bezodkladně informovat o této skutečnosti ministerstvo, a to včetně údajů o
rozsahu pojištění záruky nebo bankovní záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné
formy zajištění těchto zájezdů.

(4) Doklad o ochraně pro případ úpadku vydaný osobou k tomu oprávněnou ve státě usazení
cestovní kanceláře uvedené v § 2 odst. 2 se uznává jako rovnocenný s dokladem o ochraně pro
případ úpadku podle tohoto zákona.

(5) Člen statutárního orgánu cestovní kanceláře je povinen zajistit, aby cestovní kancelář
udržovala výši limitu pojistného plnění podle odstavce 1 písm. b).

*****

§ 9b
Zprostředkování prodeje zájezdu pro pořadatele zájezdu usazeného mimo Evropský

hospodářský prostor

(1) Na prodejce usazeného v České republice se při zprostředkování prodeje zájezdu pro
pořadatele usazeného mimo Evropský hospodářský prostor obdobně použijí
a) ustanovení § 2537 až 2549a 2544a a § 2549 občanského zákoníku a ustanovení o zajištění

ochrany pro případ úpadku cestovní kanceláře podle tohoto zákona a
b) ustanovení upravující povinnosti cestovní agentury uvedené v § 3 odst. 4.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) se na prodejce zájezdu nevztahuje, pokud prokáže, že
pořadatel usazený mimo Evropský hospodářský prostor splňuje povinnosti podle odstavce 1 písm.
a).

(3) Prodejce zájezdu je povinen před zahájením zprostředkování prodeje zájezdu pro
pořadatele usazeného mimo Evropský hospodářský prostor informovat o této skutečnosti
ministerstvo a současně mu předložit doklady prokazující splnění podmínek podle odstavců 1 a
2.

*****

Díl 2
Práva a povinnosti spojené s poskytováním ubytování

§ 9e

7
c) ubytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje ubytování na základě živnostenského
oprávnění.

§ 9e

Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) ubytovacím zařízením místo, ve kterém ubytovatel poskytuje ubytování, nejde-li o jednotku

pro poskytování ubytování,
b)jednotkou pro poskytování ubytování jednotka podle přímo použitelného předpisu

Evropské unie upravujícího shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti
krátkodobých pronájmů ubytování 19),
c) registračním číslem jedinečný identifikační kód, který identifikuje ubytovací zařízení
a jednotku pro poskytování ubytování,
d)ubytovatelem ten, kdo
1. jako podnikatel poskytuje ubytování na základě živnostenského oprávnění, nebo
2. je hostitelem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího

shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování 19).

§ 9f
Registr ubytovacích zařízení a ubytovaných osob

(1) Registr ubytovacích zařízení a ubytovaných osob (dále jen „registr“) je informačním
systémem veřejné správy. Správcem registru je ministerstvo.

obce, v níž
1. je zaveden poplatek z pobytu, které se uchovávají po dobu stanovenou zákonem

upravujícím místní poplatky,
2. není zaveden poplatek z pobytu, nejde-li o cizince, které se uchovávají po dobu

18 měsíců ode dne jejich vložení do registru,
b) § 9h odst. 2 a 3 o ubytovaném cizinci, které se uchovávají po dobu stanovenou zákonem

upravujícím pobyt cizinců na území České republiky.

(4) Údaje o ubytovaném cizinci zapsané do registru osobou, která není ubytovatelem
podle tohoto zákona, se uchovávají nejvýše 24 hodin od okamžiku, kdy informační systém

8
cizinců provozovaný Policií České republiky automatizovaným způsobem potvrdí převzetí
zaslaných údajů.

§ 9f
Registr ubytovacích zařízení a ubytovaných osob

(1) Registr ubytovacích zařízení a ubytovaných osob (dále jen „registr“) je informačním
systémem veřejné správy. Správcem registru je ministerstvo.

(2) Údaje se uchovávají v registru po dobu 6 let ode dne zápisu údaje o ukončení poskytování
ubytování podle § 9h odst. 1 písm. b), vyjma údajů podle
a) § 9h odst. 2 a odst. 3 písm. a) a b) o osobě ubytované v ubytovacím zařízení na území obce, v níž

1. je zaveden poplatek z pobytu, které se uchovávají po dobu stanovenou zákonem upravujícím
místní poplatky,

2. není zaveden poplatek z pobytu, nejde-li o cizince, které se uchovávají po dobu 18 měsíců ode
dne jejich vložení do registru,

b) § 9h odst. 2 a 3 o ubytovaném cizinci, které se uchovávají po dobu stanovenou zákonem
upravujícím pobyt cizinců na území České republiky.

(3) V případě odlišných dob pro uchovávání údajů stanovených v právních předpisech uvedených
v odstavci 2 písm. a) bodě 1 a v písm. b) se údaje uchovávají v registru po dobu, která je delší.

(4) Údaje o ubytovaném cizinci zapsané do registru osobou, která není ubytovatelem podle tohoto
zákona, se uchovávají nejvýše 24 hodin od okamžiku, kdy informační systém cizinců provozovaný
Policií České republiky automatizovaným způsobem potvrdí převzetí zaslaných údajů.

§ 9f
Registr ubytovacích zařízení, jednotek pro poskytování ubytování a ubytovaných osob

(1) Registr ubytovacích zařízení, jednotek pro poskytování ubytování a ubytovaných osob
(dále jen „registr“) je informačním systémem veřejné správy. Správcem registru
je ministerstvo.

(2) Údaje se uchovávají v registru po dobu 6 let ode dne zápisu údaje o ukončení
poskytování ubytování podle § 9h odst. 1 písm. b), vyjma údajů podle
a) § 9g odst. 1 písm. b) bodu 1 a údaje o ukončení poskytování ubytování v jednotce pro

poskytování ubytování podle § 9h odst. 1 písm. b), které se uchovávají po dobu stanovenou
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím shromažďování a sdílení údajů
týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování20),
b) § 9h odst. 2 a odst. 3 písm. a) a b) o osobě ubytované v ubytovacím zařízení nebo v jednotce
pro poskytování ubytování na území obce, v níž
1. je zaveden poplatek z pobytu, které se uchovávají po dobu stanovenou zákonem

upravujícím místní poplatky,
2. není zaveden poplatek z pobytu, nejde-li se o cizince, které se uchovávají po dobu 18

měsíců ode dne jejich vložení do registru,
c) § 9h odst. 2 a 3 o ubytovaném cizinci, které se uchovávají po dobu stanovenou zákonem

upravujícím pobyt cizinců na území České republiky.

(3) V případě odlišných dob pro uchovávání údajů stanovených v právních předpisech

9
uvedených v odstavci 2 písm. b) bodě 1 a v písm. c) se údaje uchovávají v registru po dobu,
která je delší.

(4) Údaje o ubytovaném cizinci zapsané do registru osobou, která není ubytovatelem podle
tohoto zákona, se uchovávají nejvýše 24 hodin od okamžiku, kdy informační systém cizinců
provozovaný Policií České republiky automatizovaným způsobem potvrdí převzetí zaslaných
údajů.

§ 9f
Registr ubytovacích zařízení, jednotek pro poskytování ubytování a ubytovaných osob

(1) Registr ubytovacích zařízení, jednotek pro poskytování ubytování a ubytovaných osob (dále
jen „registr“) je informačním systémem veřejné správy. Správcem registru je ministerstvo.

(2) Údaje se uchovávají v registru po dobu 6 let ode dne zápisu údaje o ukončení poskytování
ubytování podle § 9h odst. 1 písm. b), vyjma údajů podle
a) § 9g odst. 1 písm. b) bodu 1 a údaje o ukončení poskytování ubytování v jednotce pro poskytování

ubytování podle § 9h odst. 1 písm. b), které se uchovávají po dobu stanovenou přímo použitelný
předpisem Evropské unie upravujícím shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v
oblasti krátkodobých pronájmů ubytování20),
b) § 9h odst. 2 a odst. 3 písm. a) a b) o osobě ubytované v ubytovacím zařízení nebo v jednotce pro
poskytování ubytování na území obce, v níž
1. je zaveden poplatek z pobytu, které se uchovávají po dobu stanovenou zákonem upravujícím

místní poplatky,
2. není zaveden poplatek z pobytu, nejde-li se o cizince, které se uchovávají po dobu 18 měsíců

ode dne jejich vložení do registru,
c) § 9h odst. 2 a 3 o ubytovaném cizinci, které se uchovávají po dobu stanovenou zákonem

upravujícím pobyt cizinců na území České republiky.

(3) V případě odlišných dob pro uchovávání údajů stanovených v právních předpisech uvedených
v odstavci 2 písm. b) bodě 1 a v písm. c) se údaje uchovávají v registru po dobu, která je delší.

(4) Údaje o ubytovaném cizinci zapsané do registru osobou, která není ubytovatelem podle tohoto
zákona, se uchovávají nejvýše 24 hodin od okamžiku, kdy informační systém cizinců provozovaný
Policií České republiky automatizovaným způsobem potvrdí převzetí zaslaných údajů.

§ 9f
Registr ubytovacích zařízení, jednotek pro poskytování ubytování a ubytovaných osob

(1) Registr ubytovacích zařízení, jednotek pro poskytování ubytování a ubytovaných osob
(dále jen „registr“) je informačním systémem veřejné správy. Správcem registru
je ministerstvo.

(2) Registr je jednotným digitálním kontaktním místem pro příjem a předávání údajů
týkajících se služeb v oblasti krátkodobého ubytování podle přímo použitelného předpisu

10
Evropské unie upravujícího shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti
krátkodobých pronájmů ubytování19).

(3) Ministerstvo je národním koordinátorem jednotného digitálního kontaktního místa
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího shromažďování a sdílení údajů
týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování19).

poskytování ubytování podle § 9h odst. 1 písm. b), které se uchovávají po dobu stanovenou
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím shromažďování a sdílení údajů
týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování20),
b) § 9h odst. 2 a odst. 3 písm. a) a b) o osobě ubytované v ubytovacím zařízení nebo
v jednotce pro poskytování ubytování na území obce, v níž
1. je zaveden poplatek z pobytu, které se uchovávají po dobu stanovenou zákonem

upravujícím místní poplatky,
2. není zaveden poplatek z pobytu, nejde-li o cizince, které se uchovávají po dobu 18 měsíců

ode dne jejich vložení do registru,
c) § 9h odst. 2 a 3 o ubytovaném cizinci, které se uchovávají po dobu stanovenou zákonem

upravujícím pobyt cizinců na území České republiky.

(6) Údaje o ubytovaném cizinci zapsané do registru osobou, která není ubytovatelem podle
tohoto zákona, se uchovávají nejvýše 24 hodin od okamžiku, kdy informační systém cizinců
provozovaný Policií České republiky automatizovaným způsobem potvrdí převzetí zaslaných
údajů.

§ 9g
Údaje zapisované do registru při registraci

(1) Ubytovatel při registraci zapíše do registru o ubytovacím zařízení
a) kód adresního místa uvedený v základním registru územní identifikace, adres

a nemovitostí nebo parcelní číslo pozemku, v případě přístaviště nebo kotviště rovněž
bližší určení místa na vodní ploše,
b)datum zahájení poskytování ubytování.

přiděleno,
d)adresu sídla, je-li podnikatelem, nebo adresu místa pobytu, je-li nepodnikající fyzickou

osobou,
e) adresu pro doručování, je-li odlišná od adresy podle písmene d),
f) kontaktní telefonní číslo,

11
g) adresu elektronické pošty,
h)další údaje podle zákona upravujícího místní poplatky, je-li ubytování poskytováno

v obci, ve které je zaveden poplatek z pobytu.

§ 9h
Další údaje zapisované do registru

(1) Ubytovatel dále zapíše do registru o ubytovacím zařízení datum
a) jeho dočasného uzavření, předpokládaného opětovného zprovoznění a skutečného

opětovného zprovoznění,
b)ukončení poskytování ubytování, a to nejpozději do dne ukončení této činnosti.

(2) Ubytovatel, s výjimkou pořadatele kulturní nebo sportovní akce, který splní evidenční
povinnost ve zjednodušeném rozsahu podle zákona upravujícího místní poplatky, zapíše do
registru o ubytované osobě bezprostředně po jejím ubytování v ubytovacím zařízení,
nejpozději však do 24 hodin
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b) datum narození,
c) adresu místa trvalého pobytu v České republice nebo, pokud jej ubytovaná osoba nemá,

jiného obdobného pobytu v zahraničí,
d) státní občanství,
e) číslo a druh dokladu předloženého ubytovanou osobou ubytovateli, jímž ubytovaná osoba

prokázala svoji totožnost, včetně čísla víza, je-li v cestovním dokladu vyznačeno,
f) den počátku ubytování u ubytovatele v ubytovacím zařízení,
g) den předpokládaného konce ubytování u ubytovatele v ubytovacím zařízení,
h) další údaje, které je povinen vést podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území

České republiky.

(3) Ubytovatel dále zapíše do registru o ubytované osobě v ubytovacím zařízení
a) den skutečného konce ubytování nejpozději do 24 hodin od ukončení ubytování,
b) výši vybraného poplatku z pobytu nebo důvod osvobození od poplatku z pobytu

nejpozději do 24 hodin od ukončení ubytování,
c) datum úmrtí, jde-li o cizince zemřelého v době ubytování, a to nejpozději do 24 hodin od

okamžiku, kdy se o úmrtí dozví.

§ 9g
Údaje zapisované do registru při registraci

(1) Ubytovatel při registraci zapíše do registru o ubytovacím zařízení
a) kód adresního místa uvedený v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí

nebo parcelní číslo pozemku, v případě přístaviště nebo kotviště rovněž bližší určení místa na
vodní ploše,
b) datum zahájení poskytování ubytování.

(1) Ubytovatel při registraci zapíše do registru o
a) ubytovacím zařízení

12
2. datum zahájení poskytování ubytování,
b) jednotce pro poskytování ubytování

1. údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie21),
2. kód adresního místa uvedený v základním registru územní identifikace, adres a

(2) Ubytovatel při registraci zapíše do registru o sobě
a) jméno,
b) datum narození, je-li nepodnikající fyzickou osobou,
c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, nebo daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
d) adresu sídla, je-li podnikatelem, nebo adresu místa pobytu, je-li nepodnikající fyzickou

které je zaveden poplatek z pobytu.

(3) Je-li ubytovatel hostitelem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých
pronájmů ubytování19), splní zápisem do registru rovněž povinnosti stanovené tímto
předpisem.

§ 9h
Další údaje zapisované do registru

(1) Ubytovatel dále zapíše do registru o ubytovacím zařízení datum
a) jeho dočasného uzavření, předpokládaného opětovného zprovoznění a skutečného opětovného

zprovoznění,
b) ukončení poskytování ubytování, a to nejpozději do dne ukončení této činnosti.

(1) Ubytovatel dále zapíše do registru o
a) ubytovacím zařízení datum jeho dočasného uzavření, předpokládaného opětovného

zprovoznění a skutečného opětovného zprovoznění,
b)ubytovacím zařízení a jednotce pro poskytování ubytování datum ukončení poskytování

ubytování, a to nejpozději do dne ukončení této činnosti.

(2) Ubytovatel, s výjimkou pořadatele kulturní nebo sportovní akce, který splní evidenční
povinnost ve zjednodušeném rozsahu podle zákona upravujícího místní poplatky, zapíše do
registru o ubytované osobě bezprostředně po jejím ubytování v ubytovacím zařízení, nejpozději
však do 24 hodin
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b) datum narození,
c) adresu místa trvalého pobytu v České republice nebo, pokud jej ubytovaná osoba nemá, jiného

obdobného pobytu v zahraničí,
d) státní občanství,

13
e) číslo a druh dokladu předloženého ubytovanou osobou ubytovateli, jímž ubytovaná osoba
prokázala svoji totožnost, včetně čísla víza, je-li v cestovním dokladu vyznačeno,

f) den počátku ubytování u ubytovatele v ubytovacím zařízení,
g) den předpokládaného konce ubytování u ubytovatele v ubytovacím zařízení,
h) další údaje, které je povinen vést podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České

republiky.

24 hodin od ukončení ubytování,
c) datum úmrtí, jde-li o cizince zemřelého v době ubytování, a to nejpozději do 24 hodin od

okamžiku, kdy se o úmrtí dozví.

§ 9h
Další údaje zapisované do registru

(1) Ubytovatel dále zapíše do registru o opětovného
a) ubytovacím zařízení datum jeho dočasného uzavření, předpokládaného poskytování

zprovoznění a skutečného opětovného zprovoznění,
b) ubytovacím zařízení a jednotce pro poskytování ubytování datum ukončení

ubytování, a to nejpozději do dne ukončení této činnosti.

(2) Ubytovatel, s výjimkou pořadatele kulturní nebo sportovní akce, který splní evidenční
povinnost ve zjednodušeném rozsahu podle zákona upravujícího místní poplatky, zapíše do
registru o ubytované osobě bezprostředně po jejím ubytování v ubytovacím zařízení nebo
v jednotce pro poskytování ubytování, nejpozději však do 24 hodin
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b) datum narození,
c) adresu místa trvalého pobytu v České republice nebo, pokud jej ubytovaná osoba nemá, jiného

obdobného pobytu v zahraničí,
d) státní občanství,
e) číslo a druh dokladu předloženého ubytovanou osobou ubytovateli, jímž ubytovaná osoba

republiky.

(3) Ubytovatel dále zapíše do registru o ubytované osobě v ubytovacím zařízení nebo
v jednotce pro poskytování ubytování
a) den skutečného konce ubytování nejpozději do 24 hodin od ukončení ubytování,
b) výši vybraného poplatku z pobytu nebo důvod osvobození od poplatku z pobytu nejpozději do

24 hodin od ukončení ubytování,
c) datum úmrtí, jde-li o cizince zemřelého v době ubytování, a to nejpozději do 24 hodin od

okamžiku, kdy se o úmrtí dozví.

§ 9i

14
Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob a formát zápisu údajů a jejich předávání
do registru.

§ 9j
Registrační číslo ubytovacího zařízení

§ 9k
Registrační číslo jednotky pro poskytování ubytování

(2) Zjistí-li ministerstvo, že údaje poskytnuté ubytovatelem v souvislosti s registrací podle
odstavce 1 jsou neúplné nebo nepravdivé, vyzve ubytovatele k nápravě a stanoví mu k tomu
přiměřenou lhůtu.

(5) Ministerstvo vyznačí v registru údaj o pozastavení nebo obnovení platnosti
registračního čísla.

§ 9l

15
Ministerstvo rozhodnutím uloží provozovateli online platformy pro krátkodobé
ubytování podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího shromažďování a
sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování19) (dále jen
„online platforma“) povinnost odstranit nabídku nebo znemožnit přístup k nabídce
ubytování v jednotce pro poskytování ubytování bez platného registračního čísla a stanoví
mu k tomu přiměřenou lhůtu. To platí i v případě, že došlo ke zneužití registračního čísla
neoprávněnou osobou. Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení.

§ 9m

Ubytovatel si vyžádá od ubytované osoby údaje osvědčující její totožnost. Ubytovaná
osoba předloží ubytovateli údaje osvědčující její totožnost včetně čísla a druhu průkazu
totožnosti, kterým může být doklad vydaný státním orgánem České republiky nebo jiným
členským státem Evropské unie opatřený fotografií, anebo cestovní pas, ze kterých lze zjistit
jméno, popřípadě jména, a příjmení ubytované osoby a datum jejího narození.

§ 9m

(1) Ubytovatel si vyžádá od ubytované osoby údaje osvědčující její totožnost. Ubytovaná
osoba předloží ubytovateli údaje osvědčující její totožnost včetně čísla a druhu průkazu totožnosti,
kterým může být doklad vydaný státním orgánem České republiky nebo jiným členským státem
Evropské unie opatřený fotografií, anebo cestovní pas, ze kterých lze zjistit jméno, popřípadě
jména, a příjmení ubytované osoby a datum jejího narození.

(2) Při nabízení ubytování v jednotce pro poskytování ubytování prostřednictvím online
platformy je hostitel povinen oznámit online platformě, že tato jednotka podléhá registraci a
rovněž její registrační číslo.

(3) Ubytovatel nesmí prostřednictvím online platformy nabízet ubytování v ubytovacím
zařízení nebo jednotce pro poskytování ubytování bez platného registračního čísla.

§ 9n
Přístup k údajům v registru

Právo na přístup k údajům v registru má
a) ubytovatel k údajům o jím provozovaném ubytovacím zařízení a jím ubytované osobě,
b)ministerstvo pro výkon kontroly a činností souvisejících se správou registru podle § 10a
odst. 1 písm. b),
c) správce místního poplatku pro výkon správy místních poplatků,
d)Finanční analytický úřad pro výkon činností podle zákona upravujícího provádění
mezinárodních sankcí a zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů
z trestné činnosti a financování terorismu,
e) ředitelství služby cizinecké policie a odbory cizinecké policie krajských ředitelství Policie
České republiky k údajům o ubytovacím zařízení, ubytovateli cizince a o ubytovaném
cizinci,
f) Český statistický úřad v rozsahu údajů vztahujících se k výkonu státní statistické
služby22) a údajů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie23),
g) živnostenský úřad pro výkon kontroly dodržování povinností podle § 10a odst. 1 písm. a)
a projednávání přestupku.

16
§ 9n
Přístup k údajům v registru

Právo na přístup k údajům v registru má
a) ubytovatel k údajům o jím provozovaném ubytovacím zařízení, jednotce pro poskytování
ubytování a jím ubytované osobě,
b) ministerstvo pro výkon kontroly a činností souvisejících se správou registru podle § 10a odst. 1
písm. b),
c) správce místního poplatku pro výkon správy místních poplatků,
d) Finanční analytický úřad pro výkon činností podle zákona upravujícího provádění
mezinárodních sankcí a zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné
činnosti a financování terorismu,
e) ředitelství služby cizinecké policie a odbory cizinecké policie krajských ředitelství Policie
České republiky k údajům o ubytovacím zařízení, jednotce pro poskytování ubytování,
ubytovateli cizince a o ubytovaném cizinci,
f) Český statistický úřad v rozsahu údajů vztahujících se k výkonu státní statistické služby22) a
údajů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie23),
g) živnostenský úřad pro výkon kontroly dodržování povinností podle § 10a odst. 1 písm. a) a
projednávání přestupku.

§ 9n
Přístup k údajům v registru

(1) Právo na přístup k údajům v registru má
a) ubytovatel k údajům o jím provozovaném ubytovacím zařízení, jednotce pro poskytování
ubytování a jím ubytované osobě,
b) ministerstvo pro výkon kontroly a činností souvisejících se správou registru podle § 10a odst. 1
písm. b),
c) správce místního poplatku pro výkon správy místních poplatků,
d) Finanční analytický úřad pro výkon činností podle zákona upravujícího provádění
mezinárodních sankcí a zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné
činnosti a financování terorismu,
e) ředitelství služby cizinecké policie a odbory cizinecké policie krajských ředitelství Policie
České republiky k údajům o ubytovacím zařízení, jednotce pro poskytování ubytování,
ubytovateli cizince a o ubytovaném cizinci,
f) Český statistický úřad v rozsahu údajů vztahujících se k výkonu státní statistické služby22) a
údajů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie23),
g) živnostenský úřad pro výkon kontroly dodržování povinností podle § 10a odst. 1 písm. a) a
projednávání přestupku.,
h) obec v rozsahu kontroly dodržování jí vydaného nařízení obce podle § 9o.

(2) Registr je veřejně přístupný v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem
Evropské unie upravujícím shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti
krátkodobých pronájmů ubytování19).

§ 10
Online zprostředkování

17
(1) Kdo zprostředkuje prostřednictvím prostředku komunikace na dálku kontakt poskytovatele
služeb cestovního ruchu se zákazníkem za účelem uzavření smlouvy o službě cestovního ruchu podle
§ 1a, je povinen sdělit obecnímu živnostenskému úřadu do 30 dnů od doručení jeho výzvy
a) počet uzavřených smluv o službě cestovního ruchu za období uvedené ve výzvě,
b) celkovou cenu za služby cestovního ruchu za období uvedené ve výzvě,
c) adresu místa, na které jsou služby cestovního ruchu poskytovány, a
d) označení poskytovatele služby, se kterým zákazníkovi zprostředkoval uzavření smlouvy

související s poskytováním služeb cestovního ruchu, a to
1. u fyzické osoby její jméno a příjmení, datum narození a adresu trvalého bydliště,
2. u podnikající fyzické osoby její jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu sídla a

identifikační číslo osoby,
3. u právnické osoby její obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo osoby a
4. další kontaktní údaje osob uvedených v bodech 1 až 3, pokud jsou zprostředkovateli známy.

(2) Obecní živnostenský úřad může předat jinému orgánu vykonávajícímu veřejnou moc na
základě jeho žádosti údaje získané podle odstavce 1.

§ 10
Další povinnosti online platformy

(2) Online platforma je povinna podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých
pronájmů ubytování26) informovat o výsledcích namátkových kontrol bez zbytečného odkladu
ministerstvo a hostitele. Ministerstvu je povinna předávat informace prostřednictvím registru.

Díl 3
Kontrola dodržování povinností, přestupky a závažné porušení podmínek stanovených tímto

zákonem

§ 10a
Kontrola dodržování povinností

(1) Kontrolu vykonávají
a) obecní živnostenské úřady, nebo vyjma povinností stanovených v § 9g, § 9h odst. 1 písm. a),

§ 9h odst. 2 a 3, § 9j odst. 1 větě druhé, § 9j odst. 2 a 3, § 9l a v § 9m,
b) ministerstvo u povinností stanovených v § 3 odst. 4 písm. c), § 8a odst. 1 písm. b), § 8a odst. 2,

§ 8a odst. 4, pokud jde o cestovní kancelář, § 8a odst. 5, § 9 odst. 1 písm. a) a b) a v § 9 odst. 3 a
4, § 9b odst. 3 a § 9j odst. 2; při výkonu kontroly ministerstvo zejména dozírá, zda cestovní
kancelář splňuje podmínky ochrany pro případ úpadku stanovené v tomto zákoně., nebo
c) ředitelství služby cizinecké policie nebo odbory cizinecké policie krajských ředitelství Policie
České republiky u povinnosti stanovené v § 9h odst. 3 písm. c) a dále, je-li ubytovanou
osobou cizinec, u povinností stanovených v § 9h odst. 2 a § 9m.

18
(1) Kontrolu vykonávají
a) obecní živnostenské úřady, vyjma povinností stanovených v § 9g, § 9h odst. 1 písm. a), § 9h odst.

2 a 3, § 9j odst. 1 věty druhé, § 9j odst. 2 a 3,§ 9l a v, § 9m odst. 1 a v § 10,
b) ministerstvo u povinností stanovených v § 8a odst. 1 písm. b), § 8a odst. 2, § 8a odst. 4, pokud jde

o cestovní kancelář, § 8a odst. 5, § 9 odst. 1 písm. a) a b) a v § 9 odst. 3, § 9b odst. 3 a § 9j odst. 2,
§ 9j odst. 2 a § 9m odst. 2 a 3 a v § 10; při výkonu kontroly ministerstvo zejména dozírá, zda
cestovní kancelář splňuje podmínky ochrany pro případ úpadku stanovené v tomto zákoně, nebo
c) ředitelství služby cizinecké policie nebo odbory cizinecké policie krajských ředitelství Policie
České republiky u povinnosti stanovené v § 9h odst. 3 písm. c) a dále, je-li ubytovanou osobou
cizinec, u povinností stanovených v § 9h odst. 2 a § 9m odst. 1.

(2) Zjistí-li ministerstvo při výkonu kontroly, že cestovní kancelář nesplnila vůči pojišťovně, s níž
uzavřela smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku, nebo vůči bance, která vystavila bankovní
záruku pro případ úpadku, některou z povinností uložených jí tímto zákonem nebo že cestovní
kancelář uvedená v § 2 odst. 1 nemá uhrazený příspěvek do garančního fondu nebo že limit
pojistného plnění není v takové výši, aby uspokojil veškeré nároky zákazníků podle § 6, stanoví
cestovní kanceláři přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti a, vyžaduje-li to ochrana zájmů
zákazníků cestovní kanceláře, do splnění této povinnosti zakáže cestovní kanceláři uzavírat smlouvy
o zájezdu nebo smlouvy o poskytnutí služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených
cestovních služeb, a rozšiřovat předmět smluv již uzavřených.

(3) Cestovní kancelář oznámí bez odkladu ministerstvu, že nesplněné povinnosti zjištěné při
výkonu kontroly podle odstavce 2 již splnila; ministerstvo o tom na žádost cestovní kanceláře vydá
osvědčení.

(4) Vydání rozhodnutí podle odstavce 2 může být prvním úkonem v řízení; odvolání proti tomuto
rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(5) Pro dohled nad plněním povinností tímto zákonem uložených pojišťovně se použije zákon
upravující oblast pojišťovnictví. Pro dohled nad plněním povinností uložených tímto zákonem bance
se použije zákon upravující bankovnictví.

(6) Ministerstvo je za Českou republiku kontaktním místem pro spolupráci správních orgánů
členských států Evropské unie a dohled nad pořadateli zájezdů, kteří působí v členských státech
Evropské unie.

(7) V případě pochybností o ochraně pro případ úpadku pořadatele zájezdu z jiného členského
státu Evropské unie požádá ministerstvo o potřebné údaje nebo informace členský stát Evropské
unie, v němž je pořadatel zájezdu usazen. Na žádost kontaktního místa z jiného členského státu
Evropské unie ministerstvo odpovídá co nejrychleji s ohledem na naléhavost a složitost případu.
První odpověď ministerstvo zašle vždy do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti.

(8) Ministerstvo je orgánem, který na území České republiky sleduje plnění povinností
stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím shromažďování
a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování27), není-li
v tomto zákoně stanoveno jinak.

(9) Český telekomunikační úřad je orgánem příslušným k dozoru nad dodržováním

19
povinností online platformy podle čl. 7 odst. 1 a čl. 8 nařízení o shromažďování a sdílení údajů
týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování19); při výkonu dozoru se
uplatní ustanovení zákona o digitální ekonomice vztahující se k výkonu dozoru v oblasti
digitální ekonomiky prováděnému Českým telekomunikačním úřadem, včetně ustanovení
o přestupcích spočívajících v porušení povinností při výkonu dozoru. Exekuce na nepeněžitá
plnění uložená při výkonu dozoru se provádí podle ustanovení zákona o digitální ekonomice o
exekuci na nepeněžitá plnění uložená podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího jednotný trh digitálních služeb28).

§ 10b
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Podnikatel, který uzavře se zákazníkem smlouvu o poskytnutí služby cestovního ruchu, která
je součástí spojených cestovních služeb, se dopustí přestupku tím, že neinformuje cestovní kancelář
podle § 9c odst. 4.

(2) Cestovní agentura se dopustí přestupku tím, že
a) neoznačí provozovnu nebo propagační a jiné materiály určené zákazníkovi podle § 3 odst. 3,
b) nesplní některou z povinností podle § 3 odst. 4,
c) neinformuje zákazníka podle § 9a odst. 1 nebo 4, nebo
d) nesplní některou z povinností stanovených pro prodejce zájezdu podle § 9b.

(3) Cestovní kancelář se dopustí přestupku tím, že
a) poruší povinnost podle § 6 odst. 7 v části věty za středníkem,
b) nevede evidenci podle § 7b odst. 4,
c) neinformuje pojišťovnu podle § 8a odst. 1 písm. b) nebo podle § 8a odst. 5 nebo neinformuje

banku nebo zahraniční banku podle § 8b odst. 1,
d) nepředloží ministerstvu smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku nebo platnou pojistku podle

§ 8a odst. 2, nebo bankovní záruku pro případ úpadku podle § 8b,
e) neinformuje ministerstvo podle § 8a odst. 4 nebo 5,
f) nezaplatí příspěvek do garančního fondu podle § 9 odst. 1 písm. a) bodu 1,
g) nesplní povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b),
h) neupraví v obchodních podmínkách vybírání záloh na zájezdy a termíny doplatků podle § 9 odst.

1 písm. d),
i) neoznačí provozovnu nebo propagační a jiné materiály určené zákazníkovi podle § 9 odst. 1 písm.

e),
j) před uzavřením smlouvy o zájezdu nebo smlouvy o spojených cestovních službách na žádost

zájemce nepředloží doklad o pojištění záruky pro případ úpadku nebo doklad o bankovní záruce
pro případ úpadku podle § 9 odst. 2 písm. a),
k) nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 2 písm. b),
l) neinformuje zákazníka před uzavřením smlouvy o zájezdu podle § 9a,
m) nesplní některou z povinností stanovených pro prodejce zájezdu podle § 9b,
n) nesplní některou z povinností podle § 9c odst. 1 nebo 2, nebo
o) v rozporu s rozhodnutím ministerstva podle § 10a odst. 2 uzavírá smlouvy o zájezdu nebo
smlouvy o poskytnutí služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb,
nebo rozšiřuje předmět smluv již uzavřených.
o) před zahájením zprostředkování prodeje zájezdu pro pořadatele usazeného mimo Evropský
hospodářský prostor nesplní některou z povinností podle § 9b odst. 3.

20
(4) Cestovní kancelář se dále dopustí přestupku tím, že
a) nevydá zákazníkovi bezprostředně po uzavření smlouvy o zájezdu potvrzení o zájezdu podle §

2525 odst. 1 nebo 2 občanského zákoníku,
b) nedoručí zákazníkovi ve stanoveném termínu před zahájením zájezdu údaje o plánovaných časech

odjezdu, popřípadě o lhůtách pro odbavení, plánovaných časech zastávek, dopravním spojení a
příjezdu nebo mu nepředá nezbytné stvrzenky, poukázky a přepravní doklady podle § 2529
občanského zákoníku, nebo
c) nevrátí zákazníkovi platby podle § 2536a občanského zákoníku.

(5) Cestovní kancelář podle § 2 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že před zahájením prodeje
zájezdů neinformuje ministerstvo podle § 9 odst. 3.

(6) Právnická osoba se jako člen statutárního orgánu cestovní kanceláře dopustí přestupku tím, že
v rozporu s § 9 odst. 5 nezajistí, aby cestovní kancelář splnila povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b).

(7) Právnická osoba jako podnikatel nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v
rozporu s § 12 nezajistí, aby
a) činnost průvodce cestovního ruchu (dále jen "průvodce") vykonávala pouze osoba, které byl

vydán český národní průkaz průvodce (dále jen "průkaz"), nebo
b) průvodce měl po celou dobu výkonu činnosti na území České republiky průkaz na viditelném

místě svého oděvu.

(8) Osoba uvedená v § 12d odst. 1 nebo 2 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s
a) § 12d odst. 3 před prvním poskytnutím služby na území České republiky nesplní povinnost

písemně oznámit tuto skutečnost ministerstvu, nebo
b) § 12d odst. 4 nezajistí, aby osoba, která pro něj vykonává činnost průvodce, byla schopna se při

kontrole prokázat dokladem osvědčujícím jejich smluvní vztah, nebo dokladem prokazujícím její
oprávnění k výkonu činnosti průvodce v zemi svého usazení.

(9) Zprostředkovatel podle § 10 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že živnostenskému úřadu na
výzvu a ve stanovené lhůtě nesdělí údaje podle § 10 odst. 1.

(9) Online platforma se dopustí přestupku tím, že
a) neshromažďuje nebo nepředává registru údaje podle § 10 odst. 1,
b) bez zbytečného odkladu neinformuje ministerstvo nebo hostitele o výsledcích namátkových

kontrol podle § 10 odst. 2, nebo
c) náležitě neinformuje hostitele o použitelnosti postupu registrace v dané oblasti podle přímo

použitelného předpisu Evropské unie upravujícího shromažďování a sdílení údajů
týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování29).

(10) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu
s § 9 odst. 1 písm. e) používá název „cestovní kancelář“ nebo „CK“.

(11) Ubytovatel se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 9h odst. 1
písm. b), § 9j odst. 1 nebo 2 nebo § 9m.

(10)(12) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2 nebo odstavce 3 písm. a), c), e), h), i), j),

k) nebo m), m) nebo o) nebo odstavce 5, odstavce 7 písm. a) nebo a), odstavce 8 písm. a) nebo

21
odstavce 10 nebo 11,
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b), d), f), g), l), n) nebo o) nebo odstavce

4, nebo n) nebo odstavce 4 nebo 6 nebo 9,
c) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b) nebo odstavce 8 písm. b).

(12) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2 nebo odstavce 3 písm. a), c), e), h), i), j),

k), m) nebo o) nebo odstavce 5, odstavce 7 písm. a), odstavce 8 písm. a) nebo odstavce 10 nebo
11,
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b), d), f), g), l) nebo n) nebo odstavce 4
nebo 6 nebo 9,
c) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b) nebo odstavce 8 písm. b).,
d) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 9.

(11)(13) Za přestupek podle odstavce 9 lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 10c
Přestupky fyzických osob

(1) Fyzická osoba se jako člen statutárního orgánu cestovní kanceláře dopustí přestupku tím, že v
rozporu s § 9 odst. 5 nezajistí, aby cestovní kancelář splnila povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(2) Fyzická osoba se jako ubytovatel podle § 9e písm. d) bodu 2 dopustí přestupku tím, že
nesplní některou z povinností podle § 9h odst. 1 písm. b), § 9j odst. 1 nebo § 9m.

(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.

§ 10d
Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní živnostenský úřad.

(2) Přestupky podle § 10b odst. 2 písm. b), jde-li o nesplnění povinnosti podle § 3 odst. 4 písm. c),
§ 10b odst. 3 písm. c), d), e), f), g), § 10b odst. 3 písm. k), jde-li o nesplnění povinnosti podle § 9
odst. 2 písm. b) ve spojení s § 3 odst. 4 písm. c), § 10b odst. 5 a 6 a § 10c odst. 1 projednává
ministerstvo.

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává správní orgán, který podle § 10a vykonává
kontrolu dodržování povinnosti, jež byla spácháním přestupku porušena.

(2) Výnos pokut je příjmem orgánu, který pokutu uložil, s výjimkou pokut podle § 10f odst.
1, které jsou příjmem garančního fondu.

(3) Obecní živnostenský úřad zašle ministerstvu stejnopis pravomocného rozhodnutí, kterým byla
uznána vina.

22
§ 10e
Závažné porušení podmínek stanovených tímto zákonem

Za závažné porušení podmínek stanovených tímto zákonem se pro účely živnostenského zákona13)
vždy považuje porušení povinnosti podle § 3 odst. 2 nebo § 9 odst. 1 písm. a) nebo c).

HLAVA III
GARANČNÍ FOND

§ 10f
Peněžní prostředky garančního fondu

(1) Garanční fond je účelovým sdružením peněžních prostředků. Garanční fond tvoří peněžní
prostředky z příspěvků cestovních kanceláří podle § 10g odst. 1 až 4, pokuty vybrané za přestupky
podle § 10b odst. 3 písm. g), § 10b odst. 6 a § 10c odst. 1 a peněžní prostředky obstarané Státním
fondem podpory investic podle § 10g odst. 5. Prostředky sdružené v garančním fondu jsou
vlastnictvím České republiky, hospodaření s těmito prostředky přísluší Státnímu fondu podpory
investic.

(2) Výběr příspěvků od cestovních kanceláří do garančního fondu a vyplácení peněžních
prostředků garančního fondu v souladu s tímto zákonem zajišťuje Státní fond podpory investic15).

(3) Státní fond podpory investic ukládá peněžní prostředky sdružené v garančním fondu na
odděleném účtu.

*****

§ 11d
Financování základní činnosti horské služby

(1) Finanční prostředky státního rozpočtu určené k zajištění financování základní činnosti horské
služby podle § 11a a k provádění administrativních, hospodářských a jiných činností
potřebných k plynulému zajištění základní činnosti horské služby jsou součástí rozpočtové
kapitoly ministerstva.

(2) Podkladem pro stanovení výše finančních prostředků k zajištění činnosti uvedené v odstavci 1
je žádost obecně prospěšné společnosti založené podle § 11b odst. 1 o poskytnutí dotace k zajištění
této činnosti. Termín podání žádosti o dotaci je do konce měsíce dubna běžného roku stanoven ve
výzvě. Žádost o poskytnutí dotace se podává vždy na následující rok.

(3) Žádost o poskytnutí dotace podle odstavce 2 musí kromě náležitostí uvedených v § 14 odst. 3
rozpočtových pravidel obsahovat
a) zprávu o využití prostředků státního rozpočtu na zajištění financování základní činnosti horské
služby za předcházející rok,
b) finanční plán výdajů nákladů k zajištění financování
1. základní činnosti horské služby na následující rok s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně

odůvodnění jednotlivých výdajových nákladových položek,
2. doplňkové činnosti na následující rok s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění

23
jednotlivých výdajových nákladových položek,
c) střednědobý výhled výdajů nákladů k zajištění financování základních činností a doplňkových

činností horské služby na další 2 roky.

*****

----------------
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o

souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o
zrušení směrnice Rady 90/314/EHS.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015
o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a
Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS.
4) Příloha č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
5) Příloha č. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6) § 31 odst. 1 a 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 286/1995 Sb.
8) § 52 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) § 50 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10a) § 2758 až 2872 občanského zákoníku.
11) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.
13) § 58 odst. 2 a 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 286/1995 Sb.
13a) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů.
13b) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13c) § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
13d) ČSN 01 8027.
14) § 503 občanského zákoníku.
15) Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
17) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
18) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků
členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů
(zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna 2024
o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.
20) Čl. 5 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna
2024 o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.
20) Čl. 5 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna 2024
o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování
a o změně nařízení (EU) 2018/1724.

24
20) Čl. 5 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna
2024 o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.

21) Čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna
2024 o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.

22) Například zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů,
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské
statistice a zrušení nařízení (ES, Euroatom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se
vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady
(ES) č. 322/97 o statistice Společenství, rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euroatom, kterým se
zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství, v platném znění.

23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 692/2011 ze dne 6. července 2011
o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení směrnice Rady 95/57/ES, v platném znění.

23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 692/2011 ze dne 6. července 2011 o evropské
statistice cestovního ruchu a o zrušení směrnice Rady 95/57/ES, v platném znění.

23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 692/2011 ze dne 6. července 2011
o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení směrnice Rady 95/57/ES, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna 2024
o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.

24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách
na vnitřním trhu.

25) Čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna 2024 o
shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.

26) Čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna
2024 o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.

27) Čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna 2024 o
shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.

28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném
trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách).

29) Čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna
2024 o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.

*****

25
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, s vyznačením
navrhovaných změn

Hlava II
Poplatek z pobytu

§ 3d
Sazba poplatku

Sazba poplatku z pobytu činí nejvýše 50 100 Kč.

§ 3g
Evidenční povinnost

(1) Plátce poplatku z pobytu je povinen vést v listinné nebo elektronické podobě evidenční knihu
za každé zařízení nebo místo, kde poskytuje úplatný pobyt. Do evidenční knihy zapisuje údaje
týkající se fyzické osoby, které poskytuje úplatný pobyt.

(2) Údaji podle odstavce 1 jsou
a) den počátku a den konce pobytu,
b) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa přihlášení nebo obdobného místa v zahraničí,
c) datum narození,
d) číslo a druh průkazu totožnosti, kterým může být

1. občanský průkaz,
2. cestovní doklad,
3. potvrzení o přechodném pobytu na území,
4. pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie,
5. průkaz o povolení k pobytu,
6. průkaz o povolení k pobytu pro cizince,
7. průkaz o povolení k trvalému pobytu,
8. průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany, nebo
9. průkaz žadatele o poskytnutí dočasné ochrany, a
e) výše vybraného poplatku, nebo důvod osvobození od poplatku.

(3) Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny správně, úplně, průkazně, přehledně,
srozumitelně, způsobem zaručujícím trvalost zápisů a musí být uspořádány postupně z časového
hlediska.

(4) Plátce poplatku je povinen uchovávat evidenční knihu po dobu 6 let ode dne provedení
posledního zápisu.

(5) Zápis všech údajů podle odstavce 2 do registru ubytovacích zařízení a ubytovaných
osob podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností
v oblasti cestovního ruchu se ve vztahu k poskytnutí úplatného pobytu považuje za splnění
povinnosti podle odstavce 1.

26
(5) Zápis všech údajů podle odstavce 2 do registru ubytovacích zařízení, jednotek pro
poskytování ubytování podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování 18) a ubytovaných osob podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon
některých činností v oblasti cestovního ruchu se ve vztahu k poskytnutí úplatného pobytu považuje
za splnění povinnosti podle odstavce 1.

*****

§ 14a
Ohlášení

(1) Poplatkový subjekt je povinen podat správci poplatku ohlášení, nevyloučí-li obec tuto
povinnost v obecně závazné vyhlášce.

(2) V ohlášení poplatkový subjekt uvede
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo název, obecný identifikátor, byl-li přidělen, místo

pobytu nebo sídlo, sídlo podnikatele, popřípadě další adresu pro doručování; právnická osoba
uvede též osoby, které jsou jejím jménem oprávněny jednat v poplatkových věcech,
b) čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, včetně poskytovatelů těchto služeb
v zahraničí, užívaných v souvislosti s podnikatelskou činností, v případě, že předmět poplatku
souvisí s podnikatelskou činností poplatkového subjektu,
c) údaje rozhodné pro stanovení poplatku.

(3) Poplatkový subjekt, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie,
jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace,
uvede kromě údajů požadovaných v odstavci 2 adresu svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování.

(4) Dojde-li ke změně údajů uvedených v ohlášení, je poplatkový subjekt povinen tuto změnu
oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala, nestanoví-li obec v obecně závazné vyhlášce delší lhůtu.

(5) Povinnost ohlásit údaj podle odstavce 2 nebo jeho změnu se nevztahuje na údaj, který může
správce poplatku automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků nebo evidencí, do nichž má zřízen
automatizovaný přístup. Okruh těchto údajů zveřejní správce poplatku na své úřední desce.

(6) V případě, že poplatník, který je poplatkovým subjektem, nesplní povinnost ohlásit údaj
rozhodný pro osvobození nebo úlevu od poplatku ve lhůtě stanovené obecně závaznou vyhláškou
nebo ve lhůtě podle odstavce 4, nárok na osvobození nebo úlevu od tohoto poplatku zaniká; za
nesplnění této povinnosti nelze uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy.

(7) Zápis všech údajů podle odstavce 2 s výjimkou údajů podle odstavce 5 do registru
ubytovacích zařízení a ubytovaných osob podle zákona upravujícího některé podmínky
podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu se považuje za splnění
povinnosti podat ohlášení k poplatku z pobytu.

(7) Zápis všech údajů podle odstavce 2 s výjimkou údajů podle odstavce 5 do registru
ubytovacích zařízení, jednotek pro poskytování ubytování podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti
krátkodobých pronájmů ubytování18) a ubytovaných osob podle zákona upravujícího některé

27
podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu se považuje za splnění
povinnosti podat ohlášení k poplatku z pobytu.
------------
18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/1028 ze dne 11. dubna 2024 o
shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.

28
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), s vyznačením navrhovaných změn

Provozovny
§ 17

(1) Provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Za
provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování
služeb (dále jen „automat“) a mobilní provozovna.

(2) Mobilní provozovna je provozovna, která je přemístitelná a není umístěna na jednom místě po
dobu delší než tři měsíce.

(3) Živnost může být provozována ve více provozovnách, pokud podnikatel má právní důvod pro
jejich užívání. Na žádost živnostenského úřadu je podnikatel povinen prokázat právní důvod pro
užívání provozovny; to neplatí pro mobilní provozovny a automaty. U mobilních provozoven je
podnikatel povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat oprávněnost umístění provozovny. Je-li
provozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, může v něm provozovat
živnost pouze se souhlasem vlastníka. Podnikatel je povinen zahájení a ukončení provozování
živnosti v provozovně oznámit předem živnostenskému úřadu; to neplatí pro zahájení provozování
živnosti v provozovně, která je uvedena v ohlášení živnosti podle § 45 odst. 2 písm. g) a § 45 odst. 3
písm. f) nebo v žádosti o koncesi podle § 50 a pro automaty a mobilní provozovny. V oznámení
podnikatel uvede údaje podle odstavce 5.

(4) Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle
zvláštních právních předpisů29b). Pro každou provozovnu musí být ustanovena osoba odpovědná za
činnost provozovny; to neplatí pro automaty.

(5) V oznámení podle odstavce 3 podnikatel uvede
a) obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení,
b) identifikační číslo osoby,
c) adresu provozovny, popřípadě její umístění a předmět podnikání v této provozovně, u živnosti

volné obor činnosti,
d) datum zahájení (ukončení) provozování živnosti v provozovně.

(6) Oznamovací povinnost podle odstavce 3 věty páté je splněna, pokud podnikatel oznámí
zahájení nebo ukončení provozování živnosti v provozovně, včetně uvedení všech údajů podle
odstavce 5, prostřednictvím registru ubytovacích zařízení a ubytovaných osob podle zákona
upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního
ruchu.

(6) Oznamovací povinnost podle odstavce 3 věty páté je splněna, pokud podnikatel oznámí
zahájení nebo ukončení provozování živnosti v provozovně, včetně uvedení všech údajů podle
odstavce 5, prostřednictvím registru ubytovacích zařízení, jednotek pro poskytování ubytování
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího shromažďování a sdílení údajů
týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování73) a ubytovaných osob podle

29
zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního
ruchu.

(6)(7) Živnostenský úřad, který obdrží oznámení podle odstavce 3, přidělí provozovně
identifikační číslo provozovny poskytnuté správcem základního registru osob28d), nebylo-li již
přiděleno, provede zápis provozovny do živnostenského rejstříku a o provedeném zápisu informuje
podnikatele.

(7)(8) Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem
nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem osoby. Mobilní provozovna a
automat musí být dále označeny údajem o sídle nebo adrese, na které je umístěn odštěpný závod
zahraniční osoby.

(8)(9) Provozovna určená pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům29c) musí být
trvale a zvenčí viditelně označena také
a) jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny, s výjimkou automatů,
b) prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli, nejedná-li se o mobilní

provozovnu nebo automat,
c) kategorií a třídou u ubytovacího zařízení poskytujícího přechodné ubytování.

(9)(10) Při uzavření provozovny uvedené v odstavci 89 je podnikatel povinen, nebrání-li tomu
závažné důvody, předem na vhodném a zvenčí viditelném místě označit počátek a konec uzavření, s
výjimkou mobilních provozoven a automatů.

(10)(11) Podnikatel může prodávat zboží nebo poskytovat služby, pokud prodej zboží nebo
poskytování služeb nevyžaduje koncesi, pomocí automatů obsluhovaných spotřebitelem. Prodej
zboží nebo poskytování služeb pomocí automatů nesmí umožnit získat určité druhy zboží osobám
chráněným zvláštními právními předpisy29e).

*****

§ 31
Povinnosti podnikatele

(1) Podnikatel, který provozuje živnost prostřednictvím odpovědného zástupce (§ 11), je povinen
zajistit jeho účast při provozování živnosti v potřebném rozsahu.

(2) Podnikatel je povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem, nebo jménem a
příjmením a identifikačním číslem osoby, bylo-li přiděleno, objekt, v němž má sídlo, liší-li se od
bydliště (§ 5 odst. 2), a zahraniční osoba odštěpný závod, pokud jej zřizuje. Podnikatel je povinen na
žádost živnostenského úřadu prokázat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má na území České
republiky sídlo a zahraniční osoba odštěpný závod. Podnikatel nemusí prokazovat právní důvod pro
užívání prostor, v nichž má v České republice umístěno sídlo, má-li sídlo totožné se svým bydlištěm
(§ 5 odst. 2), s výjimkou případů, že bydliště je na adrese sídla ohlašovny53), zvláštní matriky53) nebo
na adrese sídla správního orgánu54), který úředně zrušil údaj o místu hlášeného pobytu na území
České republiky.

(3) Podnikatel je povinen prokázat kontrolnímu orgánu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě
způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb.

30
(4) Podnikatel je povinen, jde-li o nákup použitého zboží nebo zboží bez dokladu nabytí,
kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, přijímání tohoto zboží do zástavy nebo
zprostředkování jeho nákupu či přijetí do zástavy, před uzavřením smluvního vztahu identifikovat
jeho účastníky podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a
financování terorismu a předmět smluvního vztahu, vést evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně
data uzavření tohoto smluvního vztahu. Tato evidence musí být přístupná v provozovně, v níž
dochází k identifikaci a kde se toto zboží nachází.

(5) Identifikací předmětu smluvního vztahu se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění názvu
výrobku, jeho značky a výrobního čísla, jsou-li na výrobku uvedeny, jinak stručný popis výrobku,
umožňující jeho dostatečnou identifikaci.

(6) Identifikační údaje podle odstavců 4 a 5 je podnikatel povinen evidovat a uchovávat po dobu 5
let ode dne uzavření smlouvy.

(7) Jestliže se účastník smluvního vztahu odmítne podrobit identifikaci, nebo není-li možné
identifikovat předmět smluvního vztahu, nesmí podnikatel zboží koupit, přijmout ho do zástavy nebo
zprostředkovat jeho nákup.

(8) Podnikatel je povinen zajistit, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování
služeb spotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebiteli přítomna
osoba splňující podmínku znalosti českého jazyka nebo slovenského jazyka. Pokud má živnostenský
úřad pochybnosti, může zkoumat splnění této podmínky pohovorem, při kterém posuzuje, zda je tato
osoba schopna plynně a jazykově správně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím
denního života a podnikání a zda umí ústně sdělit obsah textu z denního tisku.

(9) Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci prokázali splnění podmínky bezúhonnosti,
pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis podmínku bezúhonnosti zaměstnanců vyžaduje.

(10) Podnikatel a fyzické osoby provozující činnost, která je předmětem živnosti, osoby jednající
jejich jménem a odpovědný zástupce jsou povinni zaměstnancům živnostenského úřadu prokázat
totožnost.

(11) Jestliže podnikatel oznámí živnostenskému úřadu přerušení provozování živnosti, je
provozování živnosti přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnosti
živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení a končí dnem uvedeným v
oznámení; je-li živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, lze provozování živnosti přerušit
nejdéle na dobu trvání tohoto oprávnění. Po dobu přerušení provozování živnosti se na podnikatele
vztahují povinnosti uložené tímto zákonem, kromě povinností stanovených v odstavci 2, které se
týkají označení objektu, v němž má sídlo nebo odštěpný závod, povinností stanovených v odstavcích
9 a 17, v § 17 odst. 4 a 89 a povinnosti splňovat podmínky odborné nebo jiné způsobilosti, pokud je
tento zákon nebo zvláštní předpisy pro provozování živnosti vyžadují.

*****

§ 45c

31
(1) Osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském
úřadu také zapsat do registru ubytovacích zařízení a ubytovaných osob údaje podle § 9g odst. 1
zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního
ruchu.

(2) Osoba může společně s oznámením ukončení provozování živnosti v provozovně také
oznámit ukončení poskytování ubytování podle § 9h odst. 1 písm. b) zákona o některých
podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu.

§ 45c

(1) Osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu
také zapsat do registru ubytovacích zařízení a ubytovaných osob údaje podle § 9g odst. 1 zákona o
některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu.

(1) Osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském
úřadu také zapsat do registru ubytovacích zařízení, jednotek pro poskytování ubytování podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího shromažďování a sdílení údajů
týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování73) a ubytovaných osob údaje
podle § 9g odst. 1 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v
oblasti cestovního ruchu.

*****

§ 62

(1) Právnická osoba jako podnikatel nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 7 odst. 6 nezajistí výkon činností, které jsou obsahem živností uvedených v příloze

č. 5, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti nebo nevede a
neuchovává po zákonem stanovenou dobu o těchto osobách evidenci a nebo neuchovává po
zákonem stanovenou dobu kopie dokladů o jejich odborné způsobilosti,
b) neoznámí živnostenskému úřadu ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací nebo
ukončení výkonu jeho funkce podle § 11 odst. 5,
c) v rozporu s § 11 odst. 7 nepředloží živnostenskému úřadu ke schválení ustanovení odpovědného
zástupce pro živnost koncesovanou nebo neoznámí živnostenskému úřadu ukončení výkonu jeho
funkce,
d) neustanoví nového odpovědného zástupce podle § 11 odst. 8,
e) v rozporu s § 17 odst. 3
1. neprokáže na žádost živnostenského úřadu právní důvod pro užívání provozovny, nebo

oprávněnost umístění mobilní provozovny, nebo
2. neoznámí předem zahájení nebo ukončení provozování živnosti v provozovně,
f) v rozporu s § 17 odst. 4 neustanoví osobu odpovědnou za činnost provozovny,
g) neoznačí provozovnu podle § 17 odst. 7, 8 nebo 98, 9 nebo 10,
h) v rozporu s § 17 odst. 1011 umožní prodejem zboží nebo poskytováním služeb pomocí automatů
obsluhovaných spotřebitelem získat určité druhy zboží osobám chráněným zvláštními právními
předpisy,

--------------

32
73) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna 2024
o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.

33
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě,
s vyznačením navrhovaných změn

§ 10
Program statistických zjišťování

(1) Program statistických zjišťování stanoví Český statistický úřad vyhláškou, kterou vypracovává
v součinnosti s ministerstvy a jinými správními úřady a vyhlásí5i) vždy nejpozději do 30. listopadu
předcházejícího roku.

(2) V programu se u každého statistického zjišťování uvádí
a) účel statistického zjišťování a jeho obsah,
b) okruh zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost,
c) způsob statistického zjišťování,
d) periodicita a lhůty k poskytnutí údajů,
e) orgán provádějící statistické zjišťování.

(3) U statistických zjišťování uvedených v programu statistických zjišťování mají zpravodajské
jednotky zpravodajskou povinnost.

(4) Zpravodajská jednotka splní zpravodajskou povinnost zápisem údajů do registru
ubytovacích zařízení a ubytovaných osob podle zákona upravujícího některé podmínky
podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu, pokud zapsané údaje svým
rozsahem a obsahem odpovídají údajům požadovaným na základě programu statistických
zjišťování.

(4) Zpravodajská jednotka splní zpravodajskou povinnost zápisem údajů do registru ubytovacích
zařízení, jednotek pro poskytování ubytování podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie upravujícího shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých
pronájmů ubytování17) a ubytovaných osob podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání
a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu, pokud zapsané údaje svým rozsahem a
obsahem odpovídají údajům požadovaným na základě programu statistických zjišťování.

--------------
17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna 2024

o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.

34
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 97

(1) Cizinec nebo osoba uvedená v § 96 odst. 1 jsou povinni při hlášení pobytu na území sdělit
policii vyplněním přihlašovacího tiskopisu jméno, příjmení přihlašovaného cizince, datum jeho
narození, jeho státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu a víza, je-li v
cestovním dokladu vyznačeno, počátek a místo pobytu, předpokládanou dobu a účel pobytu na
území.

(2) Zápis všech údajů podle odstavce 1 do registru ubytovacích zařízení a ubytovaných osob
podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti
cestovního ruchu se považuje za splnění povinnosti podle odstavce 1, to platí obdobně i
v případě, kdy cizinec není ubytován v ubytovacím zařízení, ve kterém je poskytováno
ubytování podnikatelským způsobem, nebo kdy ubytovatel není osobou, která poskytuje
ubytování podnikatelským způsobem.

(2) Zápis všech údajů podle odstavce 1 do registru ubytovacích zařízení, jednotek pro
poskytování ubytování podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování 70) a ubytovaných osob podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon
některých činností v oblasti cestovního ruchu se považuje za splnění povinnosti podle odstavce 1, to
platí obdobně i v případě, kdy cizinec není ubytován v ubytovacím zařízení, ve kterém je
poskytováno ubytování podnikatelským způsobem, nebo kdy ubytovatel není osobou, která
poskytuje ubytování podnikatelským způsobem, anebo, kdy ubytovatel není hostitelem podle
tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie.

*****

§ 102
Oznámení ubytování

(1) Ubytovatel je povinen oznámit ubytování cizince do 3 pracovních dnů po jeho ubytování;
oznámení učiní útvaru policie.

(2) Povinnost oznámit ubytování lze splnit
a) předložením přihlašovacího tiskopisu zpracovaného podle § 103 písm. b),
b) předložením stejnopisu listinného dokumentu obsahujícího údaje v rozsahu přihlašovacího

tiskopisu zpracovaného podle § 103 písm. b), nebo
c) prostřednictvím dálkového přístupu vyplněním elektronického formuláře s využitím internetové

aplikace v rozsahu údajů vedených v přihlašovacím tiskopisu.

(3) Jde-li o ubytovatele, který má ubytování jako předmět podnikatelské činnosti, oznamuje
ubytování prostřednictvím dálkového přístupu uvedeného v odstavci 2 písm. c), je-li takový přístup

35
zřízen a funkční.

(4) Pokud cizinec u ubytovatele vyplnil a podepsal přihlašovací tiskopis a ubytovatel neoznamuje
ubytování cizince způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. a), uschová ubytovatel přihlašovací
tiskopis po dobu 6 let od ubytování cizince.

(5) Zápisem údajů do registru ubytovacích zařízení a ubytovaných osob podle zákona
upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního
ruchu ubytovatel splní povinnost podle odstavce 1, § 100 písm. a) a povinnost vést domovní
knihu podle § 100 písm. f), to platí obdobně i v případě, kdy cizinec není ubytován v
ubytovacím zařízení, ve kterém je poskytováno ubytování podnikatelským způsobem, nebo
kdy ubytovatel není osobou, která poskytuje ubytování podnikatelským způsobem.

(5) Zápisem údajů do registru ubytovacích zařízení, jednotek pro poskytování ubytování podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího shromažďování a sdílení údajů
týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování70) a ubytovaných osob podle
zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního
ruchu ubytovatel splní povinnost podle odstavce 1, § 100 písm. a) a povinnost vést domovní knihu
podle § 100 písm. f), to platí obdobně i v případě, kdy cizinec není ubytován v ubytovacím zařízení,
ve kterém je poskytováno ubytování podnikatelským způsobem, nebo kdy ubytovatel není osobou,
která poskytuje ubytování podnikatelským způsobem, anebo, kdy ubytovatel není hostitelem podle
tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie.

*****

§ 158

(1) Policie při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém cizinců,
jehož je správcem a který obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně dřívějších jmen a
příjmení, den, měsíc a rok narození, pohlaví a státní příslušnost cizince, jeho rodné číslo, nebo jiný
identifikační údaj sdělený tímto cizincem, obrazový záznam, například fotografii, cizince, jeho
daktyloskopické otisky a údaje o jeho tělesných znacích. Dále se v informačním systému cizinců
o cizinci vedou
a) údaje v rozsahu

1. žádosti o udělení víza (§ 54), povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 6, § 42g odst. 12,
§ 42i odst. 11), povolení k trvalému pobytu (§ 70 odst. 1), přiznání právního postavení
rezidenta na území (§ 83 odst. 5),

2. žádosti o vydání osvědčení o registraci a povolení k přechodnému pobytu nebo k trvalému
pobytu podle § 87x,

3. žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti a cestovního dokladu podle
§ 108 odst. 1 písm. f) (§ 111 odst. 1),

4. výjezdního příkazu (§ 50 odst. 6), hraniční průvodky (§ 14), tiskopisu pozvání (§ 180 odst. 3) a
přihlašovacího tiskopisu (§ 97 odst. 1),

*****

--------------
70) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna 2024

36
o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů
ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724.