Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDRDGYVNR najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
10. volební období
110/0
Návrh poslanců Mariana Jurečky, Moniky Brzeskové, Toma Philippa,
Marka Výborného a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: Jurečka M. a další
Doručeno poslancům: 16. února 2026 v 11:18
Návrh
ZÁKON
ze dne ……..…. 2026,
kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona
č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona
č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb.,
zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb.,
zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000
Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona
č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb.,
zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004
Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona
č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb.,
zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007
Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009
Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009
Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona
č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb.,
zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011
Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona
č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona
č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb.,
zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb.,
zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017
Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020
Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona
č. 216/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 321/2023 Sb.,
zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 89/2024 Sb., zákona č. 163/2024
Sb., zákona č. 395/2024 Sb., zákona č. 417/2024 Sb., zákona č. 436/2024 Sb., zákona č. 77/2025
Sb., zákona č. 84/2025 Sb., zákona č. 218/2025 Sb., zákona č. 324/2025 Sb. a zákona
č. 360/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 7a odst. 1 písmeno c) zní:
„c) pečuje o
1. osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká
závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II
(středně těžká závislost), nebo
2. osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) anebo
stupni IV (úplná závislost);
osoba blízká se posuzuje podle § 24 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění,“.
2. V § 7b odstavec 1 zní:
„(1) Výše slevy na pojistném za zaměstnance za kalendářní měsíc činí
a) 10 % z úhrnu vyměřovacího základu zaměstnance, na kterého je sleva uplatňována
podle § 7a odst. 1 písm. a), b), c) bodu 1 nebo písm. d) až g),
b) 20 % z úhrnu vyměřovacího základu zaměstnance, na kterého je sleva uplatňována
podle § 7a odst. 1 písm. c) bodu 2;
sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Sleva na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
za zaměstnance podle § 7a zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, náleží ve výši podle § 7b zákona č. 589/1992 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé za kalendářní měsíc, v němž
tento zákon nabyl účinnosti.
2. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se za
období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stanoví podle zákona č. 589/1992
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027.
2
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
OBECNÁ ČÁST
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, se předkládá
z důvodu prohloubení prorodinné politiky státu, zvýšení flexibility při slaďování rodinného
a pracovního života zaměstnanců a podpory některých skupin, které se na trhu práce obtížněji
uplatňují. Navrhovaná změna právní úpravy se příznivě projeví na trhu práce, a to zejména
podporou zaměstnavatelů při zaměstnávání na zkrácené úvazky těch zaměstnanců, kteří jsou
obsaženi ve zranitelných skupinách (zaměstnanci, kteří dosáhli věku 55 let a více, zaměstnanci,
kteří pečují o osobu blízkou ve všech stupních závislosti), a také vytvářením pracovních míst
pro tyto specifické skupiny zaměstnanců, jejichž pracovní uplatnění je spojeno s vyšší mírou
ohrožení na trhu práce nebo se zvýšenými finančními či administrativními náklady. Současně
je vhodné, aby v pracovním uplatnění těchto skupin zaměstnanců nedocházelo ke zpřetrhání
sociálních kontaktů a pracovních kompetencí.
Uvedená právní úprava má za cíl podpořit zachování pracovního nebo služebního poměru
těchto zaměstnanců a vytvořit pro zaměstnavatele dostatečnou motivaci k jejich zaměstnávání,
a to prostřednictvím částečné kompenzace zvýšených personálních a provozních nákladů. Jedná
se zejména o náklady spojené se zajištěním flexibilnějších pracovních podmínek, či s vyšší
mírou omluvené nepřítomnosti těchto zaměstnanců v práci.
Zvýšení slevy na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance, kteří patří do jedné ze zranitelných
skupin (tj. osoby starší 55 let; rodiče dětí do 10 let věku nebo osoby nahrazující péči rodičů na
základě rozhodnutí příslušného orgánu o děti mladší 10 let; osoby pečující o blízkou osobu
závislou na pomoci jiné osoby; osoby studující na střední škole nebo vysoké škole; osoby se
zdravotním postižením na nechráněném trhu práce, osoby na rekvalifikaci a skupiny osob
mladších 21 let), přispěje k podpoře konkurenceschopnosti těchto skupin, které jsou
z objektivních důvodů (věk, rodičovská povinnost, zdravotní stav, předchozí nezaměstnanosti
apod.) zranitelnými skupinami na trhu práce.
Mimořádně časově a organizačně náročnou činnost, jakou je péče o osobu blízkou, pak
reflektuje další zvýšení slevy na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance, kteří pečují o osobu
blízkou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná
závislost), kdy péče v těchto stupních závislosti má přímý dopad na schopnost pečující osoby
účastnit se pracovního procesu v plném rozsahu. Současně je pro společnost vhodné, aby jejich
pracovní uplatnění pokračovalo i v době zajišťování péče, neboť je potřebné, aby nedocházelo
ke zpřetrhání sociálních kontaktů a také pracovních kompetencí. Nutno rovněž zdůraznit, že
význam podpory zaměstnávání pečujících se bude nadále zvyšovat s ohledem na nepříznivý
demografický vývoj a očekávaný nárůst seniorů, kteří budou potřebovat péči.
Zvýšení slevy na pojistném tak představuje nástroj sociální politiky státu, jehož účelem je
umožnit sladění pracovních povinností s náročnými pečovatelskými závazky, předcházet
znevýhodnění pečujících osob na trhu práce a zároveň přispět ke stabilitě pracovněprávních
vztahů.
Navrhované opatření přispívá k zachování pracovního uplatnění pečujících osob, čímž
podporuje jejich ekonomickou soběstačnost a zamezuje jejich potenciálnímu sociálnímu
vyloučení. Zároveň odpovídá dlouhodobému záměru státu podporovat sladění pracovního
3
a rodinného života a posilovat stabilitu zaměstnanosti u osob, které plní významnou
společenskou roli v oblasti neformální péče.
A. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení
vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní
úpravě zavádí.
Návrh zákona, kterým dochází ke zvýšení slevy na pojistném zaměstnavatele, směřuje
k podpoře zaměstnávání specifické skupiny zaměstnanců, u kterých z objektivních důvodů
(věk, rodičovská povinnost, zdravotní stav, předchozí nezaměstnanost apod.) dochází k jejich
obtížnějšímu uplatnění na trhu práce, což může mít za následek mimo jiné i chybějící dobu
důchodového pojištění.
Navrhuje se zvýšení slevy na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance, kteří dosáhli alespoň
55 let; pečují o dítě mladší 10 let, jehož jsou rodičem, nebo které mají v péči nahrazující péči
rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; pečují o osobu blízkou mladší 10 let, která je
závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá
na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), připravují se na budoucí povolání
studiem a jsou mladší 26 let; v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za
který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupili jako uchazeči o zaměstnání na rekvalifikaci,
nebo jsou osobou se zdravotním postižením nebo jsou mladší 21 let, a to z 5 % na 10 %.
U zaměstnavatele, který zaměstnává zaměstnance, kteří pečují o osobu blízkou, která je závislá
na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), se
navrhuje zvýšení slevy na pojistném zaměstnavatele z 5 % na 20 %.
Hlavním důvodem předložení návrhu je potřeba posílit účinnost existujícího podpůrného
mechanismu, který má motivovat zaměstnavatele k zaměstnávání osob se ztíženým uplatněním
na trhu práce. Dosavadní sleva na pojistném zaměstnavatele ve výši 5 % se podle dosavadních
analýz ukazuje jako nedostatečná pro dosažení stabilního a dlouhodobého efektu. Zvýšení slevy
na pojistném zásadně posílí motivační efekt opatření a umožní zaměstnavatelům výraznější
snížení nákladů spojených se zaměstnáváním skupin zaměstnanců, u nichž se předpokládají
zvýšené náklady spojené s častějšími absencemi i se zkrácenou pracovní dobou.
Dalším důvodem je nutnost reagovat na demografický vývoj stárnutí populace, který vede ke
zvyšování důchodového věku, což přispívá ke zvýšenému riziku dlouhodobé nezaměstnanosti
osob v předdůchodovém věku. Zvýšení slevy na pojistném má za cíl vytvořit silnější finanční
motivaci zaměstnavatelů k udržení těchto osob v pracovním procesu a snížení rizika
propouštění v ohrožených skupinách a zároveň zvýšení míry jejich zaměstnanosti.
Právní úprava také zohledňuje potřebu zvýšit konkurenceschopnost zaměstnavatelů, kteří
zaměstnávají osoby s omezenou pracovní dispozicí, a snížit jejich mzdové náklady, což přispěje
ke stabilizaci pracovních míst a prevenci jejich rušení.
Návrhem se nemění okruh oprávněných osob, na které zaměstnavatel může uplatňovat slevu na
pojistném, a zůstává zachováno cílení podpory na skupiny se ztíženým přístupem na trh práce.
Podmínky pro vznik nároku na slevu (rozsah zaměstnání, sjednaný úvazek, vedení evidence
apod.) zůstávají nedotčeny. Návrh se soustředí výhradně na kvantitativní úpravu výše slevy,
nikoliv na změny procesní či formální.
4
B. Zhodnocení platného právního stavu.
Podmínky nároku na slevu na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance jsou uvedeny v § 7a
až 7c zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Zaměstnavatel má podle současné právní úpravy nárok na slevu na pojistném ve výši 5 % za
zaměstnance, který dosáhl alespoň 55 let; pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo
které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; pečuje
o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost)
nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost); se připravuje na budoucí
povolání studiem a je mladší 26 let; v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním
měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na
rekvalifikaci; je osobou se zdravotním postižením, nebo je mladší 21 let.
Sleva na pojistném náleží za konkrétního zaměstnance vždy jen z jednoho zaměstnání
u jednoho zaměstnavatele. Pokud má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele uzavřeno více
zkrácených úvazků, poskytne se sleva na pojistném pouze jednou. Při více uzavřených
zkrácených závazcích u více zaměstnavatelů má nárok na uplatnění slevy ten zaměstnavatel,
který oznámí České správě sociálního zabezpečení záměr uplatňovat slevu za zaměstnance jako
první.
Snížené pojistné je odvedeno z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců splňujících
podmínky pro uplatnění slevy na pojistném. Pokud má zaměstnanec vyměřovací základ nad
1,5násobek průměrné mzdy, nárok na uplatnění slevy u něj nevzniká. Zaměstnavatel nemá
nárok na uplatnění slevy ani v případech, kdy u zaměstnance dojde k překročení sjednaného
rozsahu pracovní nebo služební doby 8-30 hodin týdně, k překročení stanovené průměrné
hodinové sazby, či k překročení limitu 138 hodin za kalendářní měsíc. Všechna tato kritéria
musí být splněna kumulativně, a to v rámci všech zaměstnání u jednoho zaměstnance.
Právní úprava slev na pojistném zaměstnavatele byla přijata jako součást úprav, jejichž cílem
bylo motivovat specifické skupiny osob k vyšší zaměstnanosti, čímž bylo předpokládáno
zvýšení příjmů domácností i státu. Dalšími záměry přijetí právní úpravy bylo slaďování
rodinného a pracovního života a zvýšená podpora dětských skupin.
C. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními
součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, především s ohledem
na čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručující právo na svobodnou volbu
povolání a na čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod garantující rovnost obecně i rovnost
v základních právech zaručených ústavním pořádkem. V souladu s návrhem zákona je i čl. 32
Listiny základních práv a svobod, neboť návrh zákona podporuje slaďování rodinného
a pracovního života.
Návrh respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy
Ústavního soudu České republiky. Nebyly identifikovány žádné aspekty návrhu, které by byly
potenciálně rizikové z hlediska ústavnosti.
5
D. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou
republiku z jejího členství v Evropské unii.
Návrhu zákona se v širších souvislostech dotýkají rovněž následující předpisy práva EU,
v platném znění:
• nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004
o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,
• nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým
se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů
sociálního zabezpečení,
• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010,
kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009
na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze
z důvodu jejich státní příslušnosti,
• směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady
rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení,
• směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec
pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, zejm. čl. 7,
• směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006
o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti
zaměstnání a povolání (přepracované znění), zejm. čl. 3,
• čl. 157 odst. 4 Smlouvy o fungovaní Evropské unie,
• směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném
pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP, EKOS (zejména
ustanovení 5 bod 1 písm. a) a bod 3 písm. d) přílohy),
• směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019
o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení
směrnice Rady 2010/18/EU,
• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016
o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volním
pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních
údajů).
E. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je
Česká republika vázána.
Česká republika je vázána dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami. Mezi mnohostranné
úmluvy patří Úmluva MOP č. 102 o minimálních standardech sociálního zabezpečení, Úmluva
MOP č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách a Evropský zákoník sociálního
zabezpečení. Navrhovaná opatření nejsou s dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami, které
Česká republika ratifikovala, v rozporu a tyto úmluvy plně respektují.
6
F. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní
rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Existující sleva na pojistném pro zaměstnavatele při zaměstnávání osoby na zkrácený úvazek
představuje snížení příjmů na pojistném ve výši zhruba 100 mil. Kč měsíčně tj. cca 1,2 mld. Kč
ročně. Zvýšení slevy z 5 na 10 % vyměřovacího základu přinese dodatečný výpadek na
příjmové straně ve stejné výši, tj. cca 1,2 mld. Kč ročně navíc.
Další zvýšení slevy až na 20 % vyměřovacího základu u vybrané skupiny pečujících osob by
pak mělo následující dopad do příjmů. Sleva na pojistném zaměstnavatele z důvodu péče
o závislou osobu je v současnosti uplatňována na zhruba 250 osob, přičemž výše této slevy
dosahuje zhruba 3,5 mil. Kč ročně. Na základě dostupných dat je možné odhadnout, že zhruba
v polovině případů jde o péči ve III. nebo IV. stupni s tím, že výše poskytované slevy je také
zhruba poloviční. Zvýšení slevy by tak znamenalo dodatečný negativní dopad do příjmů
státního rozpočtu ve výši cca 3,6 mil. Kč ročně.
Nicméně zároveň platí, že u osob, které pečují o závislou osobu ve III. nebo IV. stupni může
být splněn i jiný důvod pro poskytnutí slevy (např. věk nebo péče o dítě o 10 let věku) a ten je
následně využit. Lze odhadnout, že pouze u 10 % osob, které pečují o závislou osobu, je
uváděný důvod pro poskytnutí slevy samotná péče a u zbylých je to jiný důvod. V případě, že
by zvýšení slevy vedlo k tomu, že se důvod uplatnění slevy změní (zaměstnanec tuto skutečnost
sdělí a doloží zaměstnavateli), potom by se negativní dopad do příjmů státního rozpočtu z vyšší
slevy u této skupiny zaměstnanců mohl zvýšit zhruba až na 50 mil. Kč ročně.
V neposlední řadě dostupná data indikují, že u osob, které splňují podmínky pro poskytnutí
slevy z důvodu péče o závislou osobu ve III. nebo IV. stupni, je sleva (bez ohledu na prokázaný
důvod) uplatňována ve více než třetině případů. V případě, kdy by zvýšení slevy vedlo k jejímu
uplatňování i v těchto případech, mohly by se negativní dopady do příjmů státního rozpočtu
prohloubit až na 200 mil. Kč ročně.
Vývoj využívání existující slevy neukazuje žádné sekundární efekty na trh práce, což potvrzují
i prvotní výstupy z provedeného přezkumu a nelze je tedy očekávat ani při zvýšení této slevy.
Úhrnné negativní dopady navrhovaného zvýšení slevy na pojistném do příjmů z pojistného tak
lze odhadnout na 1,2 až 1,4 mld. Kč ročně s postupným růstem v čase v závislosti na růstu mezd
a platů.
G. Informace podle zákona o regulaci lobbování.
Předkladatel v souvislostí s tímto návrhem zákona neidentifikoval žádné osoby, které by podle
zákona o regulaci lobbování vykonávaly lobbistickou činnost.
7
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I (změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti)
K bodu 1 (§ 7a)
Do okruhu zaměstnanců, při jejichž zaměstnávání může zaměstnavatel uplatnit slevu na
pojistném podle § 7a zákona č. 589/1992 Sb., spadají osoby, které z objektivních důvodů (věk,
rodičovská povinnost, zdravotní stav, předchozí nezaměstnanost apod.) nemohou, nebo nejsou
schopny pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu. Důvodem pro zvýšení slevy na
pojistném bylo co nejvíce využít pracovní potenciál těchto osob a zajistit jim (nebo případně
zachovat) zaměstnání (byť v omezeném rozsahu) a tím jim též zajistit pravidelný příjem z
výdělečné činnosti spojený s odvody pojistného do státního rozpočtu a rovněž finančně
motivovat zaměstnavatele zaměstnávat tuto skupinu osob na zkrácené úvazky.
Mezi tyto zaměstnance jsou zařazeny též osoby pečující o osobu blízkou závislou na pomoci
jiné osoby ve stanoveném stupni závislosti (§ 7a odst. 1 písm. c) zákona č. 589/1992 Sb.).
Ustanovení § 7a odst. 1 písm. c) se upravuje tak, aby reflektovalo zvýšení slevy na pojistném
za zaměstnance, kteří pečují o osobu blízkou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká
závislost) nebo stupni IV (úplná závislost).
K bodu 2 (§ 7b)
Zvýšení slevy na pojistném představuje nástroj sociální politiky státu, jehož účelem je
motivovat zaměstnavatele k zaměstnávání zranitelných skupin osob na zkrácené úvazky, také
sladění pracovních povinností s náročnými pečovatelskými závazky, předcházení
znevýhodnění pečujících osob na trhu práce a zároveň potřeba posílit stabilitu
pracovněprávních vztahů.
Navrhované opatření přispívá k zachování pracovního uplatnění rizikové skupiny osob, která
z objektivních důvodů nemůže pracovat na plný úvazek, čímž podporuje její ekonomickou
soběstačnost a zamezuje jejímu potenciálnímu sociálnímu vyloučení. Zároveň odpovídá
dlouhodobému záměru státu podporovat sladění pracovního a rodinného života a posilovat
stabilitu zaměstnanosti u osob, které plní významnou společenskou roli v oblasti neformální
péče.
Navrhuje se zvýšení slevy na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance, kteří dosáhli alespoň
55 let; pečují o dítě mladší 10 let, jehož jsou rodičem, nebo které mají v péči nahrazující péči
rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; pečují o osobu blízkou mladší 10 let, která je
závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá
na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), připravují se na budoucí povolání
studiem a jsou mladší 26 let; v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za
který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupili jako uchazeči o zaměstnání na rekvalifikaci,
jsou osobou se zdravotním postižením nebo jsou mladší 21 let, a to z 5 % na 10 %.
Navrhované opatření směřuje k podpoře zaměstnavatelů zaměstnávat specifické skupiny
zaměstnanců, kteří z objektivních důvodů nemohou pracovat na plný úvazek a zvýšit jejich
konkurenceschopnost, kdy dochází k omezenému uplatnění těchto skupin na trhu práce
a zároveň se tak směřuje k zamezení zvýšeného rizika dlouhodobé nezaměstnanosti těchto
zaměstnanců, což má za následek také chybějící dobu důchodového pojištění. Zvýšení slevy na
pojistném umožní zaměstnavatelům výraznější snížení nákladů spojených se zaměstnáváním
těchto specifických skupin a snížení rizika propouštění těchto osob, či rušení pracovních míst.
8
Navrhuje se také zvýšení slevy na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance, kteří pečují
o osobu blízkou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV
(úplná závislost), a to z 5 % na 20 %.
Účelem tohoto návrhu je reflexe specifického postavení zaměstnanců, kteří vykonávají péči
o osobu blízkou ve stupni III (těžká závislost) nebo IV (úplná závislost). Péče v těchto stupních
závislosti představuje mimořádně časově a organizačně náročnou činnost, která má přímý
dopad na schopnost pečující osoby účastnit se pracovního procesu v plném rozsahu. Současně
je pro společnost vhodné, aby jejich pracovní uplatnění pokračovalo i v době zajišťování péče,
neboť je potřebné, aby nedocházelo ke zpřetrhání sociálních kontaktů a také pracovních
kompetencí.
Uvedená právní úprava sleduje legitimní cíl podpořit zachování pracovního poměru těchto
zaměstnanců a vytvořit pro zaměstnavatele dostatečnou motivaci k jejich zaměstnávání, a to
prostřednictvím částečné kompenzace zvýšených personálních a provozních nákladů. Jedná se
zejména o náklady spojené se zajištěním flexibilnějších pracovních podmínek či s vyšší mírou
omluvené nepřítomnosti těchto zaměstnanců v práci.
K čl. II (přechodná ustanovení)
K bodu 1
Výslovně se stanovuje okamžik, od něhož mohou zaměstnavatelé poprvé uplatnit slevu na
pojistném za zaměstnance podle § 7a zákona č. 589/1992 Sb. ve zvýšených sazbách. Pokud
totiž zákon nabude účinnosti dnem 1. ledna, tak platí, že v měsíci lednu se zpracovávají ještě
údaje potřebné k uplatnění slevy za prosinec. Proto je třeba jednoznačně stanovit, od kterého
měsíce náleží sleva na pojistném ve zvýšené sazbě, aby nebylo pochyb o tom, že za měsíc
prosinec před nabytím účinnosti zákona zvýšená sleva ještě nenáleží.
K bodu 2
Výslovně se potvrzuje, že při stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje
podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Výše slevy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
podle § 7a zákona č. 589/1992 Sb. se bude za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
odečítat od pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve
výši 5 % z úhrnu vyměřovacího základu zaměstnavatele podle dosavadní právní úpravy,
tj. podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
K čl. III (Účinnost)
Účinnost se v souladu s požadavky zákona o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv
stanovuje na 1. ledna 2027.
V Praze dne 15. 1. 2026
9
Seznam předkladatelů:
Ing. Marian Jurečka
Elektronicky podepsáno
Mgr. Monika Brzesková
Elektronicky podepsáno
MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA
Elektronicky podepsáno
Mgr. Marek Výborný
Elektronicky podepsáno
Ing. Benjamin Činčila
Elektronicky podepsáno
MUDr. Róbert Teleky, MBA
Elektronicky podepsáno
Mgr. Petr Hladík
Elektronicky podepsáno
Mgr. Václav Pláteník, M.A., LL.M.
Elektronicky podepsáno
Ing. Jana Filipovičová
Elektronicky podepsáno
Mgr. František Talíř
Elektronicky podepsáno
Ing. Mgr. Marie Kršková
Elektronicky podepsáno
Ing. Bohuslav Niemiec
10
Elektronicky podepsáno
Mgr. Hayato Okamura
Elektronicky podepsáno
Mgr. Jiří Vojáček
Elektronicky podepsáno
11
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Sleva na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance
§ 7a
(1) Zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc za zaměstnance
v pracovním nebo služebním poměru, který
a) dosáhl alespoň 55 let,
b) pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na
základě rozhodnutí příslušného orgánu; za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje
rozhodnutí uvedené v § 7 odst. 10 zákona o státní sociální podpoře,
c) pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká
závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně
těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost); osoba
blízká se posuzuje podle § 24 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění,
c) pečuje o
1. osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká
závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II
(středně těžká závislost), nebo
2. osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) anebo
stupni IV (úplná závislost);
osoba blízká se posuzuje podle § 24 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění,
d) se zároveň připravuje na budoucí povolání studiem a je mladší 26 let; studium se posuzuje
podle § 21 odst. 1 písm. a), § 22 a 23 zákona o důchodovém pojištění,
e) v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném
uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci podle § 109 nebo 109a
zákona o zaměstnanosti,
f) je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, nebo
g) je mladší 21 let.
(2) Podmínkou nároku na slevu na pojistném je, že se zaměstnancem uvedeným v
odstavci 1 písm. a) až f) je sjednána kratší pracovní nebo služební doba, než činí stanovená
týdenní pracovní nebo služební doba, přičemž rozsah takto sjednané kratší pracovní nebo
služební doby činí nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin týdně. Vykonává-li zaměstnanec u téhož
zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, náleží sleva na
pojistném jen z jednoho zaměstnání; limit počtu hodin podle věty první platí přitom pro všechna
tato zaměstnání dohromady.
(3) Sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží, pokud
a) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním
nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5násobek
průměrné mzdy; tato částka průměrné mzdy se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru,
b) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním
nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu
odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší než 1,15 %
průměrné mzdy; úhrn vyměřovacích základů připadající na 1 hodinu a tato částka průměrné
mzdy se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. Za odpracovanou hodinu se považuje
též hodina, za kterou podle zvláštních právních předpisů náleží náhrada mzdy nebo platu, a
hodina, za kterou náleží započitatelný příjem poskytnutý za dobu pracovního nebo
služebního volna, který nahrazuje ztrátu příjmu ve výši průměrného výdělku nebo ve výši
mzdy nebo platu, které by náležely za dobu tohoto volna,
c) odpracovaná doba v pracovním nebo služebním poměru zaměstnance uvedeného v odstavci
1 písm. a) až f) ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli, včetně dob, které se považují
za výkon práce nebo služby podle zákoníku práce nebo právních předpisů upravujících
služební poměr, překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin; netrvalo-
li zaměstnání celý kalendářní měsíc, upraví se tento limit v poměru počtu kalendářních dnů
trvání zaměstnání v kalendářním měsíci a počtu kalendářních dnů v kalendářním měsíci s
tím, že výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny směrem nahoru,
d) zaměstnanec uvedený v odstavci 1 písm. f) je v pracovním poměru k zaměstnavateli, který
je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona
o zaměstnanosti, pokud by slevu na pojistném uplatňoval tento zaměstnavatel, nebo
e) je zaměstnanec uveden v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd zaměstnanců pro
uplatnění nároku na výplatu příspěvku v době částečné práce podle § 120e odst. 5 zákona o
zaměstnanosti.
(4) Slevu na pojistném lze za kalendářní měsíc poskytnout za téhož zaměstnance pouze
jednomu zaměstnavateli.
(5) Sleva na pojistném za zaměstnance náleží zaměstnavateli, jen pokud nejpozději s
uplatněním této slevy oznámil České správě sociálního zabezpečení záměr uplatňovat tuto slevu
za tohoto zaměstnance; oznámením tohoto záměru se rozumí okamžik jeho doručení České
správě sociálního zabezpečení. Záměr uplatňovat slevu na pojistném za jednotlivého
zaměstnance může zaměstnavatel oznámit nejdříve 1 měsíc přede dnem, od kterého bude slevu
na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňovat, ne však dříve než dnem podání oznámení o
nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání podle zákona o nemocenském pojištění. Jestliže má
záměr za téhož zaměstnance uplatňovat slevu na pojistném více zaměstnavatelů, sleva na
pojistném za tohoto zaměstnance náleží tomu zaměstnavateli, který oznámil České správě
sociálního zabezpečení tento záměr jako první.
* * *
§ 7b
(1) Výše slevy na pojistném za zaměstnance za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu
vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována podle § 7a. Sleva na
pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(1) Výše slevy na pojistném za zaměstnance za kalendářní měsíc činí
a) 10 % z úhrnu vyměřovacího základu zaměstnance, na kterého je sleva uplatňována
podle § 7a odst. 1 písm. a), b), c) bodu 1 nebo písm. d) až g),
b) 20 % z úhrnu vyměřovacího základu zaměstnance, na kterého je sleva uplatňována
podle § 7a odst. 1 písm. c) bodu 2;
sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
2
(2) Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání, zahrnuje se za
tohoto zaměstnance do úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců podle odstavce 1 jen
vyměřovací základ z toho zaměstnání, z něhož zaměstnavatel uplatňuje slevu.
(3) Je-li u zaměstnance splněno více důvodů pro uplatnění slevy na pojistném podle §
7a odst. 1, může zaměstnavatel uplatnit slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance v
kalendářním měsíci jen jednou.
(4) Podmínky pro uplatnění slevy na pojistném musí být u zaměstnance, za kterého lze
slevu na pojistném uplatnit, splněny po celou dobu trvání pracovního nebo služebního poměru
v kalendářním měsíci.
* * *
3