Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č

VII.

Vyhodnocení zásadních připomínek uplatněných v meziresortním připomínkovém řízení k návrhu zákona,
kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Meziresortní připomínkové řízení proběhlo ve dnech 19. února až 19. března 2026.
Zásadní připomínky uplatnila tato připomínková místa:

1. Ministerstvo financí

2. Ministerstvo práce a sociálních věcí

3. Ministerstvo pro místní rozvoj

4. Ministerstvo spravedlnosti

5. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

6. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
7. Úřad pro zahraniční styky a informace
8. Úřad pro ochranu osobních údajů

9. Odbor kompatibility

10. Kraj Vysočina

11. Olomoucký kraj
12. Liberecký kraj

13. Moravskoslezský kraj

14. Královéhradecký kraj

15. Karlovarský kraj

16. Ústecký kraj

17. Středočeský kraj

18. Pardubický kraj

19. Zlínský kraj

20. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky
21. Unie zaměstnavatelských svazů České republiky
22. Digitální a informační agentura

23. Českomoravská konfederace odborových svazů

24. Hospodářská komora České republiky

25. Svaz průmyslu a dopravy České republiky

26. Svaz měst a obcí
27. Sdružení místních samospráv České republiky
28. Asociace společenství obcí
29. Národní síť Místních akčních skupin České republiky
K části první – Změna obecního zřízení
Připomínkové místo
Ustanovení

(§)
Připomínka
Návrh vypořádání

Ministerstvo financí

000

Obecná připomínka
K části první (změna obecního zřízení) Ministerstvo financí uvádí, že v novele zákona o obcích není upraven proces přenosu výkonu státní správy na společenství obcí, ačkoliv dle důvodové zprávy je třeba zajistit náležité organizační a finanční zázemí pro to, aby zvláštní předpisy mohly svěřit společenství obcí kompetence (lze předpokládat, že těmito kompetencemi se rozumí i výkon státní správy). Procesní úpravu přenosu výkonu státní správy z obcí na společenství obcí není možné svěřit zvláštním zákonům, které případný přenos umožní. Obecná úprava musí být obsažena v zákoně o obcích. Navrhovanou úpravu proto Ministerstvo financí považuje za nekomplexní. Rovněž chybí jednotná evidence společenství obcí. Ministerstvo financí v nedostatečné úpravě shledává zejména následující úskalí:

· v průběhu roku se může měnit rozsah svěřených agend;
· může se měnit počet obcí ve společenství obcí, které se do přenosu působnosti zapojí, nebo se mohou v průběhu roku rozhodnout, že si ji naopak od společenství obcí vezmou zpět;
· není upraveno, jak bude postupováno při zrušení společenství obcí ve vztahu k výkonu státní správy, který by byl tomuto společenství obcí svěřen;
· není upravena možnost odnětí výkonu státní správy v případě, že bude přenesena na společenství obcí, které ji fakticky nebude vykonávat;
· neexistuje jednotná evidence společenství obcí, rejstříky vedou jednotlivé krajské úřady, přičemž tyto rejstříky neumožňují vzájemnou komparaci či třídění.

Vysvětleno

Účelem předloženého návrhu je úprava podmínek souvisejících s realizací dalších kompetencí společenství obcí tak, jak je předpokládá § 53a odst. 3 zákona o obcích v platném znění, tedy pro případě svěření výkonu státní správy společenství zvláštními zákony. Záměrem předkladatele naopak není tvorba univerzálních mechanismů přenosu výkonu přenesené působnosti od obcí na společenství obcí, tedy ani s tím spojené otázky financování.
Ministerstvo vnitra ostatně předpokládá např. v oblasti přenesené působnosti zapojení společenství obcí pouze do agendy veřejného opatrovnictví, což upraví samostatný materiál.

Bude doplněna právní úprava jednotného elektronicky vedeného rejstříku DSO.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Pardubický kraj

000

Obecná připomínka
Navrhovaná novela dále rozvíjí institucionální postavení společenství obcí v rámci zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a směřuje k jeho výraznější institucionalizaci, zejména prostřednictvím zřízení kanceláře společenství obcí a rozšíření systému orgánů.

K navrhované úpravě formulovat několik kritických poznámek. Především je patrná tendence postupně přibližovat společenství obcí standardní institucionální struktuře územního samosprávného celku, aniž by však tento subjekt disponoval srovnatelnou úrovní demokratické legitimity či ústavního zakotvení. Zavedení kanceláře společenství obcí jako ekvivalentu obecního úřadu, včetně postavení zaměstnanců jako úředníků územního samosprávného celku, může vést k dalšímu posilování institucionální autonomie tohoto subjektu a k jeho postupné transformaci v de facto mezistupeň veřejné správy mezi obcí a krajem. Tato tendence může vyvolávat otázky ohledně systémové přehlednosti veřejné správy a potenciálního překrývání kompetencí mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy.

Dalším problematickým aspektem může být rozšiřování okruhu činností, které může společenství obcí vykonávat, například v oblasti společné obecní policie, vzdělávání úředníků či plánování dopravní obslužnosti. Přestože tyto činnosti mají zůstat fakultativní, jejich svěřování může vést k postupnému přesunu výkonu některých veřejných agend z úrovně jednotlivých obcí na nově vzniklou institucionální strukturu, aniž by byl dostatečně vyjasněn vztah odpovědnosti mezi společenstvím obcí a jeho členskými obcemi. V praxi tak může vznikat situace, kdy rozhodování o některých veřejných službách bude probíhat na úrovni, která je pro občany méně transparentní a méně přímo kontrolovatelná.

Kriticky lze rovněž nahlížet na navrhovaný systém financování. Ačkoli zavedení možného příspěvku na výkon státní správy a příspěvku na činnost představuje snahu zajistit stabilnější finanční zázemí, skutečnost, že konkrétní výše těchto prostředků má být každoročně určována v zákoně o státním rozpočtu, může znamenat relativně vysokou míru finanční nejistoty a závislosti na aktuálních rozpočtových prioritách státu. Současně může vzniknout otázka, zda postupné rozšiřování institucionální infrastruktury společenství obcí nepovede k dalšímu zvýšení administrativních a finančních nákladů veřejné správy, aniž by bylo jednoznačně prokázáno, že tento model je efektivnější než stávající formy meziobecní spolupráce, zejména dobrovolné svazky obcí.

Osoby oprávněné k vypořádání připomínek:

Akceptováno jinak
Z návrhu byl vypuštěn příspěvek na činnost (§ 53a odst. 5) a do důvodové zprávy bylo uvedeno, že z hlediska státní správy není širší ambicí Ministerstva vnitra než případně umožnit společenství obcí vykonávat veřejné opatrovnictví, což ale bude řešeno samostatným návrhem zpracovávaným Ministerstvem spravedlnosti.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Liberecký kraj

000

Obecná připomínka
· odmítáme navrhované rozšíření působnosti institutu společenství obcí

Společenství obcí v současné podobě jako nástroj meziobecní spolupráce chápeme jako pozitivní možnost (nikoliv povinnost) pomoci především malým obcím fakticky realizovat výkon jejich zákonných kompetencí. Navrhované rozšíření působnosti, resp. zásadní proměnu tohoto institutu tak, že kompetence obcí má napřímo vykonávat již nikoliv samotná obec, ale nově vytvořený orgán veřejné moci – společenství obcí jako orgán veřejné moci v území kraje, naopak odmítáme. Máme za to, že nový orgán veřejné moci v území, který bude sám za sebe (kancelář společenství s ředitelem, zapsán v RPP a s úředním razítkem s malým státním znakem) vykonávat agendu především přenesené působnosti, povede jen k vytváření nové nesystémové struktury orgánů veřejné moci v území kraje a zmatkům, pokud jde o příslušnost těchto orgánů. K obcím I, II, III, MAS a dalším existujícím státním orgánům v území by jen přibyl další velmi nesystémový prvek.

Toto naše nesouhlasné stanovisko opíráme o předchozí usnesení Rady Asociace krajů a aktuální odmítavé usnesení sněmu Sdružení obcí Libereckého kraje (SOLK) ze dne 12. 2. 2026.

Vhodnějším řešením by byla realizace úpravy kompetencí a struktury obcí, kterou má MV podle našich informací již nějakou dobu připravenou.

ROZPOR

Cílem návrhu není, aby společenství obcí vykonávala především státní správu, nýbrž překonat duální povahu veřejné správy u konkrétních agend, u nichž lze výkon společenství obcí vnímat jako vhodný a účelný. Možnost výkonu státní správy je nutné posuzovat ve vztahu ke konkrétním agendám, které budou svěřovány společenství obcí vždy konkrétním speciálním zákonem. V případě navrhované společné obecní policie či zvažovaného veřejného opatrovnictví překryvy nehrozí.

Upozorňujeme, že MAS nelze řadit mezi státní orgány v území, jak činí připomínkové místo.

Z připomínky není zřejmé, jaký alternativní návrh má kraj na mysli. Jedná-li se o možné změny v rozsahu výkonu přenesené působnosti obcí, pak OSR považuje tyto návrhy za souladné a komplementární.

Připomínkové místo trvá na připomínce.

Moravskoslezský kraj

000

Obecná připomínka
Společenství obcí v současné podobě jako nástroj meziobecní spolupráce chápeme jako pozitivní možnost (nikoliv povinnost) pomoci především malým obcím fakticky realizovat výkon jejich zákonných kompetencí. Navrhované rozšíření působnosti, resp. zásadní proměnu tohoto institutu tak, že kompetence obcí má napřímo vykonávat již nikoliv samotná obec, ale nově vytvořený orgán veřejné moci – společenství obcí jako orgán veřejné moci v území kraje, naopak odmítáme.

Máme za to, že nový orgán veřejné moci v území, který bude sám za sebe (kancelář společenství s ředitelem, zapsán v RPP a s úředním razítkem s malým státním znakem) přímo vykonávat agendu především přenesené působnosti, povede jen k vytváření nové nesystémové struktury orgánů veřejné moci v území kraje a zmatkům, pokud jde o příslušnost těchto orgánů. K obcím I, II, III, MAS a dalším existujícím státním orgánům v území by jen přibyl další velmi nesystémový prvek.

Akceptováno jinak

Z návrhu byl vypuštěn příspěvek na činnost (§ 53a odst. 5) a do důvodové zprávy bylo uvedeno, že z hlediska státní správy není širší ambicí Ministerstva vnitra než případně umožnit společenství obcí vykonávat veřejné opatrovnictví, což ale bude řešeno samostatným návrhem zpracovávaným Ministerstvem spravedlnosti.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Zlínský kraj

000

Obecná připomínka
Zlínský kraj v souladu s usnesením Rady Asociace krajů č. 22 ze dne 3. dubna 2025 nesouhlasí s dalším rozšiřováním (zejména správních) kompetencí společenství obcí především z důvodu vytváření nové nesystémové struktury orgánů veřejné moci na území krajů.

Odůvodnění: Z předloženého návrhu a také z probíhající propagační kampaně Ministerstva vnitra (například článek „Demografie nepočká: Proč budoucnost stojí na společenstvích obcí“, časopis Veřejná správa č. 3/2026, str. 4) je patrná tendence postupně přibližovat společenství obcí standardní institucionální struktuře územního samosprávného celku, aniž by však tento subjekt disponoval srovnatelnou úrovní demokratické legitimity či ústavního zakotvení. Připomeňme, že podle článku 99 Ústavy ČR: „Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.“

Žádný „mezistupeň“ ústavní pořádek/ústavní řád ČR nezná, a již dobrovolné svazky obcí jsou zakotveny pouze v prostém zákoně, na úrovni podústavní. Uvedená tendence znepřehledňuje pro občany veřejnou správu a hrozí i překrývání kompetencí jejích jednotlivých úrovní. Snaha o slučování pravomocí obcí prostřednictvím jejich integrace do společenství tak povede k chaosu a budování nedůvěry občanů ke službám, které má stát poskytovat transparentně. Považujeme za nevhodné v nastoleném trendu pokračovat. Ostatně praxe dosud neosvědčila trvalost a efektivní funkčnost společenství ani v samosprávné oblasti.

Návrh na zákonné posílení správních činností společenství o kompetence obcí v oblasti přenesené působnosti, zakotvení dalších orgánů společenství vytvářejících ekvivalent „obecního úřadu“ tak, jak je systémově nastaven u obcí, aniž by však společenství bylo součástí územního členění státu, je nepřijatelný

Poukazujeme na nedostatečně jasný vztah odpovědnosti mezi společenstvím obcí a jeho členskými obcemi. Jestliže si občané často stěžují na „svá“ zastupitelstva, která mohou ze zákona přímo kontrolovat, jaký bude jejich vztah k orgánům společenství, které občan přímo nevolí, a které mu nemusejí ani být známé (v rovině osobní i prosté informace o jejich existenci). Vytvářený systém povede k tomu, že občan nebude moci své záležitosti řešit s pro něj známým subjektem (obcí), ale bude muset dohledávat, zda kompetence „jeho“ obce nebyla přenesena na jiný subjekt a s ním pak následně jednat. Pluralita v tomto případě pro občany představuje spíše komplikaci v podobě nutnosti dohledávat si informace o orgánu příslušném k řešení jejich záležitostí než přínos. Na jedné straně rušíme spojený model veřejné správy u obcí a na druhé straně vytváříme spojený model veřejné správy u společenství. Jde tedy o zcela nové pojetí veřejné služby poskytované občanům, aniž by způsob jejího poskytovaní byl aprobovaný řádnou politickou diskusí a demokraticky odsouhlasen. Zájem pomoci obcím převážil nad zájmem občanů mít dostupné veřejné služby, služby uspořádané v systému.

Akceptováno jinak

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Zlínský kraj

000

Obecná připomínka
Z těchto důvodů také souhlasíme s Pardubickým krajem, pokud jde o nejistotu financování nově zaváděného systému společenství obcí. Ztotožňujeme se se zásadní připomínkou Libereckého kraje, že se tento návrh ještě více zamlží soustavu orgánů veřejné správy v ČR. A připojujeme se k připomínce Olomouckého kraje – kraje nejsou a nemají být povinny přijímat „závazná doporučení“ od společenství obcí.
Akceptováno jinak

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Digitální a informační agentura

000

Obecná připomínka
Obecná připomínka. Ačkoliv se materiál týká změny zákonů o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze, v legislativním textu těchto návrhů není žádná logická vazba na návrh změny textu zákona o základních registrech (dále také „ZZR“). Žádáme zakotvit povinnost vést údaje o statutárních zástupcích a dalších osobách obcí a krajů a hl. města Prahy v rejstříku územních samosprávných celků v příslušných agendových zákonech o obcích, krajích a hlavním městě Praze. V ZZR má být ustanovení o tom, že se vede „Rejstřík představitelů ÚSC“, ve kterém jsou údaje o statutárních zástupcích a dalších osobách [obdobně jako se vede Rejstřík OVM, Rejstřík ISVS, Rejstřík převodů agend (VPS)]. V příslušných agendových zákonech má být uložena povinnost samosprávám tyto údaje do Rejstříku ÚSC editovat. Editovat se budou prostřednictvím AIS Působnostní.

Akceptováno

Návrh upraven a doplněn o povinnosti ÚSC v příslušných zákonech.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Digitální a informační agentura

000

Obecná připomínka
Digitální a informační agentura (dále jen „DIA“) jako správce základních registrů (dále také „ZR“) a editačních agendových informačních systémů (dále také „AIS“) upozorňuje, že legislativní materiál nezohledňuje logiku propojeného datového fondu (dále jen „PPDF“), kdy gestoři věcných agend nastavují přístup k údajům základních registrů a agendovým systémům veřejné správy prostřednictvím agendy ve své gesci. ZZR primárně není věcným agendovým zákonem, slouží zejména k nastavení obsahu ZR a přístupu k údajům ZR a centrálních informačních systémů vedených k výkonu agendy. Tím, že v legislativním materiálu v agendových zákonech o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze chybí zmínka o činnosti kterou se zavádí editační povinnost územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“), zbavuje se Ministerstvo vnitra (dále jen „MV“) možnosti nastavovat přístup k nově vedeným údajům a ponechává toto nastavení přístupu na DIA, resp. správci registru práv a povinností (dále jen „RPP“). Žádáme zavést povinnost sběru údajů do textu agendových zákonů o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze.

Akceptováno

Návrh upraven a doplněn o povinnosti ÚSC v příslušných zákonech.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Svaz měst a obcí ČR

000

Obecná připomínka
Navrhujeme, aby bylo společenství obcí oprávněno vykonávat funkci veřejného opatrovníka. Jsme přesvědčeni, že zapojení společenství obcí do této agendy přispěje k efektivnějšímu a flexibilnějšímu zajištění výkonu veřejného opatrovnictví, zejména v menších obcích, které mohou mít omezené kapacity nebo zdroje pro samostatný výkon této činnosti

V rámci společenství obcí by bylo možné sdílet zkušenosti, administrativní zázemí i odborné pracovníky, což by vedlo ke zvýšení kvality a profesionality poskytovaných služeb. Dále by se tímto opatřením podpořila lepší dostupnost veřejného opatrovnictví v územích, kde je obtížné zajistit dostatečné personální nebo materiální zabezpečení jednotlivými obcemi. Umožnění této varianty by tak znamenalo významný přínos pro ochranu práv a zájmů osob, kterým je veřejný opatrovník ustanoven.
Vysvětleno

Bude řešeno separátním materiálem, který předložilo dne 27. dubna 2026 do mezirezortního připomínkového řízení Ministerstvo spravedlnosti, u nějž téma společenství obcí vzneslo Ministerstvo vnitra cestou zásadní připomínky.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Svaz měst a obcí ČR

000

Obecná připomínka
Vzhledem k tomu, že společenství obcí může být příjemcem příspěvku na výkon státní správy, je žádoucí, aby evidence těchto společenství byla vedena centrálně a transparentně. Navrhujeme proto, aby registr společenství obcí spravovalo Ministerstvo vnitra jako ústřední orgán státní správy, přičemž kraje by měly možnost registr editovat. Tímto způsobem bude zajištěn jednotný, validní a aktuální zdroj dat, který je klíčový pro správné stanovení a výpočet příspěvku na výkon státní správy. Současně se tím předejde nesrovnalostem a zvýší se důvěryhodnost celého systému rozdělování příspěvků.

Akceptováno

Úprav a centrálního elektronicky vedeného rejstříku dobrovolných svazků obcí byla do návrhu doplněna.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Asociace společenství obcí

000

Obecně
2. Postavení společenství obcí a vymezení jejich role
Vítáme snahu vlády o posílení postavení společenství obcí v soustavě orgánů veřejné správy a jejich vybavení vhodnými rolemi, jak je uvedeno v Hospodářské strategii ČR.

Zásadně však odmítáme snahy o:

· rozmělňování institutu společenství obcí,

· jejich zaměňování s neformalizovanými podobami meziobecní spolupráce,

· či jejich směšování s neziskovým partnerstvím se soukromoprávními subjekty

Tyto úvahy považujeme za zásadní nepochopení role strategické meziobecní spolupráce.

Zdůrazňujeme, že odpovědnost za výkon základní samosprávy a zajištění veřejných služeb je výhradně v rukou obcí.
Akceptováno

Ministerstvo vnitra rovněž hodnotí pozitivně opatření navržená v Hospodářské strategii.

K rozdílné povaze společenství obcí a jiných forem spolupráce obcí či komunitního rozvoje viz připomínky NS MAS a SMS ČR.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Asociace společenství obcí

000

Obecně
3. Ochrana práva obcí na spolupráci
Ohrazujeme se proti snahám omezovat samosprávnou činnost obcí ze strany některých aktérů, kteří se pokouší zasahovat do pravomocí obcí vytvářet strategické formy meziobecní spolupráce.

Požadujeme:

· jednoznačné metodické vyjádření Ministerstva vnitra k těmto zásahům,

· a zároveň legislativní zakotvení, že není možné bránit vzniku společenství obcí ani vstupu obcí do nich.
Vysvětleno
Ministerstvo vnitra sdílí požadavek na ochranu práva obcí na dobrovolnou spolupráci, která je projevem práva na samosprávu. V tomto směru je ze strany Ministerstva vnitra zajišťována odpovídající metodická podpora směřující k jednotnému výkladu právní úpravy a předcházení jejím dezinterpretacím.

Podmínky vzniku společenství obcí zákon o obcích v platném znění upravuje dostatečně, při splnění zákonných podmínek je na zápis postavení společenství obcí právní nárok.

Nemožnost bránit vzniku společenství obcí, pokud splňuje zákonem stanovené podmínky, jasně vyplývá ze zákonné úpravy a z ústavního principu že stát nemůže činit to, co mu zákon neumožňuje.

Vstup obcí do konkrétního společenství je vzhledem k dobrovolnému charakteru této spolupráce vždy otázkou dohody, do níž stát nemůže zasahovat nad rámec kontroly dodržování zákonných požadavků.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Asociace společenství obcí

000

Obecně
4. Koordinace společenství obcí v rámci správních území ORP

Ve vybraných správních územích obcí s rozšířenou působností může vznikat více společenství obcí.

Z povahy věci je však žádoucí jejich úzká spolupráce a koordinace.

Navrhujeme, aby zákon obsahoval:

· pravidla koordinace společenství obcí v rámci správního území ORP,

· možnost vytváření společného strategického dokumentu.
Akceptováno jinak
Ministerstvo vnitra souhlasí, že větší koheze strategií v rámci správního obvodu ORP je žádoucí. Navrhovaná úprava nebrání koordinaci více společenství obcí v rámci jednoho správního obvodu ORP ani tvorbě obsahově shodných či společně připravovaných strategických dokumentů. Výslovně se doplňuje možnost společné strategie rozvoje společenství obcí, kterou mohou zpracovat společenství obcí v rámci jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností.
Obecný rámec spolupráce společenství obcí při naplňování cílů regionálního rozvoje, včetně koordinace strategického plánování, je současně upraven navrženou novelizací zákona o podpoře regionálního rozvoje.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Asociace společenství obcí

000

Obecně
6. Územní plánování a strategické řízení území

V souvislosti s novelizací stavebního zákona navrhujeme:

· umožnit společenstvím obcí působit jako pořizovatel územních plánů pro obce,

· svěřit jim tvorbu územně analytických podkladů na pro celé správní území ORP.

Praxe ukazuje, že tyto podklady jsou kvalitním nástrojem pro strategické i územní plánování.

Společenství obcí jsou připravena aktivně působit i při tvorbě společných plánů pro mikroregion.
Vysvětleno
MV rovněž považuje činnosti v oblasti územního plánování za jednu z možných rolí společenství obcí. V rámci projednávání novely stavebního zákona je předložen mj. pozměňovací návrh, který zařazuje společenství obcí mezi tzv. jiné pořizovatele územního plánování. Tvorba územně analytických podkladů je v návrhu novely stavebního zákona svěřena krajům.
Jedná se ale o dokumenty mimo gesci Ministerstva vnitra, jejichž projednávání probíhá nezávisle na nynějším materiálu.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Úřad vlády ČR - Odbor kompatibility

017

Nad rámec návrhu

Nad rámec předloženého návrhu (k § 17 obecního zřízení):

Máme za to, že v § 17 je v textu: „Oprávnění uvedená v § 16 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je v obci hlášena k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.“ třeba vypustit slovo „trvalému“, případně i dovětek „stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena“.

Zákonem č. 38/2019 Sb. byl napraven dlouholetý rozpor s právem Evropské unie, když bylo umožněno volit ve volbách do zastupitelstev obcí i těm občanům EU, kteří jsou přihlášeni k pobytu v této obci, bez toho, aby současně museli mít v ČR trvalý pobyt.

Je nebytné, aby se uvedenou změnu reflektovalo též obecní zřízení, které vychází ze staré, chybné právní úpravy zákona o volbách do zastupitelstev obcí, a politická práva občana obce přiznává jen těm cizincům, kteří jsou v obci hlášeni k trvalému pobytu. Dlužno dodat, že tato textace je chybná nejen proto, že v rozporu s právem EU podmiňuje uplatnění politických práv cizincem trvalým pobytem, ale též proto, že cizinci se k trvalému pobytu v obci nehlásí. Trvalý pobyt podle zákona o pobytu cizinců se, na rozdíl od trvalého pobytu občana podle zákona o evidenci obyvatel, váže na ČR, nikoli na obec.

Navrhovanou novelou § 52 (bod 3 části první návrhu) je uvedený rozpor prohlubován.

Vysvětleno

Dotčené ustanovení nečiní v praxi interpretační obtíže. Je vykládáno v souvislosti s § 4 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí (Právo volit do zastupitelstva obce má… státní občan jiného státu, který v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, je držitelem osvědčení o registraci k přechodnému pobytu na území nebo povolení k trvalému pobytu a je přihlášen k pobytu v této obci, dosáhl věku nejméně 18 let a jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce)., ve spojení s nálezem sp. zn. IV. ÚS 1403/09. Srov. též např. komentář k zákonu o obcích z nakl. C. H. Beck.

Úpravu § 17 v rámci této novelizace tedy nepovažujeme za nezbytnou. Vyžadovala by totiž i revizi celého § 16, resp. odpovídajících ustanovení v zákoně o krajích a zákoně o hlavním městě Praze. To nám v této fázi legislativního procesu nepřipadá vhodné a s ohledem na výše popsanou interpretaci souladnou s volebním zákonem i nálezem ÚS za nezbytné.

MV je nicméně připraveno v budoucnu, pokud bude zpracovávána rozsáhlejší novelizace zákonů o ÚSC, téma otevřít (v rámci širší revize práv občanů obce/kraje) a právní úpravu změnit.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

039 odst. 1,
85 písm. m) a n)
Text místy používá redundantní formulaci „právo stavby, zřízené jako věcné právo podle občanského zákoníku“.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo stavby jako věcné právo výslovně definuje, srov. § 1240 občanského zákoníku. Stylisticky vhodnější by bylo uvést „právo stavby podle občanského zákoníku“ s ponecháním odkazu pod čarou na § 1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Vzhledem k tomu, že právo stavby nelze zřídit jako závazkový právní vztah, taková formulace je dostatečná, v souladu s LPV a sleduje zamýšlený záměr.
Neakceptováno

S ohledem na důvody podrobně popsané v důvodové zprávě je třeba, aby text zákona výslovně odkazoval na věcné právo podle občanského zákoníku.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Svaz průmyslu a dopravy ČR

053a
Navrhujeme doplnit do § 53a výslovné omezení příspěvku výlučně na financování nehospodářské činnosti a zakotvil povinnost účetního oddělení hospodářských a nehospodářských činností společenství obcí.

Odůvodnění

V návrhu chybí specifikace, na co může být příspěvek určen a použit, takže hrozí riziko kumulace příspěvku ze státního rozpočtu s přímým zadáváním zakázek cestou in-house výjimky, přičemž tato kombinace přesahuje zákonný rámec in-house vztahu a prohlubuje narušení hospodářské soutěže.

Akceptováno jinak
Ustanovení o příspěvku na činnost bude z návrhu vypuštěno.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Asociace společenství obcí

053a
5. Financování společenství obcí

Domníváme se, že rozvojové aktivity společenství obcí by měly být podpořeny zdroji rozpočtového určení daní.

Podporujeme návrh SMO ČR na příspěvek ve výši:

· 1 000 Kč na obyvatele členské obce ročně.

Tento model zajistí stabilní financování a rozvoj meziobecní spolupráce.

Zároveň žádáme o urychlené zavedení:

· regionálních investičních fondů s motivační složkou.
Vysvětleno
Ministerstvo vnitra se ztotožňuje s potřebou stabilního a předvídatelného financování samosprávných rolí společenství obcí. V tomto směru lze souhlasit s obecnou úvahou o zapojení společenství obcí do systému rozpočtového určení daní (RUD). Zákon o rozpočtovém určení daní již dnes reflektuje institut svazků obcí, například v souvislosti se svazkovými školami, přičemž se v praxi ukazuje jako problematické, že svazky obcí nejsou přímými příjemci odpovídající části sdílených daní. Možnost systémového zapojení společenství obcí (případně i svazků obcí) do RUD je proto relevantním tématem k další diskusi. Navrhovaná novela zákona o obcích však není vhodným nástrojem pro řešení této otázky, která věcně náleží do právní úpravy rozpočtového určení daní a vyžaduje širší koncepční posouzení dopadů na financování územních samosprávných celků.

Vznik regionálních investičních fondů předpokládá Hospodářské strategii ČR. Předložený návrh nemá ambici upravovat tuto matérii. Úprava těchto fondů může být v budoucnu věcně provázána právě se změnami systému rozpočtového určení daní, například formou alokace části sdílených daňových příjmů do těchto fondů. Tato otázka však přesahuje rámec předkládané novely.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Ministerstvo financí

053a odst. 4
1.1. Zásadně nesouhlasíme s navrženým zněním novelizačního bodu, kterým je doplnění § 53a odst. 4. Žádáme jeho vypuštění nebo přeformulování navrženého ustanovení tak, aby bylo zřejmé, že zdrojem financování státní správy (přenesené působnosti) vykonávané společenstvím obcí jsou příspěvky jednotlivých členských obcí v rozsahu dle jejich společné dohody nebo jinak stanovených pravidel (stanovy). Nebude-li bod vypuštěn, navrhujeme úpravu znění novelizačního bodu 5 v čl. I – doplnění § 53a odst. (4) takto:

V § 53a se na konci odstavce 4 doplňuje text

„Je-li společenství obcí svěřen výkon státní správy, způsob úhrady nákladů spojených s výkonem státní správy upravují stanovy společenství obcí.“

Odůvodnění:

Zásadně nesouhlasíme se zakotvením nároku společenství obcí na finanční příspěvek státu na přenesenou působnost ze státního rozpočtu (v Důvodové zprávě předkladatel popisuje, že uvedené má být technicky řešeno prostřednictvím přílohy zákona o státním rozpočtu, tj. analogicky jako v případě krajů, obcí a hl. m. Prahy). Navržené ustanovení obsahuje nárok obcí a jako zdroj určuje státní rozpočet (obsahuje výslovně text „obdrží na něj příspěvek ze státního rozpočtu“).

Zásadně odmítáme, aby příspěvek na výkon státní správy pro společenství obcí byl stanovován „centrálně“ (včetně „centrálně“ provedeného krácení na straně dotčených obcí). Vznikla by tím na všech úrovních zcela nadbytečná administrativní zátěž, a kromě tohoto systém, který nemusí adekvátně odrážet aktuální situaci v daném území.

Vznik společenství obcí je společným rozhodnutím obcí, stejně tak i rozsah činností, resp. přesun agend na společenství obcí. Nosným principem financování přenesené působnosti svěřené společenství obcí musí být přesun finančních zdrojů společným ujednáním dotčených obcí (např. dle pravidel uvedených ve stanovách), nikoli zásahem státu. To by bylo administrativně jednodušší, levnější a operativnější v čase. Také to bude lépe odpovídat konkrétní situaci v daném společenství než na centrální úrovni sledovat, o kolik které obci snížit příspěvek na výkon státní správy a převést tuto adekvátní část na společenství obcí. Tím spíše, že přesun výkonu státní správy z obcí na společenství obcí se nemusí týkat všech obcí, které jsou členy společenství, neboť má být založen na principu dobrovolnosti a může být v čase proměnlivý.

Připomínáme, že původním smyslem vzniku společenství obcí měl být efektivnější výkon správy v území, přínos ve formě větší kvality výkonu agend a úspory z rozsahu, a nikoli vytvoření další státem financované úrovně přenesené státní správy. Ačkoli předkladatel uvádí, že nedojde k dopadu na státní rozpočet viz Důvodová zpráva – Obecná část, bod f), zavádí tímto nárokem potenciálně další mandatorní výdaj státu, a to zejména z dlouhodobého časového horizontu, což je v období maximalizace snah o úspory nepřijatelné. Již dnes probíhají přesuny agend a zdrojů mezi obcemi v rámci veřejnoprávních smluv, tedy také na smluvním základě.

1.2. V případě, že by i přes negativní stanovisko MF měl být poskytován příspěvek na výkon státní správy ze státního rozpočtu přímo společenství obcí, pak navrhujeme úpravu znění novelizačního bodu 5 v čl. I (doplnění §53a odst. 4) takto:

V § 53a se na konci odstavce 4 doplňuje text

„Je-li společenství obcí svěřen výkon státní správy, obdrží na něj ze státního rozpočtu příspěvek. Příspěvek se poskytuje prostřednictvím rozpočtu kraje, ve kterém má společenství obcí sídlo. Bude-li společenství obcí svěřen výkon státní správy po 30. 6., vzniká mu nárok na příspěvek ze státního rozpočtu od počátku roku, který následuje po skončení roku bezprostředně následujícího po roce, v němž společenství obcí byl svěřen výkon státní správy. “.

Odůvodnění:

Proto, aby příspěvek na výkon státní správy pro společenství obcí nemusel být poskytován jednotlivým společenstvím přímo ze státního rozpočtu, navrhuje se upravit (stejně jako u obcí v zákoně č. 218/2000 Sb.) finanční tok, kdy bude možné využít jako mezičlánek rozpočet příslušného kraje. To bude mít význam zejména v případě většího počtu společenství obcí, která budou mít nárok na příspěvek na výkon státní správy.

Zároveň je třeba upravit, kdy vznikne nárok na příspěvek na výkon státní správy společenství obcí poprvé. Datum je zvoleno tak, aby bylo možné respektovat proces přípravy návrhu státního rozpočtu na příslušný rok. Pokud by výkon státní správy byl svěřen společenství obcí např. v září roku 2027, tak poprvé obdrží příspěvek na výkon státní správy v roce 2029, respektive v mezidobí bude nutné otázku příspěvku řešit v rámci dohody členských obcí.

V důvodové zprávě nadto postrádáme výslovné uvedení, že příspěvek na výkon přenesené působnosti obcí bude pokrácen o adekvátní část příspěvku na výkon státní správy (přenesené působnosti) poskytované společenstvím obcí tak, aby tato změna byla skutečně rozpočtově neutrální.
Akceptováno jinak
Bylo dohodnuto následující znění doplnění § 53a odst. 4:

„…Je-li společenství obcí svěřen výkon státní správy, obdrží na něj ze státního rozpočtu příspěvek. Příspěvek se poskytuje prostřednictvím kraje, ve kterém má společenství obcí sídlo. Bude-li společenství obcí svěřen výkon státní správy po 30. 6., vzniká mu nárok na příspěvek ze státního rozpočtu od počátku roku, který následuje po skončení roku bezprostředně následujícího po roce, v němž byl společenství obcí svěřen výkon státní správy.“

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR

Unie zaměstnavatelských a svazů ČR

053a odst. 4
Požadujeme prověření ústavnosti regulace, zejména prověření s článkem 105 Ústavy.

Požadujeme definici procesu „svěření výkonu státní správy“ Návrh zákona používá vágní formulaci „je-li společenství obcí svěřen výkon státní správy“. Připomínka požaduje, aby bylo jasně stanoveno:

· Jakou právní formou k tomu bude docházet (zda vždy zákonem, nebo jiným aktem).

· Jakým procesem se tato pravomoc z konkrétní obce na společenství přenese.

· Cílem je odstranit nejednoznačnost, která by mohla v budoucnu působit chaos.

Požadujeme doplnění podrobné úpravy přímo do zákona o obcích, aby pravidla pro výkon státní správy společenstvím nebyla jen v důvodové zprávě, ale přímo v textu zákona.
Požadujeme doplnění důvodové zprávy - Pokud bude potvrzeno, že je tento model právně možný, musí být důvodová zpráva zásadně rozšířena.

Vysvětleno

Navrženou úpravu nepovažujeme za rozpornou s čl. 105 Ústavy, toto ustanovení pouze umožňuje přenos státní správy na orgány ÚSC, rozhodně neznamená, že by na jiné subjekty k přenosu dojít nemohlo. Svěření výkonu státní/veřejné správy nestátnímu subjektu, dokonce i subjektu jinak soukromého práva, je běžným jevem – viz § 1 odst. 2 či odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb. Ostatně i přesuny přenesené působnosti mezi obcemi na základě VPS či rozhodnutí jsou záležitostí, s níž stávající právní úprava počítá.

Konkrétní způsob svěření stanoví konkrétní právní úprava dané agendy – může se jednat o svěření agendy, kterou samy obce nevykonávají či o možnost přenosu z členských obcí na společenství obcí. V obou případech bude základem úprava v příslušném zákoně, na níž může navazovat mechanismus svěření/přenosu na základě veřejnoprávní smlouvy.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Hospodářská komora ČR

053a odst. 4
Požadujeme upravit ust. § 53a odst. 4 tak, aby nebylo v rozporu s příslušnými ustanoveními Ústavy a aby bylo zřejmé, že výkon státní správy lze společenství obcí, resp. orgánu společenství obcí svěřit jen na základě zákona.

Odůvodnění:

Výkon státní správy (přenesené působnosti) lze na základě čl. 105 Ústavy svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon (viz čl. 105 Ústavy). Na základě tohoto článku lze svěřit výkon státní správy orgánům obcí a krajů, není zde však blíže zmiňováno ani předvídáno svěření výkonu státní správy obcím a krajům jakožto společenstvím občanů ve smyslu čl. 100 odst. 1 Ústavy, respektive veřejnoprávním korporacím ve smyslu čl. 101 odst. 3 Ústavy. Tím spíše čl. 105 odst. 1 Ústavy blíže neupravuje možnost svěření výkonu státní správy (přenesené působnosti) členům svazku obcí, respektive společenství obcí (jako právnické osobě). Dle našeho názoru by proto mělo být v prvé řadě vyhodnoceno, zda je vůbec možné, ve smyslu čl. 105 Ústavy a právní úpravy zákona o obcích, svěřit výkon státní správy, konkrétně přenesené působností obcí, společenství obcí jako právnické osobě (veřejnoprávní korporaci), pakliže se nejedná o orgán samosprávy.

Pokud bude vyhodnoceno, že společenství obcí jako právnické osobě je možné svěřit výkon státní správy (přenesené působnosti namísto orgánu obce), měla by být právní úprava dopracována, aby z ní bylo jednoznačně možné zjistit, jakým procesem dochází k přenosu výkonu státní správy na společenství obcí a poskytování příspěvku na výkon státní správy. V tomto smyslu by měla být dopracována i důvodová zpráva (str. 12).

Vysvětleno

V zákoně o obcích nelze nastavit jednotný mechanismus, který by odpovídal všem agendám.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Sdružení místních samospráv ČR

053a odst. 4

53h
Z praktických důvodů a z důvodu nutnosti souladu s ústavním pořádkem odmítáme, aby společenství obcí vykonávalo státní správu vlastním jménem. Jsme přesvědčeni, že agendy státní správy mohou být svěřeny pouze obci, která je v případě zájmu bude vykonávat prostřednictvím zaměstnance společenství obcí.

Odůvodnění:

Společenství obcí nemůže být novou úrovní veřejné správy, a proto mu nemůže být přímo svěřen výkon státní správy. Tato skutečnost vyplývá jednak ze zákona o územně správním členění státu a především z čl. 105 Ústavy ČR, podle nějž výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon. Z toho vyplývá, že výkon státní správy nelze svěřit jinému subjektu. Společenství obcí nelze považovat za orgán samosprávy. Trváme tedy na tom, aby státní správu vždy vykonávala konkrétní obec prostřednictvím zaměstnance společenství obcí.

Z praktického hlediska pak nelze akceptovat rozmělnění odpovědnosti jednotlivých obcí za výkon státní správy v nové struktuře, a to jak z hlediska veřejné správy jako celku, tak především z hlediska občana, který musí mít jasný přehled o kompetencích jednotlivých vykonavatelů veřejné správy.

V případě akceptace naší připomínky nebude potřeba navržená úprava § 53h zákona o obcích, zákona o správních poplatcích ani zákona č. 82/1998 Sb.

ROZPOR
Navrženou úpravu nepovažujeme za rozpornou s čl. 105 Ústavy, toto ustanovení pouze umožňuje přenos státní správy na orgány ÚSC, rozhodně neznamená, že by na jiné subjekty k přenosu dojít nemohlo. Svěření výkonu státní/veřejné správy nestátnímu subjektu, dokonce i subjektu jinak soukromého práva, je běžným jevem – viz § 1 odst. 2 či odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb. Ostatně i přesuny přenesené působnosti mezi obcemi na základě VPS či rozhodnutí jsou záležitostí, s níž stávající právní úprava počítá.

Návrhem nedochází k rozmělnění odpovědnosti, tato oblast je naopak detailněji upravena mj. dílčí novelizací zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.

Ohledně srozumitelnosti pro adresáty jednotlivých správních činností upozorňuje MV na skutečnost, že ani současný stav více jak 10.000 koordinačních veřejnoprávních smluv mezi obcemi nelze považovat za ideální stav, přičemž tento stav byl mj. jedním z důvodu vzniku institutu společenství obcí jako možného řešení.

Připomínkové místo na připomínce trvá. Nesouhlasí ani s tím, že by přenos státní správy na společenství obcí byl omezen jen na agendu veřejného opatrovnictví.

Ministerstvo financí

053a odst. 5
Zásadně nesouhlasíme s navrženým zněním novelizačního bodu, kterým se do § 53a doplňuje odst. (5). Žádáme vypuštění novelizačního bodu.

Odůvodnění:

Zásadně nesouhlasíme s poskytováním zdrojů ze státního rozpočtu na činnost společenství obcí uvedeným způsobem.

Nelze akceptovat představu předkladatele, že příspěvek na činnost „bude vyplácen v návaznosti na možnosti státního rozpočtu, když jeho konkrétní výše a podmínky nároku budou stanoveny v zákoně o státním rozpočtu na příslušný rok. Taktéž lze uvažovat o financování rozšířených plánovacích rolí společenství obcí s využitím zdrojů evropských fondů nebo o optimalizaci již existujících způsobů financování.“ K financování samosprávných aktivit obcím slouží vlastní, tj. zejména daňové příjmy, které v minulosti opakovaně a na úkor státního rozpočtu rostly.

Předkladatel uvádí, že ustanovení samo nezakládá nárok na podporu ze státního rozpočtu, nicméně vidíme velké riziko tohoto ustanovení jako potenciálního zdroje dodatečných (kvazi)mandatorních výdajů, a proto s ním zásadně nesouhlasíme.

Z výše uvedených důvodů nesouhlasíme, aby poskytnutí příspěvku a postup stanovení jeho výše byl podle důvodové zprávy předmětem přílohy zákona o státním rozpočtu. Podle § 7 odst. 1 písm. t) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, by se jednalo o další výdaj stanovený zvláštním zákonem. V těchto případech je vždy nezbytné, aby postup stanovení příspěvku, případně jeho vyúčtování atd., stanovil přímo tento zvláštní zákon. Jednalo by se o standardní transfer, u kterého by společenství obcí třídilo příjmy a související výdaje podle účelového znaku. Navíc již v současné době existuje možnost poskytnutí dotace ze státního rozpočtu svazku obcí.

Pokud fungování společenství obcí přinese kvalitnější výkon agend a činností, jak je předkladatelem deklarováno, jsme přesvědčeni, že obce budou stále více využívat tento způsob společného výkonu veřejné správy jednoduše proto, že uvidí jeho příznivé efekty (příklady dobré praxe), a to tím spíše pokud se jejich fungování ukáže tak úsporné, jak předkladatel, resp. experti předpokládají. Potenciál rozvoje společenství obcí nemůže být založen primárně na finanční podpoře státu ve formě (kvazi)mandatorních výdajů na příspěvek na činnost, ale musí vycházet z uvědomění si členských obcí možností dosáhnout ekonomických úspor z rozsahu. Stabilní financování společenství obcí musí být primárním zájmem členských obcí, které skrze společenství budou sdílet personální a administrativní kapacity potřebné k zajištění kvalitního, účelného a efektivního výkonu veřejné správy v území. Motivace k trvalé spolupráci obcí v rámci společenství musí být založena na efektivnějším financování poskytovaných služeb, které i dle předkladatele bude generovat úspory z rozsahu. Tyto úspory z rozsahu by měly krýt náklady na činnost, aniž by bylo potřeba finanční podpory státu.

Sám předkladatel uvádí na str. 7 závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace, že dostatečně velké společenství obcí by mělo vytvořit finančně a personálně silnou jednotku, která umožňuje na profesionálním základě služby nejen plánovat, ale jménem obcí, či prostřednictvím vlastních zřizovaných či zakládaných organizací je i zajišťovat. Společenství obcí tak nemůže být zakládáno s očekáváním stabilního financování ze státního rozpočtu.

Podporu při zakládání společenství, a to zejména při zahájení činnosti, lze i nadále poskytovat formou dotací a nikoliv (kvazi) mandatorním příspěvkem ze státního rozpočtu. Jen tak lze zaručit, že bude v zájmu společenství si zajistit stabilní financování vlastními silami bez závislosti na možnostech státního rozpočtu. Byť se dle předkladatele jedná o administrativní zátěž, nelze odhlédnout od skutečnosti, že dotaci je příjemce povinen finančně vypořádat, na rozdíl od příspěvku, který je navrhován předkladatelem. Stát má při poskytování podpory formou dotace možnost lépe kontrolovat účelné, efektivní a hospodárné vynakládání veřejných prostředků.
Akceptováno

Úprava příspěvku na činnost byla vypuštěna.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR

Unie zaměstnavatelských a svazů ČR

053a odst. 5
1. Požadujeme odstranění rozporů v dopadech na rozpočet - Zatímco důvodová zpráva tvrdí, že novela nemá dopad na státní rozpočet, dosavadní zpráva RIA kalkuluje s náklady mezi 39 až 287 miliony Kč ročně.

2. Zakotvení jasného mechanismu přímo do zákona - Definovat jasný a předvídatelný mechanismus vyplácení příspěvků (podmínky a proces) přímo v textu zákona o obcích, nikoliv jej nechat na každoročním politickém rozhodování u rozpočtu.

3. Definice pojmu „činnost“ - Příspěvek na „činnost“ je v návrhu definován příliš široce. To je nebezpečné, protože pokud by stát platil společenství obcí aktivity, které mají hospodářský charakter a jimiž obce konkurují na trhu soukromým společnostem (např. komerční svoz odpadu), šlo by o zakázanou veřejnou podporu (rozpor s právem EU).

Je proto nutné přesně vymezit, co se rozumí „činností“, na kterou lze příspěvek čerpat, aby nedocházelo k narušení hospodářské soutěže, jakož i stanovit jasně, jakým způsobem bude splnění tohoto omezení dohlíženo.

4. Sjednocení textu zákona s důvodovou zprávou - V textu zákona je příspěvek na činnost uveden jako fakultativní (stát ho může dát), ale důvodová zpráva se tváří, že se s ním automaticky počítá každý rok.

Požadujeme odstranit tuto nejednoznačnost. Pokud mají obce na peníze nárok, musí to zákon garantovat jasněji než slovem „může“.

Akceptováno jinak

Úprava příspěvku na činnost byla vypuštěna.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR

Unie zaměstnavatelských a svazů ČR

053a odst. 5
Požadujeme provedení analýzy souladu navrhovaného ustanovení s pravidly veřejné podpory (čl. 107 SFEU) - tvrzení předkladatele, že „změna nezakládá veřejnou podporu“, je zcela nepodložené.

Požadujeme předložit odbornou analýzu, která prokáže, zda pravidelné státní příspěvky na činnost společenství obcí nenaplňují znaky zakázané veřejné podpory. Příspěvek může nepřímo dotovat „obecní firmy“, které si tak sníží náklady oproti soukromé konkurenci, což EU zakazuje.
Požadujeme sektorovové posouzení tržních principů zejména v oblasti odpadového hospodářství - upozorňujeme, že společenství obcí mají v navrhovaném popisu práce činnosti, které jsou běžnou podnikatelskou činností (odpady, správa lesů, údržba silnic).

Upozorňujeme, že návrhem předvídané činnosti společenství obcí zahrnují aktivity hospodářské povahy probíhající v prostředí funkční tržní soutěže, a požadujeme proto předložení analýzy jejich dopadů na relevantní trhy.

Analýza musí zejména vyhodnotit riziko kumulace výhod spočívající v tom, že společenství obcí může zároveň čerpat příspěvek ze státního rozpočtu snižující jeho provozní náklady a zadávat hospodářské zakázky svým dceřiným nebo ovládaným osobám mimo zadávací řízení postupem podle § 11 zákona č. 134/2016 Sb. (in-house zadání). Tato kombinace je způsobilá závažně narušit hospodářskou soutěž a vést k vytlačení soukromých soutěžitelů z dotčených trhů.

Zpřesnění a konkretizace ustanovení § 53a odst. 5 - Současné znění je podle připomínky nebezpečně vágní.

Požadujeme přímo do zákona vtělit jasná pravidla pro: četnost vyplácení příspěvku, výši příspěvku (nebo jasný vzorec), účel, na který smí být peníze použity (aby bylo jasné, že se jimi nedotuje komerční činnost).
Revize zprávy RIA (Hodnocení dopadů) - Zpráva RIA v současné podobě pouze obecně konstatuje, že společenství obcí přispěje k rozvoji podnikatelského prostředí, aniž by tento závěr jakkoli odůvodnila nebo doložila konkrétními argumenty. Tento závěr je přitom v přímém rozporu s obsahem navrhované právní úpravy, která má potenciál ve svých důsledcích spíše omezit fungování tržních mechanismů a principů volné hospodářské soutěže, než aby je podporovala.

Zpráva RIA musí tento rozpor řádně vysvětlit a předložit přesvědčivé odůvodnění, proč deklarovaný pozitivní dopad na podnikatelské prostředí převáží nad identifikovanými riziky.

Posouzení limitů de minimis - Vzhledem k tomu, že výše příspěvku není v zákoně blíže specifikovaná, nelze vyhodnotit, zda splňuje limity pro tzv. „podporu malého rozsahu“ (de minimis), která nepodléhá přísné kontrole EU.

Požadujeme vyjasnit, zda státní příspěvek bude podléhat režimu de minimis, nebo zda půjde o systémovou podporu, kterou musí schválit Evropská komise.

Akceptováno jinak

Úprava příspěvku na činnost byla vypuštěna.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR

Unie zaměstnavatelských a svazů ČR

053a odst. 5
Navrhovaná právní úprava může narušit hospodářskou soutěž

S ohledem na riziko narušení hospodářské soutěže v důsledku navrhované právní úpravy, požadujeme aktivní zhodnocení „protisoutěžního“ mechanismu (In-house zadávání). Návrh de-facto vede k následujícímu:

1. Společenství obcí (podpořené státní dotací) si založí vlastní akciovku nebo s.r.o.

2. Této své firmě zadá zakázky (např. svoz odpadu) napřímo, bez výběrového řízení, s využitím tzv. vertikální spolupráce (in-house) dle § 11 ZZVZ.

3. Soukromé firmy, které v regionu desítky let investovaly miliardy do techniky, se k zakázce vůbec nedostanou (vyloučení soutěže).

Požadujeme analýzu regulace v tomto směru a úpravu textu tak, aby nedocházelo k popsanému narušování hospodářské soutěže.

2. Sektorová analýza by měla vyhodnotit reálný dopad na cenovou hladinu služeb poskytovaných občanům v dotčených oblastech, neboť omezení hospodářské soutěže v důsledku vyloučení soukromých soutěžitelů z relevantních trhů je způsobilé vest k výraznému růstu cen těchto služeb.

3. Požadujeme provedení „Testu proporcionality“ – navrhovaná právní úprava totiž zasahuje do ústavně zaručeného práva podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost ve smyslu čl. 26 Listiny základních práv a svobod). Jakékoliv omezení těchto práv musí obstát v testu proporcionality, sestávajícího z následujících tří kroků:
1. Vhodnost: Sleduje navrhované opatření legitimní cíl ve veřejném zájmu a je způsobilé tohoto cíle dosáhnout?

2. Potřebnost: Nejde toho cíle dosáhnout jinak (bez omezení tržního prostředí)?

3. Proporcionalita: Převažuje přínos navrhované právní úpravy nad škodou (např. zmařené investice soukromníků v řádech desítek miliard Kč)?

4. I pro tuto část návrhu požadujeme dopracování zprávy RIA. Tvrzení obsažené v odůvodnění navrhované práv í úpravy a ve zprávě RIA, že novela „nemá dopad na podnikatele“, se nezakládá na skutečnosti, zaváděné principy výrazně omezují hospodářskou soutěž a právo soukromých subjektů ucházet se o veřejné zakázky.

Akceptováno jinak

Úprava příspěvku na činnost byla vypuštěna.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Hospodářská komora ČR

053a odst. 5
Požadujeme upravit text ust. § 53a odst. 5 tak, aby obsahoval jasný a předvídatelný mechanismus vyplácení příspěvků na činnost a definování toho, na jakou činnost může být příspěvek poskytován.

Zároveň požadujeme, aby byl návrh doplněn minimálně o následující opatření tak, aby byla minimalizována rizika narušení hospodářské soutěže:

a) omezení příspěvku pouze na financování činností nehospodářské povahy;

b) povinnost účetního oddělení hospodářských a nehospodářských činností;

c) podmínění příspěvku souladem s pravidly veřejné podpory;

d) zákaz kumulace příspěvku s „in-house“ zadáváním zakázek.

Odůvodnění:

Požadujeme přímo do zákona vtělit jasná pravidla pro: četnost vyplácení příspěvku, výši příspěvku (nebo jasný vzorec), účel, na který smí být peníze použity (aby bylo jasné, že se jimi nedotuje komerční činnost). Vzhledem k tomu, že výše příspěvku není v zákoně blíže specifikovaná, nelze vyhodnotit, zda splňuje limity pro tzv. „podporu malého rozsahu“ (de minimis).

Text ustanovení odst. 5 je navíc v rozporu s důvodovou zprávu, když z pohledu textace bude příspěvek na činnost fakultativní, kdežto z textu důvodové zprávy vyplývá, že bude nárokový. Považujeme za důležité, pokud má být příspěvek na činnost poskytován, aby byl jednoznačně definován a byl nezávislý na politické vůli. Upozorňujeme, že široká a vágní definice by mohla zakládat zakázanou veřejnou podporu. Požadujeme proto předložit odbornou analýzu, která prokáže, zda pravidelné státní příspěvky na činnost společenství obcí nenaplňují znaky zakázané veřejné podpory. Příspěvek může nepřímo dotovat „obecní firmy“, které si tak sníží náklady oproti soukromé konkurenci, což EU zakazuje. Analýza musí zejména vyhodnotit riziko kumulace výhod spočívající v tom, že společenství obcí může zároveň čerpat příspěvek ze státního rozpočtu snižující jeho provozní náklady a zadávat hospodářské zakázky svým dceřiným nebo ovládaným osobám mimo zadávací řízení postupem podle § 11 zákona č. 134/2016 Sb. („in-house“ zadání). Tato kombinace je způsobilá závažně narušit hospodářskou soutěž a vést k vytlačení soukromých soutěžitelů z dotčených trhů. Týká se zejména oblasti odpadového hospodářství, lesního hospodářství a údržby silnic.
Akceptováno jinak

Úprava příspěvku na činnost byla vypuštěna.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Sdružení místních samospráv ČR

053a odst. 5
Odmítáme, aby zákon výslovně umožňoval poskytovat společenství obcí ze státního rozpočtu příspěvek na činnost.

Odůvodnění:

Pojmovým znakem dobrovolné spolupráce obcí je mj. její dobrovolné financování členskými obcemi. Žádoucí motivací ke spolupráci obcí jsou její výrazné finanční nebo jiné benefity (úspora nákladů, možnost integrovat personální či jiné kapacity), které nepochybně může přinášet i spolupráce na platformě společenství obcí. Naopak pokud je motivací externí finanční příspěvek, může docházet ke spolupráci v takovém podobě, která žádný benefit (vyjma tohoto finančního příspěvku) nepřináší.

Pokud se předkladatel domnívá, že se ve státním rozpočtu nachází přebytečné finanční prostředky, může je jistě alokovat mnoha efektivnějšími způsoby, a to i v rámci své rozpočtové kapitoly (podpora SDH obcí, prevence kriminality, digitalizace veřejné správy jako celku apod.).

Akceptováno

Úprava příspěvku na činnost byla vypuštěna.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Svaz měst a obcí ČR

053b
Navrhujeme upravit podmínky pro vznik společenství obcí tak, aby byly jasně stanoveny dvě alternativní podmínky pro vznik:

1. snížit povinný počet členských obcí na deset v rámci jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP),

2. ustavit společenství obcí s minimálním počtem deset tisíc obyvatel, a to bez ohledu na počet členských obcí.

Obě varianty navrhujeme jako rovnocenné podmínky pro vznik společenství obcí, jejichž cílem je snížit současný zákonný limit patnácti obcí a zároveň zajistit dostatečnou ekonomickou základnu pro efektivní fungování díky požadavku na minimální počet obyvatel členských obcí.
Akceptováno jinak
Doplněna další alternativní podmínka v podobě alespoň 10 členských, pokud mají alespoň 10 tisíc obyvatel s trvalým pobytem.

Úměrně tomu se sníží i limity pro více společenství obcí ve správním obvodu ORP v § 53b odst. 4 písm. a) ze 40 na 30 obcí a v písm. b) z 41 na 31 obcí.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Sdružení místních samospráv ČR

053b
Požadujeme vložit do materiálu nový bod 7. který zní:

„§ 53b nově zní:

‚§ 53b

(1) Postavení společenství obcí může nabýt svazek obcí,

a) jehož členy je alespoň 5 obcí, a

b) v jehož členských obcích je hlášeno k trvalému pobytu52) k 1. lednu kalendářního roku, ve které se konaly volby do zastupitelstva obce, alespoň 3000 obyvatel.

(2) Členy společenství obcí mohou být pouze obce nacházející se na území stejného kraje.

(3) Obec může být členem pouze jednoho společenství obcí.

______________

52) § 3 odst. 3 písm. g) zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 158 odst. 8 písm. g) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.‘.“

Odůvodnění:

SMS ČR od doby prvních legislativních návrhů právní úpravy společenství obcí upozorňuje, že omezující podmínky pro jeho vznik nejsou nastaveny optimálně. Vývoj po zakotvení společenství obcí do zákona v současné podobě nám dal jednoznačně za pravdu, o čemž svědčí i zpětná vazba od představitelů desítek obcí z území.

Vzhledem k pestré struktuře vzájemných vztahů v území je nutné ponechat obcím možnost tvořit společenství obcí i napříč správními obvody ORP, jedině tak v některých oblastech společenství obcí vzniknou. SMS ČR (ale i další organizace zastupující zájmy obcí) na tuto skutečnost předkladatele opakovaně upozorňuje a v tomto kontextu považuje za nepochopitelné, že změna nebyla do návrhu začleněna..

K problematice územní skladebnosti uvádíme, že její zárukou je pravidlo, že každá obec může být členem pouze jednoho společenství obcí. Společenství obcí především nejsou plnoprávnými prvky územního členění. Pro rozhodování v oblasti přenesené působnosti bude společenství poskytovat obcím kompetentní osobu, avšak rozhodovací kompetence musí bezpodmínečně zůstat na obcích.

O nesmyslnosti současného nastavení svědčí skutečnost, že některé obce v rámci něj vůbec nemohou být členem společenství obcí (např. Statutární město Brno, jehož území tvoří samostatný správní obvod ORP, nebo Český Těšín a Chotěbuz, jejichž území společně tvoří jeden správní obvod ORP), v některých správních obvodech pak může jedině vzniknout společenství obcí s několika málo členy (3-5), ačkoliv by z hlediska územního rozvoje bylo optimální vytvořit společenství početnější (např. Bohumín, Karviná, Orlová, Aš, Králíky, Nová Paka).

Proto navrhujeme, aby v § 53b zákona o obcích zůstalo pouze pravidlo, že obec může být členem pouze jednoho společenství obcí, a minimální počet členů společenství obcí stanovený na 5 obcí s nejméně 3000 obyvateli. V zájmu nalezení kompromisu pak zachováváme omezení na území kraje.

V zájmu určité stability vzniknuvších společenství obcí je legislativní řešení inspirováno § 73 odst. 5 zákona o obcích, tj. vychází se z počtu obyvatel s trvalým pobytem k 1. ledna kalendářního roku, v němž se konají volby do zastupitelstev obcí. Pokud souhrnný počet obyvatel členských obcí existujícího společenství obcí k tomu to dni poklesne pod 3000, bude postupováno podle § 53f věty druhé a třetí zákona o obcích.
ROZPOR

Doplněna další alternativní podmínka v podobě alespoň 10 členských, pokud mají alespoň 10 tisíc obyvatel s trvalým pobytem.

Úměrně tomu se sníží i limity pro více společenství obcí ve správním obvodu ORP v § 53b odst. 4 písm. a) ze 40 na 30 obcí a v písm. b) z 41 na 31 obcí.

Připomínkové místo však nadále především trvá na tom, aby bylo upuštěno od limitování společenství obcí hranicemi správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

Asociace společenství obcí

053d
1. Zakotvení orgánů společenství obcí

Domníváme se, že základní soustava orgánů společenství obcí a jejich role by měly být přímo uvedeny v zákoně o obcích.

V tomto směru vítáme zákonné ukotvení kontrolní komise coby subsidiární úpravy kontrolního orgánu. Všechna společenství obcí kontrolní komisí již nyní disponují, jedná se tedy o existující stav vycházející z dlouhodobé praxe i metodického doporučení SMO ČR a Ministerstva vnitra.

Za zásadní považujeme vytvoření kanceláře společenství obcí a pozice vedoucího kanceláře, což umožní standardizovat činnost společenství obcí a jednoznačně odlišit politické a administrativně expertní role.

Současně navrhujeme doplnění okruhu orgánů o radu jako exekutivní kolektivní orgán, přičemž rada by nebyla zřizována u společenství obcí s méně než 7 členy.
Neakceptováno

Předkladatel v tuto chvíli neuvažuje o zákonné úpravě dalších orgánů společenství obcí. Navrhovaná právní úprava již detailněji upravuje základní strukturu orgánů, zejména zakotvením kanceláře společenství obcí a kontrolní komise. Návrh vychází z obecného právního rámce (např. dosud blíže nespecifikovaného kontrolního orgánu podle zákona č. 250/2000 Sb.) a reflektuje potřeby výkonu zákonem svěřených činností.

Současně však předkladatel záměrně zachovává prostor pro flexibilní úpravu dalších orgánů ve stanovách, a to s ohledem na rozdílnou velikost, strukturu a činnost jednotlivých společenství obcí. Navržené řešení tak umožňuje přizpůsobení vnitřní organizace konkrétním podmínkám, aniž by docházelo k nadměrné rigiditě zákonné úpravy.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR

Unie zaměstnavatelských a svazů ČR

053d odst. 1
Částečně nerealizovatelné zákonné ustanovení

Požadujeme striktní vymezení orgánů zákonem (nikoliv stanovami). Společenství obcí je veřejnoprávní korporace. U takových subjektů musí jejich strukturu a pravomoci určovat zákon, nikoliv jejich vnitřní dokument (stanovy). Je to otázka právní jistoty – občan i stát musí vědět, kdo je za co odpovědný.
2. Požadujeme odstranění nejednoznačnosti v pravomocích - V textu novely se objevuje formulace „(...) nebo určené stanovami“. To je v textu regulace zcela nevhodné, protože, není jasné, o jaké orgány by mohlo jít. Není jasné, jakou by měly působnost. Hrozí kompetenční chaos mezi zákonnými orgány a těmi „stanovovými“.

3. Respektování role „Kanceláře společenství obcí“ - Návrh zákona počítá s tzv. Kanceláří společenství obcí, která má vykonávat všechnu „zbytkovou“ administrativu a správu, kterou zákon nesvěřil jinému orgánu.

Pokud již existuje návrhem definovaná Kancelář pro výkon administrativy, není důvod umožňovat vznik dalších nejasných orgánů prostřednictvím stanov. Všechny procesy by měly být buď v rukou volených zástupců (orgány společenství), nebo odborného aparátu (Kancelář). Zákon by v tomto měl být jednoznačný.

Vysvětleno

Předkladatel nepovažuje za nutné, ani vhodné, definovat veškeré orgány společenství obcí v zákoně a zásadně tak omezit charakter dobrovolnosti při definici vzájemných vztahů členských obcí.

Předmětem návrhu je vyšší míra institucionalizace společenství obcí, s nímž je spojena detailnější úprava vnitřní struktury a působnost jednotlivých orgánů společenství obcí. Úprava stabilního administrativního aparátu (kanceláře) je nutným předpokladem pro výkon veřejné moci.

Společenství obcí je však nadále především svazkem obcí, byť se speciálním postavením přiznaným mu při splnění zákonných podmínek. Zákonná úprava vybraných standardizovaných orgánů společenství obcí uvedená v § 53d zákona je úpravou speciální, subsidiárně se užije obecná úprava svazku obcí v § 49 – 53, resp. v tomto kontextu zejména ustanovení § 50, které svěřuje svazkům obcí širokou míru flexibility při úpravě vnitřní struktury ve stanovách, jež jsou jako přílohou součástí veřejnoprávní smlouvy o vytvoření svazku obcí.

Veřejnoprávní charakter svazků obcí potvrzuje ustálená judikatura s odkazem na charakter činnosti a členské základny tvořené výhradně obcemi, v případě společenství obcí tomu není jinak. Není přitom sporu o možnosti svazků obcí konstituovat své orgány ve svých stanovách. Záměrem předkladatele není takto zásadní vybočení z logiky fungování svazků obcí, jež jsou pro společenství obcí základem.

Ani v praxi se neukazuje fakultativní vznik dalších orgánů ve stanovách jako problematický. Ve společenstvích obcí s větším počtem členských obcí vzniká zpravidla Rada jako výkonný orgán. Specifické orgány jsou pak vytvářeny v souvislosti s výkonem konkrétních činností, typicky např. školské výbory pro záležitosti zřizovaných škol.

K působnosti kanceláře. Dle návrhu provádí kancelář úkony ve správním řízení nebo jiné úkony správního orgánu, stanoví-li zákon, že tyto úkony provádí společenství obcí, aniž by určoval, který jeho orgán je k nim příslušný. Tato zbytková působnost se týká výhradně správních řízení aj. správních činností. Jedná se obligatorní roli, resp. vyhrazenou působnost, kterou tedy nelze svěřit jinému orgánu. Při výkonu činností správního orgánu tedy nehrozí žádné duplicity, či nejasnost v důsledku ustanovení dalších orgánů stanovami.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Hospodářská komora ČR

053d odst. 1
Požadujeme striktní vymezení orgánů společenství obcí zákonem, a nikoli stanovami.

Odůvodnění:

Navrhované znění „(…) nebo určené stanovami“ nepovažujeme za odpovídající charakteru společenství obcí jako veřejné korporace, jejíž právní poměry, vymezení a působnost orgánů blíže upravuje zákon o obcích. Návrh novely zákona o obcích nadto upravuje působnost jednotlivých orgánů společenství obcí. Zbytková působnost orgánů společenství obcí je navíc ve smyslu ust. § 53d odst. 8 písm. c) předloženého návrhu svěřena kanceláři společenství obcí. Není proto zřejmé, o jaký orgán, případně s jakou působností by se u dalších orgánů „určených stanovami“ mohlo jednat.

Společenství obcí je veřejnoprávní korporace. U takových subjektů musí jejich strukturu a pravomoci určovat zákon, nikoli jejich vnitřní dokument (stanovy). Je to otázka právní jistoty – občan i stát musí vědět, kdo je za co odpovědný. Neexistuje tedy žádný rozumný důvod pro další stanovami určené orgány.

Vysvětleno

Viz vypořádání předchozí připomínky.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Sdružení místních samospráv ČR

053d odst. 1, 3 až 10
Navrhujeme příslušné body vyjmout z materiálu.

Odůvodnění:

Nepovažujeme za vhodné zavádět další obligatorní orgány společenství obcí (kancelář s vedoucím, kontrolní komisi) jako novou byrokratickou vrstvu. Členové společenství obcí disponují detailní znalostí o svém území a potřebách, které chtějí prostřednictvím společenství naplňovat, a narozdíl od předkladatele tak mohou sami vytvořit pro konkrétní případ optimální strukturu orgánů společenství.

ROZPOR
Zřízení kanceláře společenství obcí jako stabilního administrativního orgánu je jednou ze základních podmínek umožňujících svěřit společenství obcí výkon konkrétních agend veřejné správy.

Navrhovaná úprava současně odpovídá dosavadní praxi, kdy všechna existující společenství obcí a značná část svazků obcí tyto orgány fakticky ustavují prostřednictvím stanov.

Ustanovení kontrolní komise představuje konkretizaci obecně formulovaných povinností svazků obcí vyplývajících ze zákona o obcích a zákona č. 250/2000 Sb. Jedná se tak především o upřesnění stávajících legislativních podmínek, přičemž předkladatel tak záměrně činí jen u společenství obcí s ohledem na počáteční fázi jejich vzniku.

Zároveň je však nadále zachována flexibilita úpravy orgánů společenství obcí ve stanovách (viz vypořádání připomínek Hospodářské komory, Konfederace zaměstnavatelských svazů a Unie zaměstnavatelských svazů).

Připomínkové místo na své připomínce trvá.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

053d odst. 4 a 5
Považujeme za do budoucna klíčové legislativně ukotvit možnost přiznat společenství obcí příspěvek na výkon státní správy, pokud bude společenství obcí její výkon zákonem v budoucnu svěřen.

Akceptováno

Se zachováním § 53a odst. 4 druhé věty se počítá. Konkrétní parametry pak bude nutné nastavit v rámci zákona o státním rozpočtu.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Ministerstvo spravedlnosti

053d odst. 8 a 9
Novela do obecního zřízení zavádí funkci vedoucího kanceláře společenství obcí (§ 53d odst. 8 a 9). Z návrhu vyplývá, že vedoucí kanceláře společenství obcí je zaměstnancem společenství obcí a plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům společenství obcí. Zaměstnanec společenství obcí podílející se na výkonu působnosti svěřené zákonem nebo na základě zákona společenství obcí má postavení úředníka územního samosprávného celku. Na zaměstnance a na společenství obcí se přitom vztahují ustanovení zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o úřednících územních samosprávných celků“), obdobně.

Dle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střetu zájmů“), se pro účely zákona o střetu zájmů rozumí veřejným funkcionářem také vedoucí úředník územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, do krajského úřadu, do Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy. Za vedoucího úředníka se pro účely výše uvedeného zákona v souladu s § 2 odst. 5 zákona o úřednících územních samosprávných celků považuje úředník, který je vedoucím zaměstnancem.

Vzhledem k tomu, že se v případě vedoucího kanceláře společenství obcí zjevně jedná o vedoucího zaměstnance, který bude mít v případě, že se bude podílet na výkonu působnosti svěřené zákonem nebo na základě zákona společenství obcí, postavení úředníka územního samosprávného celku, vyvstává otázka, zda je třeba na něj nahlížet jako na vedoucího úředníka územního samosprávného celku, a tedy i veřejného funkcionáře dle § 2 odst. 2 písm. e) zákona o střetu zájmů. Žádáme proto o vyjasnění právního statusu této osoby z hlediska jejího posouzení jakožto veřejného funkcionáře ve smyslu zákona o střetu zájmů. S tím souvisí též potřeba vyjasnit, zda lze kancelář společenství obcí považovat za ekvivalent obecního úřadu, úřadu městského obvodu, úřadu městské části územně členěného statutárního města, krajského úřadu, Magistrátu hlavního města Prahy a úřadu městské části hlavního města Prahy jakožto orgánu, do něhož je daná osoba zařazená.

Pokud by byl závěr takový, že je třeba vedoucího kanceláře společenství obcí považovat za veřejného funkcionáře dle § 2 odst. 2 písm. e) zákona o střetu zájmů a že u něj může reálně nastat některá z podmínek upravených v § 2 odst. 3 téhož zákona, je třeba novelizovat v tomto smyslu též zákon o střetu zájmů – konkrétně znění § 2 odst. 2 písm. e) (doplnění této funkce a orgánu, do něhož je zařazena) a § 14a odst. 2 (doplnění nového písmena – zavedení kanceláře společenství obcí jako tzv. podpůrného/zapisujícího orgánu).
Akceptováno

Navrhujeme do § 2 odst. 2 písm. e) zákona o střetu zájmů doplnit nejen vedoucího kanceláře společenství obcí, ale obecnější formulaci „vedoucí úředník … zařazený do kanceláře společenství obcí“.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Ústecký kraj

053h
Navrhujeme tento bod upravit tak, že za § 53h odst. 4 bude doplněn odst. 5 v tomto znění:

„Společenství obcí neprodleně oznámí krajskému úřadu, který plní úkoly nadřízeného správního orgánu v přenesené působnosti, pro které obce a v jakém rozsahu, vykoná přenesenou působnost.“

Vzhledem k tomu, že krajský úřad má vykonávat funkci nadřízeného správního orgánu při výkonu přenesené působnosti, tak je nezbytně nutné, aby měl informace o tom, pro které obce a v jakém rozsahu je vykonávaná společenstvím obcí přenesená působnost. Bez těchto informací nemůže krajský úřad řádně vykonávat funkci nadřízeného správního orgánu, a to jak v oblasti metodiky, kontroly výkonu přenesené působnosti, tak i v odvolacích řízeních.
Vysvětleno

Požadovaná úprava není zapotřebí s ohledem na obecné řešení v § 52d zákona o základních registrech. Ani zákon o obcích obecně nestanoví, že by se všechny přenosy kompetencí (ať již na základě veřejnoprávních smluv či „sankční“ přenosy) měly oznamovat krajskému úřadu.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Středočeský kraj

053h
Krajský úřad vykonává při výkonu přenesené působnosti funkci nadřízeného správního orgánu. Proto je třeba, aby byl informován o tom, pro které obce a v jakém rozsahu je přenesená působnost společenstvím obcí vykonávána. Bez této informovanosti nemůže svou funkci nadřízeného správního orgánu řádně vykonávat, což se týká metodiky, kontrolu výkonu přenesené působnosti i odvolacích řízení.

Vysvětleno

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR

Unie zaměstnavatelských a svazů ČR

053h odst. 1
Rozpor navrhované změny s Ústavou a zákonem o obcích

Navrhovatel v této regulaci chce, aby společenství obcí fungovalo jako „prodloužená ruka státu“ (proto mu chce ukládat povinnosti skrze směrnice ministerstev). Ústava ale dovoluje takto úkolovat jen orgány samosprávy. Pokud společenství není orgánem samosprávy, nemůže tyto úkoly legálně plnit, ani kdyby zákon o obcích říkal opak.

Požadujeme jasné změny v nastavení návrhu, aby neodporovaly základnímu ústavnímu nastavení.

Vysvětleno
Návrh je ústavně konformní. Pro společenství obcí, ačkoliv je tvořeno výhradně obcemi, skutečně nejsou relevantní ústavní limity dle čl. 99 až 105 Ústavy. Ústavněprávním limitem výkonu státní správy společenstvím obcí, resp. svěření mu určité zákonné kompetence při výkonu veřejné moci, je tedy primárně zásada legální licence a výhrada zákona podle čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 Listiny. V těchto mezích lze výkon státní správy svěřit i jiným právnických i fyzickým osobám (např. jiným veřejnoprávním korporacím, případně i soukromoprávním osobám), pokud tak stanoví zákon. Tomu odpovídá mj. i definice správních orgánů dle správního řádu, který za ně vedle orgánů moci výkonné a orgánů územních samosprávných celků označuje dále také jiné orgány, právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy (viz § 1 správního řádu). V oblasti správního práva se tedy nejedná o nestandardní mechanismus.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Hospodářská komora ČR

053h odst. 1
Požadujeme text ustanovení § 53h odst. 1 upravit tak, aby neodporoval Ústavě.

Odůvodnění:

Předložený návrh předpokládá, že stát bude společenství obci ukládat povinnosti skrze směrnice ministerstev. Ústava ale dovoluje takto úkolovat jen orgány samosprávy. Pokud společenství není orgánem samosprávy, nemůže tyto úkoly legálně plnit, ani kdyby zákon o obcích říkal opak. Viz také naše argumentace k ust. § 53a odst. 4.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Svaz měst a obcí ČR

072

72a
Navrhujeme, aby se krácení odměn v případě souběhu funkcí nevztahovalo na neuvolněné zastupitele. Odměna neuvolněných členů zastupitelstva je již přiměřeně krácena podle koeficientů uvedených v příloze zákona. Předpokládá se, že tito zastupitelé nevykonávají svou funkci ve stejném rozsahu jako uvolnění zastupitelé, nýbrž ji kombinují s dalšími pracovními či podnikatelskými činnostmi. Stanovení výše odměny těchto neuvolněných zastupitelů by proto mělo být ponecháno plně na rozhodnutí zastupitelstva obce, které posoudí přiměřenost odměny s ohledem na případný souběh dalších funkcí a místní poměry.

Pokud by byla zachována povinnost krácení odměny, navrhujeme, aby toto krácení probíhalo automaticky dle zákona, bez nutnosti přijímat samostatná usnesení zastupitelstev jednotlivých obcí.
Částečně akceptováno

V případě souběhu funkcí na více ÚSC se navrhuje řešit pouze souběh výkonu uvolněných funkcí, kdy bude nastaven automatický mechanismus, že na plnohodnotnou odměnu bude mít nárok člen zastupitelstva jen tam, kde bude zvolen později. Současně automaticky na druhém územně samosprávném celku by pak měl odměnu ve výši maximální odměny za takovouto funkci pro neuvolněného člena zastupitelstva vycházející ze zákona. Zastupitelstva nebudou muset o ničem rozhodovat. Podrobněji viz přiložený věcný návrh řešení a zdůvodnění.
Krácení odměn v případě souběhu funkce s funkcí poslance, senátora nebo člena vlády je ponechán dle návrhu.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Karlovarský kraj

072 odst. 2

72a odst. 3
Zákon č. 128/2001 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů § 72 odst. 2 a § 72a odst. 3 doplnit viz návrh znění níže

Odůvodnění:

Z návrhu není zřejmé, jakým způsobem se bude postupovat v případě, kdy člen zastupitelstva vykonává jako neuvolněný více funkcí najednou.

Návrh nového znění:

1. V § 72 odst. 2 se věty třetí až pátá nahrazují větou, kterou navrhujeme doplnit takto: (2) Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, může obec poskytovat odměnu až do maximální výše podle § 73 odst. 2, nejvýše však do 0,4násobku výše odměny, která by za danou funkci nebo v případě více vykonávaných funkcí za nejvyšší vykonávanou funkci náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce.“.

2. Ve vkládaném § 72a odst. 3 navrhujeme doplnit jeho znění takto: (3) Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který je současně uvolněným členem zastupitelstva kraje, městské části nebo městského obvodu, může obec poskytovat odměnu až do maximální výše podle § 73 odst. 2, nejvýše však do 0,4násobku výše odměny, která by za danou funkci nebo v případě více vykonávaných funkcí za nejvyšší vykonávanou funkci náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce; to neplatí, pokud obec poskytuje odměnu podle § 72 odst. 2 věty poslední.

Tato připomínka se vztahuje i ke krajskému zřízení a zákoně o hl. m. Praze.
Akceptováno

V případě souběhu funkcí na více ÚSC se navrhuje řešit pouze souběh výkonu uvolněných funkcí. Podrobněji viz přiložený věcný návrh řešení a zdůvodnění.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Královéhradecký kraj

072a

72b
Je potřeba upozornit, že daná právní úprava nijak neřeší, pokud odměny členům zastupitelstva kraje a obce budou naprosto stejné. Je v takovémto případě úmyslem zákonodárce, aby došlo k výplatě nezkrácené výši odměn jak v rámci kraje, tak v rámci obce?

Dále se pak uvádí, že ke krácení odměn dochází i v případě neuvolněného člena zastupitelstva obce, a to poměrně složitým mechanismem (oproti stávající právní úpravě, jde tak o výraznější rozšíření okruhu krácených osob, neboť ke krácení dochází u jakéhokoli neuvolněného člena zastupitelstva, pokud je zároveň uvolněným členem zastupitelstva kraje). Navíc nejde v případě neuvolněného člena zastupitelstva, který nemá žádnou jinou funkci v rámci obce, určit onen 0,4násobek výše odměny, která by za danou funkci náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce, neboť takováto uvolněná funkce „obyčejného“ neuvolněného člena zastupitelstva obce neexistuje.

Tato připomínka se vztahuje i k obdobné úpravě v krajském zřízení.

Akceptováno

V případě souběhu funkcí na více ÚSC se navrhuje řešit pouze souběh výkonu uvolněných funkcí. Podrobněji viz přiložený věcný návrh řešení a zdůvodnění.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Českomoravská konfederace odborových svazů

072a
ČMKOS požaduje do dotčených zákonů (nový § 72a zákona o obcích; nový § 47a zákona o krajích; nový § 53a zákona o hl. m. Praze) doplnit úpravu, která výslovně stanoví, že finanční prostředky ušetřené v důsledku krácení odměn členů zastupitelstva při souběhu funkcí (podle § 72a a násl. zákona o obcích a obdobných ustanovení v ostatních zákonech) je územní samosprávný celek povinen využít výhradně k posílení personálních kapacit svého úřadu nebo k navýšení odměňování stávajících zaměstnanců (úředníků).

Předkladatel v důvodové zprávě uvádí, že dopady na rozpočty územních samosprávných celků mohou být pozitivní díky vyplácení nižších odměn v konkrétních případech souběhu funkcí. Je žádoucí, aby s ohledem na legitimní zájmy státu na personálním posílení veřejné správy byly tyto úspory systémově vázány na zkvalitňování veřejné správy.
Neakceptováno

Bylo by to v rozporu s ústavním pořádkem – nelze tímto způsobem vázat prostředky územních samosprávných celků.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Středočeský kraj

072a

72b
Právní úprava neřeší situaci, kdy budou odměny členům zastupitelstva kraje a obce stejné, což vzbuzuje otázku, zda je záměrem zákonodárce, aby došlo k výplatě nezkrácené výše odměn jak v rámci kraje, tak v rámci obce?

Akceptováno

V případě souběhu funkcí na více ÚSC se navrhuje řešit pouze souběh výkonu uvolněných funkcí.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Sdružení místních samospráv ČR

800

Přechodná ustanovení
Navrhujeme do Části první vložit přechodné ustanovení, které zní:

„Čl. II

Člen zastupitelstva, který ke dni nabytí účinnosti této části vykonává funkci poslance, senátora, člena vlády, nebo funkci uvolněného člena zastupitelstva kraje, městské části nebo městského obvodu, je povinen oznámit obci tuto skutečnost a výši odměny za výkon této funkce ke dni nabytí účinnosti této části do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti této části.“

a obdobné přechodné ustanovení s odpovídající úpravou vložit též do Částí čtvrté a páté.

Odůvodnění:

Současná nevhodná právní úprava odměňování zastupitelů při souběhu funkcí vůbec neřeší informování jednotlivých územních samosprávných celků ze strany zastupitelů o existenci souběhu. Přitom je žádoucí, aby územní samosprávné celky byly informovány i o v době nabytí účinnosti příslušných ustanovení existujících soubězích funkcí. Jako dostatečná pro zastupitele se jeví lhůta 30 dnů od nabytí účinnosti.
Neakceptováno

Prodloužení lhůty pro oznámení jiných zastávaných funkcí považujeme za nadbytečné, resp. pozdější informování by přineslo jen komplikace.

Samotné krácení některé z odměn při souběhu funkcí není podmíněno splněním informační povinnosti ze strany zastupitele, neboť vyplývá přímo ze zákona a uplatní se ode dne nabytí jeho účinnosti.

Vedle toho navrhovaný § 72b nepočítá s tím, že by byla výše odměny oznamována i v případě funkce člena vlády či zákonodárného sboru, jak to vyplývá z dikce přechodného ustanovení.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

900

Nad rámec návrhu
Nejenom v návaznosti na přijetí Hospodářské strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0 a v ní obsažená klíčová opatření směřující ke snížení roztříštěnosti zřizovatelů škol a školských zařízení, posílení role společenství obcí a revize RUD požadujeme, aby tento návrh zákona obsahoval též změnu zákona o rozpočtovém určení daní směřující k tomu, aby příjemcem daňových příjmů, které nyní směřují do rozpočtu obce podle § 4 odst. 9 (z důvodu sídla právnické osoby vykonávající činnost školy, školského výchovného a ubytovacího zařízení zajišťujícího celodenní výchovu, ubytování a stravování, střediska volného času a dětského domova zřizovaného dobrovolným svazkem obcí v této obci) mohl být přímo dobrovolný svazek obcí, který tyto školy nebo školská zařízení zřizuje.

Princip, dnes ukotvený v zákoně, kterým daňové příjmy pro zřizovatele školy na zajištění adekvátních provozních podmínek pro poskytování kvalitního vzdělání a školských služeb v jeho školách a školských zařízení v širším mikroregionu z důvodu jednodušší administrace pro stát obdrží formálně obec, v níž má právnická osoba vykonávající činnost školy či školského zařízení zřízená dobrovolným svazkem obcí formálně sídlo, není přiměřený, spravedlivý a nenaplňuje cíle, s nimiž byl parametr poměru počtu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních příslušného zřizovatele do zákona vložen.

Aktuálně platný princip představuje jednu z bariér pro výraznější posílení institucionalizované spolupráce obcí při zřizování škol a školských zařízení.
Vysvětleno

Ministerstvo vnitra se s věcným obsahem připomínky ztotožňuje. Stávající právní úprava rozpočtového určení daní sice zohledňuje existenci svazkových škol, neumožňuje však přímý transfer odpovídajících daňových příjmů na dobrovolné svazky obcí, které tyto školy fakticky zřizují a provozují. V praxi to vede ke komplikacím při nastavení finančních toků i k problémům s cash-flow.

Navrhovaná změna však přesahuje rámec předkládané novely zákona o obcích. Problematika rozpočtového určení daní náleží do právní úpravy v gesci Ministerstva financí a vyžaduje širší koncepční řešení.

Ministerstvo vnitra proto považuje připomínku za relevantní podnět pro další odbornou a meziresortní diskusi o případných změnách systému rozpočtového určení daní.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Svaz měst a obcí ČR

900

Nad rámec návrhu
Dle § 5 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění platí, že pojištění jsou účastni pouze členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni. V praxi nyní dochází k situaci, kdy při souběhu funkcí je důchodové pojištění odváděno pouze z odměny za uvolněnou funkci, která může být nižší než odměna za neuvolněnou funkci. Navrhujeme, aby se důchodové pojištění odvádělo ze všech odměn.

Vysvětleno

Jedná se o právní úpravu právního předpisu v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. Nutno projednat s tímto resortem.

Navíc v roce 2018 obdobnou záležitost posuzovala již pracovní skupina (mj. za aktivní účasti zástupců obcí a krajů). Podřazení neuvolněných členů zastupitelstva pod sociální pojištění se neukázalo jako výhodné a jako kompromis bylo dohodnuto, že MV připraví změnu právní úpravy, aby obce a kraje mohly přispívat na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění i neuvolněným členům zastupitelstva. MV požadavek splnilo a od 1.1.2024 byly takto upraveny zákony o ÚSC.

Zastupitelé mají možnost přihlásit se k účasti na důchodovém pojištění dobrovolně.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

K části druhé – Změna zákona o obecní policii
Připomínkové místo
Ustanovení

(§)
Připomínka
Návrh vypořádání

Ministerstvo financí

Obecná připomínka
S ohledem na nově definované oprávnění zřídit obecní policii společenstvím obcí navrhujeme vyjasnit postavení obecní policie ve vztahu k definici orgánu veřejné správy podle zákona o řízení a kontrole veřejných financí. V této souvislosti navrhujeme případné úpravy projednat.

Vysvětleno
Obecní policie je orgánem obce zřizovaným/zrušovaným zastupitelstvem obce v rámci samostatné působnosti obce. Obecní policie společenství obcí pak má být orgánem společenství obcí.

Orgánem veřejné správy jsou podle § 2 odst. 1 písm. n) a p) zákona o řízení a kontrole veřejných financí obec a dobrovolný svazek obcí (kterým je i společenství obcí), nikoli jejich orgány.

Pokud obecní policie nakládá s veřejnými financemi činí tak pouze s finančními/jinými prostředky obce, které podléhají kontrole. To platí i pro příjmy z pokut uložených strážníky obecní policie příkazem na místě, kdy jejich příjemcem je obec – zřizovatel obecní policie.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Českomoravská konfederace odborových svazů

1 odst. 2, 3 a 6

3 odst. 2, 3

3a odst. 3

4 odst. 2, 3
Požadujeme vysvětlení potřebnosti předmětného návrhu.

Odůvodnění:

Domníváme se, že změna legislativy upravující zřizování a fungování společných obecních policií je nadbytečná. Danou možnost lze realizovat i prostřednictvím již existujícího právního nástroje (§ 3a zákona o obecní policii č. 553/91 Sb., ve znění pozdějších předpisů), který ČMKOS považuje za dostačující a odpovídající současným potřebám.

Vysvětleno

Odkazujeme na RIA a potvrzený zájem společenství obcí i členských obcí i zřizování obecní policie touto formou – viz též doporučující připomínka Asociace společenství obcí.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

K části třetí – Změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
Připomínkové místo
Ustanovení

(§)
Připomínka
Návrh vypořádání

Úřad pro ochranu osobních údajů

Obecná připomínka
V článku III je třeba dořešit odpovědnost za průtahy, a to jak správní, tak soudní.

Odůvodnění:

Ve svobodném přístupu k informačním nyní nadřízený orgán odpovídá, i když nemá přímý vliv na průtahy, např kraj za obec, ÚOOÚ za nestátní podřízené subjekty.

V soudním řízení o ochraně osobních údajů nyní ÚOOÚ odpovídá za soudní průtahy, což je nežádoucí.

Neakceptováno
Nyní navrhovaná novelizace zákona č. 82/1998 Sb. se omezuje na téma společenství obcí, a to v návaznosti na změny v obecním zřízení.

Jiná témata, včetně problému popsaného v připomínce, je třeba řešit s gestorem zákona č. 82/1998 Sb. tedy Ministerstvem spravedlnosti.
S Ministerstvem spravedlnosti se nepodařilo nalézt shodu na řešení, které by bylo možné zapracovat do nynější novely.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

K části čtvrté – Změna krajského zřízení
Připomínkové místo
Ustanovení

(§)
Připomínka
Návrh vypořádání

Královéhradecký kraj

47 odst. 2
V daném ustanovení se uvádí, že ke krácení odměn dochází i v případě jakéhokoli neuvolněného člena zastupitelstva kraje (oproti stávající právní úpravě, jde tak o výraznější rozšíření okruhu krácených osob, neboť ke krácení dochází u jakéhokoli neuvolněného člena zastupitelstva). Navíc nejde v případě neuvolněného člena zastupitelstva, který nemá žádnou jinou funkci v rámci kraje, určit onen 0,4násobek výše odměny, která by za danou funkci náležela uvolněnému členovi zastupitelstva kraje, neboť takováto uvolněná funkce „obyčejného“ neuvolněného člena zastupitelstva kraje neexistuje.
Akceptováno.

V případě souběhu funkcí na více ÚSC se navrhuje řešit pouze souběh výkonu uvolněných funkcí.

Středočeský kraj

47 odst. 2
V tomto ustanovení je uvedeno, že ke krácení odměn dochází i v případě jakéhokoli neuvolněného člena zastupitelstva kraje, což představuje výraznější rozšíření okruhu dotčených členů zastupitelstva. Kromě toho nelze u neuvolněného člena zastupitelstva, který nevykonává v rámci kraje žádnou jinou funkci, tento 0,4 násobek výše odměny určit, neboť, neboť taková uvolněná funkce běžného neuvolněného člena zastupitelstva kraje neexistuje.

Z toho důvodu proto požadujeme vypracování metodiky k této problematice s uvedením konkrétních příkladů.
Akceptováno.

V případě souběhu funkcí na více ÚSC se navrhuje řešit pouze souběh výkonu uvolněných funkcí.

K části páté – Změna zákona o hlavním městě Praze
Připomínkové místo
Ustanovení

(§)
Připomínka
Návrh vypořádání

Ministerstvo pro místní rozvoj

18 odst. 1
písm. h)
V § 18 odst. 1 písm. h) se upravuje účast městských částí hl. m. Prahy v řízeních podle stavebního zákona, resp. se doplňuje oprávnění vystupovat jako účastník v „řízení o povolení záměru“, „řízení o nařízení odstranění stavby“ a „řízení o dodatečném povolení stavby“. Požadujeme doplnit výslovné účastenství městských částí i v řízení o vydání rámcového povolení podle stavebního zákona.

Odůvodnění:

Výčet řízení by měl odrážet všechny druhy povolovacích procesů podle stavebního zákona. Vydání rámcového povolení představuje samostatný postup. Stavební úřady by měly spolehlivě vědět, ve kterých řízeních musí s městskou částí jednat jako s účastníkem řízení, a ve kterých nikoliv.
Akceptováno

K části šesté – Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje
Připomínkové místo
Ustanovení

(§)
Připomínka
Návrh vypořádání

Ministerstvo pro místní rozvoj

000

Obecná připomínka
Požadujeme část šestou čl. VI zrušit a předmětná ustanovení (tj. body 1 a 2, jimž se navrhují vložit nové § 13a a 14 odst. 6 do zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje) začlenit do zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a to do části upravující společenství obcí, zejména navázáním na stávající úpravu strategie rozvoje společenství obcí v obecním zřízení.

Odůvodnění:

Předmětná ustanovení by měla být věcně a systematicky začleněna do zákona o obcích z těchto důvodů:

1.
Strategie rozvoje společenství obcí je již dnes koncepčně ukotvena v zákoně o obcích. Rovněž předkladatel návrhu novely uvádí, že „obecné zakotvení“ a schvalování má zůstat v obecním zřízení. Rozdělení jedné regulace mezi dva předpisy by vedlo ke zbytečné roztříštěnosti právní úpravy. Z pohledu právní jistoty adresátů normy (především obcí a společenství obcí) je vhodné, aby obsah, účel, vazby a povinnosti spojené se strategií byly soustředěny v jednom „zřizovacím“ předpisu, tj. v zákoně o obcích.

2.
Věcný obsah předmětných ustanovení míří primárně na vymezení úkolů a vnitřní činnosti společenství obcí. Navrhovaný § 14 odst. 6 ukládá společenství obcí soubor povinností (např. analyzovat rozvoj území, schvalovat a realizovat strategii, koordinovat aktivity, doporučovat opatření, spolupracovat s krajem a dalšími společenstvími obcí). To jsou typově povinnosti definující „co společenství obcí dělá“ a jak jedná jako veřejnoprávní korporace. Takové vymezení by mělo být součástí úpravy společenství obcí v zákoně o obcích, nikoli vloženo do „sektorového“ předpisu upravujícího regionální politiku.

3.
Záměr posílení role společenství obcí v regionálním rozvoji lze aktuálně naplnit i bez vkládání nové regulace do zákona o podpoře regionálního rozvoje v současné době. Důvodová zpráva i RIA uvádějí, že cílem návrhu je doplnit roli společenství obcí do rámce regionálního rozvoje a upravit strategické plánování na mikroregionální úrovni. Tohoto cíle je však možné dosáhnout systematicky čistěji, a to doplněním obsahových náležitostí strategie a souvisejících povinností přímo do zákona o obcích. V případě nutnosti vložení předmětných ustanovení do zákona o podpoře regionálního rozvoje budou tato ustanovení do dotčeného zákona vložena až v rámci jeho novely, kterou připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj jako gestor zákona.
Akceptováno částečně
Úprava strategie rozvoje společenství obcí (navrhovaný § 13a) byla z návrhu vypuštěna, změna § 14 odst. 6 v návrhu zůstává.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Sdružení místních samospráv ČR

000

Obecná připomínka
Požadujeme, aby předmětná část zněla:

„1.
Za § 15 se vkládá nový § 16, který včetně poznámek pod čarou č. 22 až 26 zní:
‚§ 16

Ministerstvo

a) koordinuje

1. komunitně vedený místní rozvoj22), který realizují místní akční skupiny23) na základě strategie komunitně vedeného místního rozvoje24),

2. integrované územní investice, jejichž prostřednictvím jsou realizovány udržitelné městské strategie18) a územní strategie25),

b) zpracovává Plán spravedlivé územní transformace26) a koordinuje a pravidelně sleduje naplňování cílů stanovených v tomto plánu.

_________

22) Čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, v platném znění.

23) Čl. 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060, v platném znění.

24) Čl. 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060, v platném znění.

25) Čl. 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060, v platném znění.

26) Čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci, v platném znění.

2.
V § 16 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:

‚c) stanovuje závazné standardy místních akčních skupin ustanovených v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie23) pro potřeby realizace strategie komunitně vedeného místního rozvoje,

d) vede evidenci místních akčních skupin splňujících standardy místních akčních skupin včetně vymezení území jejich působnosti v souladu se strategií komunitně vedeného místního rozvoje a dalšími řídicími akty v oblasti podpory podle § 17a odst. 5; evidence místních akčních skupin splňujících standardy podle § 17h je vedena podle § 17e.‘.

3.
Za § 17f se vkládají nové § 17g a 17h, které včetně nadpisů znějí:

‚§ 17g

Místní akční skupina

(1) Místní akční skupina je samosprávným společenstvím fyzických a právnických osob, které je založeno zejména za účelem

a) spolupráce na všestranném rozvoji území působnosti místní akční skupiny,

b) realizace strategie komunitně vedeného místního rozvoje s využitím iniciativy komunitně vedeného místního rozvoje22),

c) aktivizace a podpory zapojování místních osob a komunit v oblasti místního rozvoje.

(2) Území působnosti místní akční skupiny je geografický prostor vymezený územími obcí, které schválily zařazení území obce do území působnosti příslušné místní akční skupiny. Obce, které schválily zařazení svého území do území působnosti příslušné místní akční skupiny, nemusí být zároveň jejími členy. Na území obce může působit pouze jedna místní akční skupina.

(3) Obec může prostřednictvím zaměstnance místní akční skupiny, jejíž je členem, zajišťovat výkon správních činností za podmínek upravených stanovami místní akční skupiny a na základě dohody mezi místní akční skupinou a členskou obcí. Prostřednictvím zaměstnance místní akční skupiny nemůže obec zajišťovat výkon přenesené působnosti svěřené obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a výkon přenesené působnosti podle volebních zákonů.

(4) Zaměstnanec místní akční skupiny vykonávající správní činnosti podle odstavce 3 má postavení úředníka územního samosprávného celku zařazeného do obecního úřadu. Oprávnění stanovit a ukládat zaměstnanci místní akční skupiny pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci a dávat mu k tomu účelu závazné pokyny má v rozsahu stanoveném podle odstavce 1 tajemník obecního úřadu; ostatní práva a povinnosti zaměstnavatele vykonává vůči tomuto zaměstnanci místní akční skupina. Na zaměstnance a na místní akční skupiny se při tom vztahují ustanovení zákona o úřednících územních samosprávných celků obdobně.

§ 17h

Standardy místních akčních skupin

(1) Místní akční skupina splňuje standardy, jestliže

a) se jedná o spolek, ústav nebo obecně prospěšnou společnost,

b) podíl veřejnoprávních korporací a právnických osob, ve kterých mají veřejnoprávní korporace nadpoloviční podíl, je menší než 50 % jejích členů,

c) má vedle nejvyššího orgánu a kolektivního statutárního orgánu také alespoň kontrolní orgán a orgán, který provádí hodnocení projektů na základě stanovených kritérií,

d) má sídlo v území působnosti místní akční skupiny a

e) její členové mají v území působnosti místní akční skupiny bydliště, sídlo nebo provozovnu nebo na daném území profesně působí.

(2) Další standardy místních akčních skupin může stanovit Ministerstvo v souladu s § 17a odst. 2.

(3) Místní akční skupina musí splňovat standardy podle odstavců 1 a 2 po dobu platnosti příslušné strategie komunitně vedeného místního rozvoje a hlásit změny skutečností podstatných pro plnění těchto standardů Ministerstvu.

(4) Při splnění a dodržování standardů podle odstavců 1 a 2 se místní akční skupina může podílet na výběru projektů k podpoře a dalších činnostech stanovených poskytovatelem dotace.‘.“

Odůvodnění:

Místní akční skupiny (MAS) jsou v kontextu zákona o podpoře regionálního rozvoje odbornou veřejností považovány za vhodnější subjekt pro vykonávání regionálního rozvoje než společenství obcí (SO) především proto, že integrují širší spektrum aktérů (nejen veřejný sektor, ale i subjekty soukromého sektoru), využívají metodu komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD) a zaměřují se na partnerství veřejného, podnikatelského sektoru a neziskového sektoru. MAS jsou etablovaný nástroj regionální a kohezní politiky EU mimo jiné hlavně z důvodu jejich funkční územní působnosti, ve které MAS na rozdíl od SO nejsou omezeny hranicemi ORP ani počtem obcí na území MAS (území působnosti MAS má 10 000 až 100 000 obyvatel a města s max. 25 000 obyvateli).

Hlavní důvody pro včlenění MAS do zákona o podpoře regionálního rozvoje:
· Partnerství veřejného, soukromého sektoru a neziskového sektoru: MAS nejsou tvořeny pouze obcemi, ale jsou partnerstvím zástupců veřejného sektoru (např. obce, školy), podnikatelských subjektů (fyzické i právnické osoby) a neziskových organizací (NNO). To zajišťuje komplexnější přístup k rozvoji území, který není omezen pouze na zájmy samospráv. Regionální a kohezní politika nejde nikdy dělat správně a komplexně pouze jedním sektorem.

· Metoda CLLD (Komunitně vedený místní rozvoj): MAS fungují na principu zdola-nahoru (bottom-up), což znamená, že místní komunity samy definují své potřeby a priority, na rozdíl od často top-down přístupů, které jsou nyní uplatňovány u zřizování a řízení u společenství obcí. CLLD je jedním z integrovaných nástrojů programových období EU pro cílenou podporu územního rozvoje z fondů EU a je realizovaný prostřednictvím MAS. Tento integrovaný nástroj umí propojit různé typy intervencí a fondů a díky tomu získat výrazné synergické efekty.

· Efektivita a znalost území: MAS mají detailní znalost místních podmínek a potenciálu, což umožňuje lépe zacílit podporu a investice než v případě plošných opatření. Společenství obcí nemají ani znalost, ani strategie, ani vyškolený personál s dlouholetými zkušenostmi a vůbec nemají komplexní přístup.

· Finanční a projektové zaměření: MAS jsou úzce propojeny s evropskými fondy (LEADER/CLLD) a jsou efektivní při administraci menších projektů, které podporují lokální podnikání, vzdělávání, podporu malých obcí, malých podniků, farmářů, neziskovek a rozvoj venkova. Jsou také ukotveny v evropské legislativě, zatímco společenství je nápad, který se prozatím nikde v EU více neosvědčil a tím pádem ani není v legislativě EU.

· Pokrytí území: MAS pokrývají celkem 6035 obcí na 93 % území ČR a více než 98 % území venkova (obce do 25 tis. obyvatel). Jde tedy o plošný nástroj. SO pokrývají jen malý zlomek území ČR, proto nejsou vhodné pro regionální rozvoj.

· Koncepční ukotvení: Návrhy novely zákona o podpoře regionálního rozvoje by měl usilovat o jasné ukotvení MAS jako aktéra v regionálním rozvoji, což jim dává jistotu pro dlouhodobé plánování a činnost. U SO roli v regionálním rozvoji vůbec nevidíme a chápeme jeho využití v oblasti výkonu agend státní správy.

· MAS v roli partnera orgánů veřejné správy a vybudovaná implementační kapacita MAS: MAS se v praxi opakovaně osvědčily jako funkční článek mezi státem a kraji na jedné straně a obcemi, občany a místními aktéry na straně druhé, zejména tam, kde je potřeba plošně a rychle zajistit informování, metodickou podporu a praktickou pomoc v terénu. Vedle dlouhodobé role v CLLD a LEADER MAS plnily a plní v řadě území také další úkoly veřejného zájmu, například:

· podporu domácností po celé ČR v programech typu NZÚ Light,

· koordinaci místního akčního plánování rozvoje vzdělávání prostřednictvím projektů MAP),

· pomoc při řešení mimořádných událostí v souvislosti s povodněmi v září 2024 a související podpora samospráv v rámci žádostí o dotaci z programu Živel

· zpracování a participace při tvorbě a aktualizacích komunitních plánů sociálních služeb,

· podporu rozvoje komunitní energetiky či spolupráce na destinačním managementu v cestovním ruchu.

Tato šíře zkušeností ukazuje, že MAS disponují kombinací místní důvěry, sítě partnerů, projektového know how a stabilní personální kapacity, kterou jiné nově vznikající struktury v území zpravidla nemají. Zakotvení MAS v zákoně proto posiluje schopnost státu realizovat regionální politiku efektivně, koordinovaně a s menší administrativní zátěží pro obce i občany.

Společenství obcí mohou hrát roli v dobrovolné spolupráci obcí, avšak prozatím jde až na vyjímky o nákladný, nepříliš funkční a neuniverzální mezičlánek mezi obcí a ORP (k důvodům tohoto stavu viz. např. připomínka týkající se podmínek pro vznik SO). Naproti tomu MAS poskytují širokou platformu pro inovace v regionu a komunitní rozvoj celého regionu, který je plánován zdola, komplexně a dlouhodobě. CLLD vychází z 35 let dobrých zkušeností a také z EU legislativy a zakomponování do regionálního rozvoje prostřednictvím zákona je jen dalším logickým krokem. Smysl MAS a metody LEADER/CLLD také ukazuje zájem států, které nejsou členy EU o zkoušení a zavádění těchto prvků do agendy regionálního rozvoje.
Neakceptováno
K požadavku legislativní úpravy místních akčních skupin a jejich role, upozorňuje MV připomínkové místo na schválený Plán legislativních prací vlády na zbývající část roku 2026 a Výhled legislativních prací vlády na léta 2027 až 2029 (č.j. 1234-2026-UVCR), v němž Ministerstvo pro místní rozvoj předpokládá v I. čtvrtletí roku 2027 návrh novely zákona o podpoře regionálního rozvoje upravující právě legislativní definici a postavení místních akčních skupin. Úprava navržená připomínkovým místem tak nesouvisí s řešenou problematikou.

Zároveň Ministerstvo vnitra ani do budoucna nepočítá, že by výkon veřejné správy na místní úrovni měly zajišťovat neziskové organizace v podobě místních akčních skupin. Je vyhrazen obcím či veřejnoprávním korporacím, které si obce pro tento účel vytvářejí. Zaměstnanci neziskových organizací nemohou nabývat postavení úředníků územních samospráv.

MV se zároveň ohrazuje ohledně argumentace o nákladnosti či účelnosti společenství obcí. Většina společenství obcí, která vznikla proměnou z víceúčelového svazku obcí, zajišťuje široké spektrum služeb s různými zdroji financování. Za relativně krátkou dobu účinnosti zákona vzniklo již 56 společenství obcí v 52 správních obvodech (25 %) ORP, trend je narůstající.

V případě MAS však jednoznačně dominují pouze jednostranné transfery z fondů EU, což odpovídá jejich účelu. Jedná se o fakultativní nástroj, který mohou na základě svého uvážení využívat členské státy pro distribuci části evropských fondů.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Moravskoslezský kraj

000

Obecná připomínka
Máme rovněž obavy, aby nedošlo k překryvu kompetencí společenství obcí s dalšími nástroji řízení regionálního rozvoje, například s Integrovanými teritoriálními investicemi (ITI) či plánováním na úrovni kraje. Proto je nezbytné, aby role společenství obcí byla explicitně vymezena ve vztahu k těmto subjektům, aby byla zajištěna koordinace, právní jasnost a předcházení konfliktům kompetencí mezi jednotlivými aktéry regionální politiky. Nová úroveň veřejné správy může znamenat fragmentaci území a nekoordinaci aktérů. Hrozí, že vznikne pouze další aparát, který bude tvořit strategie, aniž by efektivně naplňoval rozvojové cíle kraje nebo sátu, a tím se sníží praktická účinnost regionálního plánování.

Vysvětleno
Navrhovaná úprava nezakládá novou úroveň veřejné správy ani konkurenční kompetence vůči krajům či nástrojům typu ITI. Společenství obcí plní koordinační roli na mikroregionální úrovni a nepřebírá působnost jiných aktérů regionální politiky. Návrh současně obsahuje explicitní vazbu na nadřazené strategické dokumenty, když stanoví, že strategie rozvoje společenství obcí zohledňuje Strategii regionálního rozvoje a strategii rozvoje územního obvodu kraje. Tím je zajištěna věcná i hierarchická koordinace a eliminováno riziko překryvů či rozporů. Cílem úpravy je naopak posílení provázanosti a koordinace strategického plánování, nikoli jeho fragmentace.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Ústecký kraj

013a
Navrhujeme v rámci schvalování novely zajistit, aby provázanost mezi nově definovanými strategiemi rozvoje společenství obcí a stávajícími strategiemi rozvoje územních obvodů krajů byla v praxi metodicky jednoznačná a nevedla k duplicitám výkonu agendy a při čerpání podpor.

Jde o zpřesnění kompetencí, metodik a prováděcí praxe mezi strategiemi rozvoje společenství obcí a územních obvodů krajů. Hierarchie obou útvarů je v materiálu popsána dostatečně, ale vidíme riziko v praktickém prováděcím procesu s oběma typy strategií.

Vysvětleno
Navrhovaná úprava stanoví jasnou vazbu strategie rozvoje společenství obcí na nadřazené strategické dokumenty, když ukládá zohledňovat Strategii regionálního rozvoje i strategii rozvoje územního obvodu kraje. Tím je zajištěna věcná i hierarchická provázanost a minimalizováno riziko duplicit či rozporů. Role společenství obcí je současně koncipována jako koordinační na mikroregionální úrovni, nikoli jako paralelní k úrovni kraje, což vylučuje překryv kompetencí při realizaci rozvojových aktivit i čerpání podpory. Otázky metodického vedení a aplikační praxe budou standardně řešeny prostřednictvím metodické činnosti ministerstva.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Středočeský kraj

013a

14 odst. 6
V ČR vzniká v současné době na různých úrovních velké množství strategií, které řeší rozvoj území a jejich koordinace již není možná, proto nesouhlasíme s tím, aby byly vytvářeny další strategické dokumenty. Vedlo by to k chaotické situaci a znemožňovalo rozvoj území krajů koordinovaně řídit. Z toho důvodu proto žádáme tuto část návrhu vypustit.

Neakceptováno
Návrhem nedochází k vytváření nové strategie, nýbrž pouze k zasazení již existujícího institutu povinně zpracovávané strategie rozvoje společenství obcí podle § 53a odst. 3 zákona o obcích, kterou společenství obcí ze zákona zpracovává v rámci realizace své zákonné kompetence strategického rozvoje svého území (resp. území svých členských obcí), do celkové struktury strategií rozvoje území podle zákona o podpoře regionálního rozvoje, a tedy systémové ukotvení tohoto institutu. Zasazení strategie rozvoje společenství obcí do zákona o podpoře regionálního rozvoje, resp. úprava její struktury a vazeb na další strategie v rámci tohoto zákona, se navrhuje obdobně jako je tomu v případě Strategie rozvoje územního obvodu kraje v ustanovení § 12 zákona 248/2000 Sb. realizující povinnost kraje podle § 35 odst. 2 písm. d) zákona č. 129/2000 Sb. o krajích. Navrhovaná úprava tak povede naopak k vyšší míře koherence strategických dokumentů a koordinace strategického rozvoje území.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Středočeský kraj

013a
Navrhujeme zajistit, aby provázanost mezi nově definovanými strategiemi rozvoje společenství obcí a stávajícími strategiemi rozvoje územních obvodů krajů byla metodicky jednoznačná a nemohla vést k duplicitám výkonu agend a při čerpání podpor, což by mohlo vést k problémům při jejich praktické realizaci.

Vysvětleno
Právě provázanost strategických cílů a obsahu strategie rozvoje společenství obcí (definované již dnes v zákoně o obcích) s republikovou Strategií regionálního rozvoje a příslušnou strategií rozvoje územního obvodu kraje je cílem navrhované novelizace zákona o podpoře regionálního rozvoje.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Moravskoslezský kraj

013a odst. 2 písm. c)
Navrhujeme v toto ustanovení, aby strategie rozvoje společenství byla povinně v souladu s republikovými i krajskými prioritami a cíli rozvoje.

Odůvodnění:

Primárním důvodem je zajištění struktury, provázanosti a závaznosti jednotlivých stupňů těchto strategických dokumentů.

Pouhé zohlednění strategických dokumentů společenstvím obcí by mohlo vést k přijímání rozhodnutí, která nejsou koherentní s cíli rozvoje státu nebo kraje, a tím ohrozit efektivní koordinaci regionální politiky.

Neakceptováno
Cílem úpravy je právě dosáhnout provázanosti strategických cílů a obsahu strategie rozvoje společenství obcí (definované již dnes v zákoně o obcích) s republikovou Strategií regionálního rozvoje a příslušnou strategií rozvoje územního obvodu kraje. Zároveň je však potřeba respektovat autonomní postavení jednotlivých aktérů. Strategie rozvoje společenství obcí bude vycházet z Programů rozvoje obcí, které si obce a města vytvářejí pro naplnění své samosprávné funkce. Tvorba strategie rozvoje územního obvodu kraje pak vyplývá z koordinační role kraje dle § 35 odst. 2) písm. d), kde je zastupitelstvu vyhrazeno „koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat strategie rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění“. Tj. v její strategii se promítají jak vlastní cíle a potřeby kraje, tak i dalších územních aktérů, včetně obcí a jimi vytvářených společenství obcí.
Zároveň upozorňujeme, že navrhovaný § 13a upravující obsahové náležitosti strategie rozvoje společenství obcí bylo vypuštěn.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Pardubický kraj

013a, 14 odst. 6
S ohledem na skutečnost, že na území ČR vznikají stovky strategií, které se zaobírají rozvojem území a již v současné situaci je jejich koordinace nemožná (na území kraje vznikají strategie rozvoje kraje, MAS, ITI, rozvojové dokumenty jednotlivých měst a obcí atd.) nesouhlasíme s vytvářením dalších strategických dokumentů. Tento krok přispěje pouze k dalšímu chaosu a nemožnosti koordinovaně řídit rozvoj území krajů/ČR. Požadujeme tuto část návrhu vypustit.

Akceptováno částečně
Po dohodě s Ministerstvem pro místní rozvoj byl navrhovaný § 13a upravující obsahové náležitosti strategie rozvoje společenství obcí vypuštěn.

Doplnění společenství obcí do soustavy subjektů činných v oblasti regionálního rozvoje v § 14 v návrhu zůstane.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Olomoucký kraj

014 odst. 6
Navrhujeme vypustit z § 14 odst. 6 písm. d) a e).

Odůvodnění:

Navrhované znění představuje nevhodné zasahování do vztahů mezi obcemi a krajem.

Ustanovení § 14 odst. 6 písm. d) a e) ukládá společenství obcí:

· „doporučovat opatření pro realizaci priorit kraje“ a

· „spolupracovat při přípravě a realizaci krajské strategie“.

Tato formulace zakládá asymetrický vztah, který není typický pro územní samosprávu. Kraj má být garantem strategického řízení rozvoje svého území, nikoli přijímat závazná doporučení od dobrovolného sdružení obcí bez právní subjektivity ve veřejné správě.

Navrhované znění představuje nesystematickou úpravu – obcházení působností obcí a kraje.

Strategické plánování na úrovni:

· obcí zajišťuje územní plánování a jejich vlastní strategie,

· kraje zajišťuje Strategie rozvoje územního obvodu kraje,

· státu Strategie regionálního rozvoje.

Vkládání nové koncepční roviny mezi obec a kraj je nesystémové, neboť:

· nevyplývá z žádné identifikované potřeby,

· nekoresponduje s dosavadní koncepcí regionální politiky,

· zasahuje do kompetenčního rámce již existujících nástrojů.

Nepřiměřené rozšíření zákonných povinností bez odpovídajícího finančního a personálního dopadu.

Návrh neobsahuje:

· finanční zajištění na tvorbu strategie,

· posouzení dopadů na menší obce, které mají omezené kapacity,

· analýzu zátěže administrativy společenství obcí.

Dle § 2 zákona č. 248/2000 Sb. má stát podporovat regionální rozvoj, nikoli ukládat další povinnosti bez finančního krytí.

Zohlednění republikových priorit a cílů regionální politiky stanovené Strategií regionálního rozvoje ČR je dostatečně zohledněno ve strategiích rozvoje krajů. Příprava a realizace regionální politiky ČR je dostatečná zapojením 13 krajských samospráv.

Typologie území ve Strategii regionálního rozvoje ČR neuvažuje s typem území, společenství obcí. Rovněž územně analytické podklady jsou zajištěny pro typ území obce a ORP.

Krajské strategie rozvoje jsou připravovány i vyhodnocovány ve spolupráci s partnery v území krajů. Soulad s cíli a prioritami v území krajů je zajištěn SEA hodnocením vlivů na životní prostředí, které je pro krajské strategie povinné. Krajské strategie jsou ideálním prvkem plánování regionálního rozvoje i pro zahrnutí všech území v ČR do krajských samospráv, kdežto společenství obcí jsou zakládány na dobrovolné bázi, nejsou ustaveny na celém území ČR a nejsou tak do plánování regionálního rozvoje zahrnuty všechny územní vazby.

Zpracování stejně obsáhlých strategií rozvoje společenství obcí jako jsou krajské strategie je neefektivním prvkem v plánování regionálního rozvoje

Vysvětleno
Vytváření strategie rozvoje územního obvodu kraje vyplývá z koordinační role kraje dle § 35 odst. 2. písm. d), kde je zastupitelstvu vyhrazeno „koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat strategie rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění“. Ve strategii rozvoje územního obvodu kraje se promítají jak vlastní cíle a potřeby kraje, tak i dalších územních aktérů, včetně obcí a jimi vytvářených společenství obcí. Cílem je tak zohlednění potřeb obcí prostřednictvím jimi vytvářeného společenství obcí do výše uvedené strategie.

Úprava nepřináší aktérům žádné dodatečné náklady, neboť již nyní kraje v souvislosti s přípravou a naplňováním strategie rozvoje územního obvodu kraje mají nastaveny komunikační a koordinační mechanismy pro zapojení územních aktérů.

Vedle toho podobnou roli plní i regionální stálé konference vytvářené na úrovni všech krajů, které finančně podporuje MMR z fondů EU.

Návrhem nedochází k vytváření nové strategie, nýbrž pouze k zasazení již existujícího institutu povinně zpracovávané strategie rozvoje společenství obcí podle § 53a odst. 3 zákona o obcích, kterou společenství obcí ze zákona zpracovává v rámci realizace své zákonné kompetence strategického rozvoje svého území (resp. území svých členských obcí), do celkové struktury strategií rozvoje území podle zákona o podpoře regionálního rozvoje, a tedy systémové ukotvení tohoto institutu. Rozhodně se nejedná o nějakou konkurenci krajského dokumentu.

Společenství obcí, která by měla výhledově vykrýt celý funkční mikroregion (správní obvod ORP) by mohla být v koordinaci s krajem zodpovědná za realizaci regionální politiky zaměřené na hospodářsky a sociálně ohrožené (mikro)regiony (regiony příležitostí), vymezené správním obvodem ORP, a na rozvoj mikroregionálních center a jejich zázemí.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Středočeský kraj
014 odst. 6
Společenství obcí návrh nově přiznává „doporučovat opatření pro realizaci priorit kraje“ a „spolupracovat při přípravě a realizaci krajské strategie“, což do působnosti a odpovědnosti obcí a krajů nesystémově zasahuje. Takovéto ustanovení v rámci systému veřejné správy v oblasti strategického plánování vztahy a postavení obcí a krajů zásadně narušuje, s čímž nelze souhlasit.
Vysvětleno

Viz připomínky Pardubického a Olomouckého kraje.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

K části deváté – Změna zákoníku práce
Připomínkové místo
Ustanovení

(§)
Připomínka
Návrh vypořádání

Svaz měst a obcí ČR

Obecná připomínka
Vzhledem k dlouhodobě nefunkčnímu systému platových tabulek, který neodpovídá skutečným potřebám, navrhujeme, aby zaměstnanci společenství obcí byli i nadále odměňováni ve mzdovém režimu, s tím, že jejich mzda bude minimálně ve výši odpovídající zaručenému platu. Tento režim společenství obcí umožní flexibilněji stanovit výši mzdy na základě náročnosti práce, rozsahu povinností a místních podmínek. Mzdový režim je v tomto případě klíčový pro zachování konkurenceschopnosti, motivace a stabilního personálního zajištění společenství obcí.

Neakceptováno
Ze systémového hlediska (platem jsou odměňováni zaměstnanci placení z veřejných prostředků – v širokém slova smyslu) není důvod, aby byl zachován stav, kdy společenství obcí i DSO vůbec jsou ve mzdovém režimu.

Připomínáme, že dle § 109 odst. 3 písm. d) zákoníku práce jsou v platovém režimu např. i zaměstnanci příspěvkových organizací zřízeních DSO.

Proto bylo vyhověno připomínce MPSV a do platového režimu výslovně zařazena všechna DSO, nejen ta, která mají postavení společenství obcí.

Zároveň MPSV pracuje na novele zákoníku práce, v jejímž rámci má být řešena flexibilita odměňování ve veřejné sféře.
Připomínkové místo změnilo připomínku na doporučující.

Sdružení místních samospráv ČR

Obecná připomínka
Vítáme, že předkladatel má zájem řešit nerovnost v odměňování zaměstnanců ve veřejném sektoru. Navrženým řešením však vzniknou nové nerovnosti mezi obcí a společenstvím obcí na jedné straně a standardními dobrovolnými svazky obcí a místními akčními skupinami na straně druhé.

Preferujeme proto opačný přístup – přesun územních samosprávných celků i společenství obcí do mzdového režimu s tím, že platové tarify pro ně mohou být vodítkem pro odměňování zaměstnanců nebo nepodkročitelným mzdovým minimem.

Odůvodnění:

Společenství obcí bude v území, kde vznikne, vykonávat i činnosti, které jinde vykonává standardní dobrovolný svazek obcí nebo místní akční skupina. Podřazení společenství obcí pod platový režim přinese nedůvodnou nerovnost mezi zaměstnanci těchto právnických osob – např. dotační manažer, řidič senior taxi nebo pracovník údržby veřejné zeleně zaměstnaní ve společenství obcí budou v platovém režimu, zatímco stejní zaměstnanci zaměstnaní ve standardním dobrovolném svazku obcí budou v mzdovém režimu.

Z důvodu žádoucí vyšší flexibility odměňování zaměstnanců v územní samosprávě považujeme za optimální přesunout územní samosprávné celky i společenství obcí do mzdového režimu, v němž jsou standardní dobrovolné svazky a místní akční skupiny.
ROZPOR
Ze systémového hlediska (platem jsou odměňováni zaměstnanci placení z veřejných prostředků – v širokém slova smyslu) není důvod, aby byl zachován stav, kdy společenství obcí i DSO vůbec jsou ve mzdovém režimu.

Připomínáme, že dle § 109 odst. 3 písm. d) zákoníku práce jsou v platovém režimu např. i zaměstnanci příspěvkových organizací zřízeních DSO.

Proto bylo vyhověno připomínce MPSV a do platového režimu výslovně zařazena všechna DSO, nejen ta, která mají postavení společenství obcí.

Zároveň MPSV pracuje na novele zákoníku práce, v jejímž rámci má být řešena flexibilita odměňování ve veřejné sféře.

Připomínkové místo na připomínce trvá.

Ministerstvo práce a sociálních věcí

109 odst. 3

303 odst. 1
Do výčtu zaměstnavatelů odměňujících zaměstnance v pracovním poměru za výkon práce platem se navrhuje zařadit společenství obcí. Zaměstnanci společenství obcí jsou dosud nesystematicky odměňováni mzdou, byť prostředky na odměňování těchto zaměstnanců pocházejí z veřejných rozpočtů. Tento návrh je tedy z pohledu MPSV smysluplný. Nicméně společenství obcí jsou druhem svazků obcí, přičemž návrh ponechává nesystémové odměňování zaměstnanců svazků obcí mzdou, byť i zaměstnanci svazků obcí v pracovním poměru jsou odměňováni za vykonanou práci z prostředků pocházejících z veřejných rozpočtů, pro jejich vynětí z platové sféry není dán relevantní důvod.

Vzhledem k uvedenému navrhujeme, aby v bodech v této části zákona bylo společenství obcí nahrazeno svazkem obcí.

Akceptováno

Platový režim rozšířen i na DSO.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

K části desáté – Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů

Připomínkové místo
Ustanovení

(§)
Připomínka
Návrh vypořádání

Digitální a informační agentura

Obecná připomínka
Podle návrhu novely zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, se stávající společenství obcí (nikoliv svazky obcí) dnem nabytí účinnosti této novely stanou OVM. Dle přechodného ustanovení DIA změní ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. 1. 1. 2027) typ datové schránky zřízené společenstvím obcí na datovou schránku orgánu veřejné moci.

V rámci tohoto návrhu požadujeme po předkladateli zodpovězení těchto dotazů:

a) Je tomu tak, že všechna současná společenství obcí budou transformována podle navržené právní úpravy na „nová“ společenství obcí se statusem OVM?

b) V opačném případě platí, že si společenství obcí může zvolit nebýt OVM?

V případě, že by všechna současná společenství obcí podle návrhu zákona nebyla transformována na společenství obcí se statusem OVM, bude nezbytné upravit informační systém základního registru osob (ROS) a navazujících systémů tak, aby došlo k rozlišení těchto společenství obcí podle stávající a navržené legislativy. Uvedené úpravy by si následně vyžádaly další náklady nejen na úpravu systémů na straně DIA, ale i na straně všech OVM, které data z ROS čerpají.

Žádáme proto o vyjádření předkladatele, které povede k určení dalšího postupu při úpravách informačních systémů na straně DIA.
Vysvětleno.

Všechna společenství obcí budou ze zákona orgánem veřejné moci. Tato úprava je navržena proto, aby nebylo o tomto statusu pochyb, resp. aby tento status nebyl vázán na konkrétní okolnosti a rozsah kompetencí vykonávaných konkrétním společenstvím obcí (na základě dohody s členskými obcemi). Vyjma změny typu datové schránky tedy nebude třeba žádné další úpravy ROS.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Digitální a informační agentura

Obecná připomínka
Předložená novela zákona navrhuje v Čl. XI prostřednictvím § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., rozšířit taxativní výčet subjektů, které jsou chápány pro potřeby tohoto zákona jako OVM. Zároveň se navrhuje v Čl. XII stanovit prostřednictvím přechodného ustanovení zákona, že typ datové schránky zřízený společenstvím obcí (právnická osoba) se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2027) mění na datovou schránku orgánu veřejné moci.

Správce ISDS si dovoluje upozornit, že zřízení datové schránky orgánu veřejné moci již dnes probíhá plně automatizovaným systémovým procesem dle § 6 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., resp. čerpáním referenčních údajů ze základních registrů dle § 5 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb. Požadavek na zřízení nové datové schránky orgánu veřejné moci, nebo transformace stávající datové schránky právnické osoby (společenství obcí) na typ datové schránky orgánu veřejné moci je u konkrétního subjektu (společenství obcí) nebo jeho souhrnné kategorie podmíněn ohlášením působnosti v RPP, jakožto i zápisem do rejstříku orgánu veřejné moci. Zřízení datové schránky orgánu veřejné moci společenstvím obcí, nebo transformace stávající datové schránky typu právnické osoby na typ datové schránky orgánu veřejné moci je proto již dnes plně zajištěno (při splnění všech rejstříkových náležitostí), aniž by bylo nutné z pohledu zákona č. 300/2008 Sb. cokoli měnit, nebo správce ISDS o patřičný úkon žádat. Načasování změny zároveň nelze formou přechodného ustanovení uložit správci ISDS s určením pevného data, pokud tyto skutečnosti vesměs ovlivňují předcházející rejstříkové procesy iniciované ohlašovatelem působnosti v RPP. Zřízení nové datové schránky orgánu veřejné moci bude současně podmíněno zapsáním oprávněné osoby v roli statutárního orgánu prostřednictvím RPP.
Akceptováno.

Nepovažuje-li připomínkové místo (správce ISDS) za nutné, aby změna typu datové schránky byla stanovena v přechodném ustanovení, což byla doposud běžná legislativní praxe (činil tak např. zákon č. 255/2019 Sb. pro soudní znalce nebo zákon č. 261/2021 Sb. pro insolvenční správce), pak bude přechodné ustanovení vypuštěno.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

K části jedenácté – Změna zákona o základních registrech
Připomínkové místo
Ustanovení

(§)
Připomínka
Návrh vypořádání

Digitální a informační agentura

000

Obecná připomínka
DIA trvá na neveřejnosti osobních údajů funkcionářů ÚSC a dalších navrhovaných osob s výjimkou údajů vedených v ROS o starostech, resp. jejich nezveřejňování správcem RPP, a to ať již na veřejně dostupné síti nebo formou Opendat. Veřejně dostupné seznamy kompletního vedení obcí včetně kontaktních údajů mohou být kromě spamování zneužity v rámci hybridních hrozeb během krizových situací.

Vysvětleno
Veřejně přístupné budou pouze údaje o funkci, jménu a příjmení a údaj o tom, zda jsou osoby pro svou funkci uvolněni. Veřejnost těchto údajů je nezbytná k dosažení účelu zamýšleného navrhovanou úpravou, tedy získat přehled o obsazení veřejných funkcí (ostatně to odpovídá zveřejnitelným údajům ve smyslu § 8a odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb.).

Obavy připomínkového místa ze zneužití takto omezeného rozsahu údajů předkladatel nesdílí. Jde o údaje, které jsou ze své podstaty veřejné – jsou obsaženy např. na úřední desce obce, v jednotlivých povinně zveřejňovaných dokumentech atp. Navrhovaná úprava tedy pouze centralizuje informace, které jsou jinak roztříštěné a obtížněji dohledatelné, nicméně veřejné. Obavy ze zneužití podle názoru předkladatele samy o sobě neodůvodňují neveřejnost údajů, řešením je minimalizace údajů, což předkladatel v návrhu respektuje.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Digitální a informační agentura

000

Obecná připomínka
Z návrhu textu není nijak zjevné, kdo a v jakém rozsahu se má k seznamům o vedení ÚSC dostávat, tj. zda obec má mít přehled o vedení všech ostatních obcí. Z legislativních podkladů MV vyplývá, že údaje mají sloužit bezpečnostním složkám. Bezpečnostní složky a MV se mohou k údajům standardně dostávat přes služby rozhraní ISSS, ale pro obce je neúčelné a neefektivní vytvářet systém ke čtení prostřednictvím tohoto rozhraní. Pokud má předkladatel v úmyslu zajistit, aby obce mohly dostávat pouze údaje, které zadaly o sobě, navrhuje se do textu ZZR zapracovat Rejstřík statutárních zástupců územních samosprávných celků jako samostatný agendový informační systém, který bude vydávat výpisy obcím jako výstupy informačního systému veřejné správy podle zákona o informačních systémech veřejné správy přímo v tomto centrálním systému.

Neakceptováno
Předkladatel neshledává vhodné vytvářet rejstřík statutárních zástupců územních samosprávných celků jako samostatný agendový informační systém v situaci, kdy existuje rejstřík orgánů veřejné moci. Předkladatel proto preferuje minimalistickou cestu rozšíření okruhu údajů zapisovaných do stávajících informačních systémů, ve kterých je už nyní veden údaj o „osobě stojící v čele orgánu veřejné moci“ (v případě krajů hejtman, v případě obcí primátor/starosta). Návrh v případě územních samosprávných celků pouze rozšiřuje okruh evidovaných osob a údajů o nich. Rozšíření stávajících informačních systémů veřejné správy (RPP, AIS RPP) o nové položky neznamená rozsáhlé, tedy ani finančně náročné, technické úpravy či další požadavky na provoz (jde pouze o rozšíření množiny vedených údajů). Nadto netříští vedení údajů o představitelích územních samosprávných celků mezi více informačních systémů (v případě varianty navrhované připomínkovým místem by se část údajů o hejtmanech a starostech vedla duplicitně).

Pokud jde o otázku, pro které subjekty mají být (neveřejné) údaje přístupné, bude se jednat o ty subjekty, které údaje budou potřebovat pro výkon agendy v souladu s právní úpravou využívání údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Úřad pro ochranu osobních údajů

000

Obecná připomínka

V článku XIII se body 2 až 17 vyčleňují jako agendový informační systém.

Odůvodnění:

ÚOOÚ má za to, že je zcela nevhodné takové množství údajů o orgánech veřejné moci, navíc vymezených velice široce (hejtman kraje, primátor hl. m. Prahy nebo starosta obce, náměstek hejtmana kraje, náměstek primátora hl. m. Prahy, místostarosta městské části/městského obvodu územně členěných statutárních měst, místostarosta obce, ředitel krajského úřadu, ředitel magistrátu hl. m. Prahy, tajemník úřadu městské části/obvodu, tajemník obecního úřadu) začleňovat do registru práv a povinností, který by měl sloužit ke správě AIS, nikoliv k poskytování osobních údajů. Negativním důsledkem navrženého řešení je, že není patrné, kdo všechno bude mít k těmito údajům přístup. Hrozí proto riziko úniku těchto informací, což je zejména u telefonního čísla či místa pobytu zvláště tíživé.

ÚOOÚ proto místo toho navrhuje zřídit AIS, kde by se přístupy lépe regulovaly. ÚOOÚ požaduje zásadně omezit přístup do takového informačního systému, např. na operační linky 112. Návrh by nemohl bez dalšího zabezpečit jednodušší kontakt na stanovené orgány. K tomu je třeba uvážit následující:

Důvodová zpráva uvádí, že účelem vedení kontaktních údajů je zefektivnění komunikace napříč orgány veřejné moci. Pokud se tím myslí krizové řízení, měly by být evidovány kontaktní údaje osob, které tyto věci zabezpečují a je na nich, aby kontaktovaly příslušné funkcionáře. Pokud by v rozporu s pracovněprávními předpisy měly tyto osoby mít po dobu výkonu funkce nepřetržitou pohotovost, musely by za to pobírat odměnu, nehledě na to, že to není ani reálné (nemoc, dovolená). Má-li údaj sloužit dosažitelnosti v krizových situacích, měly by jednotlivé orgány samy permanentně aktualizovat, kdo je v konkrétní chvíli zrovna „dosažitelný“.

Pokud má být účel jiný, je nezbytné zvážit, zda je takové řešení proporcionální – vede se velmi mnoho údajů, aniž jsou v takovém rozsahu vedeny k legitimnímu účelu a nerespektuje se právo být odpojen.

Taková (pro nepovolané osoby včetně hackerů a cizích zpravodajských služeb velmi žádaná) databáze je velmi citlivá a hrozí zásadní škody v případě jejího odcizení nebo zneužití (všechny osoby ve databázi by musely měnit telefonní číslo, byla by kompromitována adresa jejich trvalého pobytu (a to i v případech, že jinak podléhá evidenční ochraně). Je proto třeba zásadně omezit okruh osob s přístupem a zabezpečit bezpečnost systému.
ROZPOR

Neakceptováno

Předkladatel neshledává vhodné vytvářet rejstřík statutárních zástupců územních samosprávných celků jako samostatný agendový informační systém v situaci, kdy existuje rejstřík orgánů veřejné moci. Předkladatel proto preferuje minimalistickou cestu rozšíření okruhu údajů zapisovaných do stávajících informačních systémů veřejné správy (RPP a AIS RPP), ve kterých je již nyní veden údaj o „osobě stojící v čele orgánu veřejné moci“ (v případě krajů tedy hejtman, v případě obcí primátor/starosta). Návrh v případě územních samosprávných celků pouze rozšiřuje okruh evidovaných osob a údajů o nich. RPP a AIS RPP již nyní rozděluje veřejnou a neveřejnou část přístupnou na základě autorizace prostřednictvím JIP/KAAS. Varianta rozšíření stávajícího RPP a AIS RPP neznamená rozsáhlé, tedy ani finančně náročné, technické úpravy či další požadavky na provoz (jde pouze o rozšíření množiny vedených údajů). Nadto netříští vedení údajů o představitelích ÚSC mezi více databází (v případě varianty navrhované připomínkovým místem by se část údajů o hejtmanech a starostech vedla duplicitně v RPP/AIS RPP a dále v samostatném rejstříku). Jde-li o obavy ze zneužití údajů, předkladatel uvádí, že většina údajů – včetně telefonního čísla – bude neveřejných. Neveřejné údaje budou moci v souladu s právní úpravou využívání údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů využívat ty subjekty, které budou údaje potřebovat pro výkon agendy.
Připomínkové místo na své připomínce trvá.

Digitální a informační agentura

051 odst. 1 písm. i)
K vlastnímu vymezení údajů podle § 51 odst. 1 písm. i) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, žádáme doplnit informaci, zda toto vymezení bude v souladu s vymezením údajů škol a školských zařízení, která jsou jako orgány veřejné moci (dále také „OVM“) vedena v ROVM.

Vysvětleno

Předkladatel se nedomnívá, že by navržené znění jakkoli komplikovalo postavení škol a školských zařízení. Zapisovat se bude, jako i v současné době, osoba stojící v čele orgánu veřejné moci, tj. např. ředitel školy.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Digitální a informační agentura

051 odst. 1 písm. i)
V rámci návrhu změny zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, Čl. XIII, bod 2. je navrhována úprava § 51 odst. 1 písmeno i), ze které požadujeme vypustit slova „je-li to možné“.

Osoby vyjmenované v rámci navrženého písmene i) musejí mít, pro výkon dané funkce, udělené české státní občanství (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů). Osoby, které mají udělené české státní občanství, jsou evidovány v ROB.

Z uvedeného důvodu vyplývá, že je třeba, aby byl vyznačený text z návrhu zákona odstraněn.

Vysvětleno

Dovětek „je-li to možné“ směřuje na ty údaje uvedené v § 51 odst. 1 písm. i) bodech 1 až 7, které nejsou vedeny v základním registru obyvatel, zejména se jedná o údaje pod body 5 až 7.

Co se týče otázky státního občanství, uvádíme, že úprava § 51 odst. 1 písm. i) zahrnuje nejen osoby stojící v čele obce, kraje, městské části, ale i veškeré statutární orgány všech orgánů veřejné moci. S ohledem na současnou praxi je možné, že v čele takových orgánů stanou i jiní občané EU než pouze čeští občané (v nedávné době např. ministr dopravy).

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Úřad pro ochranu osobních údajů

051 odst. 1 písm. i) bod 3
V článku XIII bodu 2 se bodu 3 zrušuje.

Odůvodnění:

Nadbytečné, pokud ve vedení konkrétní instituce nejsou dvě osoby shodného jména a příjmení. Ve výjimečných případech navíc shodné jméno se může rozlišovat jinak než datem narození, např. funkcí (1. místostarosta).

Neakceptováno

Jedním z cílů návrhu je umožnit získat výpis z tohoto informačního sytému, který by sloužil jako potvrzení, že daná osoba opravdu zastává danou funkci, a to i např. pro kontakt se soukromými subjekty (banky apod.). A pro tyto účely se údaj o datu narození jeví jako potřebný.

Datum narození se vede např. i v registru oznámení veřejných funkcionářů.

Připomínáme, že údaj má být neveřejný.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Úřad pro ochranu osobních údajů

051 odst. 1 písm. l) (stávající)

51 odst. 10 písm. d)
Ustanovení § 51 odst. 1 písm. l) (stávající) a § 51 odst. 10 písm. d) je žádoucí přepracovat.

Odůvodnění:

Obě ustanovení se odvolávají na „pracoviště“, které však není definováno a je někdy vnímáno široce a někdy naopak úzce.
Neakceptováno

Pojem „pracoviště“ je v zákoně o základních registrech používán již od 1. 7. 2018, aniž by v praxi činil potíže.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Úřad pro ochranu osobních údajů

051 odst. 1 písmeno i) bod 4
V článku XIII bodu 2 se v bodu 4 slova „adresa místa pobytu“ nahrazují slovem „bydliště“.

Odůvodnění

Je-li účelem tohoto informačního systému krizové řízení, pak zápis místa trvalého pobytu nedává logiku, protože je často formální a od bydliště se liší. Navíc vedení tohoto údaje je zcela nadbytečné – ne každý se zdržuje v místě trvalého pobytu a jeho kompromitace může být závažným bezpečnostním rizikem.

Neakceptováno

Adresa místa pobytu je vedena o osobě stojící v čele orgánu veřejné moci již v platném znění a to od 1. 1. 2017. Údaj je využíván ve formě referenční vazby ze základního registru obyvatel, kde je vedena právě adresa místa pobytu, nikoli adresa bydliště. Vzhledem k tomu, že se má nově jednat o údaj neveřejný, nepovažujeme jeho vedení za problematické. Jde-li o nadbytečnost, tu je třeba řešit s gestorem právní úpravy, tj. s Digitální a informační agenturou. Údaj o adrese místa pobytu slouží jako jeden z identifikačních údajů potřebných pro lepší ztotožnění osoby. Ke správnému ztotožnění osoby platí, že je nutné znát alespoň 3 identifikační údaje.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Úřad pro ochranu osobních údajů

051 odst. 1 písmeno i) bod 5
V článku XIII bodu 2 se bodu 5 zrušuje.

Odůvodnění:

Spojení v mimořádné situaci nelze řešit standardním telefonátem. Negarantuje totiž přednostní spojení těchto osob v krizových situacích; pokud by tyto osoby telefonním přístrojem se zabezpečeným a přednostním spojením byly vybaveny, mělo by to relevanci, ale i tak by bylo třeba stále aktualizovat, kdo „má službu“. Vedení tohoto osobního údaje je tedy nadbytečné.

Vysvětleno
Telefonní čísla pro veřejnou mobilní telefonní síť jsou běžně využívaným kontaktním údajem i v krizových situacích, pokud nejsou výpadky v síti mobilních operátorů.

Držení pohotovosti není zapotřebí výslovně upravovat a v prostředí většiny obcí by ani nebylo realizovatelné.

Nominálně však zastupitelé vykonávají svou funkci 24/7, protože nemají stanovenu „pracovní dobu“.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Úřad pro ochranu osobních údajů

051 odst. 10 písm. c)
Článek XIII bod 7 je nezbytné přepracovat.

Odůvodnění:

Má-li to mít smysl, muselo by se aktualizovat permanentně, k čemuž RPP sloužit nemůže.

Vysvětleno
K aktualizaci údajů bude docházet při změně osoby zapisované do RPP, případně při změně jejího statusu z „neuvolněné“ na „uvolněnou“ a naopak. Není zřejmé, proč by RPP nemohl sloužit k aktualizaci údajů, děje se tak již za současné právní úpravy.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Úřad pro zahraniční styky a informace

051 odst. 11
Do tohoto ustanovení se navrhuje vložit nová věta „s výjimkou údajů uvedených
v odstavci 1 písm. i) bodech 3 až 6,“.

Proti této výjimce připomínky nemáme, domníváme se ale, že celý odstavec bude v navrhovaném znění výkladově nejasný a matoucí. Není totiž zřejmé, co vlastně neplatí pro zpravodajské služby a ostatní státní orgány (novým zněním by byla pro tyto orgány fakticky zakotvena výjimka z výjimky). Navrhujeme proto znění odstavce upravit a novou větu umístit až na jeho konec.

Současné znění:

„(11) Údaje uvedené v odstavcích 1, 3, 6 a 7, s výjimkou údajů uvedených v odstavci 1 písm. i) bodech 3 až 6, a číselníky podle § 50 odst. 2 jsou veřejně přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup; to neplatí, pokud by tím byla ohrožena činnost zpravodajské služby46), Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo Finančního analytického úřadu.“.

Námi navržená úprava:

„(11) Údaje uvedené v odstavcích 1, 3, 6 a 7 a číselníky podle § 50 odst. 2 jsou veřejně přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup; to neplatí, pokud by tím byla ohrožena činnost zpravodajské služby46), Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo Finančního analytického úřadu, a dále v případě údajů uvedených v odstavci 1 písm. i) bodech 3 až 6.“.

V souladu s usnesením vlády č. 343/D z roku 2015 žádáme o separátní vypořádání připomínky, resp. vypořádání pouze za účasti zástupců zpravodajských služeb a Ministerstva vnitra.
Akceptováno jinak
Ustanovení bude znít: „(11) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až h), odstavci 1 písm. i) bodech 1, 2 a 7, odstavci 1 písm. j) až n) a odstavcích 3, 6 a 7 a číselníky podle § 50 odst. 2 jsou veřejně přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup; to neplatí, pokud by tím byla ohrožena činnost zpravodajské služby46), Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo Finančního analytického úřadu.“.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

K části dvanácté – Změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících
Připomínkové místo
Ustanovení

(§)
Připomínka
Návrh vypořádání

Sdružení místních samospráv ČR

000

Obecná připomínka nad rámec návrhu
Požadujeme, aby změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících zakotvila též společný plán dopravní obslužnosti pořízení dobrovolným svazkem obcí a místním akční skupinou. Zároveň je nutné odpovídajícím způsobem upravit též § 10a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách.

Odůvodnění:

Plány dopravní obslužnosti pro území více obcí již dnes vznikají na úrovni dobrovolných svazků obcí a místních akčních skupin, ačkoliv s nimi zákon č. 194/2010 Sb. nepočítá. V případě změny tohoto zákona by měla být tato praxe zohledněna. Silnější normativní postavení plánu pořízeného společenstvím obcí by mohlo výrazně poškodit regionální integrované dopravní systémy.

Zároveň je nutné změnit též § 10a zákona o drahách tak, aby plán dopravní obslužnosti pořízený v rámci jakékoliv formy dobrovolné spolupráce obcí mohl být podkladem pro nesouhlasné stanovisko obce s přerušením provozuschopnosti a provozování dráhy.

Akceptováno částečně
K zákonu o veřejných službách v přepravě cestujících
Tento zákon umožňuje dílčí spolupráci objednatelů (viz § 5 odst. 1 věta druhá: Více objednatelů může pořídit společný plán dopravní obslužnosti území.

Nepovažujeme však za vhodnou systematickou úpravu postavení subjektů, u nichž není zaručena exkluzivita členství (riziko překryvů a nesouladů) a územní ukotvení v hranicích krajů, které jsou primárně odpovědné za základní dopravní obslužnost. Právě společenství obcí přitom tyto podmínky splňuje.

K zákonu o dráhách

No dohodě s Ministerstvem dopravy navrhneme úpravu § 10a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, („(6) Nesouhlasné stanovisko kraje nebo obce může být vydáno pouze tehdy, vyplývá-li z jejich plánu dopravní obslužnosti území...“) Tak bude zohledněno, že se nově zavádí možnost, že dopravní plán zahrnující území obce může být zpracován společenstvím obcí.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Ministerstvo financí

024

Nad rámec materiálu

Nad rámec navrhované právní úpravy navrhujeme doplnit bod 4. ve znění:

4. V § 24 odst. 2 se slova „Ministerstvo financí“ nahrazují slovy „Ministerstvo dopravy“.

Odůvodnění:

Požadujeme, aby v § 24 odst. 2 zákona č. 194/2010 Sb., bylo jako poskytovatel zakotveno Ministerstvo dopravy. Nemá žádnou logiku, aby poskytovatelem dotace bylo Ministerstvo financí, které v oblasti dopravy nemá žádné kompetence.
Akceptováno jinak
Po dohodě s Ministerstvem dopravy bude celý § 24 vypuštěn.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Kraj Vysočina

05 odst. 1
Navrhujeme v § 5 ponechat stávající znění odstavce 1.

V souvislosti s novelizací zákona č. 128/2000 Sb., o obcích je novelizován zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících.

Podstatou navrhované změny v oblasti veřejné dopravy je využití společenství obcí jako platformy při plánování veřejné dopravy, kdy společenství obcí bude moci pro členské obce pořizovat společný plán dopravní obslužnosti území.

Podle § 35 odst. 2 písm. f) zákona o krajích stanoví zastupitelstvo kraje rozsah základní dopravní obslužnosti pro území kraje. Kraje jako objednatelé veřejné dopravy zajišťují dopravní obslužnost svého území, včetně jejího financování. V případě realizace uvedeného návrhu dojde k fragmentaci a dezintegraci veřejných služeb v dopravě cestujících, které v současné době fungují v rámci integrovaných dopravních systémů krajů, což bude mít i podstatný vliv na efektivní vynakládání veřejných prostředků.

Z tohoto důvodu požadujeme ponechat stávající znění zákona č. 194/2010 Sb., tj. plány dopravní obslužnosti území mohou pořizovat stát, kraj a obec
Vysvětleno
Podle platného znění zákona o veřejných službách v přepravě cestujících pořizuje plán dopravní obslužnosti stát, kraj a obec, která zajišťuje dopravní obslužnost. Předložený návrh umožňuje tuto pravomoc na úrovni obcí realizovat rovněž prostřednictvím společenství obcí. Nedochází tedy k vzniku samostatné úrovně dopravního plánování, tedy ani možné kolizi s plány kraje v rozsahu základní dopravní obslužnosti.

Návrh reflektuje současnou praxi, kdy řada společenství vyvíjí systematickou činnost koordinující poptávku jednotlivých obcí směrem ke krajským koordinátorům dopravy a jednotlivým dopravcům.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Středočeský kraj

5 odst. 1
V návaznosti na změnu zákona o obcích dochází též k novelizaci zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, jejíž podstatou v oblasti veřejné dopravy je využití společenství obcí jako platformy při plánování této dopravy. Společenství obcí má nově získat možnost pořizovat pro členské obce společný plán dopravní obslužnosti území.

Podle § 35 odst. 2 písm. f) zákona o krajích stanoví rozsah základní dopravní obslužnosti pro území kraje zastupitelstvo kraje. Kraj jako objednatel veřejné dopravy zajišťuje dopravní obslužnost celého svého území, včetně financování této obslužnosti. Bude-li navrhovaná právní úprava realizována, nastane ve veřejných službách v dopravě cestujících k jejich fragmentaci a dezintegraci, což bude mít na efektivnost vynakládání veřejných prostředků na tyto služby negativní dopad. Z těchto důvodů proto požadujeme ponechat dosavadní právní úpravu, která plně vyhovuje, beze změny.

Vysvětleno
Podle platného znění zákona o veřejných službách v přepravě cestujících pořizuje plán dopravní obslužnosti stát, kraj a obec, která zajišťuje dopravní obslužnost. Předložený návrh umožňuje tuto pravomoc na úrovni obcí realizovat rovněž prostřednictvím společenství obcí. Nedochází tedy k vzniku samostatné úrovně dopravního plánování, tedy ani možné kolizi s plány kraje v rozsahu základní dopravní obslužnosti.

K části čtrnácté – Účinnost
Připomínkové místo
Ustanovení

(§)
Připomínka
Návrh vypořádání

Úřad pro ochranu osobních údajů

Čl. XVII
V článku XVII se doplňují slova „a článku XIII bodu 9, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení“.

Odůvodnění:

Ukončení veřejnosti informací o místu trvalého pobytu funkcionářů orgánů veřejné moci musí nabýt účinnosti okamžitě.

Neakceptováno
Z pozice DIA jakožto gestora zákona o základních registrech není realizovatelné.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Sdružení místních samospráv ČR

Čl. XVII
Požadujeme, aby ustanovení o účinnosti znělo:

„Čl. XVII

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027, s výjimkou ustanovení

a) čl. I bodů 17 až 21, čl. IV bodů 4 až 8. a čl. V bodů 3 až 7, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení,

b) čl. VI bodů 2 a 3, čl. XIII bodů 2 až 17 a čl. XIV, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2028.“

Odůvodnění:

Oceňujeme snahu předkladatele změnit právní úpravu odměňování zastupitelů při souběhu funkcí v zastupitelstvech dvou územních samosprávných celků. Předmětná právní úprava je zcela nevyhovující, vyvolává mnohé nejasnosti a její soulad s ústavním pořádkem je na návrh skupiny senátorů předmětem přezkumu u Ústavního soudu (sp. zn. Pl. ÚS 46/25). Proto je podle našeho názoru nutné provést nápravu co nejdříve a nečekat s ní na plánované nabytí účinnosti celého poměrně rozsáhlého návrhu zákona. Navrhujeme tedy zcela minimální legisvakanční lhůtu.

Zároveň v souladu s dřívějšími návrhy navrhujeme odklad námi formulovaných bodů 2 a 3 v části novelizující zákon o podpoře regionálního rozvoje.
Vysvětleno
Je totiž třeba si uvědomit, že zatímco v zákonech o obcích a krajích se jedná o zpřesnění existující právní úpravy, změny v zákoně o hlavním městě Praze a úpravy vztahu k zastupitelům městských částí a obvodů územně členěných statutárních měst, na něž dosavadní právní úprava nesystémově nepamatuje, mnohem hlubší věcný dopad.

Pevně naplánované datum naopak poskytuje delší legisvakanci, a tak umožňuje se na změnu lépe připravit (včetně poskytnutí metodické pomoci Ministerstvem vnitra).

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

K důvodové zprávě

K RIA
Připomínkové místo
Část materiálu
Připomínka
Návrh vypořádání

Ministerstvo financí

000

Obecná připomínka
Dle předkládaného návrhu bude mít zaměstnanec společenství obcí podílející se na výkonu působnosti svěřené zákonem nebo na základě zákona společenství obcí postavení úředníka územního samosprávného celku. Důvodová zpráva ani závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace neobsahují vyhodnocení počtu úředníků územních samosprávných celků a společenství obcí, resp. jak se projeví ve výsledném počtu stávajících úředníků územních samosprávných celků. Předpokládáme, že finální stav obou skupin nebude jejich prostým součtem, ale v ideálním případě nebude vůbec vyšší, než je nynější počet úředníků územních samosprávných celků. Jinými slovy nám v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace i důvodové zprávě chybí jakákoliv zmínka o těchto počtech včetně případné kvantifikace dopadů na veřejné rozpočty. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace i důvodová zpráva obsahují v tomto ohledu jen informaci ohledně příspěvků poskytovaných ze státního rozpočtu do rozpočtů územních samosprávných celků na jejich činnost (příspěvky na výkon státní správy rozpočtově neutrální plus příspěvky na chod kanceláře společenství obcí mezi 200 a 300 mil. Kč, což uvádí pouze závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace). Požadujeme doplnění důvodové zprávy a závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace o vyhodnocení dopadů na celkový počet úředníků územních samosprávných celků a společenství obcí.
Vysvětleno
Postavení zaměstnanců vykonávajících správní činnosti samo o sobě nezakládá požadavek na zvýšení výdajů státního rozpočtu ani automatické navyšování počtu zaměstnanců.

Ministerstvo vnitra současně nedisponuje statistikou počtu úředníků územních samosprávných celků, ale eviduje celkový počet zaměstnanců ÚSC. V roce 2024 vykázaly územní samosprávné celky celkem 99 010 zaměstnanců (v průběhu roku) a 83 450 úvazků (průměrný evidenční počet zaměstnanců). Na základě těchto údajů však nelze spolehlivě predikovat konkrétní kvantitativní změny vyplývající z přijetí návrhu.

Vliv na počet zaměstnanců členských obcí nelze predikovat. Kritérium počtu zaměstnanců v kancelářích společenství obcí a obecních úřadech členských obcí bude nicméně zařazeno do kritérií pro ex post RIA.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Digitální a informační agentura

000

Obecná připomínka k důvodové zprávě
V důvodové zprávě postrádáme explicitní stanovisko Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru ČR a Policie ČR, že RÚSC považují za nutný a přínosný pro výkon svých kompetencí. Vybudování a údržba tohoto dalšího systému RPP bude finančně náročná a efektivita finančních nákladů se bude poměřovat mírou jeho využívání.

Vysvětleno
Policie České republiky je organizační složka státu podřízená Ministerstvu vnitra, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky je pak jeho součástí, předkladatel tak nepovažuje za nutné uvádět jejich explicitní stanovisko v důvodové zprávě. Předmětná právní úprava je výsledkem konsenzu uvnitř celého ministerstva (včetně podřízených organizačních složek státu), přičemž prvotním podnětem k jejímu zakotvení byly poznatky získané při povodních v roce 2024, tedy zjištění učiněná mimo jiné policií a hasičským záchranným sborem.
Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Ministerstvo financí

001

K obecné části, bodu f)
Tato část důvodové zprávy je zmatečná.

Uvádí se zde, že navržená úprava sama o sobě nemá dopad na státní rozpočet. Na druhé straně se ale uvádí, že "Digitální a informační agentura odhaduje náklady v souvislosti s vytvořením evidence představitelů územních samosprávných celků náklady v řádu nižších desítek milionů Kč, zatímco roční náklady na údržbu a provoz předpokládá přibližně ve výši deseti milionů Kč.".

Z důvodové zprávy bodu f) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad, požadujeme odstranit větu „Navržená právní úprava sama o sobě tedy nemá dopad na státní rozpočet.“ Toto konstatování není v souladu s výše uvedenou připomínkou související s výdaji na vytvoření evidence představitelů územních samosprávních celků, což je finanční dopad na státní rozpočet.

Digitální a informační agentura je organizační složka státu, která svoje potřeby hradí ze státního rozpočtu. Do důvodové zprávy, bodu f) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad – odstavec třetí požadujeme upřesnit částku, zdroj krytí a časový horizont výdajů souvisejících s vytvořením evidence představitelů územních samosprávných celků. Dále požadujeme doplnit příslušný odstavec o konstatování, že tyto výdaje budou hrazeny ze schválených výdajových limitů dotčené rozpočtové kapitoly na příslušné roky. Dále požadujeme uvést, že Digitální a informační agentura nebude uplatňovat v souvislosti s aplikací navrhované právní úpravy žádné personální a platové nároky.
Akceptováno
Předmětná část důvodové zprávy byla upravena v návaznosti na vypuštění příspěvku na činnost.
Bylo do ní doplněno konstatování, že veškeré nároky na státní rozpočet budou uhrazeny v rámci limitů výdajů stanovených pro příslušnou kapitolu státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Ministerstvo financí

001

K důvodové zprávě, obecné části, bodu m)
Upozorňujeme, že jako právní titul zpracování označení vykonávané funkce nelze použít § 43 odst. 3 písm. f) zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, protože ten se vztahuje pouze na zpracování osobních údajů k zajišťování obranných a bezpečnostních zájmů ČR.
Akceptováno
Důvodová zpráva byla upravena.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Úřad pro ochranu osobních údajů
001

K obecné části, bodu m)
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (dále jen „DPIA“) v oddílu m) obecné části důvodové zprávy (dále jen „oddíl“) je nezbytné dopracovat. Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:

Oddíl je třeba dopracovat ve vyhodnocení zásady minimalisace údajů.

Dále je nezbytné ještě doplnil 2 části (posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a stanovení možných opatření k jejich snížení).
Akceptováno
Důvodová zpráva byla dopracována.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR

Unie zaměstnavatelských a svazů ČR

100

Ke zprávě RIA

Obecná připomínka
Požadujeme doplnění zprávy RIA, a to zejména o hloubkovou analýzu dopadů regulace na tržní / soutěžní prostředí v ČR (konkrétně jde o doplnění částí 3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR a 3.3 Dopady na podnikatelské prostředí RIA).

Požadujeme prověření souladu regulace s právem EU, konkrétně s principy veřejné podpory.

Akceptováno jinak

Úprava příspěvku na činnost byla vypuštěna.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Ministerstvo pro místní rozvoj

100

Závěrečná zpráva RIA
Požadujeme doplnit čísla, scénáře a tabulkovou kvantifikaci dopadů podle metodiky RIA.

Odůvodnění:

Závěrečná zpráva RIA neobsahuje povinné kvantifikace dopadů na:

· jednotlivé typy obcí podle velikostních kategorií,

· jednotlivé typy společenství obcí podle počtu členských obcí / členů ORP,

· dopady členství obcí ve společenství obcí vs. nečlenství,

· změnu nákladů na výkon přenesené působnosti,

· předpokládané úspory vyplývající ze sdílení kapacit.

Metodika RIA přitom výslovně požaduje rozlišení adresátů dopadů a kvantitativní vyčíslení včetně alternativních scénářů (min–real–max). Bez uvedené části nelze relevantně posoudit přiměřenost navrženého řešení.

Akceptováno částečně

Zpráva RIA, kapitola č. 6 Přezkum účinnosti regulace, odst. třetí, bude upraven následovně:

Ex post RIA se zaměří zejména na:

1. počet společenství obcí a rozsah jejich pokrytí území,

2. struktura členských obcí (počet obyvatel, výkon státní správy)

3. rozsah výkonu jednotlivých agend společenstvím obcí (specificky agendy obecní policie, koordinace dopravní obslužnosti)

4. dopady na dostupnost a kvalitu služeb v území

5. personální a materiální zajištění kanceláří společenství obcí,

6. vývoj rozpočtů společenství obcí (specificky náklady na činnost obecní policie, je-li zřizována).

Změnu nákladů na výkon přenesené působnosti nelze kalkulovat ve vztahu k této novele, pouze k dílčím nákladům Specificky lze uvést údaje k obecní policii, kde tyto údaje MV dlouhodobě sleduje u všech zřizovaných obecních policií. Vzhledem ke způsobu financování obecní policie z rozpočtu obcí je nicméně tento bod z pohledu SR rozpočtové neutrální.

Předpokládané úspory vyplývající ze sdílení kapacit nelze kvantifikovat z důvodu chybějící metodiky výpočtu a rozdílných typů nákladů (př. platy, odměny starostů, zakázky). Měření těchto dopadů by se odvíjelo pouze od odhadů členských obcí.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Ministerstvo pro místní rozvoj

100

Závěrečná zpráva RIA
Požadujeme doplnit víceletou fiskální projekci (min. 5 let) a varianty podle počtu společenství obcí.

Odůvodnění:

Projekce na 5 let umožní stanovit benchmark pro ex post RIA.

Doporučujeme pracovat se scénáři:

· minimální varianta (např. 55 společenství obcí),

· realistická varianta (cca 204 společenství obcí – ORP pokrytí),

· maximální varianta (279 společenství obcí).

Vysvětleno

V rámci ex post RIA dojde k vyhodnocení uvedených kritérií u všech společenství obcí.

Fiskální projekce v minimální, realistické a maximální variantě je již nyní obsažena u příspěvku na činnost v položce 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty:

“Příspěvek na činnost společenství obcí je v návrhu koncipován pouze ve formě možnosti, přičemž jeho aktivace a určení výše bude na zákonu o státním rozpočtu na každý rok. Záměr Ministerstva vnitra (navazující na jím dosud poskytované dotace, cílem je pokrytí nákladů na základní administrativu) směřuje k takové výši příspěvku, že by při současném počtu společenství obcí příspěvek na činnost podle uvedených kritérií dosahoval výše cca 39 mil. Kč ročně, při maximálním počtu vzniklých společenství obcí by se jednalo o částku cca 287 mil. Kč ročně. Sám předkladatel předpokládá jako optimální vznik nejvýše 204 společenství obcí, v takovém případě by náklady na poskytování příspěvku na činnost činily cca 209 mil. Kč.”

V případě výkonu státní správy lze tuto predikci stanovit až v případě přijetí konkrétní právní úpravy (k dané agendě).

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Ministerstvo pro místní rozvoj

100

Závěrečná zpráva RIA
Požadujeme doplnit dopadovou analýzu pro každou dotčenou agendu zvlášť.

Odůvodnění:

Přenesení agend na společenství obcí vyvolává personální dopady, náklady na odborné zázemí, dopady na členské příspěvky obcí, či dopady na výkon přenesené působnosti krajem (kontroly, nadřízený správní orgán). RIA tato specifika hodnotí pouze obecně. Ovšem metodika RIA vyžaduje samostatnou analýzu každé dotčené agendy.

Vysvětleno

Navrhovaná právní úprava primárně vytváří legislativní předpoklady pro možnost svěření konkrétních agend společenstvím obcí prostřednictvím zvláštních zákonů. Sama o sobě tedy nestanoví plošný ani jednotný rozsah přenesených agend, a nelze proto ex ante provést detailní dopadovou analýzu pro každou potenciálně dotčenou agendu.

Návrh upravuje z konkrétních oblastí pouze vybrané agendy (zejména možnost zřizování obecní policie, pořizování plánů dopravní obslužnosti a roli společenství obcí v regionálním rozvoji). Ani v těchto případech se nenavrhuje specifický způsob financování ze státního rozpočtu; financování je založeno primárně na rozpočtech společenství obcí, a jde tedy o opatření rozpočtově neutrální.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Ministerstvo pro místní rozvoj

100

Závěrečná zpráva RIA
Požadujeme doplnit analýzu přínosů varianty I včetně kvantifikace úspor z rozsahu.

Odůvodnění:

Přínosy jsou uváděny převážně kvalitativně. Požadujeme doplnit:

-
úspory u sdílených pozic (úředník, účetní, IT),

-
snížení nákladů na externí služby,

-
snížení transakčních nákladů obcí,

-
zvýšení efektivity výkonu agend.

Vysvětleno

Požadavek se nevztahuje přímo k předmětu navrhované úpravy, ale k již existujícímu právnímu stavu, který od 1. 1. 2024 umožňuje výkon správních činností prostřednictvím zaměstnance společenství obcí.

Navrhovaná úprava tento institut dále nerozšiřuje, ale vytváří stabilnější institucionální rámec pro jeho využití. Přínosy ve formě úspor z rozsahu (např. sdílení personálních kapacit, snížení nákladů na externí služby či transakčních nákladů) lze v obecné rovině předpokládat, nicméně jejich konkrétní kvantifikace není ex ante možná. Rozsah těchto úspor bude záviset na konkrétním nastavení spolupráce v jednotlivých společenstvích obcí, jejich velikosti, agendě a organizačním uspořádání.

Předkladatel proto nepovažuje za možné doplnit požadovanou kvantifikaci, aniž by šlo o spekulativní odhady bez dostatečné datové opory.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Ministerstvo pro místní rozvoj

100

Závěrečná zpráva RIA
Požadujeme upravit kapitolu Ex post RIA a doplnit konkrétní KPI a údaje pro benchmark (před/po).

Odůvodnění:

V současné verzi nejsou metriky dostatečně operacionalizovány. Navrhujeme indikátory:

· počet společenství obcí před/po,

· počet obcí zapojených do sdílených agend,

· náklady obcí na vybrané agendy (před/po),

· doba vyřízení správních úkonů,

· dostupnost obecní policie v území,

· kapacity kanceláří společenství obcí.
Akceptováno částečně

Viz první připomínka MMR k RIA.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

Hospodářská komora ČR

100

Závěrečná zpráva RIA
Předložený materiál představuje významnou změnu právní úpravy spolupráce obcí formou společenství obcí (jako veřejnoprávní korporace). Vedle věcných dopadů s sebou předložený materiál nese i dopady finanční, neboť předpokládá pravidelné financování činnosti společenství obcí ze státního rozpočtu, a dopady do tržního prostředí v ČR.

K předloženému materiálu byla sice zpracována zpráva o hodnocení dopadů regulace (dále také „zpráva RIA“), která však blíže nevyhodnocuje dopady navrhované změny na soutěžní prostředí v ČR a obecně tržní prostředí.

Hospodářská komora České republiky (dále „HK ČR“) proto požaduje doplnění zprávy RIA, a to zejména o hloubkovou analýzu dopadů regulace na tržní/soutěžní prostředí. Zároveň požadujeme prověření souladu regulace s právem EU, konkrétně s principy veřejné podpory.

HK ČR upozorňuje, že stejný návrh byl předložen ve formě poslaneckého návrhu poprvé již v 9. volebním období Poslanecké sněmovny jako sněmovní tisk č. 845. Tehdy projednávání návrhu novely zákona o obcích, jakož i dalších právních předpisů (věcně méně i více souvisejících), bylo ve 3. čtení na 146. schůzi dne 27. 6. 2025 přerušeno. K návrhu byla podána řada pozměňovacích návrhů, neboť v něm byla shledána řada nedostatků. Návrh byl kritizován i z toho důvodu, že dochází ke společnému projednání věcně nesouvisejících změn různých právních předpisů.

V nyní předloženém materiálu může mít navrhovaná změna spolupráce obcí zásadní dopady na tržní prostředí, neboť přímo i nepřímo zvýhodňuje některé soutěžitele (tzv. obecní společnosti) na relevantním trhu (např. v oblasti odpadového hospodářství), čímž může narušit hospodářskou soutěž. Domníváme se, že navrhovaná novela zákona o obcích má protisoutěžní charakter, resp. má potenciál významně negativně ovlivnit úroveň hospodářské soutěže ve vybraných segmentech podnikání. Nutno přitom zdůraznit, že by se tak dělo za situace, kdy již současné fungování obcemi vlastněných tzv. technických služeb je značně problematické, a to zejména v případě těch, které mají formu (i) svazku obcí, nebo (ii) subjektu založeného svazkem obcí (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, příspěvkové organizace apod.). Důvodem je, že tyto technické služby vykonávají činnost a realizují zakázky pro jednotlivé obce mnohdy na základě výjimky pro vertikální spolupráci podle § 11 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“); tzn. aniž by bylo plnění předmětem soutěže v rámci zadávací řízení.

Navrhovaná právní úprava na tato rizika nijak nereaguje, a naopak prostřednictvím státního příspěvku dále potenciálně posiluje jak soutěžní rizika, tak i riziko nehospodárného nakládání s veřejnými penězi (tj. nejen prostřednictvím úhrady ceny, která nebyla podrobena testu trhu a soutěži, ale také prostřednictvím přímých příspěvků ze státního rozpočtu).

V souvislosti s posledním zmíněným aspektem zdůrazňujeme, že podpora společenství obcí (resp. obecních společností) může ve svém důsledku vést k negativnímu ovlivnění cen pro koncové uživatele (občany obce). Platí, že pokud jsou zakázky soutěžené v rámci zadávacích řízení (soutěže se přitom můžou vedle sebe účastnit jak veřejně vlastněné subjekty typu obecních technických služeb, tak soukromé společnosti), plynou z nich pro koncové uživatele (občany obce) příznivější ceny. Je prokázáno, že absence soutěže standardně vede k vyšším nákladům a vyšším cenám, jelikož příslušné subjekty nejsou soutěží motivovány k hledání úspor v nákladech, inovacím apod.

Před projednáváním navrhované změny (protože k tomu nedošlo před předložením tohoto materiálu), by mělo být posouzeno, zda v jejím důsledku nedochází k vzájemné kolizi subjektivních práv, případně kolizi subjektivních práv a veřejných zájmů. Pokud ke kolizi může dojít, měla by být vyhodnocena poměřováním subjektivních práv v rámci testu proporcionality. Podle čl. 26 Listiny základních práv a svobod: „Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.“. Navrhovaná změna ovšem jde ve svém důsledku jednoznačně proti právu na svobodu podnikání a provozování jiné hospodářské činnosti.

Právně i fakticky, pokud by právní úprava navrhovaná v předloženém materiálu byla přijata, bude určité konkrétní subjekty, již působící na trhu, ve výkonu takového práva omezovat, případně jeho výkon zcela znemožňovat. Zásadně poškozeny budou zejména stávající subjekty působící na trhu odpadového hospodářství (a také osoby soukromého práva uvedené subjekty ovládající), které nejsou založeny a ovládány obcemi či společenstvími obcí, jež nemají a nebudou mít nárok na jakékoli příspěvky či hrazení nákladů z veřejných rozpočtů (státního rozpočtu a rozpočtu obcí), a proto jsou a ještě více budou znevýhodněné v rámci hospodářské soutěže. Navíc, jak je popisováno výše, v případě „in-house“ zadávání dosavadních veřejných zakázek týkajících se nakládání s komunálními odpady (k němuž navrhovaná úprava jednoznačně směřuje), ve skutečnosti nebudou mít ani právo se o dané zakázky ucházet, neboť k zadávání dosavadních veřejných zakázek nebudou napříště zadávací řízení vůbec probíhat.

Tento jednoznačný zásah do soutěžního prostředí povede na jedné straně ke zmaření dosavadních investic aktuálních soutěžitelů (soutěžitelů založených a ovládaných soukromými subjekty), přičemž s ohledem na dosavadní legislativu regulující možnost provozování činnosti v oblasti nakládání s odpady (komunálními odpady) se jedná odhadem o investice v řádech mnoha desítek miliard korun (viz také schválený Plán odpadového hospodářství ČR z roku 2025). Na druhé straně pak s ohledem na očekávatelnou menší efektivitu veřejných subjektů působících v oblasti odpadového hospodářství (soutěžitelů založených a ovládaných veřejnými korporacemi), které nejsou nebo nebudou vystaveny konkurenci, navrhovaná změna, nebude-li dále vhodně doplněna, má potenciál dále podpořit neúměrné a zbytečné zvyšování nákladů v dané oblasti, přičemž zátěž ponesou občané ČR.

Navrhovaná změna týkající se pravidelného příspěvku na činnosti společenství obcí (§ 53a odst. 5) poté z našeho pohledu může zakládat zakázanou veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie, jak uvádíme níže v konkrétních připomínkách.

Předložení návrhu zákona by měla předcházet důsledná analýza dopadů (i nepřímých) včetně sektorové analýzy jednotlivých částí trhu. A v případě, že by měla být zachována možnost financování činností společenství obcí ze státního rozpočtu, pak by se v předloženém materiálu měly výslovně promítnout povinnosti a omezení zajišťující, že obdržené finance nebudou využity k financování činností hospodářského charakteru (např. povinnost transparentního účtování o příspěvcích, zákaz využít příspěvky na financování činností hospodářského charakteru apod.). Upozorňujeme, že tato rizika v minulosti zdůrazňoval také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže např. zde: https://uohs.gov.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejna-podpora/4119-plan-odpadoveho-hospodarstvi-cr-2025-%C2%AD2035-nema-doreseny-otazky-verejne-podpory.html.
Akceptováno jinak

Úprava příspěvku na činnost byla vypuštěna.

Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.

1
PAGE
155