Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDRFEKCIO najdete zde
V l á d n í n á v r h
ZÁKON
ze dne ….…….……. 2026,
kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna obecního zřízení
Čl. I
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 72/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 175/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 263/2019 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 160/2023 Sb., zákona č. 418/2023 Sb., zákona č. 89/2024 Sb., zákona č. 196/2024 Sb., zákona č. 36/2025 Sb., zákona č. 57/2025 Sb., zákona č. 176/2025 Sb., zákona č. 232/2025 Sb. a zákona č. …/2026 Sb., se mění takto:
1. V § 39 odst. 1 větě první se za slova „nebo právo stavby“ vkládají slova „, zřízené jako věcné právo podle občanského zákoníku62),“ a za slova „zřídit právo stavby“ se vkládají slova „jako věcné právo podle občanského zákoníku62)“.
Poznámka pod čarou č. 62 zní:
„62) § 1240 občanského zákoníku.“.
2. V § 49 odst. 4 větě první se slova „vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku obcí“ nahrazují slovy „a pozbývá právní osobnosti výmazem z rejstříku svazků obcí“.
3. V § 49 odst. 4 se věty druhá až čtvrtá zrušují.
4. V § 49 odst. 5 se věta poslední zrušuje.
5. Za § 49 se vkládají nové § 49a a 49b, které včetně poznámky pod čarou č. 63 znějí:
㤠49a
(1) Řízení ve věcech svazků obcí podle tohoto zákona vede krajský úřad příslušný podle sídla svazku obcí v přenesené působnosti.
(2) Krajský úřad návrh zamítne, jestliže by zápis údaje v rejstříku svazků obcí byl v rozporu se zákonem.
(3) Vyhoví-li krajský úřad v řízení podle odstavce 1 v plném rozsahu návrhu, rozhodnutí se písemně nevyhotovuje. Takové rozhodnutí nabývá právní moci zápisem údaje do rejstříku svazků obcí nebo vložením dokumentu do sbírky listin.
(4) Svazek obcí podá návrh na změnu zápisu údaje v rejstříku svazků obcí nebo na vložení dokumentu do sbírky listin neprodleně po vzniku rozhodné skutečnosti; jde-li o změnu dokumentů obsažených ve sbírce listin, k návrhu přiloží tyto změny a platné úplné znění změněného dokumentu.
(5) Řízení podle odstavce 1 lze zahájit i z moci úřední, má-li být dosažena shoda mezi zápisem v rejstříku svazků obcí a skutečným stavem.
§ 49b
(1) Rejstřík svazků obcí je informačním systémem veřejné správy, do něhož se zapisuje vznik a další skutečnosti týkající se svazků obcí. Správcem rejstříku svazků obcí je Ministerstvo vnitra.
(2) V rejstříku svazků obcí se vedou tyto údaje:
a) název a sídlo svazku obcí,
b) den vzniku, den zrušení s uvedením právního důvodu a den zániku svazku obcí,
c) identifikační číslo osoby svazku obcí,
d) předmět činnosti svazku obcí,
e) statutární orgán svazku obcí,
f) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa pobytu na území České republiky fyzické osoby vykonávající působnost statutárního orgánu a, jde-li o společenství obcí, také fyzické osoby vykonávající funkci jeho místopředsedy,
g) údaje o členských obcích svazku obcí v rozsahu název obce, identifikační číslo osoby obce, den vzniku členství obce ve svazku obcí a den zániku členství obce ve svazku obcí,
h) přiznání postavení společenství obcí, zrušení postavení společenství obcí a den, kdy k přiznání nebo zrušení tohoto postavení došlo,
i) elektronická adresa podatelny svazku obcí,
j) adresa internetových stránek svazku obcí.
(3) Součástí rejstříku svazků obcí je sbírka listin. Sbírka listin obsahuje smlouvu o vytvoření svazku obcí, stanovy svazku obcí a dále změny a platné úplné znění těchto dokumentů. Dokumenty jsou ve sbírce listin obsaženy v elektronické podobě.
(4) Údaje vedené v rejstříku svazků obcí a dokumenty obsažené ve sbírce listin jsou veřejně přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Údaje do rejstříku svazků obcí zapisuje a dokumenty do sbírky listin vkládá krajský úřad příslušný podle sídla svazku obcí v přenesené působnosti. O zápisu údaje do rejstříku svazků obcí a o vložení dokumentu do sbírky listin krajský úřad účastníky řízení vyrozumí.
(6) Dojde-li ke změně údaje podle odstavce 2 písm. f) nebo g) v základním registru, změní se tento údaj v rejstříku svazků obcí bez řízení.
(7) Dojde-li ke změně údaje podle odstavce 2 písm. i) nebo j), oznámí to svazek obcí neprodleně krajskému úřadu, který změnu zapíše do rejstříku svazků obcí bez řízení.
(8) Z rejstříku svazků obcí se vydává ověřený výstup z informačního systému veřejné správy63).
___________________
63) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
6. V § 50 odstavec 3 zní:
„(3) Stanovy mohou určit, že o jejich změně rozhoduje orgán svazku obcí, který je složený ze zástupců všech členských obcí. Nestanoví-li stanovy vyšší počet hlasů zástupců všech členských obcí nutných ke schválení změny stanov, je k němu třeba souhlasu nejméně dvoutřetinové většiny hlasů zástupců všech členských obcí.“.
7. V § 52 písm. a) se slova „a nahlížet do zápisů o jeho jednání“ nahrazují slovy „složeného ze zástupců všech členských obcí; svazek obcí informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání tohoto orgánu na internetových stránkách svazku obcí“.
8. V § 52 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) nahlížet do zápisů o průběhu zasedání orgánu svazku obcí složeného ze zástupců všech členských obcí,“.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).
9. V § 53a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Společenství obcí ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností mohou zpracovat společnou strategii rozvoje společenství obcí. Společnou strategii rozvoje společenství obcí schvaluje shromáždění starostů každého z těchto společenství obcí třípětinovou většinou všech svých členů.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
10. V § 53a se na konci odstavce 5 doplňují věty „Je-li společenství obcí svěřen výkon státní správy, obdrží na něj ze státního rozpočtu příspěvek. Příspěvek se poskytuje prostřednictvím kraje, na jehož území má společenství obcí sídlo. Je-li společenství obcí svěřen výkon státní správy po 30. červnu, obdrží příspěvek ze státního rozpočtu od počátku druhého kalendářního roku následujícího po roce, v němž byl společenství obcí svěřen výkon státní správy.“.
11. V § 53b odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.
12. V § 53b odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) je alespoň 10 obcí, v nichž je k 1. lednu kalendářního roku hlášeno k trvalému pobytu celkem alespoň 10 000 obyvatel, nebo“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
13. V § 53b odst. 4 písm. a) se číslo „40“ nahrazuje číslem „30“.
14. V § 53b odst. 4 písm. b) se číslo „41“ nahrazuje číslem „31“.
15. V § 53c odst. 1 větě první se slova „dnem nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o přiznání postavení společenství obcí“ nahrazují slovy „zápisem údaje o přiznání postavení společenství obcí do rejstříku svazků obcí“.
16. V § 53c odst. 1 se věta třetí zrušuje.
17. V § 53c odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Žádost o“ nahrazují slovy „Návrh na“ a slovo „žádosti“ se nahrazuje slovem „návrhu“.
18. V § 53c odst. 2 písm. a) se za slovo „stanov“ vkládají slova „a jejich platné úplné znění“.
19. V § 53c se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
20. V § 53c se odstavec 4 zrušuje.
21. V § 53d se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Orgány společenství obcí jsou shromáždění starostů, předseda, kontrolní komise, kancelář společenství obcí a další orgány stanovené zákonem. Společenství obcí může jako další své orgány zřídit radu, orgány pro plnění úkolů, které se týkají pouze některých jeho činností, nebo poradní orgány.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
22. V § 53d odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „starostou určený zástupce z řad členů zastupitelstva obce“ nahrazují slovy „zástupce určený zastupitelstvem obce z řad jeho členů“ a slova „stanovy nesvěřují rozhodování“ se nahrazují slovy „rozhodování není svěřeno“.
23. V § 53d odst. 2 písmeno g) zní:
„g) rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, včetně jejich změn, a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,“.
24. V § 53d se na konci odstavce 2 doplňují písmena h) až j), která znějí:
„h) delegovat zástupce společenství obcí na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má společenství obcí majetkovou účast; to neplatí, rozhoduje-li rada ve věcech jediného společníka obchodní společnosti podle odstavce 11 písm. c),
i) navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má společenství obcí majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání; to neplatí, rozhoduje-li rada ve věcech jediného společníka obchodní společnosti podle odstavce 11 písm. c),
j) projednávat zprávy o kontrolách provedených kontrolní komisí a rozhodovat o přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků z těchto kontrol.“.
25. V § 53d se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Předseda plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele vůči vedoucímu kanceláře společenství obcí.“.
26. V § 53d se doplňují odstavce 4 až 12, které včetně poznámky pod čarou č. 64 znějí:
„(4) O průběhu zasedání shromáždění starostů se pořizuje zápis. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů shromáždění starostů, schválený pořad jednání shromáždění starostů, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis je nutné pořídit do 15 dnů po skončení zasedání shromáždění starostů. Zápis musí být zaslán všem členským obcím a uložen k nahlédnutí v kanceláři společenství obcí.
(5) Počet členů kontrolní komise je vždy lichý. Členy kontrolní komise volí shromáždění starostů; nemohou jimi být předseda, místopředseda, vedoucí kanceláře společenství obcí ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce v kanceláři společenství obcí. Kontrolní komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
(6) Kontrolní komise
a) kontroluje plnění usnesení orgánů společenství obcí,
b) kontroluje dodržování stanov společenství obcí a právních předpisů společenstvím obcí,
c) kontroluje hospodaření společenství obcí s majetkem a finančními prostředky64),
d) plní další kontrolní úkoly svěřené jí stanovami nebo uložené shromážděním starostů.
(7) O provedené kontrole kontrolní komise pořídí zprávu, která obsahuje, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Kontrolní komise předloží zprávu o provedené kontrole shromáždění starostů a společenství obcí ji zašle členským obcím.
(8) Kancelář společenství obcí tvoří vedoucí kanceláře společenství obcí a další zaměstnanci společenství obcí, nejsou-li zařazeni do organizační složky společenství obcí nebo podle zákona do jiného orgánu společenství obcí. Kancelář společenství obcí
a) plní úkoly, které jí svěřují stanovy společenství obcí,
b) plní úkoly, které jí uložilo shromáždění starostů, předseda nebo jiný orgán společenství obcí,
c) provádí úkony ve správním řízení nebo jiné úkony správního orgánu, stanoví-li zákon, že tyto úkony provádí společenství obcí, aniž by určoval, který jeho orgán je k jejich provedení příslušný.
(9) Vedoucí kanceláře společenství obcí stojí v čele kanceláře společenství obcí. Není-li vedoucí kanceláře společenství obcí ustanoven, plní jeho úkoly předseda společenství obcí. Vedoucí kanceláře společenství obcí plní úkoly
a) uložené mu shromážděním starostů, předsedou nebo jiný orgánem společenství obcí,
b) statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům společenství obcí.
(10) Zaměstnanec společenství obcí podílející se na výkonu působnosti svěřené zákonem nebo na základě zákona společenství obcí má postavení úředníka územního samosprávného celku. Na zaměstnance a na společenství obcí se při tom vztahují ustanovení zákona o úřednících územních samosprávných celků obdobně.
(11) Radu tvoří předseda, místopředseda (místopředsedové) a popřípadě další členové volení shromážděním starostů z řad jeho členů. Počet členů rady je vždy lichý a nesmí přesahovat třetinu počtu členů shromáždění starostů. Rada
a) zabezpečuje hospodaření společenství obcí podle schváleného rozpočtu a provádí rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném shromážděním starostů,
b) plní vůči právnickým osobám založeným nebo zřízeným společenstvím obcí úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů,
c) rozhoduje ve věcech společenství obcí jako jediného společníka obchodní společnosti,
d) plní další úkoly svěřené jí stanovami nebo uložené shromážděním starostů.
(12) Zřídí-li společenství obcí orgán pro plnění úkolů, které se týkají pouze některých jeho činností, volí jeho členy shromáždění starostů. Tento orgán plní
a) úkoly podle odstavce 11 písm. b) a c) vůči právnickým osobám založeným nebo zřízeným společenstvím obcí určeným stanovami,
b) další úkoly svěřené mu stanovami nebo uložené shromážděním starostů.
____________________
64) § 39 odst. 8 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
27. V § 53e odst. 3 větě první se slova „zařazeného do obecního úřadu“ zrušují.
28. V § 53e odst. 3 větě druhé se slova „v rozsahu stanoveném“ nahrazují slovy „při zajišťování výkonu správních činností pro danou obec“.
29. V § 53f větě čtvrté se text „§ 53c odst. 4“ nahrazuje textem „§ 53c odst. 3“.
30. V § 53f se věty pátá a šestá nahrazují větou „Svazek obcí pozbývá postavení společenství obcí zápisem údaje o zrušení postavení společenství obcí do rejstříku svazků obcí.“.
31. V § 53g odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „zaměstnanci“ vkládají slova „podle odstavce 1 nebo 2“ a slova „v rozsahu stanoveném podle odstavce 3“ se nahrazují slovy „při zajišťování plnění úkolů“.
32. V § 53g odst. 4 písm. a) se slova „vůči zaměstnanci“ zrušují a za slovo „zaměstnanec“ se vkládá slovo „dané“.
33. V § 53g odst. 4 písm. b) se slova „vůči zaměstnanci“ zrušují a za slovo „orgán“ se vkládá slovo „dané“.
34. Za § 53g se vkládá nový § 53h, který zní:
㤠53h
(1) Pro výkon státní správy svěřené společenství obcí se § 61 odst. 2 písm. b) použije obdobně.
(2) Nadřízeným správním orgánem orgánu společenství obcí je krajský úřad; úkoly nadřízeného správního orgánu plní krajský úřad v přenesené působnosti.
(3) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontroluje výkon státní správy svěřené společenství obcí krajský úřad v přenesené působnosti a výkon ostatních činností svěřených společenství obcí Ministerstvo vnitra. Při kontrole se zjišťuje, zda společenství obcí dodržuje při výkonu
a) svěřené státní správy zákony, jiné právní předpisy a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů, jakož i opatření přijatá při kontrole výkonu státní správy,
b) ostatních činností svěřených společenství obcí zákony a jiné právní předpisy, s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva.
(4) Orgán vykonávající kontrolu podle odstavce 3 může zrušit úkon orgánu společenství obcí učiněný při plnění úkolů svěřených společenství obcí, je-li v rozporu s právními předpisy. Postup podle věty první se nepoužije, jestliže je možné zákonnost tohoto úkonu přezkoumat jiným postupem.“.
35. V § 72 odst. 1 se věty čtvrtá a pátá zrušují.
36. V § 72 odst. 2 se věty třetí až pátá nahrazují větou „Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, může obec poskytovat odměnu až do maximální výše podle § 73 odst. 2, nejvýše však do 0,4násobku výše odměny, která by za danou funkci náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce.“.
37. V § 72 odst. 3 větě první se slova „a to částkou v celých korunách,“ zrušují.
38. V § 72 odst. 4 větě první se slova „v rozmezí od 0,3 do 0,6násobku“ nahrazují slovy „nejméně ve výši 0,3násobku“.
39. Za § 72 se vkládají nové § 72a a 72b, které znějí:
㤠72a
(1) Uvolněnému členovi zastupitelstva obce, kterému za současně vykonávanou funkci uvolněného člena zastupitelstva kraje, městské části nebo městského obvodu náleží vyšší odměna než odměna, která by mu podle § 73 odst. 1 náležela za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva obce, poskytuje obec odměnu v maximální výši podle § 73 odst. 2. Odměnu podle věty první obec členovi zastupitelstva obce neposkytuje, pokud mu poskytuje odměnu podle § 72 odst. 1 věty poslední.
(2) Uvolněnému členovi zastupitelstva městské části nebo městského obvodu, kterému za současně vykonávanou funkci uvolněného člena zastupitelstva obce nebo kraje náleží vyšší odměna než odměna, která by mu podle § 73 odst. 1 náležela za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva městské části nebo městského obvodu, poskytuje městská část nebo městský obvod odměnu v maximální výši podle § 73 odst. 2. Odměnu podle věty první městská část nebo městský obvod členovi zastupitelstva městské části nebo městského obvodu neposkytuje, pokud mu poskytuje odměnu podle § 72 odst. 1 věty poslední.
§ 72b
(1) Člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu je povinen do 5 dnů oznámit obci, městské části nebo městskému obvodu den počátku a den ukončení výkonu funkce poslance, senátora nebo člena vlády.
(2) Uvolněný člen zastupitelstva obce je povinen do 5 dnů oznámit obci den počátku a den ukončení výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva kraje, městské části nebo městského obvodu. Uvolněný člen zastupitelstva městské části nebo městského obvodu je povinen do 5 dnů oznámit městské části nebo městskému obvodu den počátku a den ukončení výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva obce nebo kraje.“.
40. V § 84 odst. 2 písm. e) se slovo „osobách,29)“ nahrazuje slovem „osobách,“.
Poznámka pod čarou č. 29 se zrušuje.
41. V § 85 písm. m) se za slova „převod práva stavby“ vkládají slova „, zřízeného jako věcné právo podle občanského zákoníku62),“ a za slovo „zřízení“ se vkládá slovo „tohoto“.
42. V § 85 písm. n) se slova „práva stavby ve veřejné“ nahrazují slovy „práva stavby, zřízeného jako věcné právo podle občanského zákoníku62), ve veřejné“ a slova „práva stavby obcí“ se nahrazují slovy „tohoto práva stavby obcí“.
43. V § 102a odst. 3 se slova „okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování“ nahrazují slovy „nebyl odevzdán ani jeden hlasovací lístek s alespoň jedním platným hlasem pro kandidáta“ a slova „končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování“ se nahrazují slovy „Státní volební komise uveřejnila celkové výsledky voleb do zastupitelstev obcí“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Krajský úřad do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zapíše poslední stav údajů o dobrovolných svazcích obcí v jím vedeném rejstříku dobrovolných svazků obcí podle zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do rejstříku dobrovolných svazků obcí podle § 49b zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Současně krajský úřad převede poslední znění dokumentů obsažených ve sbírce listin do elektronické podoby a vloží je do sbírky listin rejstříku dobrovolných svazků obcí podle § 49b zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1. Krajský úřad vyzve neprodleně po provedení zápisu údajů podle bodu 1 dobrovolný svazek obcí, aby mu ve lhůtě 6 měsíců sdělil, že údaje a dokumenty o něm vedené v rejstříku dobrovolných svazků obcí podle § 49b zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou aktuální, nebo sdělil aktuální údaje a zaslal platné úplné znění dokumentů. Krajský úřad bez zbytečného odkladu zapíše aktuální údaje a vloží platné úplné znění dokumentů podle věty první do rejstříku dobrovolných svazků obcí podle § 49b zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1. U údaje, který není aktualizován podle bodu 2, krajský úřad do rejstříku dobrovolných svazků obcí vyznačí informaci, že se jedná o neaktualizovaný údaj; tato informace je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Bude-li následně tento údaj aktualizován, krajský úřad informaci podle věty první vymaže.
1. Společenství obcí vytvoří kontrolní komisi a kancelář společenství obcí jako své orgány podle § 53d zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Vytvořilo-li společenství obcí orgán ke kontrole hospodaření s majetkem společenství obcí a s jeho finančními prostředky již přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede ho ve lhůtě podle věty první do souladu s § 53d zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o obecní policii
Čl. III
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 248/2017 Sb., zákona č. 261/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 427/2023 Sb., zákona č. 218/2025 Sb. a zákona č. 220/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 32 zní:
„(2) Obecní policii může jako svůj orgán zřídit rovněž společenství obcí32). O zřízení a zrušení obecní policie společenství obcí rozhoduje shromáždění starostů společenství obcí. Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro společenství obcí a pro obecní policii společenství obcí ustanovení o obci a ustanovení o obecní policii obdobně.
____________________
32) § 53a zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
2. V § 1 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Obecní policie společenství obcí vykonává činnosti podle věty první na území obcí, které jsou členy společenství obcí, uvedených v rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o jejím zřízení. Obecní policie společenství obcí nemůže vykonávat činnosti podle věty první na území obce, která má zřízenu obecní policii nebo je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a.“.
3. V § 1 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6) Název obecní policie společenství obcí obsahuje i název společenství obcí.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
4. § 1a zní:
㤠1a
(1) Rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zřízení obecní policie společenství obcí obsahuje alespoň
a) názvy obcí, které jsou členy společenství obcí, na jejichž území vykonává činnost obecní policie společenství obcí,
b) den zřízení obecní policie společenství obcí,
c) způsob úhrady nákladů na zřízení a provoz obecní policie společenství obcí obcemi, které jsou členy společenství obcí, na jejichž území vykonává činnost obecní policie společenství obcí,
d) způsob vypořádání finančních závazků zrušeného nebo zaniklého společenství obcí vůči zaměstnancům společenství obcí zařazeným do obecní policie společenství obcí,
e) způsob vypořádání finančních závazků obce, která nadále nebude využívat obecní policii společenství obcí, vůči společenství obcí,
f) způsob vypořádání finančních závazků společenství obcí vůči zaměstnancům společenství obcí zařazeným do obecní policie společenství obcí v případě jejího zrušení,
g) jméno, popřípadě jména, příjmení a funkci osoby řídící obecní policii společenství obcí podle § 3 odst. 2.
(2) Shromáždění starostů společenství obcí může rozhodnout o zrušení obecní policie společenství obcí na základě návrhu nejméně tří pětin členů společenství obcí, na jejichž území vykonává činnost.
(3) Shromáždění starostů společenství obcí na návrh obce podle odstavce 1 písm. a), která nehodlá nadále využívat obecní policii společenství obcí a která má vypořádány finanční závazky vůči společenství obcí podle odstavce 1 písm. e), změní rozhodnutí o zřízení obecní policie společenství obcí vyškrtnutím této obce z údaje podle odstavce 1 písm. a).“.
5. Za § 1a se vkládá nový § 1b, který zní:
㤠1b
(1) Obecní policie je tvořena zaměstnanci obce zařazenými do obecní policie, kteří
a) splňují podmínky podle § 4 odst. 1 písm. a) až e) (dále jen „čekatel“),
b) splňují podmínky podle § 4 odst. 1 (dále jen „strážník“),
c) nejsou čekatelem nebo strážníkem.
(2) Zaměstnanci obce podle odstavce 1 písm. a) a c) nemohou
a) vykonávat oprávnění strážníka,
b) prokazovat příslušnost k obecní policii podle § 7 odst. 2 a 3 a § 9.“.
6. V § 3 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Obecní policii společenství obcí řídí předseda společenství obcí nebo člen shromáždění starostů společenství obcí určený tímto shromážděním.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
7. V § 3 odst. 3 větě první se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „nebo 2“ a za slovo „obce“ se vkládají slova „anebo shromáždění starostů společenství obcí“.
8. V § 3a se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Veřejnoprávní smlouvu podle odstavce 1 nesmí uzavřít společenství obcí.“.
9. V § 4 odstavec 2 zní:
„(2) Jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a dalších zaměstnanců obce podle § 1b odst. 1 písm. c) starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii, nesvěří-li zastupitelstvo obce tuto pravomoc určenému strážníkovi podle § 3 odst. 3. Jménem společenství obcí jedná v pracovněprávních vztazích podle věty první předseda společenství obcí nebo člen shromáždění starostů společenství obcí určený tímto shromážděním, nesvěří-li shromáždění starostů společenství obcí tuto pravomoc určenému strážníkovi podle § 3 odst. 3.“.
10. V § 4 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo jednomu společenství obcí“.
11. V § 7 odst. 3 větě první se text „(§ 1 odst. 4)“ zrušuje.
12. Na konci textu § 17g se doplňují slova „nebo 2“.
13. V § 21 odst. 3 se text „(§ 3 odst. 1)“ nahrazuje slovy „podle § 3 odst. 1 nebo 2“.
14. V § 23 odst. 1 se slova „starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii“ nahrazují slovy „osoba, která řídí obecní policii podle § 3 odst. 1 nebo 2,“ a text „§ 3 odst. 2“ se nahrazuje textem „§ 3 odst. 3“.
15. V § 23 odst. 2 se slova „Starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii“ nahrazují slovy „Osoba, která řídí obecní policii podle § 3 odst. 1 nebo 2,“ a text „§ 3 odst. 2“ se nahrazuje textem „§ 3 odst. 3“.
16. V § 26 odst. 3 se za slovo „starosta“ vkládají slova „, předseda společenství obcí“.
17. V § 27a odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „Obec“ vkládají slova „nebo společenství obcí“.
18. V § 28b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Shromáždění starostů společenství obcí může vůči obecní policii společenství obcí postupovat podle věty první obdobně.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o dráhách
Čl. IV
V § 10a odst. 6 větě první zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 303/2023 Sb., se slovo „jejich“ zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
Čl. V
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 234/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 118/2020 Sb., zákona č. 438/2024 Sb., zákona č. 270/2025 Sb. a zákona č. …/2026 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 2 se slova „(dále jen „územní celky v samostatné působnosti“)“ zrušují.
2. V § 1 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Společenství obcí odpovídají za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu při výkonu veřejné moci, která není výkonem státní správy, svěřené společenstvím obcí zákonem nebo na základě zákona.“.
3. V § 1 odst. 3 se slova „celky v samostatné působnosti“ nahrazují slovy „samosprávné celky a společenství obcí podle odstavce 2 (dále jen „územní celky v samostatné působnosti“)“.
4. V § 3 odst. 1 písm. c) se za slovo „celků“ vkládají slova „nebo společenství obcí“.
ČÁST PÁTÁ
Změna krajského zřízení
Čl. VI
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 263/2019 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 160/2023 Sb., zákona č. 418/2023 Sb., zákona č. 36/2025 Sb., zákona č. 57/2025 Sb., zákona č. 176/2025 Sb. a zákona č. 232/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 18 odst. 1 větě první se za slova „nebo právo stavby“ vkládají slova „, zřízené jako věcné právo podle občanského zákoníku40),“ a za slova „zřídit právo stavby“ se vkládají slova „jako věcné právo podle občanského zákoníku40)“.
Poznámka pod čarou č. 40 zní:
„40) § 1240 občanského zákoníku.“.
2. V § 36 písm. m) se za slova „převod práva stavby“ vkládají slova „, zřízeného jako věcné právo podle občanského zákoníku40),“ a za slovo „zřízení“ se vkládá slovo „tohoto“.
3. V § 36 písm. n) se slova „práva stavby ve veřejné“ nahrazují slovy „práva stavby, zřízeného jako věcné právo podle občanského zákoníku40), ve veřejné“ a slova „práva stavby krajem“ se nahrazují slovy „tohoto práva stavby krajem“.
4. V § 47 odst. 1 se věty čtvrtá a pátá zrušují.
5. V § 47 odst. 2 se věty třetí až pátá nahrazují větou „Neuvolněnému členovi zastupitelstva, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, může kraj poskytovat odměnu až do maximální výše podle § 48 odst. 2, nejvýše však do 0,4násobku výše odměny, která by za danou funkci náležela uvolněnému členovi zastupitelstva.“.
6. V § 47 odst. 3 větě první se slova „a to částkou v celých korunách,“ zrušují.
7. V § 47 odst. 4 větě první se slova „v rozmezí od 0,3 do 0,6násobku“ nahrazují slovy „nejméně ve výši 0,3násobku“.
8. Za § 47 se vkládají nové § 47a a 47b, které znějí:
㤠47a
Uvolněnému členovi zastupitelstva, kterému za současně vykonávanou funkci uvolněného člena zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města náleží vyšší odměna než odměna, která by mu podle § 48 odst. 1 náležela za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva, poskytuje kraj odměnu v maximální výši podle § 48 odst. 2. Odměnu podle věty první kraj členovi zastupitelstva neposkytuje, pokud mu poskytuje odměnu podle § 47 odst. 1 věty poslední.
§ 47b
(1) Člen zastupitelstva je povinen do 5 dnů oznámit kraji den počátku a den ukončení výkonu funkce poslance, senátora nebo člena vlády.
(2) Uvolněný člen zastupitelstva je povinen do 5 dnů oznámit kraji den počátku a den ukončení výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva obce nebo městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města.“.
9. V § 60a se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva, protože počet získaných mandátů nedosahoval alespoň poloviny počtu členů zastupitelstva kraje, vykonává rada ode dne následujícího po dni, ve kterém Státní volební komise uveřejnila celkové výsledky voleb do zastupitelstev krajů, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva, pravomoci podle odstavce 2.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o hlavním městě Praze
Čl. VII
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 263/2019 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 160/2023 Sb., zákona č. 418/2023 Sb., zákona č. 89/2024 Sb., zákona č. 196/2024 Sb., zákona č. 36/2025 Sb., zákona č. 57/2025 Sb., zákona č. 176/2025 Sb., zákona č. 232/2025 Sb. a zákona č. …/2026 Sb., se mění takto:
1. V § 18 odst. 1 písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 6b zní:
„h) oprávnění vystupovat jako účastník v řízení o povolení záměru, v řízení o vydání rámcového povolení, v opakovaném řízení, v řízení o nařízení odstranění stavby a v řízení o dodatečném povolení stavby podle zvláštního právního předpisu6b) v území městské části.
____________________
6b) Zákon č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
2. V § 24 odst. 1 větě první se slova „uzavřít s obcemi smlouvu o vytvoření dobrovolného svazku obcí“ nahrazují slovy „být členem dobrovolného svazku obcí43)“.
Poznámka pod čarou č. 43 zní:
„43) § 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“.
3. V § 24 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Je-li sídlem svazku hlavní město Praha, řízení vede a údaje do rejstříku svazků zapisuje a dokumenty do sbírky listin vkládá Magistrát hlavního města Prahy v přenesené působnosti.“.
4. V § 24 se odstavce 2 až 7 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
5. V § 26 odst. 1 se za slovo „Svazek“ vkládají slova „, jehož členem je hlavní město Praha,“.
6. V § 26 odst. 2 a 3 se za slovo „svazek“ vkládají slova „podle odstavce 1“.
7. V § 36 odst. 1 větě první se za slova „nebo právo stavby“ vkládají slova „, zřízené jako věcné právo podle občanského zákoníku44),“ a za slova „zřídit právo stavby“ se vkládají slova „jako věcné právo podle občanského zákoníku44)“.
Poznámka pod čarou č. 44 zní:
„44) § 1240 občanského zákoníku.“.
8. V § 53 odst. 1 se věty čtvrtá a pátá zrušují.
9. V § 53 odst. 2 se věty třetí až pátá nahrazují větou „Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, může hlavní město Praha poskytovat odměnu až do maximální výše podle § 54 odst. 2, nejvýše však do 0,4násobku výše odměny, která by za danou funkci náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy.“.
10. V § 53 odst. 3 větě první se slova „a to částkou v celých korunách,“ zrušují.
11. V § 53 odst. 4 větě první se slova „v rozmezí od 0,3 do 0,6násobku“ nahrazují slovy „nejméně ve výši 0,3násobku“.
12. Za § 53 se vkládají nové § 53a a 53b, které znějí:
㤠53a
(1) Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, kterému za současně vykonávanou funkci uvolněného člena zastupitelstva městské části náleží vyšší odměna než odměna, která by mu podle § 54 odst. 1 náležela za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy, poskytuje hlavní město Praha odměnu v maximální výši podle § 54 odst. 2. Odměnu podle věty první hlavní město Praha členovi zastupitelstva hlavního města Prahy neposkytuje, pokud mu poskytuje odměnu podle § 53 odst. 1 věty poslední.
(2) Uvolněnému členovi zastupitelstva městské části, kterému za současně vykonávanou funkci uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy náleží vyšší odměna než odměna, která by mu podle § 54 odst. 1 náležela za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva městské části, poskytuje městská část odměnu v maximální výši podle § 54 odst. 2. Odměnu podle věty první městská část členovi zastupitelstva městské části neposkytuje, pokud mu poskytuje odměnu podle § 53 odst. 1 věty poslední.
§ 53b
(1) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy nebo městské části je povinen do 5 dnů oznámit hlavnímu městu Praze nebo městské části den počátku a den ukončení výkonu funkce poslance, senátora nebo člena vlády.
(2) Uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy je povinen do 5 dnů oznámit hlavnímu městu Praze den počátku a den ukončení výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva městské části. Uvolněný člen zastupitelstva městské části je povinen do 5 dnů oznámit městské části den počátku a den ukončení výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy.“.
13. V § 59 odst. 3 písm. o) se za slova „převod práva stavby“ vkládají slova „, zřízeného jako věcné právo podle občanského zákoníku44),“ a za slovo „zřízení“ se vkládá slovo „tohoto“.
14. V § 59 odst. 3 písm. p) se slova „práva stavby ve veřejné“ nahrazují slovy „práva stavby, zřízeného jako věcné právo podle občanského zákoníku44), ve veřejné“ a slova „práva stavby hlavním“ se nahrazují slovy „tohoto práva stavby hlavním“.
15. V § 69a odst. 3 se slova „okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování“ nahrazují slovy „nebyl odevzdán ani jeden hlasovací lístek s alespoň jedním platným hlasem pro kandidáta“ a slova „končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování“ se nahrazují slovy „Státní volební komise uveřejnila celkové výsledky voleb do zastupitelstev obcí“.
16. V § 89 odst. 2 písm. l) se za slova „převod práva stavby“ vkládají slova „, zřízeného jako věcné právo podle občanského zákoníku44),“ a za slovo „zřízení“ se vkládá slovo „tohoto“.
17. V § 89 odst. 2 písm. m) se slova „práva stavby ve veřejné“ nahrazují slovy „práva stavby, zřízeného jako věcné právo podle občanského zákoníku44), ve veřejné“ a slova „práva stavby hlavním“ se nahrazují slovy „tohoto práva stavby hlavním“.
Čl. VIII
Přechodná ustanovení
1. Krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zapíše poslední stav údajů o dobrovolných svazcích obcí v jím vedeném rejstříku dobrovolných svazků obcí podle zákona č. 131/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do rejstříku dobrovolných svazků obcí podle § 49b zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Současně krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy převede poslední znění dokumentů obsažených ve sbírce listin do elektronické podoby a vloží je do sbírky listin rejstříku dobrovolných svazků obcí podle § 49b zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy vyzve neprodleně po provedení zápisu údajů podle bodu 1 dobrovolný svazek obcí, aby mu ve lhůtě 6 měsíců sdělil, že údaje a dokumenty o něm vedené v rejstříku dobrovolných svazků obcí podle § 49b zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou aktuální, nebo sdělil aktuální údaje a zaslal platné úplné znění dokumentů. Krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy bez zbytečného odkladu zapíše aktuální údaje a vloží platné úplné znění dokumentů podle věty první do rejstříku dobrovolných svazků obcí podle § 49b zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. U údaje, který není aktualizován podle bodu 2, krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy do rejstříku dobrovolných svazků obcí vyznačí informaci, že se jedná o neaktualizovaný údaj; tato informace je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Bude-li následně tento údaj aktualizován, krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy informaci podle věty první vymaže.
4. Ustanovení bodů 1 až 3 se se přiměřeně použijí i pro smlouvy o spolupráci městských částí podle § 23 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje
Čl. IX
V § 14 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 298/2015 Sb., se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Společenství obcí
a) analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje svého území,
b) schvaluje a realizuje strategii rozvoje společenství obcí, sleduje a hodnotí její plnění,
c) v souladu s místními podmínkami zabezpečuje nebo podporuje a koordinuje aktivity zaměřené na rozvoj svého území,
d) doporučuje ve vztahu k působnostem správních úřadů a kraje opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených ve strategii rozvoje společenství obcí,
e) spolupracuje s krajem, na jehož území se nachází, při přípravě a realizaci strategie rozvoje územního obvodu kraje,
f) spolupracuje s ostatními společenstvími obcí a dalšími osobami při naplňování cílů regionálního rozvoje.“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o úřednících územních samosprávných celků
a o změně některých zákonů
Čl. X
Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 196/2024 Sb., zákona č. 448/2024 Sb. a zákona č. 120/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 17 odst. 1 písm. f) se slovo „, jíž“ nahrazuje slovy „nebo společenství obcí, jimž“.
1. V § 30 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo společenstvím obcí“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. XI
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 246/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 372/2022 Sb., zákona č. 376/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 88/2023 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 185/2023 Sb., zákona č. 271/2023 Sb., zákona č. 277/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 414/2023 Sb., zákona č. 469/2023 Sb., zákona č. 1/2024 Sb., zákona č. 85/2024 Sb., zákona č. 123/2024 Sb., zákona č. 125/2024 Sb., zákona č. 163/2024 Sb., zákona č. 196/2024 Sb., zákona č. 237/2024 Sb., zákona č. 278/2024 Sb., zákona č. 321/2024 Sb., zákona č. 453/2024 Sb., zákona č. 480/2024 Sb., zákona č. 23/2025 Sb., zákona č. 32/2025 Sb., zákona č. 42/2025 Sb., zákona č. 52/2025 Sb., zákona č. 70/2025 Sb., zákona č. 79/2025 Sb., zákona č. 130/2025 Sb., zákona č. 152/2025 Sb., zákona č. 218/2025 Sb., zákona č. 220/2025 Sb., zákona č. 230/2025 Sb., zákona č. 277/2025 Sb., zákona č. 280/2025 Sb., zákona č. 300/2025 Sb., zákona č. 314/2025 Sb., zákona č. 330/2025 Sb., zákona č. 344/2025 Sb., zákona č. 60/2026 Sb. a zákona č. …/2026 Sb., se mění takto:
1. V § 1 a v § 6 odst. 8 větě první a třetí se za slovo „celků“ vkládají slova „a společenství obcí“.
1. V § 8 odst. 1 písm. c) se za slovo „celky“ vkládají slova „, společenství obcí“.
1. V § 8 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, a pro orgány společenství obcí, prováděné kanceláří téhož společenství obcí“.
1. V příloze položce 18 v části Osvobození se slova „nebo územním samosprávným celkem“ nahrazují slovy „, územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí“.
1. V příloze položce 22 v části Osvobození se slova „a územní samosprávný celek“ nahrazují slovy „, územní samosprávný celek a společenství obcí“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o střetu zájmů
Čl. XII
Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 350/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 112/2018 Sb., zákona č. 263/2019 Sb., zákona č. 149/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 180/2022 Sb., zákona č. 253/2023 Sb., zákona č. 263/2024 Sb., zákona č. 448/2024 Sb., zákona č. 77/2025 Sb., zákona č. 218/2025 Sb., zákona č. 232/2025 Sb. a zákona č. …/2026 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 2 písm. e) se slova „územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností“ zrušují, slova „Prahy nebo“ se nahrazují slovy „Prahy, do“ a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo do kanceláře společenství obcí17)“.
Poznámka pod čarou č. 17 zní:
„17) § 2 odst. 5 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 53d odst. 10 a § 53e zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
2. V § 14a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které zní:
„t) kancelář společenství obcí, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. e), jedná-li se o vedoucí úředníky zařazené do této kanceláře.“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákoníku práce
Čl. XIII
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 408/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 413/2023 Sb., zákona č. 230/2024 Sb., zákona č. 263/2024 Sb., zákona č. 417/2024 Sb., zákona č. 475/2024 Sb., zákona č. 120/2025 Sb., zákona č. 220/2025 Sb., zákona č. 267/2025 Sb., zákona č. 270/2025 Sb., zákona č. 300/2025 Sb., zákona č. 318/2025 Sb. a zákona č. …/2026 Sb., se mění takto:
1. V § 109 odst. 3 písm. b) se za slovo „celek“ doplňují slova „nebo dobrovolný svazek obcí“.
2. V § 303 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 127 zní:
„f) zaměstnanci dobrovolných svazků obcí s výjimkou zaměstnanců, kteří mají postavení úředníků územních samosprávných celků127),
__________________
127) § 53d odst. 10 a § 53e odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb.“.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).
3. V § 303 odst. 1 písm. g) se za slovo „celků“ vkládají slova „nebo dobrovolných svazků obcí“.
Čl. XIV
Přechodné ustanovení
Dosavadnímu zaměstnanci dobrovolného svazku obcí, který je odměňován mzdou, se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona určí plat ve výši odpovídající dosavadní výši sjednané, stanovené nebo určené mzdy, nejvýše však v nejvyšší přípustné výši podle zákoníku práce a nařízení vlády vydaného k jeho provedení. Platový tarif musí odpovídat zařazení zaměstnance do platové třídy a platového stupně podle zákoníku práce a nařízení vlády vydaného k jeho provedení.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
Čl. XV
V § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 12/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se za slovo „celků“ vkládají slova „, společenství obcí“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o základních registrech
Čl. XVI
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 47/2020 Sb., zákona č. 51/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 429/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona č. 346/2023 Sb., zákona č. 89/2024 Sb., zákona č. 125/2024 Sb., zákona č. 278/2024 Sb. a zákona č. …/2026 Sb., se mění takto:
1. V § 2 písm. c) se za slovo „celek“ vkládají slova „, společenství obcí“.
2. V § 51 odst. 1 písm. g) bodě 4 se text „§ 52b odst. 5“ nahrazuje textem „§ 52b odst. 6“.
3. V § 51 odst. 1 písmeno i) zní:
„i) údaje o osobě stojící v čele orgánu veřejné moci a v případě kraje také o náměstku hejtmana kraje a řediteli krajského úřadu, v případě obce také o místostarostovi obce a tajemníku obecního úřadu, v případě hlavního města Prahy také o náměstku primátora hlavního města Prahy a řediteli Magistrátu hlavního města Prahy a v případě městské části hlavního města Prahy a městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města (dále jen „samosprávná část“) také o místostarostovi samosprávné části a tajemníku úřadu samosprávné části; tyto údaje se vedou, je-li to možné, ve formě referenční vazby na registr obyvatel a jsou jimi
1. označení vykonávané funkce,
2. jméno, popřípadě jména, příjmení,
3. datum narození,
4. adresa místa pobytu,
5. telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť přidělené osobě orgánem veřejné moci, v jehož čele osoba stojí nebo v němž jinak působí,
6. adresa elektronické pošty zřízená osobě orgánem veřejné moci, v jehož čele osoba stojí nebo v němž jinak působí,
7. v případě hejtmana kraje, náměstka hejtmana kraje, primátora hlavního města Prahy, náměstka primátora hlavního města Prahy, starosty obce nebo samosprávné části a místostarosty obce nebo samosprávné části, zda je pro funkci uvolněn,“.
4. V § 51 odst. 1 písm. l) se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
5. V § 51 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní:
„n) telefonní číslo pro veřejnou telefonní síť a elektronická adresa podatelny.“.
6. V § 51 odst. 2 se za slovo „až“ vkládají slova „h) a j) až“.
7. V § 51 odst. 3 písm. f) bodě 4 se text „§ 52b odst. 5“ nahrazuje textem „§ 52b odst. 6“.
8. V § 51 odst. 10 písm. b) se slova „až k)“ nahrazují slovy „, j) a k)“.
9. V § 51 odst. 10 písmeno c) zní:
„c) odstavce 1 písm. i) je orgán veřejné moci, v jehož čele stojí nebo v němž jinak působí osoba, o jejíž údaje se jedná; orgán veřejné moci údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností neprodleně poté, co osoba stanula v čele orgánu veřejné moci nebo v něm jinak začala působit,“.
10. V § 51 odst. 10 se doplňují písmena d) až g), která znějí:
„d) odstavce 1 písm. l) je orgán veřejné moci, o jehož pracoviště se jedná; orgán veřejné moci údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností neprodleně po zřízení pracoviště orgánu veřejné moci,
e) odstavce 1 písm. m) je orgán veřejné moci, který je správcem informačního systému veřejné správy; orgán veřejné moci údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností neprodleně po vytvoření informačního systému veřejné správy,
f) odstavce 1 písm. n) je orgán veřejné moci, o jehož telefonní číslo a elektronickou adresu podatelny se jedná; orgán veřejné moci údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností neprodleně poté, co orgán veřejné moci začal působit,
g) odstavce 6 písm. o) je orgán veřejné moci, o jehož pracoviště se jedná, nebo který převedl výkon úkonu; orgán veřejné moci údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností neprodleně po zřízení pracoviště orgánu veřejné moci nebo po převedení výkonu úkonu.“.
11. V § 51 odst. 11 se slova „odstavcích 1“ nahrazují slovy „odstavci 1 písm. a) až h), odstavci 1 písm. i) bodech 1, 2 a 7, odstavci 1 písm. j) až n) a odstavcích“.
12. V § 52b odstavec 1 zní:
„(1) Agentura vede v informačním systému registru práv a povinností rejstřík orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů, ve kterém se vedou údaje o
a) orgánu veřejné moci, a to
1. údaje uvedené v § 51 odst. 1,
2. datum zániku orgánu veřejné moci,
3. datum, od kterého osoba stojí v čele orgánu veřejné moci nebo v něm jinak působí,
4. datum, od kterého osoba přestala stát v čele orgánu veřejné moci nebo v něm jinak působit,
5. datum, od kterého je hejtman kraje, náměstek hejtmana kraje, primátor hlavního města Prahy, náměstek primátora hlavního města Prahy, starosta obce nebo samosprávné části a místostarosta obce nebo samosprávné části pro funkci uvolněn,
6. datum, od kterého hejtman kraje, náměstek hejtmana kraje, primátor hlavního města Prahy, náměstek primátora hlavního města Prahy, starosta obce nebo samosprávné části a místostarosta obce nebo samosprávné části přestal být pro funkci uvolněn,
b) soukromoprávním uživateli údajů, a to údaje uvedené v § 51 odst. 3.“.
13. V § 52b odstavec 4 zní:
„(4) Oznámení podle
a) odstavce 2, jde-li o oznámení
1. vzniku orgánu veřejné moci, obsahuje údaje uvedené v § 51 odst. 1 písm. b), c), e) až h) a j),
2. přerušení nebo pozastavení působení orgánu veřejné moci, obsahuje údaje uvedené v § 51 odst. 1 písm. a) a k),
3. zániku orgánu veřejné moci, obsahuje údaj uvedený v § 51 odst. 1 písm. a) a údaj uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2,
b) odstavce 3, jde-li o oznámení
1. vzniku soukromoprávního uživatele údajů, obsahuje údaje uvedené v § 51 odst. 3 písm. b), c) a e) až h),
2. přerušení nebo pozastavení působení soukromoprávního uživatele údajů, obsahuje údaje uvedené v § 51 odst. 3 písm. a) a i),
3. zániku soukromoprávního uživatele údajů, obsahuje údaje uvedené v § 51 odst. 3 písm. a) a j).“.
14. V § 52b se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Agentura na základě oznámení podle odstavce 2 nebo 3 zapíše orgán veřejné moci nebo soukromoprávního uživatele údajů, přerušení nebo pozastavení jejich působení anebo jejich zánik do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.“.
Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9.
15. V § 52b odst. 7 úvodní části ustanovení se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
16. V § 52b se za odstavec 8 vkládají nové odstavce 9 až 11, které znějí:
„(9) Orgán veřejné moci oznámí údaje, jejichž je editorem podle § 51 odst. 10 písm. c) a f), a údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) bodech 3 až 6 neprodleně poté, co nastaly skutečnosti, které údaje popisují, Agentuře v elektronické podobě ve struktuře, kterou Agentura zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(10) Agentura na základě oznámení podle odstavce 9 zapíše údaje do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.
(11) Agentura na základě oznámení podle § 55 zapíše údaj podle § 51 odst. 1 písm. l) do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.“.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 12.
17. V § 52b odst. 12 se číslo „6“ nahrazuje číslem „11“.
18. V § 52c odst. 3 se slova „údajů do rejstříku informačních systémů veřejné správy“ nahrazují slovy „údajů do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů a rejstříku informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů“.
19. V § 62a se slova „městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města, městská část hlavního města Prahy“ nahrazují slovy „samosprávná část“.
Čl. XVII
Přechodná ustanovení
1. Orgán veřejné moci, který je editorem údajů podle § 51 odst. 1 písm. i) a n) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XVI bodů 2 až 19 tohoto zákona, zapíše ty údaje, které se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností (dále jen „registr práv a povinností“) nevedly, do registru práv a povinností prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. XVI bodů 3 až 19 tohoto zákona.
2. Orgán veřejné moci podle § 52b odst. 9 zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XVI bodů 2 až 19 tohoto zákona, oznámí Digitální a informační agentuře údaje, jejichž je editorem podle § 51 odst. 10 písm. c) a f) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XVI bodů 2 až 19 tohoto zákona, které se přede dnem nabytí účinnosti čl. XVI bodů 2 až 19 tohoto zákona v rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů nevedly, a údaje uvedené v § 52b odst. 1 písm. a) bodech 3 až 6 zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XVI bodů 2 až 19 tohoto zákona, v elektronické podobě ve struktuře, kterou Digitální a informační agentura zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. XVI bodů 2 až 19 tohoto zákona. Digitální a informační agentura bezodkladně zapíše tyto údaje do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících
Čl. XVIII
Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 240/2022 Sb., zákona č. 464/2023 Sb. a zákona č. 130/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 5 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro více objednatelů může společný plán dopravní obslužnosti území pořídit rovněž společenství obcí, jehož jsou členy.“.
2. V § 5 odst. 3 písm. c) se za slovo „obec“ vkládají slova „nebo společenství obcí“.
3. V § 8 odst. 2 písm. c) se slova „jím pořízeným“ zrušují.
4. § 24 se včetně poznámky pod čarou č. 10 zrušuje.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků
a některých správních úřadů
Čl. XIX
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, se mění takto:
1. V § 2 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, a to po dobu do jeho zveřejnění ve Sbírce právních předpisů“.
2. V § 2 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Dnem vyhlášení právního předpisu je první den jeho zveřejnění na úřední desce.“.
3. V § 2 odst. 5 větě druhé se slova „neprodleně poté, co bylo uveřejněno oznámení podle věty první, tento právní předpis ve Sbírce právních předpisů postupem podle odstavce 2“ nahrazují slovy „tento právní předpis ve Sbírce právních předpisů postupem podle odstavce 2 nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění oznámení podle věty první“.
4. V § 2 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Právní předpis, který územní samosprávný celek nebo správní úřad nezveřejní ve Sbírce právních předpisů podle věty druhé, pozbývá platnosti uplynutím lhůty uvedené ve větě druhé.“.
5. V § 5 odst. 6 se slovo „vyhlášen“ nahrazuje slovem „zveřejněn“ a text „§ 2 odst. 4“ se nahrazuje slovy „§ 2 odst. 5 nebo § 9 odst. 1“.
6. V § 6 se za větu první vkládá věta „Označení se provede automatizovaně v okamžiku zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních předpisů.“.
7. V § 6 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Je-li právní předpis vyhlášen postupem podle § 2 odst. 4, označí se číslem až v okamžiku jeho zveřejnění ve Sbírce právních předpisů.
(3) Je-li podle § 5 odst. 4 proveden výmaz zveřejněného dokumentu, který není právním předpisem a který byl označen číslem podle odstavce 1, zůstává toto číslo ve Sbírce právních předpisů neobsazeno.“.
8. V § 8 odst. 2 písm. c) se slova „chráněné, a“ nahrazují slovem „chráněné,“.
9. V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 5 zní:
„e) rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zřízení obecní policie, změna takového rozhodnutí a rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zrušení obecní policie5).
____________________
5) § 1a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XX
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027, s výjimkou ustanovení čl. XVI bodů 2 až 19 a čl. XVII, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2028.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část
a) Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí včetně vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Předkládaný návrh zákona se věnuje tématům v oblasti územní samosprávy, která v nedávném období vyplynula z aplikační praxe stávající právní úpravy i z potřeb samotných územních samosprávných celků, zejména obcí.
V prvé řadě je nutné reagovat na zákon č. 57/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Ten přinesl s účinností od 1. ledna 2026 novelu zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze, jež se věcně týká především krácení výše odměn při souběhu funkcí člena zastupitelstva více územních samosprávných celků. Tato úprava prosazená cestou poslaneckého pozměňovacího návrhu vykazuje nedostatky, které v praxi vyvolávají nejasnosti a aplikační problémy, přičemž ty nejzásadnější nemůže zhojit ani metodické působení Ministerstva vnitra.
V oblasti digitalizace se navrhuje v návaznosti na evidování údajů o osobách stojících v čele orgánů veřejné moci, tedy i územních samosprávných celků, v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností (tzv. registru práv a povinností, dále též jen „RPP“) tuto evidenci rozšířit tak, aby v ní byly vedeny aktuální údaje o všech relevantních funkcionářích územních samosprávných celků, tedy i místostarostech a náměstcích hejtmanů a také o vedoucích obecních a krajských úřadů. Tato evidence poslouží jako zdroj aktuálních informací v případě mimořádných událostí.
Dále se navrhuje modernizovat rejstřík dobrovolných svazků obcí, což přinese zjednodušení administrativy a zejména přístupu k údajům, u nichž je žádoucí, aby jako u údajů o jiných typech právnických osob byly veřejně přístupné.
Taktéž se navrhuje rozšířit působnost institutu společenství obcí, aby představovalo pro obce atraktivnější entitu dobrovolné spolupráce obcí. Potřeba posilování spolupráce územních samospráv v České republice vychází i z řady doporučení mezinárodních organizací (např. OECD) i poradních orgánů vlády (např. NERV). V souvislosti s představováním tohoto institutu v území a rozsáhlou diskusí o jeho využití vzešla ze strany obcí poptávka po rozšíření fakultativních kompetencí společenství obcí, z nichž jsou v návrhu obsaženy možnosti zřídit společnou obecní policii a pořizovat společný plán dopravní obslužnosti území. Předložený zákon reaguje zejména na tuto poptávku a je logickým pokračováním zahájeného procesu umožnění obcím vykonávat vybrané kompetence jejich společenstvím obcí přímo.
Dále se na základě poznatků z praxe navrhují i některé další změny týkající se územních samosprávných celků. Především se jedná o reakci na judikaturu ve věci nakládání s právem stavby zřízeným k pozemkům ve vlastnictví územního samosprávného celku či úpravy reflektující zkušenosti s dosavadním používáním Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.
Shrnutí nejdůležitějších změn
1. Problematika odměn při souběhu funkcí zastupitele:
V této oblasti se v zákonech o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze navrhuje:
- správné vymezení okruhu funkcí, jejichž souběh vede ke krácení výše odměny;
- upuštění od postihu souběhu neuvolněných funkcí; upravovány tedy budou jen souběhy uvolněných funkcí;
- ve vztahu k neuvolněným funkcím se navrhuje řešit pouze maximální možnou výši odměny při souběhu s funkcí poslance, senátora či člena vlády (zrcadlově k již několik let existující právní úpravě v případě uvolněných zastupitelů);
- odměny při souběhu uvolněných funkcí budou upraveny tak, že nejvyšší z pobíraných odměn bude dotyčný zastupitel pobírat v plné výši, zatímco ostatní ve výši odpovídající maximální výši odměny za stejnou funkci v neuvolněném režimu;
- řešení hypotetické situace krácení výše odměny v případě, že by dotyčný byl současně poslancem, senátorem nebo členem vlády a zároveň zastával dvě a více uvolněných funkcí, aby nedošlo v případě takovéto situace k dalšímu, „vícenásobnému“ krácení již jednou zkrácené odměny;
- zavedení informační povinnosti člena zastupitelstva, aby do 5 dnů od vzniku případné rozhodné skutečnosti mající vliv na výši jeho odměny o této skutečnosti informoval územní samosprávný celek, jehož je členem;
- ze systematického hlediska se právní poměry nově upravují v jednotlivých zákonech jen ve vztahu k těm územním samosprávným celkům (a členům jejich zastupitelstev), které dané zákony regulují (aby nedocházelo k nežádoucí duplicitě pravidel).
Současně se navrhuje provést 2 další změny reagující na poznatky z praxe, resp. na legislativní vývoj, a to zjednodušení mechanismu určování výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva v konkrétním případě (aby mohla být navázána na automatickou valorizaci zákonných koeficientů) a odstranění nadbytečné horní hranice výše odměny neuvolněného starosty, neboť ta vyplývá přímo z koeficientů stanovených v příloze zákona.
2. Evidence údajů o představitelích územních samosprávných celků
V rámci RPP se navrhuje specificky vymezit okruh osob se vztahem k územním samosprávným celkům, které budou evidovány – vedle dosavadních osob stojících v čele těchto veřejnoprávních korporací (starosta, hejtman) půjde i o jejich zástupce (místostarosta, náměstek hejtmana) a o osoby stojící v čele obecních a krajských úřadů (tajemník, ředitel).
Také se navrhuje rozšíření okruhu údajů vedených o těchto osobách – vedle identifikačních údajů jako datum narození a adresa místa trvalého pobytu by se mělo jednat o telefonní číslo a emailovou adresu (obě pracovní), na nichž bude tento funkcionář dostupný.
Pro statistické účely se též navrhuje evidovat, zda je starosta, místostarosta, hejtman či jeho náměstek pro výkon této funkce uvolněn.
3. Rejstřík dobrovolných svazků obcí
Rejstřík dobrovolných svazků obcí dosud vedou jednotlivé krajské úřady, přičemž není regulována jeho podoba a přístupnost. Cílem je vytvořit tento rejstřík jako jednotný informační systém veřejné správy vedený Ministerstvem vnitra, přičemž krajským úřadům by byla zachována editační úloha. Takový centrálně vedený a veřejně prostřednictvím internetu přístupný rejstřík je důležitý z hlediska principu publicity údajů vedených o právnických osobách. Zároveň dojde ke sjednocení s dosud separátní právní úpravou dobrovolných svazků obcí, jejichž členem je hlavní město Praha, obsaženou v zákoně o hlavním městě Praze.
4. Rozšíření právní úpravy společenství obcí:
Aby mohly zvláštní právní předpisy svěřit společenství obcí určité kompetence, je třeba zajistit náležité organizační a finanční zázemí pro jejich výkon. Proto se v zákoně o obcích navrhuje doplnit úpravu orgánů společenství obcí, a to především zřízením kanceláře společenství obcí jakožto ekvivalentu obecního úřadu. Zaměstnanec společenství obcí podílející se na výkonu působnosti svěřené zákonem nebo na základě zákona společenství obcí pak bude mít výslovně postavení úředníka územního samosprávného celku. Dalším povinně zřizovaným orgánem má být kontrolní komise. Pokud společenství obcí zřídí společnou obecní policii, bude i ona orgánem společenství obcí. Návrh zákona upravuje i možnost společenství obcí zřídit další své orgány, a to výkonný orgán v podobě rady a případně i další orgány věnující se specifickým agendám.
V rámci novely zákoníku práce se v zájmu rovnosti odměňování (ve vztahu k zaměstnancům obcí vykonávajícím stejné činnosti) zavede, že zaměstnanci všech dobrovolných svazků obcí budou odměňováni platem, nikoli mzdou. I zaměstnanci dobrovolných svazků obcí, které nejsou společenstvími obcí, vykonávají činnosti, jež by jinak prováděli zaměstnanci obcí s tarifními platy, a i tito zaměstnanci jsou placeni z veřejných prostředků v širokém slova smyslu. Ostatně dle stávajícího znění § 109 odst. 3 písm. d) zákoníku práce jsou v platovém režimu zaměstnanci příspěvkových organizací zřízených dobrovolnými svazky obcí, a proto není systémové, aby kmenoví zaměstnanci dobrovolných svazků obcí byli honorováni jinak.
V případě těch zaměstnanců zařazených v kanceláři společenství obcí, kteří by byli v postavení vedoucích zaměstnanců, a tedy vedoucích úředníků, se navrhuje jejich doplnění do výčtu veřejných funkcionářů v zákoně o střetu zájmů. Jedná se o symetrické řešení jako u stávajících vedoucích úředníků územních samosprávných celků.
Dále se navrhuje upravit i otázky nadřízeného správního orgánu a kontroly, přičemž jsou v maximální míře zachovávány principy týkající se obcí – tedy nadřízeným správním orgánem vůči orgánu společenství obcí bude krajský úřad, který též bude vykonávat kontrolu výkonu státní správy společenstvím obcí, zatímco výkon ostatních činností (ekvivalent samostatné působnosti obcí) bude kontrolovat Ministerstvo vnitra, nestanoví-li zvláštní právní předpisy upravující dané činnosti výslovně jinak.
Také v oblasti odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se navrhuje postavení společenství obcí pojmout obdobně, jako je tomu u obcí.
Ve finanční oblasti se navrhuje upravit příspěvek na výkon státní správy, bude-li jejím výkonem pověřeno na základě zvláštního zákona přímo společenství obcí. Bude se v takových případech jednat o ekvivalent příspěvku poskytovaného za výkon přenesené působnosti územním samosprávným celkům. Podrobnosti stanovení výše příspěvku a nároku na ně budou stanoveny na každý rok v zákoně o státním rozpočtu.
S finanční oblastí souvisí i navrhované úpravy v zákoně o správních poplatcích, které mají z hlediska osvobození od správních poplatků společenství obcí postavit do obdobné pozice jako územní samosprávné celky – tedy zejména aby byly osvobozeny úkony související s výkonem státní správy, kterým jsou pověřeny, stejně jako úkony prováděné kanceláří společenství obcí pro orgány tohoto společenství obcí.
Společenství obcí navrhovanými změnami získá postavení orgánu veřejné moci a jako takové bude zapsáno v RPP. Bude mu též vytvořena datová schránka orgánu veřejné moci.
Na základě poptávky z území se navrhuje zmírnit podmínky pro vznik společenství obcí snížením minimálního počtu členských obcí na 10, pokud by takové společenství obcí mělo alespoň 10 tisíc obyvatel.
V návaznosti na § 53a odst. 4 zákona o obcích, který předpokládá, že zvláštní zákon může svěřit společenství obcí i výkon činností nad rámec vlastní spolupráce obcí a koordinace rozvoje jejich území, se navrhuje:
i. zavedení možnosti, aby společenství obcí zřídilo společnou obecní policii pro ty své členské obce, které budou mít o tento typ spolupráce zájem (a které nebudou mít vlastní obecní policii či nebudou využívat na základě veřejnoprávní smlouvy obecní policii jiné obce);
ii. umožnění, aby společenství obcí bylo vzdělávací institucí poskytující vzdělávání úředníkům územních samosprávných celků v obdobném režimu jako obce, včetně osvobození od správního poplatku za žádost o udělení akreditace;
iii. využití společenství obcí jako platformy při plánování veřejné dopravy, neboť společenství obcí bude moci pro členské obce pořizovat společný plán dopravní obslužnosti území (změna se týká zákona o veřejných službách v přepravě cestujících a zákona o dráhách).
Tyto agendy nebudou pro společenství obcí obligatorní – zda je bude vykonávat, a tedy dané služby členským obcím poskytovat, bude na rozhodnutí členských obcí a na dohodě s členskými obcemi (bude možné, aby tyto služby využívaly jen některé členské obce).
4. Další navrhované změny:
i. v zákonech o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze se navrhuje:
a. reakce na judikaturu v oblasti nakládání s právem stavby zřízeným k pozemkům ve vlastnictví územního samosprávného celku, přičemž snahou je korigovat soudní interpretaci, jež je pro praxi nepraktická;
b. úprava ustanovení o postupu po volbách reagující na nový zákon o správě voleb (zákon č. 88/2024 Sb.);
ii. v zákoně o hlavním městě Praze se reformuluje ustanovení o kompetencích městských částí, aby odpovídalo stavebnímu zákonu;
iii. v zákoně o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů se navrhuje vyjasnit některé praktické otázky ohledně publikace a číslování právních předpisů v této sbírce vyhlašovaných; v této sbírce se budou vyhlašovat i rozhodnutí o zřízení společné obecní policie.
Žádné z navržených opatření nemá dopady v oblasti diskriminace či rovnosti mužů a žen.
b) Zhodnocení platného právního stavu
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti novela zákonů o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze, která zavedla krácení odměn členů zastupitelstev v případě, že daná osoba je zastupitelem více územních samosprávných celků (typicky je současně obecním i krajským zastupitelem). Tato právní úprava iniciovaná poslaneckým pozměňovacím návrhem a přijatá v průběhu debat o platech ústavních činitelů v rámci zákona č. 57/2025 Sb. vykazuje řadu nedostatků:
- chybné vymezení souběhu funkcí, na které se úprava v zákoně č. 57/2025 Sb. vztahuje a na které nikoli (např. v rámci zákona o hlavním městě Praze se upravuje souběh s funkcí člena zastupitelstva kraje nebo jiné obce, což není v praxi vůbec možné, naopak neřeší se možný souběh funkce člena zastupitelstva celopražského a zastupitelstva městské části, který může reálně nastat; podobně není v zákoně o obcích řešen ani možný souběh členství v zastupitelstvu statutárního města a zastupitelstvu jeho městského obvodu nebo části);
- zavedení krácení odměn i při souběhu dvou neuvolněných funkcí, což se jeví jako nedůvodně přísné, když pojetí neuvolněného členství v zastupitelstvu počítá s tím, že daný územní samosprávný celek nastaví výši odměny podle skutečné míry participace neuvolněného zastupitele na práci zastupitelstva;
- možnost vícenásobného krácení při rozsáhlejší kumulaci funkcí (i s funkcí poslance, senátora či člena vlády), resp. krácení již krácené odměny (krácení by proběhlo podle více různých ustanovení);
- chybí nástroj, jak zajistit informovanost územního samosprávného celku, že jeho zastupitel je v situaci, kdy by mu měla být vyplácená odměna krácena;
- nevhodná provázanost úprav v jednotlivých zákonech, tedy že např. ze zákona o obcích může vyplývat krácení odměny člena zastupitelstva kraje.
Podle zákona o základních registrech se v RPP vedou údaje o osobě stojící v čele orgánu veřejné moci, což v případě územních samosprávných celků znamená starostu, primátora či hejtmana. Chybí ale údaje o osobách, které je ze zákona zastupují (místostarostové, náměstci hejtmana) i o vedoucích obecních a krajských úřadů (tajemníci, ředitelé) a v RPP nejsou vedeny aktuální kontaktní údaje.
Vedení rejstříku dobrovolných svazků obcí je v dosavadní podobě decentralizováno a není dostatečně digitalizováno, což je na újmu zejména principu veřejnosti údajů v něm vedených.
Společenství obcí je koncipováno jako dobrovolný svazek obcí svého druhu, přičemž získání postavení společenství obcí je vázáno na splnění podmínek (stanovený minimální počet členských obcí, které mohou ležet pouze ve správním obvodu jedné obce s rozšířenou působností). Společenství obcí má specifickou úpravu svých orgánů (zejména shromáždění starostů) a může vypomáhat členským obcím při zajišťování správních činností včetně přenesené působnosti (pomocí sdíleného, tzv. létajícího úředníka), resp. při zajišťování dalších jejich činností pomocí sdíleného zaměstnance či pedagoga.
Společenství obcí zatím není entitou, na kterou by bylo možné zákonem přesunout takové agendy, které mají nadobecní a veřejnoprávní charakter (zmocnění podle § 53a odst. 4 zákona o obcích dosud není naplněno). Typicky půjde o plánovací kompetence za celé území společenství obcí v různých oblastech, např. v oblasti veřejné dopravy.
V případě obecní policie je dosud spolupráce mezi obcemi možná pouze na základě veřejnoprávní smlouvy, kterou může uzavřít obec, která nemá vlastní obecní policii, s obcí, která ji má zřízenu a de facto jí tak svou obecní policii bude poskytovat. To je ale podmíněno ochotou obcí s obecní policií a dosud není možné, aby obce, které samy nemají možnost efektivně zřídit obecní policii, spojily své síly k vytvoření společné obecní policie.
V případě navrhovaných změn dalších právních předpisů je aktuální právní stav popsán v příslušných pasážích zvláštní části této důvodové zprávy.
Současná právní úprava nemá dopady v oblasti diskriminace či rovnosti mužů a žen.
c) Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky
Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem, ze kterého se jej týká zejména úprava územní samosprávy (čl. 8 a hlava sedmá Ústavy České republiky). Všechny navrhované změny slouží k jejímu naplnění a usnadnění jejího výkonu.
Pokud se jedná o problematiku souběhu funkcí členů zastupitelstev a souvisejícího krácení výše pobíraných odměn, soulad navrhovaného přístupu s ústavním pořádkem lze dovozovat z posouzení obdobné konstrukce, kterou přinesl zákon č. 263/2019 Sb. ve vztahu k souběhu funkce poslance, senátora či člena vlády s funkcí uvolněného člena zastupitelstva – viz nález Ústavního soudu ze dne 24. listopadu 2020, spis. zn. Pl. ÚS 24/19. Ačkoli zmíněná novela má řadu vážných nedostatků, samotná myšlenka regulace souběhu funkcí členů zastupitelstev více územních samosprávných celků je podle předkladatele věcně správná a ústavně konformní, což ostatně potvrdil i Ústavní soud ve svém aktuálním nálezu ze dne 6. května 2026 spis. zn. Pl. ÚS 46/25.
Ohledně tématu společenství obcí je třeba vycházet z toho, že vždy zůstane na rozhodnutí konkrétní obce, nejen zda se stane členem společenství obcí, ale i jaké služby (společenstvím obcí poskytované) bude využívat (např. společnou obecní policii budou moci využívat pouze ty členské obce, které o to budou mít zájem a nebudou mít obecní policii zřízenu samy či nebudou mít veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí ohledně využívání její obecní policie), a vždy bude moci od takové spolupráce odstoupit a danou agendu si zajišťovat vlastními silami.
Návrh je též v souladu s ostatními součástmi právního řádu České republiky, neboť navrhované změny jsou organicky vtělovány do příslušných právních předpisů při maximálním využití dosavadních institutů, které jsou pouze přizpůsobovány využití ze strany společenství obcí (např. úprava odpovědnosti společenství obcí v zákoně č. 82/1998 Sb., která je koncipována identicky k odpovědnosti obcí v rámci samostatné a přenesené působnosti, společná obecní policie bude ve vztahu k ostatním osobám ve shodném postavení jako obecní policie zřízená obcí).
d) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Problematika, které se předkládaný návrh zákona dotýká, není přímo regulována právem Evropské unie.
Lze proto zhodnotit, že návrh zákona je s evropským právem v souladu.
e) Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Předkládaný návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Navrhované krácení výše některých ze souběžně pobíraných odměn zastupitelů není v rozporu s čl. 7 odst. 2 Evropské charty místní samosprávy upravujícím odměňování volených zástupců v rámci místní samosprávy. Ostatně stran tohoto ustanovení Česká republika učinila výhradu, podle níž se jím (a několika dalšími) necítí být vázána.
Téma spolupráce obcí se týká zejména Evropské charty místní samosprávy (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 181/1999 Sb.), přičemž návrh je v souladu především s jejím čl. 10 upravujícím spolupráci místních společenství.
f) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Přímé rozpočtové dopady mají z navrhovaných změn pouze návrhy týkající se informačních systémů veřejné správy.
Digitální a informační agentura odhaduje náklady v souvislosti s vytvořením evidence představitelů územních samosprávných celků v řádu nižších desítek milionů Kč, zatímco roční náklady na údržbu a provoz této evidence předpokládá přibližně ve výši 10 milionů Kč.
Náklady spojené s digitalizací rejstříku dobrovolných svazků obcí odhaduje Ministerstvo vnitra na cca 4 miliony Kč na vytvoření potřebného informačního systému veřejné správy a cca 1,2 milionu Kč ročně na jeho provoz.
V obou případech budou tyto náklady hrazeny v rámci limitů výdajů stanovených pro příslušnou kapitolu státního rozpočtu (Digitální a informační agentury, resp. Ministerstva vnitra) na příslušný rozpočtový rok.
Navrhovaná právní úprava souběhu funkcí člena zastupitelstva a krácení souběžně pobíraných odměn není spojena s přímými dopady na státní rozpočet, neboť odměny členů zastupitelstev územních samosprávných celků jsou hrazeny z rozpočtu těchto veřejnoprávních korporací.
Dopady na rozpočty územních samosprávných celků mohou obecně být pozitivní v tom, že v některých případech budou členům svých zastupitelstev vyplácet nižší odměnu. Uplatnění tohoto mechanismu se ale bude odvíjet od okolností konkrétních případů (konkrétních souběhů funkcí), takže míru úspor nelze kvantifikovat.
V případě napojení společenství obcí na prostředky z příspěvku na výkon státní správy půjde o realokaci části současného objemu příspěvku stanoveného každoročně v příloze zákona o státním rozpočtu, a to vždy ve vazbě na konkrétní agendu. Využití tohoto mechanismu se předpokládá v budoucnu např. u agendy veřejného opatrovnictví, kde by se společenství obcí mohlo stát přímým příjemcem příspěvku stanoveného výkonově na každého opatrovance. Návrh umožňuje výplatu příspěvku společenství obcí tam, kde je společenství obcí přímým vykonavatelem. V případě potenciálních přenosů působnosti veřejnoprávní smlouvu s obcí, umožní-li to v budoucnu i další zvláštní zákony, anebo pro pokrytí nákladů na sdílené zaměstnance, bude financování společenství obcí nadále ponecháno na dohodě členských obcí, typicky formou členských příspěvků. Tato úprava tedy nemá sama o sobě dopad na státní rozpočet – společenství obcí, které bude vykonávat za obce část jejich agend z oblasti přenesené působnosti, obdrží příslušnou část příspěvku namísto těchto obcí a celkový objem příspěvku se nezmění.
Vzhledem k dobrovolnosti členství ve společenství obcí i dobrovolnosti využívání jednotlivých služeb nabízených společenstvími obcí lze předpokládat, že obce budou v konkrétních případech možností spolupráce využívat pouze tehdy, pokud se jim vyplatí, tedy umožní efektivnější plnění jejich úkolů, než pokud by je měly plnit samostatně. Při zajištění výkonu některých agend prostřednictvím společenství obcí lze očekávat dosahování úspor z rozsahu s pozitivním dopadem na rozpočty samospráv, které například jen pro oblast obslužných činností v oblasti správy škol vyčíslují Mazouch a Fischer z Vysoké školy ekonomické na nižší jednotky miliard ročně.[footnoteRef:1] [1: MAZOUCH, Petr a Jakub FISCHER, 2024. Více času na pedagogické vedení školy prostřednictvím efektivního zajištění nepedagogických činností. Praha: Oeconomica. ISBN 978-80-245-2517-4.]
Na rozpočet samotných společenství obcí se použije úprava hospodaření dobrovolných svazků obcí v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, podle jehož § 39 odst. 2 jsou obsahem rozpočtu svazku obcí jeho příjmy a výdaje vyplývající z jeho činností v souladu s jeho stanovami. Z hlediska fungování společenství obcí jakožto právnické osoby je zásadní, aby veškeré vykonávané agendy a nabízené služby byly popsány v jeho základním dokumentu, kterým jsou právě stanovy.
g) Dopad na podnikatelské prostředí České republiky
Žádná z navrhovaných změn necílí na podnikatele a ani nemá přímý dopad na podnikatelské prostředí.
h) Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Žádné z navrhovaných opatření nezakládá veřejnou podporu.
i) Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Navrhovaným zákonem se neukládají fyzickým a soukromoprávním právnickým osobám žádné povinnosti, adresátem navrhované právní úpravy jsou především společenství obcí, dobrovolné svazky obcí a územní samosprávné celky. Zavedením možnosti zřízení obecní policie společenství obcí nedojde k rozšíření práv či povinností, ale jen k potenciálnímu rozšíření okruhu orgánů sloužících k ochraně práv a kontrole dodržování povinností.
Pokud se jedná o práva, je navrženo podrobněji upravit právo občanů členských obcí dobrovolných svazků obcí (a potažmo i společenství obcí) na účast na zasedání jejich orgánů. Dojde přitom v souladu s ustáleným výkladem k vyjasnění, že tato práva se týkají jen účasti na zasedání orgánu složeného ze zástupců všech členských obcí (obdobně jako je tomu v případě zastupitelstva obce).
Dopady na práva mají pochopitelně změny v oblasti odměňování. Krácení odměn členů zastupitelstev v případě souběhu výkonu zastupitelských funkcí ale považujeme za důvodné a v souladu s ústavním pořádkem, převod zaměstnanců společenství obcí do platového režimu je odůvodněn požadavkem na zajištění rovnosti při odměňování zaměstnanců ve veřejné sféře vykonávajících obdobné práce.
j) Sociální dopady, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Žádná z navrhovaných změn necílí na uvedené skupiny obyvatel a jejich práva. Nemá tedy žádné přímé sociální dopady, nepřímé dopady by bylo možné spatřovat v tom, že společenství obcí mohou (a po navrhovaných změnách by k tomu měly mít ještě lepší institucionální zázemí) zajišťovat spolupráci obcí i v sociální oblasti.
k) Dopad na ochranu práv dětí
Návrh se nijak specificky netýká práv dětí.
l) Dopad na životní prostředí
Návrh nemá přímý dopad na životní prostředí, resp. jeho ochranu. Zvýšení efektivity spolupráce obcí by ale mohlo nepřímo vést i ke zefektivnění výkonu ochrany životního prostředí.
m) Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Z pohledu ochrany soukromí a osobních údajů je v rámci návrhu zákona relevantní především záměr vytvoření evidence údajů o představitelích územních samosprávných celků. Dle návrhu nedochází ke vzniku nového informačního systému, nýbrž pouze k rozšíření údajů zapisovaných o osobách stojících v čele orgánu veřejné moci v RPP, resp. k rozšíření okruhu osob považovaných pro účely tohoto zákona za osoby stojící v čele územních samosprávných celků.
Návrh vymezuje specificky pro územní samosprávné celky okruh osob stojících v jejich čele, a to vedle starosty a hejtmana také místostarostu, náměstka hejtmana a tajemníka obecního úřadu, resp. ředitele krajského úřadu. Návrh v tomto ohledu zohledňuje specifickou strukturu orgánů územních samosprávných celků. Zákon o základních registrech dle návrhu upravuje rozsah vedených údajů a jejich referenční vazby na základní registry i způsob vkládání a aktualizace údajů.
V RPP jsou dle platného znění § 51 odst. 1 písm. i) zákona o základních registrech vedeny jako údaje o orgánu veřejné moci jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu osob stojících v čele orgánu veřejné moci vyjádřené referenční vazbou na registr obyvatel.
Navrhuje se vedle jména vést jako veřejné údaje označení vykonávané funkce a u starostů, místostarostů, hejtmanů a jejich náměstků se navrhuje pro statistické účely evidovat rovněž údaj o tom, zda jsou pro svou funkci uvolněni. Jedná se o údaje nezbytně spojené s vykonávanou veřejnou funkcí (členové zastupitelstev jsou do uvolněných funkcí voleni svými zastupitelstvy, a tedy veřejně) a jsou standardně veřejně přístupné.
Návrh dále sjednocuje požadavky na identifikaci osob v základních registrech, když obdobně jako v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci dle § 26 odst. 2 písm. i) zákona o základních registrech identifikuje osoby na základě bydliště a data narození. Oba tyto údaje jsou navrženy jako neveřejné, stejně jako nově zapisované kontaktní údaje těchto osob. Účelem vedení kontaktních údajů je zefektivnění komunikace napříč orgány veřejné moci. Kontaktními údaji jsou konkrétně adresa elektronické pošty a telefonní číslo zřízené osobě orgánem veřejné moci, jsou-li osobě zřízeny. Nejedná se tedy o osobní kontaktní údaje fyzických osob. Uvedené údaje budou správcem informačního systému zpracovávány pouze za účelem právem chráněných zájmů a zpřístupněny výhradně identifikovaným úředním osobám.
Další partií návrhu, která se týká ochrany soukromí a osobních údajů, je modernizace rejstříku dobrovolných svazků obcí, jenž je navrhováno přebudovat z decentralizovaných evidencí vedených jednotlivými krajskými úřady v nespecifikované podobě do centrálně vedeného informačního systému veřejné správy (byť se zachovanou editační úlohou krajských úřadů). Návrhem nedochází k rozšíření okruhu osobních údajů, které jsou v rejstříku vedeny (oproti stávajícímu stavu se mají nově vést pouze údaje o elektronické adrese podatelny a adrese internetových stránek). Zpřesněním vymezení zapisovaných orgánů dobrovolných svazků obcí by mohlo dojít k zúžení okruhu fyzických osob, které jsou zapisovány z toho důvodu, že vykonávají působnost těchto orgánů. Zároveň je třeba uvést, že se jedná o standardní (a zároveň minimální) okruh údajů o právnické osobě odpovídající jiným evidencím. Všechny tyto údaje jsou již nyní veřejně přístupné nikoli ze samotného rejstříku dobrovolných svazků obcí, nýbrž ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci (viz § 61 zákona o základních registrech).
Nové zpracování osobních údajů je též spojeno s navrhovanou povinností zastupitelů informovat o jiných zastávaných funkcích, které zakládají souběh mající za následek krácení některé z pobíraných odměn. Jedná se o opatření nezbytné k naplnění účelu institutu krácení odměn v případě souběhu funkcí a ke splnění povinnosti územního samosprávného celku takové krácení provést. Zároveň, jako v případě výše uvedeného, se jedná o údaje vypovídající o veřejné nebo úřední činnosti veřejně činných osob, funkcionářů nebo zaměstnanců orgánu veřejné správy a zároveň o údaje veřejně dostupné (avšak ne v přehlednosti a aktuálnosti potřebné pro evidenci souběhů funkcí a krácení odměn).
Návrh respektuje zásadu minimalizace zpracovávaných osobních údajů. V evidenci údajů o představitelích územních samosprávných celků v rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů bude zpracováváno pouze minimum údajů o příslušných funkcionářích potřebných k jejich základní identifikaci a zajištění kontaktů na ně. Veřejně přístupná pak bude pouze informace o jméně osoby, která určitou funkci zastává (a v případě zastupitelů o charakteristice této funkce spočívající v uvolněnosti).
Obdobné platí i pro údaje vedené v rejstříku dobrovolných svazků obcí – jde o minimální okruh údajů (z údajů o fyzických osobách pouze o těch, které vykonávají působnost orgánu, především statutárního, dobrovolného svazku obcí) odpovídající informacím vedeným o jiných právnických osobách, přičemž veřejně přístupné jsou již dnes.
Bližší údaje o konkrétních funkcionářích budou vedeny v neveřejném režimu, přičemž se jedná buď o základní běžně používané identifikátory (adresa místa trvalého pobytu a datum narození), které naleznou využití zejména v případě výpisů z tohoto rejstříku jakožto dokladů o zastávané funkci, anebo o kontaktní údaje komunikačních prostředků poskytnutých jim pro výkon funkce daným orgánem veřejné moci, které budou moci být využity pro přímé kontaktování funkcionářů zejména v krizových situacích, kdy nejsou dostačující veřejné údaje o samotném orgánu veřejné moci (jako datová schránka, adresa podatelny apod.).
V neveřejném režimu budou pochopitelně i údaje sdělované zastupiteli na základě jejich informační povinnosti v případě souběhu více funkcí. I v tomto případě se jedná o minimální rozsah údajů potřebných pro splnění zákonné povinnosti územních samosprávných celků provést ve stanovených případech krácení výše vyplácené odměny. V některých případech má být krácena nižní ze souběžně pobíraných odměn, a proto je třeba územní samosprávné celky informovat i o jejich výši.
Rizika pro práva a svobody jsou minimalizována právě důsledným uplatněním zásady minimalizace zpracovávaných údajů – ať již co do rozsahu, tak co do veřejnosti. Veřejně nebudou k dispozici žádné údaje, které by dosud veřejné nebyly – ostatně i kontaktní údaje v podobě pracovního telefonního čísla či emailové adresy (které nemají být dle návrhu v zamýšlené evidenci veřejně přístupné) již dnes začasté bývají územními samosprávnými celky zveřejňovány. Zároveň je třeba zdůraznit, že všechny předmětné údaje se vedou za účelem plnění úkolů dotyčných funkcionářů (což zahrnuje i jejich kontaktovatelnost jinými orgány veřejné moci nebo možnost prokázat zastávanou funkci při jednání s jinými subjekty) či plnění úkolů územních samosprávných celků v souvislosti s řešením souběhů zastávaných veřejných funkcí. Z tohoto důvodu ani snazší dostupnost předmětných údajů koncentrovaných na jednom místě nemůže ohrožovat práva a svobody, neboť se týkají pouze zákonem uložených úkolů a povinností.
n) Dopad na bezpečnost nebo obranu státu
Oblasti bezpečnosti se z navrhovaných opatření týká především novela zákona o obecní policii. Jejím přínosem by mělo být umožnit vytvoření obecní policie tam, kde k tomu sama obec nemá kapacity ani nenachází jinou blízkou obec, která by s ní svou obecní policii mohla sdílet na základě veřejnoprávní smlouvy. Faktické přínosy se ale budou odvíjet od toho, nakolik bude možnost vytváření obecní policie společenstvími obcí v praxi využívána.
o) Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu
Jak bylo uvedeno výše, návrh má jen velmi omezený přímý dopad na rozsah práv a povinností soukromých osob.
Jeho primárním cílem je umožnit společenstvím obcí zapojení do výkonu veřejné správy tím, že by některé agendy mohlo vykonávat namísto členských obcí (za podmínky, že se k tomu společenství obcí rozhodne, tedy se tak rozhodnou členské obce). Výkon takových agend vůči adresátům veřejné správy se nebude lišit od výkonu obcemi, budou zde platit stejná procesní pravidla a též nastavení kontrolních mechanismů bude díky nynější novele obdobné, jako je tomu u obcí. Také obecní policie společenství obcí se z hlediska fungování navenek nebude lišit o běžné obecní policie.
Pokud jde o činnosti, které jsou v samostatné působnosti obcí, zejména nakládání s majetkem, investiční akce apod., spolupráce obcí se v současnosti může dít na půdorysu dobrovolných svazků obcí. Oproti nim společenství obcí po nynější novele bude nabízet vyšší míru institucionalizace včetně podrobnějších kontrolních mechanismů.
Lze tedy shrnout, že návrh nepředstavuje pro adresáty právní úpravy nadměrnou administrativní či jinou zátěž, naopak umožní její snížení na úrovni jednotlivých obcí. Nedochází k excesivnímu rozšíření kompetencí orgánu veřejné správy, jelikož společenství obcí je umožněno vykonávat toliko působnost svěřenou obcím, kterou mohou fakultativně rovněž vykonávat i společenství obcí. Návrh předpokládá možnost výkonu správních činností společenstvím obcí, včetně vedení správních řízení, neupravuje však žádný specifický typ řízení. Návrh rovněž nestanoví žádné sankce. Proto navrhované změny nevedou oproti stávajícímu stavu ke zvýšení korupčních rizik.
p) Zhodnocení dopadů na rodiny
Žádná z navrhovaných změn necílí na rodiny a ani na ně nemá dopad.
q) Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh zákona má z povahy věci (jedná se v prvé řadě o novely zákonů upravujících územní samosprávné celky) územní dopady ve všech oblastech, na které cílí.
Především se jedná o dopady změn zaměřených přímo na obce a kraje, konkrétně krácení odměn při souběhu funkcí zastupitelů, zavedení evidence představitelů územních samosprávných celků, modernizace rejstříku dobrovolných svazků obcí či změny týkající se rozhodování o právu stavby.
Územní dopady má též posílení úlohy institutu společenství obcí, jejich konkrétní rozsah je ale ovlivněn dobrovolným charakterem členství obcí ve společenství obcí.
Návrh vytváří předpoklady pro to, aby společenství obcí vykonávalo veřejnou správu vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, byť z podstaty dobrovolného fungování společenství obcí je však takový výkon stále podmíněn rozhodnutím členských obcí, které jsou v rozhodnutí o způsobu výkonu konkrétní agendy vždy suverénem.
Jedinou specifickou působností společenství obcí mimo rámec působnosti obcí je navrhovaná role společenství obcí v regionálním rozvoji, který je však ze své podstaty realizovatelný pouze v širším území. Návrh však v tomto ohledu fakticky posiluje roli obcí, které se mohou prostřednictvím společenství obcí přímo zapojit do přípravy a realizace regionální politiky České republiky.
Společenství obcí mohou představovat významnou platformu pro koordinaci rozvojových aktivit na mikroregionální úrovni a přispívat k naplňování cílů regionální politiky České republiky. V tomto kontextu mohou rovněž podporovat uplatňování územní dimenze veřejných politik, včetně politiky soudržnosti Evropské unie, zejména prostřednictvím koordinace rozvojových projektů a opatření na území členských obcí. V návaznosti na strategické dokumenty regionální politiky mohou společenství obcí přispívat k identifikaci rozvojových potřeb území a k přípravě projektů, které mohou být realizovány v rámci národních nebo evropských programů podpory rozvoje území.
Dopady na územní samosprávné celky v jednotlivých oblastech jsou popsány v příslušných pasážích obecné části důvodové zprávy.
r) Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Problematiky digitalizace se z navrhovaných změn týkají pouze zavedení evidence údajů o představitelích územních samosprávných celků, digitalizace rejstříku dobrovolných svazků obcí a definování společenství obcí jakožto orgánu veřejné moci.
Zmíněná evidence údajů o představitelích územních samosprávných celků bude vytvořena v rámci RPP a z hlediska fungování, vkládání údajů apod. by nemělo oproti stávajícímu stavu dojít k zásadní změně – o územních samosprávných celcích se již nyní v tomto základním registru vedou údaje o jejich nejvyšším představiteli, nyní se okruh evidovaných funkcionářů pouze rozšiřuje.
Pokud bude společenství obcí ze zákona orgánem veřejné moci, bude to pro něj znamenat mimo jiné zřízení datové schránky orgánu veřejné moci. Její fungování se nebude lišit od ostatních datových schránek tohoto typu a mělo by přinést výhodnější podmínky elektronické komunikace se společenstvím obcí než za stávajícího stavu, kdy je mu zřízena datová schránka právnické osoby.
Rejstřík dobrovolných svazků obcí je dosud veden decentralizovaně jednotlivými krajskými úřady, a to často ve velmi elementární podobě, byť základní údaje jsou zveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup. Navrhovaná digitalizace rejstříku proto výrazně usnadní přístup k údajům o jednotlivých dobrovolných svazcích obcí, včetně údajů o osobách, které jejich jménem vystupují.
Skutečnost, že žádná z ostatních navrhovaných změn se netýká digitalizace, nevede k digitálnímu vyloučení specifických skupin osob. Konkrétní pravidla realizace jednotlivých agend společenství obcí budou upravena ve zvláštních zákonech, které by měly pamatovat i na zásady digitálně přívětivé legislativy.
s) Informace podle zákona o regulaci lobbování
Během přípravy materiálu byl zaznamenán 1 lobbistický kontakt, a to s Asociací krajů České republiky (evidenční číslo v registru lobbování RL5646302987), přičemž se jednalo o dopis předsedy této asociace.
Zvláštní část
K části první (změna obecního zřízení)
K čl. I bodům 1, 41 a 42 – § 39 a 85
Ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích bylo v souvislosti s novým občanským zákoníkem doplněno o povinnost zveřejnit záměr v případě úmyslu obce zatížit obecní pozemek zřízením práva stavby ve smyslu věcného práva podle § 1240 a násl. občanského zákoníku (srov. novelu č. 106/2016 Sb., účinnou od 1. 7. 2016). To potvrzovala i důvodová zpráva k této novelizaci (sněmovní tisk č. 454 7. volebního období Poslanecké sněmovny; https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=454): „Z nehmotných nemovitých věcí se povinnost zveřejňovat záměr výslovně rozšiřuje též na právo stavby jako specifické věcné právo ve smyslu § 1240 občanského zákoníku, a to i na případy smluvního zřízení práva stavby k tíži obecního pozemku, které se svou závažností blíží prodeji obecního pozemku, a je proto účelné zveřejňovat záměr i v tomto případě.“
Obdobně byla doplněna též příslušnost zastupitelstva k rozhodování o tomto zatížení obecních pozemků [§ 85 písm. m) a n)].
Krajský soud v Plzni však v rozsudku ze dne 20. 12. 2023, č. j. 55 A 15/2023-69, dovodil, že se uvedené zákonné vymezení, zjednodušeně řečeno, vztahuje nikoli pouze na věcné právo podle § 1240 občanského zákoníku, ale na zřízení jakéhokoli práva, na jehož základě bude moci stavebník umístit svou stavbu na obecním pozemku, tedy např. i na zřízení služebnosti či na základě nájmu nebo výpůjčky (srov. bod 65 odůvodnění rozsudku: „Je tedy nezbytné uzavřít, že zastupitelstvo rozhoduje o smlouvě o právu stavby podle § 1243 odst. 1 občanského zákoníku, ale také o jakémkoli jiném jednání, kterým smluvně dojde k umožnění jinému právo stavět na pozemku obce a tím jej zatížit.“). Tento závěr však odporuje nejen dosavadní výkladové praxi založené na dovozovaném úmyslu zákonodárce (z důvodové zprávy), ale i rozhodnutím jiných soudů [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1683/2020: „Smlouva uzavřená mezi obcí jako vlastníkem pozemku a vlastníkem sousedního pozemku, na jejímž základě vlastník sousedního pozemku zbuduje na obecním pozemku stavbu vjezdu na svůj pozemek, je smlouvou nepojmenovanou ve smyslu § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, nikoli smlouvou o výpůjčce či výprosou. Jako taková proto ke své platnosti nevyžaduje předchozí zveřejnění záměru podle § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“].
Protože však existující nejednota v judikatuře soudů vyvolává v praxi značnou nejistotu ohledně platnosti smluv (případné nezveřejnění záměru či neschválení smlouvy o právu stavby v zastupitelstvu vede v obou případech k absolutní neplatnosti smlouvy ˗ viz § 41 odst. 2 a 3 zákona o obcích), přičemž takových smluv je obcemi sjednáváno každoročně značné množství (např. dohody se společnostmi zřizujícími inženýrské sítě či jiné liniové stavby, dohody s vlastníky pozemků o možnostech umístění stavby např. sjezdů apod.), navrhuje se upřesnění příslušných zákonných ustanovení doplněním odkazu na ustanovení § 1240 občanského zákoníku.
K čl. I bodům 2 až 4 – § 49 odst. 4 a 5:
V souvislosti s vytvořením nového centralizovaného rejstříku dobrovolných svazků obcí se navrhuje vypustit pasáže, které jsou předmětem úpravy v nových § 49a a 49b. V § 49 odst. 4 se zároveň zpřesňuje, jakým způsobem dobrovolný svazek obcí pozbývá právní osobnost (a to výmazem z rejstříku dobrovolných svazů obcí), neboť dosud zákon o obcích upravuje pouze vznik jeho právní osobnosti.
K čl. I bodu 5 – § 49a:
V odstavci 1 se navrhuje výslovně upravit příslušnost k vedení řízení ve věcech dobrovolných svazků obcí (tedy i společenství obcí), která je dosud dovozována z role orgánu vedoucího rejstřík dobrovolných svazků obcí. Vzhledem ke změnám spojeným s novým centrálně vedeným (ale decentralizovaně editovaným) rejstříkem je žádoucí tuto otázku upravit explicitně, přičemž bude zachováno, že věcně příslušný bude krajský úřad, přičemž místní příslušnost se bude řídit sídlem dobrovolného svazku obcí. Tato agenda bude spadat do přenesené působnosti krajského úřadu.
Zápis údajů do rejstříku dobrovolných svazků obcí probíhá ve správním řízení. Odstavec 2 stanoví, kdy návrhu nelze vyhovět, a to tehdy, pokud by provedený zápis údaje v rejstříku svazků obcí byl v rozporu se zákonem. Jedná se nejen o rozpor se samotným zákonem o obcích (např. náležitostmi stanov dle § 50 odst. 2), ale i jinými zákony (viz obecná úprava právnických osob v občanském zákoníku, např. jeho § 145, anebo § 39 odst. 8 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, apod.) a také se stanovami uloženými ve sbírce listin (pokud by údaje navrhované k zapsání s nimi nekorespondovaly). Úkol krajského úřadu kontrolovat soulad se zákonem se týká pouze zápisu údajů do rejstříku dobrovolných svazků obcí včetně relevantních pasáží dokumentů ukládaných do sbírky listin (smlouvy, stanov), nejde však o obecnou povinnost kontrolovat obsah všech dokumentů vkládaných do sbírky listin.
V odstavci 3 se pak stanoví zjednodušení, že v případě plného vyhovění návrhu se rozhodnutí nevyhotovuje v písemné podobě, a vyhovění se tak realizuje provedením navrhovaného zápisu údaje nebo vložením dokumentu do sbírky listin. V tomto případě zápisem údaje nebo vložením dokumentu nabyde předmětné rozhodnutí právní moci, tzn. proti němu nebudou přípustné řádné opravné prostředky. Zjednodušený speciální režim pro některé údaje je pak stanoven v § 49b odst. 6 a 7.
V odstavci 4 je stanovena povinnost dobrovolného svazku obcí iniciovat změnu zapsaného údaje v rejstříku dobrovolných svazků obcí nebo změnu dokumentu uloženého ve sbírce listin (či často obé současně) neprodleně poté, co nastane skutečnost tuto změnu vyžadující s tím, že musí být přiložena příslušná změna dokumentu uloženého ve sbírce listin a také platné úplné znění tohoto dokumentu.
Odstavec 5 pak umožňuje zahájit řízení i z moci úřední, např. z podnětu členské obce, aby byl rejstříkový stav uveden do souladu se skutečností.
K čl. I bodu 5 – § 49b:
Ustanovení § 49b obsahuje právní úpravu nově pojatého rejstříku dobrovolných svazků obcí, který bude podle odstavce 1 informačním systémem veřejné správy, a tedy se na rozdíl od dosavadního rejstříku povede plně v elektronické podobě. Správcem bude Ministerstvo vnitra, editory údajů budou podle odstavce 5 krajské úřady příslušné podle sídla dobrovolného svazku obcí, přičemž tuto agendu budou vykonávat v rámci přenesené působnosti.
Okruh údajů, které budou v novém rejstříku dobrovolných svazků vedeny, vychází ze stávající právní úpravy s tím, že bude v odstavci 2 vyjasněno, že stran orgánů se uvádí údaje pouze o statutárním orgánu, který u běžných dobrovolných svazků obcí není zákonem specifikován, a tedy takový orgán určují stanovy. V případě společenství obcí se bude vedle údaje o předsedovi, který je ze zákona statutárním orgánem, uvádět i údaj o místopředsedovi, resp. místopředsedech. Nově budou vedeny též informativní údaje o adrese internetových stránek dobrovolného svazku obcí a elektronické adrese jeho podatelny.
Sbírka listin upravená v odstavci 3 bude plně v elektronické podobě, což znamená i nutnost digitalizace stávajících dokumentů (viz odůvodnění příslušného přechodného ustanovení). Ve sbírce listin není třeba vést dokumenty související s přiznáním postavení společenství obcí, a proto je § 53c odst. 5 vypouštěn bez náhrady (jeho obsah není přesouván do § 49a). Pro přehlednost a v návaznosti na § 49a odst. 4 se ve sbírce listin povedou nejen změny základních dokumentů (tj. smlouvy a stanov), ale i jejich platná úplná znění.
S ohledem na význam rejstříku dobrovolných svazků obcí je třeba zajistit jeho publicitu, rejstřík včetně dokumentů vedených ve sbírce listin proto bude podle odstavce 4 veřejně přístupný na internetu.
V odstavci 5 je k působnosti krajských úřadů popsané výše doplňována povinnost krajského úřadu o zápisu údaje do rejstříku svazků obcí a o vložení dokumentu do sbírky listin účastníky řízení vyrozumět.
V odstavci 6 se u dvou údajů, které mají vazbu na základní registry, tedy údaje o fyzických osobách jakožto funkcionářích dobrovolného svazku obcí a o členských obcích, stanoví, že jejich změna v základních registrech se do rejstříku dobrovolných svazků obcí zapíše bez řízení.
Podobně odstavec 7 ve věci změn dvou údajů, které mají pouze informativní povahu, tzn. o adrese internetových stránek dobrovolného svazku obcí a elektronické adrese jeho podatelny, u nichž proto není třeba vést podrobnější řízení, zavádí speciální úpravu oznamovací povinnosti mimo režim řízení upravený v § 49a odst. 2 a 3. I v tomto případě budou změněné údaje zapsány bez řízení.
Odstavec 8 v návaznosti na § 9 odst. 2 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, stanoví, že se z rejstříku dobrovolných svazků obcí vydává ověřený výstup.
K čl. I bodu 6 – § 50 odst. 3
Podle stávajícího znění tohoto ustanovení může být ve stanovách dobrovolného svazku obcí zakotveno, že o změně stanov rozhoduje orgán složený ze zástupců všech obcí – zároveň je ale vyžadováno, aby stanovy určily i potřebný počet hlasů pro schválení takové změny, neboť zákon stanoví pouze, že nemůže jít o méně než dvě třetiny hlasů všech členských obcí. Pro praxi se ale jeví vhodnější tuto konstrukci poupravit tak, aby ze zákona vyplývala minimální potřebná většina a ve stanovách stačilo pouze stanovit většinu vyšší, pokud by si to tak dobrovolný svazek obcí, resp. jeho členské obce, přály. V opačném případě by stačilo ve stanovách umožnit jejich změnu rozhodnutím příslušného orgánu a nebylo by třeba potřebnou většinu určovat, neboť by vyplývala přímo ze zákona. Oproti stávajícímu znění ustanovení se též provádí formulační úprava spočívající v tom, že se nově hovoří nikoli o hlasech všech členských obcí, ale o hlasech všech zástupců, neboť hlasovat v orgánu složeném ze zástupců všech členských obcí budou právě tito zástupci.
K čl. I bodu 7 – § 52 písm. a)
V tomto ustanovení se navrhují 2 změny. Primárně se právo občanů členských obcí dobrovolného svazku obcí účastnit se zasedání orgánů tohoto svazku omezuje v souladu dosavadním výkladem i požadavky praxe na účast na zasedání orgánu složeného ze zástupců všech členských obcí, tedy především vrcholného orgánu. Jde o obdobu přístupu veřejnosti ve vztahu k zasedání vrcholného orgánu obce, kterým je zastupitelstvo.
Dále se navrhuje zpřesnění ustanovení tak, aby byla posílena praktická realizovatelnost práva veřejnosti na účast. Proto se ukládá dobrovolnému svazku obcí informovat o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání tohoto orgánu na svých internetových stránkách.
Otázka nahlížení do zápisů se v zájmu přehlednosti přesouvá do samostatného pododstavce.
K čl. I bodu 8 – § 52 písm. b)
Do tohoto ustanovení je přesunuta dosavadní část písmene a) hovořící o právu občanů členských obcí dobrovolného svazku obcí nahlížet do zápisů o jednání orgánů svazku. V návaznosti na změnu v písmeni a) i zde je upřesněno, že toto právo se týká zápisu o průběhu zasedání orgánu složeného ze zástupců všech členských obcí.
K čl. I bodu 9 – § 53a odst. 3
Doplňuje se možnost společného zpracování strategie rozvoje společenství obcí více společenství obcí v rámci jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností. Pro její schválení bude zapotřebí schválení shromážděními starostů všech participujících společenství obcí, a to stejnou třípětinovou většinou jako u strategie jednoho společenství obcí.
K čl. I bodu 10 – § 53a odst. 5
Analogicky k ustanovení § 62 zákona o obcích, resp. § 31 odst. 4 a § 32 odst. 4 zákona o hlavním městě Praze je navrhováno, aby společenství obcí v případě, že bude vykonávat státní správu, obdrželo obdobný příspěvek, který dostávají územní samosprávné celky na výkon přenesené působnosti. Obdobně jako u příspěvku poskytovaného obcím a krajům bude postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy stanoven v příloze zákona o státním rozpočtu, a to vždy na následující kalendářní rok. Specificky se v případě poskytování příspěvku společenstvím obcí stanoví, že jej obdrží prostřednictvím kraje, v němž má společenství obcí své sídlo. Aby bylo možné převod příspěvku náležitě zadministrovat, navrhuje se stanovit, že přesun agendy na společenství obcí realizovaný v druhé polovině roku povede k tomu, že na související příspěvek bude mít společenství obcí nárok nikoli od následujícího roku, ale až od toho dalšího.
K čl. I bodům 11 a 12 – § 53b odst. 1 písm. b)
Navrhuje se optimalizace kritérií minimálního počtu obcí pro vznik společenství obcí, neboť dosavadní nastavení se jeví příliš přísné. Z tohoto důvodu se do podmínek vzniku společenství obcí přidává nové kritérium, které stanoví, že v případě, kdy společenství obcí založí menší počet obcí (navrhuje se alespoň 10), musí mít dohromady minimálně 10 000 obyvatel, což vytvoří dostatečnou ekonomickou základnu pro fungování společenství obcí. Kritérium počtu obyvatel se bude v zájmu zjednodušení sledovat nikoli neustále, ale pouze k 1. lednu příslušného kalendářního roku.
K čl. I bodům 13 a 14 – § 53b odst. 4
V návaznosti na změnu v § 53b odst. 1 dochází v § 53b odst. 4 k úpravě kritérií pro určení, zda může v rámci jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností vzniknout více společenství obcí. Nově navrhovaný počet 30 obcí znamená středovou hodnotu počtu obcí v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností v České republice, a je proto vhodnou hranicí pro rozlišení, od kdy již je možné, aby v jednom správním obvodu obce s rozšířenou působností působila dvě společenství obcí. Naopak návrh ponechává beze změny kritéria pro vznik více než dvou společenství obcí v jednom správním obvodu obce s rozšířenou působností (ponechává se hodnota 61 a více obcí), a to ve snaze předcházet roztříštěnosti území, které by rozvolnění těchto limitů mohlo potenciálně způsobit.
K čl. I bodu 15 – § 53c odst. 1:
Navrhuje se sjednotit právní povahu zápisu dobrovolného svazku obcí, který má konstitutivní povahu, se zápisem přiznání postavení společenství obcí, které má dle dosavadního znění 53c odst. 1 pouze deklaratorní význam. Jeví se vhodnější, aby i v druhém případě byl rozhodující zápis do rejstříku dobrovolných svazků obcí, který by měl konstitutivní účinky.
K čl. I bodům 16, 19 a 20 – § 53c odst. 1, 3 a 4:
Navrhuje se vypustit ustanovení, která jsou s ohledem na nový § 49b nadbytečná.
K čl. I bodu 17 – § 53c odst. 2
Za účelem zjednodušení terminologie v souvislosti s novou úpravou procesu zápisu do rejstříku dobrovolných svazků obcí se navrhuje upustit v případě přiznání postavení společenství obcí od označování příslušného podání jako žádosti. Nově půjde o návrh jako ve všech ostatních případech. Zároveň z hlediska správního řádu budou všechny návrhy zahajující správní řízení žádostmi.
K čl. I bodu 18 – § 53c odst. 2
V návaznosti na úpravu v § 49a odst. 4 a § 49b odst. 3 se u náležitostí návrhu na přiznání postavení společenství obcí doplňuje, že pokud by byla přiložena změna stanov, je třeba doložit i jejich platné úplné znění.
K čl. I bodu 21 – § 53d odst. 1
Doplňuje se ustanovení, které výslovně a přehledně vyjmenovává orgány společenství obcí. Povinnými orgány společenství obcí jsou již nyní zákonem zakotvené shromáždění starostů a předseda. Nově se doplňují kontrolní komise a kancelář společenství obcí, jakožto administrativní orgán, který zajišťuje realizaci svěřených úkolů a běžný chod společenství obcí.
Dalším orgánem stanoveným zákonem může být obecní policie společenství obcí předvídaná zákonem o obecní policii, kterou může společenství obcí jakožto svůj orgán zřídit.
Vedle toho se připouští, že společenství obcí může v případě zájmu či potřeby vytvořit další orgány, a to orgán výkonný (radu), orgány pro plnění některých vybraných agend anebo poradní orgány. Prvním dvěma kategoriím se dále věnují příslušné odstavce § 53d, poradní orgány s ohledem na svůj charakter bližší regulaci na úrovní zákona nepotřebují.
K čl. I bodu 22 – § 53d odst. 2
Z praktických důvodů se navrhuje modifikace úpravy určení osoby, která ve shromáždění starostů zastupuje starostu členské obce – neměl by ji nadále určovat sám dotyčný starosta, ale zastupitelstvo příslušné obce, neboť se jedná o zástupce této obce. Zachováno zůstává, že musí jít o člena jejího zastupitelstva.
Ve druhé větě je pak upřesňováno, že výjimku z obecné působnosti shromáždění starostů mohou stanovit nejen stanovy – nová obecnější formulace pokrývá i to, že konkrétní agendu může svěřit i přímo zákon.
K čl. I bodům 23 a 24 – § 53d odst. 2 písm. g) až j)
Zrušuje se výslovné uvedení vyhrazené působnosti shromáždění starostů rozhodovat v záležitostech stanovených zvláštním právním předpisem, a to s ohledem na zakotvení rozhodovací pravomoci kanceláře společenství obcí. Pokud zvláštní právní předpis výslovně stanoví rozhodovací pravomoc shromáždění starostů, bude mít tato speciální právní úprava přednost před obecnou úpravou rozdělení pravomocí mezi orgány společenství obcí v zákoně o obcích.
Naopak se v písm. g) až h) doplňují vyhrazené působnosti shromáždění starostů ve vztahu k participaci společenství obcí v jiných právnických osobách, tedy rozhodování o jejich zakládání a rušení a vstupu do nich a o jejich základních dokumentech a dále o delegaci zástupců na valnou hromadu obchodních společností, resp. navrhování členů dalších jejich orgánů. Jedná se o obdobu vyhrazených kompetencí zastupitelstva obce upravených v § 84 odst. 2 písm. e) až g). Obdobně jako u orgánů obce se pamatuje i na roli rady v případě těch obchodních společností, u nichž je společenství obcí jediným členem.
V písm. j) se v návaznosti na úpravu kontrolní komise doplňuje kompetence shromáždění starostů projednávat zprávy o kontrolách provedených kontrolní komisí a rozhodovat o přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků z kontrol provedených kontrolní komisí.
K čl. I bodu 25 – § 53d odst. 3
S ohledem na nově upravenou pozici vedoucího kanceláře společenství obcí (viz § 53d odst. 9), který plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele vůči zaměstnancům společenství obcí, je třeba upravit, kdo plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele právě vůči vedoucímu kanceláře společenství obcí. Tato působnost se svěřuje předsedovi, jakožto statutárnímu orgánu společenství obcí.
K čl. I bodu 26 – § 53d odst. 4 až 12
V novém odstavci 4 je obsažena základní úprava zápisu ze zasedání shromáždění starostů, přičemž se jedná o obdobu pravidel platných pro zápisy ze zasedání zastupitelstva obce.
V odstavcích 5 až 7 se navrhuje upravit kontrolní komisi, jakožto obligatorní orgán společenství obcí. Členy kontrolní komise volí shromáždění starostů, přičemž neslučitelnost funkcí je nastavena po vzoru finančního a kontrolního výboru zastupitelstva obce (viz § 119 odst. 1 věta druhá). Stanoveny jsou její kontrolní úkoly, které mohou vyplývat buď přímo ze zákona – viz odstavec 6 písmena a) až c) či ze stanov nebo mohou být uloženy shromážděním starostů.
Pokud se jedná o kontrolu hospodaření společenství obcí s majetkem a finančními prostředky, je tato úprava speciální vůči § 39 odst. 8 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, resp. kontrolní komise bude plnit úkoly uložené v tomto ustanovení.
Výstupem kontrolní činnosti je zpráva o provedené kontrole, kterou kontrolní komise předkládá shromáždění starostů – tomu odpovídající kompetence shromáždění starostů je upravena v § 53d odst. 2 písm. j). Zároveň ji společenství obcí zašle členským obcím, přičemž v tomto směru úprava navazuje na výše zmiňované ustanovení zákona č. 250/2000 Sb.
V odstavcích 8 až 10 se pak zakotvuje další nový povinně zřizovaný orgán společenství obcí – kancelář společenství obcí, která je administrativním orgánem zajišťujícím realizaci svěřených úkolů a běžný chod společenství obcí.
Kancelář společenství obcí je tvořena vedoucím kanceláře společenství obcí a dalšími zaměstnanci společenství obcí, kteří jsou do ní zařazeni. Přitom platí, že zaměstnanci společenství obcí jsou zařazeni právě do kanceláře společenství obcí, s výjimkou zaměstnanců, kteří jsou zařazeni do případné organizační složky společenství obcí, nebo zaměstnanců, kteří jsou podle zákona zařazeni do jiného orgánu společenství obcí (například zaměstnanci zařazení do obecní policie, pokud ji společenství obcí jako svůj orgán zřizuje).
Úkoly kanceláře společenství obcí mohou (vedle úkolů případně výslovně kanceláři společenství obcí svěřených zákonem) jednak vyplývat ze stanov společenství obcí, jednak mohou být kanceláři ukládány jinými orgány společenství obcí. Stanoví se také, že kancelář společenství obcí provádí úkony ve správním řízení nebo jiné úkony správního orgánu, pokud zákon stanoví, že tyto úkony provádí společenství obcí, ale sám výslovně neurčí, který orgán společenství je k nim příslušný.
V čele kanceláře společenství obcí stojí vedoucí kanceláře společenství obcí, který vůči ostatním zaměstnancům společenství obcí plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele, jestliže jiný zákon nestanoví jinak (tak je tomu např. v případě zaměstnanců zařazených do obecní policie, pokud ji společenství obcí jako svůj orgán zřizuje, vůči nimž obsahuje zákon o obecní policii speciální právní úpravu). Po vzoru § 110 odst. 3 se navrhuje stanovit, že v případech, kdy vedoucí kanceláře společenství obcí není ustanoven (tedy, kdy pozice není obsazena, nikoli v případě krátkodobých absencí), plní jeho úkoly předseda společenství obcí.
Pokud se zaměstnanec společenství obcí podílí na výkonu působnosti, která byla zákonem nebo na základě zákona svěřena společenství obcí, má postavení úředníka územního samosprávného celku. To znamená, že pro něj platí obdobná pravidla a požadavky stanovené zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (např. co se týká odbornosti, vzdělávání nebo vzniku pracovního poměru) jako pro úředníky obcí. Obdobně se na zaměstnance společenství obcí, který se podílí na výkonu svěřené působnosti, použijí i další ustanovení zákona o úřednících územních samosprávných celků, např. § 10 - doba trvání pracovního poměru, § 13 - další odstupné, § 14 - pracovní pohotovost, § 15 - odpovědnost společenství obcí za škodu na majetku, § 16 - základní povinnosti úředníka. Tento zaměstnanec společenství obcí je rovněž povinen prohlubovat si kvalifikaci účastí na vstupním a průběžném vzdělávání, případně i účastí na přípravě k ověření zvláštní odborné způsobilosti, jakož i zkouškou vstupního vzdělávání a zkouškou zvláštní odborné způsobilosti podle zákona o úřednících územních samosprávných celků, přičemž společenství obcí je povinno mu prohlubování kvalifikace ve smyslu § 17 zákona o úřednících územních samosprávných celků zajistit. Splnění požadavku prokázání zvláštní odborné způsobilosti může být nahrazeno rovnocenným vzděláním podle § 33 zákona o úřednících územních samosprávných celků.
V odstavci 11 se upravuje rada jakožto fakultativní orgán společenství obcí, která by měla plnit roli výkonného orgánu. Hlavními úkoly rady, bude-li zřízena, má být po vzoru rady obce zabezpečování hospodaření společenství obcí a jednání za společenství obcí jakožto zakladatele nebo zřizovatele právnických osob a jediného společníka obchodní společnosti. Další úkoly jí mohou být svěřeny stanovami nebo uloženy shromážděním starostů.
Odstavec 12 pak upravuje další fakultativní orgány, které mohou být vytvořeny pro plnění některých specifických úkolů společenství obcí, ať již se týkají jen některých členských obcí anebo jde o odborné agendy vyžadující zapojení specialistů. Stanovy společenství obcí mohou určit, že takovému orgánu bude namísto rady příslušet plnit úkoly ve vztahu k vyjmenovaným právnickým osobám, např. svazkovým školám.
K čl. I bodům 27 a 28 – § 53e odst. 3
V ustanovení § 53e upravujícím postavení tzv. „létajícího úředníka“ jakožto úředníka územního samosprávného celku se pro nadbytečnost vypouští dovětek, že jde o postavení úředníka „zařazeného do obecního úřadu“.
S ohledem na interpretační nejasnosti se upřesňuje text upravující rozdělení pracovněprávních pravomocí vůči tzv. „létajícímu úředníkovi“, aniž by docházelo k věcnému posunu.
K čl. I bodu 29 a 30 – § 53f:
V návaznosti na změny v § 49 odst. 4 a § 53c odst. 1 se navrhuje výslovně upravit, že svazek obcí pozbývá postavení společenství obcí zápisem údaje o zrušení postavení společenství obcí do rejstříku svazků obcí. Dosavadní dvě poslední věty jsou naopak pro nadbytečnost vypouštěny, neboť jejich obsah nově pokrývá § 49b.
Ve větě čtvrté pak dochází k opravě odkazu na § 53c v reakci na přečíslování jeho odstavců.
K čl. I bodům 31 až 33 – § 53g odst. 4
Obdobně jako v § 53e odst. 3 se upřesňuje text upravující rozdělení pracovněprávních pravomocí vůči tzv. „létajícímu zaměstnanci“, aniž by docházelo k věcnému posunu.
K čl. I bodu 34 – § 53h
Upravují se obecné podmínky pro výkon veřejné správy, který je (resp. bude) společenství obcí svěřen zvláštními zákony. Návrh upravuje formální podmínky umožňující realizaci již platného ustanovení § 53a odst. 4, dle kterého společenství obcí může vykonávat i další činnosti, stanoví-li tak zvláštní zákon. Návrh nicméně neupravuje mechanismus, který by umožňoval bez dalšího převádět výkon přenesené působnosti mezi obcí, na rozdíl od převodu výkonu přenesené působnosti v základním rozsahu mezi obcemi podle § 63 zákona o obcích.
V případě, že obec vykonává přenesenou působnost, je podle § 61 odst. 2 zákona o obcích vázána kromě právních předpisů též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů a opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona. V případě, že bude společenství obcí na základě zvláštních zákonů vykonávat přenesenou působnost (jako státní správu) namísto orgánů obcí, je třeba, aby bylo vázáno v identickém rozsahu. V odstavci 1 se proto stanovuje obdobné užití § 61 odst. 2 zákona o obcích.
Pro tyto případy se dále v souladu s § 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v odstavci 2 výslovně stanoví, že nadřízeným správním orgánem orgánu společenství obcí je krajský úřad. Tím se zachovává identická příslušnost jako v případě obcí a jejich orgánů, u nichž je nadřízeným správním orgánem podle správního řádu vždy krajský úřad [§ 178 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů]. Bude-li tedy orgán společenství obcí rozhodovat v záležitosti, kterou by jinak na základě zvláštního zákona rozhodoval orgán obce, bude i v jeho případě příslušný k řešení opravných prostředků a k dalším úkonům nadřízeného správního orgánu krajský úřad. Krajský úřad působnost nadřízeného správního orgánu vykonává v přenesené působnosti, což vyplývá i z § 67 odst. 1 zákona o krajích.
V odstavci 3 se upravuje příslušnost krajského úřadu a Ministerstva vnitra k výkonu kontroly. I zde je zvoleno řešení vycházející z určení příslušnosti ke kontrole vůči obcím (§ 129 odst. 1 zákona o obcích). Rozdělení příslušnosti vychází z toho, že identickou činnost vykonávanou orgány obcí nebo orgány společenství obcí má kontrolovat tentýž orgán. Co do rozsahu kontroly vychází dotčené ustanovení z § 129 odst. 3 zákona o obcích. Zejména je vyloučeno zkoumání případného porušení předpisů v oblasti soukromého práva, stejně jako v případě obcí. Kontrola bude probíhat plně v procesním režimu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, včetně jeho § 19 o kontrole výkonu státní správy (tam, kde orgán společenství obcí bude přímo vykonávat státní správu). Nebudou proto aplikovatelná ustanovení § 129a a 129b zákona o obcích.
V odstavci 4 se upravuje opatření pro případy, v nichž kontrolní orgán při kontrole zjistí nezákonný akt přijatý orgány společenství. V takovém případě bude zahájeno správní řízení z moci úřední, jehož výsledkem bude rozhodnutí o zrušení příslušného nezákonného aktu, vydané podle správního řádu. Proti takovému rozhodnutí bude přípustné odvolání nebo rozklad a následná obrana společenství obcí cestou správní žaloby. Nebude tedy aplikovatelný postup podle § 124 zákona o obcích. Tento specifický postup nebude využitelný v případech, v nichž zvláštní zákon stanovuje pro přezkum aktu svůj vlastní způsob nápravy. Tedy např. v případech úkonů podle správního řádu či daňového řádu, u nichž tyto předpisy předpokládají vlastní přezkumný postup. Příkladem aktu, který bude možné na základě odstavce 4 rušit, může být rozhodnutí orgánu společenství obcí o zřízení obecní policie (bude-li tento akt shledán v rozporu se zákonem).
K čl. I bodům 35, 36 a 39 – § 72 odst. 1 a 2, § 72a a § 72b
Navrhuje se nahradit úpravu odměn členů zastupitelstev v případě souběhu členství ve více zastupitelstvech, kterou přinesl zákon č. 57/2025 Sb., novou konstrukcí, která odstraní nedostatky dosavadního řešení a bude v praxi snáze aplikovatelná. Proto se navrhuje pasáže doplněné zmíněnou novelou do § 72 odst. 1 a 2 vypustit a nahradit novými ustanoveními, částečně v § 72 odst. 2 a zejména pak v nových § 72a a § 72b.
Cílem nového textu v § 72 odst. 2 je vymezit, kdy a o kolik bude odměna krácena i u neuvolněných funkcí v případě současného výkonu funkce poslance, senátora či člena vlády. Nově bude možné poskytnout neuvolněnému členu zastupitelstva při uvedeném souběhu odměnu ve výši maximálně 0,4násobku výše odměny, která by za danou funkci náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce. Nově se tedy bude tato hranice stanovovat z maximální možné výše, jakou by mohl dostat ve stejné funkci uvolněný člen zastupitelstva, na rozdíl od stávajícího stavu, kdy by se krátila reálně schválená odměna.
Nové ustanovení § 72a pak upřesňuje, jak bude řešena kombinace souběhu uvolněných funkcí mezi územními samosprávnými celky. V případě, že bude člen zastupitelstva uvolněn u více územních samosprávných celků, bude v plné výši pobírat pouze nejvyšší z odměn, na které by měl nárok, zatímco ostatní bude pobírat snížené na výši maximální odměny neuvolněného člena zastupitelstva za danou funkci vycházející ze zákona. Zastupitelstva by o této odměně nikterak nerozhodovala, jednalo by se o automatismus. Po skončení souběhu (např. při odvolání z druhé uvolněné funkce) bude mít zastupitel automaticky zpět plnou výši odměny.
Aby mohly územní samosprávné celky řádně stanovit správnou zákonnou výši odměny pro členy svých zastupitelstev, je nutné, aby měly informace o možném souběhu s funkcí u jiného územního samosprávného celku či s výkonem funkce poslance, senátora či člena vlády. V § 72b se proto zavádí povinnost členů zastupitelstev informovat o vzniku, změně či zániku takovéto funkce. Lhůta pro splnění informační povinnosti v délce 5 dnů počítaných ode dne zahájení nebo ukončení výkonu funkce se jeví jako dostačující s ohledem na jednoduchost její realizace.
K čl. I bodu 37 – § 72 odst. 3
Stávající právní úprava vychází z premisy, že odměny uvolněných členů zastupitelstev se stanoví na základě výpočtu provedeného na základě zákona pro každý kalendářní rok. Prováděcí nařízení vlády, které dříve stanovovalo konkrétní výši odměn uvolněných členů zastupitelstev a maximální výši odměn neuvolněných členů zastupitelstev v celých korunách, se již nevydává. Ministerstvo vnitra již v současné době připouští jako možné, aby územní samosprávný celek stanovil výši odměny slovním opisem (např. „v maximální výši dle zákona za funkci…“, „ve výši 0,8násobku maximální výše odměny za výkon funkce…“, či stanovení koeficientem, jenž by byl menší než „zákonný“ koeficient pro danou funkci) z důvodu, aby nebylo nutné přijímat každoročně nová usnesení. Taková usnesení již nepovažuje Ministerstvo vnitra nadále za rozporná se zákonem za předpokladu, že lze na jejich základě dojít k jednoznačnému určení, jaká výše odměny neuvolněného zastupitele v celých korunách v každém okamžiku platí (a to i za využití § 73 odst. 7, podle něhož se výše odměny zaokrouhluje na celé koruny nahoru). Lze tak připustit, že způsob výpočtu odměn pomocí slovního vyjádření a rozumným kalkulačním vzorcem, ze kterého se finálně dojde k určení částky v celých korunách, je v intencích nové právní úpravy akceptovatelný a nevyžaduje zahájení dozorového procesu směřujícího ke zrušení takovýchto usnesení pro rozpor se zákonem, byť formálně vzato není částka výslovně uvedena ve schváleném usnesení. S ohledem na výše uvedené je tak navrhovaná právní úprava jen potvrzením stávající výkladové praxe.
K čl. I bodu 38 – § 72 odst. 4
Současné znění § 72 odst. 4 stanoví pro odměnu neuvolněného starosty rozmezí od 0,3 do 0,6násobku odměny uvolněného starosty. Maximální hranice sloužila pouze jako určitý „mantinel“, když vláda připravovala vydávání nařízení, kterým stanovovala odměny uvolněných a maximální odměny neuvolněných členů zastupitelstev. Takovéto nařízení však již vláda nevydává. Podle stávající právní úpravy již maximální hranice vychází přímo ze zákona a dle znění § 73 odst. 2 se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze k tomuto zákonu podle zastávané funkce a podle velikostní kategorie obce. Stanovení horní hranice limitu odměny neuvolněného člena zastupitelstva, který vykonává funkci starosty, v § 72 odst. 4 je tak již zcela nadbytečné; ponechává se tedy pouze stanovení dolní hranice limitu odměny ve výši 0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty.
K čl. I bodu 40 – § 84 odst. 2 písm. e), resp. poznámce pod čarou č. 29
Poznámka pod čarou č. 29 je již z hlediska předpisů, na které odkazuje, značně zastaralá, a proto se při příležitosti, že se obdoba § 84 odst. 2 písm. e) zavádí i u shromáždění společenství obcí v § 53d, navrhuje její zrušení.
K čl. I bodu 43 – § 102a odst. 3
V souvislosti se schválením zákona č. 88/2024 Sb., o správě voleb byl doprovodným změnovým zákonem č. 89/2024 Sb. změněn rovněž zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mj. byly v ustanovení § 54 upraveny důvody, pro které nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce ve volbách. Dosavadním důvodem byla i situace, kdy okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování [§ 54 odst. 1 písm. c)]. Tento důvod však byl bez náhrady zrušen, resp. nahrazen novým důvodem, jestliže nebyl odevzdán ani jeden hlasovací lístek s alespoň jedním platným hlasem pro kandidáta [§ 54 odst. 1 písm. c), ve znění zákona č. 89/2024 Sb. s účinností od 1. 1. 2026]. Popsané změny je proto nutné promítnout do zákona o obcích a zákona o hlavním městě Praze, které vymezují pravomoci dosavadních orgánů obce (hlavního města Prahy) v době ode dne voleb do ustavení nových obecních orgánů a které počítají s dočasným rozšířením pravomocí dosavadní rady pro případy nezvolení zastupitelstva o pravomoc schvalovat pravidla rozpočtového provizoria a rozpočtová opatření (§ 102a odst. 3 zákona o obcích a § 69a zákona o hlavním městě Praze). Rozšířené pravomoci bude rada vykonávat ode dne uveřejnění výsledků voleb Státní volební komisí [ty jsou vyhlašovány sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv; srov. § 8 písm. e) zákona č. 88/2024 Sb., o správě voleb] do ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva v dodatečných volbách, které v těchto případech vyhlašuje ministr vnitra.
Současně se v § 60a zákona o krajích, obdobně jako je tomu v zákoně o obcích a zákoně o hlavním městě Praze, dočasně rozšiřují pravomoci rady kraje, jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva kraje, protože celkový počet získaných mandátů nedosáhl alespoň poloviny počtu členů zastupitelstva kraje [§ 47 odst.1 písm. b) zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. I v tomto případě bude rada kraje oprávněna do ustavujícího zasedání zastupitelstva zvoleného v dodatečných volbách přijímat pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření.
K čl. II – přechodná ustanovení:
Naplnění nového informačního systému rejstříku dobrovolných svazků obcí údaji bude probíhat tak, že podle bodu 1 krajské úřady digitalizují záznamy, které dosud v rejstříku vedou (včetně digitalizace dokumentů vedených ve sbírce listin). Digitalizace se bude týkat pouze údajů a listin v tu dobu aktuálních, tedy nikoli v době digitalizace již historických. Na provedení této fáze budou krajské úřady mít lhůtu 6 měsíců od nabytí účinnosti této právní úpravy.
Následně, tedy neprodleně po provedení digitalizace zápisu konkrétního dobrovolného svazku obcí, jej podle bodu 2 krajský úřad vyzve, aby sdělil aktuální údaje (včetně zaslání aktuální podoby dokumentů vedených ve sbírce listin, a to ve formě platného úplného znění) anebo alespoň potvrdil aktuálnost údajů a dokumentů zapsaných v rámci digitalizace podle předchozího bodu. Na to bude mít dobrovolný svazek obcí 6měsíční lhůtu.
U těch údajů, které nebudou výše popsaným způsobem aktualizovány, bude podle bodu 3 doplněna veřejná informace (příznak), že se jedná o neaktualizovaný údaj. Tento příznak je ryze informativní (ostatně není vyloučeno, že bude i nadále platný) a na práva a povinnosti svazku nebude mít vliv, může ale sloužit jako informace pro osoby, které by s daným dobrovolným svazkem obcí chtěly vstoupit v jednání. Tím by měl být i dobrovolný svazek obcí motivován k tomu, aby údaje o sobě aktualizoval. V případě, že tato povinnost bude splněna, bude příznak neaktuálnosti údaje vymazán.
V bodu 4 se pak reaguje na povinnost společenství obcí zřídit nové obligatorní orgány v podobě kontrolní komise a kanceláře společenství obcí. Ty budou muset zřídit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, resp. v případě kontrolní komise nové právní úpravě přizpůsobit stávající orgán podle § 39 odst. 8 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
K části druhé (změna zákona o obecní policii)
K čl. III bodům 1 až 3 – § 1 odst. 2, 3 a 6
Za účelem zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku na území členských obcí společenství obcí se do zákona o obecní policii zakotvuje možnost společenství obcí zřídit (společnou) obecní policii společenství obcí. Právní úprava v zákoně o obecní policii v tomto směru navazuje na právní úpravu společenství obcí v zákoně o obcích (zejména § 53a odst. 5).
Rozšiřuje se tak okruh subjektů oprávněných zřídit specifickou instituci plnící preventivní a represivní roli v daném území za zákonem stanovených podmínek. Vedle stávajících obecních policií zřízených obcemi, resp. působících na území obcí, které jsou smluvními stranami veřejnoprávních smluv podle § 3a nebo 3b zákona o obecní policii, budou tedy existovat i obecní policie společenství obcí, které se co do působnosti a pravomoci nebudou odlišovat od klasických obecních policií.
Věcná působnost (rozsah povinností a oprávnění strážníků) obecní policie společenství obcí bude stejná jako u obecní policie zřizované obcí, k čemuž napomáhá i navrhované doplnění odstavce 3. Smyslem této úpravy je zajištění možnosti plnění specifických úkolů obecní policie společenství obcí tam, kde zákon běžně neumožňuje, aby zde obecní policie společenství obcí plnila své úkoly (typicky se jedná o předvedení osoby na nejbližší útvar Policie České republiky, který se nachází mimo území členských obcí, které zřídily obecní policii společenství obcí a o dopravu osoby do zdravotnického zařízení nebo do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice)..
Výslovně se stanoví, zjednodušeně řečeno, že na společenství obcí se, pokud jde o jeho vztah k obecní policii, hledí jako na obec a obráceně na obecní policii společenství obcí jako na obecní policii zřízenou obcí (bude ve shodném postavení). Tam, kde se v zákoně o obecní policii mluví o zaměstnancích obce, rozumí se tím v případě obecní policie společenství obcí zaměstnanci společenství obcí. Formulace odstavce 2 byla zvolena tak, aby obecní policie společenství obcí mohla, stejně jako „běžné“ obecní policie, bez dalšího plnit své úkoly, a to i například ve vztahu k přístupu této instituce do informačních systémů veřejné správy, splňovat podmínky stanovené podzákonnými právními předpisy, včetně vyhlášky č. 418/2008 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii atd.
Skutečnost, že obecní policie je obecní policií zřízenou společenstvím obcí, bude odrážet její název, který bude povinně obsahovat i název společenství obcí.
Vznik obecní policie společenství obcí bude založen na principu dobrovolnosti, stejně jako je tomu v případě vzniku standardních obecních policií i samotného společenství obcí. Rozhodnutí o zřízení a zrušení obecní policie společenství obcí je v pravomoci shromáždění starostů společenství obcí, jakožto nejvyššího orgánu společenství obcí.
Na zřízení a činnosti obecní policie společenství obcí nebude participovat obec, která přesto, že je členem společenství obcí,
· má zřízenu vlastní obecní policii a nechce ji zrušit,
· je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy uzavřené podle § 3a zákona o obecní policii a nemá potřebu status quo měnit, nebo
· se nechce z jakýchkoliv jiných důvodů podílet na zřízení a činnosti obecní policie společenství obcí.
V opačném případě, tedy při koexistenci (společné) obecní policie společenství obcí na jedné straně a obecní policie některé z členských obcí společenství obcí nebo obecní policie působící na území členské obce společenství obcí na základě uzavřené veřejnoprávní smlouvy podle § 3a zákona o obecní policii na straně druhé, by taková situace mohla vést ke zmatkům ve financování, řízení, kontrole činnosti, výnosech z uložených pokut atd. a zejména ke kompetenčním sporům jednotlivých obecních policií v daném území.
To znamená, že při plnění úkolů podle zákona tedy strážníci obecní policie společenství obcí nebudou působit na území členských obcí společenství obcí, které si ponechaly vlastní obecní policii, jsou smluvními stranami veřejnoprávní smlouvy podle § 3a zákona o obecní policii anebo nechtějí, aby na jejich území obecní policie společenství obcí působila; tím se zamezí překryvu působnosti a pravomoci jednotlivých obecních policií.
Pokud dojde k situaci, že se strážníci obecní policie společenství obcí budou muset za účelem plnění svých úkolů přesunout do jiné členské obce, na jejímž území obecní policie společenství obcí působí, přes obec, která je sice členem společenství obcí, ale z některého z výše uvedených důvodů se nepodílí na činnosti obecní policie společenství obcí, budou zde strážníci obecní policie společenství obcí při přesunu vystupovat jako soukromé osoby, tedy nebudou zde plnit žádné úkoly coby úřední osoby. To platí i pro případ, kdy se strážníci obecní policie společenství obcí budou přesouvat na místo plnění svých úkolů přes obec, která vůbec není členskou obcí společenství obcí (zde nezáleží na tom, zda jde o obec s nebo bez obecní policie). Jde o obdobu současného stavu, kdy se strážníci obecní policie přesouvají na místo plnění svých úkolů do obce, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy uzavřené podle zákona o obecní policii, přes obce, které nejsou smluvními stranami takové smlouvy.
Společenství obcí se (společnou) obecní policií, společenství obcí bez (společné) obecní policie a každá členská obec společenství obcí pak mohou uzavírat veřejnoprávní smlouvy podle § 3b zákona o obecní policii upravující problematiku „krizových situací“.
Strážník obecní policie společenství obcí bude v základním pracovněprávním vztahu ke společenství obcí. Za společenství obcí bude v pracovněprávních vztazích strážníků vystupovat osoba řídící obecní policii společenství obcí nebo určený strážník, tak jak je tomu u dnes existujících obecních policií.
Školení, výcvik a ověřování odborné způsobilosti čekatele/strážníka obecní policie společenství obcí bude probíhat identickým způsobem, jako je tomu u čekatelů/strážníků podle stávající právní úpravy.
Společenství obcí bude držitelem zbrojní licence J podle dosavadního zákona o zbraních, případně bude moci nakládat se služebními palnými zbraněmi a střelivem na základě souhlasu Policejního prezidia České republiky podle § 119 o zákona č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu.
Strážníci obecní policie společenství obcí budou plnit stejné úkoly jako strážníci u dnes zřízených obecních policií, tedy budou např. projednávat příkazem na místě stanovené přestupky, a pokud to nebude možné, budou (v souladu s § 10 zákona o obecní policii) oznamovat podezření ze spáchání protiprávních jednání příslušným orgánům.
Pokud strážník obecní policie společenství obcí uloží pokutu příkazem na místě za přestupek, jenž je v působnosti obce (se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti), která je členem společenství obcí, resp. jejího obecního úřadu, příjem z pokuty bude příjmem rozpočtu společenství obcí, které zřídilo obecní policii společenství obcí jako svůj orgán, a to analogicky tomu, že příjem z pokut za přestupky projednané obecní policií příkazem na místě je příjmem rozpočtu obce, která obecní policii zřídila jako orgán obce.
Pokud strážník obecní policie společenství obcí odhalí přestupek, který je v působnosti obce se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti, resp. jejího obecního úřadu, a takový přestupek neprojedná příkazem na místě, správní řízení provede obecní úřad obce (člena společenství obcí) podle místa spáchání přestupku (viz § 60 a 62 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich). V ostatních případech projedná přestupky obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Nadřízeným správním orgánem bude vždy krajský úřad, tak jako je tomu u obecní policie zřízené obcí.
K čl. III bodu 4 – § 1a
Společenství obcí není oprávněno vydávat obecně závazné vyhlášky, proto tato forma zřízení/zrušení obecní policie společenství obcí nepřipadá v úvahu. Obecní policie společenství obcí tedy bude zřízena rozhodnutím nejvyššího orgánu společenství obcí, kterým je shromáždění starostů společenství obcí.
Rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zřízení obecní policie společenství obcí, změna takového rozhodnutí, jakož i případné rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zrušení obecní policie společenství obcí bude povinně publikováno ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (k tomu viz důvodovou zprávu k novelizaci § 8 zákona č. 35/2021 Sb.).
Na druhou stranu ale pro vznik obecní policie společenství obcí není překážkou situace, kdy obec, která nezřídila vlastní obecní policii, je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy uzavřené podle § 3b zákona o obecní policii. V těchto případech je namístě, aby za situace, kdy na území dotčené obce je vyhlášen příslušný krizový stav nebo je pořádána akce s předpokládaným větším počtem zúčastněných osob, mohla taková obec i nadále využívat takový způsob řešení problematických momentů.
Odstavec 1 obsahuje výčet povinných minimálních náležitostí rozhodnutí o zřízení obecní policie společenství obcí, který reflektuje zásadní organizačně-technické a finanční otázky spojené se zřízením a případným zrušením obecní policie společenství obcí.
Rozhodnutí o zřízení obecní policie společenství obcí musí především obsahovat uvedení názvů obcí, které jsou členy společenství obcí, na jejichž území vykonává činnost obecní policie společenství obcí, od čehož se odvíjí její územní působnost. Povinnou náležitostí rozhodnutí je také den zřízení obecní policie společenství obcí.
Je namístě, aby členské obce měly možnost dohodnout si vzájemně pravidla spoluúčasti na společném projektu obecní policie společenství obcí a nastavily si mechanismy řešící zásadní otázky s tím spojené. Přitom bude zcela na vůli dotčených obcí, na základě jakého principu si například stanoví výši příspěvku na zřízení a provoz (společné) obecní policie atd. – například podle počtu obyvatel členské obce, podle velikosti území členské obce apod. Upraveny budou rovněž např. otázky spojené s úhradou odchodného strážníka podle § 8a zákona o obecní policii, náhradou škody způsobené strážníkem při plnění jeho úkolů podle § 24 zákona o obecní policii, náhradou škody vzniklé při přesunu strážníka včetně škody na použitém dopravním prostředku a jiném vybavení obecní policie do místa výkonu činnosti přes území obce, kde nepůsobí obecní policie společenství obcí apod.
V případě, že bude k činnosti obecní policie společenství obcí chtít přistoupit další členská obec společenství obcí, je pro to třeba změna rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zřízení obecní policie [údaje podle § 1a odst. 2 písm. a) zákona o obecní policii].
Podle § 3 odst. 2 zákona o obecní policii řídí obecní policii společenství obcí předseda společenství obcí nebo člen shromáždění starostů společenství obcí určený shromážděním starostů společenství obcí. Jméno, příjmení a funkce této osoby se rovněž uvede v rozhodnutí o zřízení obecní policie společenství obcí.
Na návrh podaný nejméně třemi pětinami obcí, které jsou členy společenství obcí, na jejichž území vykonává činnost [viz § 1a odst. 1 písm. a)], může shromáždění starostů společenství obcí rozhodnout o zrušení obecní policie společenství obcí. Při zrušení obecní policie společenství obcí je třeba postupovat podle pravidel uvedených v rozhodnutí o zřízení obecní policie [viz § 1a odst. 1 písm. f)].
V odstavci 3 je upraven postup pro případ, že některá z členských obcí společenství obcí, která navrhla zřídit obecní policii společenství obcí, ji již nehodlá nadále využívat. Pro změnu rozhodnutí o zřízení obecní policie, kterou bude tato obec vyškrtnuta z údaje o obcích, které navrhly zřídit obecní policii společenství obcí, je nezbytné, aby touto obcí byly vypořádány finanční závazky vůči společenství obcí způsobem uvedeným podle § 1a odst. 1 písm. e) v rozhodnutí o zřízení obecní policie.
K čl. III bodu 5 – § 1b
Z pohledu systematiky zákona o obecní policii je § 1b (jedná se o původní § 1a) zařazen až za ustanovení upravující možnost společenství obcí zřídit obecní policii. V tomto případě nedochází k žádným věcným úpravám předmětného ustanovení.
K čl. III bodům 6, 7, 9, 10, 12 až 16 a 18 – § 3 odst. 2 a 3, § 4 odst. 2 a 3, § 17g, § 21 odst. 3, § 23, § 26 odst. 3, § 28b odst. 3
Zmíněné novelizační body představují faktické promítnutí ustanovení § 1 odst. 2 a 3 do ostatních dotčených ustanovení zákona o obecní policii.
Přestože obecní policie společenství obcí nepředstavuje jiný typ obecní policie než ten, který zná právní řád České republiky od roku 1991, resp. 1992, je třeba přiměřeně technicky modifikovat některá ustanovení zákona o obecní policii tam, kde není možné plně využít obsah zmíněného § 1 odst. 2 a 3.
K čl. III bodu 8 – § 3a odst. 3
Z pohledu efektivního fungování obecní policie společenství obcí nelze připustit, aby na území společenství obcí působily za běžné „bezpečnostní“ situace 2 typy obecních policií ˗ obecní policie společenství obcí a obecní policie „zapůjčená“ členské obci společenství obcí jinou obcí na základě ustanovení § 3a zákona o obecní policii, která není členem společenství obcí, ale nachází se na území stejného vyššího územního samosprávného celku. V opačném případě, tedy při koexistenci více typů obecních policií na jednom území, by taková situace mohla vést ke zmatkům ve financování obecní police společenství obcí, řízení, kontrole činnosti obou typů obecních policií, výnosech z uložených pokut atd. a zejména ke kompetenčním sporům jednotlivých typů obecních policií.
Vedle toho se jeví rovněž jako nepřijatelné, aby společenství obcí, které prostřednictvím svých členů vytvoří obecní policii společenství obcí k dlouhodobému běžnému zabezpečování veřejného pořádku na území společenství obcí, využívalo tuto instituci nikoliv výhradně pro svoji potřebu. Důvodem, proč se navrhuje zakotvit možnost zřízení obecní policie společenství obcí, je právě zabezpečení veřejného pořádku na území dotčených členských obcí společenství obcí, které nejsou sami schopny tuto činnost zajistit. Z věcného, právního, ekonomického a dalších hledisek tedy neexistuje důvod pro to, aby společenství obcí sdílelo svoji obecní policii s jinými obcemi stojícími mimo společenství obcí nebo s členskými obcemi společenství obcí, které se ke vzniku obecní policie společenství obcí nepřipojily.
Navrhovaná právní úprava se ale nedotýká veřejnoprávních smluv podle § 3b zákona o obecní policii, protože tento výjimečný institut použitelný ve zcela specifických bezpečnostních situacích je nutno zachovat i pro potřebu jejich jednorázového řešení jak společenstvím obcí se zřízenou obecní policií, tak i jiným společenstvím obcí/obcím, a to i za využití obecní policie společenství obcí.
K čl. III bodu 11 – § 7 odst. 3
Legislativně technická úprava.
K čl. III bodu 17 – § 27a odst. 2
Doplňuje se společenství obcí jakožto možný subjekt přestupků zde uvedených.
K části třetí (změna zákona o dráhách)
K čl. IV – § 10 odst. 6
V návaznosti na změnu zákona o veřejných službách v přepravě cestujících umožňující, aby společný plán dopravní obslužnosti území mohla pořídit rovněž společenství obcí, se navrhuje v § 10 odst. 6 zákona o dráhách upravit formulaci tak, aby počítala i s touto možností, a ne pouze s plánem zpracovaným obcí nebo krajem.
K části čtvrté (změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem)
K čl. V bodům 1 až 4 – § 1 a 3
Nynějším návrhem se umožňuje, aby společenství obcí bylo samo vykonavatelem veřejné správy, a proto je zapotřebí tuto jeho roli zohlednit i v úpravě jeho odpovědnosti podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Cílem je, aby společenství obcí bylo z hlediska tohoto zákona v postavení odpovídajícím postavení obce, a tedy se navrhuje společenství obcí zařadit do obsahu legislativních zkratek „územní celky v samostatné působnosti“ a „územní celky v přenesené působnosti“. V prvním případě půjde o společenství obcí při výkonu samostatné působnosti členských obcí, který mu byl těmito obcemi svěřen (např. agenda obecní policie zřízené pro členské obce společenství obcí) či při výkonu jeho vlastních kompetencí (např. koordinace veřejných služeb na území členských obcí a strategického rozvoje tohoto území podle § 53a odst. 2 zákona o obcích), zatímco ve druhém případě se bude jednat o situace, kdy byl společenství obcí svěřen výkon státní správy, tedy přenesené působnosti členských obcí.
Tím, že bude společenství obcí zahrnuto do obou výše uvedených legislativních zkratek, není třeba již řešit další souvislosti, neboť navazující pravidla se na něj budou vztahovat bez dalšího. Jde typicky o možnost státu vymáhat po společenství obcí regresní úhradu podle § 16 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, jakož i o možnost následného regresu ze strany společenství obcí vůči jeho zaměstnanci, který přispěl k nezákonnému rozhodnutí nebo nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 17 odst. 3 či § 24 cit. zákona.
K části páté (změna krajského zřízení)
K čl. VI bodům 1 až 3 – § 18 a 36
Viz odůvodnění ke změnám v § 39 a 85 obecního zřízení.
K čl. VI bodům 4, 5 a 8 – § 47 odst. 1 a 2 a § 47a a § 47b
Viz odůvodnění k § 72, 72a a 72b obecního zřízení.
K čl. VI bodu 6 – § 47 odst. 3
Viz odůvodnění k § 72 odst. 3 obecního zřízení.
K čl. VI bodu 7 – § 47 odst. 4
Viz odůvodnění k § 72 odst. 4 obecního zřízení.
K čl. VI bodu 9 – § 60a odst. 3
Viz odůvodnění změny § 102a odst. 3 obecního zřízení.
K části šesté (změna zákona o hlavním městě Praze)
K čl. VII bodu 1 – § 18
Jedná se o legislativně-technickou změnu, která navazuje na změnu terminologie stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.) v souvislosti se změnou procesu při povolování staveb (zavedení jednotného řízení o povolení záměru). Změnový zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, upravil v tomto ohledu v dotčených právních předpisech terminologii, kterou se nahradilo odborné názvosloví vycházející ze znění zákona č. 183/2006 Sb., ve kterém byla rozlišena fáze územního řízení a fáze stavebního řízení. Jelikož ustanovení § 18 odst. 1 písm. h) zákona o hlavním městě Praze nebylo v rámci legislativního procesu do uvedeného změnového zákona zařazeno, navrhuje se terminologická úprava předmětného ustanovení. Navrhovaná změna dále zohledňuje, že městská část je nejen účastníkem řízení o povolení záměru podle § 182 písm. b) stavebního zákona, nýbrž i účastníkem řízení o nařízení odstranění stavby v souladu s § 250 odst. 2 stavebního zákona, a tím také případného řízení o dodatečném povolení stavby, které je podle § 255 odst. 4 součástí řízení o nařízení odstranění stavby.
K čl. VII bodům 2 až 6 – § 24 a 26
Zákon o hlavní městě Praze dosud obsahuje samostatnou právní úpravu dobrovolných svazků obcí, která se použije na ty svazky, jejichž členem je i hlavní město Praha. Samotný text příslušných ustanovení je zrcadlovým obrazem úprav v obecním zřízení, pouze s několika věcnými odlišnostmi (a také několika nekonzistencemi). Jedná se zároveň o právní úpravu používanou jen minimálně, takový dobrovolný svazek obcí je v rejstříku vedeném Magistrátem hlavního města Prahy zapsán pouze jediný.
Navrhuje se proto v § 24 odst. 1 stanovit, že hlavní město Praha může být členem dobrovolného svazku obcí jakožto institutu upraveného v obecním zřízení. V zákoně o hlavním městě Praze pak zůstanou pouze specifika těchto svazků, tedy že hospodaření takového svazku přezkoumává Ministerstvo financí a že mají-li sídlo v hlavním městě Praze, je příslušným orgánem k vedení souvisejících řízení a příslušným editorem rejstříku dobrovolných svazů obcí Magistrát hlavního města Prahy.
S přiměřeným použitím ustanovení o dobrovolných svazcích obcí v zákoně o hlavním městě Praze počítá i jeho § 23 týkající se spolupráce městských částí – příslušný odkaz zůstává v § 23 zachován a po změně v § 24 bude směřovat na úpravu dobrovolných svazků obcí v obecním zřízení.
Pokud se jedná o nekonzistence v úpravě předmětu činnosti a náležitostí stanov dobrovolných svazků obcí podle obou předmětných zákonů, nemělo by mít sjednocení právní úpravy věcné dopady. Předmět činnosti je v obou zákonech vymezen pouze demonstrativně, zatímco povinnost určení nejméně tříčlenného orgánu svazku obcí, příslušného ke schvalování účetní závěrky dobrovolného svazku obcí, která je upravena pouze v obecním zřízení /viz rozdíl § 24 odst. 3 písm. c) zákona o hlavním městě Praze a § 50 odst. 2 písm. c) obecního zřízení/ jediný relevantní dobrovolný svazek obcí dle svých zveřejněných stanov splňuje. Zároveň se i na svazky, jejichž členem je hlavní město Praha, vztáhnou změny navrhované v § 50 a 52 obecního zřízení – viz komentáře k těmto ustanovením výše.
K čl. VII bodům 7, 13, 14, 16 a 17 – § 36, 59 a 89
Viz odůvodnění ke změnám v § 39 a 85 obecního zřízení.
K čl. VII bodům 8, 9 a 12 – § 53 odst. 1 a 2, 53a a 53b
Viz odůvodnění k § 72, 72a a 72b obecního zřízení.
K čl. VII bodu 10 – § 53 odst. 3
Viz odůvodnění k § 72 odst. 3 obecního zřízení.
K čl. VII bodu 11 – § 53 odst. 4
Viz odůvodnění k § 72 odst. 4 obecního zřízení.
K čl. VII bodu 15 – § 69a odst. 3
Viz odůvodnění změny § 102a odst. 3 obecního zřízení.
K čl. VIII – přechodná ustanovení
Viz odůvodnění obdobných přechodných ustanovení u změny obecního zřízení, tedy čl. II. V případě bodu 4 se navazuje na přiměřené použití úpravy dobrovolných svazků obcí na smlouvy o spolupráci městských částí v § 23 zákona o hlavním městě Praze.
K části sedmé (změna zákona o podpoře regionálního rozvoje)
K čl. IX – § 14 odst. 6
Společenství obcí by vedle zajišťování spolupráce členských obcí při výkonu veřejné správy mělo hrát i významnou roli v oblasti regionálního rozvoje a jeho plánování. Tyto aspekty jsou však v dosavadní úpravě společenství obcí pouze letmo zmíněny, a proto se navrhuje jejich doplnění do příslušného právního předpisu, kterým je zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje.
Konkrétně se navrhuje doplnit společenství obcí do soustavy institucí působících v oblasti regionálního rozvoje, kterým § 14 zákona o podpoře regionálního rozvoje ukládá konkrétní povinnosti. I v tomto případě se vychází z úpravy strategie rozvoje územního obvodu kraje s tím, že jsou akcentovány otázky spolupráce společenství obcí jak s kraji, tak s dalšími entitami v území, zejména sousedními společenstvími obcí.
Společenství obcí představují významnou platformu pro koordinaci rozvojových aktivit na mikroregionální úrovni a přispívají k naplňování cílů regionální politiky České republiky. V tomto kontextu mohou rovněž podporovat uplatňování územní dimenze veřejných politik, včetně politiky soudržnosti Evropské unie, zejména prostřednictvím koordinace rozvojových projektů a opatření na území členských obcí. V návaznosti na strategické dokumenty regionální politiky budou společenství obcí přispívat k identifikaci rozvojových potřeb území a k přípravě projektů, které mohou být realizovány v rámci národních nebo evropských programů podpory rozvoje území.
K části osmé (změna zákona o úřednících územních samosprávných celků)
K čl. X bodům 1 a 2 – § 17 odst. 1 písm. f) a § 30 odst. 2
Územní samosprávné celky mohou být vzdělávací institucí podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a poskytovat úředníkům územních samosprávných celků prohlubování kvalifikace podle tohoto zákona. V případě kraje a hlavního města Prahy se nevyžaduje (k tomu, aby byly vzdělávací institucí podle zákona o úřednících územních samosprávných celků) akreditace vzdělávací instituce, u obce je zákonem o úřednících územních samosprávných celků k činnosti vzdělávací instituce vyžadována akreditace vzdělávací instituce.
Z povahy a účelu společenství obcí vyplývá, že právě vzdělávací činnost vůči úředníkům (ať už vůči vlastním zaměstnancům společenství obcí v postavení úředníků územních samosprávných celků nebo vůči úředníkům obcí) je přirozenou součástí spektra činností, které společenství obcí může obcím nabízet a poskytovat. Proto se do zákona o úřednících územních samosprávných celků výslovně doplňuje možnost společenství obcí působit jako vzdělávací instituce podle tohoto zákona, a to za stejných podmínek jako obec – tzn. za předpokladu udělení akreditace vzdělávací instituce podle § 30 zákona o úřednících územních samosprávných celků.
K části deváté (změna zákona o správních poplatcích)
K čl. XI bodu 1 – § 1 a § 6 odst. 8
Jelikož novela přináší úpravu některých specifik vybírání a placení správních poplatků ve vztahu ke společenstvím obcí, doplňuje se zmínka o společenství obcí, resp. jeho orgánech, do předmětu úpravy zákona v jeho § 1.
Zároveň se navrhuje způsob placení správních poplatků vybíraných společenstvím obcí nastavit shodně jako u územních samosprávných celků, tedy že se správní poplatky neplatí na zvláštní účet státního rozpočtu, ale na účet společenství obcí.
K čl. XI bodům 2 a 3 – § 8 odst. 1 písm. c) a § 8 odst. 2 písm. c)
Ve stávajícím znění zákona o správních poplatcích jsou v § 8 odst. 1 písm. c) od správních poplatků osvobozeny územní samosprávné celky a jejich orgány, požadují-li provedení úkonů souvisejících s výkonem státní správy, kterým jsou pověřeny. V § 8 odst. 2 písm. c) jsou dále od správních poplatků osvobozeny úkony pro orgány územního samosprávného celku, prováděné úřadem téhož územního samosprávného celku. Vzhledem k obdobné situaci v případě společenství obcí je navrženo osvobození od správních poplatků rovněž pro společenství obcí a jeho orgány, pokud požadují provedení úkonů souvisejících s výkonem státní správy, nebo pokud pro orgány společenství obcí činí úkony podléhající správním poplatkům jeho kancelář.
K čl. XI bodu 4 – položka 18 sazebníku správních poplatků
V případě vydání povolení záměru u veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření je navrženo rozšíření osvobození od poplatku na dobrovolné svazky obcí. Dobrovolné svazky obcí totiž v praxi často realizují veřejně prospěšné stavby nebo opatření a přitom obce, které jsou v dobrovolných svazcích výhradně sdruženy, již nyní od poplatku osvobozeny jsou. Jedná se zároveň o oblast, která není vyhrazena společenstvím obcí, ale v níž působí (a nadále budou moci působit) i běžné dobrovolné svazky obcí, a proto navrhované osvobození (oproti ostatním změnám obsaženým v tomto pozměňovacím návrhu) pamatuje i na ně.
K čl. XI bodu 5 – položka 22 sazebníku správních poplatků
Zákonem č. 196/2024 Sb., který s účinností od 1. ledna 2025 novelizoval mimo jiné zákon o správních poplatcích, bylo přijetí žádosti o akreditaci vzdělávací instituce, žádosti o akreditaci vzdělávacího programu a žádosti o obnovení akreditace vzdělávacího programu podmíněno zaplacením správního poplatku. Od tohoto správního poplatku jsou však osvobozeny územní samosprávné celky. S ohledem na skutečnost, že společenství obcí má být v režimu zákona o úřednících územních samosprávných celků jakožto vzdělávací instituce postaveno naroveň obci (viz výše odůvodnění novely zmíněného zákona), navrhuje se osvobození od předmětných správních poplatků i v případě společenství obcí.
K části desáté (změna zákona o střetu zájmů)
K čl. XII bodu 1 – § 2 odst. 2 písm. e)
Postavení zaměstnanců společenství obcí zařazených v kanceláři společenství obcí podílejících se na výkonu působnosti svěřené zákonem nebo na základě zákona společenství obcí má dle navrhovaného znění § 53d odst. 10 zákona o obcích odpovídat postavení úředníků územních samosprávných celků (a obdobně je koncipován již stávající § 53e odst. 3 zákona o obcích). Vedoucí zaměstnanci zařazení do kanceláře společenství obcí (ať již kmenoví zaměstnanci nebo zaměstnanci pracující jako sdílení úředníci) na základě citovaných ustanovení zákona o obcích mají postavení vedoucích úředníků, neboť mají postavení úředníků a jsou vedoucími zaměstnanci, čímž je naplněna definice vedoucího úředníka podle § 2 odst. 5 zákona o úřednících územních samosprávných celků. Mělo by se proto na ně (za splnění podmínek dle § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů) nahlížet jako na vedoucí úředníky jednotlivých územních samosprávných celků, a tedy i jako na veřejné funkcionáře.
K čl. XII bodu 2 – § 14a odst. 2 písm. t)
V návaznosti na výše popsanou změnu bude kancelář společenství obcí zapisujícím orgánem pro vedoucí úředníky v ní zařazené.
K části jedenácté (změna zákoníku práce)
K čl. XIII bodu 1 – § 109 odst. 3 písm. b)
Dle stávající právní úpravy jsou zaměstnanci obcí odměňováni platem, zatímco zaměstnanci dobrovolných svazků obcí mzdou. Toto uspořádání se nejeví v souladu se zásadami rovnosti odměňování, když obě kategorie jsou honorovány z veřejných prostředků (v širokém slova smyslu) a zaměstnanci dobrovolných svazků obcí vykonávají agendy, které jsou na tyto svazky přeneseny z obcí a které v jiných případech vykonávají kmenoví zaměstnanci obcí. Stávající právní úprava vede i k systémovým anomáliím, když zaměstnanci dobrovolných svazků obcí jsou odměňováni mzdou, avšak zaměstnanci příspěvkových organizací těmito svazky zřízených jsou honorováni platem – viz § 109 odst. 3 písm. d) zákoníku práce. Proto se v zájmu rovného přístupu k těmto kategoriím zaměstnanců a také předcházení nevhodné konkurenci mezi územními samosprávnými celky a dobrovolnými svazky obcí (zejména zaměstnanci společenství obcí, kteří mají postavení úředníků územních samosprávných celků) navrhuje, aby společenství obcí bylo zařazeno do výčtu v § 109 odst. 3 zákoníku práce, a tedy zaměstnanci dobrovolných svazků obcí byli odměňováni platem.
K čl. XIII bodům 2 a 3 – § 303 odst. 1 písm. f) a g)
Vzhledem k potřebě sbližování právního postavení zaměstnanců obcí a zaměstnanců dobrovolných svazků obcí se navrhuje druhou uvedenou skupinu doplnit do výčtu zaměstnanců veřejného sektoru v § 303 odst. 1 zákoníku práce, kterým jsou stanoveny zvýšené povinnosti.
Zvýšené povinnosti v podobě stanovené zákoníkem práce se ale v případě společenství obcí budou vztahovat pouze na některé zaměstnance – na tzv. létající úředníky a na zaměstnance podílející se na výkonu působnosti svěřené zákonem nebo na základě zákona společenství obcí (viz § 53d odst. 10 a § 53e odst. 3 zákona o obcích) se použije obdobně zákon o úřednících územních samosprávných celků včetně jeho § 16, který je vůči § 303 zákoníku práce speciální. To je výslovně v textu písmene f) zdůrazněno konstrukcí obdobnou jako je v závětí písmene e) ohledně vztahu množin zaměstnanců územních samosprávných celků a úředníků územních samosprávných celků.
V písmeni g), tzn. dosavadním písmeni f), je navrženo doplnění ohledně zaměstnanců společenství obcí zařazených do obecní policie (v jejich případě do obecní policie společenství obcí). Možnost zřídit společnou obecní policii je vyhrazena pouze společenství obcí, a proto není vhodné v tomto ustanovení hovořit obecně o zaměstnancích dobrovolných svazků obcí.
K čl. XIV – přechodné ustanovení k novele zákoníku práce
V souvislosti se zařazením zaměstnanců dobrovolných svazků obcí dosud odměňovaných mzdou do platového režimu svázaného podrobnými pravidly stanovení výše tarifního platu i dalších souvisejících složek platu je třeba upravit přechod stávajících zaměstnanců do nového systému odměňování tak, aby jím, pokud možno, nebyli negativně postiženi. Proto se navrhuje stanovit, že tito zaměstnanci budou zařazeni do platové třídy a stupně podle zákoníku práce a nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, odpovídajícím skutečně vykonávané práci i jejich praxi. Do výše původně pobírané mzdy jim bude odměna dorovnána prostřednictvím ostatních složek platu (příplatků), ale pouze do jejich maximální zákonné výše (např. osobní příplatek může podle § 131 zákoníku práce činit až 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen). Nelze tedy zcela vyloučit, že některým nejlépe odměňovaným zaměstnancům dobrovolných svazků obcí by se plat oproti předchozí mzdě mohl snížit, předpokládáme však, že by mělo jít pouze o výjimečné případy a jen o malé snížení.
K části dvanácté (změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů)
K čl. XV – § 1 odst. 1 písm. a)
V souvislosti s doplněním společenství obcí do definice orgánu veřejné moci v zákoně o základních registrech (viz níže) se navrhuje uvést je do obdobného postavení i v rámci zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (zde z legislativně technických důvodů zařazením do legislativní zkratky „orgán veřejné moci“). Společenství obcí v návaznosti na to budou mít datovou schránku orgánu veřejné moci a budou se na ně vztahovat pravidla jejího povinného využívání pro komunikaci s ostatními subjekty.
K části třinácté (změna zákona o základních registrech)
K čl. XVI bodu 1 – § 2 písm. c)
Cílem návrhu zákona je položit základ pro přímé zapojení společenství obcí do výkonu veřejné správy. Zatímco dosud je toto zapojení jen zprostředkované či pomocí poskytování personálních kapacit obcím, nově bude možné, aby společenství obcí realizovalo určitou agendu, např. pokud bude na něj z členských obcí přenesena (a za podmínky, že tak stanoví zvláštní právní předpis upravující danou agendu). Konkrétní rozsah vykonávané veřejné správy má být nicméně dán rozhodnutím konkrétního společenství obcí, které nemusí žádnou z těchto agend vykonávat, nebude-li chtít. Tato nestandardní konstrukce vyvolává otázku, kdy by společenství obcí naplnilo definici orgánu veřejné moci. Proto se jeví jako žádoucí postavit tuto záležitost najisto a společenství obcí výslovně doplnit do definice orgánu veřejné moci v § 2 písm. c) zákona o základních registrech a tím je definovat přímo ze zákona jako orgán veřejné moci. V návaznosti na to se navrhuje společenství obcí doplnit rovněž do vymezení orgánu veřejné moci v § 1 písm. a) zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (viz výše).
K čl. XVI – k novele zákona o základních registrech obecně
Praxe poukazuje na absenci centralizovaného zdroje kontaktních údajů orgánů veřejné moci a jejich představitelů. Naposledy se neexistence takového zdroje negativně projevovala při povodních v září 2024. V krizové situaci takového charakteru je operativní komunikace, a tedy dispozice adekvátním kontaktem na orgány veřejné moci a jejich příslušné představitele, nenahraditelná.
Dalším v praxi identifikovaným problémem je, že dosavadní množina údajů, která se na centrální úrovni zaznamenává o vedení orgánů veřejné moci, nezohledňuje specifika některých typů těchto orgánů. Stávající koncepce totiž stojí na existenci jediné řídící entity orgánu veřejné moci (ať už monokratické, nebo kolegiální). S touto koncepcí není souladné zejména aranžmá správy územních samosprávných celků, které stojí na pluralitě řídících entit (orgánů). V případě územních samosprávných celků se tak doposud vedou údaje toliko o hejtmanech krajů, primátorovi hlavního města Prahy a starostech obcí a absentují informace o dalších výkonných orgánech či osobách, které při správě (řízení) územního samosprávného celku hrají významnou roli.
Cílem navrhované právní úpravy je uvedené problémy eliminovat. Orgány veřejné moci, případně další subjekty tak po jejím přijetí budou mít k dispozici zdroj informací o kontaktech na orgány veřejné moci a jejich představitele. Současně budou v rámci stávající informační základny o představitelích orgánů veřejné moci zohledněna specifika územních samosprávných celků a informační základna bude rozšířena o údaje o náměstcích hejtmanů, náměstcích primátora hlavního města Prahy, místostarostech obcí a městských částí a městských obvodů, ředitelích krajských úřadů, řediteli Magistrátu hlavního města Prahy a tajemnících úřadů obcí, městských částí a městských obvodů.
Z věcného hlediska je navrhované řešení koncipováno tak, aby v maximální možné míře využilo stávajících informačních zdrojů, které v tomto případě představují základní registr agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností a rejstřík orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů. Obě uvedené databáze již obsahují údaje o osobách stojících v čele orgánů veřejné moci, dochází tak toliko k rozšíření množiny těchto osob – v případě územních samosprávných celků – a dále k rozšíření množiny údajů, které se o těchto osobách vedou. Nevytváří se tudíž nové databáze.
Navrhované řešení současně přísně respektuje relevantní hlavní principy aktuálního uspořádání informačních systémů veřejné správy stojícího z hlediska typů databází na distinkci mezi základními registry a (ostatními) agendovými informačními systémy. Prvním takovým principem je, že v základních registrech se mají vést aktuální (nikoliv historické) údaje o aktuálně existujících subjektech a objektech údajů. Pro vedení historických údajů jsou určeny (ostatní) agendové informační systémy. Druhým z hlediska navrhované právní úpravy relevantním principem pak je, že údaje, které jsou vedeny jak v základních registrech, tak i v (ostatních) agendových informačních systémech, mají být přednostně využívány ze základních registrů. Tento princip je vyjádřen i explicitně v § 5 odst. 3 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
K čl. XVI bodům 2 a 7 – § 51 odst. 1 písm. g) a odst. 3 písm. f)
Legislativně-technická úprava reagující na přečíslování odstavců v § 52b.
K čl. XVI bodu 3 – § 51 odst. 1 písm. i)
Navrhuje se, aby v RPP bylo rozšířeno portfolio údajů vedených o orgánech veřejné moci tak, aby se nově vedly údaje nejen o osobě stojící v čele orgánu veřejné moci, ale v případě kraje také o náměstku hejtmana a řediteli krajského úřadu, v případě hlavního města Prahy také o náměstku primátora hlavního města Prahy a řediteli Magistrátu hlavního města Prahy, v případě obce také o místostarostovi a tajemníku obecního úřadu, je-li toto pracovní místo zřízeno, a v případě městské části hlavního města Prahy a městské části anebo městského obvodu územně členěného statutárního města také o místostarostovi a tajemníku úřadu městské části nebo městského obvodu, je-li toto pracovní místo zřízeno. Uvedení funkcionáři jsou buď zástupci osob stojících v čele územních samosprávných celků, nebo představenými jejich administrativního aparátu, a mají tak vedle již evidovaných hejtmanů krajů, primátorů měst a starostů obcí stěžejní vliv při správě územního samosprávného celku.
Kromě rozšíření okruhu osob vykonávajících funkci v orgánu veřejné moci se navrhuje rozšířit i údaje, které se o těchto osobách povedou, když dosud bylo o osobě stojící v čele orgánu veřejné moci vedeno pouze jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa jejího místa pobytu. Nově se navrhuje vést v RPP datum narození (ve spojení se jménem, popřípadě jmény, a příjmením a adresou místa pobytu umožní jednoznačnou identifikaci osoby) a kontaktní údaje, tj. číslo „služebního“ mobilního telefonu a „služební“ e-mail, a dále údaj o tom, zda osoba (u níž tato skutečnost připadá s ohledem na její funkci v úvahu) je pro výkon této funkce uvolněna.
K čl. XVI bodu 4 – § 51 odst. 1 písm. l)
Legislativně-technická úprava napravující neaktuální odkaz.
K čl. XVI bodu 5 – § 51 odst. 1 písm. n)
Navrhuje se, aby obecné kontaktní údaje orgánů veřejné moci, kterými jsou doposud adresy sídla, případně dalších pracovišť, a identifikátor datové schránky, byly doplněny o obecné telefonní číslo (zpravidla spojovatelny) a elektronickou adresu podatelny. Tím bude zajištěno, že všechny relevantní kontaktní údaje, včetně těch umožňujících operativní komunikaci, budou k dispozici na jednom místě.
K čl. XVI bodu 6 – § 51 odst. 2
Údaje o představitelích orgánů veřejné moci se navrhují vést jako nereferenční, a to z toho důvodu, aby editoři těchto údajů, kterými mohou být územní samosprávné celky, nebyli při výkonu této povinnosti vázáni právy a povinnostmi, které mají editoři referenčních údajů. Toto je řešení dostačující, jelikož pro údaje, které nejsou v základních registrech vedeny jako referenční, rovněž platí pro orgány veřejné moci presumpce správnosti (§ 5 odst. 2 zákona o základních registrech).
K čl. XVI bodům 8 až 10 – § 51 odst. 10 písm. b) až g)
Vzhledem k tomu, že dosavadním editorem údajů uvedených v § 51 odst. 1 písm. i) zákona o základních registrech do informačního systému RPP je v souladu s § 51 odst. 10 písm. b) předmětného zákona ohlašovatel agendy, kterým je v případě územních samosprávných celků Ministerstvo vnitra, které však reálně nemá efektivní právní nástroje, jak se jednotlivé údaje dozvědět, navrhuje se, aby nově byl editorem těchto údajů orgán veřejné moci, v jehož čele stojí nebo v němž jinak působí osoba, o jejíž údaje se jedná.
Skutečnost, že se údaj týká sféry toho, kdo jej zapisuje, by neměla být na újmu povaze takového údaje jako údaje referenčního, a to proto, že jej zapisuje orgán veřejné moci (pro orgán veřejné moci platí presumpce správnosti jeho konání). Tak, jak je editující orgán veřejné moci garantem správnosti jím zapisovaného údaje o jiném subjektu nebo objektu, bude obdobným garantem i ve vztahu k údaji o sobě samém (respektive jeho představiteli). Není kvalitativního rozdílu, zda při zapisování údaje orgán veřejné moci kontroluje údaj o jiném či o sobě.
Dále je potřeba reflektovat, že v RPP mají být vedeny další obecné kontaktní údaje orgánů veřejné moci, tj. obecné telefonní číslo a elektronická adresa podatelny, a stanovit tak editora těchto údajů. Z logiky věci jím musí být sám orgán veřejné moci, o jehož údaje se jedná.
Ryze z legislativně-technického hlediska se pak dosavadní písmeno c) upravující kumulativně editory údajů o pracovišti orgánu veřejné moci, o převedení výkonu úkonu a o informačním systému veřejné správy rozděluje do více písmen, neboť dosavadní legislativně-technické pojetí může vést k mylné interpretaci, že např. údaj o převedení výkonu úkonu je kompetentní editovat nejen orgán veřejné moci, který výkon úkonu převedl (tedy který se jeho výkonu vzdal), což je záměrem, ale i orgán veřejné moci, jehož pracoviště nově převedený úkon vykonává.
K čl. XVI bodu 11 – § 51 odst. 11
Stanoví se, že údaje uvedené v § 51 odst. 1 písm. i) zákona o základních registrech pod body 3 až 6, tj. datum narození, adresa místa pobytu, číslo mobilního telefonu a e-mail osob v ustanovení uvedených, nebudou veřejně přístupné. Uvedené údaje mají sloužit ke kontaktování, případně k identifikaci osoby ze strany orgánů veřejné moci, nikoliv ke komunikaci s adresáty působení orgánu veřejné moci. Orgány veřejné moci získají přístup k těmto údajům prostřednictvím procesu registrace agendy podle ustanovení § 53 a násl. zákona. V případě ostatních údajů podle § 51 odst. 1 písm. i) zákona o základních registrech, tj. označení funkce, jména, popřípadě jmen, a příjmení osob stojících v čele orgánu veřejné moci či v něm jinak působících a „uvolněnosti“ pro funkci, není pro zneveřejnění důvod (je vycházeno mj. z ustanovení § 8a odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, které stanoví, že povinný subjekt poskytne osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení).
K čl. XVI bodu 12 – § 52b odst. 1
Jak již bylo uvedeno výše, jedním z hlavních principů zákona o základních registrech je využívat údaje, které jsou vedené v agendových informačních systémech, přednostně ze základních registrů (viz § 5 odst. 3 zákona). Druhým relevantním principem, na kterém je systém základních registrů postaven, je, že v základních registrech by měly být vedeny toliko aktuální (nikoliv historické) údaje o aktuálně existujících subjektech a objektech údajů.
Protože základní registry, konkrétně RPP, již obsahují referenční údaje o tom, kdo stojí v čele orgánu veřejné moci, logicky se rozšiřuje tato množina údajů, což je třeba promítnout i v informačním systému RPP (tzv. AIS působnostní), který je agendovým informačním systémem (§ 52a odst. 2) a ve kterém se vedou i historické údaje (§ 52a odst. 3). Rovněž zavedení vedení údajů o (aktuálním) obecném telefonním čísle a (aktuální) elektronické adrese podatelny orgánu veřejné moci v RPP je nutné reflektovat, pokud jde o jejich historii, v informačním systému RPP.
S ohledem na uvedené se tak v rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů, který je jednou z databázových komponent informačního systému RPP, nově povedou údaje o tom, od kterého data osoba stojí v čele orgánu veřejné moci nebo v něm jinak působí a od kterého data v jeho čele stát či působit přestala, společně s údaji, od kterého data osoba, u níž to s ohledem na její funkci připadá v úvahu, začala vykonávat funkci jako uvolněný člen zastupitelstva a od kterého data funkci jako uvolněný člen zastupitelstva vykonávat přestala. Vedle těchto údajů se databáze rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů zrcadlově rozšíří o údaje, o které se rozšíří databáze RPP (díky pravidlu, že v rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů se vedou o orgánech veřejné moci tytéž údaje jako v RPP). Orgány veřejné moci budou moci získat přístup k těmto údajům prostřednictvím procesu registrace agendy podle ustanovení § 53 a násl. zákona o základních registrech.
K čl. XVI bodu 13 – § 52b odst. 4
Vzhledem k tomu, že nově bude údaje uvedené v § 51 odst. 1 písm. i) zákona o základních registrech editovat v informačním systému RPP orgán veřejné moci, v jehož čele stojí osoba, o jejíž údaje se jedná, nebo orgán veřejné moci, v němž jinak působí osoba, o jejíž údaje se jedná, což je předmětem navrhovaného § 52b odst. 9, je v § 52b odst. 4 nutné modifikovat to, co je obsahem oznámení vzniku, přerušení, pozastavení působení nebo zániku orgánu veřejné moci. Tj. orgán veřejné moci, který podle § 52b odstavců 2 a 3 zákona o základních registrech má uvedené skutečnosti oznámit, nebude logicky nově oznamovat údaje podle § 51 odst. 1 písm. i). V zásadě totéž platí v případě nových údajů podle § 51 odst. 1 písm. n), tedy o obecném telefonním čísle orgánu veřejné moci a elektronické adrese jeho podatelny.
Nově se precizují náležitosti oznámení v závislosti na „životním cyklu“ orgánu veřejné moci nebo soukromoprávního uživatele údajů. Dosud je třeba hlásit v zásadě stejnou množinu údajů u přerušení nebo pozastavení působení orgánu veřejné moci, respektive soukromoprávního uživatele údajů či u jejich zániku jako u jejich vzniku, což není účelné.
Z legislativně-technického hlediska se současně eliminuje problém dosavadní konstrukce § 52b odst. 4, která umožňuje výklad, že náležitostmi oznámení týkajícího se orgánu veřejné moci jsou i údaje o soukromoprávním uživateli údajů a vice versa.
K čl. XVI bodům 14 a 15 – § 52b odst. 5 a 7
Legislativně-technická úprava navazující na úpravu § 52b odst. 4. S ohledem na jeho nové členění do pododstavců a bodů v něm již není prostor pro souhrnné pravidlo upravující následný zápis oznamovaných údajů do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů. Toto pravidlo se proto nově „osamostatňuje“ v rámci § 52b odst. 5. Stejná legislativně-technická koncepce – samostatné fragmenty upravující kompetenci k oznamování údajů, náležitosti oznámení a kompetenci k editaci oznamovaných údajů – již platí pro kategorie orgánů veřejné moci.
Modifikace § 52b odst. 7 je pouze legislativně-technickým promítnutím vložení § 52b odst. 5 (aktualizací odkazu).
K čl. XVI bodům 16 až 18 – § 52b odst. 9 až 12 a § 52c odst. 3
V první řadě se zakládá kompetence orgánu veřejné moci oznamovat Digitální a informační agentuře za účelem editace do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů údaje o osobě, která stojí v čele tohoto orgánu veřejné moci nebo v něm jinak působí, a následná kompetence agentury k této editaci. Jak již bylo uvedeno výše, první z uvedených kompetencí dosud náležela jiným orgánům veřejné moci (orgán veřejné moci vedoucí evidenci orgánů veřejné moci, ústřední správní úřad, jehož působnosti je vznik orgánu veřejné moci nejbližší, apod.), které však neměly efektivní právní nástroje, jak uvedené údaje získat.
V souvislosti s nově zaváděným vedením obecného telefonního čísla a elektronické adresy podatelny v RPP a rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů se současně zakládá kompetence orgánu veřejné moci, o jehož telefonní číslo, respektive podatelnu se jedná, ohlašovat tyto údaje Digitální a informační agentuře (opět za účelem následné editace do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů agenturou). I v tomto případě je důvod určení tohoto orgánu veřejné moci nasnadě – pouze on je držitelem takových údajů.
V případě rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů dále není řešeno, kdo do něj zapisuje adresu pracoviště orgánu veřejné moci, které vykonává úkon, výčet a popis informačních systémů veřejné správy, jichž je orgán veřejné moci správcem, výčet a popis soukromoprávních systémů pro využívání údajů a převedení výkonu úkonu. Stávající znění § 52b odst. 2 a 3 oznamování těchto údajů Digitální a informační agentuře za účelem editace vylučuje z působnosti orgánů v nich uvedených, aniž by však § 52b stanovil jiný orgán veřejné moci k oznamování kompetentní. Toto se napravuje tím, že takovým oznamujícím orgánem veřejné moci bude ten orgán veřejné moci, o jehož pracoviště se jedná, respektive který převedl výkon úkonu. Je to z toho důvodu, že je editorem téhož údaje i do RPP. V případě výčtu a popisu informačních systémů veřejné správy, jichž je orgán veřejné moci správcem, a výčtu a popisu soukromoprávních systémů pro využívání údajů bude editorem Digitální a informační agentura, která plní tuto roli i při editaci těchto údajů do rejstříku informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů. Využije přitom stejných podkladů od orgánů veřejné moci, respektive soukromoprávních uživatelů údajů, což se stanoví modifikací § 52c odst. 3.
V § 52b odst. 12 se jedná pouze o legislativně-technickou úpravu související s vložením nových odstavců 9 a 11.
K čl. XVI bodu 19 – § 62a
Legislativně-technická úprava zohledňující zavedení legislativní zkratky.
K čl. XVII – přechodná ustanovení k novele zákona o základních registrech
S ohledem na skutečnost, že dochází k rozšíření množiny údajů vedených v RPP a v rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů, je nutné stanovit pravidla doplnění těchto údajů v případě již existujících orgánů veřejné moci.
K části čtrnácté (změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících)
K čl. XVIII bodům 1 až 3 – § 5 a 8
Podle stávajícího znění § 5 zákona o veřejných službách v přepravě cestujících může obec, která zajišťuje nebo hodlá zajišťovat dopravní obslužnost, pořídit plán dopravní obslužnosti území buď sama, anebo spolu s jinými obcemi pořídit společný plán. Vzhledem k roli společenství obcí jakožto platformy dobrovolné spolupráce obcí se navrhuje, aby společný plán dopravní obslužnosti území pro své členské obce (ty, které o to budou mít zájem) mohlo pořídit i společenství obcí.
Tato úprava je doplňována do § 5 odst. 1, další dvě navržené změny ji pak promítají do souvisejících ustanovení.
K čl. XVIII bodu 4 – zrušení § 24
Stávající postupy podle § 24 nejsou funkční a neodpovídají faktickému stavu rozdělení kompetencí v oblasti veřejné dopravy. Kraje a obce zajišťují dopravní obslužnost v samostatné působnosti, posuzovat dle § 24 odst. 1 při přípravě zákona o státním rozpočtu ekonomické zajištění smluv o veřejných službách sjednaných ze strany krajů a obcí nedává smysl. I následné ustanovení § 24 odst. 2 zákona nemá žádné reálné dopady, protože ukládá Ministerstvu financí rozhodnout o tom, zda objednatelům na základě žádostí poskytne dotaci nebo provede rozpočtové opatření na zajištění dopravního obslužnosti ze státního rozpočtu. Je třeba uvést, že za dobu účinnosti zákona č. 194/2010 Sb. (tzn. za 16 let) ani v jednom případě Ministerstvo financí o poskytnutí dotace nebo provedení rozpočtového opatření nerozhodlo. Nelze ani očekávat, že by se tak stalo v budoucnu, protože, jak již bylo uvedeno, zajišťování regionální a městské dopravní obslužnosti spadá do samostatné působnosti krajů a obcí. Přesto dané ustanovení působí administrativní zátěž obcím, krajům i Ministerstvu dopravy v souvislosti se sběrem souvisejících údajů, přičemž tuto nedůvodnou administrativní je možno odstranit bez negativních věcných dopadů na výkon působnosti.
K části patnácté (změna zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů)
K čl. XIX bodům 1 až 4 – § 2
Ustanovení § 2 odst. 4 a 5 zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (dále jen „Sbírka právních předpisů“) upravují institut náhradního vyhlášení pro případy, kdy nastane překážka bránící zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních předpisů.
Zákon nicméně nestanoví, po jakou dobu má uvedené zveřejnění na úřední desce trvat. Oproti úpravě obsažené v § 12 odst. 1 zákona o obcích ve znění platném do 31. 12. 2021, kde byla pro řádné vyhlášení stanovena podmínka vyvěšení právního předpisu na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů (za den vyhlášení právního předpisu obce se považoval již první den vyvěšení na úřední desce), současné znění zákona nic obdobného nestanoví.
Pokud by bylo vycházeno z čistě jazykového (gramatického) výkladu současného znění § 2 odst. 4 zákona o Sbírce právních předpisů, pak by pro řádné vyhlášení a nabytí platnosti v náhradním režimu postačovalo, aby byl právní předpis na úřední desce zveřejněn i jen po velice omezenou dobu (ad absurdum i jen pouhý okamžik). Naopak při výkladu přihlížejícímu k systémovým souvislostem, účelu zákona a ústavnímu požadavku na přístupnost práva by náhradním způsobem vyhlášený právní předpis měl být zveřejněný na úřední desce po celou dobu až do jeho dodatečného řádného zveřejnění ve Sbírce právních předpisů, k čemuž by mělo dojít bezodkladně poté, co pomine překážka, která bránila jeho řádnému vyhlášení v tomto informačním systému veřejné správy.
Z výše uvedených důvodů se navrhuje, aby režim náhradního vyhlašování právního předpisu byl výslovně upraven, a to v té podobě, jaká platila pro vyhlašování právních předpisů obcí do 31. 12. 2021, s drobným rozdílem, že pro řádné vyhlášení nebude vyžadováno, aby byl právní předpis vyvěšen na úřední desce po dobu 15 dnů, ale pouze do okamžiku jeho zveřejnění ve Sbírce právních předpisů ve smyslu § 2 odst. 5. V praxi lze totiž očekávat, že případné výpadky provozu informačního systému Sbírky právních předpisů budou trvat nanejvýše jednotky dnů, a proto se jeví nadbytečným a matoucím, aby byla stanovena povinnost mít právní předpis vyvěšený na úřední desce i poté, co byl již zveřejněn ve Sbírce právních předpisů.
Druhou (související) navrhovanou úpravou je stanovení explicitní povinnosti obcí náhradním způsobem vyhlášený právní předpis zveřejnit ve Sbírce právních předpisů nejpozději ve lhůtě do 30 dnů po dni, kdy bylo uveřejněno oznámení o pominutí překážky bránící zveřejňování právních předpisů ve Sbírce právních předpisů. Následkem nesplnění této povinnosti by bylo pozbytí platnosti právního předpisu.
Důvodem navrhované úpravy je skutečnost, že dosavadní právní úprava s eventuálním nesplněním povinnosti zveřejnit náhradním způsobem vyhlášený právní předpis ve Sbírce právních předpisů neprodleně poté, kdy bylo uveřejněno oznámení o této možnosti, nespojuje žádné právní důsledky. Tento stav přitom může mít za následek, že budou mimo Sbírku právních předpisů existovat (byť v jednotkách případů) platné a účinné předpisy, které by zde jinak musely být publikovány, což je zcela v rozporu s principem daného zákona, jehož cílem bylo a je vytvořit informační systém obsahující veškeré platné právní předpisy územních samosprávných celků a zákonem stanovených správních úřadů.
K čl. XIX bodu 5 – § 5
Změna v § 5 odst. 6 cílí na odstranění zjevného legislativního nedostatku spočívajícího v absenci odkazu na použitelnost ustanovení o opravách nesprávností (která se jinak týkají především ve Sbírce právních předpisů prvotně vyhlašovaných právních předpisů) též na platné a účinné právní předpisy, jež byly vyhlášeny přede dnem nabytí účinnosti zákona o Sbírce právních předpisů a které musí být v rámci přechodného období zveřejněny ve Sbírce právních předpisů v režimu § 9 odst. 1 zákona o Sbírce právních předpisů.
V souvislosti s doplněním chybějícího odkazu na uvedené ustanovení se upravuje i použitá terminologie, kdy slovo „vyhlášen“ se nahrazuje slovem „zveřejněn“. Tomu pak odpovídá i úprava souvisejícího odkazu na ustanovení § 2 odst. 5 zákona o Sbírce právních předpisů.
K čl. XIX bodům 6 a 7 – § 6
Jedná se o legislativně-technické upřesnění pravidel pro číslování právních předpisů ve Sbírce právních předpisů. Číslování právních předpisů ve Sbírce právních předpisů již v současné době probíhá automatizovaně, nicméně některé územní samosprávné celky právní předpisy stále samy číslují přímo v textu samotného právního předpisu. Tato skutečnost v řadě případů vede k tomu, že číslo právního předpisu přidělené Sbírkou právních předpisů se neshoduje s číslem ve vlastním textu právního předpisu, což může pro adresáty působit matoucím dojmem. V odstavci 1 se tak výslovně uvádí, že označení právního předpisu číslem se provede automatizovaně v okamžiku jeho zveřejnění ve Sbírce právních předpisů.
S ohledem na automatizované číslování právních předpisů ve Sbírce právních předpisů se v zákoně výslovně stanovuje postup pro číslování právního předpisu, který byl vyhlášen „náhradním způsobem“ zveřejněním na úřední desce územního samosprávného celku či správního úřadu. Číslo právní předpis obdrží až v okamžiku jeho zveřejnění ve Sbírce právních předpisů.
Současně se v zákoně upravuje postup při číslování právních předpisů, pokud dojde k výmazu dokumentu, který není právním předpisem.
K čl. XIX bodům 8 a 9 – § 8
V návaznosti na návrh změny zákona o obecní policii, která opravňuje shromáždění starostů společenství obcí rozhodnout o zřízení či zrušení obecní policie společenství obcí, se do výčtu aktů zveřejňovaných ve Sbírce právních předpisů doplňuje rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zřízení obecní policie a rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zrušení obecní policie.
Vedle povinnosti zveřejnit rozhodnutí o zřízení či zrušení obecní policie se výslovně uvádí povinnost zveřejnit i změnu takového rozhodnutí (např. rozšíření působnosti obecní policie, změna osoby řídící obecní policii apod.).
K části šestnácté (účinnost)
K čl. XX
Nabytí účinnosti zákona se navrhuje dnem 1. ledna 2027. V případě právní úpravy evidence představitelů územních samosprávných celků, tedy novely zákona o základních registrech, se pak v zájmu dostatečné doby na vybudování této evidence navrhuje nabytí účinnosti o rok později, tedy k 1. lednu 2028.
V Praze dne 27. července 2026
Předseda vlády:
Ing. Andrej Babiš
podepsáno elektronicky
Ministr vnitra:
Mgr. Lubomír Metnar
podepsáno elektronicky
2