Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDRFEKCIO najdete zde
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo vnitra
Předpokládaný termín nabytí účinnosti
(v případě dělené účinnosti rozveďte):
01.01.2027
Implementace práva EU: ☐ ANO ☒ NE. Pokud ano, uveďte:
- termín stanovený pro implementaci: MM.RR
- zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: ☐ ANO ☒ NE
2. Cíl návrhu zákona
Hodnocení dopadů regulace provedeno u problematiky nastavení odměn zastupitelů při souběhu zastupitelských funkcí, a to v reakci na nedávno přijatou, avšak praxi ne zcela vyhovující úpravu (v zákoně č. 57/2025 Sb.) a zavedení veřejně přístupné evidence starostů a podobných funkcionářů územních samosprávných celků.
Na základě poznatků z praxe se dále hodnocení dopadů zabývá možnostmi prohloubit právní úpravu společenství obcí jakožto nástroje meziobecní spolupráce. Návrh posiluje jejich schopnost sdílet kapacity s obcemi a efektivně zajišťovat výkon vybraných agend veřejné správy, zejména v oblastech, které menší obce samostatně nemohou zajistit – jako je zřízení společné obecní policie. Pro tyto účely se navrhuje i podrobnější právní úprava organizační struktury a vnitřního fungování společenství obcí. Současně se zavádí možnost podpory ze státního rozpočtu. Role společenství obcí v oblasti koordinace veřejných služeb a rozvoje území bude také promítnuta do sféry regionální politiky státu a regionálního rozvoje.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: ☒ ANO ☐ NE
Dopady na rozpočty územních samospráv se budou odvíjet od konkrétní situace – jak v oblasti krácení odměn členů zastupitelstev při souběhu funkcí, tak od rozsahu využití možností spolupráce na půdorysu společenství obcí (přitom lze předpokládat, že jednotlivé obce budou do spolupráce vstupovat jen tehdy, pokud v ní budou spatřovat přínos).
Návrh počítá s několika opatřeními, která mohou mít dopady na veřejné rozpočty:
Možnost poskytnutí příspěvku na výkon státní správy společenství obcí je rozpočtově neutrální, protože se počítá pouze s realokací v rámci celkového rozpočtu příspěvku na výkon státní správy, přičemž konkrétní alokace pro společenství obcí bude upravena v zákoně o státním rozpočtu podle obdobných podmínek jako v případě obcí.
Předpokládané náklady na vytvoření informačního systému rejstříku dobrovolných svazků obcí odhaduje Ministerstvo vnitra jako správce systému v rozsahu 3 až 5 milionů korun s ročními náklady na provoz cca 1,2 milionu korun. Část nákladů bude pravděpodobně pokryta z evropských fondů.
Digitální a informační agentura odhaduje v souvislosti s vytvořením evidence představitelů územních samosprávných celků náklady v řádu nižších desítek milionů Kč, zatímco roční náklady na údržbu a provoz předpokládá přibližně ve výši deseti milionů Kč.
Další navrhovaná opatření by neměla vést k výraznějším nákladům na státní rozpočet (např. navrhované osvobození od správních poplatků pro společenství obcí by vzhledem k jejich malému množství nemělo vést k zásadnějšímu snížení celkové výše vybraných správních poplatků).
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: ☐ ANO ☒ NE
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: ☒ ANO ☐ NE
Společenství obcí, reprezentující větší a kompaktní území, může přispívat k podpoře rozvoje podnikatelského prostředí a podporovat zavádění inovativních nástrojů. Takto je společenství obcí vnímáno i v rámci schválené Hospodářské strategie České republiky. Posílení administrativních kapacit společenství obcí se může rovněž projevit v profesionálnější přípravě a realizaci veřejných zakázek a efektivnějším plánování investic společenství obcí i jejich členských obcí. Tím lze očekávat snížení transakčních nákladů, vyšší kvalitu zadávacích řízení a příznivé dopady na podnikatelské prostředí na úrovni mikroregionů.
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: ☒ ANO ☐ NE
Návrh předpokládá pozitivní dopady na územní samosprávné celky rozšířením potenciálu meziobecní spolupráce, a tím i snížení administrativní zátěže jednotlivých obcí. Spolu s vyšší mírou institucionalizace odborného aparátu (kanceláře) společenství a koncentrací většího rozsahu činnosti na úrovni společenství lze předpokládat rovněž vyšší profesionalizaci a zkvalitnění výkonu veřejné správy v území. Vzhledem k dobrovolnému charakteru členství obcí ve společenství nedochází ke změně struktury systému veřejné správy. Návrh nicméně předpokládá pozitivní dopady na územní samosprávné celky rozšířením potenciálu meziobecní spolupráce, a tím i snížení administrativní zátěže jednotlivých obcí. Pozitivní dopady na územní samosprávné celky lze spatřovat rovněž v narovnání způsobu odměňování a sjednocení evidence představitelů ÚSC. Zároveň návrh zákona posiluje roli obcí, které se prostřednictvím společenství obcí přímo zapojí do přípravy a realizace regionální politiky České republiky.
3.5 Sociální dopady: ☐ ANO ☒ NE
3.6 Dopady na rodiny: ☐ ANO ☒ NE
3.7 Dopady na spotřebitele: ☐ ANO ☒ NE
3.8 Dopady na životní prostředí: ☐ ANO ☒ NE
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: ☐ ANO ☒ NE
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: ☐ ANO ☒ NE
3.11 Korupční rizika: ☐ ANO ☒ NE
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: ☐ ANO ☒ NE
Vznik jednotného rejstříku představitelů územních samosprávných celků by měl zefektivnit krizové řízení a připravenost státu na bezpečnostní hrozby. Navrhovaná úprava má mít rovněž pozitivní dopad na bezpečnost v území umožněním zřízení společné obecní policie společenstvím obcí, čímž se může významně rozšířit její dostupnost v území i tam, kde ji jednotlivé obce i dosud nemohly zajistit z kapacitních či finančních důvodů.
1
Obsah
1. Důvod předložení a cíle 6
1.1. Název 6
1.2. Definice problému 6
1.2.1. Vysoká fragmentace struktury obcí v ČR 6
1.2.2. Snižující se administrativní kapacity obcí v důsledku demografické změny 9
1.2.3. Stav a potenciál meziobecní spolupráce 10
1.2.4. Dostupnost obecní policie 12
1.2.5. Dopravní plánování na obecní a meziobecní úrovni 15
1.2.6. Veřejné opatrovnictví 15
1.2.7. Regionální rozvoj na mikroregionální úrovni 16
1.2.8. Nejednotný způsob vedení rejstříku svazků obcí 18
1.2.9. Absence jednotného rejstříku představitelů ÚSC 19
1.2.10. Nedostatky v právní úpravě souběhu funkcí zastupitelů 19
1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 20
1.3.1. Meziobecní spolupráce 20
1.3.2. Vzdělávání úředníků 20
1.3.3. Obecní policie 20
1.3.4. Veřejné opatrovnictví 21
1.3.5. Regionální rozvoj na mikroregionální úrovni 21
1.4. Identifikace dotčených subjektů 21
1.5. Popis cílového stavu 22
1.6. Zhodnocení rizika 23
2. Návrh variant řešení 23
2.1 Úprava některých orgánů společenství obcí 23
2.2 Podmínky pro přímý výkon veřejné moci společenstvím obcí 24
2.3 Financování výkonu přenesené působnosti společenstvím obcí 24
2.4 Financování provozu a samosprávných činností vykonávaných prostřednictvím společenství obcí 25
2.5 Možnost zřízení společné obecní policie 26
2.6 Dopravní plánování na úrovni společenství obcí 26
2.7 Sdílený výkon agendy veřejného opatrovnictví 27
2.8 Společenství obcí jako aktér regionálního rozvoje 28
2.9 Vznik jednotného rejstříku svazků obcí 28
2.10 Vznik jednotného rejstříku představitelů ÚSC. 29
2.11 Úprava souběhu funkcí zastupitelů a krácení souvisejících odměn 29
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 30
4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 37
5. Implementace doporučené varianty a vynucování 38
6. Přezkum účinnosti regulace 38
7. Konzultace a zdroje dat 40
8. Kontakt na zpracovatele RIA 40
9. Přílohy: 40
Průzkum potenciálu činnosti společenství obcí, Ministerstvo vnitra 2025 40
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
1. Důvod předložení a cíle
1.1. Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
1.2. Definice problému
1.2.1. Vysoká fragmentace struktury obcí v ČR
Územně správní členění je v ČR značně roztříštěné. ČR má velký počet obcí malých jak rozlohou, tak i počtem obyvatel. Je to důsledek zákonné úpravy přijaté na počátku 90. let 20. století, která umožnila dělení a vznik obcí. ČR má nejmenší průměrnou velikost obce mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), v průměru 1 710 obyvatel na obec. To je výrazně pod průměrem OECD, který činí 10 250 obyvatel, a průměrem EU, který činí 5 960 obyvatel. Medián velikosti českých obcí je 442 obyvatel, 96 % obcí mělo v roce 2021 méně než 5 000 obyvatel a 76 % méně než 1 000 obyvatel. Průměrná rozloha obcí je také nejnižší v OECD. České obce mají v průměru rozlohu 13 km2 oproti průměru celé OECD, který činí 234 km2. Na rozdíl od mnoha zemí OECD, kde se stalo slučování obcí pravidlem, se v 90. letech 20. století rozdrobenost obcí v ČR prudce zvýšila – z původních 4 100 v roce 1990 na 6 230 v roce 1994. V následujících letech došlo k oddělení dalších částí, což vedlo ke vzniku aktuálních 6 254 obcí.
Graf č.1: Průměrná a mediánová velikost obcí v OECD a Evropské unii, 2020. Zdroj: Gallup (2021), Global Research: See the World in Data.
Vysoký počet malých obcí se negativně projevuje také v metrikách efektivity, kdy velký počet malých obcí činí velmi podobná rozhodnutí s různou hladinou informací a malou tržní silou vůči dodavatelům služeb, ale také v nákladech na administrativu (náklady na výkon státní správy a samosprávy v roce 2022 činily 63,1 mld. Kč, 15,3 % celku).
Rovněž náklady na poskytování služeb v místech s menším počtem obyvatel více rozptýlených po správním obvodu jsou vyšší, neboť nevznikají úspory z rozsahu, tj. vyšší náklady na dopravu a případné finanční pobídky pro pracovníky ve službách.
Tabulka č. 1: Efektivita výkonu v oblasti veřejné správy podle velikosti obcí
Zdroj: Metodika uplatnění neparametrických metod k analýze a ke komparaci efektivnosti obcí TAČR č. TL01000463 AMBIS vysoká škola, a.s. a České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní (2021) dostupné on-line: https://www.ambis.cz/files/tacr-metodika-vysledek-projektu-tl01000463-v1.pdf
Analýzy efektivnosti výkonu veřejné správy pomoci modelu DEA podle velikosti obce ukazují, že malé obce vykazují podstatně nižší úroveň efektivity, zatímco optimální výsledky se dosahují u obcí s vyšším počtem obyvatel. Tabulka č. 1 ukazuje, že s rostoucí populační velikostí obce dochází k výraznému růstu relativní efektivity výkonu veřejné správy. Nejvyšších hodnot[footnoteRef:1] dosahují obce přibližně mezi 10 až 50 tisíci obyvateli, kde se již významně projevují úspory z rozsahu při zachování dostatečné místní znalosti území. Zároveň se zde již projevuje i superefektivita[footnoteRef:2]. Zjištění studie přitom nutně neimplikují potřebu slučování obcí, ale poukazují na význam velikosti subjektu, které lze dosáhnout rovněž vytvářením organizačních struktur umožňujících výkon vybraných činností v odpovídajícím populačním rozsahu (tj různé svazky obcí, aniž by nutně zanikla právní osobnost jejich členů). [1: Uvedená studie využívá neparametrickou metodu DEA (Data Envelopment Analysis), která porovnává obce s nejlepšími výsledky při obdobných vstupních podmínkách. Hodnota 100 % představuje tzv. efektivní hranici, tedy obce dosahující nejlepšího poměru mezi vstupy a výstupy v rámci sledovaného souboru, zatímco nižší hodnoty vyjadřují relativní prostor pro zvýšení efektivity při zachování obdobného rozsahu poskytovaných služeb. Studie je citována rovněž v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace k zákonu č. 418/2023 Sb., kterým mj. vznikl v zákoně o obcích institut společenství obcí.] [2: V základních DEA modelech je efektivním jednotkám přiřazena jednotková míra efektivnosti. V závislosti na typu zvoleného modelu může být ale efektivních jednotek poměrně velký počet. Kvůli možnosti klasifikace efektivních jednotek bylo navrženo několik definic tzv. superefektivnosti. V DEA modelech superefektivnosti získávají původní efektivní jednotky míru superefektivnosti vyšší než jedna (pro modely orientované na vstupy).
]
Zákon o obcích za tímto účelem rozlišuje dvě formy meziobecní spolupráce, pomineme-li čistě smluvní spolupráci formou dílčích veřejnoprávních smluv, a to dobrovolný svazek obcí jako obecnou formu spolupráce a společenství obcí jako jeho zvláštní formu určenou pro dlouhodobou systémovou spolupráci v rámci mikroregionů, zpravidla na území správního obvodu obce s rozšířenou působností. Společenství obcí vzniklá po nabytí účinnosti této právní úpravy sdružují v průměru 21,7 tisíce obyvatel (medián 17,6 tisíce obyvatel), tedy velikost odpovídající intervalu, ve kterém citovaná studie identifikuje nejvyšší úroveň relativní efektivity. Představují tak vhodnou institucionální platformu pro sdílený výkon vybraných veřejných služeb, aniž by bylo nutné zasahovat do existence nebo samostatné působnosti jednotlivých obcí.
Předmětem tohoto posouzení dopadů regulace (RIA) není otázka slučování obcí či jejich sdružování obecně, nýbrž výhradně potenciál institutu společenství obcí v území ČR a potřeby legislativních změn umožňující efektivnější spolupráci obcí na této platformě. Tato RIA nehledá odpověď na zvýšení efektivity výkonu veřejné správy obcemi, nýbrž se týká pouze institutu společenství obcí.
Počet obyvatel současných společenství obcí (dále také jen jako “SO” nebo “společenství”), resp. součet počtu obyvatel jejich členských obcí, je nyní v průměru 21 700 obyvatel (medián 17 560 obyvatel). U větších obcí odpovídajících velikosti společenství obcí se tak efektivita pohybuje nad hranicí 90 %, současně u menších obcí se běžně pohybuje jen mezi 40 až 60 %. Společenství obcí, které je geograficky i populačně dostatečně rozsáhlé, z tohoto pohledu představují vhodnou institucionální platformu pro efektivní výkon veřejné správy a zajišťování veřejných služeb v území v lokálním a nadobecním kontextu.
Atomizace obcí se rovněž projevuje v nedostatečné vybavenosti malých a středně velkých obcí veřejnými službami, což souvisí mj. s nízkou mírou investiční aktivity části obcí a na první pohled paradoxně dlouhodobou akumulací finančních prostředků na jejich bankovních účtech. Saldo hospodaření územních samospráv dosahovalo v posledních letech zpravidla 50 až 60 mld. Kč ročně, tedy přibližně 14 % jejich ročních příjmů, přičemž celkový objem prostředků na účtech obcí a krajů dosahoval ke konci roku 2025 přibližně 560 mld. Kč. Jak uvádí Ministerstvo financí: „v červnu 2025 dosáhl nevyužitý investiční potenciál územních rozpočtů prozatím 60 mld. Kč (z toho hl. m. Praha 18 mld. Kč), přičemž je nutno dodat, že významnější investice jsou realizovány až v druhé polovině roku. Z vyhodnocení využití investičního potenciálu je jednoznačně patrné, že obce a kraje dlouhodobě nejsou schopny využít svůj investiční potenciál, čímž dochází ke kumulaci úspor.“
Tabulka č. 2 zachycuje vývoj zůstatků finančních prostředků obcí na bankovních účtech podle velikostních kategorií v přepočtu na jednoho obyvatele. Z údajů je patrné, že nejvyšší relativní zůstatky dlouhodobě vykazují nejmenší obce a že s rostoucí populační velikostí jejich výše zpravidla klesá. Ke konci roku 2025 činily průměrné zůstatky obcí do 200 obyvatel přibližně 56,3 tis. Kč na obyvatele, zatímco u obcí s 20 až 49 tisíci obyvateli pouze 13,8 tis. Kč na obyvatele, tedy přibližně jednu čtvrtinu této hodnoty. Průměrná velikost současných společenství obcí (21,7 tisíce obyvatel) přitom odpovídá právě této velikostní kategorii. Samostatnou kategorii však tvoří hlavní město Praha.
Samotná výše zůstatků na účtech nepředstavuje přímý ukazatel efektivity hospodaření ani investiční činnosti obcí a je ovlivněna řadou faktorů, zejména fází volebního a investičního cyklu, načasováním čerpání evropských a národních dotačních prostředků nebo způsobem financování jednotlivých investičních akcí. Zároveň je však zřejmé, že s ohledem na cenu stavebních prací a celkové náklady spojené s realizací investic, je uskutečnění řady potřebných projektů nad finanční možnosti řady obcí, a to jak v současné době, tak i v delším časovém horizontu. Ve spojení s ostatními zjištěními této analýzy – zejména nižší efektivitou výkonu veřejné správy u malých obcí, omezenými administrativními kapacitami a vyšší relativní efektivitou větších organizačních celků – však tato zjištění podporují závěr, že populační velikost obce může být jedním z významných faktorů ovlivňujících schopnost připravovat a realizovat investiční projekty a průběžně využívat disponibilní finanční prostředky.
1.2.2. Snižující se administrativní kapacity obcí v důsledku demografické změny
Věková struktura zaměstnanců veřejné správy ukazuje na postupné stárnutí pracovní síly. Zaměstnanci ve věku 55 let a více představují v územních samosprávách v průměru přibližně 28 % všech zaměstnanců, přičemž jejich nejvyšší podíl vykazují obce I. typu, městské části hlavního města Prahy a obce II. typu. Samotný vyšší podíl zkušených zaměstnanců nelze považovat za negativní jev, neboť tito zaměstnanci disponují významným odborným know-how a dlouholetými zkušenostmi s výkonem veřejné správy. Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti výkonu veřejné správy je však významná skutečnost, že zaměstnanci do 30 let tvoří v územních samosprávách v průměru méně než 10 % všech zaměstnanců. V kombinaci s očekávaným odchodem přibližně jedné čtvrtiny až jedné třetiny současných zaměstnanců do důchodu v následujících deseti letech[footnoteRef:3] a dlouhodobým poklesem relativních platů úředníků[footnoteRef:4] představuje tento vývoj významnou výzvu pro zajištění kontinuity výkonu veřejné správy, který je nutné řešit. [3: Analýza stárnutí zaměstnanců veřejné správy, Ministerstvo vnitra, 2020, dostupné on-line: https://mv.gov.cz/sluzba/soubor/jine-dokumenty-dokumenty-zprava-o-vzdelavani-zamestnancu-ve-spravnich-uradech-a-statnich-zamestnancu-ve-sluzebnich-uradech-za-rok-2020.aspx] [4: Viz studie IDEA při CERGE-EI: Zaměstnanci státu a jejich platy v roce 2025, graf 5b, dostupné on-line: https://ideaapps.cerge-ei.cz/zamestnancistatu.]
Na omezené odborné kapacity části obecních úřadů dlouhodobě upozorňují rovněž poznatky Ministerstva vnitra z výkonu dozoru a metodické činnosti, které opakovaně identifikují případy výkonu specializovaných správních činností zaměstnanci bez požadované odborné způsobilosti[footnoteRef:5]. [5: Hodnotící zpráva k výsledkům kontrol výkonu přenesené a samostatné působnosti svěřené orgánům obcí, krajů a hl. m. Prahy za léta 2023-2025, dostupné on-line:
https://mv.gov.cz/fondyeu/clanek/hodnotici-zprava-k-vysledkum-kontrol-vykonu-prenesene-a-samostatne-pusobnosti-sverene-organum-obci-kraju-a-hl-m-prahy-za-leta-2023-2025.aspx.]
Nedostatek dostatečně vzdělaných a kvalifikovaných úředníků a odborných znalostí na malých obecních úřadech je akutním problémem při řešení specializovaných úkolů, jako jsou investiční projekty, veřejné zakázky a finanční řízení. Obce jsou klíčovými investory, investují mimo jiné do silnic, dodávek energie, vodního hospodářství, škol a nemocnic. Nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů v těchto oblastech může být příčinou menšího počtu a nižší kvality investičních projektů v obcích. Tato problematika byla analyzována v ekonomických průzkumech OECD[footnoteRef:6]. V průzkumech OECD je jistá pozornost věnována meziobecní spolupráci, zpráva však mj. upozorňuje na nedostatečnou motivaci obcí ke slučování a k vysokému počtu dobrovolných svazků obcí (dále též jen „svazek obcí“) nevyvíjejících fakticky žádnou činnost. [6: Např. OECD, Přehled o stavu veřejné správy: Česká republika 2023, dostupné on-line: https://www.oecd.org/cs/publications/2023/03/oecd-public-governance-reviews-czech-republic_1a1f74c6.html ]
1.2.3. Stav a potenciál meziobecní spolupráce
Zákon o obcích předpokládá jako výhradní právní formu spolupráce obcí tzv. dobrovolné svazky obcí (dále též jen „DSO“), které se vzájemně velmi liší svým věcným zaměřením, vytvořenými orgány, vztahy mezi nimi i způsoby fungování. Obce jsou nezřídka členy i několika DSO. Jedná se nejen z hlediska předmětu činnosti i formálních znaků o velmi heterogenní strukturu. Významná část DSO dlouhodobě fakticky nevykonává činnost nebo je i nefunkčních.
Od 1. ledna 2024 byl do právního řádu ČR zařazen nový institut meziobecní spolupráce, kterým je společenství obcí. Jde o kvalifikovanou formu dobrovolného svazku obcí splňující zákonem stanovená územní kritéria. Výhodou je vzájemná územní komplementarita společenství obcí a eliminace rizika násobné reprezentace obce, neboť obec může být členem jen jednoho společenství obcí. Z hlediska systému veřejné správy je zároveň zásadní, že společenství obcí vznikají ve funkčních územích, která se překrývají se stabilizovanou a z hlediska nastavení systému veřejné správy v ČR dlouhodobě perspektivní správní úrovní, kterou jsou správní obvody obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“)[footnoteRef:7]. [7: Zákon č. 51/2020 Sb. Zákon o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů.]
Předmětem činnosti společenství obcí je vedle činností DSO podle § 50 odst. 1 zajišťování koordinace veřejných služeb na území členských obcí a strategického rozvoje tohoto území. Pouze společenství obcí může zaměstnávat tzv. sdíleného úředníka, který zajišťuje jménem členských obcí správní činnosti v jejich působnosti (nejedná-li se o agendu dle volebních zákonů nebo správní činnosti svěřené zákonem obcím s rozšířenou působnosti). Společenství obcí mohou zaměstnávat i další sdílené pracovníky (neúředníky) jako např. účetní, IT experty, technické pracovníky nebo také pedagogické pracovníky podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, také sdílené pedagogy, v němž získalo společenství obcí specifické postavení.
Obr. 1: Porovnání forem meziobecní spolupráce. Zdroj: vlastní zpracování.
Výhodou společenství obcí je potenciální schopnost systémově překonat vysoký stupeň administrativní segmentace na lokální úrovni. Dostatečně velké společenství obcí by mělo vytvořit finančně a personálně silnou jednotku, která umožňuje na profesionálním základě služby nejen plánovat, ale jménem obcí, či prostřednictvím vlastních zřizovaných či zakládaných organizací je i zajišťovat. Proto je se společenstvím obcí již od začátku unikátně spojen institut sdíleného úředníka, který umožní zajistit výkon veřejné správy na úrovni obcí a zpomalit jeho živelný přesun na vyšší úrovně veřejné správy za využití veřejnoprávních smluv. Sdílený výkon správních činností prostřednictvím zaměstnance společenství obcí umožňuje efektivnější výkon samostatné i přenesené působnosti obcí kvalifikovaným personálem při zachování kompetence členských obcí, na rozdíl od dosavadní praxe, v níž je velká část agend přenášena prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy na jinou obec, čímž dochází k nesystematickým změnám v územní působnosti a primární nositel agendy nad ní ztrácí kontrolu.
Z povahy a účelu společenství obcí jako institutu založeného na sdílení odborných kapacit a služeb mezi členskými obcemi vyplývá, že vzdělávací činnost vůči úředníkům představuje přirozenou součást spektra činností, které může společenství obcí obcím poskytovat. Ti zaměstnanci společenství obcí, kteří pracují jako sdílení úředníci, mají postavení úředníků územních samosprávných celků včetně z toho vyplývajících povinností získávání a prohlubování kvalifikace. V případě přijetí navrhované novelizace budou společenství obcí moci přímo vykonávat některé správní činnosti, a tedy mít vlastní úředníky. Současně má samotné společenství obcí potenciál nabízet systematické vzdělávací programy i pro úředníky svých členských obcí.
K 1. červenci 2026 vzniklo napříč ČR celkem 57 společenství obcí. Tato společenství se nacházejí v 53 správních obvodech obcí s rozšířenou působností (26 % ORP) v 11 ze 13 krajů. Sdružují celkem 1 227 752 obyvatel (11,2 % obyvatel státu) v 1 178 obcích (18,8 % všech obcí) o mediánové velikosti 435 obyvatel. Do konce roku 2026 se předpokládá vznik dalších nejméně 10 společenství obcí. Podle zákonných kritérií (min. počet obcí, max. počet společenství obcí ve správním obvodu ORP) může v ČR vzniknout až 279 společenství obcí.
Struktura vzniklých společenství obcí se liší jak z hlediska počtu obyvatel, tak počtu členských obcí. Z hlediska počtu obyvatel se velikost společenství obcí pohybuje od 4 755 obyvatel (Čistá – Senomaty) po 80 589 obyvatel (Chomutovsko), průměrně pak 21 722 obyvatel. Průměrný počet členských obcí dosahuje 20,7 obcí, mediánová hodnota je 19 členských obcí. Celkem 12 společenství sdružuje všechny členské obce v rámci správního obvodu ORP. To je také případ Novopacka, které sdružuje nejmenší počet (5) členských obcí. Nejvíce členských obcí (49) nyní sdružuje Společenství obcí Tišnovsko.
Mapa společenství obcí v ČR (2026)
Obr. 2: Společenství obcí v ČR, stav k 1. 2. 2026. Zdroj: MV, dostupné on-line: https://spolecenstviobci.gov.cz.
Systémové využití vznikajícího institutu společenství obcí, resp. zvýšení tržní síly obcí jejich sdružováním při rozhodování, je jedním z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV) – viz návrhy NERV k vyššímu dlouhodobě udržitelnému ekonomickému růstu, 2024[footnoteRef:8]. NERV spojuje se zefektivněním rozhodování na úrovni malých samospráv pozitivní dopady na veřejné rozpočty (každé 1% zefektivnění celkových výdajů = 4,12 mld. Kč; každé 1% zefektivnění kapitálových výdajů = 1,18 mld. Kč). [8: Návrhy NERV k vyššímu dlouhodobě udržitelnému ekonomickému růstu, publikováno 23. 1. 2024 on-line: https://vlada.gov.cz/assets/ppov/NERV/aktuality/navrhy-NERV.pdf]
Činnost společenství obcí byla v roce 2025 podpořena ze státního rozpočtu prostřednictvím dotace na podporu činnosti společenství obcí poskytované Ministerstvem vnitra. Účelem poskytované dotace je zejména podpora zajištění personálních kapacit zajišťujících chod společenství a poskytování sdílených služeb členským obcím a jimi zřizovaným organizacím.
Graf č. 2: Vyhodnocení dotačního titulu na podporu společenství obcí za rok 2025, podíl (v %) žádostí s danou aktivitou/oblastí na celkovém počtu přijatých žádostí. Zdroj: vlastní zpracování.
V rozmezí září a listopadu 2025 proběhlo prostřednictvím Jednotného informačního systému sběru dat (JISSD) plošné šetření mezi společenstvími obcí a jejich členskými obcemi, resp. jedním okruhem respondentů byla společenství obcí a druhým jejich členské obce. Zúčastnilo se 35 společenství obcí a 292 členských obcí. Šetření mapovalo primárně aktuální rozsah agend a činností vykonávaných společenstvími a jejich personální kapacity včetně výhledu posílení personálního zajištění některých činností. Výsledky tohoto šetření jsou přílohou č. 1 této zprávy.
1.2.4. Dostupnost obecní policie
Dalším z negativních projevů vysoké fragmentace územní samosprávy v ČR je nízká míra dostupnosti některých veřejných služeb na úrovni menších obcí. Malé obce často nedisponují dostatečnými finančními ani personálními kapacitami k tomu, aby samostatně zajistily výkon některých veřejných služeb, jež občané oprávněně očekávají a k nimž by měly mít rovný přístup. Rozdílná je dostupnost i kvalita veřejných služeb v území. Typickým příkladem je oblast zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti prostřednictvím obecní policie.
Podle § 35 zákona o obcích je jedním ze základních úkolů obce v samostatné působnosti zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku. Jedním z nástrojů, jak tento úkol naplňovat, je i institut obecní policie. Podle současné právní úpravy se jedná o fakultativní orgán obce.
K 1. lednu 2026 zřizuje obecní (městskou) policii 400 obcí, tedy 6 % z celkového počtu obcí. Dalších více než 700 obcí má v různém rozsahu služby obecní policie zajištěny prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy. Jen část těchto smluv upravuje činnost obecní policie na území jiné obce v plném rozsahu. Většina veřejnoprávních smluv uzavíraných podle § 3a zákona o obecní policii cílí na řešení konkrétních bezpečnostních problémů v obcích. Jedná se zejména o měření rychlosti vozidel, odchyt toulavých zvířat apod. strážník je na území smluvní obce povinen konat ve všech případech, kdy dochází k páchání přestupku nebo trestného činu, bez ohledu na to, zda je oprávněn tato protiprávní jednání projednat či nikoliv.
V 5 100 obcích se nicméně obecní policie na zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku nepodílí nijak. V těchto obcích žije přibližně 3,2 milionu obyvatel.[footnoteRef:9] [9: Ministerstvo vnitra, Data o činnosti obecních policií za rok 2024 souhrnné pro ČR v členění podle jednotlivých krajů, dostupné on-line. https://mv.gov.cz/clanek/obecni-policie-652273.aspx ]
Ačkoliv využití veřejnoprávních smluv podle § 3a a § 3b zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, umožnuje s jistou mírou flexibility zajistit činnost obecní policie i v širším území, nedaří se jejich prostřednictvím naplnit veškerou poptávku v území. Podmínkou využití tohoto nástroje ze strany malých obcí je vždy nalezení obce, která by byla ochotna kapacity své obecní policie s poptávající obcí sdílet. Rozhodnutí o jejich uzavření záleží na ochotě obce, která policii zřídila, sdílet její kapacity a promítá se do rozsahu i podmínek služby. Poptávající obec, která nemůže zajistit služby obecní policie vlastními kapacitami, pak v případě nedohody nemá zpravidla alternativu jiného poskytovatele. Obce bez vlastní obecní policie jsou závislé na postoji zřizující obce, na jejíž vůli závisí rozsah, četnost i kvalita výkonu služby na jejich území. Nezřídka se stává, že dochází k vypovězení již existující smlouvy ze strany zřizující obce z důvodu vlastní nedostatečné personální kapacity strážníků, či upřednostnění svých potřeb. Výsledkem je nerovnoměrné a často nedostatečné zabezpečení veřejného pořádku. Typickým příkladem jsou malé obce do 1 000 obyvatel – z celkového počtu 4 719 jich obecní policii zřizuje pouze 7 a jen 348 (7 %) uzavřelo veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí o zajištění výkonu činností podle zákona o obecní policii.
Obr. 3: Města a obce zřizující obecní policii (stav k lednu 2026), zdroj: data MV
Institut obecní policie nutně nepředpokládá úplné pokrytí území státu. Primárním nástrojem státu pro zajištění vnitřní bezpečnosti je Policie České republiky. Obecní policie plní v tomto směru pouze podpůrnou roli v oblasti některých místních záležitostí veřejného pořádku, její činnost má především preventivní charakter. Tomu odpovídá i značně omezený rozsah působnosti obecní policie a pravomocí jejích strážníků. Přesto má obecní policie v sytému obecní policie v systému ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti nezanedbatelnou roli a její význam dlouhodobě narůstá.
Zájem o zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku obecní policí na území dalších obcí je relativně vysoký, přinejmenším v množině obcí sdružených ve společenství obcí, jak vyplývá z šetření Ministerstva vnitra (JISSD, 2025). Zájem o zajištění služeb obecní policie vyjádřilo 29 % obcí, jež jsou členy dotazovaných společenství obcí. Jedná se přitom o obce, které obecní policii nezřizují ani nemají její činnost na svém území zajištěnou veřejnoprávní smlouvu. Zřízení společné obecní policie působící na území členských obcí by přitom dle šetření zvažovalo v případě legislativní změny 67 % dotazovaných společenství obcí.
Mezi lety 2010 a 2025 se počet veřejnoprávních smluv, jejímž předmětem je činnost obecní policie na území jiné obce, téměř zdvojnásobil (z 360 na 700). Zvýšení počtu obcí zřizujících obecní policii v tomto období již tak markantní není, z 354 (r. 2010) na současných 400.
Ačkoliv zájem obcí o zajištění služeb obecní policie narůstá, finanční a personální kapacity v současném modelu narážejí na své limity. Průměrné finanční náklady na činnost obecní policie za rok 2024 byly 23,7 mil. Kč, mediánové 6,7 mil. Kč. Průměrný počet zaměstnanců obecní policie pak činil 25 osob, medián 7 osob. Zajištění těchto podmínek logicky není v možnostech menších obcí. Velikost zřizující obce se pak promítá rovněž do efektivity provozu.
Relevantní empirická data ukazují, že efektivita provozu obecní policie je výrazně závislá na velikosti zřizující obce. Tabulka č. 2 shrnuje výsledky analýzy efektivity provozu obecní policie provedené metodou DEA, která porovnává poměr vstupů (zejména rozpočtových výdajů a personálních kapacit) a dosažených výstupů při výkonu činnosti obecní policie. Hodnota 100 % představuje efektivní hranici tvořenou obcemi dosahujícími nejlepšího poměru mezi vstupy a výstupy.
Z výsledků analýzy vyplývá, že s rostoucí velikostí obce dochází k výraznému nárůstu relativní efektivity provozu obecní policie. Nejnižších hodnot dosahují obce do 5 tisíc obyvatel, zatímco nejvyšší efektivita je patrná u obcí nad 20 tisíc obyvatel a zejména nad 50 tisíc obyvatel. Tento vývoj odpovídá existenci úspor z rozsahu. Ve větších městech lze efektivněji využívat personální kapacity, specializovat jednotlivé činnosti, lépe rozložit fixní náklady na technické vybavení, dispečink, informační systémy či administrativní zázemí a současně zajistit vyšší intenzitu výkonu služby. Naopak v menších obcích jsou obdobné personální a materiální kapacity využívány pro výrazně menší rozsah činností, což vede k nižší relativní efektivitě jejich provozu.
Tabulka č. 2: Efektivnost obcí při provozu městské policie. Zdroj: Metodika uplatnění neparametrických metod k analýze a ke komparaci efektivnosti obcí TAČR č. TL01000463 AMBIS vysoká škola, a.s. a České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní (2021).
Průměrná velikost současných společenství obcí činí přibližně 21,7 tisíce obyvatel, což odpovídá velikostní kategorii obcí s 20 až 29 tisíci obyvateli. Z dostupných údajů vyplývá, že obecní policie této velikosti disponují v průměru přibližně 36 zaměstnanci, z toho 28 strážníky. Taková organizační velikost již umožňuje vytvořit stabilní službu s odpovídajícím administrativním zázemím, specializací jednotlivých zaměstnanců, zastupitelností při výkonu služby i efektivnějším využitím technického vybavení a dalších fixních nákladů. Tyto organizační předpoklady odpovídají výsledkům analýzy efektivity uvedené v tabulce č. 2, podle níž právě obce této velikostní kategorie dosahují výrazně vyšší relativní efektivity provozu obecní policie než malé obce.
1.2.5. Dopravní plánování na obecní a meziobecní úrovni
Podle stávajícího znění § 5 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, může obec, která zajišťuje nebo hodlá zajišťovat dopravní obslužnost, pořídit plán dopravní obslužnosti území buď sama, anebo spolu s jinými obcemi pořídit společný plán.
Společné plánování dopravní obslužnosti území již dnes vykonávají pro členské obce některá společenství obcí (např. Sdružení obcí Sedlčanska s.o.), a to formou koordinace poptávky členských obcí a vyjednávání s příslušným krajským koordinátorem integrované dopravy, činí tak však toliko na neformální úrovni. Jednotlivé menší obce zpravidla objednávají pouze omezený rozsah dopravních služeb, a jejich možnost ovlivnit rozsah, parametry nebo cenu poskytovaných služeb je proto omezená. Společný postup většího počtu obcí umožňuje koncentrovat poptávku po dopravní obslužnosti, koordinovat požadavky v rámci funkčního území a posiluje jejich vyjednávací postavení vůči dopravcům. Tím mohou vznikat úspory z rozsahu jak při plánování dopravní obslužnosti, tak při objednávání veřejných služeb v přepravě cestujících. S ohledem na vytváření integrovaných dopravních systémů (IDS) ze strany krajů, nelze očekávat přímé zajištění dopravní obslužnosti ze strany společenství obcí.
Dosavadní praxe některých společenství obcí ukazuje, že koordinace požadavků více obcí umožňuje efektivnější plánování dopravní obslužnosti a může přispívat k hospodárnějšímu zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících. Přesto současná právní úprava postavení společenství obcí v této oblasti nijak nereflektuje a jejich zapojení do plánování dopravní obslužnosti zůstává založeno výhradně na neformální spolupráci a dobré vůli ostatních aktérů.
1.2.6. Veřejné opatrovnictví
V ČR bylo podle dat Ministerstva vnitra k 31. březnu 2025 celkem 15 527 fyzických osob, jejichž opatrovníkem je obec. Funkci veřejného opatrovníka vykonávalo k tomuto datu 1466 obcí (z celkového počtu 6 254).[footnoteRef:10] Počet opatrovanců i obcí vykonávajících veřejné opatrovnictví se každoročně zvyšuje. [10: Statistika MV, dostupné online: https://mv.gov.cz/soubor/pocty-opatrovancu-v-obcich-dle-kraju-2025.aspx ]
Ze sběru dat Ministerstva vnitra realizovaného v roce 2026 vyplynulo, že veřejné opatrovnictví na obcích vykonává jen v 55 % zaměstnanec obecního úřadu (zpravidla obce s rozšířenou působností či pověřeným obecním úřadem) a v 55 % je opatrovníkem starosta, místostarosta nebo jiný člen zastupitelstva, a to konkrétně ve 3 ORP, 18 POÚ a 796 obcích se základní působností. Celkem 702 z těchto obcí má méně než 2000 obyvatel. Tato skutečnost má vliv nejen na míru administrativní zátěže opatrovníků, ale také na jejich kvalifikaci.
funkce
četnost
%
starosta
744
50 %
jiný člen zastupitelstva
73
5 %
tajemník
16
1 %
jiný zaměstnanec úřadu
666
44 %
Na úředníky přitom na rozdíl od starostů a členů zastupitelstva zákon klade požadavek na zvláštní vzdělání a zkoušku zvláštní odborné způsobilosti podle § 1 odst. 1 písm. l) vyhlášky č. 413/2024 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti, zkoušce vstupního vzdělávání a náležitostech osvědčení o vzdělávání úředníků územních samosprávných celků. V některých případech je v praxi agenda veřejného opatrovnictví také svěřována zaměstnancům sociálních odborů, které jsou však zpravidla utvářeny až na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Zatímco na zaměstnance obecních úřadů jsou kladeny kvalifikační nároky podle zákona o úřednících ÚSC, v případě starostů není odpovídající kvalifikace zaručena. Jmenování obce veřejným opatrovníkem není vázáno na její souhlas. Obec tedy nemůže výkon této agendy odmítnout ani v případě, kdy nemá odpovídající kapacity.
Vzhledem k převažujícímu výkladu § 63 odst. 1 zákona o obcích chybí jasné zakotvení možnosti přenést výkon funkce veřejného opatrovníka mezi obcemi na základě veřejnoprávní smlouvy. Tento stav se negativně projevuje v rozdílné kvalitě výkonu veřejného opatrovnictví v případě absence kvalifikovaného personálu.
O sdílený výkon agendy veřejného opatrovnictví vyjádřilo v šetření MV (JISSD, 2025) zájem 40 % společenství obcí a 50 % jejich členských obcí.
1.2.7. Regionální rozvoj na mikroregionální úrovni
Společenství obcí představují klíčový nástroj pro realizaci regionální politiky na mikroregionální úrovni, tj. funkčních mikroregionů v rámci správních obvodů ORP. Jejich význam spočívá zejména v:
· integrační a koordinační funkci činností mezi obcemi, které by samostatně nebyly schopny efektivně zajistit komplexní veřejné služby ani dlouhodobě plánovat svůj rozvoj;
· propojení s regionální a kohezní politikou (strategie je nástrojem, která vytváří most mezi místními potřebami a cíli regionální politiky státu a politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU; strategie tak umožňuje aplikaci přístupu place-based approach a územní dimenze ve vztahu k cíleným investičním potřebám s významným multiplikačním a rozvojovým efektem)
· posílení kapacit obcí a veřejné správy (společenství poskytuje sdílení lidských, administrativních a odborných kapacit)
· stabilizace rozvoje území a předcházení regionálním nerovnostem (na rozdíl od převážně jednoúčelových DSO společenství představuje stabilní platformu pro dlouhodobé strategické plánování s cílem snižování regionálních disparit, posilování územní soudržnosti a podporu hospodářsky a sociálně ohrožených území)
· partner pro stát i kraj (společenství překonává institucionální mezeru na mikroregionální úrovni, kde doposud chyběl legitimní partner pro koordinaci rozvoje služeb a rozvojových aktivit; společenství se tak stávají přirozeným partnerem pro stát i kraje při implementaci cílů regionální politiky i prostřednictvím integrovaných nástrojů (např. ITI, CLLD).
Strategie rozvoje společenství obcí představuje nástroj strategického řízení společenství obcí, jehož účelem je legitimně stanovit střednědobé až dlouhodobé cíle a priority činnosti společenství obcí v kontextu jeho hlavní činnosti, tj. koordinace veřejných služeb na území členských obcí a strategického rozvoje tohoto území. Strategie rozvoje společenství obcí je v současnosti upravena v § 53a odst. 2 zákona o obcích.
Přestože se jedná o dokument reflektující potřeby společenství obcí a jeho členů, je velmi žádoucí, aby byl tento dokument provázán se základními plánovacími dokumenty dalších subjektů veřejné správy (státu a krajů). Jde o to vytvořit vazbu na politiky, strategie a další plánovací dokumenty, které rámují politiku spojenou se zajištěným příslušné veřejné služby, kde se předpokládá role obcí případně přímo společenství obcí – vlastní zajištění služby pro občany, koordinační role. Typickým příkladem je např. oblast školství, sociální práce a sociálních služeb, odpadové hospodářství apod. Významnou politikou, k jejímuž naplnění bude činnost společenství obcí přímo přispívat, je pak regionální rozvoj a regionální politika státu. Vzájemné sladění plánovacích procesů umožní efektivní propojení místních priorit s cíli regionální politiky a kohezní politiky EU.
V tomto směru je vhodné podrobněji stanovit obsah této strategie, přičemž inspirací je stávající právní úprava strategie rozvoje územního obvodu kraje. Strategie rozvoje společenství obcí by tak měla obsahovat analýzu současného stavu a očekávaného vývoje území společenství obcí (tedy území členských obcí) a dále stanovit strategické cíle a priority rozvoje tohoto území.
Měla by rovněž být provázána s cíli a prioritami Strategie regionálního rozvoje a strategie rozvoje územního obvodu kraje. Obecné zakotvení strategie rozvoje společenství obcí a způsob jejího schvalování zůstanou i nadále v obecním zřízení. Společenství obcí by mělo přispívat k naplňování územních cílů (dimenze) politiky soudržnosti EU. Mělo by přispívat k naplňování územních cílů, podporovat územní soudržnost (proto je společenství obcí vytvářeno na půdorysu funkčních mikroregionů), být nástrojem územní dimenze kohezní politiky, případně jedním z nástrojů integrovaného přístupu.
Společenství obcí by vedle zajišťování spolupráce členských obcí při výkonu veřejné správy a zajištění řízení veřejných služeb proto mělo hrát i významnou roli v oblasti regionálního rozvoje a jeho plánování. Tyto aspekty jsou však v dosavadní úpravě společenství obcí pouze letmo zmíněny, a proto se navrhuje jejich doplnění do příslušného právního předpisu, kterým je zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje.
Dále se navrhuje doplnit společenství obcí i do soustavy institucí působících v oblasti regionálního rozvoje, kterým § 14 zákona o podpoře regionálního rozvoje ukládá konkrétní povinnosti. I v tomto případě se vychází z úpravy strategie rozvoje územního obvodu kraje s tím, že jsou akcentovány otázky spolupráce společenství obcí jak s kraji, tak s dalšími entitami v území, zejména sousedními společenstvími obcí.
Společenství obcí mají povinnost dle § 53a odst. 2 zákona o obcích vytvářet Strategii rozvoje společenství obcí. Jedná se o hlavní střednědobý až dlouhodobý strategický a řídicí dokument, který může být konkretizován dílčími tematickými plány a dokumenty, akční plány, případně plánovacími dokumenty s kratší dobou platnosti (operativní plánování).
Jaké oblasti tento strategický dokument (včetně strategie rozvoje DSO) upravuje?
Graf č. 10: Oblasti zohledněné ve strategiích rozvoje společenství obcí. Zdroj: JISSD.
Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj připravilo v únoru 2025 Metodiku tvorby strategie rozvoje společenství obcí[footnoteRef:11], která představuje přechodný nástroj pro strategické plánování společenství obcí. Na základě dohody výše uvedených resortů se po zohlednění společenství obcí v zákoně o podpoře regionálního rozvoje předpokládá vytvoření společné pracovní skupiny, jejímž účelem by bylo věcné (tematické) a časové sladění plánovacích procesů společenství obcí s cyklem plánování regionální politiky a politiky soudržnosti. [11: Metodika tvorby strategie rozvoje společenství obcí, Ministerstvo vnitra, 2025. Dostupné online: https://spolecenstviobci.gov.cz/navody-a-metodiky.]
V případě absence metodické koordinace tvorby Strategií rozvoje společenství obcí hrozí oslabení účelu existence společenství obcí, neboť nedostatečná koherence cílů zpracovávaných strategií v jednotlivých tematických oblastech by znemožnila pracovat se společenstvími obcí jako sítí, která plní úkoly v oblasti koordinace veřejných služeb. Zároveň by se podařilo vyplnit současnou mezeru spočívající v absenci instituce, která by realizovala regionální politiku na mikroregionální úrovni, přestože se jedná o nejnižší územní jednotky, kde lze regionální politiku a regionální rozvoj realizovat a zákon či vládní strategie to předpokládají (viz regionální cíle Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+: Regionální centra a jejich venkovské zázemí a Hospodářsky a sociálně ohrožená území – správní obvody ORP).[footnoteRef:12] [12: Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+, Dostupné online: https://mmr.gov.cz/getmedia/58c57a22-202d-4374-af5d-cbd8f9454adb/SRR21.pdf.aspx?ext=.pdf.]
1.2.8. Nejednotný způsob vedení rejstříku svazků obcí
Svazky obcí a společenství obcí jsou zapisovány v rejstřících svazků obcí vedených podle zákona o obcích krajskými úřady příslušnými podle sídla svazku. Rejstřík svazků obcí je veřejným rejstříkem. Zákon definuje rozsah zapisovaných údajů, se zápisem je spojen rovněž vznik a zánik svazku. Ačkoliv zákon definuje rozsah zapisovaných údajů, podoba krajských rejstříků se značně liší. Údaje z rejstříků tak není možné jednoduše porovnávat, neexistuje jednotná datová sada ve formátu open data. Rejstříky nejsou zpravidla technicky integrovány na základní registry, což komplikuje proces zápisu a vede k nesouladům či minimálně prodlevám zápisů v registrech. Absence jednotného formátu dat by komplikovala případné rozpisy příspěvku ze státního rozpočtu. Pro případ možného výkonu státní správy společenstvím obcím je rovněž vhodné poskytnout občanům jednotný rejstřík společenství obcí.
1.2.9. Absence jednotného rejstříku představitelů ÚSC
Analýza současného stavu ukazuje, že v ČR chybí centralizovaný zdroj kontaktních údajů orgánů veřejné moci a jejich představitelů. Tento deficit se projevuje zejména v situacích, kdy je nezbytná rychlá a spolehlivá komunikace mezi jednotlivými složkami veřejné správy. Negativní dopady absence takového zdroje byly zaznamenány opakovaně, naposledy během povodní v září 2024, kdy nedostupnost aktuálních kontaktů komplikovala krizové řízení na úrovni obcí. V krizových situacích je nezbytné kontaktovat přímo konkrétní orgány (starostu, místostarostu), namísto obce jako celku. Orgány veřejné moci a složky IZS si v takových případech nevystačí s kontaktováním ÚSC jako takového, např. prostřednictvím datové schránky. Poptávku po jednotné evidenci dlouhodobě vyjadřují i samotné obce a sdružení obcí s celostátní působností.
Pro tvorbu jednotné evidence lze využít stávajících informačních zdrojů, které v tomto případě představuje základní registr agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností (registr práv a povinností). Uvedená databáze již obsahuje údaje o osobách stojících v čele orgánů veřejné moci, tedy i ÚSC, chybí zde však kontaktní údaje. Za osobu stojící v čele ÚSC jakožto OVM je mimoto považován pouze starosta (resp. hejtman apod.), identifikace místostarosty jako osoby starostu zastupující podle § 104 zákona o obcích v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci, zde zcela chybí. Stejně tomu je v případě náměstků hejtmana.
Absentuje rovněž údaj o tajemníkovi obecního úřadu, resp. řediteli krajského úřadu. Ústřední správní úřady tak v současnosti v rámci koordinace výkonu agend v přenesené pravomoci územními samosprávami pracují pouze s vlastními neoficiálními seznamy.
1.2.10. Nedostatky v právní úpravě souběhu funkcí zastupitelů
Stávající právní úprava krácení odměn členů zastupitelstev obcí a krajů v případě souběhu funkcí na územních samosprávných celcích, jež byla do uvedených zákonů inkorporována prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu v rámci zákona č. 57/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. ledna 2026, vykazuje celou řadu zásadních nedostatků. Proto bude docházet k nerovnému přístupu při krácení odměn členů zastupitelstev, kdy při souběhu některých kombinací funkcí jsou odměny kráceny, a naopak při souběhu „typově“ velmi obdobných kombinací nikoli.
Nebude docházet ke krácení odměn zastupitelů hlavního města Prahy, kteří jsou současně zastupiteli městských částí a stejně tak ke krácení odměn nebude docházet v případě členů zastupitelstev statutárních měst, kteří jsou současně zastupiteli v městských částech nebo městských obvodech. Naopak na členy zastupitelstev obcí, kteří jsou současně členy zastupitelstev krajů, se v zákonem uvedených kombinacích krácení odměn aplikovat bude. Pro ilustraci uvádíme, že pokud by byl uvolněný primátor statutárního města současně uvolněným krajským radním, tak se mu bude nižší z odměn krátit, ale pokud by byl uvolněným radním na městském obvodě, tak ke krácení již nedojde. Za nedostatek lze považovat i skutečnost, že právní úprava dopadá automaticky i na krácení odměn neuvolněných členů zastupitelstev mezi samosprávnými celky, neboť ty již mohly kumulaci funkcí zohlednit při stanovení výše odměny. Kromě toho existuje v praxi celá řada dalších aplikačních problémů – např. právní úprava nikterak neřeší vzájemnou informovanost územních samosprávných celků o souběhu výkonu funkcí a výši jejich odměn. Bez takovéto informace samosprávné celky nemusí mít dostatek podkladů pro stanovení zákonné výše odměny. Územní samosprávné celky nemají povinnost zveřejňovat přijatá usnesení o výši odměn svých neuvolněných členů zastupitelstev a ani usnesení o určení, které funkce budou vykonávány jako uvolněné. Nelze tak kvantifikovat, kolika funkcionářů se tato nedostatečná právní úprava dotýká. Lze však odhadnout, že se bude jednat o desítky až stovky případů.
1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
1.3.1. Meziobecní spolupráce
Meziobecní spolupráce je realizována především prostřednictvím sdružování obcí ve svazcích obcí dle § 49 a násl. zákona o obcích. Od 1. ledna 2024 umožňuje zákon o obcích podle § 53a rovněž vznik společenství obcí jako kvalifikovaného typu svazku obcí, resp. přiznání tohoto postavení stávajícímu svazku obcí nebo vznik společenství obcí prvozápisem. Společenství obcí musí splňovat zákonná kritéria, především příslušnost členských obcí k jednomu správnímu obvodu ORP, minimální počet obcí v závislosti na velikosti správního obvodu ORP a maximální počet společenství v rámci téhož správního obvodu ORP. Tato kritéria vylučují duplicitní existenci společenství obcí v území a zasazují jej do systému struktury územně správního členění státu dle správních obvodů ORP. Rovněž velikostní parametry stanovují předpoklady pro efektivní činnost společenství obcí. Společenství obcí se tak stávají legislativně ukotvenými funkčními mikroregiony. Společenství obcí rovněž disponuje specifickým institutem sdíleného úředníka, resp. zaměstnance společenství, prostřednictvím kterého mohou členské obce vykonávat v rámci správní činnosti v samostatné i přenesené působnosti (vyjma agendy volební a působnosti zákonem svěřené obcím s rozšířenou působností). Společenství obcí mohou zaměstnávat i další sdílené pracovníky (neúředníky) jako např. účetní, IT experty, technické pracovníky nebo podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, také sdílené pedagogy.
1.3.2. Vzdělávání úředníků
Zákon o úřednících ÚSC stanoví pravidla pro vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání a zkoušky odborné způsobilosti. Vzdělávání úředníků může poskytovat akreditovaná vzdělávací instituce; kraje a hlavní město Praha mohou tuto činnost vykonávat bez akreditace, zatímco u obcí je výkon této činnosti podle § 30 zákona podmíněn získáním akreditace vzdělávací instituce. Společenství obcí mohou vykonávat vzdělávací činnost za podmínek akreditace nikoliv za stejných podmínek jako obce, ale za podmínek, které zákon klade na jiné právnické osoby, např. odpovídající volnou živnost či úhradu správního poplatku. Zákon tedy v této oblasti dostatečně nezohledňuje potenciál meziobecní spolupráce v oblasti vzdělávání úředníků územních samosprávných celků.
1.3.3. Obecní policie
Zákon o obecní policii umožňuje obci zřídit vlastní obecní policii nebo uzavřít veřejnoprávní smlouvu podle § 3a a § 3b s jinou obcí o zabezpečení jejích úkolů. Zákon nijak specificky neupravuje mechanismy společného řízení, financování či sdílení personálu mezi obcemi, a to ani případě smluvní spolupráce, ani prostřednictvím meziobecních struktur.
1.3.4. Veřejné opatrovnictví
Veřejné opatrovnictví je upraveno primárně občanským zákoníkem. Dle § 471 občanského zákoníku jmenuje soud v případě omezení svéprávnosti fyzické osobě, nenajde-li se vhodná osoba blízká, tzv. veřejného opatrovníka. Způsobilost být veřejným opatrovníkem má obec, kde má opatrovanec bydliště, anebo právnická osoba zřízená touto obcí k plnění úkolů tohoto druhu. Zákon tedy předpokládá výkon této agendy i jinou právnickou osobou, užití pojmu zřizovaná právnická osoba nicméně implikuje formu příspěvkové organizace ve smyslu § 84 odst. 2 písm. d) zákona o obcích a § 23 odst. 1 písm. b) zákona 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Společenství obcí tak bez legislativní změny nelze považovat bez dalšího za jinou právnickou osobu ve smyslu § 471 občanského zákoníku.
Podle § 149b odst. 3 zákona o obcích je výkon funkce veřejného opatrovníka obcí výkonem přenesené působnosti. Tuto povahu výkonu potvrdil i Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 1951/21. Pro praxi však chybí jasné zakotvení možnosti přenést výkon funkce veřejného opatrovníka mezi obcemi na základě veřejnoprávní smlouvy
1.3.5. Regionální rozvoj na mikroregionální úrovni
Zákon o podpoře regionálního rozvoje, ten upravuje některé nástroje regionální politiky a upravuje kompetence ústředních správních úřadů, krajů a obcí. Zákon v § 14 odst. 5 ukládá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti spolupracovat s krajem při přípravě a hodnocení realizace strategie rozvoje územního obvodu kraje a s ministerstvem při přípravě a hodnocení realizace Strategie regionálního rozvoje, nezohledňuje však nijak samosprávné nástroje regionálního rozvoje. Jedná se o zbytkové kompetence, které byly na ORP převedeny v souvislosti se zrušením referátů regionálního rozvoje někdejších okresních úřadů. Reálně tyto role nejsou ze strany ORP zajišťovány. Důvodem je rozpor mezi rolí ORP vykonávající pouze přenesený výkon a povahou agendy regionálního rozvoje/ regionální politiky, která se týká samostatné působnosti obcí.
Zákon o podpoře regionálního rozvoje doposud nereagoval na vznik společenství obcí, jehož předmětem činnosti je podle § 53a odst. 2 zákona o obcích koordinace veřejných služeb na území členských obcí a strategický rozvoj tohoto území, přičemž za tímto účelem společenství povinně vytváří tzv. strategii rozvoje společenství obcí.
1.4. Identifikace dotčených subjektů
Dotčenými subjekty, které jsou přímými adresáty obsahu předloženého návrhu zákona, jsou zejména:
1. Společenství obcí a jejich členské obce,
2. Krajské úřady při kontrole výkonu státní správy společenstvím obcí,
3. Všechny územní samosprávné celky a členové jejich zastupitelstev (ve vztahu k právní úpravě souběhu funkcí),
4. Ministerstvo vnitra při výkonu kontroly samostatné působnosti vykonávané společenstvím obcí a metodické podpoře společenství obcí,
5. Ministerstvo pro místní rozvoj zajišťující koordinaci regionálního rozvoje v ČR,
6. Digitální a informační agentura v postavení správce registru práv a povinností v důsledku rozšíření zapisovaných údajů o představitelích ÚSC.
1.5. Popis cílového stavu
Obecným cílem návrhu je rozšířit kompetence společenství obcí a blíže specifikovat podmínky přímého výkonu veřejné moci společenství v těchto a potenciálně i dalších agendách. Jedná se o agendy, jejichž sdílený výkon je v případě legislativní změny věcně možný a je po něm v území reálná poptávka, např. společná obecní policie.
Současně budou nastaveny jasné právní podmínky pro výkon těchto činností. Společenství obcí ponese odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci a podléhá kontrolním a dozorovým mechanismům zajišťujícím transparentnost a zákonnost rozhodování. Vytvořený rámec poskytuje právní jistotu jak samotným společenstvím, tak obcím, které do nich vstupují.
Společenství obcí bude v případě přímého výkonu veřejné moci samostatným příjemcem příspěvku na výkon státní správy, a to za obdobných podmínek jako obce.
Vyšší míra institucionalizace společenství obcí, včetně zřízení stabilní kanceláře, zároveň posílí jejich schopnost koordinovat rozvojové aktivity a připravovat investice s dlouhodobým dopadem. Trvalé administrativní a odborné zázemí umožní efektivnější plánování, sdílení kapacit a realizaci širšího portfolia projektů napříč obcemi, čímž se zvýší celková efektivita využívání veřejných prostředků i multiplikační účinky investic v území. Povinně zřizovaný kontrolní orgán zajistí vyšší míru dohledu členských obcí nad společně investovanými prostředky.
Společenství obcí se stanou součástí soustavy institucí působících v oblasti regionálního rozvoje, budou přirozeným partnerem krajů i dalších subjektů a budou se aktivně podílet na přípravě a realizaci strategických dokumentů rozvoje území. Klíčová bude jejich spolupráce se sousedními společenstvími a schopnost koordinovat rozvojové aktivity v širším regionálním kontextu.
Cílový stav tak představuje stabilní a právně předvídatelný rámec, ve kterém společenství obcí zajišťují dostupnost a kvalitu veřejných služeb, disponují odpovídajícími kapacitami a hrají aktivní roli v koordinovaném rozvoji území.
Vznikne jednotný rejstřík svazků obcí (včetně společenství obcí). Rozsah zapisovaných údajů bude zachován, sjednotí se však způsob zápisu ze strany krajských úřadů i jednotný způsob publikace. Součástí navrhované úpravy je rovněž vznik rejstříku starostů a dalších představitelů územních samosprávných celků prostřednictvím rozšíření údajů vedených v registru práv a povinností. Tento krok posílí transparentnost a dostupnost informací, a to jak pro výkon běžné agendy, tak pro krizové řízení, kdy je operativní komunikace mezi orgány veřejné moci klíčová. U starostů, místostarostů, hejtmanů a jejich náměstků se navrhuje pro statistické účely evidovat rovněž údaj o tom, zda jsou pro svou funkci uvolněni.
V oblasti odměňování členů zastupitelstev je cílem revidovat nedávno přijatou právní úpravu tak, aby postihovala všechny relevantní situace a bylo ji možné v praxi územních samosprávných celků efektivně aplikovat.
1.6. Zhodnocení rizika
Hlavním identifikovaným rizikem navrhované právní úpravy je skutečnost, že společenství obcí představuje dobrovolný institut, jehož rozšíření a využívání závisí na rozhodnutí členských obcí. Nelze proto garantovat, že se tento nástroj ujme v dostatečné míře na celém území státu, aby mohl plošně sloužit jako základní platforma pro koordinaci veřejných služeb. Riziko spočívá zejména v možném omezeném zájmu obcí o vstup do společenství nebo o využívání jeho kompetencí.
I v případě, že se nepodaří dosáhnout plošného pokrytí celého území, však právní úprava přináší významné přínosy. Společenství obcí umožní alespoň částečně eliminovat negativní dopady vysoké fragmentace samosprávy v těch územích, kde vznikne, a vytvoří prostor pro efektivnější sdílení personálních a materiálních kapacit.
2. Návrh variant řešení
2.1 Úprava některých orgánů společenství obcí
Nulová varianta
Zákon stanoví vnitřní strukturu společenství obcí jen obecně, upraven je jen nejvyšší a statutární orgán, další struktura je stanovena výhradně stanovami společenství. Není obligatorní administrativní orgán, který by zajišťoval výkon správních činností, bylo-li by společenství obcí umožněno některé oblasti veřejné moci vykonávat přímo. Rovněž mechanismy vnitřní kontroly jsou upraveny jen obecně a zůstávají z velké části na vůli společenství. Není zřetelně oddělena odborná činnost a činnost volených orgánů tvořených výhradně politickými představiteli obcí.
Varianta I – stanovení minimální organizační struktury
Zákon stanoví minimální organizační strukturu společenství obcí tvořenou shromážděním starostů, předsedou, kanceláří společenství obcí a kontrolní komisí. Kancelář bude tvořit odborné administrativní zázemí společenství obcí a zaměstnanci podílející se na výkonu působnosti svěřené zákonem nebo na základě zákona budou mít postavení úředníků územních samosprávných celků. Kontrolní komise bude jednotně upravena jako základní kontrolní orgán společenství obcí. Současně bude zachována autonomie společenství obcí při vytváření dalších orgánů prostřednictvím stanov, a to zejména výkonného orgánu nebo poradních a pracovních komisí, jejichž existence bude záviset na velikosti společenství obcí a rozsahu vykonávaných činností.
Varianta II – taxativně stanovená struktura orgánů
Zákon stanoví úplný a taxativní výčet všech orgánů společenství obcí včetně jejich struktury, působnosti a vzájemných vztahů. Vedle shromáždění starostů, předsedy, kanceláře a kontrolní komise bude obligatorně upraven rovněž jednotný výkonný orgán a případně další orgány. Stanovy společenství obcí nebudou moci organizační strukturu významně modifikovat ani ji přizpůsobovat velikosti členské základny nebo rozsahu vykonávaných činností.
2.2 Podmínky pro přímý výkon veřejné moci společenstvím obcí
Nulová varianta
Dosud obce mohou v rámci společenství realizovat činnosti v samostatné působnosti a společenství obcí využívat jako podpůrnou strukturu pro výkon přenesené působnosti. Možnost výkonu dalších činností ve smyslu § 53a odst. 4 zákona o obcích však zůstává fakticky nerealizovatelná, právní rámec pro výkon veřejné moci není vhodně uzpůsoben – chybí explicitní úprava odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci, nedostatečně jsou definovány kontrolní a správní mechanismy. Výsledkem je omezené využití možností přímého výkonu a zachování fragmentace výkonu mezi obce.
Varianta I – Společenství jako vykonavatel výhradně zákonem stanovených kompetencí
Společenství obcí bude moci nadále vykonávat pouze ty činnosti, které mu svěří zvláštní zákon, a to vlastním jménem a na vlastní odpovědnost v souladu s § 53a odst. 4 zákona o obcích. Právní úprava tedy bude omezena pouze na jednotlivé agendy, u nichž je potřeba přímého výkonu společenstvími obcí aktuálně identifikována, zejména obecní policii a veřejné opatrovnictví. Pro každou z těchto agend budou zvláštními zákony samostatně upraveny podmínky výkonu, odpovědnost, kontrolní mechanismy i další související otázky. Tato varianta umožňuje řešit aktuální potřeby jednotlivých agend, nevede však k vytvoření jednotného obecného právního rámce pro případné svěření dalších kompetencí společenstvím obcí a vyžaduje opakované řešení obdobných právních otázek při každé další legislativní změně.
Varianta II – obecný právní rámec pro přímý výkon veřejné moci společenstvími obcí
Zákon vytvoří obecný právní rámec umožňující svěřovat společenstvím obcí výkon veřejné moci zvláštními zákony. Obdobně jako zákon o obcích umožňuje veřejnoprávními smlouvami převádět výkon přenesené působnosti mezi obcemi podle § 63. Současně budou upraveny obecné podmínky výkonu těchto činností, zejména odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, vymezení příslušných správních orgánů, výkon dozoru a kontroly a postavení společenství obcí v souvisejících právních předpisech upravujících výkon veřejné moci a informační systémy veřejné správy. Jednotlivé zvláštní zákony pak budou podle potřeby stanovovat konkrétní agendy, které mohou být společenstvím obcí svěřeny.
V případě variant I a II se shodně navrhuje legislativně upravit podmínky výkonu veřejné moci, a to zejména legislativním ukotvením postavení společenství obcí jako orgánu veřejné moci, úpravou odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, určení příslušných nadřízených správních orgánů a kontrolních mechanismů.
2.3 Financování výkonu přenesené působnosti společenstvím obcí
Nulová varianta
Zákon svěří společenství obcí přímý výkon konkrétní agendy, ale neumožní přímý příjem příspěvku ze státního rozpočtu. Financování této činnosti je odkázáno nadále na členské příspěvky obcí, ačkoliv se jedná de facto o výkon státní správy, jejíž rozsah má odpovídat činnosti obcí, jimž je tento příspěvek garantován (ačkoliv nikoliv v plné výši). Hrozí průtahy při schvalování příspěvků ze strany společenství obcí nebo jednotlivých obcí, finančně může být ohrožen výkon daných agend (minimálně z pohledu cash flow).
Varianta I
Je-li společenství obcí zákonem svěřen výkon určité činnosti (výkon státní správy), náleží mu příspěvek na výkon této agendy odpovídající obdobnému příspěvku na výkon státní správy obcí. Společenství obcí tak není plně odkázáno na stanovení výše členských příspěvků vyžadující např. schválení příslušnými orgány společenství, ačkoliv by měla výše příspěvku vycházet primárně z výše příspěvku vypláceného na tuto agendu jednotlivým obcím, V případě výkonových plateb se přitom nejedná o příspěvek, který by byl odejmut obci, pouze bude určen přímému vykonavateli dané agendy. Tento způsob je systémový a predikovatelný pro obce společenství obcí i stát, který v těchto případech přenáší na společenství obcí výkon vlastní působnosti.
Příspěvek je nicméně adresován společenství obcí pouze v případě, že je daná agenda skutečně svěřena přímo společenství obcí na základě zvláštního zákona, nikoliv např. pouhý výkon sdílenými zaměstnanci společenství obcí podle § 53a či 53g zákona o obcích. Zákon dále nevstupuje do modelu financování činnosti společenství obcí, který stojí především na členských příspěvcích obcí.
2.4 Financování provozu a samosprávných činností vykonávaných prostřednictvím společenství obcí
Nulová varianta
Financování samosprávných činností zůstává závislé na členských příspěvcích obcí a na dotačních programech s proměnlivým financováním a vysokou administrativní zátěží. Tato forma financování komplikuje plánování činnosti, brzdí rozvoj odborných kapacit a ohrožuje kontinuitu činnosti společenství obcí. Motivace obcí pro vstup do společenství obcí je nízká.
Varianta I
Z hlediska dlouhodobé systémové podpory meziobecní spolupráce lze uvažovat o zapojení společenství obcí do systému rozpočtového určení daní (RUD). V něm již figurují svazky obcí v roli zřizovatelů škol, dle kterých náleží obcím část určení daní „na žáka“. Příjemcem však není svazek, ale obec, na jejímž území má daná škola sídlo (paradoxně se tato obec na činnosti školy nemusí nijak podílet).
Model přímého příjmu z RUD by byl pro společenství obcí stabilní a predikovatelný. Odpovídal by přitom svou povahou nejlépe primárně samosprávné povaze společenství obcí.
Zároveň je však nutno uvést, že změna financování prostřednictvím RUD je velmi komplexní otázkou s dopady na všechny obce, neboť by pravděpodobně vyžadovala redistribuci části celkové alokace daňových příjmů určené obcím, resp. podstatnější zásah do stávajícího nastavení rozpočtových vztahů v územní samosprávě.
Varianta II
Potenciálně zvažovanou variantou je nárokový příspěvek ze státního rozpočtu, resp. příspěvek na činnost, který zohlední minimální zákonné požadavky na personální zajištění kanceláře společenství obcí a zákonné role společenství obcí. Lze tak nahradit stávající administrativně náročně dotační tituly zaměřené na poskytování sdílených služeb. V obou případech bude příspěvek stanoven každý rok v zákoně o státním rozpočtu obdobně jako v případě příspěvku na výkon státní správy obcemi. Výše příspěvku na činnost by byla stanovena pro každý rok v zákoně o státním rozpočtu. Vzhledem k tomu, že příjemcem nejsou územní samosprávné celky a nejde o příspěvek na výkon státní správy, není vhodné tento finanční instrument integrovat do stávající podoby příloh č. 5–8 k zákonu o státním rozpočtu. Výše by mohla být stanovena např. podle Metodiky pro stanovení nákladů na výkon státní správy v přenesené působnosti (MV, 2020)[footnoteRef:13], tedy kombinací mzdových a režijních nákladů na počet úvazků zaměstnanců kanceláře [13: Usnesení vlády z 13. července 2020 č. 731, o Metodice pro stanovení nákladů na výkon státní správy v přenesené působnosti.]
2.5 Možnost zřízení společné obecní policie
Nulová varianta
Obecní policii mohou zřizovat pouze jednotlivé obce, další obce jsou závislé na bilaterálních smluvních vztazích se zřizujícími obcemi. Tento režim omezuje cílené a koordinované nasazení obecní policie v území, je závislý na vůli zřizující obce a neumožňuje sdílení financí z pokut či optimalizaci personálních kapacit. To významně snižuje pokrytí a efektivitu veřejné bezpečnosti, zejména v menších obcích.
Varianta I
Společenství obcí získá možnost zřídit a provozovat svým jménem obecní policii za obdobných podmínek jako nyní obce. Zřizovat společnou obecní policii bude moci společenství pro ty své členské obce, které budou mít o tento typ spolupráce zájem (a které nebudou mít vlastní obecní policii či nebudou využívat na základě veřejnoprávní smlouvy obecní policii jiné obce). Tento model umožní efektivnější využití kapacit, snížení jednotkových nákladů a rovnoměrnější pokrytí území. V praxi by se mohly transformovat také stávající malé obecní policie nebo vzniknout nové jednotky ve společenstvích, kde služba dosud chybí. Společenství obcí bude umožněno zřídit obecní policii jako svůj orgán obdobně jako v případě obcí, zákon stanoví odlišnosti postupu při jejím vytváření vyplývající z odlišného charakteru společenství obcí oproti obcím (nepřijímá obecně závazné vyhlášky, kterými se zřizují obecní policie obce).
Varianta II
Jako čistě hypotetickou alternativu lze uvažovat legislativní model, podle něhož by zákon stanovil okruh obcí povinných zřizovat obecní policii a současně jim uložil povinnost zajišťovat výkon této služby i na území dalších obcí v předem vymezeném územním obvodu, takový model je však neslučitelný s principy výkonu samostatné působnosti. Tato varianta představuje zásadní odklon od dosavadní koncepce obecní policie jako dobrovolně zřizovaného orgánu obce, jehož účelem je zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku podle potřeb a rozhodnutí konkrétní obce. Zavedení zákonné povinnosti zřídit obecní policii a vykonávat její působnost i pro jiné obce by představovalo nepřiměřený zásah do práva obcí na samosprávu a v zásadě by popřelo smysl institutu obecní policie.
2.6 Dopravní plánování na úrovni společenství obcí
Nulová varianta
Obce mohou pořizovat plán dopravní obslužnosti samostatně nebo společně s jinými obcemi. Tato forma spolupráce je spíše ojedinělá a jednorázová. Společné plánování dopravní obslužnosti probíhá spíše neformálně, bez právního rámce.
Varianta I
Zákon umožní společenství obcí pořizovat plán dopravní obslužnosti pro území svých členských obcí. Společenství bude vystupovat jako jednotný subjekt vůči kraji a dopravnímu koordinátorovi, bude mít kompetenci pro spolupráci při plánování dopravy, v důsledku čehož může dojít k odstranění překryvů tras, zvýšení efektivity plánování a lepší integraci regionální dopravy.
2.7 Sdílený výkon agendy veřejného opatrovnictví
Nulová varianta
Současná právní úprava neumožňuje přenos této agendy na jiný subjekt, ani na jinou obec prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy. Menší obce často nemají dostatečné personální a odborné kapacity pro výkon této komplexní a odpovědné agendy, což může vést ke kolísající kvalitě výkonu funkce veřejného opatrovníka.
V případě přijetí změn umožňujících společenství obcí přímý výkon veřejné moci jsou naplněny předpoklady pro výkon veřejného opatrovnictví společenstvím obcí, nutná je nicméně navazující změna občanského zákoníku.
Varianta I – možnost přenosu agendy veřejného opatrovnictví mezi obcemi prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy
Tato varianta umožňuje, aby obec mohla výkon veřejného opatrovnictví přenést na jinou obec na základě veřejnoprávní smlouvy. Umožnila by koncentraci výkonu této agendy do kapacitně silnějších obcí, které disponují personálním zázemím, zkušeností a odborností. Tím by došlo ke zvýšení profesionality a stability výkonu, avšak stále by se jednalo o řešení omezené bilaterálními vztahy mezi obcemi a závislé na nalezení vhodného partnera v území.
Varianta II – společenství obcí jako veřejný opatrovník
Společenství obcí získá možnost být přímo pověřeno výkonem veřejného opatrovnictví pro členské obce. Agenda bude vykonávána prostřednictvím sdíleného odborného týmu, s možností centralizace metodické podpory a standardizace postupů. Tento model umožňuje optimální využití odborných kapacit, rovnoměrné pokrytí členských obcí a odstranění závislosti na individuálních dohodách mezi obcemi. Posiluje stabilitu, odbornost i právní jistotu v oblasti výkonu veřejného opatrovnictví.
Varianta I a varianta II se vzájemně nevylučují a lze je realizovat souběžně, čímž bude umožněna flexibilní volba mechanismu podle místních podmínek a potřeb obcí. V obou případech je nicméně nutné novelizovat občanský zákoník, a to v úzké spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti.
2.8 Společenství obcí jako aktér regionálního rozvoje
Nulová varianta
Zákon o podpoře regionálního rozvoje vymezuje roli státu, krajů a obcí, ale nezahrnuje společenství obcí jako strukturálního aktéra regionálního rozvoje na mikroregionální úrovni. Chybí vazba mezi strategií rozvoje společenství obcí a dalšími strategiemi (Strategie rozvoje územního obvodu kraje, Strategie regionálního rozvoje). Regionální politice státu bude i nadále chybět aktér, který by byl připraven realizovat opatření směřující na úroveň mikroregionů (definovaných správními obvody ORP), respektive na rozvoj mikroregionálních center a jejich zázemí.
Varianta I
Změna právní úpravy zařadí společenství obcí mezi subjekty regionálního rozvoje, upraví blíže obsah strategie rozvoje společenství obcí a její vztah k dalším strategickým dokumentům, upraví rovněž vzájemné vztahy společenství obcí s dalšími aktéry v oblasti regionálního rozvoje.
2.9 Vznik jednotného rejstříku svazků obcí
Nulová varianta
Rejstříky svazků obcí jsou i nadále vedeny jednotlivými krajskými úřady bez jednotného informačního prostředí. Přetrvává nejednotná struktura a forma vedených údajů, omezená možnost jejich porovnávání a absence jednotného datového standardu. Rejstříky zůstávají zpravidla nepropojené se základními registry, což nadále způsobuje prodlevy a potenciální nesoulady údajů. Tento stav omezuje využitelnost dat pro výkon veřejné správy, analytické účely i případné nastavení systémových finančních nástrojů vůči společenstvím obcí.
Varianta I – jednotný informační systém s decentralizovanou editací
Dochází ke vzniku jednotného informačního systému rejstříku svazků obcí, jehož správcem je Ministerstvo vnitra, zatímco role editora údajů zůstává zachována krajským úřadům. Tato varianta zachovává stávající kompetenční rozdělení, současně však zavádí jednotnou datovou strukturu, standardizovaný rozsah údajů a jejich publikaci ve formátu open data. Systém bude napojen na základní registry, čímž se zajistí aktuálnost a konzistence údajů. Vznikne jednotný přístupový bod pro veřejnost i orgány veřejné moci. Varianta současně minimalizuje dopady na dostupnost služby pro její primární adresáty (obce), neboť zachovává editaci údajů na úrovni krajů.
Varianta II – jednotný informační systém s centralizovanou editací
Vzniká jednotný informační systém, jehož správcem i editorem je Ministerstvo vnitra. Dochází k plné centralizaci vedení rejstříku. Veškerá řízení vede přímo Ministerstvo vnitra. Tato varianta umožňuje maximální sjednocení postupů, avšak znamená výrazný nárůst administrativní zátěže na straně Ministerstva vnitra a potřebu budování nových kapacit. Zároveň dochází k oddálení výkonu agendy od území, což může vést ke snížení operativnosti zápisů a zhoršení komunikace s obcemi a svazky obcí.
2.10 Vznik jednotného rejstříku představitelů ÚSC.
Nulová varianta
Neexistuje jednotný a aktuální registr představitelů územních samosprávných celků, který by obsahoval údaje o relevantních funkcích a kontaktní údaje konkrétních osob. Orgány veřejné správy nemají k dispozici jednotný a aktualizovaný zdroj kontaktů na konkrétní představitele ÚSC, což komplikuje činnost veřejné správy zejména v krizových situacích.
Varianta I
Dojde k rozšíření rozsahu zapisovaných údajů do současného registru práv a povinností (RPP), a to konkrétně o údaje starostů, místostarostů (resp. primátorů a náměstků) a tajemníků obecních úřadů, hejtmanů, jejich náměstků a ředitelů krajských úřadů. Uvedena bude rovněž informace o uvolněnosti funkce. Kontaktní údaje konkrétních fyzických osob budou nicméně s ohledem na požadavky ochrany osobních údajů vedeny jako neveřejné. Varianta využívá existující informační systém veřejné správy a jeho integrační vazby na další základní registry, nevyžaduje budování nové technické infrastruktury ani provoz samostatného informačního systému, pouze jeho dílčí úpravy. Dotčeným subjektům nevzniká další oznamovací (editační) povinnost.
Varianta II
Vznik samostatného informačního systému, v němž budou vedeny výhradně územní samosprávné celky a jejich představitelé. Tato varianta vyžaduje vytvoření nové technické infrastruktury, zajištění jejího provozu, bezpečnosti a dlouhodobé správy a současně vytváří duplicitní evidenci údajů, které jsou vedeny v rámci již existujících informačních systémů veřejné správy, mimoto vzniká i duplicitní editační povinnost územních samosprávným celkům.
2.11 Úprava souběhu funkcí zastupitelů a krácení souvisejících odměn
Nulová varianta
Pokud bude zachována stávající právní úprava, zůstanou zachovány i její nedostatky vyvolávající nerovnost mezi obdobnými situacemi (některé souběhy jsou postiženy krácením odměn, některé typově obdobné nikoli) a komplikující aplikaci (viz výše).
Varianta I
Navrhovaná právní úprava upřesňuje, při jaké kombinaci souběhu funkcí mezi samosprávnými celky bude odměna krácena a v jaké výši. Upřesňuje se také krácení odměny při souběhu s funkcí poslance, senátora či člena vlády.
V případě výkonu funkcí na více samosprávných celcích se zavádí pravidlo, že nově budou řešeny jen kombinace souběhu uvolněných funkcí. Nastavuje se automatický mechanismus, podle nějž v případě, že bude člen zastupitelstva uvolněn u více územních samosprávných celků, bude plnou výši odměny pobírat jen u toho územního samosprávného celku, kde bude jeho odměna vyšší. Současně u druhého územního samosprávného celku, kde by mu náležela odměna nižší, by pak měl automaticky odměnu ve výši maximální odměny neuvolněného člena zastupitelstva za danou funkci vycházející ze zákona. Zastupitelstva by o této odměně nikterak nerozhodovala, jednalo by se o automatismus. Nebylo by tedy nutné počítat žádné násobky či zjišťovat, na kterém územním samosprávném celku by měl člen zastupitelstva odměnu nižší. Omezení výše odměny bude navíc fungovat jen po dobu souběhu uvolněných funkcí. Po skončení souběhu, bude mít zastupitel automaticky zpět plnou výši odměny.
Aby mohly územní samosprávné celky řádně stanovit správnou zákonnou výši odměny pro své členy zastupitelstev, je nutné, aby měly k dispozici informace o možném souběhu s výkonem jiné funkce u jiného samosprávném celku či s výkonem funkce poslance, senátora či člena vlády. Zavádí se proto povinnost pro členy zastupitelstev informovat o vzniku, změně či zániku takovéto funkce.
Varianta II
S ohledem na nerovný přístup při krácení odměn členů zastupitelstev u různých samosprávných celků a zásadní výkladové nejasnosti (viz výše) se jako varianta jeví i navrácení původní právní úpravy (zrušení těch ustanovení, která byla do zákonů o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze doplněna zákonem č. 57/2025 Sb.), tzn., že by ke krácení výše odměn v případě souběhu funkcí na více územních samosprávných celcích vůbec nedocházelo.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1. Identifikace nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů vychází především z předpokládaného počtu vzniklých společenství obcí a výše příspěvků poskytovaných ze státního rozpočtu. Na straně státu se tak náklady budou odvíjet zejména od rozsahu zapojení společenství a nastavené výše příspěvků. Na straně obcí budou náklady spojeny především s rozsahem agend, které budou prostřednictvím společenství vykonávány. Současně se však předpokládají úspory z rozsahu a zvýšení efektivity, neboť sdílený výkon správních činností a dalších agend umožní hospodárnější využití personálních i materiálních kapacit. V této fázi legislativního procesu lze náklady a přínosy kvantifikovat pouze orientačně, a to s využitím dostupných ekonomických analýz a modelových propočtů.
Pokud se jedná o téma souběhu funkcí členů zastupitelstev, dopady na rozpočty územních samospráv se budou odvíjet od konkrétní situace, tedy kolik zastupitelů bude souběžně vykonávat více funkcí, a tedy se jich bude týkat krácení výše odměny. Na státní rozpočet toto opatření mít vliv nebude, neboť odměny členů zastupitelstev jsou hrazeny z rozpočtů územních samosprávných celků.
3.2. Náklady
Výkon jednotlivých agend společenstvím sám o sobě neklade vyšší nároky na veřejné rozpočty. V případě přímého výkonu veřejné moci bude společenství obcí příjemcem příspěvku na výkon státní správy za stejných podmínek jako obce. Příspěvek na výkon státní správy obdrží společenství obcí v případě, že bude vykonávat státní správu v rozsahu jinak svěřeným obcím, tedy namísto příspěvku, který by byl poskytnut jim. Rozpočtově tak představuje tento krok neutrální dopad.
Předpokládané náklady na vytvoření informačního systému rejstříku svazků obcí odhaduje Ministerstvo vnitra jako správce systému v rozsahu 3 až 5 milionů korun s ročními náklady na provoz cca 1,2 milionu korun. Část nákladů bude pravděpodobně pokryta z evropských fondů.
Digitální a informační agentura odhaduje v souvislosti s vytvořením evidence představitelů územních samosprávných celků náklady v řádu nižších desítek milionů Kč, zatímco roční náklady na údržbu a provoz předpokládá přibližně ve výši deseti milionů Kč.
Náklady na zřízení kanceláře společenství obcí
Posuzovaná varianta uvažuje se stanovením povinnosti zřídit kancelář společenství obcí v čele s vedoucím kanceláře. Modelové roční personální náklady na tuto pozici odpovídají podle nákladové metodiky Ministerstva vnitra 1 107 828 Kč při zařazení do 12. platové třídy, včetně režijních nákladů ve výši 48 %.
Uvedené částky nepředstavují očekávané dodatečné náklady u všech společenství obcí. Z dostupných údajů vyplývá, že 88,8 % stávajících společenství již v současnosti zaměstnává osobu vykonávající manažerské, organizační nebo administrativní činnosti obdobného charakteru. U značné části existujících společenství by proto splnění této podmínky mohlo spočívat pouze ve formálním vymezení postavení stávajícího zaměstnance nebo úpravě jeho pracovní náplně, nikoli ve vytvoření nového pracovního místa.
Náklady na zřizování společné obecní policie
Navrhovaná právní úprava sama o sobě nezakládá povinnost zřizovat obecní policii ani nerozšiřuje zákonné povinnosti obcí v oblasti zabezpečení veřejného pořádku. Případné náklady na vznik společné obecní policie vzniknou pouze tehdy, rozhodnou-li se členské obce tuto službu dobrovolně zajišťovat prostřednictvím společenství obcí. Smyslem navrhované úpravy je vytvořit organizační model umožňující výkon této služby na úrovni, která odpovídá velikostní kategorii obcí dosahujících podle dostupných analýz nejvyšší relativní efektivity provozu obecní policie. Lze proto očekávat efektivnější využití personálních a materiálních kapacit, rozložení fixních nákladů mezi více obcí a nižší jednotkové náklady ve srovnání se zřizováním obecních policií jednotlivými menšími obcemi.
Příjmy ze správních poplatků a pokut
Vedle systému příspěvků na výkon přenesené působnosti je v oblasti financování společenství obcí vhodné rovněž upravit možnost inkasování správních poplatků. Úprava inkasa správních poplatků je v zásadě nezbytnou podmínkou pro výkon některých správních činností. V případě zřízení vlastní obecní policie budou příjmem společenství obcí také příjmy z pokut vybraných touto obecní policií, ačkoliv tyto příjmy představují zpravidla jen zlomek nákladů na provoz obecní policie (průměrný příjem obecní policie z pokut uložených příkazem na místě činil v roce 2024 celkem 861 091 Kč, průměrné náklady na provoz pak činily 23 676 024 Kč).
3.3. Přínosy
3.3.1. Obecně
· Vyšší efektivita veřejné správy (doporučení NERV: 1% úspory = 4,12 mld. Kč),
· Lepší využití přebytků obcí (600 mld. Kč na účtech),
· Posílení odborných kapacit malých obcí (sdílení úředníků a jiných zaměstnanců)
· Snížení nákladů na externí služby (např. právní, IT, ekonomické),
· Možnost zřízení společné obecní policie (vyšší bezpečnost, úspory nákladů),
3.3.2. V konkrétních agendách
1. Úprava některých orgánů společenství obcí
· stabilizace administrativního zázemí a odborných kapacit společenství obcí,
· jednotná organizační struktura a posílení profesionálního řízení,
· zvýšení transparentnosti a posílení mechanismů vnitřní kontroly prostřednictvím kontrolní komise.
2. Podmínky přímého výkonu veřejné moci společenstvím obcí
· snížení administrativní zátěže na straně obcí,
· vyšší právní jistota, úprava odpovědnosti za škodu, kontroly a dozoru,
· přímé financování přenesené působnosti vykonávané společenstvím obcí
3. Možnost zřízení společné obecní policie
· rozšíření dostupnosti obecní policie v území, zejména pro menší obce,
· efektivnější využití personálních a materiálních zdrojů; úspory z rozsahu,
· zvýšení bezpečnosti a veřejného pořádku v území.
4. Dopravní plánování na úrovni společenství obcí
· možnost pořizování plánů dopravní obslužnosti na úrovni území společenství obcí,
· efektivnější plánování veřejné dopravy na mikroregionální úrovni,
· lepší koordinace s kraji a koordinátory dopravy,
· úspory veřejných prostředků díky lepší optimalizaci systému veřejné dopravy v území.
5. Společenství obcí jako aktér regionálního rozvoje
· formální zakotvení mikroregionální úrovně strategického plánování,
· posílení koordinace mezi společenstvími obcí, kraji a státem.
6. Jednotný informační systém rejstříku svazků obcí
· zjednodušení procesu zápisu ze strany krajských úřadů
· sjednocení formátu zapisovaných dat
· integrace na základní registry
· publikace dat v jednotném formátu, vč. open data
· možnost jednotné analýzy dat
7. Rejstřík představitelů ÚSC
· vznik centrálního zdroje aktuálních kontaktů na představitele samospráv.
· usnadnění komunikace mezi státní správou a představiteli ÚSC,
· efektivnější řešení krizových a mimořádných situací.
8. Úprava souběhu funkcí zastupitelů
· nastavení souběhů a krácení výše odměn postihující shodně všechny obdobné funkce v územní samosprávě nastavení informačních povinností pro zastupitele, což umožní územním samosprávným celkům krácení odměn realizovat
3.4. Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Nulová varianta předpokládá, že právní rámec fungování společenství obcí zůstane zachován v současné podobě a nedojde k jeho posílení ani k rozšíření kompetencí. Negativními projevy by tak zůstaly zejména:
· nevyužití potenciálu zefektivnění výkonu sdílených služeb
· nízká míra efektivity výkonu správních činností
· nízká míra akumulace investičního kapitálu
· omezené a pomalé rozšiřování sítě společenství obcí v území v důsledku nízké atraktivity společenství obcí
· nestabilní financování
· absence vazby na regionální rozvoj a regionální politiku státu.
Doporučenou variantou je širší novelizace právního rámce, která systematicky posílí institut společenství obcí a rozšíří kompetence společenství o možnost zřídit společnou obecní policii, případně v budoucnu i dalších agend (např. vlastní kontaktní místa veřejné správy nebo výkon veřejného opatrovnictví společenstvím obcí). Touto změnou dojde fakticky k naplnění koordinační role společenství obce při zajištění veřejných služeb na území mikroregionu.
Konkrétně k jednotlivým variantám:
2.1 Úprava orgánů společenství obcí
Zachování nulové varianty nevyžaduje změnu vnitřní organizace společenství obcí, současně však ponechává nedostatečné institucionální předpoklady pro výkon veřejné moci a neumožňuje jednoznačně oddělit odbornou administrativní činnost od činnosti volených orgánů. Nulová varianta nepočítá s tím, že by společenství obcí realizovaly v území veřejnou moc.
Varianta I přináší omezené organizační náklady spojené se zřízením kanceláře společenství obcí a kontrolní komise. Tyto náklady jsou vyváženy vznikem stabilního administrativního zázemí, vyšší právní jistotou při výkonu veřejné moci, jednoznačným vymezením odpovědnosti a vytvořením předpokladů pro další rozvoj činnosti společenství obcí.
Varianta II sice vytváří jednotnou organizační strukturu všech společenství obcí a přispívá k vyšší standardizaci jejich fungování, současně však nepřiměřeně omezuje autonomii členských obcí při úpravě vnitřních poměrů společenství a zhoršuje možnost přizpůsobit organizační strukturu rozsahu skutečně vykonávaných činností, tzn. varianta I je flexibilnější než varianta II.
2.2 Podmínky přímého výkonu veřejné moci
Nulová varianta ponechává ustanovení § 53a odst. 4 zákona o obcích fakticky nevyužitelné a neumožňuje další rozvoj institutu společenství obcí při výkonu veřejné moci.
Varianta I přináší náklady spojené s dílčími novelizacemi jednotlivých zvláštních zákonů a vytvořením právního rámce pro výkon konkrétních agend. Současně však umožňuje postupné zavádění jednotlivých kompetencí podle jejich specifik, omezuje regulatorní rizika a zachovává možnost individuálně posoudit vhodnost svěření každé agendy. Varianta I je spojena s nejednotností řešení obecných otázek spojených s výkonem veřejné v návaznosti na výkon konkrétní agendy, kterou stanoví zvláštní zákon.
Varianta II vytváří obecný mechanismus výkonu veřejné moci společenstvími obcí, vyžaduje však rozsáhlejší zásahy do obecné právní úpravy veřejné správy a nereflektuje rozdílnou povahu jednotlivých správních agend. Zvyšuje proto riziko aplikačních problémů a právní nejistoty. Zároveň však jednotně, pro všechny agendy společenství obcí stanovené na základě zvláštních právních předpisů, upravuje obecné otázky spojené s výkonem veřejné moc (např. odpovědnost za škodu).
2.3 Financování výkonu státní správy
Nulová varianta zachovává financování výkonu státní správy prostřednictvím členských příspěvků obcí, což snižuje finanční stabilitu společenství obcí a neodpovídá principu financování skutečného vykonavatele přenesené působnosti. Nulová varianta nepočítá s tím, že by společenství obcí vykonávalo určité činnosti spojené s výkonem veřejné moci.
Varianta I nepředstavuje významné dodatečné nároky na státní rozpočet, neboť příspěvek na výkon státní správy pouze sleduje přesun výkonu agendy ze členských obcí na společenství obcí. Jeho celková výše se rovná sumě všech příspěvků členských obcí v dané oblasti. Varianta I přináší vyšší předvídatelnost financování, omezuje rizika spojená s cash-flow a posiluje finanční stabilitu výkonu státní správy.
2.4 Financování samosprávných činností
Nulová varianta zachovává závislost financování samosprávných činností na členských příspěvcích a dotačních programech, což omezuje dlouhodobou finanční stabilitu společenství obcí.
Varianta I vyžaduje změnu systému rozpočtového určení daní a představuje komplexnější zásah do financování územních samosprávných celků. Přináší však systémové, dlouhodobě předvídatelné financování odpovídající samosprávnému charakteru činnosti společenství obcí a omezuje jejich závislost na dotačních programech.
Varianta II spočívající v pravidelném příspěvku ze státního rozpočtu nevyžaduje změnu systému rozpočtového určení daní, zachovává však závislost financování na každoročním schvalování státního rozpočtu a neposkytuje srovnatelnou míru finanční stability.
2.5 Možnost zřízení společné obecní policie
Nulová varianta zachovává současný systém založený na individuálním zřizování obecních policií nebo veřejnoprávních smlouvách mezi obcemi. Přetrvávají identifikované překážky pro zajišťování služby v menších obcích a omezená možnost využití úspor z rozsahu.
Varianta I nepředstavuje automatické zvýšení veřejných výdajů, neboť vznik společné obecní policie zůstává dobrovolným rozhodnutím členských obcí. Umožňuje však vznik organizačně stabilnějších jednotek odpovídajících velikosti současných společenství obcí, efektivnější využití personálních a technických kapacit i snížení jednotkových nákladů na výkon služby.
Varianta II by vedla k plošnému zajištění obecní policie za cenu významného zvýšení veřejných výdajů, nepřiměřenému zásahu do autonomie obcí a faktického popření obecní policie jako dobrovolně zřizovaného nástroje samosprávy, a v konečném důsledku také k vysokým nárokům na státní rozpočet, který by měl v takovém případě převzít náklady na provoz obecní policie (stala-li by se výkonem přenesené působnosti).
2.6 Dopravní plánování
Nulová varianta ponechává koordinaci dopravní obslužnosti na neformální spolupráci bez odpovídajícího institucionálního ukotvení.
Varianta I nepředstavuje významné finanční náklady, přináší však vyšší právní jistotu, silnější postavení společenství obcí při jednání s kraji a koordinátory veřejné dopravy a vytváří předpoklady pro efektivnější koordinaci veřejné dopravy jako celku.
2.7 Veřejné opatrovnictví
Nulová varianta zachovává současný systém veřejného opatrovnictví bez zásahů do občanského zákoníku.
Varianta I umožňuje flexibilnější využívání veřejnoprávních smluv mezi obcemi při zachování stávající koncepce veřejného opatrovnictví.
Varianta II představuje systémové řešení založené na svěření této působnosti společenstvím obcí, vyžaduje však rozsáhlé změny soukromoprávní i veřejnoprávní úpravy a přesahuje rámec předkládaného návrhu.
2.8 Regionální rozvoj
Nulová varianta nezohledňuje postavení společenství obcí jako stabilního partnera regionální politiky.
Varianta I nepřináší významné finanční náklady a přispívá k lepší koordinaci strategického plánování, propojení rozvojových dokumentů a efektivnějšímu využívání veřejných prostředků při realizaci společných projektů.
2.9 Jednotný informační systém rejstříku svazků obcí
Nulová varianta zachovává nejednotnou strukturu krajských rejstříků, vyšší administrativní náročnost vedení údajů a omezené možnosti jejich dalšího využití.
Varianta I vyžaduje jednorázové investiční náklady na vytvoření jednotného informačního systému, současně však snižuje administrativní náročnost vedení rejstříku, umožňuje automatizaci zápisů, propojení se základními registry a vznik jednotné datové základny využitelné pro analytické i správní účely.
Varianta II přináší obdobné investiční náklady, navíc však i trvalé zvýšení personálních a provozních nákladů Ministerstva vnitra a zhoršení dostupnosti služby vůči obcím.
2.10 Jednotný rejstřík představitelů územních samosprávných celků
Nulová varianta zachovává absenci jednotného informačního zdroje o představitelích územních samosprávných celků.
Varianta I využívá již existující registr práv a povinností, čímž minimalizuje implementační náklady i administrativní zátěž editorů údajů.
Varianta II předpokládá vytvoření nového informačního systému, což přináší vyšší pořizovací i provozní náklady a současně vytváří duplicitní evidenci orgánů veřejné moci.
2.11 Souběh funkcí zastupitelů
Nulová varianta ponechává stávající výkladové nejasnosti právní úpravy.
Varianta I nevyvolává významné finanční dopady a přináší vyšší právní jistotu, jednotnou aplikační praxi a odstranění dosavadních interpretačních sporů.
Varianta II spočívající ve zrušení regulace by odstranila současné výkladové problémy pouze za cenu rezignace na sledovaný cíl právní úpravy spočívající v omezení nepřiměřeného souběhu veřejných funkcí.
Shrnutí posuzovaných variant
Oblast
Nulová varianta
Varianta I
Varianta II
Doporučení
2.1 Orgány společenství obcí
Nedostatečné institucionální zajištění, chybí orgán odpovědný za výkon veřejné moci
Garance základní struktury + zachování stávající flexibility
Jednotná struktura, ale nízká flexibilita, zásad do autonomie obcí při úpravě vnitřních poměrů společenství
Varianta I
2.2 Přímý výkon veřejné moci
Neumožňuje rozvoj institutu SO, předpoklad výkonu „dalších činností“ nerealizován
Umožňuje realizaci platné úpravy předpokládající výkon konkrétních agend na základě dílčího zákonného zmocnění
Obecný právní rámec, nereflektuje specifika konkrétních agend,
Varianta I
2.3 Financování výkonu státní správy
Financování ponecháno výhradně na členských obcí, nízká finanční autonomie SO
Přímé financování skutečného vykonavatele agendy
–
Varianta I
2.4 Financování činnosti
Financování ponecháno výhradně na členských obcí, nízká finanční autonomie SO, závislost na dotacích
RUD představuje systémovou alternativu, ale vyžaduje zásadní změnu financování obcí
Příspěvek ponechává výši každoročně na schvalování státního rozpočtu, není tedy dostatečně předvídatelný
Varianta I
2.5 Obecní policie
Zachování současného stavu vč. identifikovaných bariér pro zajištění činnosti obecní policie v dalších územích, finanční neefektivita malých jednotek
Sdílené zajištění služby při vyšší efektivitě, alternativa vlastního zřízení namísto závislosti na smlouvách se zřizující obcí
Zcela nevyhovující řešení popírající smysl obecní policie a zasahující do práv obcí na samosprávu
Varianta I
2.6 Dopravní plánování
Neformální spolupráce
Institucionalizace existující praxe
–
Varianta I
2.7 Veřejné opatrovnictví
Omezené možnosti sdílení
VPS mezi obcemi jako možný způsob ad hoc zajištění výkonu agendy jinou obcí
Společenství obcí jako veřejný opatrovník, systémové řešení v širším území
Nulová (předpoklad samostatné právní úpravy kombinující varianty I a II)
2.8 Regionální rozvoj
Chybí systémové ukotvení institutu SO v regionálním rozvoji
Začlenění SO mezi aktéry regionální politiky
–
Varianta I
2.9 Rejstřík svazků
Nejednotné krajské evidence
Jednotný IS + editace kraji, jednotný formát dat, jednodušší řízení, snížené náklady krajů
Plná centralizace, vyšší náklady na státní rozpočet, nižší dostupnost služby v území
Varianta I
2.10 Rejstřík představitelů ÚSC
Neexistuje jednotná evidence, státní správa nemá oficiální zdroj údajů
Rozšíření RPP, nižší náklady
Nový IS, vyšší náklady na pořízení i rozvoj, další oznamovací povinnost pro editory
Varianta I
2.11 Souběh funkcí
Přetrvávají výkladové problémy
Jednoznačný automatický mechanismus
Zrušení regulace, návrat ke stavu nereflektujícímu souběh funkcí
Varianta I
4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Na základě provedeného vyhodnocení jednotlivých variant bylo přistoupeno k výběru řešení, která nejlépe naplňují cíle navrhované právní úpravy při současném respektování principů územní samosprávy, proporcionality regulace a hospodárnosti veřejné správy. Ve většině posuzovaných oblastí byla jako nejvhodnější vyhodnocena varianta I, která představuje systémové řešení identifikovaných problémů při zachování dobrovolnosti meziobecní spolupráce a přiměřených dopadů na veřejné rozpočty i administrativní zátěž.
V oblasti orgánů společenství obcí (2.1) byla zvolena varianta I, která vytváří minimální institucionální standard nezbytný pro výkon navrhovaných činností, aniž by nepřiměřeně zasahovala do autonomie členských obcí při úpravě vnitřních poměrů společenství.
V oblasti podmínek výkonu veřejné moci (2.2) byla zvolena varianta I, která umožňuje svěřovat jednotlivé správní činnosti společenstvím obcí postupně prostřednictvím zvláštních zákonů. Tento přístup lépe respektuje odlišnosti jednotlivých správních agend a omezuje rozsah nezbytných změn obecné právní úpravy.
V oblasti financování výkonu státní správy (2.3) byla zvolena varianta I, která zajišťuje financování skutečného vykonavatele svěřené působnosti při zachování rozpočtové neutrality.
V oblasti financování samosprávných činností (2.4) byla jako systémově nejvhodnější vyhodnocena varianta I spočívající ve financování prostřednictvím rozpočtového určení daní. Vzhledem k tomu, že tato změna přesahuje rámec předkládané novely, doporučuje se její realizace v rámci samostatné novelizace právní úpravy financování územních samosprávných celků.
V oblastech společné obecní policie (2.5), dopravního plánování (2.6), regionálního rozvoje (2.8), jednotného rejstříku svazků obcí (2.9), jednotného rejstříku představitelů územních samosprávných celků (2.10) a úpravy souběhu funkcí zastupitelů (2.11) byla rovněž zvolena varianta I, která nejlépe naplňuje cíle navrhované právní úpravy při zachování přiměřenosti zásahu a využití existujících institucionálních i technických řešení.
Výjimku představuje oblast veřejného opatrovnictví (2.7). Přestože obě posuzované varianty představují možné směry budoucí právní úpravy, nebyla v rámci přípravy návrhu prokázána potřeba bezprostřední změny právní úpravy ani dostatečné empirické podklady pro přijetí systémového řešení. V rámci předkládaného návrhu se proto doporučuje zachovat nulovou variantu a problematiku řešit případně samostatnou novelizací občanského zákoníku a souvisejících právních předpisů.
Celkově byla jako nejvhodnější vyhodnocena kombinace uvedených variant, která vytváří ucelený legislativní rámec pro další rozvoj společenství obcí. Navržené řešení odstraňuje identifikované legislativní překážky, posiluje institucionální stabilitu společenství obcí a vytváří podmínky pro efektivnější zajišťování veřejných služeb a výkon vybraných správních činností při zachování principu dobrovolnosti meziobecní spolupráce a ústavně zaručené autonomie územních samosprávných celků.
U vzniku jednotného informačního systému rejstříku svazků obcí (2.9) se rovněž doporučuje varianta I, která kombinuje jednotné technologické řešení a datovou standardizaci s ponecháním výkonu agendy na úrovni krajských úřadů. Tento přístup umožňuje odstranit identifikované nedostatky současného stavu při zachování efektivity a dostupnosti služby v území.
V případě rejstříku starostů je doporučena varianta I s ohledem na již existující vhodný informační systém, který lze za uvedeným účelem rozšířit (registr práv a povinností). Nedochází zároveň k nesystémovému dělení evidence orgánů veřejné moci do více informačních systémů. Tato varianta vyžaduje výrazně nižší náklady na implementaci.
U úpravy souběhu funkcí zastupitelů a krácení souvisejících odměn (2.11.) se rovněž navrhuje varianta I, která umožňuje naplnil cíle předchozí právní úpravy a současně předejít výkladovým nejasnostem.
5. Implementace doporučené varianty a vynucování
Implementace a vynucování navrhované právní úpravy bude probíhat zejména prostřednictvím metodické podpory Ministerstva vnitra, a to formou aktualizace a doplnění stávajících metodických doporučení pro obce a společenství obcí. Ministerstvo vnitra bude nadále monitorovat vznik nových společenství obcí (na základě oznamovací povinnosti zapisujících krajských úřadů podle § 53c odst. 3 zákona o obcích), vývoj společenství obcí a jejich činnosti bude pravidelně monitorovat prostřednictvím Jednotného informačního systému sběru dat. Uzavřené veřejnoprávní smlouvy jsou evidovány v registru práv a povinností. V případě přijetí novely zákona bude kontrolu tohoto výkonu podle návrhu provádět obdobně jako v případě obcí krajský úřad v přenesené působnosti a výkon ostatních činností svěřených společenství obcí Ministerstvo vnitra. Samotný výkon činností společenství obcí bude dále podroben vnitřním kontrolním mechanismům, zejména prostřednictvím nově obligatorně zřizované kontrolní komise.
Ministerstvo vnitra také připraví metodické doporučení ohledně souběhu funkcí členů zastupitelstev a správného provádění krácení odměn a bude na setkání se zástupci měst, obcí a krajů informovat o změně právní úpravy.
6. Přezkum účinnosti regulace
Účinnost navržené regulace bude průběžně vyhodnocována Ministerstvem vnitra jako gestorem právní úpravy. V souladu s Obecnými zásadami pro hodnocení dopadů regulace bude po nabytí účinnosti zákona zpracována také ex post RIA, jejímž cílem bude ověřit, zda přijatá právní úprava vedla k naplnění stanovených cílů, zejména k posílení institucionálního postavení společenství obcí, rozšíření rozsahu jimi zajišťovaných veřejných služeb a správních činností, zvýšení administrativních kapacit a efektivnějšímu výkonu vybraných činností na meziobecní úrovni.
Evaluační otázky a indikátory
Ex post RIA bude zaměřena zejména na vyhodnocení následujících oblastí:
· vývoj počtu společenství obcí, územního pokrytí a struktury členských obcí,
· rozsah přímého výkonu jednotlivých zákonem svěřených agend společenstvími obcí,
· rozsah veřejných služeb a správních činností zajišťovaných pro členské obce,
· personální a materiální zabezpečení kanceláře a dalších orgánů společenství obcí,
· vývoj hospodaření společenství obcí, zejména příjmů, výdajů a finančních zůstatků,
· dostupnost veřejných služeb v území.
Datové zdroje
Vyhodnocení bude založeno na propojení administrativních, statistických a primárně získávaných dat na úrovni jednotlivých obcí a společenství obcí. Základním identifikátorem bude členství obce ve společenství obcí, které umožní porovnat vývoj sledovaných ukazatelů mezi členskými a nečlenskými obcemi.
Pro vyhodnocení budou využity zejména:
· Informační systém rejstříku svazků obcí, který umožní sledovat vznik a zánik společenství obcí, změny jejich členské základny, počet obyvatel členských obcí a jejich strukturu z hlediska výkonu státní správy;
· Monitor státní pokladny a Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů, které umožní sledovat vývoj rozpočtů společenství obcí, strukturu jejich příjmů a výdajů, kapitálové výdaje, zadluženost a vývoj finančních prostředků na účtech;
· Informační systém o platech (ISP) – údaje o počtech zaměstnanců společenství obcí
· Údaje z Registru smluv, Registru dotací a systémů evidence veřejných zakázek, které umožní sledovat investiční aktivitu a rozsah společně realizovaných projektů;
· Statistické údaje o obecní polici vedené Ministerstvem vnitra
· Statistické údaje o veřejném opatrovnictví vedené Ministerstvem vnitra
· Údaje z příslušných agendových informačních systémů veřejné správy, budou-li pro jednotlivé typy správních činností k dispozici.
Významným zdrojem dat bude také každoroční dotazníkové šetření realizované Ministerstvem vnitra prostřednictvím Jednotného informačního systému sběru dat (JISSD). Účast společenství obcí na tomto šetření bude jednou z podmínek poskytnutí příspěvku ze státního rozpočtu na jejich činnost.
Šetření bude sledovat zejména:
· rozsah zajišťovaných veřejných služeb, zejména v oblasti školství, sociálních služeb, dopravní obslužnosti, odpadového hospodářství a obecní policie,
· rozsah vykonávaných správních činností, zejména vedení správních řízení, veřejných zakázek, dotačního managementu a přípravy podkladů pro orgány členských obcí,
· četnost výkonu jednotlivých činností a počet realizovaných úkonů,
· personální zabezpečení činnosti společenství obcí, zejména počty zaměstnanců a pracovních úvazků,
· způsob financování jednotlivých činností a rozsah sdílení administrativních kapacit mezi členskými obcemi.
Údaje získané prostřednictvím JISSD budou podle povahy jednotlivých ukazatelů porovnávány s dostupnými administrativními statistikami a se srovnatelným vzorkem obcí, které nejsou členy společenství obcí, což umožní vyhodnotit dopady právní úpravy i u činností, pro něž nejsou vedeny standardizované statistické evidence.
Pokud jde o problematiku souběhu funkcí členů zastupitelstev, Ministerstvo vnitra bude monitorovat aplikaci nové právní úpravy. Samotné vyplácení a krácení odměn je pak předmětem přezkoumávání hospodaření obcí a krajů, které je souhrnně v gesci Ministerstva financí.
Metoda vyhodnocení
Ex post RIA bude založena na porovnání výchozího stavu před účinností právní úpravy se stavem po jejím zavedení. U jednotlivých indikátorů bude podle povahy dat provedeno také porovnání mezi členskými a nečlenskými obcemi, aby bylo možné oddělit dopady právní úpravy od ostatních faktorů ovlivňujících sledované ukazatele.
Harmonogram
Ministerstvo vnitra bude sledované údaje průběžně vyhodnocovat a každoročně zveřejňovat jejich souhrn ve Výroční zprávě o stavu veřejné správy. Výsledky pravidelných šetření budou průběžně využívány pro monitorování účinnosti právní úpravy. Komplexní ex post RIA bude zpracována po pěti letech od nabytí účinnosti zákona.
7. Konzultace a zdroje dat
Při přípravě RIA byly využity konzultace s odbornou veřejností i dotčenými subjekty (zejména Asociací společenství obcí a jednotlivými společenstvími). Klíčovým zdrojem byla data z vlastního šetření Ministerstva vnitra realizovaného v září 2025 prostřednictvím Jednotného informačního systému sběru dat (JISSD) další statistiky Ministerstva vnitra. Dále byly využity závěry analytických materiálů zpracovaných v rámci projektu Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR“ (CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) realizovaným Svazem měst a obcí ČR a relevantní ekonomické studie (OECD, NERV, TAČR) citované v této zprávě.
8. Kontakt na zpracovatele RIA
Osoby, které zpracovaly hodnocení dopadů regulace:
Mgr. Bc. Martin Pikous, odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, Ministerstvo vnitra, martin.pikous@mv.gov.cz.
Ing. Marek Jetmar, Ph.D., odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, Ministerstvo vnitra, marek.jetmar@mv.gov.cz.
Ing. Bc. Tomáš Pösl, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly, Ministerstvo vnitra, tomas.posl@mv.gov.cz
9. Přílohy:
Průzkum potenciálu činnosti společenství obcí, Ministerstvo vnitra 2025
Průzkum potenciálu činnosti společenství obcí
Realizátor: Ministerstvo vnitra
Forma: dotazníkové šetření, Jednotný informační systém sběru dat (https://sberdat.gov.cz)
Respondenti:
a) společenství obcí (35/36)
b) členské obce (292/730)
Termín sběru dat: září–listopad 2025
V rozmezí září a listopadu 2025 proběhlo prostřednictvím Jednotného informačního systému sběru dat (JISSD) plošné šetření mezi společenstvími obcí a jejich členskými obcemi, resp. jedním okruhem respondentů byla společenství obcí a druhým jejich členské obce. Zúčastnilo se 35 společenství obcí a 292 členských obcí. V době sběru dat bylo na území 11 krajů celkem 36 společenství obcí sdružujících 730 členských obcí.
Společenství obcí v ČR, stav k 1.12.2025.
Šetření mapovalo primárně aktuální rozsah agend a činností vykonávaných společenstvími a jejich personální kapacity včetně výhledu posílení personálního zajištění některých činností.
Jakou specializací vaši zaměstnanci disponují?
Z hlediska personálního zajištění dominuje odborné zaměření na projektový management (88 % společenství) a veřejné zakázky (44 %), což odráží silnou orientaci na realizaci investic a rozvojových projektů. Poměrně vysoký podíl společenství má také dotační specialisty (55,6 %) a ekonomy či účetní (67,6 %). To ukazuje na postupnou profesionalizaci administrativního zázemí. Menší, ale významná část zaměstnanců disponuje zkouškou zvláštní odborné způsobilosti podle zákona o úřednících ÚSC (17,7 %), což naznačuje potenciál pro výkon specializovaných správních činností, pro něž je tento typ kvalifikace vyžadován.
Jaké sdílené služby nyní vaše společenství poskytuje členským obcím?
Zájem o další posílení personálních kapacit vyjádřila společenství obcí zejména ve specializovaných oblastech správy IT, sociálních pracovníků, účetních, administrátorů veřejných zakázek. Značná část obcí přitom uvedla, že pro zajištění těchto služeb využívá externí kapacity (mimo obec i SO). Toto zjištění vede k závěru vysokého potenciálu zajišťování těchto služeb zaměstnanci společenství a snížení celkových nákladů obcí, které jsou nyní vyšší v důsledku vysoké míry duplicitních činností i marží soukromých poskytovatelů služeb.
Zvažujete rozšíření sdílených služeb o některou z uvedených?
Rozsah služeb poskytovaných společenstvími obcí svým členským obcím, resp. rovněž zájem o rozšíření těchto služeb, v zásadě koresponduje s poptávkou členských obcí.
Měli byste zájem o sdílený výkon některých z těchto činností prostřednictvím společenství obcí?
Z šetření rovněž vyplývá, že členské obce sahají v uvedených činnostech často k externím dodavatelům. Více než polovina členských obcí uvedla, že pravidelně využívá externí dodavatele při zadávání veřejných zakázek, právním a dotačním poradenství či IT službám. Specifickou agendou je pak činnost pověřenců podle GDPR, kde zvolilo externí osobu 82 % členských obcí. S ohledem na vysoké kvalifikační požadavky a odbornost těchto služeb je outsourcing zejména u menších obcí logickou nutností. V případě poskytování těchto služeb společenstvím obcí, ať už jeho zaměstnanci nebo externími dodavateli společenství, lze očekávat snížení administrativní zátěže spojené se zasmluvněním externích dodavatelů i výrazné ekonomické úspory z rozsahu.
Využíváte pravidelně některé z uvedených externích služeb?
Stávající personální kapacity odpovídají primární oblasti činnosti společenství v oblasti samostatné působnosti. Protože většina společenství vznikla na přelomu roku 2024/2025, v praxi se teprve rozvíjí mechanismus sdílení personálních kapacit při výkonu správních činností (sdílený úředník), dle šetření zatím v jednotkách případů, avšak se zájmem o další rozšiřování této formy činnosti.
Zvažujete v budoucnu výkon některé z těchto činností?
Společenství obcí vyjádřila záměr či zájem zejména o výkon agendy veřejného opatrovnictví, povolování kácení dřevin, evidence obyvatel či agendy silničního správního úřadu. Zjištění ze šetření v tomto ohledu koreluje s aktivitami v rámci dotační výzvy na rok 2025, kde zřízení pozice sdíleného úředníka uvedlo jako fakultativní aktivitu projektu 34,8 % žadatelů o dotaci.
Průzkum potvrzuje zájem rovněž ze strany členských obcí. Dominuje především agenda veřejného opatrovnictví (50 %), dále agenda silničního správního úřadu (45 %) a přestupky, o nichž rozhodují obecní úřady (38 % obcí). Zájem obcí je patrný rovněž v oblasti evidence obyvatel (24 %) a povolování kácení dřevin mimo les (18 %).
Měli byste zájem o sdílení některých z uvedených správních činností sdíleným úředníkem?
V rámci šetření (JISSD, 2025) byl ověřován také zájem společenství o výkon dalších vhodných agend. Podle šetření vyjádřilo 68,6 % společenství obcí zájem o zřízení společné obecní policie. Z členské základny vyjádřilo zájem o zajištění služeb obecní policie 29 % obcí, které ji nezřizují, ani její činnost nemají v tuto chvíli zajištěnou veřejnoprávní smlouvou s jinou obcí. Dále 47 % společenství obcí vyjádřilo zájem o zřízení společného kontaktního místa veřejné správy (Czech POINT). Z šetření MV dále vyplývá, že 54 % členských obcí společenství obcí vyjádřilo zájem o společné vzdělávání zaměstnanců a 29 % společenství obcí uvedlo, že mají aktivní zájem tuto činnost vyvíjet.
Zůstatky na účtech obcí (abs.)
2019 0–199 200–499 500–999 1 000–1 999 2 000–4 999 5 000–9 999 10 000–19 999 20 000–49 999 50 000–499 999 5506007877.8900003 15416418770.680004 17849150683.799992 19037021338.189991 16439948352.479992 9947667721.300005 9734307148.3100014 12434999718.740002 25755541176.91 2020 0–199 200–499 500–999 1 000–1 999 2 000–4 999 5 000–9 999 10 000–19 999 20 000–49 999 50 000–499 999 6088632353.4200087 17067081663.040003 20033583188.610012 21041196725.299988 18940018914.64999 11322841422.24 11155520001.899996 13265254893.160002 25340140162.970001 2021 0–199 200–499 500–999 1 000–1 999 2 000–4 999 5 000–9 999 10 000–19 999 20 000–49 999 50 000–499 999 7042789021.9200001 18844816857.860001 22656604222.149994 22965217308.690006 21782070461.130013 13451168295.350002 13336512533.449997 15798448985.049999 30022822318 2022 0–199 200–499 500–999 1 000–1 999 2 000–4 999 5 000–9 999 10 000–19 999 20 000–49 999 50 000–499 999 7884347757.0899963 20902377494.490025 25135063621.450016 25047269559.800022 22848584990.199997 14548834366.909998 13633845739.569998 16666552891.43 31166137413.440002 2023 0–199 200–499 500–999 1 000–1 999 2 000–4 999 5 000–9 999 10 000–19 999 20 000–49 999 50 000–499 999 8630914188.2999954 23278483225.649956 28092909602.339973 28546684413.360001 26488526976.000004 16171221989.870001 15749408630.120003 19542261016.169994 35225736333.860001 2024 0–199 200–499 500–999 1 000–1 999 2 000–4 999 5 000–9 999 10 000–19 999 20 000–49 999 50 000–499 999 9042460523.780014 24507942668.079998 30312876743.459988 30383522766.059978 28464071877.719952 16151812107.500002 17031845162.360008 20867382104.950001 41356840454.629997 2025 0–199 200–499 500–999 1 000–1 999 2 000–4 999 5 000–9 999 10 000–19 999 20 000–49 999 50 000–499 999 9513936865.2399883 25406743233.790009 30909278735.890057 31396011889.500011 27500938103.179996 14930829686.080002 15243613937.74 18526946654.440002 40558100094.009995
image1.jpg
image2.png
image3.png
image4.png
image5.png
image6.png
image7.png
image8.png
image9.png
image10.png
image11.png
image12.png
image13.png
image14.png
image15.png
image16.png
image17.png