Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                IV.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část
a) Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí včetně vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy 
Předkládaný návrh zákona se věnuje tématům v oblasti územní samosprávy, která v nedávném období vyplynula z aplikační praxe stávající právní úpravy i z potřeb samotných územních samosprávných celků, zejména obcí.  
V prvé řadě je nutné reagovat na zákon č. 57/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Ten přinesl s účinností od 1. ledna 2026 novelu zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze, jež se věcně týká především krácení výše odměn při souběhu funkcí člena zastupitelstva více územních samosprávných celků. Tato úprava prosazená cestou poslaneckého pozměňovacího návrhu vykazuje nedostatky, které v praxi vyvolávají nejasnosti a aplikační problémy, přičemž ty nejzásadnější nemůže zhojit ani metodické působení Ministerstva vnitra.
V oblasti digitalizace se navrhuje v návaznosti na evidování údajů o osobách stojících v čele orgánů veřejné moci, tedy i územních samosprávných celků, v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností (tzv. registru práv a povinností, dále též jen „RPP“) tuto evidenci rozšířit tak, aby v ní byly vedeny aktuální údaje o všech relevantních funkcionářích územních samosprávných celků, tedy i místostarostech a náměstcích hejtmanů a také o vedoucích obecních a krajských úřadů. Tato evidence poslouží jako zdroj aktuálních informací v případě mimořádných událostí.  
Taktéž se navrhuje rozšířit působnost institutu společenství obcí, aby představovalo pro obce atraktivnější entitu dobrovolné spolupráce obcí. Potřeba posilování spolupráce územních samospráv v České republice vychází i z řady doporučení mezinárodních organizací (např. OECD) i poradních orgánů vlády (např. NERV). V souvislosti s představováním tohoto institutu v území a rozsáhlou diskusí o jeho využití vzešla ze strany obcí poptávka po rozšíření fakultativních kompetencí společenství obcí, z nichž jsou v návrhu obsaženy možnosti zřídit společnou obecní policii a pořizovat společný plán dopravní obslužnosti území. Předložený zákon reaguje zejména na tuto poptávku a je logickým pokračováním zahájeného procesu umožnění obcím vykonávat vybrané kompetence jejich společenstvím obcí přímo.
Dále se na základě poznatků z praxe navrhují i některé další změny týkající se územních samosprávných celků. Především se jedná o reakci na judikaturu ve věci nakládání s právem stavby zřízeným k pozemkům ve vlastnictví územního samosprávného celku či úpravy reflektující zkušenosti s dosavadním používáním Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. 
Shrnutí nejdůležitějších změn
1. Problematika odměn při souběhu funkcí zastupitele:
V této oblasti se v zákonech o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze navrhuje:
- správné vymezení okruhu funkcí, jejichž souběh vede ke krácení výše odměny;
- upuštění od postihu souběhu neuvolněných funkcí; upravovány tedy budou jen souběhy uvolněných funkcí; 
- ve vztahu k neuvolněným funkcím se navrhuje řešit pouze souběh s funkcí poslance, senátora či člena vlády (zrcadlově k již několik let existující právní úpravě v případě uvolněných zastupitelů) či s uvolněnou funkcí v jiném zastupitelstvu; 
- řešení hypotetické situace krácení výše odměny v případě, že by dotyčný byl současně poslancem, senátorem nebo členem vlády a zároveň zastával dvě a více uvolněných funkcí, aby nedošlo v případě takovéto situace k dalšímu, „vícenásobnému“ krácení již jednou zkrácené odměny;
- zavedení informační povinnosti člena zastupitelstva, aby do 5 dnů od vzniku případné rozhodné skutečnosti mající vliv na výši jeho odměny o této skutečnosti informoval územní samosprávný celek, jehož je členem;
- ze systematického hlediska se právní poměry nově upravují v jednotlivých zákonech jen ve vztahu k těm územním samosprávným celkům (a členům jejich zastupitelstev), které dané zákony regulují (aby nedocházelo k nežádoucí duplicitě pravidel).
Současně se navrhuje provést 2 další změny reagující na poznatky z praxe, resp. na legislativní vývoj, a to zjednodušení mechanismu určování výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva v konkrétním případě (aby mohla být navázána na automatickou valorizaci zákonných koeficientů) a odstranění nadbytečné horní hranice výše odměny neuvolněného starosty, neboť ta vyplývá přímo z koeficientů stanovených v příloze zákona.
2. Evidence údajů o představitelích územních samosprávných celků
V rámci RPP se navrhuje specificky vymezit okruh osob se vztahem k územním samosprávným celkům, které budou evidovány – vedle dosavadních osob stojících v čele těchto veřejnoprávních korporací (starosta, hejtman) půjde i o jejich zástupce (místostarosta, náměstek hejtmana) i osoby stojící v čele obecních a krajských úřadů (tajemník, ředitel).
Také se navrhuje rozšíření okruhu údajů vedených o těchto osobách – vedle identifikačních údajů jako datum narození a adresa místa trvalého pobytu by se mělo jednat telefonní číslo a emailovou adresu (obě pracovní), na nichž bude tento funkcionář dostupný.
Pro statistické účely se též navrhuje evidovat, zda je starosta, místostarosta, hejtman či jeho náměstek pro výkon této funkce uvolněn.
3. Rozšíření právní úpravy společenství obcí:
Aby mohly zvláštní právní předpisy svěřit společenství obcí určité kompetence, je třeba zajistit náležité organizační a finanční zázemí pro jejich výkon. Proto se v zákoně o obcích navrhuje doplnit úpravu orgánů společenství obcí, a to především zřízením kanceláře společenství obcí jakožto ekvivalentu obecního úřadu. Zaměstnanec společenství obcí podílející se na výkonu působnosti svěřené zákonem nebo na základě zákona společenství obcí pak bude mít výslovně postavení úředníka územního samosprávného celku. Dalším povinně zřizovaným orgánem má být kontrolní komise. Pokud společenství obcí zřídí společnou obecní policii, bude i ona orgánem společenství obcí. 
V rámci novely zákoníku práce se v zájmu rovnosti odměňování (ve vztahu k zaměstnancům obcí vykonávajícím stejné činnosti) zavede, že zaměstnanci společenství obcí budou odměňováni platem, nikoli mzdou, jako je tomu u běžných dobrovolných svazků obcí.
Dále se navrhuje upravit i otázky nadřízeného správního orgánu a kontroly, přičemž jsou v maximální míře zachovávány principy týkající se obcí – tedy nadřízeným správním orgánem vůči orgánu společenství obcí bude krajský úřad, který též bude vykonávat kontrolu výkonu státní správy společenstvím obcí, zatímco výkon ostatních činností (ekvivalent samostatné působnosti obcí) bude kontrolovat Ministerstvo vnitra, nestanoví-li zvláštní právní předpisy upravující dané činnosti výslovně jinak. 
Také v oblasti odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se navrhuje postavení společenství obcí pojmout obdobně, jako je tomu o obcí.
Ve finanční oblasti se navrhuje upravit příspěvek na výkon státní správy a příspěvek na činnost. Příspěvek na výkon státní správy obdrží společenství obcí v případě, že bude vykonávat státní správu (tedy přenesenou působnost) za obce, přičemž se bude jednat o ekvivalent příspěvku poskytovaného za výkon přenesené působnosti územním samosprávným celkům. Příspěvek na činnost by měl sloužit k pokrytí některých nákladů spojených s činností společenství obcí. Podrobnosti stanovení výše obou příspěvků a nároků na ně budou stanoveny na každý rok v zákoně o státním rozpočtu. 
S finanční oblastí souvisí i navrhované úpravy v zákoně o správních poplatcích, které mají z hlediska osvobození od správních poplatků společenství obcí postavit do obdobné pozice jako územní samosprávné celky – tedy zejména aby byly osvobozeny úkony související s výkonem státní správy, kterým jsou pověřeny, stejně jako úkony prováděné kanceláří společenství obcí pro orgány tohoto společenství obcí.  
Společenství obcí navrhovanými změnami získá postavení orgánu veřejné moci a jako takové bude zapsáno RPP. Bude mu též vytvořena datová schránka orgánu veřejné moci.
V návaznosti na § 53a odst. 4 zákona o obcích, který předpokládá, že zvláštní zákon může svěřit společenství obcí i výkon činností nad rámec vlastní spolupráce obcí a koordinace rozvoje jejich území, se navrhuje:
i. zavedení možnosti, aby společenství obcí zřídilo společnou obecní policii pro ty své členské obce, které budou mít o tento typ spolupráce zájem (a které nebudou mít vlastní obecní policii či nebudou využívat na základě veřejnoprávní smlouvy obecní policii jiné obce);
ii. umožnění, aby společenství obcí bylo vzdělávací institucí poskytující vzdělávání úředníkům územních samosprávných celků v obdobném režimu jako obce, včetně osvobození od správního poplatku za žádost o udělení akreditace;
iii. využití společenství obcí jako platformy při plánování veřejné dopravy, neboť společenství obcí bude moci pro členské obce pořizovat společný plán dopravní obslužnosti území.
Tyto agendy nebudou pro společenství obcí obligatorní – zda je bude vykonávat, a tedy dané služby členským obcím poskytovat, bude na rozhodnutí členských obcí a na dohodě s členskými obcemi (bude možné, aby tyto služby využívaly jen některé členské obce).  
4. Další navrhované změny:
i. v zákonech o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze se navrhuje: 
a. reakce na judikaturu v oblasti nakládání s právem stavby zřízeným k pozemkům ve vlastnictví územního samosprávného celku, přičemž snahou je korigovat soudní interpretaci, jež je pro praxi nepraktická;
b. úprava ustanovení o postupu po volbách reagující na nový zákon o správě voleb (zákon č. 88/2024 Sb.); 
ii. v zákoně o hlavním městě Praze se reformuluje ustanovení o kompetencích městských částí, aby odpovídalo stavebnímu zákonu;
iii. v zákoně o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů se navrhuje vyjasnit některé praktické otázky ohledně publikace a číslování právních předpisů v této sbírce vyhlašovaných; v této sbírce se budou vyhlašovat i rozhodnutí o zřízení společné obecní policie.
Žádné z navržených opatření nemá dopady v oblasti diskriminace či rovnosti mužů a žen.

b) Zhodnocení platného právního stavu
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti novela zákonů o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze, která zavedla krácení odměn členů zastupitelstev v případě, že daná osoba je zastupitelem více územních samosprávných celků (typicky je současně obecním i krajským zastupitelem). Tato právní úprava iniciovaná poslaneckým pozměňovacím návrhem a přijatá v průběhu debat o platech ústavních činitelů v rámci zákona č. 57/2025 Sb. vykazuje řadu nedostatků:
- chybné vymezení souběhu funkcí, na které se úprava v zákoně č. 57/2025 Sb. vztahuje a na které nikoli (např. v rámci zákona o hlavním městě Praze se upravuje souběh s funkcí člena zastupitelstva kraje nebo jiné obce, což není v praxi vůbec možné, naopak neřeší se možný souběh člena zastupitelstva celopražského a zastupitelstva městské části, který může reálně nastat; podobně není v zákoně o obcích řešen ani možný souběh členství v zastupitelstvu statutárního města a zastupitelstvu jeho městského obvodu nebo části);
- zavedení krácení odměn i při souběhu dvou neuvolněných funkcí, což se jeví jako nedůvodně přísné, když pojetí neuvolněného členství v zastupitelstvu počítá s tím, že daný územní samosprávný celek nastaví výši odměny podle skutečné míry participace neuvolněného zastupitele na práci zastupitelstva;
- možnost vícenásobného krácení při rozsáhlejší kumulaci funkcí (i s funkcí poslance, senátora či člena vlády), resp. krácení již krácené odměny (krácení by proběhlo podle více různých ustanovení);
- chybí nástroj, jak zajistit informovanost územního samosprávného celku, že jeho zastupitel je v situaci, kdy by mu měla být vyplácená odměna krácena;
- nevhodná provázanost úprav v jednotlivých zákonech, tedy že např. ze zákona o obcích může vyplývat krácení odměny člena zastupitelstva kraje.
Podle zákona o základních registrech se v RPP vedou údaje o osobě stojící v čele orgánu veřejné moci, což v případě územních samosprávných celků znamená starostu, primátora či hejtmana. Chybí ale údaje o osobách, které je ze zákona zastupují (místostarostové, náměstci hejtmana) i o vedoucích obecních a krajských úřadů (tajemníci, ředitelé) a v RPP nejsou vedeny aktuální kontaktní údaje. 
Společenství obcí je koncipováno jako dobrovolný svazek obcí svého druhu, přičemž získání postavení společenství obcí je vázáno na splnění podmínek (stanovený minimální počet členských obcí, které mohou ležet pouze ve správním obvodu jedné obce s rozšířenou působností). Společenství obcí má specifickou úpravu svých orgánů (zejména shromáždění starostů) a může vypomáhat členským obcím při zajišťování správních činností včetně přenesené působnosti (pomocí sdíleného, tzv. létajícího úředníka), resp. při zajišťování dalších jejich činností pomocí sdíleného zaměstnance či pedagoga. 
Společenství obcí zatím není entitou, na kterou by bylo možné zákonem přesunout takové agendy, které mají nadobecní a veřejnoprávní charakter (zmocnění podle § 53a odst. 4 zákona o obcích dosud není naplněno). Typicky půjde o plánovací kompetence za celé území společenství obcí v různých oblastech, např. v oblasti veřejné dopravy.
V případě obecní policie je dosud spolupráce mezi obcemi možná pouze na základě veřejnoprávní smlouvy, kterou může uzavřít obec, která nemá vlastní obecní policii, s obcí, která ji má zřízenu a de facto jí tak svou obecní policii bude poskytovat. To je ale podmíněno ochotou obcí s obecní policií a dosud není možné, aby obce, které samy nemají možnost efektivně zřídit obecní policii, spojily své síly k vytvoření společné obecní policie. 
V případě navrhovaných změn dalších právních předpisů je aktuální právní stav popsán v příslušných pasážích zvláštní části této důvodové zprávy. 
Současná právní úprava nemá dopady v oblasti diskriminace či rovnosti mužů a žen.

c) Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky
Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem, ze kterého se jej týká zejména úprava územní samosprávy (čl. 8 a hlava sedmá Ústavy České republiky). Všechny navrhované změny slouží k jejímu naplnění a usnadnění jejího výkonu.
Pokud se jedná o problematiku souběhu funkcí členů zastupitelstev a souvisejícího krácení výše pobíraných odměn, soulad navrhovaného přístupu s ústavním pořádkem lze dovozovat z posouzení obdobné konstrukce, kterou přinesl zákon č. 263/2019 Sb. ve vztahu k souběhu funkce poslance, senátora či člena vlády s funkcí uvolněného člena zastupitelstva – viz nález Ústavního soudu ze dne 24. listopadu 2020 spis. zn. Pl. ÚS 24/19. Lze upozornit, že v době přípravy tohoto návrhu zákona je stávající řešení, které zavedl zákon č. 57/2025 Sb., napadeno před Ústavním soudem (spis. zn. Pl. ÚS 46/25). Ačkoli zmíněná novela má řádu vážných nedostatků, samotná myšlenka regulace souběhu funkcí členů zastupitelstev více územních samosprávných celků je podle předkladatele věcně správná a ústavně konformní. 
Ohledně tématu společenství obcí je třeba vycházet z toho, že vždy zůstane na rozhodnutí konkrétní obce, nejen zda se stane členem společenství obcí, ale i jaké služby (společenstvím obcí poskytované) bude využívat (např. společnou obecní policii budou moci využívat pouze ty členské obce, které o to budou mít zájem a nebudou mít obecní policii zřízenu samy či nebudou mít veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí ohledně využívání její obecní policie), a vždy bude moci od takové spolupráce odstoupit a danou agendu si zajišťovat vlastními silami. 
Návrh je též v souladu s ostatními součástmi právního řádu České republiky, neboť navrhované změny jsou organicky vtělovány do příslušných právních předpisů při maximálním využití dosavadních institutů, které jsou pouze přizpůsobovány využití ze strany společenství obcí (např. úprava odpovědnosti společenství obcí v zákoně č. 82/1998 Sb., která je koncipována identicky k odpovědnosti obcí v rámci samostatné a přenesené působnosti, společná obecní policie bude ve vztahu k ostatním osobám ve shodném postavení jako obecní policie zřízená obcí).  

d) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie 
Problematika, které se předkládaný návrh zákona dotýká, není přímo regulována právem Evropské unie. 
Lze proto zhodnotit, že návrh zákona je s evropským právem v souladu. 

e) Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Předkládaný návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. 
Navrhované krácení výše některých ze souběžně pobíraných odměn zastupitelů není v rozporu s čl. 7 odst. 2 Evropské charty místní samosprávy upravujícím odměňování volených zástupců v rámci místní samosprávy. Ostatně stran tohoto ustanovení Česká republika učinila výhradu, podle níž se jím (a několika dalšími) necítí být vázána.
Téma spolupráce obcí se týká zejména Evropské charty místní samosprávy (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 181/1999 Sb.), přičemž návrh je v souladu zejména s jejím čl. 10 upravujícím spolupráci místních společenství.

f) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Navrhovaná právní úprava souběhu funkcí člena zastupitelstva a krácení souběžně pobíraných odměn není spojena s přímými dopady na státní rozpočet, neboť odměny členů zastupitelstev územních samosprávných celků jsou hrazeny z rozpočtu těchto veřejnoprávních korporací.
Dopady na rozpočty územních samosprávných celků mohou obecně být pozitivní v tom, že v některých případech budou členům svých zastupitelstev vyplácet nižší odměnu. Uplatnění tohoto mechanismu se ale bude odvíjet od okolností konkrétních případů (konkrétních souběhů funkcí), takže míru úspor nelze kvantifikovat.
Digitální a informační agentura odhaduje náklady v souvislosti s vytvořením evidence představitelů územních samosprávných celků náklady v řádu nižších desítek milionů Kč, zatímco roční náklady na údržbu a provoz předpokládá přibližně ve výši deseti milionů Kč.
V případě napojení společenství obcí na prostředky z příspěvku na výkon státní správy půjde o realokaci části současného objemu příspěvku – společenství obcí, které bude vykonávat za obce část jejich agend z oblasti přenesené působnosti, obdrží namísto těchto obcí příslušnou část příspěvku. 
Na příspěvek na činnost nebudou mít společenství obcí na základě nyní doplňovaného ustanovení zákona o obcích právní nárok, protože tento příspěvek bude vyplácen v návaznosti na možnosti státního rozpočtu, když jeho konkrétní výše a podmínky nároku budou stanoveny v zákoně o státním rozpočtu na příslušný rok. Taktéž lze uvažovat o financování rozšířených plánovacích rolí společenství obcí s využitím zdrojů evropských fondů nebo o optimalizaci již existujících způsobů financování. 
Navržená právní úprava sama o sobě tedy nemá dopad na státní rozpočet. Naopak lze s ohledem na záměr, kterým je zatraktivnit výkon činností obcí společně ve či skrze společenství obcí, očekávat dosahování úspor z rozsahu s pozitivním dopadem na rozpočty samospráv, které například jen pro oblast obslužných činností v oblasti správy škol vyčíslují Mazouch a Fischer z Vysoké školy ekonomické na nižší jednotky miliard ročně.[footnoteRef:1] [1:  MAZOUCH, Petr a Jakub FISCHER, 2024. Více času na pedagogické vedení školy prostřednictvím efektivního zajištění nepedagogických činností. Praha: Oeconomica. ISBN 978-80-245-2517-4.] 

Vzhledem k dobrovolnosti členství ve společenství obcí i dobrovolnosti využívání jednotlivých služeb nabízených – společenstvím obcí lze předpokládat, že obce budou v konkrétních případech možností spolupráce využívat pouze tehdy, pokud se jim vyplatí, tedy umožní efektivnější plnění jejich úkolů, než pokud by je měly plnit samostatně. 
Na rozpočet samotných společenství obcí se použije úprava hospodaření dobrovolných svazků obcí v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, podle jehož § 39 odst. 2 jsou obsahem rozpočtu svazku obcí jeho příjmy a výdaje vyplývající z jeho činností v souladu s jeho stanovami. Z hlediska fungování společenství obcí jakožto právnické osoby je zásadní, aby veškeré vykonávané agendy a nabízené služby byly popsány v jeho základním dokumentu, kterým jsou právě stanovy.

g) Dopad na podnikatelské prostředí České republiky
Žádná z navrhovaných změn necílí na podnikatele a ani nemá přímý dopad na podnikatelské prostředí.

h) Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Žádné z navrhovaných opatření nezakládá veřejnou podporu.

i) Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Navrhovaným zákonem se neukládají fyzickým a soukromoprávním právnickým osobám žádné povinnosti, adresátem navrhované právní úpravy jsou především společenství obcí, dobrovolné svazky obcí a územní samosprávné celky. Zavedením možnosti zřízení obecní policie společenství obcí nedojde k rozšíření práv či povinností, ale jen k potenciálnímu rozšíření okruhu orgánů sloužících k ochraně práv a kontrole dodržování povinností. 
Pokud se jedná o práva, je navrženo podrobněji upravit právo občanů členských obcí dobrovolných svazků obcí (a potažmo i společenství obcí) na účast na zasedání jejich orgánů. Dojde přitom v souladu s ustáleným výkladem k vyjasnění, že tato práva se týkají je účasti na zasedání orgánu složeného ze zástupců všech členských obcí (obdobně jako je tomu v případě zastupitelstva obce).
Dopady na práva mají pochopitelně změny v oblasti odměňování. Krácení odměn členů zastupitelstev v případě souběhu výkonu zastupitelských funkcí ale považujeme za důvodné a v souladu s ústavním pořádkem, převod zaměstnanců společenství obcí do platového režimu je odůvodněn požadavkem na zajištění rovností při odměňování zaměstnanců ve veřejné sféře vykonávajících obdobné práce.  

j) Sociální dopady, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Žádná z navrhovaných změn necílí na uvedené skupiny obyvatel a jejich práva. Nemá tedy žádné přímé sociální dopady, nepřímé dopady by bylo možné spatřovat v tom, že společenství obcí mohou (a po navrhovaných změnách k by tomu měly mít ještě lepší institucionální zázemí) zajišťovat spolupráci obcí i v sociální oblasti.

k) Dopad na ochranu práv dětí
Návrh se nijak specificky netýká práv dětí.

l) Dopad na životní prostředí
Návrh nemá přímý dopad na životní prostředí, resp. jeho ochranu. Zvýšení efektivity spolupráce obcí by ale mohlo nepřímo vést i ke zefektivnění výkonu ochrany životního prostředí.

m) Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Z pohledu ochrany soukromí a osobních údajů je v rámci návrhu zákona relevantní především záměr vytvoření evidence údajů o představitelích územních samosprávných celků. Dle návrhu nedochází ke vzniku nového informačního systému, nýbrž pouze rozšíření údajů zapisovaných o osobách stojících v čele orgánu veřejné moci v RPP, resp. rozšíření okruhu osob považovaných pro účely tohoto zákona za osoby stojící v čele územních samosprávných celků.
Návrh vymezuje specificky pro územní samosprávné celky okruh osob stojících v jejich čele, a to vedle starosty a hejtmana také místostarostu náměstka hejtmana a tajemníka obecního úřadu, resp. ředitele krajského úřadu. Návrh v tomto ohledu zohledňuje specifickou strukturu orgánů územních samosprávných celků. Zákon o základních registrech dle návrhu upravuje rozsah vedených údajů a jejich referenční vazby na základní registry i způsob vkládání a aktualizace údajů.
V registru práv a povinností jsou dle platného znění § 51 odst. 1 písm. i) zákona o základních registrech vedeny jako údaje o orgánu veřejné moci jména, příjmení a adresa místa pobytu osob stojících v čele orgánu veřejné moci vyjádřené referenční vazbou na registr obyvatel. Navrhuje se vedle jména uvádět výslovně označení vykonávané funkce, přičemž tyto údaje lze i bez souhlasu zpracovávat jakožto údaje vypovídající o veřejné nebo úřední činnosti veřejně činných osob, funkcionářů nebo zaměstnanců orgánu veřejné správy ve smyslu § 43 odst. 3 písm. f) zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. U starostů, místostarostů, hejtmanů a jejich náměstků se navrhuje pro statistické účely evidovat rovněž údaj o tom, zda jsou pro svou funkci uvolněni. 
Návrh dále sjednocuje požadavky na identifikaci osob v základních registrech, když obdobně jako v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci dle § 26 odst. 2 písm. i) identifikuje osoby na základě bydliště a data narození. Oba tyto údaje jsou navrženy jako neveřejné, stejně jako nově zapisované kontaktní údaje těchto osob. Účelem vedení kontaktních údajů je zefektivnění komunikace napříč orgány veřejné moci. Kontaktními údaji jsou konkrétně adresa elektronické pošty a telefonní číslo zřízené osobě orgánem veřejné moci, resp. jsou-li osobě zřízeny. Nejedná se tedy o osobní kontaktní údaje fyzických osob. Uvedené údaje budou správcem informačního systému zpracovávány pouze za účelem právem chráněných zájmů a zpřístupněny výhradně identifikovaným úředním osobám.
Nové zpracování osobních údajů je též spojeno s navrhovanou povinností zastupitelů informovat o jiných zastávaných funkcích, které zakládají souběh mající za následek krácení některé z pobíraných odměn. Jedná se o opatření nezbytné k naplnění účelu institutu krácení odměn v případě souběhu funkcí a ke splnění povinnosti územního samosprávného celku takové krácení provést. Zároveň, jako v případě výše uvedeného, se jedná o údaje vypovídající o veřejné nebo úřední činnosti veřejně činných osob, funkcionářů nebo zaměstnanců orgánu veřejné správy a zároveň o údaje veřejně dostupné (avšak ne v přehlednosti a aktuálnosti potřebné pro evidenci souběhů funkcí a krácení odměn). 

n) Dopad na bezpečnost nebo obranu státu
Oblasti bezpečnosti se z navrhovaných opatření týká především novela zákona o obecní policii. Jejím přínosem by mělo být umožnit vytvoření obecní policie tam, kde k tomu sama obec nemá kapacity ani nenachází jinou blízkou obec, která by s ní svou obecní policii mohla sdílet na základě veřejnoprávní smlouvy. Faktické přínosy se ale budou odvíjet od toho, nakolik bude možnost vytváření obecní policie společenství obcí v praxi využívána.

o) Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu
Jak bylo uvedeno výše, návrh má jen velmi omezený přímý dopad ne rozsah práv a povinností soukromých osob.
Jeho primárním cílem je umožnit společenstvím obcí zapojení do výkonu veřejné správy tím, že by některé agendy mohlo vykonávat namísto členských obcí (za podmínky, že se k tomu společenství obcí rozhodne, tedy se tak rozhodnou členské obce). Výkon takových agend vůči adresátům veřejné správy se nebude lišit od výkonu obcemi, budou zde platit stejná procesní pravidla a též nastavení kontrolních mechanismů bude díky nynější novele obdobné jako je tomu u obcí. Také obecní policie společenství obcí se z hlediska fungování navenek nebude lišit o běžné obecní policie. 
Pokud jde o činnosti, které jsou v samostatné působnosti obcí, zejména nakládání s majetkem, investiční akce apod., spolupráce obcí se v současnosti může dít na půdorysu dobrovolných svazků obcí. Oproti nim společenství obcí po nynější novele bude nabízet vyšší míru institucionalizace včetně podrobnějších kontrolních mechanismů.
Lze tedy shrnout, že návrh nepředstavuje pro adresáty právní úpravy nadměrnou administrativní či jinou zátěž, naopak umožní její snížení na úrovni jednotlivých obcí. Nedochází k excesivnímu rozšíření kompetencí orgánu veřejné správy, jelikož společenství obcí je umožněno vykonávat toliko působnost svěřenou obcím, které mohou fakultativně rovněž vykonávat i společenství obcí. Návrh předpokládá možnost výkon správních činností společenstvím obcí, včetně vedení správních řízení, neupravuje však žádný specifický typ řízení. Návrh rovněž nestanoví žádné sankce. Proto navrhované změny nevedou oproti stávajícímu stavu ke zvýšení korupčních rizik.
 
p) Zhodnocení dopadů na rodiny
Žádná z navrhovaných změn necílí na rodiny a ani ně nemá dopad.

q) Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh zákona má z povahy věci (jedná se v prvé řadě o novely zákonů upravujících územní samosprávné celky) územní dopady ve všech oblastech, na které cílí.
Především se jedná o dopady změn zaměřených přímo na obce a kraje, konkrétně krácení odměn při souběhu funkcí zastupitelů, zavedení evidence představitelů územních samosprávných celků či změny týkající se rozhodování o právu stavby. 
Územní dopady má též posílení úlohy institutu společenství obcí, jejich konkrétní rozsah je ale ovlivněn dobrovolným charakterem členství obcí ve společenství obcí.
Návrh vytváří předpoklady pro to, aby společenství obcí vykonávalo veřejnou správu vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, byť z podstaty dobrovolného fungování společenství obcí je však takový výkon stále podmíněn rozhodnutím členských obcí, které jsou v rozhodnutí o způsobu výkonu konkrétní agendy vždy suverénem. 
Jedinou specifickou působností společenství mimo rámec působnosti obcí je navrhovaná role společenství obcí v regionálním rozvoji, který je však ze své podstaty realizovatelný pouze v širším území. Návrh však v tomto ohledu fakticky posiluje roli obcí, které se mohou prostřednictvím společenství obcí přímo zapojit do přípravy a realizace regionální politiky České republiky. 
Dopady na územní samosprávné celky v jednotlivých oblastech jsou popsány v příslušných pasážích obecné části důvodové zprávy.

r) Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Problematiky digitalizace se z navrhovaných změn týkají pouze zavedení evidence údajů o představitelích územních samosprávných celků a definování společenství obcí jakožto orgánu veřejné moci.
Zmíněná evidence bude vytvořena v rámci RPP a z hlediska fungování, vkládání údajů apod. by nemělo oproti stávajícímu stavu dojít k zásadní změně – o územních samosprávných celcích se již nyní v tomto základním registru vedou údaje o jejich nejvyšším představiteli, nyní se okruh evidovaných funkcionářů pouze rozšiřuje. 
Pokud bude společenství obcí ze zákona orgánem veřejné moci, bude to pro něj znamenat mimo jiné zřízení datové schránky orgánu veřejné moci. Její fungování se nebude lišit od ostatních datových schránek tohoto typu a mělo by přinést výhodnější podmínky elektronické komunikace se společenstvím obcí než za stávajícího stavu, kdy je mu zřízena datová schránka právnické osoby.
Skutečnost, že žádná z ostatních navrhovaných změn se netýká digitalizace, nevede k digitálnímu vyloučení specifických skupin osob. Konkrétní pravidla realizace jednotlivých agend společenství obcí budou upravena ve zvláštních zákonech, které by měly pamatovat i na zásady digitálně přívětivé legislativy.  

s) Informace podle zákona o regulaci lobbování 
Během přípravy materiálu nezaznamenal zpracovatel žádný případ lobbování. 


Zvláštní část
K části první (změna obecního zřízení)
K čl. I bodům 1, 22 a 23 - § 39 a 85
Ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích bylo v souvislosti s novým občanským zákoníkem doplněno o povinnost zveřejnit záměr v případě úmyslu obce zatížit obecní pozemek zřízením práva stavby ve smyslu věcného práva podle § 1240 a násl. občanského zákoníku (srov. novelu č. 106/2016 Sb., účinnou od 1. 7. 2016). To potvrzovala i důvodová zpráva k této novelizaci (sněmovní tisk č. 454 7. volebního období Poslanecké sněmovny; https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=454): „Z nehmotných nemovitých věcí se povinnost zveřejňovat záměr výslovně rozšiřuje též na právo stavby jako specifické věcné právo ve smyslu § 1240 občanského zákoníku, a to i na případy smluvního zřízení práva stavby k tíži obecního pozemku, které se svou závažností blíží prodeji obecního pozemku, a je proto účelné zveřejňovat záměr i v tomto případě.“ 
Obdobně byla doplněna též příslušnost zastupitelstva k rozhodování o tomto zatížení obecních pozemků [§ 85 písm. m) a n)].
Krajský soud v Plzni však v rozsudku ze dne 20. 12. 2023, č. j. 55 A 15/2023-69, dovodil, že se uvedené zákonné vymezení, zjednodušeně řečeno, vztahuje nikoli pouze na věcné právo podle § 1240 občanského zákoníku, ale na zřízení jakéhokoli práva, na jehož základě bude moci stavebník umístit svou stavbu na obecním pozemku, tedy např. i na zřízení služebnosti či na základě nájmu nebo výpůjčky (srov. bod 65 odůvodnění rozsudku: „Je tedy nezbytné uzavřít, že zastupitelstvo rozhoduje o smlouvě o právu stavby podle § 1243 odst. 1 občanského zákoníku, ale také o jakémkoli jiném jednání, kterým smluvně dojde k umožnění jinému právo stavět na pozemku obce a tím jej zatížit.“). Tento závěr však odporuje nejen dosavadní výkladové praxi založené na dovozovaném úmyslu zákonodárce (z důvodové zprávy), ale i rozhodnutím jiných soudů [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1683/2020: „Smlouva uzavřená mezi obcí jako vlastníkem pozemku a vlastníkem sousedního pozemku, na jejímž základě vlastník sousedního pozemku zbuduje na obecním pozemku stavbu vjezdu na svůj pozemek, je smlouvou nepojmenovanou ve smyslu § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, nikoli smlouvou o výpůjčce či výprosou. Jako taková proto ke své platnosti nevyžaduje předchozí zveřejnění záměru podle § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“].
Protože však existující nejednota v judikatuře soudů vyvolává v praxi značnou nejistotu ohledně platnosti smluv (případné nezveřejnění záměru či neschválení smlouvy o právu stavby v zastupitelstvu vede v obou případech k absolutní neplatnosti smlouvy ˗ viz § 41 odst. 2 a 3 zákona o obcích), přičemž takových smluv je obcemi sjednáváno každoročně značné množství (např. dohody se společnostmi zřizujícími inženýrské sítě či jiné liniové stavby, dohody s vlastníky pozemků o možnostech umístění stavby např. sjezdů apod.), navrhuje se upřesnění příslušných zákonných ustanovení doplněním odkazu na ustanovení § 1240 občanského zákoníku.
K čl. I bodu 2 - § 50 odst. 3
Podle stávajícího znění tohoto ustanovení může být ve stanovách dobrovolného svazku obcí zakotveno, že o změně stanov rozhoduje orgán složený ze zástupců všech obcí – zároveň je ale vyžadováno, aby stanovy určily i potřebný počet hlasů pro schválení takové změny, neboť zákon stanoví pouze, že nemůže jít o méně než dvě třetiny hlasů všech členských obcí. Pro praxi se ale jeví vhodnější tuto konstrukci poupravit tak, aby ze zákona vyplývala minimální potřebná většina a ve stanovách stačilo pouze stanovit většinu vyšší, pokud by si to tak dobrovolný svazek obcí, resp. jeho členské obce, přály. V opačném případě by stačilo ve stanovách umožnit jejich změnu rozhodnutím příslušného orgánu a nebylo by třeba potřebnou většinu určovat, neboť by vyplývala přímo ze zákona.
K čl. I bodu 3 - § 52 písm. a)
V tomto ustanovení se navrhují 2 změny. Primárně se právo občanů členských obcí dobrovolného svazku obcí účastnit se zasedání orgánů tohoto svazku omezuje v souladu dosavadním výkladem i požadavky praxe na účast na zasedání orgánu složeného ze zástupců všech členských obcí, tedy především vrcholného orgánu. Jde o obdobu přístupu veřejnosti ve vztahu k zasedání vrcholného orgánu obce, kterým je zastupitelstvo. 
Dále se navrhuje zpřesnění ustanovení tak, aby byla posílena praktická realizovatelnost práva veřejnosti na účast. Proto se ukládá dobrovolnému svazku obcí informovat o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání tohoto orgánu na svých internetových stránkách.
Otázka nahlížení do zápisů se v zájmu přehlednosti přesouvá do samostatného pododstavce.
K čl. I bodu 4 - § 52 písm. b)
Do tohoto ustanovení je přesunuta dosavadní část písmene a) hovořící o právu občanů členských obcí dobrovolného svazku obcí nahlížet do zápisů o jednání orgánů svazku. V návaznosti na změnu v písmeni a) i zde je upřesněno, že toto právo se týká zápisu o průběhu zasedání orgánu složeného ze zástupců všech členských obcí.  
K čl. I bodu 5 - § 53a odst. 4
Analogicky k ustanovení § 62 zákona o obcích, resp. § 31 odst. 4 a § 32 odst. 4 zákona o hlavním městě Praze je navrhováno, aby společenství obcí v případě, že bude vykonávat státní správu, obdrželo obdobný příspěvek, který dostávají územní samosprávné celky na výkon přenesené působnosti. Obdobně jako u příspěvku poskytovaného obcím a krajům bude postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy stanoven v příloze zákona o státním rozpočtu, a to vždy na následující kalendářní rok.
K čl. I bodu 6 - § 53a odst. 5
Zakotvuje se právní rámec pro možnost podpory činnosti společenství obcí formou příspěvku ze státního rozpočtu. Poskytnutí příspěvku, jakož i postup pro stanovení jeho výše, bude případně předmětem úpravy v příloze zákona o státním rozpočtu, a to vždy na následující kalendářní rok.
K čl. I bodu 7 - § 53d odst. 1
Doplňuje se ustanovení, které výslovně a přehledně vyjmenovává orgány společenství obcí. Povinnými orgány společenství obcí jsou již nyní zákonem zakotvené shromáždění starostů a předseda. Nově se doplňují kontrolní komise a kancelář společenství obcí, jakožto administrativní orgán, který zajišťuje realizaci svěřených úkolů a běžný chod společenství obcí. 
Dalším orgánem stanoveným zákonem může být obecní policie společenství obcí předvídaná zákonem o obecní policii, kterou může společenství obcí jakožto svůj orgán zřídit. 
Stanovy společenství obcí mohou určit i další orgány společenství, např. radu, jakožto výkonný orgán apod. Vzhledem k tomu, že mezi vyhrazenými kompetencemi shromáždění starostů je výslovně uvedeno schvalování účetní závěrky, nevztáhne se na společenství obcí ustanovení § 50 odst. 2 písm. c) zákona o obcích o tom, že ve stanovách každého dobrovolného svazku obcí musí být určen nejméně tříčlenný orgán, který schvaluje účetní závěrku dobrovolného svazku obcí. 
K čl. I bodu 8 - § 53d odst. 2 písm. g)
Zrušuje se výslovné uvedení vyhrazené působnosti shromáždění starostů rozhodovat v záležitostech stanovených zvláštním právním předpisem, a to s ohledem na zakotvení rozhodovací pravomoci kanceláře společenství obcí. Pokud zvláštní právní předpis výslovně stanoví rozhodovací pravomoc shromáždění starostů, bude mít tato speciální právní úprava přednost před obecnou úpravou rozdělení pravomocí mezi orgány společenství obcí v zákoně o obcích. 
Naopak se v návaznosti na úpravu kontrolní komise doplňuje kompetence shromáždění starostů projednávat zprávy o kontrolách provedených kontrolní komisí a rozhodovat o přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků z kontrol provedených kontrolní komisí.
K čl. I bodu 9 - § 53d odst. 3
S ohledem na nově upravenou pozici vedoucího kanceláře společenství obcí (viz § 53d odst. 5), který plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele vůči zaměstnancům společenství obcí, je třeba upravit, kdo plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele právě vůči vedoucímu kanceláře společenství obcí. Tato působnost se svěřuje předsedovi, jakožto statutárnímu orgánu společenství obcí. 
K čl. I bodu 10 - § 53d odst. 4 až 10
V novém odstavci 4 je obsažena základní úprava zápisu ze zasedání shromáždění starostů, přičemž se jedná o obdobu pravidel platných pro zápisy ze zasedání zastupitelstva obce.
V odstavcích 5 až 7 se navrhuje upravit kontrolní komisi, jakožto obligatorní orgán společenství obcí. Členy kontrolní komise volí shromáždění starostů, přičemž neslučitelnost funkcí je nastavena po vzoru finančního a kontrolního výboru zastupitelstva obce (viz § 119 odst. 2 věta druhá). Stanoveny jsou její kontrolní úkoly, které mohou vyplývat buď přímo ze zákona – viz odstavec 6 písmena a) až c) či ze stanov nebo mohou být uloženy shromážděním starostů. 
Pokud se jedná o kontrolu hospodaření společenství obcí s majetkem a finančními prostředky, je tato úprava speciální vůči § 39 odst. 8 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, resp. kontrolní komise bude plnit úkoly uložené v tomto ustanovení.
Výstupem kontrolní činnosti je zpráva o provedené kontrole, kterou kontrolní komise předkládá shromáždění starostů – tomu odpovídající kompetence shromáždění starostů je upravena v § 53d odst. 2 písm. g). Zároveň ji společenství obcí zašle členským obcím, přičemž v tomto směru úprava navazuje na výše zmiňované ustanovení zákona č. 250/2000 Sb.
V odstavcích 8 až 10 se pak zakotvuje další nový povinně zřizovaný orgán společenství obcí – kancelář společenství obcí, která je administrativním orgánem zajišťujícím realizaci svěřených úkolů a běžný chod společenství obcí. 
Kancelář společenství obcí je tvořena vedoucím kanceláře společenství obcí a dalšími zaměstnanci společenství obcí, kteří jsou do ní zařazeni. Přitom platí, že zaměstnanci společenství obcí jsou zařazeni právě do kanceláře společenství obcí, s výjimkou zaměstnanců, kteří jsou zařazeni do případné organizační složky společenství obcí, nebo zaměstnanců, kteří jsou podle zákona zařazeni do jiného orgánu společenství obcí (například zaměstnanci zařazení do obecní policie, pokud ji společenství obcí jako svůj orgán zřizuje). 
Úkoly kanceláře společenství obcí mohou (vedle úkolů případně výslovně kanceláři společenství obcí svěřených zákonem) jednak vyplývat ze stanov společenství obcí, jednak mohou být kanceláři ukládány jinými orgány společenství obcí. Stanoví se také, že kancelář společenství obcí provádí úkony ve správním řízení nebo jiné úkony správního orgánu, pokud zákon stanoví, že tyto úkony provádí společenství obcí, ale sám výslovně neurčí, který orgán společenství je k nim příslušný. 
V čele kanceláře společenství obcí stojí vedoucí kanceláře společenství obcí, který vůči ostatním zaměstnancům společenství obcí plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele, jestliže jiný zákon nestanoví jinak (tak je tomu např. v případě zaměstnanců zařazených do obecní policie, pokud ji společenství obcí jako svůj orgán zřizuje, vůči nimž obsahuje zákon o obecní policii speciální právní úpravu). 
Pokud se zaměstnanec společenství obcí podílí na výkonu působnosti, která byla zákonem nebo na základě zákona svěřena společenství obcí, má postavení úředníka územního samosprávného celku. To znamená, že pro něj platí obdobná pravidla a požadavky stanovené zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (např. co se týká odbornosti, vzdělávání nebo vzniku pracovního poměru) jako pro úředníky obcí. Obdobně se na zaměstnance společenství obcí, který se podílí na výkonu svěřené působnosti, použijí i další ustanovení zákona o úřednících územních samosprávných celků, např. § 10 - doba trvání pracovního poměru, § 13 - další odstupné, § 14 - pracovní pohotovost, § 15 - odpovědnost společenství obcí za škodu na majetku, § 16 - základní povinnosti úředníka. Tento zaměstnanec společenství obcí je rovněž povinen prohlubovat si kvalifikaci účastí na vstupním a průběžném vzdělávání, případně i účastí na přípravě k ověření zvláštní odborné způsobilosti, jakož i zkouškou vstupního vzdělávání a zkouškou zvláštní odborné způsobilosti podle zákona o úřednících územních samosprávných celků, přičemž společenství obcí je povinno mu prohlubování kvalifikace ve smyslu § 17 zákona o úřednících územních samosprávných celků zajistit. Pokud se jedná o požadavek prokázat zvláštní odbornou způsobilost, zaměstnanec společenství obcí bude povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost pro každou vykonávanou správní činnost (nelze na něj vztáhnout výjimku pro úředníky obcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti stanovenou v  § 21 odst. 4 zákona o úřednících územních samosprávných celků). Splnění požadavku prokázání zvláštní odborné způsobilosti může být nahrazeno rovnocenným vzděláním podle § 33 zákona o úřednících územních samosprávných celků.
K čl. I bodům 11 až 15 - § 53e odst. 3, § 53g odst. 4
V ustanovení § 53e upravujícím postavení tzv. „létajícího úředníka“ jakožto úředníka územního samosprávného celku se pro nadbytečnost vypouští dovětek, že jde o postavení úředníka „zařazeného do obecního úřadu“. 
S ohledem na interpretační nejasnosti se upřesňuje text upravující rozdělení pracovněprávních pravomocí vůči tzv. „létajícímu úředníkovi“ a tzv. „létajícímu zaměstnanci“, aniž by docházelo k věcnému posunu. 
K čl. I bodu 16 - § 53h
Upravují se obecné podmínky pro výkon veřejné správy, který je (resp. bude) společenství obcí svěřen zvláštními zákony.
V případě, že obec vykonává přenesenou působnost, je podle § 61 odst. 2 zákona o obcích vázána kromě právních předpisů též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů a opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona. V případě, že bude společenství obcí na základě zvláštních zákonů vykonávat přenesenou působnost (jako státní správu) namísto orgánů obcí, je třeba, aby bylo vázáno v identickém rozsahu. V odstavci 1 se proto stanovuje obdobné užití § 61 odst. 2 zákona o obcích.
Pro tyto případy se dále v souladu s § 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v odstavci 2 výslovně stanoví, že nadřízeným správním orgánem orgánu společenství obcí je krajský úřad. Tím se zachovává identická příslušnost jako v případě obcí a jejich orgánů, u nichž je nadřízeným správním orgánem podle správního řádu vždy krajský úřad [§ 178 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů]. Bude-li tedy orgán společenství obcí rozhodovat v záležitosti, kterou by jinak na základě zvláštního zákona rozhodoval orgán obce, bude i v jeho případě příslušný k řešení opravných prostředků a k dalším úkonům nadřízeného správního orgánu krajský úřad. Krajský úřad působnost nadřízeného správního orgánu vykonává v přenesené působnosti, což vyplývá i z § 67 odst. 1 zákona o krajích.
V odstavci 3 se upravuje příslušnost krajského úřadu a Ministerstva vnitra k výkonu kontroly. I zde je zvoleno řešení vycházející z určení příslušnosti ke kontrole vůči obcím (§ 129 odst. 1 zákona o obcích). Rozdělení příslušnosti vychází z toho, že identickou činnost vykonávanou orgány obcí nebo orgány společenství obcí má kontrolovat tentýž orgán. Co do rozsahu kontroly vychází dotčené ustanovení z § 129 odst. 3 zákona o obcích. Zejména je vyloučeno zkoumání případného porušení předpisů v oblasti soukromého práva, stejně jako v případě obcí. Kontrola bude probíhat plně v procesním režimu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, včetně jeho § 19 o kontrole výkonu státní správy (tam, kde orgán společenství obcí bude přímo vykonávat státní správu). Nebudou proto aplikovatelná ustanovení § 129a a 129b zákona o obcích. 
V odstavci 4 se upravuje opatření pro případy, v nichž kontrolní orgán při kontrole zjistí nezákonný akt přijatý orgány společenství. V takovém případě bude zahájeno správní řízení z moci úřední, jehož výsledkem bude rozhodnutí o zrušení příslušného nezákonného aktu, vydané podle správního řádu. Proti takovému rozhodnutí bude přípustné odvolání nebo rozklad a následná obrana společenství obcí cestou správní žaloby. Nebude tedy aplikovatelný postup podle § 124 zákona o obcích. Tento specifický postup nebude využitelný v případech, v nichž zvláštní zákon stanovuje pro přezkum aktu svůj vlastní způsob nápravy. Tedy např. v případech úkonů podle správního řádu či daňového řádu, u nichž tyto předpisy předpokládají vlastní přezkumný postup. Příkladem aktu, který bude možné na základě odstavce 4 rušit, může být rozhodnutí orgánu společenství obcí o zřízení obecní policie (bude-li tento akt shledán v rozporu se zákonem).
K čl. I bodům 17, 18 a 21 - § 72 odst. 1 a 2, § 72a a § 72b
Navrhuje se nahradit úpravu odměn členů zastupitelstev v případě souběhu členství ve více zastupitelstvech, kterou přinesl zákon č. 57/2025 Sb., novou konstrukcí, která odstraní nedostatky dosavadního řešení a bude v praxi snáze aplikovatelná. Proto se navrhuje pasáže doplněné zmíněnou novelou do § 72 odst. 1 a 2 vypustit a nahradit novými ustanoveními, částečně v § 72 odst. 2 a zejména pak v nových § 72a a § 72b.
Cílem nového textu v § 72 odst. 2 je vymezit, kdy a o kolik bude odměna krácena i u neuvolněných funkcí v případě současného výkonu funkce poslance, senátora či člena vlády. Nově bude možné poskytnout neuvolněnému členu zastupitelstva při uvedeném souběhu odměnu ve výši maximálně 0,4násobku výše odměny, která by za danou funkci náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce. Nově se tedy bude tato hranice stanovovat z maximální možné výše, jakou by mohl dostat ve stejné funkci uvolněný člen zastupitelstva, na rozdíl od stávajícího stavu, kdy by se krátila reálně schválená odměna. 
Nové ustanovení § 72a upřesňuje, při jaké kombinaci souběhu funkcí mezi územními samosprávnými celky bude odměna krácena a v jaké výši. Na rozdíl od zákona č. 57/2025 Sb. se zavádí, že kráceny budou odměny jen v případě, že při souběžném výkonu funkce bude funkce vykonávána alespoň u jednoho územního samosprávného celku jako uvolněná. V případě souběžného výkonu uvolněných funkcí bude vždy krácena nižší z odměn. V případě, kdy jedna z funkcí bude neuvolněnou funkcí, bude stanovena maximální hranice výše odměny za tuto funkci, která bude činit 0,4násobek výše odměny, která by za danou funkci náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce. 
Byť jsou výše popsaná ustanovení ve vztahu k neuvolněným funkcím formulována obecně na všechny neuvolněné členy zastupitelstev, tak horní hranice ve výši 0,4násobku za uvolněnou funkci se s ohledem na koeficienty, dle nichž je vypočítávána maximální odměna, prakticky bude týkat jen starostů a místostarostů.
Aby mohly územní samosprávné celky řádně stanovit správnou zákonnou výši odměny pro členy svých zastupitelstev, je nutné, aby měly informace o možném souběhu s funkcí u jiného územního samosprávného celku či s výkonem funkce poslance, senátora či člena vlády. V § 72b se proto zavádí povinnost členů zastupitelstev informovat o vzniku, změně či zániku takovéto funkce a o výši odměny.
K čl. I bodu 19 - § 72 odst. 3
Stávající právní úprava vychází z premisy, že odměny uvolněných členů zastupitelstev se stanoví na základě výpočtu provedeného na základě zákona pro každý kalendářní rok. Prováděcí nařízení vlády, které dříve stanovovalo konkrétní výši odměn uvolněných členů zastupitelstev a maximální výši odměn neuvolněných členů zastupitelstev v celých korunách, se již nevydává. Ministerstvo vnitra již v současné době připouští jako možné, aby územní samosprávný celek stanovil výši odměny slovním opisem (např. „v maximální výši dle zákona za funkci…“, „ve výši 0,8násobku maximální výše odměny za výkon funkce…“, či stanovení koeficientem, jenž by byl menší než „zákonný“ koeficient pro danou funkci) z důvodu, aby nebylo nutné přijímat každoročně nová usnesení. Taková usnesení již nepovažuje Ministerstvo vnitra nadále za rozporná se zákonem za předpokladu, že lze na jejich základě dojít k jednoznačnému určení, jaká výše odměny neuvolněného zastupitele v celých korunách v každém okamžiku platí (a to i za využití § 72 odst. 7, podle něhož se výše odměny zaokrouhluje na celé koruny nahoru). Lze tak připustit, že způsob výpočtu odměn pomocí slovního vyjádření a rozumným kalkulačním vzorcem, ze kterého se finálně dojde k určení částky v celých korunách, je v intencích nové právní úpravy akceptovatelný a nevyžaduje zahájení dozorového procesu směřujícího ke zrušení takovýchto usnesení pro rozpor se zákonem, byť formálně vzato není částka výslovně uvedena ve schváleném usnesení. S ohledem na výše uvedené je tak navrhovaná právní úprava jen potvrzením stávající výkladové praxe.
K čl. I bodu 20 - § 72 odst. 4
Současné znění § 72 odst. 4 stanoví pro odměnu neuvolněného starosty rozmezí od 0,3 do 0,6násobku odměny uvolněného starosty. Maximální hranice sloužila pouze jako určitý „mantinel“, když vláda připravovala vydávání nařízení, kterým stanovovala odměny uvolněných a maximální odměny neuvolněných členů zastupitelstev. Takovéto nařízení však již vláda nevydává. Podle stávající právní úpravy již maximální hranice vychází přímo ze zákona a dle znění § 73 odst. 2 se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze k tomuto zákonu podle zastávané funkce a podle velikostní kategorie obce. Stanovení horní hranice limitu odměny neuvolněného člena zastupitelstva, který vykonává funkci starosty, v § 72 odst. 4 je tak již zcela nadbytečné; ponechává se tedy pouze stanovení dolní hranice limitu odměny ve výši 0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty.
K čl. I bodu 24 - § 102a odst. 3
V souvislosti se schválením zákona č. 88/2024 Sb., o správě voleb byl doprovodným změnovým zákonem č. 89/2024 Sb. změněn rovněž zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mj. byly v ustanovení § 54 upraveny důvody, pro které nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce ve volbách. Dosavadním důvodem byla i situace, kdy okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování [§ 54 odst. 1 písm. c)]. Tento důvod však byl bez náhrady zrušen, resp. nahrazen novým důvodem, jestliže nebyl odevzdán ani jeden hlasovací lístek s alespoň jedním platným hlasem pro kandidáta [§ 54 odst. 1 písm. c), ve znění zákona č. 89/2024 Sb. s účinností od 1. 1. 2026]. Popsané změny je proto nutné promítnout do zákona o obcích a zákona o hlavním městě Praze, které vymezují pravomoci dosavadních orgánů obce (hlavního města Prahy) v době ode dne voleb do ustavení nových obecních orgánů a které počítají s dočasným rozšířením pravomocí dosavadní rady pro případy nezvolení zastupitelstva o pravomoc schvalovat pravidla rozpočtového provizoria a rozpočtová opatření (§ 102a odst. 3 zákona o obcích a § 69a zákona o hlavním městě Praze). Rozšířené pravomoci bude rada vykonávat ode dne uveřejnění výsledků voleb Státní volební komisí [ty jsou vyhlašovány sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv; srov. § 8 písm. e) zákona č. 88/2024 Sb., o správě voleb] do ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva v dodatečných volbách, které v těchto případech vyhlašuje ministr vnitra.
Současně se v § 60a zákona o krajích, obdobně jako je tomu v zákoně o obcích a zákoně o hlavním městě Praze, dočasně rozšiřují pravomoci rady kraje, jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva kraje, protože celkový počet získaných mandátů nedosáhl alespoň poloviny počtu členů zastupitelstva kraje [§ 47 odst.1 písm. b) zákona č. 131/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. I v tomto případě bude rada kraje oprávněna do ustavujícího zasedání zastupitelstva zvoleného v dodatečných volbách přijímat pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření.

K části druhé (změna zákona o obecní policii)
K čl. II bodům 1 až 3 - § 1 odst. 2, 3 a 6
Za účelem zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku na území členských obcí společenství obcí se do zákona o obecní policii zakotvuje možnost společenství obcí zřídit (společnou) obecní policii společenství obcí. Právní úprava v zákoně o obecní policii v tomto směru navazuje na právní úpravu společenství obcí v zákoně o obcích (zejména § 53a odst. 4). 
Rozšiřuje se tak okruh subjektů oprávněných zřídit specifickou instituci plnící preventivní a represivní roli v daném území za zákonem stanovených podmínek. Vedle stávajících obecních policií zřízených obcemi, resp. působících na území obcí, které jsou smluvními stranami veřejnoprávních smluv podle § 3a nebo 3b zákona o obecní policii, budou tedy existovat i obecní policie společenství obcí, které se co do působnosti a pravomoci nebudou odlišovat od klasických obecních policií. 
Věcná působnost (rozsah povinností a oprávnění strážníků) obecní policie společenství obcí bude stejná jako u obecní policie zřizované obcí. 
Výslovně se stanoví, že na společenství obcí se, pokud jde o jeho vztah k obecní policii, hledí jako na obec a obráceně na obecní policii společenství obcí jako na obecní policii zřízenou obcí (bude ve shodném postavení). Tam, kde se v zákoně o obecní policii mluví o zaměstnancích obce, rozumí se tím v případě obecní policie společenství obcí zaměstnanci společenství obcí. 
Skutečnost, že obecní policie je obecní policií zřízenou společenstvím obcí, bude odrážet její název, který bude povinně obsahovat i název společenství obcí. 
Vznik obecní policie společenství obcí bude založen na principu dobrovolnosti, stejně jako je tomu v případě vzniku standardních obecních policií i samotného společenství obcí. Rozhodnutí o zřízení a zrušení obecní policie společenství obcí je v pravomoci shromáždění starostů společenství obcí, jakožto nejvyššího orgánu společenství obcí.
Na zřízení a činnosti obecní policie společenství obcí nebude participovat obec, která přesto, že je členem společenství obcí, 
· má zřízenu vlastní obecní policii a nechce ji zrušit,
· je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy uzavřené podle § 3a zákona o obecní policii a nemá potřebu status quo měnit, nebo
· se nechce z jakýchkoliv jiných důvodů podílet na zřízení a činnosti obecní policie společenství obcí.
V opačném případě, tedy při koexistenci (společné) obecní policie společenství obcí na jedné straně a obecní policie některé z členských obcí společenství obcí nebo obecní policie působící na území členské obce společenství obcí na základě uzavřené veřejnoprávní smlouvy podle § 3a zákona o obecní policii na straně druhé, by taková situace mohla vést ke zmatkům ve financování, řízení, kontrole činnosti, výnosech z uložených pokut atd. a zejména ke kompetenčním sporům jednotlivých obecních policií v daném území. 
Zjednodušeně řečeno, při plnění úkolů podle zákona tedy strážníci obecní policie společenství obcí nebudou působit na území členských obcí společenství obcí, které si ponechaly vlastní obecní policii, jsou smluvními stranami veřejnoprávní smlouvy podle § 3a zákona o obecní policii anebo nechtějí, aby na jejich území obecní policie společenství obcí působila; tím se zamezí překryvu působnosti a pravomoci jednotlivých obecních policií.
Pokud dojde k situaci, že se strážníci obecní policie společenství obcí budou muset za účelem plnění svých úkolů přesunout do jiné členské obce, na jejímž území obecní policie společenství obcí působí, přes obec, která je sice členem společenství obcí, ale z některého z výše uvedených důvodů se nepodílí na činnosti obecní policie společenství obcí, budou zde strážníci obecní policie společenství obcí při přesunu vystupovat jako soukromé osoby, tedy nebudou zde plnit žádné úkoly coby úřední osoby. To platí i pro případ, kdy se strážníci obecní policie společenství obcí budou přesouvat na místo plnění svých úkolů přes obec, která vůbec není členskou obcí společenství obcí (zde nezáleží na tom, zda jde o obec s nebo bez obecní policie). Jde o obdobu současného stavu, kdy se strážníci obecní policie přesouvají na místo plnění svých úkolů do obce, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy uzavřené podle zákona o obecní policii, přes obce, které nejsou smluvními stranami takové smlouvy.
Společenství obcí se (společnou) obecní policií, společenství obcí bez (společné) obecní policie a každá členská obec společenství obcí pak mohou uzavírat veřejnoprávní smlouvy podle § 3b zákona o obecní policii upravující problematiku „krizových situací“.
Strážník obecní policie společenství obcí bude v základním pracovněprávním vztahu ke společenství obcí. Za společenství obcí bude v pracovněprávních vztazích strážníků vystupovat osoba řídící obecní policii společenství obcí nebo určený strážník, tak jak je tomu u dnes existujících obecních policií.
Školení, výcvik a ověřování odborné způsobilosti čekatele/strážníka obecní policie společenství obcí bude probíhat identickým způsobem, jako je tomu u čekatelů/strážníků podle stávající právní úpravy.
Společenství obcí bude držitelem zbrojní licence J podle dosavadního zákona o zbraních, případně bude moci nakládat se zbraněmi a střelivem na základě souhlasu Policejního prezidia České republiky podle § 119 nového zákona o zbraních a střelivu (zákon č. 90/2024 Sb.).
Strážníci obecní policie společenství obcí budou plnit stejné úkoly jako strážníci u dnes zřízených obecních policií, tedy budou např. projednávat příkazem na místě stanovené přestupky, a pokud to nebude možné, budou (v souladu s § 10 zákona o obecní policii) oznamovat podezření ze spáchání protiprávních jednání příslušným orgánům.
Pokud strážník obecní policie společenství obcí uloží pokutu příkazem na místě za přestupek, jenž je v působnosti obce (se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti), která je členem společenství obcí, resp. jejího obecního úřadu, příjem z pokuty bude příjmem rozpočtu společenství obcí, které zřídilo obecní policii společenství obcí jako svůj orgán, a to analogicky tomu, že příjem z pokut za přestupky projednané obecní policií příkazem na místě je příjmem rozpočtu obce, která obecní policii zřídila jako orgán obce.
Pokud strážník obecní policie společenství obcí odhalí přestupek, který je v působnosti obce se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti, resp. jejího obecního úřadu, a takový přestupek neprojedná příkazem na místě, správní řízení provede obecní úřad obce (člena společenství obcí) podle místa spáchání přestupku (viz § 60 a 62 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich). V ostatních případech projedná přestupky obecní úřad obce s rozšířenou působností. 
Nadřízeným správním orgánem bude vždy krajský úřad, tak jako je tomu u obecní policie zřízené obcí.
K čl. II bodu 4 - § 1a
Společenství obcí není oprávněno vydávat obecně závazné vyhlášky, proto tato forma zřízení/zrušení obecní policie společenství obcí nepřipadá v úvahu. Obecní policie společenství obcí tedy bude zřízena rozhodnutím nejvyššího orgánu společenství obcí, kterým je shromáždění starostů společenství obcí. 
Rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zřízení obecní policie společenství obcí, změna takového rozhodnutí, jakož i případné rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zrušení obecní policie společenství obcí bude povinně publikováno ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (k tomu viz důvodovou zprávu k novelizaci § 8 zákona č. 35/2021 Sb.).  
Na druhou stranu ale pro vznik obecní policie společenství obcí není překážkou situace, kdy obec, která nezřídila vlastní obecní policii, je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy uzavřené podle § 3b zákona o obecní policii. V těchto případech je namístě, aby za situace, kdy na území dotčené obce je vyhlášen příslušný krizový stav nebo je pořádána akce s předpokládaným větším počtem zúčastněných osob, mohla taková obec i nadále využívat takový způsob řešení problematických momentů.
Odstavec 1 obsahuje výčet povinných minimálních náležitostí rozhodnutí o zřízení obecní policie společenství obcí, který reflektuje zásadní organizačně-technické a finanční otázky spojené se zřízením a případným zrušením obecní policie společenství obcí.
Rozhodnutí o zřízení obecní policie společenství obcí musí především obsahovat uvedení názvů obcí, které jsou členy společenství obcí, na jejichž území vykonává činnost obecní policie společenství obcí, od čehož se odvíjí její územní působnost. Povinnou náležitostí rozhodnutí je také den zřízení obecní policie společenství obcí. 
Je namístě, aby členské obce měly možnost dohodnout si vzájemně pravidla spoluúčasti na společném projektu obecní policie společenství obcí a nastavily si mechanismy řešící zásadní otázky s tím spojené. Přitom bude zcela na vůli dotčených obcí, na základě jakého principu si například stanoví výši příspěvku na zřízení a provoz (společné) obecní policie atd. – například podle počtu obyvatel členské obce, podle velikosti území členské obce apod. Upraveny budou rovněž např. otázky spojené s úhradou odchodného strážníka podle § 8a zákona o obecní policii, náhradou škody způsobené strážníkem při plnění jeho úkolů podle § 24 zákona o obecní policii, náhradou škody vzniklé při přesunu strážníka včetně škody na použitém dopravním prostředku a jiném vybavení obecní policie do místa výkonu činnosti přes území obce, kde nepůsobí obecní policie společenství obcí apod.
V případě, že bude k činnosti obecní policie společenství obcí chtít přistoupit další členská obec společenství obcí, je pro to třeba změna rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zřízení obecní policie [údaje podle § 1a odst. 2 písm. a) zákona o obecní policii]. 
Podle § 3 odst. 2 zákona o obecní policii řídí obecní policii společenství obcí předseda společenství obcí nebo člen shromáždění starostů společenství obcí určený shromážděním starostů společenství obcí. Jméno, příjmení a funkce této osoby se rovněž uvede v rozhodnutí o zřízení obecní policie společenství obcí. 
Na návrh podaný nejméně třemi pětinami obcí, které jsou členy společenství obcí, na jejichž území vykonává činnost [viz § 1a odst. 1 písm. a)], může shromáždění starostů společenství obcí rozhodnout o zrušení obecní policie společenství obcí. Při zrušení obecní policie společenství obcí je třeba postupovat podle pravidel uvedených v rozhodnutí o zřízení obecní policie [viz § 1a odst. 1 písm. f)]. 
V odstavci 3 je upraven postup pro případ, že některá z členských obcí společenství obcí, která navrhla zřídit obecní policii společenství obcí, ji již nehodná nadále využívat. Pro změnu rozhodnutí o zřízení obecní policie, kterou bude tato obec vyškrtnuta z údaje o obcích, které navrhly zřídit obecní policii společenství obcí, je nezbytné, aby touto obcí byly vypořádány finanční závazky vůči společenství obcí způsobem uvedeným podle § 1a odst. 1 písm. e) v rozhodnutí o zřízení obecní policie. 
K čl. II bodu 5 - § 1b
Z pohledu systematiky zákona o obecní policii je § 1b (jedná se o původní § 1a) zařazen až za ustanovení upravující možnost společenství obcí zřídit obecní policii. V tomto případě nedochází k žádným věcným úpravám předmětného ustanovení. 
K čl. II bodům 6, 7, 9 až 15 a 17 - § 3 odst. 2 a 3, § 4 odst. 2 a 3, § 17g, § 21 odst. 3, § 23, § 26 odst. 3, § 28b odst. 3
Zmíněné novelizační body představují faktické promítnutí ustanovení § 1 odst. 2 a 3 do ostatních dotčených ustanovení zákona o obecní policii.
Přestože obecní policie společenství obcí nepředstavuje jiný typ obecní policie než ten, který zná právní řád České republiky od roku 1991, resp. 1992, je třeba přiměřeně technicky modifikovat některá ustanovení zákona o obecní policii tam, kde není možné plně využít obsah zmíněného § 1 odst. 2 a 3.
K čl. II bodu 8 - § 3a odst. 3 
Z pohledu efektivního fungování obecní policie společenství obcí nelze připustit, aby na území společenství obcí působily 2 typy obecních policií ˗ obecní policie společenství obcí a obecní policie „zapůjčená“ členské obci společenství obcí jinou obcí, která není členem společenství obcí, ale nachází se na území stejného vyššího územního samosprávného celku. V opačném případě, tedy při koexistenci více typů obecních policií na jednom území, by taková situace mohla vést ke zmatkům ve financování obecní police společenství obcí, řízení, kontrole činnosti obou typů obecních policií, výnosech z uložených pokut atd. a zejména ke kompetenčním sporům jednotlivých typů obecních policií.
Vedle toho se jeví rovněž jako nepřijatelné, aby společenství obcí, které prostřednictvím svých členů vytvoří obecní policii společenství obcí, využívalo tuto instituci nikoliv výhradně pro svoji potřebu. Důvodem, proč se navrhuje zakotvit možnost zřízení obecní policie společenství obcí, je právě zabezpečení veřejného pořádku na území dotčených členských obcí společenství obcí, které nejsou sami schopny tuto činnost zajistit. Z věcného, právního, ekonomického a dalších hledisek tedy neexistuje důvod pro to, aby společenství obcí sdílelo svoji obecní policii s jinými obcemi stojícími mimo společenství obcí nebo s členskými obcemi společenství obcí, které se ke vzniku obecní policie společenství obcí nepřipojily.
K čl. II bodu 16 - § 27a odst. 2
Doplňuje se společenství obcí jakožto možný subjekt přestupků zde uvedených. 
K části třetí (změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem)
K čl. III bodům 1 až 4 - § 1 a 3
Nynějším návrhem se umožňuje, aby společenství obcí bylo samo vykonavatelem veřejné správy, a proto je zapotřebí tuto jeho roli zohlednit i v úpravě jeho odpovědnosti podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Cílem je, aby společenství obcí bylo z hlediska tohoto zákona v postavení odpovídajícímu postavení obce, a tedy se navrhuje společenství obcí zařadit do obsahu legislativních zkratek „územní celky v samostatné působnosti“ a „územní celky v přenesené působnosti“. V prvním případě půjde o společenství obcí při výkonu samostatné působnosti členských obcí, který mu byl těmito obcemi svěřen (např. agenda obecní policie zřízené pro členské obce společenství obcí) či při výkonu jeho vlastních kompetencí (např. koordinace veřejných služeb na území členských obcí a strategického rozvoje tohoto území podle § 53a odst. 2 zákona o obcích), zatímco ve druhém případě se bude jednat o situace, kdy byl společenství obcí svěřen výkon státní správy, tedy přenesené působnosti členských obcí.  
Tím, že bude společenství obcí zahrnuto do obou výše uvedených legislativních zkratek, není třeba již řešit další souvislosti, neboť navazující pravidla se na něj budou vztahovat bez dalšího. Jde typicky o možnost státu vymáhat po společenství obcí regresní úhradu podle § 16 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, jakož i o možnost následného regresu ze strany společenství obcí vůči jeho zaměstnanci, který přispěl k nezákonnému rozhodnutí nebo nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 17 odst. 3 či § 24 cit. zákona.
K části čtvrté (změna krajského zřízení)
K čl. IV bodům 1 až 3 - § 18 a 36
Viz odůvodnění ke změnám v § 39 a 85 obecního zřízení. 
K čl. IV bodům 4, 5 a 8 - § 47 odst. 1 a 2 a § 47a a § 47b
Viz odůvodnění k § 72, 72a a 72b obecního zřízení.
K čl. IV bodu 6 - § 47 odst. 3
Viz odůvodnění k § 72 odst. 3 obecního zřízení.
K čl. IV bodu 7 - § 47 odst. 4
Viz odůvodnění k § 72 odst. 4 obecního zřízení.
K čl. IV bodu 9 - § 60a odst. 3
Viz odůvodnění změny § 102a odst. 3 obecního zřízení.

K části páté (změna zákona o hlavním městě Praze)
K čl. V bodu 1 - § 18
Jedná se o legislativně-technickou změnu, která navazuje na změnu terminologie stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.) v souvislosti se změnou procesu při povolování staveb (zavedení jednotného řízení o povolení záměru). Změnový zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, upravil v tomto ohledu v dotčených právních předpisech terminologii, kterou se nahradilo odborné názvosloví vycházející ze znění zákona č. 183/2006 Sb., ve kterém byla rozlišena fáze územního řízení a fáze stavebního řízení. Jelikož ustanovení § 18 odst. 1 písm. h) zákona o hlavním městě Praze nebylo v rámci legislativního procesu do uvedeného změnového zákona zařazeno, navrhuje se terminologická úprava předmětného ustanovení. Navrhovaná změna dále zohledňuje, že obec je nejen účastníkem řízení o povolení záměru podle § 182 písm. b) stavebního zákona, nýbrž i účastníkem řízení o nařízení odstranění stavby v souladu s § 250 odst. 2 stavebního zákona, a tím také případného řízení o dodatečném povolení stavby, které je podle § 255 odst. 4 součástí řízení o nařízení odstranění stavby.
K čl. V bodům 2, 8, 9, 11 a 12 - § 36, 59 a 89 
Viz odůvodnění ke změnám v § 39 a 85 obecního zřízení.
K čl. V bodům 3, 4 a 7 - § 53 odst. 1 a 2 a § 53a a § 53b
Viz odůvodnění k § 72, 72a a 72b obecního zřízení.
K čl. V bodu 5 - § 53 odst. 3
Viz odůvodnění k § 72 odst. 3 obecního zřízení.
K čl. V bodu 6 - § 53 odst. 4
Viz odůvodnění k § 72 odst. 4 obecního zřízení.
K čl. V bodu 10 - § 69a odst. 3
Viz odůvodnění změny § 102a odst. 3 obecního zřízení.

K části šesté (změna zákona o podpoře regionálního rozvoje)
K čl. VI bodům 1 a 2 - k § 13a a § 14 odst. 6
Společenství obcí by vedle zajišťování spolupráce členských obcí při výkonu veřejné správy mělo hrát i významnou roli v oblasti regionálního rozvoje a jeho plánování. Tyto aspekty jsou však v dosavadní úpravě společenství obcí pouze letmo zmíněny, a proto se navrhuje jejich doplnění do příslušného právního předpisu, kterým je zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje.  
Strategie rozvoje společenství obcí je v současnosti upravena v § 53a odst. 2 zákona o obcích, ve znění účinném od 1. ledna 2024, velmi stručně. Proto se navrhuje podrobněji stanovit obsah této strategie, přičemž inspirací je stávající právní úprava strategie rozvoje územního obvodu kraje. Strategie rozvoje společenství obcí by tak měla obsahovat analýzu současného stavu a očekávaného vývoje území společenství obcí (tedy území členských obcí) a dále stanovit strategické cíle a priority rozvoje tohoto území. Měla by rovněž být provázána s cíli a prioritami Strategie regionálního rozvoje a strategie rozvoje územního obvodu kraje. Obecné zakotvení strategie rozvoje společenství obcí a způsob jejího schvalování zůstanou i nadále v obecním zřízení.
Dále se navrhuje doplnit společenství obcí i do soustavy institucí působících v oblasti regionálního rozvoje, kterým § 14 zákona o podpoře regionálního rozvoje ukládá konkrétní povinnosti. I v tomto případě se vychází z úpravy strategie rozvoje územního obvodu kraje s tím, že jsou akcentovány otázky spolupráce společenství obcí jak s kraji, tak s dalšími entitami v území, zejména sousedními společenstvími obcí.
K části sedmé (změna zákona o úřednících územních samosprávných celků)
K čl. VII bodům 1 a 2 - § 17 odst. 1 písm. f) a § 30
Územní samosprávné celky mohou být vzdělávací institucí podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a poskytovat úředníkům územních samosprávných celků prohlubování kvalifikace podle tohoto zákona. V případě kraje a hlavního města Prahy se nevyžaduje (k tomu, aby byly vzdělávací institucí podle zákona o úřednících) akreditace vzdělávací instituce, u obce je zákonem o úřednících k činnosti vzdělávací instituce vyžadována akreditace vzdělávací instituce. 
Z povahy a účelu společenství obcí vyplývá, že právě vzdělávací činnost vůči úředníkům (ať už vůči vlastním zaměstnancům společenství obcí v postavení úředníků územních samosprávných celků nebo vůči úředníkům obcí) je přirozenou součástí spektra činností, které společenství obcí může obcím nabízet a poskytovat. Proto se do zákona o úřednících výslovně doplňuje možnost společenství obcí působit jako vzdělávací instituce podle tohoto zákona, a to za stejných podmínek jako obec – tzn. za předpokladu udělení akreditace vzdělávací instituce podle § 30 zákona o úřednících. 
K části osmé (změna zákona o správních poplatcích)
K čl. VIII bodu 1 – § 1 a § 6 odst. 8
Jelikož novela přináší úpravu některých specifik vybírání a placení správních poplatků ve vztahu ke společenstvím obcí, doplňuje se zmínka o společenství obcí, resp. jeho orgánech, do předmětu úpravy zákona v jeho § 1.
Zároveň se navrhuje způsob placení správních poplatků vybíraných společenstvím nastavit shodně jako u územních samosprávných celků, tedy že se správní poplatky neplatí na zvláštní účet státního rozpočtu, ale na účet společenství obcí.
K čl. VIII bodům 2 a 3 – § 8 odst. 1 písm. c) a § 8 odst. 2 písm. c)
Ve stávajícím znění zákona o správních poplatcích jsou v § 8 odst. 1 písm. c) od správních poplatků osvobozeny územní samosprávné celky a jejich orgány, požadují-li provedení úkonů souvisejících s výkonem státní správy, kterým jsou pověřeny. V § 8 odst. 2 písm. c) jsou dále od správních poplatků osvobozeny úkony pro orgány územního samosprávného celku, prováděné úřadem téhož územního samosprávného celku. Vzhledem k obdobné situaci v případě společenství obcí je navrženo osvobození od správních poplatků rovněž pro společenství obcí a jeho orgány, pokud požadují provedení úkonů souvisejících s výkonem státní správy, nebo pokud pro orgány společenství obcí činí úkony podléhající správním poplatkům jeho kancelář. 
K čl. VIII bodu 4 – položka 18 sazebníku správních poplatků
V případě vydání povolení záměru u veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření je navrženo rozšíření osvobození od poplatku na dobrovolné svazky obcí. Dobrovolné svazky obcí totiž v praxi často realizují veřejně prospěšné stavby nebo opatření a přitom obce, které jsou v dobrovolných svazcích výhradně sdruženy, již nyní od poplatku osvobozeny jsou. Jedná se zároveň o oblast, která není vyhrazena společenstvím obcí, ale v níž působí (a nadále budou moci působit) i běžné dobrovolné svazky obcí, a proto navrhované osvobození (oproti ostatním změnám obsaženým v tomto pozměňovacím návrhu) pamatuje i na ně.
K čl. VIII bodu 5 – položka 22 sazebníku správních poplatků 
Zákonem č. 196/2024 Sb., který s účinností od 1. ledna 2025 novelizoval mimo jiné zákon o správních poplatcích, bylo přijetí žádosti o akreditaci vzdělávací instituce, žádosti o akreditaci vzdělávacího programu a žádosti o obnovení akreditace vzdělávacího programu podmíněno zaplacením správního poplatku. Od tohoto správního poplatku jsou však osvobozeny územní samosprávné celky. S ohledem na skutečnost, že společenství obcí má být v režimu zákona o úřednících územních samosprávných celků jakožto vzdělávací instituce postaveno naroveň obci (viz výše odůvodnění novely zmíněného zákona), navrhuje se osvobození od předmětných správních poplatků i v případě společenství obcí. 
K části deváté (změna zákoníku práce)
K čl. IX bodu 1 - § 109 odst. 3 písm. b)
Dle stávající právní úpravy jsou zaměstnanci obcí odměňováni platem, zatímco zaměstnanci dobrovolných svazků obcí mzdou. Změny obsažené v nynějším návrhu zákona vytváří ze společenství obcí orgán veřejné moci, jehož zaměstnanci budou vykonávat řadu správních činností, které vykonávají zaměstnanci obcí v jejich samostatné nebo přenesené působnosti. Také tzv. létající úředníci budou z hlediska své pracovní náplně v pozici velmi podobné kmenovým úředníkům jednotlivých obcí. Proto se v zájmu rovného přístupu k těmto kategoriím zaměstnanců a také předcházení nevhodné konkurenci mezi územními samosprávnými celky a společenstvími obcí navrhuje, aby společenství obcí bylo zařazeno do výčtu v § 109 odst. 3 zákoníku práce, a tedy zaměstnanci společenství obcí byli odměňováni platem.
K čl. IX bodům 2 a 3 - § 303 odst. 1 písm. f) a g)
Vzhledem k potřebě sbližování právního postavení zaměstnanců obcí a zaměstnanců společenství obcí se navrhuje druhou uvedenou skupinu doplnit do výčtu zaměstnanců veřejného sektoru v § 303 odst. 1 zákoníku práce, kterým jsou stanoveny zvýšené povinnosti. K výslovnému doplnění dochází i v písmeni g) – dosavadním písmeni f) – ohledně zaměstnanců společenství obcí zařazených do obecní policie (v jejich případě do obecní policie společenství obcí). 
Zvýšené povinnosti v podobě stanovené zákoníkem práce se ale budou vztahovat pouze na některé zaměstnance společenství obcí – na tzv. létající úředníky a na zaměstnance podílející se na výkonu působnosti svěřené zákonem nebo na základě zákona společenství obcí (viz § 53d odst. 6 a § 53e odst. 3 zákona o obcích) se použije obdobně zákon o úřednících včetně jeho § 16, který je vůči § 303 zákoníku práce speciální. To je výslovně v textu písmene f) zdůrazněno konstrukcí obdobnou jako je v závětí písmene e) ohledně vztahu množin zaměstnanců územních samosprávných celků a úředníků územních samosprávných celků.
K čl. X – přechodné ustanovení k novele zákoníku práce
V souvislosti se zařazením zaměstnanců společenství obcí dosud odměňovaných mzdou do platového režimu svázaného podrobnými pravidly stanovení výše tarifního platu i dalších souvisejících složek platu je třeba upravit přechod stávajících zaměstnanců do nového systému odměňování tak, aby jím pokud možno nebyli negativně postiženi. Proto se navrhuje stanovit, že tito zaměstnanci budou zařazeni do platové třídy a stupně podle zákoníku práce a nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, odpovídajícím skutečně vykonávané práci i jejich praxi. Do výše původně pobírané mzdy jim bude odměna dorovnána prostřednictvím ostatních složek platu (příplatků), ale pouze do jejich maximální zákonné výše (např. osobní příplatek může podle § 131 zákoníku práce činit až 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen). Nelze tedy zcela vyloučit, že některým nejlépe odměňovaným zaměstnancům společenství obcí by se plat oproti předchozí mzdě mohl snížit, předpokládáme však, že by mělo jít pouze o výjimečné případy a jen o malé snížení. 
K části desáté (změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů)
K čl. XI - § 1 odst. 1 písm. a)
V souvislosti s doplněním společenství obcí do definice orgánu veřejné moci v zákoně o základních registrech (viz níže) se navrhuje uvést je do obdobného postavení i v rámci zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (zde z legislativně technických důvodů zařazením do legislativní zkratky „orgán veřejné moci“). Společenství obcí v návaznosti na to budou mít datovou schránku orgánu veřejné moci a budou se na něj vztahovat pravidla jejího povinného využívání pro komunikaci s ostatními subjekty.
K čl. XII – přechodné ustanovení k novele zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
Existující společenství obcí mají zřízenu datovou schránku právnické osoby. Její režim bude ke dni nabytí účinnosti novely zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů změněn na datovou schránku orgánu veřejné moci, přičemž navrhovaná legisvakance je dostačující k tomu, aby Digitální a informační agentura tuto změnu provedla bez potřeby přechodného období. 
K části jedenácté (změna zákona o základních registrech)
K čl. XIII bodu 1 – § 2 písm. c)
Cílem návrhu zákona je položit základ pro přímé zapojení společenství obcí do výkonu veřejné správy. Zatímco dosud je toto zapojení jen zprostředkované či pomocí poskytování personálních kapacit obcím, nově bude možné, aby společenství obcí realizovalo určitou agendu, např. pokud bude na něj z členských obcí přenesena (a za podmínky, že tak stanoví zvláštní právní předpis upravující danou agendu). Konkrétní rozsah vykonávané veřejné správy má být nicméně dán rozhodnutím konkrétního společenství obcí, které nemusí žádnou z těchto agend vykonávat, nebude-li chtít. Tato nestandardní konstrukce vyvolává otázku, kdy by společenství obcí naplnilo definici orgánu veřejné moci. Proto se jeví jako žádoucí postavit tuto záležitost najisto a společenství obcí výslovně doplnit do definice orgánu veřejné moci v § 2 písm. c) zákona o základních registrech a tím je definovat přímo ze zákona jako orgán veřejné moci. V návaznosti na to se navrhuje společenství obcí doplnit rovněž do vymezení orgánu veřejné moci v § 1 písm. a) zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (viz výše).
K čl. XIII – k novele zákona o základních registrech obecně
Praxe poukazuje na absenci centralizovaného zdroje kontaktních údajů orgánů veřejné moci a jejich představitelů. Naposledy se neexistence takového zdroje negativně projevovala při povodních v září 2024. V krizové situaci takového charakteru je operativní komunikace, a tedy dispozice adekvátním kontaktem na orgány veřejné moci a jejich příslušné představitele, nenahraditelná. 
Dalším v praxi identifikovaným problémem je, že dosavadní množina údajů, která se na centrální úrovni zaznamenává o vedení orgánů veřejné moci, nezohledňuje specifika některých typů těchto orgánů. Stávající koncepce totiž stojí na existenci jediné řídící entity orgánu veřejné moci (ať už monokratické, nebo kolegiální). S touto koncepcí není souladné zejména aranžmá správy územních samosprávných celků, které stojí na pluralitě řídících entit (orgánů). V případě územních samosprávných celků se tak doposud vedou údaje toliko o hejtmanech krajů, primátorovi hlavního města Prahy a starostech obcí a absentují informace o dalších výkonných orgánech či osobách, které při správě (řízení) územního samosprávného celku hrají významnou roli. 
Cílem navrhované právní úpravy je uvedené problémy eliminovat. Orgány veřejné moci, případně další subjekty tak po jejím přijetí budou mít k dispozici zdroj informací o kontaktech na orgány veřejné moci a jejich představitele. Současně budou v rámci stávající informační základny o představitelích orgánů veřejné moci zohledněna specifika územních samosprávných celků a informační základna bude rozšířena o údaje o náměstcích hejtmanů, náměstcích primátora hlavního města Prahy, místostarostech obcí a městských částí a městských obvodů, ředitelích krajských úřadů, řediteli Magistrátu hlavního města Prahy a tajemnících úřadů obcí, městských částí a městských obvodů. 
Z věcného hlediska je navrhované řešení koncipováno tak, aby v maximální možné míře využilo stávajících informačních zdrojů, které v tomto případě představují základní registr agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností a rejstřík orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů. Obě uvedené databáze již obsahují údaje o osobách stojících v čele orgánů veřejné moci, dochází tak toliko k rozšíření množiny těchto osob – v případě územních samosprávných celků – a dále k rozšíření množiny údajů, které se o těchto osobách vedou. Nevytváří se tudíž nové databáze. 
Navrhované řešení současně přísně respektuje relevantní hlavní principy aktuálního uspořádání informačních systémů veřejné správy stojícího z hlediska typů databází na distinkci mezi základními registry a (ostatními) agendovými informačními systémy. Prvním takovým principem je, že v základních registrech se mají vést aktuální (nikoliv historické) údaje o aktuálně existujících subjektech a objektech údajů. Pro vedení historických údajů jsou určeny (ostatní) agendové informační systémy. Druhým z hlediska navrhované právní úpravy relevantním principem pak je, že údaje, které jsou vedeny jak v základních registrech, tak i v (ostatních) agendových informačních systémech, mají být přednostně využívány ze základních registrů. Tento princip je vyjádřen i explicitně v § 5 odst. 3 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
K čl. XIII bodu 2 – § 51 odst. 1 písm. i)
Navrhuje se, aby v RPP bylo rozšířeno portfolio údajů vedených o orgánech veřejné moci tak, aby se nově vedly údaje nejen o osobě stojící v čele orgánu veřejné moci, ale v případě kraje také o náměstku hejtmana a řediteli krajského úřadu, v případě hlavního města Prahy také o náměstku primátora hlavního města Prahy a řediteli Magistrátu hlavního města Prahy, v případě obce také o místostarostovi a tajemníku obecního úřadu, je-li toto pracovní místo zřízeno, a v případě městské části hlavního města Prahy a městské části anebo městského obvodu územně členěného statutárního města také o místostarostovi a tajemníku úřadu městské části nebo městského obvodu, je-li toto pracovní místo zřízeno. Uvedení funkcionáři jsou buď zástupci osob stojících v čele územních samosprávných celků, nebo představenými jejich administrativního aparátu, a mají tak vedle již evidovaných hejtmanů krajů, primátorů měst a starostů obcí stěžejní vliv při správě územního samosprávného celku. 
Kromě rozšíření okruhu osob vykonávajících funkci v orgánu veřejné moci se navrhuje rozšířit i údaje, které se o těchto osobách povedou, když dosud bylo o osobě stojící v čele orgánu veřejné moci vedeno pouze jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa jejího místa pobytu. Nově se navrhuje vést v RPP datum narození (ve spojení se jménem, popřípadě jmény, a příjmením a adresou místa pobytu umožní jednoznačnou identifikaci osoby) a kontaktní údaje, tj. číslo „služebního“ mobilního telefonu a „služební“ e-mail, a dále údaj o tom, zda osoba (u níž tato skutečnost připadá s ohledem na její funkci v úvahu) je pro výkon této funkce uvolněna. 
K čl. XIII bodu 3 – § 51 odst. 1 písm. l)
Legislativně-technická úprava napravující neaktuální odkaz. 
K čl. XIII bodu 4 – § 51 odst. 1 písm. n) 
Navrhuje se, aby obecné kontaktní údaje orgánů veřejné moci, kterými jsou doposud adresy sídla, případně dalších pracovišť, a identifikátor datové schránky, byly doplněny o obecné telefonní číslo (zpravidla spojovatelny) a elektronickou adresu podatelny. Tím bude zajištěno, že všechny relevantní kontaktní údaje, včetně těch umožňujících operativní komunikaci, budou k dispozici na jednom místě. 
K čl. XIII bodu 5 – § 51 odst. 2
Údaje o představitelích orgánů veřejné moci se navrhují vést jako nereferenční, a to z toho důvodu, aby editoři těchto údajů, kterými mohou být územní samosprávné celky, nebyli při výkonu této povinnosti vázáni právy a povinnostmi, které mají editoři referenčních údajů. Toto je řešení dostačující, jelikož pro údaje, které nejsou v základních registrech vedeny jako referenční, rovněž platí pro orgány veřejné moci presumpce správnosti (§ 5 odst. 2 zákona o základních registrech). 
K čl. XIII bodům 6 až 8 – § 51 odst. 10 písm. b) až g)
Vzhledem k tomu, že dosavadním editorem údajů uvedených v § 51 odst. 1 písm. i) zákona o základních registrech do informačního systému RPP je v souladu s § 51 odst. 10 písm. b) předmětného zákona ohlašovatel agendy, kterým je v případě územních samosprávných celků Ministerstvo vnitra, které však reálně nemá efektivní právní nástroje, jak se jednotlivé údaje dozvědět, navrhuje se, aby nově byl editorem těchto údajů orgán veřejné moci, v jehož čele stojí nebo v němž jinak působí osoba, o jejíž údaje se jedná. 
Skutečnost, že se údaj týká sféry toho, kdo jej zapisuje, by neměla být na újmu povaze takového údaje jako údaje referenčního, a to proto, že jej zapisuje orgán veřejné moci (pro orgán veřejné moci platí presumpce správnosti jeho konání). Tak, jak je editující orgán veřejné moci garantem správnosti jím zapisovaného údaje o jiném subjektu nebo objektu, bude obdobným garantem i ve vztahu k údaji o sobě samém (respektive jeho představiteli). Není kvalitativního rozdílu, zda při zapisování údaje orgán veřejné moci kontroluje údaj o jiném či o sobě. 
Dále je potřeba reflektovat, že v RPP mají být vedeny další obecné kontaktní údaje orgánů veřejné moci, tj. obecné telefonní číslo a elektronická adresa podatelny, a stanovit tak editora těchto údajů. Z logiky věci jím musí být sám orgán veřejné moci, o jehož údaje se jedná. 
Ryze z legislativně-technického hlediska se pak dosavadní písmeno c) upravující kumulativně editory údajů o pracovišti orgánu veřejné moci, o převedení výkonu úkonu a o informačním systému veřejné správy rozděluje do více písmen, neboť dosavadní legislativně-technické pojetí může vést k mylné interpretaci, že např. údaj o převedení výkonu úkonu je kompetentní editovat nejen orgán veřejné moci, který výkon úkonu převedl (tedy který se jeho výkonu vzdal), což je záměrem, ale i orgán veřejné moci, jehož pracoviště nově převedený úkon vykonává. 
K čl. XIII bodu 9 – § 51 odst. 11 
Stanoví se, že údaje uvedené v § 51 odst. 1 písm. i) zákona o základních registrech pod body 3 až 6, tj. datum narození, adresa místa pobytu, číslo mobilního telefonu a e-mail osob v ustanovení uvedených, nebudou veřejně přístupné. Uvedené údaje mají sloužit ke kontaktování, případně k identifikaci osoby ze strany orgánů veřejné moci, nikoliv ke komunikaci s adresáty působení orgánu veřejné moci. Orgány veřejné moci získají přístup k těmto údajům prostřednictvím procesu registrace agendy podle ustanovení § 53 a násl. zákona. V případě ostatních údajů podle § 51 odst. 1 písm. i) zákona o základních registrech, tj. označení funkce, jména, popřípadě jmen, a příjmení osob stojících v čele orgánu veřejné moci či v něm jinak působících a „uvolněnosti“ pro funkci, není pro zneveřejnění důvod (je vycházeno mj. z ustanovení § 8a odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, které stanoví, že povinný subjekt poskytne osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení). 
K čl. XIII bodu 10 – § 52b odst. 1 
Jak již bylo uvedeno výše, jedním z hlavních principů zákona o základních registrech je využívat údaje, které jsou vedené v agendových informačních systémech, přednostně ze základních registrů (viz § 5 odst. 3 zákona). Druhým relevantním principem, na kterém je systém základních registrů postaven, je, že v základních registrech by měly být vedeny toliko aktuální (nikoliv historické) údaje o aktuálně existujících subjektech a objektech údajů. 
Protože základní registry, konkrétně RPP, již obsahují referenční údaje o tom, kdo stojí v čele orgánu veřejné moci, logicky se rozšiřuje tato množina údajů, což je třeba promítnout i v informačním systému RPP (tzv. AIS působnostní), který je agendovým informačním systémem (§ 52a odst. 2) a ve kterém se vedou i historické údaje (§ 52a odst. 3). Rovněž zavedení vedení údajů o (aktuálním) obecném telefonním čísle a (aktuální) elektronické adrese podatelny orgánu veřejné moci v RPP je nutné reflektovat, pokud jde o jejich historii, v informačním systému RPP.
S ohledem na uvedené se tak v rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů, který je jednou z databázových komponent informačního systému RPP, nově povedou údaje o tom, od kterého data osoba stojí v čele orgánu veřejné moci nebo v něm jinak působí a od kterého data v jeho čele stát či působit přestala, společně s údaji, od kterého data osoba, u níž to s ohledem na její funkci připadá v úvahu, začala vykonávat funkci jako uvolněný člen zastupitelstva a od kterého data funkci jako uvolněný člen zastupitelstva vykonávat přestala. Vedle těchto údajů se databáze rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů zrcadlově rozšíří o údaje, o které se rozšíří databáze RPP (díky pravidlu, že v rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů se vedou o orgánech veřejné moci tytéž údaje jako v RPP). Orgány veřejné moci budou moci získat přístup k těmto údajům prostřednictvím procesu registrace agendy podle ustanovení § 53 a násl. zákona o základních registrech. 
K čl. XIII bodu 11 – § 52b odst. 4 
Vzhledem k tomu, že nově bude údaje uvedené v § 51 odst. 1 písm. i) zákona o základních registrech editovat v informačním systému RPP orgán veřejné moci, v jehož čele stojí osoba, o jejíž údaje se jedná, nebo orgán veřejné moci, v němž jinak působí osoba, o jejíž údaje se jedná, což je předmětem navrhovaného § 52b odst. 9, je v § 52b odst. 4 nutné modifikovat to, co je obsahem oznámení vzniku, přerušení, pozastavení působení nebo zániku orgánu veřejné moci. Tj. orgán veřejné moci, který podle § 52b odstavců 2 a 3 zákona o základních registrech má uvedené skutečnosti oznámit, nebude logicky nově oznamovat údaje podle § 51 odst. 1 písm. i). V zásadě totéž platí v případě nových údajů podle § 51 odst. 1 písm. n), tedy o obecném telefonním čísle orgánu veřejné moci a elektronické adrese jeho podatelny. 
Nově se precizují náležitosti oznámení v závislosti na „životním cyklu“ orgánu veřejné moci nebo soukromoprávního uživatele údajů. Dosud je třeba hlásit v zásadě stejnou množinu údajů u přerušení nebo pozastavení působení orgánu veřejné moci, respektive soukromoprávního uživatele údajů či u jejich zániku jako u jejich vzniku, což není účelné. 
Z legislativně-technického hlediska se současně eliminuje problém dosavadní konstrukce § 52b odst. 4, která umožňuje výklad, že náležitostmi oznámení týkajícího se orgánu veřejné moci jsou i údaje o soukromoprávním uživateli údajů a vice versa. 
K čl. XIII bodům 12 a 13 – § 52b odst. 5 a 7
Legislativně-technická úprava navazující na úpravu § 52b odst. 4. S ohledem na jeho nové členění do pododstavců a bodů v něm již není prostor pro souhrnné pravidlo upravující následný zápis oznamovaných údajů do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů. Toto pravidlo se proto nově „osamostatňuje“ v rámci § 52b odst. 5. Stejná legislativně-technická koncepce – samostatné fragmenty upravující kompetenci k oznamování údajů, náležitosti oznámení a kompetenci k editaci oznamovaných údajů – již platí pro kategorie orgánů veřejné moci. 
Modifikace § 52b odst. 7 je pouze legislativně-technickým promítnutím vložení § 52b odst. 5 (aktualizací odkazu).
K čl. XIII bodům 14 až 16 – § 52b odst. 9 až 11 a § 52c odst. 3 
V první řadě se zakládá kompetence orgánu veřejné moci oznamovat Digitální a informační agentuře za účelem editace do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů údaje o osobě, která stojí v čele tohoto orgánu veřejné moci nebo v něm jinak působí, a následná kompetence agentury k této editaci. Jak již bylo uvedeno výše, první z uvedených kompetencí dosud náležela jiným orgánům veřejné moci (orgán veřejné moci vedoucí evidenci orgánů veřejné moci, ústřední správní úřad, jehož působnosti je vznik orgánu veřejné moci nejbližší, apod.), které však neměly efektivní právní nástroje, jak uvedené údaje získat. 
V souvislosti s nově zaváděným vedením obecného telefonního čísla a elektronické adresy podatelny v RPP a rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů se současně zakládá kompetence orgánu veřejné moci, o jehož telefonní číslo, respektive podatelnu se jedná, ohlašovat tyto údaje Digitální a informační agentuře (opět za účelem následné editace do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů agenturou). I v tomto případě je důvod určení tohoto orgánu veřejné moci nasnadě – pouze on je držitelem takových údajů. 
V případě rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů dále není řešeno, kdo do něj zapisuje adresu pracoviště orgánu veřejné moci, které vykonává úkon, výčet a popis informačních systémů veřejné správy, jichž je orgán veřejné moci správcem, výčet a popis soukromoprávních systémů pro využívání údajů a převedení výkonu úkonu. Stávající znění § 52b odst. 2 a 3 oznamování těchto údajů Digitální a informační agentuře za účelem editace vylučuje z působnosti orgánů v nich uvedených, aniž by však § 52b stanovil jiný orgán veřejné moci k oznamování kompetentní. Toto se napravuje tím, že takovým oznamujícím orgánem veřejné moci bude ten orgán veřejné moci, o jehož pracoviště se jedná, respektive který převedl výkon úkonu. Je to z toho důvodu, že je editorem téhož údaje i do RPP. V případě výčtu a popisu informačních systémů veřejné správy, jichž je orgán veřejné moci správcem, a výčtu a popisu soukromoprávních systémů pro využívání údajů bude editorem Digitální a informační agentura, která plní tuto roli i při editaci těchto údajů do rejstříku informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů. Využije přitom stejných podkladů od orgánů veřejné moci, respektive soukromoprávních uživatelů údajů, což se stanoví modifikací § 52c odst. 3. 
V § 52b odst. 11 se jedná pouze o legislativně-technickou úpravu související s vložením nových odstavců 9 a 10. 
K čl. XIII bodu 17 – § 62a
Legislativně-technická úprava zohledňující zavedení legislativní zkratky. 
K čl. XIV – přechodná ustanovení k novele zákona o základních registrech
S ohledem na skutečnost, že dochází k rozšíření množiny údajů vedených v RPP a v rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů, je nutné stanovit pravidla doplnění těchto údajů v případě již existujících orgánů veřejné moci.
K části dvanácté (změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících)
K čl. XV bodům 1 až 3 - § 5 a 8
Podle stávajícího znění § 5 zákona o veřejných službách v přepravě cestujících může obec, která zajišťuje nebo hodlá zajišťovat dopravní obslužnost, pořídit plán dopravní obslužnosti území buď sama, anebo spolu s jinými obcemi pořídit společný plán. Vzhledem k roli společenství obcí jakožto platformy dobrovolné spolupráce obcí se navrhuje, aby společný plán dopravní obslužnosti území pro své členské obce (ty, které o to budou mít zájem) mohlo pořídit i společenství obcí.
Tato úprava je doplňována do § 5 odst. 1, další dvě navržené změny ji pak promítají do souvisejících ustanovení.
K části třinácté (změna zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů)
K čl. XVI bodům 1 až 4 - § 2
Ustanovení § 2 odst. 4 a 5 zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (dále jen „Sbírka právních předpisů“) upravují institut náhradního vyhlášení pro případy, kdy nastane překážka bránící zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních předpisů.
Zákon nicméně nestanoví, po jakou dobu má uvedené zveřejnění na úřední desce trvat. Oproti úpravě obsažené v § 12 odst. 1 zákona o obcích ve znění platném do 31. 12. 2021, kde byla pro řádné vyhlášení stanovena podmínka vyvěšení právního předpisu na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů (za den vyhlášení právního předpisu obce se považoval již první den vyvěšení na úřední desce), současné znění zákona nic obdobného nestanoví.
Pokud by bylo vycházeno z čistě jazykového (gramatického) výkladu současného znění § 2 odst. 4 zákona o Sbírce právních předpisů, pak by pro řádné vyhlášení a nabytí platnosti v náhradním režimu postačovalo, aby byl právní předpis na úřední desce zveřejněn i jen po velice omezenou dobu (ad absurdum i jen pouhý okamžik). Naopak při výkladu přihlížejícímu k systémovým souvislostem, účelu zákona a ústavnímu požadavku na přístupnost práva by náhradním způsobem vyhlášený právní předpis měl být zveřejněný na úřední desce po celou dobu až do jeho dodatečného řádného zveřejnění ve Sbírce právních předpisů, k čemuž by mělo dojít bezodkladně poté, co pomine překážka, která bránila jeho řádnému vyhlášení v tomto informačním systému veřejné správy. 
Z výše uvedených důvodů se navrhuje, aby režim náhradního vyhlašování právního předpisu byl výslovně upraven, a to v té podobě, jaká platila pro vyhlašování právních předpisů obcí do 31. 12. 2021, s drobným rozdílem, že pro řádné vyhlášení nebude vyžadováno, aby byl právní předpis vyvěšen na úřední desce po dobu 15 dnů, ale pouze do okamžiku jeho zveřejnění ve Sbírce právních předpisů ve smyslu § 2 odst. 5. V praxi lze totiž očekávat, že případné výpadky provozu informačního systému Sbírky právních předpisů budou trvat nanejvýše jednotky dnů, a proto se jeví nadbytečným a matoucím, aby byla stanovena povinnost mít právní předpis vyvěšený na úřední desce i poté, co byl již zveřejněn ve Sbírce právních předpisů.
Druhou (související) navrhovanou úpravou je stanovení explicitní povinnosti obcí náhradním způsobem vyhlášený právní předpis zveřejnit ve Sbírce právních předpisů nejpozději ve lhůtě do 30 dnů po dni, kdy bylo uveřejněno oznámení o pominutí překážky bránící zveřejňování právních předpisů ve Sbírce právních předpisů. Následkem nesplnění této povinnosti by bylo pozbytí platnosti právního předpisu.
Důvodem navrhované úpravy je skutečnost, že dosavadní právní úprava s eventuálním nesplněním povinnosti zveřejnit náhradním způsobem vyhlášený právní předpis ve Sbírce právních předpisů neprodleně poté, kdy bylo uveřejněno oznámení o této možnosti, nespojuje žádné právní důsledky. Tento stav přitom může mít za následek, že budou mimo Sbírku právních předpisů existovat (byť v jednotkách případů) platné a účinné předpisy, které by zde jinak musely být publikovány, což je zcela v rozporu s principem daného zákona, jehož cílem bylo a je vytvořit informační systém obsahující veškeré platné právní předpisy územních samosprávných celku a zákonem stanovených správních úřadů. 
K čl. XVI bodu 5 - § 5
Změna v § 5 odst. 6 cílí na odstranění zjevného legislativního nedostatku spočívajícího v absenci odkazu na použitelnost ustanovení o opravách nesprávností (která se jinak týkají především ve Sbírce právních předpisů prvotně vyhlašovaných právních předpisů) též na platné a účinné právní předpisy, jež byly vyhlášeny přede dnem nabytí účinnosti zákona o Sbírce právních předpisů a které musí být v rámci přechodného období zveřejněny ve Sbírce právních předpisů v režimu § 9 odst. 1 zákona o Sbírce právních předpisů. 
V souvislosti s doplněním chybějícího odkazu na uvedené ustanovení se upravuje i použitá terminologie, kdy slovo „vyhlášen“ se nahrazuje slovem „zveřejněn“. Tomu pak odpovídá i úprava souvisejícího odkazu na ustanovení § 2 odst. 5 zákona o Sbírce právních předpisů.
K čl. XVI bodům 6 a 7 - § 6
Jedná se o legislativně-technické upřesnění pravidel pro číslování právních předpisů ve Sbírce právních předpisů. Číslování právních předpisů ve Sbírce právních předpisů již v současné době probíhá automatizovaně, nicméně některé územní samosprávné celky právní předpisy stále samy číslují přímo v textu samotného právního předpisu. Tato skutečnost v řadě případů vede k tomu, že číslo právního předpisu přidělené Sbírkou právních předpisů se neshoduje s číslem ve vlastním textu právního předpisu, což může pro adresáty působit matoucím dojmem. V odstavci 1 se tak výslovně uvádí, že označení právního předpisu číslem se provede automatizovaně v okamžiku jeho zveřejnění ve Sbírce právních předpisů.
S ohledem na automatizované číslování právních předpisů ve Sbírce právních předpisů se v zákoně výslovně stanovuje postup pro číslování právního předpisu, který byl vyhlášen „náhradním způsobem“ zveřejněním na úřední desce územního samosprávného celku či správního úřadu. Číslo právní předpis obdrží až v okamžiku jeho zveřejnění ve Sbírce právních předpisů.
Současně se v zákoně upravuje postup při číslování právních předpisů, pokud dojde k výmazu dokumentu, který není právním předpisem.
K čl. XVI bodům 8 a 9 - § 8
V návaznosti na návrh změny zákona o obecní policii, která opravňuje shromáždění starostů společenství obcí rozhodnout o zřízení či zrušení obecní policie společenství obcí, se do výčtu aktů zveřejňovaných ve Sbírce právních předpisů doplňuje rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zřízení obecní policie a rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zrušení obecní policie.
Vedle povinnosti zveřejnit rozhodnutí o zřízení či zrušení obecní policie se výslovně uvádí povinnost zveřejnit i změnu takového rozhodnutí (např. rozšíření působnosti obecní policie, změna osoby řídící obecní policii apod.).
K části třinácté (účinnost)
K čl. XVII
Nabytí účinnosti zákona se navrhuje dnem 1. ledna 2027. V případě právní úpravy evidence představitelů územních samosprávných celků, tedy novely zákona o základních registrech, se pak v zájmu dostatečné doby na vybudování této evidence navrhuje nabytí účinnosti o rok později, tedy k 1. lednu 2028.


2