Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDRFEKCIO najdete zde
VI.
Text zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
§ 39
(1) Záměr obce prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby, zřízené jako věcné právo podle občanského zákoníku62), anebo je přenechat jako výprosu a záměr obce smluvně zřídit právo stavby jako věcné právo podle občanského zákoníku62) k pozemku ve vlastnictví obce obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce3b) obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona15a) platnými ke dni zveřejnění záměru.
(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů nebo hrobových míst anebo o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě zřízené nebo založené obcí nebo právnické osobě, kterou obec ovládá49).
___________________
3b) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
15a) § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
49) § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
62) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
§ 50
(1) Předmětem činnosti svazku obcí mohou být zejména
a) úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata,
b) zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,
c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území,
d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí,
e) provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin,
f) správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi.
(2) Přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno
a) název a sídlo členů svazku obcí,
b) název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti,
c) orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování včetně určení nejméně tříčlenného orgánu svazku obcí, který schvaluje účetní závěrku svazku obcí sestavenou k rozvahovému dni podle zákona o účetnictví,
d) majetek členů svazku obcí, který vkládají do svazku obcí,
e) zdroje příjmů svazku obcí,
f) práva a povinnosti členů svazku obcí,
g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí,
h) podmínky přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového podílu,
i) obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí vytvořily.
(3) Stanovy mohou určit, že o jejich změně rozhoduje orgán svazku složený ze zástupců všech obcí; v takovém případě současně vymezí počet hlasů členských obcí nutných ke schválení této změny, nejméně však dvoutřetinovou většinu všech hlasů členských obcí.
(3) Stanovy mohou určit, že o jejich změně rozhoduje orgán svazku obcí, který je složený ze zástupců všech členských obcí. Nestanoví-li stanovy vyšší počet hlasů členských obcí nutných ke schválení změny stanov, je k němu třeba souhlasu nejméně dvoutřetinové většiny hlasů všech členských obcí.
§ 52
Občané obcí sdružených ve svazku obcí, kteří dosáhli věku 18 let, jsou oprávněni
a) účastnit se zasedání orgánu svazku obcí a nahlížet do zápisů o jeho jednání složeného ze zástupců všech členských obcí; svazek obcí informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání tohoto orgánu na internetových stránkách svazku obcí,
b) nahlížet do zápisů o průběhu zasedání orgánu svazku obcí složeného ze zástupců všech členských obcí,
b) c) podávat orgánu svazku obcí písemné návrhy,
c) d) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu svazku obcí a k závěrečnému účtu svazku obcí za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcí.
Společenství obcí
§ 53a
(1) Společenství obcí je svazek obcí, který splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.
(2) Předmětem činnosti společenství obcí je vedle činností svazku obcí podle § 50 odst. 1 zajišťování koordinace veřejných služeb na území členských obcí a strategického rozvoje tohoto území. Za tímto účelem společenství obcí zpracovává strategii rozvoje společenství obcí. Strategii rozvoje společenství obcí schvaluje shromáždění starostů třípětinovou většinou všech svých členů.
(3) Předmětem činnosti společenství obcí může být i zajišťování činností podle § 53e a 53g.
(4) Stanoví-li tak zvláštní zákon, může společenství obcí vykonávat i další činnosti. Je-li společenství obcí svěřen výkon státní správy, obdrží na něj ze státního rozpočtu příspěvek.
(5) Společenství obcí může být poskytnut ze státního rozpočtu příspěvek na činnost.
§ 53b
(1) Postavení společenství obcí může nabýt svazek obcí, jehož členy
a) je alespoň 15 obcí, nebo
b) jsou alespoň tři pětiny všech obcí ze správního obvodu obce s rozšířenou působností, jestliže do tohoto správního obvodu náleží méně než 25 obcí.
(2) Členy společenství obcí mohou být pouze obce nacházející se ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností.
(3) Obec může být členem pouze jednoho společenství obcí.
(4) Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, v němž se nachází
a) nejvýše 40 obcí, může vzniknout 1 společenství obcí,
b) 41 až 60 obcí, mohou vzniknout nejvýše 2 společenství obcí,
c) 61 až 80 obcí, mohou vzniknout nejvýše 3 společenství obcí a
d) více než 80 obcí, mohou vzniknout nejvýše 4 společenství obcí.
§ 53c
(1) Svazek obcí nabývá postavení společenství obcí dnem nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o přiznání postavení společenství obcí. Krajský úřad přizná svazku obcí postavení společenství obcí, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 53b a 53d. Do rejstříku svazků obcí se zapíše údaj o postavení svazku obcí jako společenství obcí, den nabytí tohoto postavení a den zániku tohoto postavení. Postavení společenství obcí může svazek obcí nabýt také současně se svým vznikem.
(2) Žádost o přiznání postavení společenství obcí podává svazek obcí nebo osoba uvedená v § 49 odst. 5 větě druhé, pokud má svazek obcí nabýt postavení společenství obcí současně se svým vznikem. K žádosti přiloží
a) změnu stávajících stanov nebo nové stanovy, v nichž je uvedeno, že svazek obcí je společenstvím obcí, a v nichž jsou upraveny orgány podle § 53d, a
b) dokumenty prokazující splnění podmínek podle § 53b.
(3) Opis rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra.
(4) Název společenství obcí obsahuje označení „společenství obcí“, které může být nahrazeno zkratkou „s. o.“.
(5) Součástí sbírky listin rejstříku svazků obcí jsou žádost o přiznání postavení společenství obcí podle odstavce 2 a její přílohy, rozhodnutí podle odstavce 1 a rozhodnutí podle § 53f.
§ 53d
(1) Orgány společenství obcí jsou shromáždění starostů, předseda, kontrolní komise, kancelář společenství obcí a případně další orgány stanovené zákonem nebo určené stanovami.
(1)(2) Nejvyšším orgánem společenství obcí je shromáždění starostů složené ze starostů členských obcí; starostu obce zastupuje místostarosta obce, případně starostou určený zástupce z řad členů zastupitelstva obce. Shromáždění starostů rozhoduje o všech záležitostech společenství obcí, pokud stanovy nesvěřují rozhodování jinému orgánu společenství obcí. Shromáždění starostů je vyhrazeno
a) schvalovat strategii rozvoje společenství obcí,
b) schvalovat rozpočet společenství obcí, střednědobý výhled rozpočtu společenství obcí, závěrečný účet společenství obcí a účetní závěrku společenství obcí sestavenou k rozvahovému dni,
c) zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy společenství obcí,
d) rozhodovat o přistoupení další obce do společenství obcí,
e) rozhodovat o vyloučení obce ze společenství obcí,
f) rozhodovat o zrušení a zániku společenství obcí,
g) rozhodovat v záležitostech stanovených zvláštním právním předpisem.
g) projednávat zprávy o kontrolách provedených kontrolní komisí a rozhodovat o přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků z kontrol provedených kontrolní komisí.
(2)(3) V čele shromáždění starostů stojí předseda, který je statutárním orgánem společenství obcí. Předsedu zastupuje místopředseda, případně více místopředsedů. Předseda a místopředseda jsou voleni shromážděním starostů z řad jeho členů. Je-li zvoleno více místopředsedů, určí shromáždění starostů, v jakém pořadí zastupují předsedu. Předseda plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele vůči vedoucímu kanceláře společenství obcí.
(4) O průběhu zasedání shromáždění starostů se pořizuje zápis. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů shromáždění starostů, schválený pořad jednání shromáždění starostů, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis je nutné pořídit do 15 dnů po skončení zasedání shromáždění starostů. Zápis musí být zaslán všem členským obcím a uložen k nahlédnutí v kanceláři společenství obcí.
(5) Počet členů kontrolní komise je vždy lichý. Členy kontrolní komise volí shromáždění starostů; nemohou jimi být předseda, místopředseda, vedoucí kanceláře společenství obcí ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce v kanceláři společenství obcí. Kontrolní komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
(6) Kontrolní komise
a) kontroluje plnění usnesení orgánů společenství obcí,
b) kontroluje dodržování stanov společenství obcí a právních předpisů společenstvím obcí,
c) kontroluje hospodaření společenství obcí s majetkem a finančními prostředky, 63)
d) plní další kontrolní úkoly svěřené jí stanovami nebo uložené shromážděním starostů.
(7) O provedené kontrole kontrolní komise pořídí zprávu, která obsahuje, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Kontrolní komise předloží zprávu o provedené kontrole shromáždění starostů a společenství obcí ji zašle členským obcím.
(8) Kancelář společenství obcí tvoří vedoucí kanceláře společenství obcí a další zaměstnanci společenství obcí, nejsou-li zařazeni do organizační složky společenství obcí nebo podle zákona do jiného orgánu společenství obcí. Kancelář společenství obcí
a) plní úkoly, které jí svěřují stanovy společenství obcí,
b) plní úkoly, které jí uložilo shromáždění starostů, předseda nebo jiný orgán společenství obcí,
c) provádí úkony ve správním řízení nebo jiné úkony správního orgánu, stanoví-li zákon, že tyto úkony provádí společenství obcí, aniž by určoval, který jeho orgán je k nim příslušný.
(9) Vedoucí kanceláře společenství obcí stojí v čele kanceláře společenství obcí. Vedoucí kanceláře společenství obcí plní úkoly
a) které mu uložilo shromáždění starostů, předseda nebo jiný orgán společenství obcí,
b) statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům společenství obcí.
(10) Zaměstnanec společenství obcí podílející se na výkonu působnosti svěřené zákonem nebo na základě zákona společenství obcí má postavení úředníka územního samosprávného celku. Na zaměstnance a na společenství obcí se při tom vztahují ustanovení zákona o úřednících územních samosprávných celků obdobně.
____________________
63) § 39 odst. 8 zákona č. 250/2000 Sb.
§ 53e
(1) Výkon správních činností59) může obec zajišťovat prostřednictvím zaměstnance společenství obcí, jehož je obec členem, za podmínek upravených stanovami společenství obcí a na základě dohody mezi společenstvím obcí a členskou obcí.
(2) Prostřednictvím zaměstnance společenství obcí nemůže obec zajišťovat výkon správních činností v přenesené působnosti, kterou podle zákona vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností, a v přenesené působnosti podle volebních zákonů.
(3) Zaměstnanec společenství obcí vykonávající správní činnosti podle odstavce 1 má postavení úředníka územního samosprávného celku zařazeného do obecního úřadu. Oprávnění stanovit a ukládat zaměstnanci společenství obcí pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci a dávat mu k tomu účelu závazné pokyny má v rozsahu stanoveném při zajišťování výkonu správních činností pro danou obec podle odstavce 1 tajemník obecního úřadu; ostatní práva a povinnosti zaměstnavatele vykonává vůči tomuto zaměstnanci společenství obcí. Na zaměstnance a na společenství obcí se při tom vztahují ustanovení zákona o úřednících územních samosprávných celků obdobně.
§ 53f
Krajský úřad rozhodne o zrušení postavení společenství obcí na návrh společenství obcí. Nesplňuje-li společenství obcí některou z podmínek stanovených v § 53b odst. 1 až 3 po dobu 6 měsíců, je povinno do 30 dnů od uplynutí této doby podat krajskému úřadu návrh na zrušení postavení společenství obcí. Nesplní-li společenství obcí povinnost podle věty druhé, vyzve krajský úřad společenství obcí ke splnění podmínek stanovených v § 53b odst. 1 až 3 ve lhůtě alespoň 6 měsíců, a není-li ve stanovené lhůtě náprava zjednána, rozhodne o zrušení postavení společenství obcí i bez návrhu. Krajský úřad současně rozhodne o změně názvu svazku obcí tak, aby neobsahoval označení podle § 53c odst. 4. Opis rozhodnutí podle věty první nebo třetí zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra. Krajský úřad zaznamená v rejstříku svazků obcí údaj o zrušení postavení společenství obcí a změnu názvu společenství obcí.
§ 53g
(1) Plnění svých úkolů, které nejsou výkonem správní činnosti59), může obec zajišťovat prostřednictvím
a) zaměstnance společenství obcí, jehož je obec členem, nebo
b) zaměstnance právnické osoby zřízené nebo založené společenstvím obcí.
(2) Plnění svých úkolů může příspěvková organizace nebo školská právnická osoba zřízená obcí zajišťovat prostřednictvím
a) zaměstnance společenství obcí, jehož členem je obec, která příspěvkovou organizaci nebo školskou právnickou osobu zřídila, nebo
b) zaměstnance právnické osoby zřízené nebo založené společenstvím obcí.
(3) Podmínky plnění úkolů prostřednictvím zaměstnanců společenství obcí podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a) upraví stanovy společenství obcí a dohoda mezi společenstvím obcí a členskou obcí, příspěvkovou organizací nebo školskou právnickou osobu. Podmínky plnění úkolů prostřednictvím zaměstnanců právnické osoby zřízené nebo založené společenstvím obcí podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b) upraví právní jednání, kterým byla tato právnická osoba zřízena nebo založena, a dohoda mezi touto právnickou osobou a členskou obcí, příspěvkovou organizací nebo školskou právnickou osobou.
(4) Oprávnění stanovit a ukládat zaměstnanci podle odstavce 1 nebo 2 pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat práci a dávat k tomu účelu závazné pokyny má v rozsahu stanoveném podle odstavce 3 při zajišťování plnění úkolů
a) vůči zaměstnanci podle odstavce 1 starosta nebo jím pověřený zaměstnanec dané obce a
b) vůči zaměstnanci podle odstavce 2 statutární orgán dané příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby nebo jím pověřený zaměstnanec.
(5) Ostatní práva a povinnosti zaměstnavatele vykonává vůči zaměstnanci podle odstavce 1 nebo 2 jeho zaměstnavatel.
____________________
59) § 2 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb.
§ 53h
(1) Pro výkon státní správy svěřené společenství obcí se § 61 odst. 2 použije obdobně.
(2) Nadřízeným správním orgánem orgánu společenství obcí je krajský úřad; úkoly nadřízeného správního orgánu plní krajský úřad v přenesené působnosti.
(3) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontroluje výkon státní správy svěřené společenství obcí krajský úřad v přenesené působnosti a výkon ostatních činností svěřených společenství obcí Ministerstvo vnitra. Při kontrole se zjišťuje, zda společenství obcí dodržuje
a) při výkonu svěřené státní správy zákony, jiné právní předpisy a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů, jakož i opatření přijatá při kontrole výkonu státní správy,
b) při výkonu ostatních činností svěřených společenství obcí zákony a jiné právní předpisy, s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva.
(4) Orgán vykonávající kontrolu podle odstavce 3 může zrušit úkon orgánu společenství obcí učiněný při plnění úkolů svěřených společenství obcí, je-li v rozporu s právními předpisy; to neplatí, jestliže je možné zákonnost tohoto úkonu přezkoumat jiným postupem.
§ 72
(1) Uvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytuje obec za výkon funkce odměnu ve výši podle § 73 odst. 1. Odměna se poskytuje ode dne zvolení do funkce, již zastupitelstvo obce určilo jako funkci, pro kterou budou členové zastupitelstva obce uvolněni, nejdříve však ode dne, od kterého ji zastupitelstvo obce jako takovou funkci určilo. Uvolněnému členovi zastupitelstva obce, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, poskytuje obec odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce. Je-li uvolněný člen zastupitelstva obce zároveň členem zastupitelstva kraje nebo hlavního města Prahy podle jiného právního předpisu, poskytne mu odměnu v plné výši pouze ten samosprávný celek, který by mu jako členovi zastupitelstva poskytoval odměnu vyšší. Druhý z obou samosprávných celků, jehož zastupitelstva je členem, mu poskytne odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, kterou by mu jinak jako členovi zastupitelstva poskytoval.
(2) Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce může obec poskytovat za výkon funkce odměnu až do maximální výše podle § 73 odst. 2. V takovém případě se odměna poskytuje ode dne stanoveného zastupitelstvem obce, nejdříve však ode dne přijetí usnesení zastupitelstva obce, kterým odměnu stanovilo. Je-li neuvolněný člen zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty (primátora) nebo místostarosty (náměstka primátora), zároveň členem zastupitelstva kraje nebo hlavního města Prahy podle jiného právního předpisu, poskytne mu odměnu v plné výši pouze ten samosprávný celek, který by mu jako členovi zastupitelstva poskytoval odměnu vyšší. Druhý z obou samosprávných celků, jehož zastupitelstva je členem, mu poskytne odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, kterou by mu jinak jako členovi zastupitelstva poskytoval. Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce vykonávajícímu funkci starosty (primátora) nebo místostarosty (náměstka primátora), který je zároveň poslancem, senátorem nebo členem vlády, může obec poskytovat odměnu nejvýše ve výši 0,4násobku výše odměny, která by mu jinak jako neuvolněnému členovi zastupitelstva obce při výkonu těchto funkcí náležela. Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, může obec poskytovat odměnu až do maximální výše podle § 73 odst. 2, nejvýše však do 0,4násobku výše odměny, která by za danou funkci náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce.
(3) V usnesení podle odstavce 2 zastupitelstvo obce stanoví výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce za měsíc, a to částkou v celých korunách, přitom může přihlédnout k plnění individuálních úkolů, které jednotlivým neuvolněným členům zastupitelstva obce uložilo, a předem stanoveným způsobem k jejich účasti na jednání orgánů, jejichž jsou členy. Usnesení podle odstavce 2 pozbývá účinnosti ukončením funkčního období zastupitelstva obce, které odměnu stanovilo.
(4) Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty, poskytuje obec odměnu v rozmezí od 0,3 do 0,6násobku nejméně ve výši 0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty. Pokud zastupitelstvo obce neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty, odměnu nestanovilo, náleží mu ode dne zvolení do funkce starosty odměna ve výši 0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty.
…
§ 72a
(1) Uvolněnému členovi zastupitelstva obce, který je současně uvolněným členem zastupitelstva kraje, městské části nebo městského obvodu, poskytuje obec odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce, pokud je tato odměna nižší než odměna za funkci, pro niž byl člen zastupitelstva kraje, městské části nebo městského obvodu uvolněn; to neplatí, pokud obec poskytuje odměnu podle § 72 odst. 1 věty poslední.
(2) Uvolněnému členovi zastupitelstva městské části nebo městského obvodu, který je současně uvolněným členem zastupitelstva obce nebo kraje, poskytuje městská část nebo městský obvod odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva městské části nebo městského obvodu, pokud je tato odměna nižší než odměna za funkci, pro niž byl člen zastupitelstva obce nebo kraje uvolněn; to neplatí, pokud městská část nebo městský obvod poskytuje odměnu podle § 72 odst. 1 věty poslední.
(3) Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který je současně uvolněným členem zastupitelstva kraje, městské části nebo městského obvodu, může obec poskytovat odměnu až do maximální výše podle § 73 odst. 2, nejvýše však do 0,4násobku výše odměny, která by za danou funkci náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce; to neplatí, pokud obec poskytuje odměnu podle § 72 odst. 2 věty poslední.
(4) Neuvolněnému členovi zastupitelstva městské části nebo městského obvodu, který je současně uvolněným členem zastupitelstva obce nebo kraje, může městská část nebo městský obvod poskytovat odměnu až do maximální výše podle § 73 odst. 2, nejvýše však do 0,4násobku výše odměny, která by za danou funkci náležela uvolněnému členovi zastupitelstva městské části nebo městského obvodu; to neplatí, pokud městská část nebo městský obvod poskytuje odměnu podle § 72 odst. 2 věty poslední.
§ 72b
(1) Člen zastupitelstva obce je povinen do 5 dnů oznámit obci
a) den počátku a den ukončení výkonu funkce poslance, senátora nebo člena vlády,
b) den počátku a den ukončení výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva kraje, městské části nebo městského obvodu a
c) výši odměny za měsíc za výkon funkce podle písmene b) a den změny výše této odměny.
(2) Člen zastupitelstva městské části nebo městského obvodu je povinen do 5 dnů oznámit městské části nebo městskému obvodu
a) den počátku a den ukončení výkonu funkce poslance, senátora nebo člena vlády,
b) den počátku a den ukončení výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva obce nebo kraje a
c) výši odměny za měsíc za výkon funkce podle písmene b) a den změny výše této odměny.
§ 85
Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních:
a) nabytí a převod hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce,
b) poskytování věcných darů v hodnotě nad 100 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 100 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,
c) poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 250 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným obcí nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu43), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
d) uzavření smlouvy o společnosti44) a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o společnosti44), jejíž je obec společníkem,
e) peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,
f) vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 100 000 Kč,
g) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 100 000 Kč,
h) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
i) postoupení pohledávky vyšší než 100 000 Kč,
j) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku s výjimkou převzetí ručitelského závazku na základě smlouvy o spolupráci podle zákona o podpoře bydlení, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti44),
k) zastavení nemovitých věcí,
l) vydání komunálních dluhopisů,
m) nabytí a převod práva stavby, zřízeného jako věcné právo podle občanského zákoníku62), a smluvní zřízení tohoto práva stavby k pozemku ve vlastnictví obce,
n) zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo práva stavby ve veřejné práva stavby, zřízeného jako věcné právo podle občanského zákoníku 62), ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí tohoto práva stavby obcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo obce zcela nebo zčásti svěřit radě obce nebo starostovi.
____________________
43) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
44) § 2716 a násl. občanského zákoníku.
62) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
§ 102a
(1) Rada obce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva obce až do zvolení nové rady obce nebo do zvolení starosty nebo místostarosty v případě, že se rada obce nevolí (§ 99 odst. 3). Za zvolení nové rady obce podle věty první se považuje zvolení alespoň nadpoloviční většiny počtu členů rady obce, který má být volen podle § 84 odst. 2 písm. m), jestliže došlo ke zvolení starosty nebo místostarosty; ustanovení § 100 odst. 1 se neuplatní.
(2) Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada obce ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření32c).
(3) Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce, protože okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování nebyl odevzdán ani jeden hlasovací lístek s alespoň jedním platným hlasem pro kandidáta, vykonává rada obce ode dne následujícího po dni, ve kterém končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování Státní volební komise uveřejnila celkové výsledky voleb do zastupitelstev obcí, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, pravomoci podle odstavce 2.
(4) V obcích, v nichž rada obce nebyla před ukončením funkčního období zastupitelstva obce volena (§ 99 odst. 3), vykonává její pravomoci v období podle odstavce 1 dosavadní starosta (§ 107) v rozsahu podle § 102 odst. 4. Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí obdobně.
____________________
32c) § 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb.
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů
Úvodní ustanovení
§ 1
(1) Obecní policie je orgánem obce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou.
(2) Obecní policii může jako svůj orgán zřídit rovněž společenství obcí32); nestanoví-li zákon jinak, na společenství obcí se hledí jako na obec a na obecní policii společenství obcí jako na obecní policii. O zřízení a zrušení obecní policie společenství obcí rozhoduje shromáždění starostů společenství obcí.
(2)(3) Obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce2) a plní další úkoly, pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon. Obecní policie společenství obcí vykonává činnosti podle věty první na území obcí, které jsou členy společenství obcí, uvedených v rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o jejím zřízení. Obecní policie společenství obcí nemůže vykonávat činnosti podle věty první na území obce, která má zřízenu obecní policii nebo je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a.
(3)(4) Obecní policie spolupracuje v rozsahu stanoveném tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem s orgány veřejné moci.
(4)(5) Obecní policie zřízená obcí, která je městem3) nebo statutárním městem4), a v hlavním městě Praze4a) se označuje městská policie.
(6) Název obecní policie společenství obcí obsahuje i název společenství obcí.
(5)(7) Obecní policie může jí svěřené úkoly plnit i na území jiné obce, pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon.
____________________
2) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
3) § 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 234/2006 Sb.
4) § 4 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb. a zákona č. 234/2006 Sb.
4a) § 1 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 311/2002 Sb.
32) § 53a zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 1a
(1) Obecní policie je tvořena zaměstnanci obce zařazenými do obecní policie, kteří
a) splňují podmínky § 4 odst. 1 písm. a) až e) (dále jen „čekatel“),
b) splňují podmínky § 4 odst. 1 (dále jen „strážník“),
c) nejsou čekatelem nebo strážníkem.
(2) Zaměstnanci obce podle odstavce 1 písm. a) a c) nemohou
a) vykonávat oprávnění strážníka,
b) prokazovat příslušnost k obecní policii podle § 7 odst. 2 a 3 a § 9.
§ 1a
(1) Rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zřízení obecní policie společenství obcí obsahuje alespoň
a) názvy obcí, které jsou členy společenství obcí, na jejichž území vykonává činnost obecní policie společenství obcí,
b) den zřízení obecní policie společenství obcí,
c) způsob úhrady nákladů na zřízení a provoz obecní policie společenství obcí obcemi, které jsou členy společenství obcí, na jejichž území vykonává činnost obecní policie společenství obcí,
d) způsob vypořádání finančních závazků zrušeného nebo zaniklého společenství obcí vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecní policie společenství obcí,
e) způsob vypořádání finančních závazků obce, která nadále nebude využívat obecní policii společenství obcí, vůči společenství obcí,
f) způsob vypořádání finančních závazků společenství obcí vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecní policie společenství obcí v případě jejího zrušení,
g) jméno, příjmení a funkci osoby řídící obecní policii společenství obcí podle § 3 odst. 2.
(2) Shromáždění starostů společenství obcí může rozhodnout o zrušení obecní policie společenství obcí na základě návrhu nejméně tří pětin členů společenství obcí, na jejichž území vykonává činnost.
(3) Shromáždění starostů společenství obcí na návrh obce podle odstavce 1 písm. a), která nehodlá nadále využívat obecní policii společenství obcí a která má vypořádány finanční závazky vůči společenství obcí podle odstavce 1 písm. e), rozhodnutí o zřízení obecní policie společenství obcí změní vyškrtnutím této obce z údaje podle odstavce 1 písm. a).
§ 1b
(1) Obecní policie je tvořena zaměstnanci obce zařazenými do obecní policie, kteří
a) splňují podmínky § 4 odst. 1 písm. a) až e) (dále jen „čekatel“),
b) splňují podmínky § 4 odst. 1 (dále jen „strážník“),
c) nejsou čekatelem nebo strážníkem.
(2) Zaměstnanci obce podle odstavce 1 písm. a) a c) nemohou
a) vykonávat oprávnění strážníka,
b) prokazovat příslušnost k obecní policii podle § 7 odst. 2 a 3 a § 9.
§ 3
(1) Obecní policii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce.
(2) Obecní policii společenství obcí řídí předseda společenství obcí nebo člen shromáždění starostů společenství obcí určený shromážděním starostů společenství obcí.
(2)(3) Na návrh osoby podle odstavce 1 nebo 2 zastupitelstvo obce anebo shromáždění starostů společenství obcí může pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného strážníka. Podmínkou pověření určeného strážníka je předložení negativního lustračního osvědčení podle zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích5a).
____________________
5a) § 8 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.
§ 3a
(1) Obec nebo obce, které nezřídily obecní policii, mohou uzavřít s jinou obcí v témže vyšším územním samosprávném celku (kraji), která obecní policii zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obce vykonávat úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a jsou smluvními stranami této smlouvy.
(2) Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 1 vyžaduje ke svému uzavření nebo změně obsahu souhlas krajského úřadu. O udělení souhlasu rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti.
(3) Veřejnoprávní smlouvu podle odstavce 1 nesmí uzavřít společenství obcí.
§ 4
(1) Strážníkem může být občan České republiky, který
a) je bezúhonný,
b) je spolehlivý,
c) je starší 18 let,
d) je zdravotně způsobilý,
e) dosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou a
f) má osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů (dále jen „osvědčení“).
(2) Jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a dalších zaměstnanců obce podle § 1a odst. 1 písm. c) starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii; to neplatí, pokud zastupitelstvo obce svěří tuto pravomoc určenému strážníku podle § 3 odst. 2.
(2) Jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a dalších zaměstnanců obce podle § 1b odst. 1 písm. c) starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii anebo předseda společenství obcí nebo člen shromáždění starostů společenství obcí určený shromážděním starostů společenství obcí; to neplatí, pokud zastupitelstvo obce nebo shromáždění starostů společenství obcí svěří tuto pravomoc určenému strážníkovi podle § 3 odst. 3.
(3) Strážník může být v základním pracovněprávním vztahu strážníka pouze k jedné obci nebo jednomu společenství obcí.
§ 17g
Stížnost
Proti postupu strážníka nebo obecní policie podle § 17d až 17f lze podat stížnost k osobě, která řídí obecní policii podle § 3 odst. 1 nebo 2.
§ 21
Povinnosti strážníka po použití donucovacích prostředků a služební zbraně
(1) Jestliže strážník zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.
(2) Po každém použití služební zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, musí strážník ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Bezprostředně po každém použití služební zbraně, jakmile to okolnosti dovolí, je strážník povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití služební zbraně.
(3) O každém použití donucovacích prostředků nebo služební zbraně je strážník povinen vyrozumět bez zbytečného odkladu osobu, která řídí obecní policii (§ 3 odst. 1 nebo 2), a sepsat úřední záznam.
§ 23
(1) Dojde-li při použití donucovacích prostředků nebo psa ke zranění nebo usmrcení osoby anebo ke škodě nikoli nepatrné19), je starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii osoba řídící obecní policii podle § 3 odst. 1 nebo 2 nebo určený strážník podle § 3 odst. 2 § 3 odst. 3 povinen neprodleně vyrozumět nejbližší útvar policie.
(2) Starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii Osoba řídící obecní policii podle § 3 odst. 1 nebo 2 nebo určený strážník podle § 3 odst. 2 § 3 odst. 3 je povinen neprodleně vyrozumět nejbližší útvar policie o použití služební zbraně.
____________________
19) § 38 trestního zákoníku.
§ 26
(1) Strážník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů obecní policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů obecní policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru strážníka.
(2) Každý, koho obecní policie nebo strážníci požádají o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dozvěděl.
(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit strážníka nebo osobu uvedenou v odstavci 2 starosta, předseda společenství obcí nebo jiná pověřená osoba.
Přestupky
§ 27a
(1) Podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17c odst. 4 neumožní strážníkovi vstup do míst podle § 17c odst. 1 až 3.
(2) Obec nebo společenství obcí se dopustí přestupku tím, že
a) pověří plněním úkolů obecní policie fyzickou osobu, která nemá osvědčení,
b) pověří plněním úkolů obecní policie podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu, nebo
c) nezajistí, aby stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policie obsahovaly jednotné prvky.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do 100 000 Kč.
(4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.
(5) Za přestupek podle odstavce 1 nelze uložit napomenutí. Od uložení správního trestu podle odstavce 1 nelze v rozhodnutí o přestupku upustit.
§ 28b
Vztah k jiným právním předpisům
(1) Rada obce, která má zřízenu obecní policii, může svěřit obecnímu úřadu obce, jejímž je obecní policie orgánem, vedení správního řízení, v němž je dána příslušnost obecní policie, a to s výjimkou ukládání pokuty příkazem na místě. Je-li v takovém případě učiněno podání nebo podnět u obecní policie, předá jej obecní policie bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu. Obecní úřad údaj o předání věci pouze poznamená do spisu.
(2) Rada obce, která má zřízenu obecní policii, může usnesením svěřit obecní policii vyřizování žádostí o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím30) týkajících se obecní policie.
(3) V případech podle odstavce 2 může shromáždění starostů společenství obcí vůči obecní policii postupovat obdobně.
(3)(4) Na kontrolní činnost prováděnou obecní policií podle tohoto nebo zvláštního právního předpisu31) se kontrolní řád21) nepoužije.
____________________
30) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
31) Například zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů.
21) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů
§ 1
(1) Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
(2) Územní samosprávné celky odpovídají za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti (dále jen „územní celky v samostatné působnosti“). Společenství obcí odpovídají za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu při výkonu veřejné moci, která není výkonem státní správy, svěřené společenstvím obcí zákonem nebo na základě zákona.
(3) Stát a územní celky v samostatné působnosti samosprávné celky a společenství obcí podle odstavce 2 (dále jen „územní celky v samostatné působnosti“) hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.
§ 3
(1) Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily
a) státní orgány,
b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen „úřední osoby“),1)
c) orgány územních samosprávných celků nebo společenství obcí, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen „územní celky v přenesené působnosti“).
(2) Pro účely tohoto zákona se za úřední osobu považuje též úřední osoba jiného členského státu Evropské unie, která splňuje podmínky uvedené v § 127 trestního zákoníku, po dobu, po kterou tato osoba působí ve společném vyšetřovacím týmu na území České republiky nebo provádí úkon právní pomoci na území České republiky na základě evropského vyšetřovacího příkazu anebo je přítomna při jeho provádění.
____________________
1) Např. § 39 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), § 3 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 139/1995 Sb.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů
§ 18
(1) Záměr kraje prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby, zřízené jako věcné právo podle občanského zákoníku40), anebo je přenechat jako výprosu a záměr kraje smluvně zřídit právo stavby jako věcné právo podle občanského zákoníku40) k pozemku ve vlastnictví kraje kraj zveřejní po dobu nejméně 30 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu kraje vyvěšením na úřední desce2) krajského úřadu (dále jen „úřední deska“), aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona9a) platnými ke dni zveřejnění záměru. Pokud kraj záměr po uvedenou dobu nezveřejní, je právní jednání neplatné.
(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů, dále jde-li o pronájem, pacht anebo výpůjčku majetku kraje na dobu kratší než 90 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je kraj anebo kterou kraj ovládá30), nebo jde-li o pronájem silničního nebo silničního pomocného pozemku v souvislosti se zvláštním užíváním silnic podle zvláštního zákona9b).
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na výpůjčku, výprosu, pacht nebo pronájem majetku svěřeného příspěvkovým organizacím zřízeným krajem, nestanoví-li zvláštní předpis nebo zastupitelstvo ve zřizovací listině jinak.
____________________
2) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
9a) § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
9b) § 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
30) § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
40) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
§ 36
Zastupitelstvu je dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních kraje:
a) nabytí a převod hmotných nemovitých věcí, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací,
b) poskytování věcných a peněžitých darů podle zvláštního zákona v hodnotě nad 500 000 Kč jedné fyzické nebo právnické osobě v kalendářním roce,
c) poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 1 000 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o dotace z prostředků státního rozpočtu, o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným krajem nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu28) , mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
d) vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 1 000 000 Kč,
e) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 1 000 000 Kč,
f) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
g) postoupení pohledávky vyšší než 1 000 000 Kč,
h) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, zápůjčky, o převzetí ručitelského závazku s výjimkou převzetí ručitelského závazku na základě smlouvy o spolupráci podle zákona o podpoře bydlení, o přistoupení k závazku a ke smlouvě o společnosti,
i) zastavení nemovitostí,
j) vydání komunálních dluhopisů,
k) stanovení majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob,
l) peněžité a nepeněžité vklady do právnických osob,
m) nabytí a převod práva stavby, zřízeného jako věcné právo podle občanského zákoníku40), a smluvní zřízení tohoto práva stavby k pozemku ve vlastnictví kraje,
n) zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví kraje nebo práva stavby ve veřejné práva stavby, zřízeného jako věcné právo podle občanského zákoníku40), ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby krajem tohoto práva stavby krajem v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo zcela nebo zčásti svěřit radě nebo hejtmanovi.
____________________
28) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
40) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
§ 47
(1) Uvolněnému členovi zastupitelstva poskytuje kraj za výkon funkce odměnu ve výši podle § 48 odst. 1. Odměna se poskytuje ode dne zvolení do funkce, již zastupitelstvo určilo jako funkci, pro kterou budou členové zastupitelstva uvolněni, nejdříve však ode dne, od kterého ji zastupitelstvo jako takovou funkci určilo. Uvolněnému členovi zastupitelstva, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, poskytuje kraj odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva. Je-li uvolněný člen zastupitelstva kraje zároveň členem zastupitelstva obce nebo hlavního města Prahy podle jiného právního předpisu, poskytne mu odměnu v plné výši pouze ten samosprávný celek, který by mu jako členovi zastupitelstva poskytoval odměnu vyšší. Druhý z obou samosprávných celků, jehož zastupitelstva je členem, mu poskytne odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, kterou by mu jinak jako členovi zastupitelstva poskytoval.
(2) Neuvolněnému členovi zastupitelstva může kraj poskytovat za výkon funkce odměnu až do maximální výše podle § 48 odst. 2. V takovém případě se odměna poskytuje ode dne stanoveného zastupitelstvem, nejdříve však ode dne přijetí usnesení zastupitelstva, kterým odměnu stanovilo. Je-li neuvolněný člen zastupitelstva kraje, který vykonává funkci hejtmana nebo náměstka hejtmana, zároveň členem zastupitelstva obce nebo hlavního města Prahy podle jiného právního předpisu, poskytne mu odměnu v plné výši pouze ten samosprávný celek, který by mu jako členovi zastupitelstva poskytoval odměnu vyšší. Druhý z obou samosprávných celků, jehož zastupitelstva je členem, mu poskytne odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, kterou by mu jinak jako členovi zastupitelstva poskytoval. Neuvolněnému členovi zastupitelstva kraje vykonávajícímu funkci hejtmana nebo náměstka hejtmana, který je zároveň poslancem, senátorem nebo členem vlády, může kraj poskytovat odměnu nejvýše ve výši 0,4násobku výše odměny, která by mu jinak jako neuvolněnému členovi zastupitelstva kraje při výkonu těchto funkcí náležela. Neuvolněnému členovi zastupitelstva, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, může kraj poskytovat odměnu až do maximální výše podle § 48 odst. 2, nejvýše však do 0,4násobku výše odměny, která by za danou funkci náležela uvolněnému členovi zastupitelstva.
(3) V usnesení podle odstavce 2 zastupitelstvo stanoví výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva za měsíc, a to částkou v celých korunách, přitom může přihlédnout k plnění individuálních úkolů, které jednotlivým neuvolněným členům zastupitelstva uložilo, a předem stanoveným způsobem k jejich účasti na jednání orgánů, jejichž jsou členy. Usnesení podle odstavce 2 pozbývá účinnosti ukončením funkčního období zastupitelstva, které odměnu stanovilo.
(4) Neuvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana, poskytuje kraj odměnu v rozmezí od 0,3 do 0,6násobku nejméně ve výši 0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana. Pokud zastupitelstvo neuvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana, odměnu nestanovilo, náleží mu ode dne zvolení do funkce hejtmana odměna ve výši 0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana.
…
§ 47a
(1) Uvolněnému členovi zastupitelstva, který je současně uvolněným členem zastupitelstva obce nebo městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města (dále jen „městská část nebo městský obvod“), poskytuje kraj odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva, pokud je tato odměna nižší než odměna za funkci, pro niž byl člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu uvolněn; to neplatí, pokud kraj poskytuje odměnu podle § 47 odst. 1 věty poslední.
(2) Neuvolněnému členovi zastupitelstva, který je současně uvolněným členem zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu, může kraj poskytovat odměnu až do maximální výše podle § 48 odst. 2, nejvýše však do 0,4násobku výše odměny, která by za danou funkci náležela uvolněnému členovi zastupitelstva; to neplatí, pokud kraj poskytuje odměnu podle § 47 odst. 2 věty poslední.
§ 47b
Člen zastupitelstva je povinen do 5 dnů oznámit kraji
a) den počátku a den ukončení výkonu funkce poslance, senátora nebo člena vlády,
b) den počátku a den ukončení výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu a
c) výši odměny za měsíc za výkon funkce podle písmene b) a den změny výše této odměny.
§ 60a
(1) Rada vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva až do zvolení nové rady. Za zvolení nové rady podle věty první se považuje zvolení alespoň nadpoloviční většiny počtu členů rady, který má být volen podle § 57 odst. 2, jestliže došlo ke zvolení hejtmana nebo náměstka hejtmana.
(2) Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření19a).
(3) Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva, protože počet získaných mandátů nedosahoval alespoň poloviny počtu členů zastupitelstva kraje, vykonává rada ode dne následujícího po dni, ve kterém Státní volební komise uveřejnila celkové výsledky voleb do zastupitelstev krajů, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva, pravomoci podle odstavce 2.
___________________
19a) § 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
§ 18
(1) Do samostatné působnosti městské části náleží
a) schvalování strategie rozvoje městské části,
b) oprávnění městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky potřebné pro jejich rozvoj a pro uspokojování potřeb občanů městských částí, a to pro odvoz a likvidaci tuhých komunálních odpadů, údržbu veřejné zeleně, sociální služby, kulturní činnost, sport, rekreaci a cestovní ruch, správu bytového fondu, základní školy, zařízení jim sloužící a předškolní zařízení, zřízení jednotky dobrovolných hasičů, jakož i úkoly vyplývající z funkce jejich zakladatele a zřizovatele,
c) rozhodování o vyhlášení místního referenda na území městské části,
d) navrhování změny katastrálních území uvnitř městské části,
e) poskytování věcných a peněžních darů fyzickým nebo právnickým osobám,
f) rozhodování o veřejných zakázkách, jejichž předmět plnění se vztahuje k území městské části,
g) schvalování rozpočtu městské části a hospodaření podle něj,
h) oprávnění vystupovat jako účastník v těch řízeních, v nichž se vydává územní rozhodnutí, společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dodatečné povolení stavby územní rozhodnutí nahrazující podle zvláštního právního předpisu6b) v území městské části.
h) oprávnění vystupovat jako účastník v řízení o povolení záměru nebo v řízení o nařízení odstranění stavby a v řízení o dodatečném povolení stavby podle zvláštního právního předpisu6b) v území městské části.
___________________
6b) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6b) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.
§ 36
(1) Záměry hlavního města Prahy nebo městských částí prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby, zřízené jako věcné právo podle občanského zákoníku43), anebo je přenechat jako výprosu a záměry hlavního města Prahy nebo městských částí smluvně zřídit právo stavby jako věcné právo podle občanského zákoníku43) k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy hlavní město Praha nebo městská část zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před schválením v orgánech hlavního města Prahy nebo v orgánech městských částí vyvěšením na úřední desce11a) Magistrátu hlavního města Prahy nebo na úřední desce úřadu městské části, aby se k nim mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může hlavní město Praha nebo městská část zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud hlavní město Praha nebo městská část záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona30) platnými ke dni zveřejnění záměru.
(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů nebo hrobových míst anebo o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku hlavního města Prahy na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je hlavní město Praha nebo městská část anebo kterou hlavní město Praha nebo městská část ovládá31).
___________________
11a) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
30) § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
31) § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
43) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
§ 53
(1) Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy poskytuje hlavní město Praha za výkon funkce odměnu ve výši podle § 54 odst. 1. Odměna se poskytuje ode dne zvolení do funkce, již zastupitelstvo hlavního města Prahy určilo jako funkci, pro kterou budou členové zastupitelstva hlavního města Prahy uvolněni, nejdříve však ode dne, od kterého ji zastupitelstvo hlavního města Prahy jako takovou funkci určilo. Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, poskytuje hlavní město Praha odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy. Je-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy zároveň členem zastupitelstva obce nebo kraje podle jiného právního předpisu, poskytne mu odměnu v plné výši pouze ten samosprávný celek, který by mu jako členovi zastupitelstva poskytoval odměnu vyšší. Druhý z obou samosprávných celků, jehož zastupitelstva je členem, mu poskytne odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, kterou by mu jinak jako členovi zastupitelstva poskytoval.
(2) Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy může hlavní město Praha poskytovat za výkon funkce odměnu až do maximální výše podle § 54 odst. 2. V takovém případě se odměna poskytuje ode dne stanoveného zastupitelstvem hlavního města Prahy, nejdříve však ode dne přijetí usnesení zastupitelstva hlavního města Prahy, kterým odměnu stanovilo. Je-li neuvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora nebo náměstka primátora, zároveň členem zastupitelstva obce nebo kraje podle jiného právního předpisu, poskytne mu odměnu v plné výši pouze ten samosprávný celek, který by mu jako členovi zastupitelstva poskytoval odměnu vyšší. Druhý z obou samosprávných celků, jehož zastupitelstva je členem, mu poskytne odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, kterou by mu jinak jako členovi zastupitelstva poskytoval. Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy vykonávajícímu funkci primátora nebo náměstka primátora, který je zároveň poslancem, senátorem nebo členem vlády, může hlavní město Praha poskytovat odměnu nejvýše ve výši 0,4násobku výše odměny, která by mu jinak jako neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy při výkonu těchto funkcí náležela. Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, může hlavní město Praha poskytovat odměnu až do maximální výše podle § 54 odst. 2, nejvýše však do 0,4násobku výše odměny, která by za danou funkci náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy.
(3) V usnesení podle odstavce 2 zastupitelstvo hlavního města Prahy stanoví výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy za měsíc, a to částkou v celých korunách, přitom může přihlédnout k plnění individuálních úkolů, které jednotlivým neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy uložilo, a předem stanoveným způsobem k jejich účasti na jednání orgánů, jejichž jsou členy. Usnesení podle odstavce 2 pozbývá účinnosti ukončením funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahy, které odměnu stanovilo.
(4) Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahy, poskytuje hlavní město Praha odměnu v rozmezí od 0,3 do 0,6násobku nejméně ve výši 0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahy. Pokud zastupitelstvo hlavního města Prahy neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahy, odměnu nestanovilo, náleží mu ode dne zvolení do funkce primátora hlavního města Prahy odměna ve výši 0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahy.
…
§ 53a
(1) Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který je současně uvolněným členem zastupitelstva městské části, poskytuje hlavní město Praha odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, pokud je tato odměna nižší než odměna za funkci, pro niž byl člen zastupitelstva městské části uvolněn; to neplatí, pokud hlavní město Praha poskytuje odměnu podle § 53 odst. 1 věty poslední.
(2) Uvolněnému členovi zastupitelstva městské části, který je současně uvolněným členem zastupitelstva hlavního města Prahy, poskytuje městská část odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva městské části, pokud je tato odměna nižší než odměna za funkci, pro niž byl člen zastupitelstva hlavního města Prahy uvolněn; to neplatí, pokud městská část poskytuje odměnu podle § 53 odst. 1 věty poslední.
(3) Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který je současně uvolněným členem zastupitelstva městské části, může hlavní město Praha poskytovat odměnu až do maximální výše podle § 54 odst. 2, nejvýše však do 0,4násobku výše odměny, která by za danou funkci náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy; to neplatí, pokud hlavní město Praha poskytuje odměnu podle § 53 odst. 2 věty poslední.
(4) Neuvolněnému členovi zastupitelstva městské části, který je současně uvolněným členem zastupitelstva hlavního města Prahy, může městská část poskytovat odměnu až do maximální výše podle § 87 odst. 5, nejvýše však do 0,4násobku výše odměny, která by za danou funkci náležela uvolněnému členovi zastupitelstva městské části; to neplatí, pokud městská část poskytuje odměnu podle § 53 odst. 2 věty poslední.
§ 53b
(1) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy je povinen do 5 dnů oznámit hlavnímu městu Praze
a) den počátku a den ukončení výkonu funkce poslance, senátora nebo člena vlády,
b) den počátku a den ukončení výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva městské části a
c) výši odměny za měsíc za výkon funkce podle písmene b) a den změny výše této odměny.
(2) Člen zastupitelstva městské části je povinen do 5 dnů oznámit městské části
a) den počátku a den ukončení výkonu funkce poslance, senátora nebo člena vlády,
b) den počátku a den ukončení výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy a
c) výši odměny za měsíc za výkon funkce podle písmene b) a den změny výše této odměny.
§ 59
…
(3) Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních:
a) o vydání komunálních dluhopisů,
b) o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou o hodnotě vyšší než 25 000 000 Kč,
c) o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky a uzavření smlouvy o společnosti26), jde-li o závazek větší než 50 000 000 Kč,
d) o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku a přistoupení k závazku, jde-li o závazek větší než 25 000 000 Kč,
e) o poskytování dotací a půjček městským částem z rozpočtu hlavního města Prahy, s výjimkou dotací poskytovaných ze státního rozpočtu nebo rozpočtu státního fondu a s výjimkou poskytování dotací v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
f) o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 1 000 000 Kč v jednotlivých případech fyzickým nebo právnickým osobám a o uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí, nejedná-li se o dotace z prostředků státního rozpočtu, o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným hlavním městem Prahou nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
g) o bezúplatném postoupení pohledávek vyšších než 50 000 000 Kč,
h) o zastavení nemovitých věcí,
i) o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací,
j) o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací a obecně prospěšných společností a svazků obcí v hodnotě vyšší než 25 000 000 Kč,
k) o darování movitých věcí včetně peněz v celkové hodnotě vyšší než 10 000 000 Kč ročně fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,
l) o vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 25 000 000 Kč,
m) o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 25 000 000 Kč,
n) o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
o) nabytí a převod práva stavby, zřízeného jako věcné právo podle občanského zákoníku43), a smluvní zřízení tohoto práva stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy,
p) zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví hlavního města Prahy nebo práva stavby ve veřejné práva stavby, zřízeného jako věcné právo podle občanského zákoníku43), ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby hlavním tohoto práva stavby hlavním městem Prahou v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo hlavního města Prahy zcela nebo zčásti svěřit radě hlavního města Prahy nebo primátorovi hlavního města Prahy.
____________________
25) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
26) § 2716 a násl. Občanského zákoníku.
43) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
§ 69a
(1) Rada hlavního města Prahy vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahy až do zvolení nové rady hlavního města Prahy. Za zvolení nové rady hlavního města Prahy podle věty první se považuje zvolení alespoň nadpoloviční většiny počtu členů rady hlavního města Prahy podle § 69 odst. 1, jestliže došlo ke zvolení primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy.
(2) Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada hlavního města Prahy ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření19b). (3) Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva hlavního města Prahy, protože okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování nebyl odevzdán ani jeden hlasovací lístek s alespoň jedním platným hlasem pro kandidáta, vykonává rada hlavního města Prahy ode dne následujícího po dni, ve kterém končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování Státní volební komise uveřejnila celkové výsledky voleb do zastupitelstev obcí, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy, pravomoci podle odstavce 2.
___________________
19b) § 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
§ 89
…
(2) Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat o těchto právních jednáních, pokud jsou městským částem zákonem nebo Statutem svěřeny:
a) o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, zápůjčky, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku s výjimkou převzetí ručitelského závazku na základě smlouvy o spolupráci podle zákona o podpoře bydlení, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti26) orgány městské části,
b) o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 250 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným městskou částí nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
c) o peněžitých a nepeněžitých vkladech orgánů městské části do obchodních společností a svazků,
d) o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených městskou částí,
e) o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí,
f) o darování movitých věcí včetně peněz v celkové hodnotě vyšší než 250 000 Kč ročně jedné fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,
g) o bezúplatném postoupení pohledávek městské části,
h) o vzdání se práva, prominutí dluhu a úplatném postoupení pohledávky vyšší než 500 000 Kč,
i) o zastavení nemovitých věcí,
j) o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 500 000 Kč,
k) o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
l) nabytí a převod práva stavby, zřízeného jako věcné právo podle občanského zákoníku43), a smluvní zřízení tohoto práva stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy,
m) zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví hlavního města Prahy nebo práva stavby ve veřejné práva stavby, zřízeného jako věcné právo podle občanského zákoníku43), ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby hlavním tohoto práva stavby hlavním městem Prahou v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo městské části zcela nebo zčásti svěřit radě městské části nebo starostovi městské části.
____________________
25) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
26) § 2716 a násl. Občanského zákoníku.
43) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů
§ 13a
Strategie rozvoje společenství obcí
(1) Strategie rozvoje společenství obcí určuje ve stanoveném období zaměření a cíle rozvoje společenství obcí zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj území společenství obcí, a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů.
(2) Strategie rozvoje společenství obcí zejména
a) analyzuje současný stav a očekávaný vývoj území společenství obcí,
b) stanoví strategické cíle a priority rozvoje území společenství obcí,
c) zohledňuje republikové priority a strategické cíle regionální politiky stanovené Strategií regionálního rozvoje a strategické cíle a priority rozvoje kraje stanovené strategií rozvoje územního obvodu kraje, na jehož území se společenství obcí nachází,
d) stanoví způsob sledování a vyhodnocování účinnosti strategie rozvoje společenství obcí.
§ 14
(1) Ministerstvo
a) sleduje a vyhodnocuje činnost správních úřadů, krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje a doporučuje ve vztahu k jejich působnostem opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených ve Strategii regionálního rozvoje,
b) koordinuje na celostátní úrovni mezinárodní spolupráci v oblasti podpory regionálního rozvoje a územní spolupráce,
c) napomáhá zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur.
(2) Ústřední správní úřady
a) spolupracují s Ministerstvem při přípravě Strategie regionálního rozvoje a zabezpečují naplňování opatření obsažených ve Strategii regionálního rozvoje,
b) na žádost kraje spolupracují při přípravě strategie rozvoje územního obvodu kraje.
(3) Kraj
a) analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu,
b) schvaluje a realizuje strategii rozvoje územního obvodu kraje, sleduje a hodnotí její plnění,
c) podporuje rozvoj regionů vymezených ve strategii rozvoje územního obvodu kraje,
d) doporučuje ve vztahu k působnostem správních úřadů a obcí opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených ve strategii rozvoje územního obvodu kraje,
e) koordinuje ve svém územním obvodu spolupráci v oblasti regionálního rozvoje.
(4) Obec
a) spolupracuje s krajem, na jehož území se nachází, při přípravě a realizaci strategie rozvoje územního obvodu kraje,
b) v souladu s místními podmínkami a rozvojovými dokumenty samostatně nebo ve spolupráci s jinými obcemi zabezpečuje nebo podporuje aktivity zaměřené na rozvoj územního obvodu obce.
(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti spolupracuje s krajem při přípravě a hodnocení realizace strategie rozvoje územního obvodu kraje a s Ministerstvem při přípravě a hodnocení realizace Strategie regionálního rozvoje.
(6) Společenství obcí
a) analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje svého území,
b) schvaluje a realizuje strategii rozvoje společenství obcí, sleduje a hodnotí její plnění,
c) v souladu s místními podmínkami zabezpečuje nebo podporuje a koordinuje aktivity zaměřené na rozvoj svého území,
d) doporučuje ve vztahu k působnostem správních úřadů a kraje opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených ve strategii rozvoje společenství obcí,
e) spolupracuje s krajem, na jehož území se nachází, při přípravě a realizaci strategie rozvoje územního obvodu kraje,
f) spolupracuje s ostatními společenstvími obcí a dalšími osobami při naplňování cílů regionálního rozvoje.
Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
§ 17
(1) Prohlubování kvalifikace podle tohoto zákona může poskytovat jen
a) právnická nebo fyzická osoba oprávněná ke vzdělávací činnosti podle zvláštního předpisu, jíž byla udělena akreditace podle § 30,
b) příspěvková organizace zřízená Ministerstvem vnitra (dále jen „ministerstvo“),
c) ústřední správní úřad,
d) Kancelář Veřejného ochránce práv,
e) kraj a hlavní město Praha, nebo
f) obec, jíž nebo společenství obcí, jimž byla udělena akreditace podle § 30,
(dále jen „vzdělávací instituce“).
(2) Vzdělávací instituce poskytuje vzdělávání v souladu s obsahem příslušného druhu prohlubování kvalifikace (§ 18 odst. 1 a 2).
(3) Územní samosprávný celek zajišťuje prohlubování kvalifikace úředníka prostřednictvím vzdělávacích institucí.
(4) Územní samosprávný celek je povinen úředníkovi zajistit prohlubování kvalifikace podle tohoto zákona; postupuje při tom podle plánu vzdělávání podle odstavce 5.
(5) Plán vzdělávání obsahuje časový rozvrh prohlubování kvalifikace úředníka v rozsahu nejméně 9 pracovních dnů po dobu následujících 3 let. Územní samosprávný celek je povinen vypracovat plán vzdělávání do 1 roku od vzniku pracovního poměru úředníka, nejméně jedenkrát za 3 roky plnění tohoto plánu hodnotit a podle výsledků hodnocení provést jeho aktualizaci.
§ 30
Akreditace vzdělávací instituce
(1) Žádost o akreditaci vzdělávací instituce, je-li žadatel fyzickou osobou, kromě obecných náležitostí žádosti obsahuje též údaje potřebné pro vyžádání výpisu z evidence Rejstříku trestů.
(2) K žádosti o akreditaci vzdělávací instituce se připojí oprávnění ke vzdělávací činnosti podle zvláštního právního předpisu; oprávnění není třeba prokazovat, pokud je žadatel o akreditaci vzdělávací instituce obcí nebo společenstvím obcí.
(3) Ministerstvo žádost o akreditaci vzdělávací instituce zamítne, jestliže žadatel o akreditaci vzdělávací instituce není bezúhonný.
(4) Fyzická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(5) Právnická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(6) Za účelem prokázání bezúhonnosti podle odstavce 4 nebo 5 si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu19). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
____________________
19) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje správní poplatky (dále jen „poplatky“) a výkon jejich správy, zejména jejich vyměřování a vybírání, prováděné orgány moci výkonné a dále orgány územních samosprávných celků a společenství obcí a orgány právnických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti státní správy (dále jen „správní úřad“).
§ 6
Placení poplatku
(1) Poplatky se platí v české měně, nestanoví-li tento zákon jinak (odstavce 2, 3 a 5).
(2) České zastupitelské úřady vyměřují procentní poplatky v té cizí měně, ve které je vyjádřen základ poplatku. Vztahuje-li se předmět úkonu, prováděný českým zastupitelským úřadem, k peněžním prostředkům poplatníka a tyto prostředky má český zastupitelský úřad u sebe, může procentní poplatek vybrat srážkou z těchto prostředků.
(3) Poplatky stanovené pevnou částkou mohou české zastupitelské úřady vybírat rovněž
a) v měně státu, v němž mají své sídlo, nebo
b) v měně jiného státu, je-li Českou národní bankou vyhlašován kurs devizového trhu této měny.
(4) Pro účely placení poplatku podle odstavců 2 a 3 provede český zastupitelský úřad přepočet na cizí měnu a naopak podle kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího lhůtám splatnosti poplatku stanoveného pevnou částkou nebo vyměřeného platebním výměrem, a to po celý následující kalendářní měsíc. Pro přepočet měn, jejichž kurs devizového trhu Česká národní banka nevyhlašuje, použije český zastupitelský úřad kurs amerického dolaru k místní měně vyhlášený centrální bankou státu, v němž má český zastupitelský úřad sídlo, a to rovněž k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, také po celý následující kalendářní měsíc.
(5) Poplatky placené na českých hraničních přechodech mohou správní úřady vybírat rovněž v cizí měně, kterou tuzemské banky vykupují.
(6) Přepočet české měny na cizí měnu a naopak provádí správní úřad na českém hraničním přechodu podle kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v pátek týdne, který předchází dni splatnosti poplatku stanoveného pevnou částkou, nebo dni splatnosti poplatku vyměřeného platebním výměrem, a to po celý následující týden. Přeplatek na poplatku (§ 7 odst. 2), který byl zaplacen v cizí měně, může správní úřad vrátit v české měně.
(7) Poplatky přepočítávané z české měny na cizí měnu a naopak se zaokrouhlují na celé měnové jednotky nahoru, nestanoví-li sazebník jinak.
(8) Poplatky se platí na zvláštní účet státního rozpočtu s výjimkou poplatků vyměřovaných a vybíraných orgány územních samosprávných celků a společenství obcí, Českou národní bankou, Státním fondem audiovize, českými zastupitelskými úřady a poplatků vyměřovaných a vybíraných na českých hraničních přechodech. Zvláštní účet státního rozpočtu zřizuje u České národní banky příslušný správní úřad se souhlasem Ministerstva financí. U českých zastupitelských úřadů se poplatky platí na účty těchto úřadů v zahraničí a způsob placení poplatků u orgánů územních samosprávných celků a společenství obcí si určí tyto orgány podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní.
(9) U českého zastupitelského úřadu nelze poplatek platit bezhotovostním převodem, neurčí-li tento úřad jinak. Český zastupitelský úřad postupem podle daňového řádu určí a zveřejní poplatky, které lze platit bezhotovostním převodem, a podmínky, které je nutné při těchto platbách dodržet, včetně případného omezení okruhu platebních služeb, které lze při tom použít.
§ 8
Osvobození od poplatku
(1) Od poplatků jsou osvobozeny
a) státní orgány a státní fondy,
b) diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou-li státními příslušníky cizích států a požívají-li výsady a imunity podle mezinárodního práva, je-li zaručena vzájemnost a nejde-li o úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob,
c) územní samosprávné celky nebo společenství obcí a jejich orgány, požadují-li provedení úkonů souvisejících s výkonem státní správy, kterým jsou pověřeny,
d) právnické osoby, požadují-li provedení úkonů souvisejících s výkonem státní správy, kterým jsou pověřeny,
e) fyzické nebo právnické osoby, stanoví-li tak mezinárodní smlouvy a ujednání, kterými je Česká republika vázána.
(2) Od poplatků jsou osvobozeny úkony
a) související s prováděním zvláštních právních předpisů o sociálním zabezpečení, o důchodovém pojištění, o příplatku k důchodu a o zvláštním příspěvku k důchodu, o veřejném zdravotním pojištění, o zaměstnanosti, o státní sociální podpoře, o nemocenském pojištění, o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o sociálně-právní ochraně dětí, o sociálních službách, o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, ve věcech branné povinnosti občanů a ve věcech civilní služby, s výjimkou poplatku za vydání nebo výměnu průkazu osoby se zdravotním postižením a s výjimkou poplatku za přijetí žádosti o akreditaci vzdělávacího programu podle právních předpisů o sociálních službách a podle zákona o zaměstnanosti,
b) prováděné v důsledku změny nebo opravy názvu obce, města, kraje, ulice, jiného veřejného prostranství, rodného čísla a úkony, prováděné v důsledku rozhodnutí z moci úřední,
c) pro orgány územního samosprávného celku, prováděné úřadem téhož územního samosprávného celku, a pro orgány společenství obcí, prováděné kanceláří téhož společenství obcí,
d) pro účely dědického řízení, prováděného notářem jako soudním komisařem,
e) pro účely exekučního řízení, prováděného soudním exekutorem, s výjimkou položky 1 bod 1 písmeno m),
f) pro účely využití volebního práva,
g) související s poskytováním dočasné ochrany cizincům,
h) stanoví-li tak mezinárodní smlouvy a ujednání, kterými je Česká republika vázána,
i) prováděné v důsledku živelní pohromy na území České republiky; za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice a rychlost větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně Richterovy mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.
(3) Na výsledku úkonu osvobozeného podle odstavce 2 písm. a) až i) vyznačí správní úřad účel, k němuž byl proveden.
(4) Od poplatků jsou osvobozeny i další osoby nebo úkony, a to v rozsahu stanoveném v sazebníku.
(5) V rozsahu stanoveném v sazebníku se správní úřad zmocňuje snížit nebo zvýšit poplatek anebo upustit od jeho vybrání.
Položka 18
1. Vydání povolení stavby nebo zařízení
a) jednoduché stavby Kč 5 000
b) vyhrazené stavby včetně staveb souvisejících Kč 20 000
c) ostatní stavby Kč 10 000
2. Vydání rámcového povolení Kč 10 000
3. Vydání rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení Kč 2 000
4. Vydání povolení změny záměru před dokončením
a) jednoduché stavby Kč 2 500
b) vyhrazené stavby včetně staveb souvisejících Kč 10 000
c) ostatní stavby Kč 5 000
5. Vydání kolaudačního rozhodnutí
a) jednoduché stavby Kč 1 000
b) vyhrazené stavby včetně staveb souvisejících Kč 5 000
c) ostatní stavby Kč 2 000
6. Povolení změny v užívání stavby
a) jednoduché stavby Kč 1 000
b) vyhrazené stavby včetně staveb souvisejících Kč 5 000
c) ostatní stavby Kč 2 000
7. Vydání povolení předčasného užívání
a) jednoduché stavby Kč 1 000
b) vyhrazené stavby včetně staveb souvisejících Kč 5 000
c) ostatní stavby Kč 2 000
8. Vydání rozhodnutí o zkušebním provozu
a) jednoduché stavby Kč 1 000
b) vyhrazené stavby včetně staveb souvisejících Kč 5 000
c) ostatní stavby Kč 2 000
9. Vydání rozhodnutí o prodloužení platnosti předčasného
užívání a zkušebního provozu Kč 2 000
10. Vydání povolení o prodloužení doby trvání stavby Kč 2 000
11. Vydání povolení odstranění
a) jednoduché stavby Kč 1 000
b) vyhrazené stavby Kč 5 000
c) ostatní stavby Kč 2 000
12. Vydání dodatečného povolení
a) jednoduché stavby Kč 20 000
b) vyhrazené stavby Kč 50 000
c) ostatní stavby Kč 30 000
13. Ověření pasportu stavby Kč 1 000
14. Vydání oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného
inspektora nebo prodloužení platnosti tohoto oprávnění Kč 10 000
15. Vydání souhlasu právnické osobě s vykonáváním činnosti
autorizovaného inspektora nebo prodloužení platnosti
tohoto souhlasu
Poznámky
1. Za stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů se vybere správní poplatek ve výši poloviny sazby příslušné položky.
2. V případě vydání povolení záměru dle bodu 1 písm. a), b) a c), jehož součástí je povolení výjimky z požadavků na výstavbu se správní poplatek navyšuje o 5 000 Kč.
3. Je-li stavba související uvedená v bodě 1 písm. b) povolována samostatným rozhodnutím, poplatek se vybere dle příslušné položky.
4. U souboru staveb se vybere poplatek ve výši poloviny součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této položky, popřípadě této položky a položky 17.
5. Za vydání společného rozhodnutí podle správního řádu vybere správní úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této položky, popřípadě této položky a položky 17.
Osvobození
Od poplatku je osvobozeno vydání povolení ke změně stavby pro bydlení z důvodu ztíženého užívání této stavby občanovi se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kterému byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P), má-li ve stavbě pro bydlení místo trvalého pobytu.
Od poplatku je osvobozeno vydání povolení záměru v případě veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření realizovaných státem nebo územním samosprávným celkem, územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí.
Předmětem poplatku není
Ověření pasportu stavby pořizované z důvodu, že se nedochovala dokumentace bez zavinění vlastníka.
Položka 22
…
z) Přijetí žádosti o
1. akreditaci vzdělávací instituce podle zákona
o úřednících územních samosprávných celků Kč 5 000
2. akreditaci vzdělávacího programu podle zákona
o úřednících územních samosprávných celků Kč 2 000
3. obnovení akreditace vzdělávacího programu podle
zákona o úřednících územních samosprávných celků Kč 1 000
Osvobození
Od poplatku podle písmene z) jsou osvobozeny příspěvková organizace zřízená Ministerstvem vnitra jako vzdělávací instituce podle zákona o úřednících územních samosprávných celků a územní samosprávný celek, územní samosprávný celek a společenství obcí.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
§ 109
Mzda, plat a odměna z dohody
(1) Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak39).
(2) Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.
(3) Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je
a) stát6),
b) územní samosprávný celek40) nebo společenství obcí,
c) státní fond14),
d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz15) poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo
e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona41),
s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky.
(4) Mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.
(5) Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (§ 74 až 77).
__________________
6) § 6 a 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
14) Například zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
15) § 54 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
39) Například zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
40) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
41) § 124 školského zákona.
§ 303
(1) Zaměstnanci
a) ve správních úřadech,
b) zaměstnanci v
1. Policii České republiky,
2. ozbrojených silách České republiky83),
3. Generální inspekci bezpečnostních sborů,
4. Bezpečnostní informační službě,
5. Úřadu pro zahraniční styky a informace,
6. Vězeňské službě České republiky,
7. Probační a mediační službě,
8. Kanceláři prezidenta republiky,
9. Kanceláři Poslanecké sněmovny,
10. Kanceláři Senátu,
11. Kanceláři Veřejného ochránce práv,
12. Kanceláři finančního arbitra,
13. Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,
14. České správě sociálního zabezpečení a v okresních správách sociálního zabezpečení,
15. Nejvyšším kontrolním úřadu,
16. Úřadu pro ochranu osobních údajů,
17. Ústavu pro studium totalitních režimů,
18. chráněných krajinných oblastech a národních parcích,
19. Správě úložišť radioaktivních odpadů,
c) zaměstnanci u soudů a státních zastupitelství,
d) zaměstnanci
1. České národní banky,
2. státních fondů,
e) zaměstnanci územních samosprávných celků zařazení
1. do obecního úřadu,
2. městského úřadu,
3. magistrátu statutárního města nebo magistrátu územně členěného statutárního města, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města,
4. krajského úřadu,
5. Magistrátu hlavního města Prahy a úřadu městské části hlavního města Prahy,
s výjimkou úředníků územních samosprávných celků podle zvláštního právního předpisu84),
f) zaměstnanci společenství obcí s výjimkou zaměstnanců, kteří mají postavení úředníků územních samosprávných celků127),
f) g) zaměstnanci územních samosprávných celků a společenství obcí zařazení v obecní policii,
g) h) zaměstnanci škol zřizovaných Ministerstvem vnitra85) a zaměstnanci Policejní akademie České republiky86),
mají zvýšené povinnosti uvedené v odstavci 2.
(2) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 jsou dále povinni
a) jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování,
b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
c) v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, nebo na základě právních předpisů,
d) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.
(3) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 mohou být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni. Pokud do takového orgánu byli zaměstnanci uvedení v odstavci 1 vysláni zaměstnavatelem, celkový úhrn odměn vyplacených zaměstnanci za všechna členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, do nichž byl vyslán, za kalendářní rok včetně podílu na zisku či jiného peněžitého plnění nesmí přesáhnout částku rovnající se 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě a v případě vedoucího zaměstnance též příplatku za vedení, který mu lze jako nejvýše přípustný přiznat podle § 124 odst. 3 ve spojení s jiným právním předpisem126), a to podle naposledy zaměstnancem obsazeného místa, na kterém zaměstnanec v příslušném kalendářním roce naposledy vykonával práci. Zaměstnanec podle věty druhé je povinen zaměstnavatele informovat o celkovém úhrnu peněžitého plnění, které mu bylo za členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, do nichž byl vyslán, vyplaceno v příslušném kalendářním roce, a to nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku.
(4) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 mohou podnikat jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni.
(5) Omezení stanovené v odstavci 4 se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a na správu vlastního majetku.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak88).
_____________________
83) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
84) Zákon č. 312/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
85) § 172 odst. 2 školského zákona.
88) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.
127) § 53d odst. 10 a § 53e odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb.
Přechodné ustanovení
Dosavadnímu zaměstnanci společenství obcí, který je odměňován mzdou, se ke dni účinnosti tohoto zákona určí plat ve výši odpovídající dosavadní výši sjednané, stanovené nebo určené mzdy, nejvýše však v nejvyšší přípustné výši podle zákoníku práce a nařízení vlády vydaného k jeho provedení. Platový tarif musí odpovídat zařazení zaměstnance do platové třídy a platového stupně podle zákoníku práce a nařízení vlády vydaného k jeho provedení.
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje
a) elektronické úkony státních orgánů, územních samosprávných celků, společenství obcí a fyzických nebo právnických osob, pokud těmto fyzickým nebo právnickým osobám byla svěřena působnost v oblasti veřejné správy, notářů, soudních exekutorů a insolvenčních správců (dále jen „orgán veřejné moci“) vůči fyzickým osobám a právnickým osobám, elektronické úkony fyzických osob a právnických osob vůči orgánům veřejné moci a elektronické úkony mezi orgány veřejné moci navzájem prostřednictvím datových schránek,
b) dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob prostřednictvím datových schránek,
c) informační systém datových schránek,
d) autorizovanou konverzi dokumentů1) (dále jen „konverze“).
(2) Tento zákon se nevztahuje na dokumenty, které obsahují utajované informace2).
____________________
1) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
Přechodné ustanovení
Digitální a informační agentura změní ke dni nabytí účinnosti čl. XI tohoto zákona typ datové schránky zřízené společenství obcí na datovou schránku orgánu veřejné moci.
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech
§ 2
Obecné pojmy
V tomto zákoně se rozumí
a) základním registrem informační systém veřejné správy1) uvedený v § 3,
b) referenčním údajem údaj vedený v základním registru, který je označen jako referenční údaj,
c) orgánem veřejné moci státní orgán, územní samosprávný celek, společenství obcí, fyzická nebo právnická osoba, byla-li jí svěřena působnost v oblasti veřejné správy, notář, soudní exekutor, insolvenční správce a archiv,
d) soukromoprávním uživatelem údajů podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, která je podle jiného právního předpisu oprávněna využívat údaje ze základního registru nebo z agendového informačního systému, pro působení, které není působením orgánu veřejné moci,
e) agendou ucelená oblast působení orgánu veřejné moci nebo ucelená oblast působení soukromoprávního uživatele údajů,
f) agendovým informačním systémem informační systém veřejné správy, který slouží k výkonu agendy, využívání elektronických formulářů nebo elektronické identifikaci,
g) informačním systémem základních registrů informační systém veřejné správy, který je součástí referenčního, sdíleného a bezpečného rozhraní informačních systémů veřejné správy54) (dále jen "referenční rozhraní") a jehož prostřednictvím je zajišťováno sdílení údajů mezi základními registry navzájem, základními registry a agendovými informačními systémy, základními registry a soukromoprávními systémy pro využívání údajů, agendovými informačními systémy, jejichž prostřednictvím se zapisují údaje do základních registrů, a jinými agendovými informačními systémy a mezi agendovými informačními systémy, jejichž prostřednictvím se zapisují údaje do základních registrů, a soukromoprávními systémy pro využívání údajů, správa oprávnění přístupu k údajům a další činnosti podle tohoto zákona,
h) informačním systémem sdílené služby informační systém veřejné správy, který je součástí referenčního rozhraní a jehož prostřednictvím je zajišťováno sdílení údajů mezi agendovými informačními systémy, jejichž prostřednictvím se nezapisují údaje do základních registrů, navzájem, a mezi agendovými informačními systémy, jejichž prostřednictvím se nezapisují údaje do základních registrů, a soukromoprávními systémy pro využívání údajů, správa oprávnění přístupu k údajům a další činnosti podle tohoto zákona,
i) editorem orgán veřejné moci, který je oprávněn zapisovat údaje do základního registru nebo agendového informačního systému a provádět změny zapsaných údajů.
____________________
1) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
54) § 2 písm. i) zákona č. 365/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 51
(1) Údaji o orgánu veřejné moci jsou
a) identifikátor orgánu veřejné moci,
b) název orgánu veřejné moci; jde-li o orgán veřejné moci vedený v registru obyvatel nebo registru osob, vede se tento údaj ve formě referenční vazby na registr obyvatel nebo registr osob,
c) údaj o tom, zda je orgán veřejné moci vnitřní organizační jednotkou organizační složky státu, které byla zákonem svěřena vlastní oblast působení,
d) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
e) identifikátor datové schránky14); jde-li o orgán veřejné moci vedený v registru obyvatel nebo registru osob, vede se tento údaj ve formě referenční vazby na registr obyvatel nebo registr osob,
f) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě orgán veřejné moci působí,
g) kategorie orgánu veřejné moci a údaje o ní
1. identifikátor kategorie,
2. název kategorie,
3. číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, které kategorii vymezuje,
4. ústřední správní úřad, který ohlašuje kategorii podle § 52b odst. 5,
h) adresa místa pobytu nebo adresa sídla orgánu veřejné moci; jde-li o orgán veřejné moci vedený v registru obyvatel nebo registru osob, vede se tento údaj ve formě referenční vazby na registr obyvatel nebo registr osob, jinak se vede ve formě referenční vazby na registr územní identifikace,
i) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu osoby stojící v čele orgánu veřejné moci vyjádřené referenční vazbou na registr obyvatel,
i) údaje o osobě stojící v čele orgánu veřejné moci a v případě kraje také o náměstku hejtmana kraje a řediteli krajského úřadu, v případě obce také o místostarostovi obce a tajemníku obecního úřadu, v případě hlavního města Prahy také o náměstku primátora hlavního města Prahy a řediteli Magistrátu hlavního města Prahy a v případě městské části hlavního města Prahy a městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města (dále jen „samosprávná část“) také o místostarostovi samosprávné části a tajemníku úřadu samosprávné části; tyto údaje se vedou, je-li to možné, ve formě referenční vazby na registr obyvatel a jsou jimi
1. označení vykonávané funkce,
2. jméno, popřípadě jména, příjmení,
3. datum narození,
4. adresa místa pobytu,
5. telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť přidělené osobě orgánem veřejné moci, v jehož čele osoba stojí nebo v němž jinak působí,
6. adresa elektronické pošty zřízená osobě orgánem veřejné moci, v jehož čele osoba stojí nebo v němž jinak působí,
7. v případě hejtmana kraje, náměstka hejtmana kraje, primátora hlavního města Prahy, náměstka primátora hlavního města Prahy, starosty obce nebo samosprávné části a místostarosty obce nebo samosprávné části, zda je pro funkci uvolněn,
j) datum, od kterého orgán veřejné moci působí,
k) přerušení nebo pozastavení působení orgánu veřejné moci,
l) adresa pracoviště orgánu veřejné moci, které vykonává úkon podle odstavce 5 6 písm. d), vyjádřená referenční vazbou (kódu územního prvku) na referenční údaj v registru územní identifikace,
m) výčet a popis informačních systémů veřejné správy, jichž je orgán veřejné moci správcem; to neplatí pro zpravodajské služby.,
n) telefonní číslo pro veřejnou telefonní síť a elektronická adresa podatelny.
(2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až h) a j) až l) jsou referenčními údaji.
(3) Údaji o soukromoprávním uživateli údajů jsou
a) identifikátor soukromoprávního uživatele údajů,
b) obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení soukromoprávního uživatele údajů; jde-li o soukromoprávního uživatele údajů vedeného v registru osob, vede se tento údaj ve formě referenční vazby na registr osob,
c) identifikační číslo osoby,
d) typ datové schránky a identifikátor datové schránky14); jde-li o soukromoprávního uživatele údajů vedeného v registru osob, vede se tento údaj ve formě referenční vazby na registr osob,
e) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě je soukromoprávní uživatel údajů oprávněn k využívání údajů ze základních registrů nebo z agendových informačních systémů,
f) kategorie soukromoprávního uživatele údajů a údaje o ní
1. identifikátor kategorie,
2. název kategorie,
3. číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, které kategorii vymezuje,
4. ústřední správní úřad, který ohlašuje kategorii podle § 52b odst. 5,
g) adresa sídla soukromoprávního uživatele údajů; jde-li o soukromoprávního uživatele údajů vedeného v registru osob, vede se tento údaj ve formě referenční vazby na registr osob, jinak se vede ve formě referenční vazby na registr územní identifikace,
h) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle jiného právního předpisu, je-li se zápisem do evidence spojen vznik soukromoprávního uživatele údajů,
i) přerušení nebo pozastavení působení soukromoprávního uživatele údajů,
j) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle jiného právního předpisu, je-li s výmazem z evidence spojen zánik soukromoprávního uživatele údajů,
k) výčet a popis soukromoprávních systémů pro využívání údajů.
(4) Údaje uvedené v odstavci 3 písm. a) a f) jsou referenčními údaji.
(5) K referenčním údajům o orgánech veřejné moci a soukromoprávních uživatelích údajů se vedou provozní údaje zapisované prostřednictvím informačního systému základních registrů
a) kód agendy, v rámci které byl zápis proveden,
b) identifikační číslo osoby editora a jeho identifikátor orgánu veřejné moci,
c) datum prvotního zápisu do registru práv a povinností,
d) datum poslední změny údaje vedeného v registru práv a povinností,
e) záznam o využívání údajů z registru práv a povinností.
(6) Údaji o agendě jsou
a) název agendy a její číselný kód, které jsou součástí číselníku agend,
b) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě orgán veřejné moci působí nebo na jehož základě je soukromoprávní uživatel údajů oprávněn k využívání údajů vedených v základních registrech nebo agendových informačních systémech,
c) výčet a popis činností, které mají být vykonávány v agendě včetně výčtu rolí pro danou činnost,
d) výčet a označení úkonů orgánu veřejné moci vykonávaných v rámci agendy jako úkony vůči subjektu, který v postavení adresáta těchto úkonů nepůsobí jako orgán veřejné moci, identifikátor úkonu, vymezení subjektu, forma úkonu a požadavek na prokázání totožnosti subjektu při provádění úkonu a možnost doplnění fyzického prokázání totožnosti autentizací s využitím dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci,
e) výčet a označení úkonů subjektu, který při vykonávání těchto úkonů nepůsobí jako orgán veřejné moci, vykonávaných v rámci agendy vůči orgánu veřejné moci, identifikátor úkonu, vymezení orgánu veřejné moci, forma úkonu a požadavek na prokázání totožnosti subjektu při provádění úkonu, včetně úrovně záruky prostředku pro elektronickou identifikaci, umožňuje-li se prokázání totožnosti s využitím elektronické identifikace, a možnosti doplnění fyzického prokázání totožnosti autentizací s využitím dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci,
f) popis úkonů orgánu veřejné moci podle písmene d),
g) popis úkonů subjektu, který při vykonávání těchto úkonů nepůsobí jako orgán veřejné moci, podle písmene e),
h) výčet orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů, kteří agendu vykonávají, nebo jejich kategorie,
i) název ohlašovatele agendy a jeho identifikátor orgánu veřejné moci,
j) výčet orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů, kteří byli pro výkon agendy zaregistrováni, a jejich identifikátor orgánu veřejné moci nebo identifikátor soukromoprávního uživatele údajů,
k) výčet a struktura údajů vedených nebo vytvářených podle jiného právního předpisu v rámci agendy, přístupnost jednotlivých údajů veřejnosti a v případě, že údaj není přístupný veřejnosti, číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě není údaj přístupný veřejnosti, číselníky pro vymezení možných hodnot údajů, byly-li vydány, a v případě, že jsou tyto údaje vedeny v agendovém informačním systému, rovněž určení, které z nich jsou zapisovány do agendového informačního systému na základě jiné skutečnosti, než je zpřístupnění údaje prostřednictvím referenčního rozhraní, a které lze zpřístupnit pro výkon jiné agendy; to neplatí pro Generální inspekci bezpečnostních sborů a Finanční analytický úřad,
l) výčet údajů vedených v základních registrech zpřístupněných pro výkon agendy a rozsah oprávnění k využívání těchto údajů,
m) výčet a struktura údajů vedených v jiných agendových informačních systémech zpřístupněných pro výkon dané agendy a rozsah oprávnění k využívání těchto údajů,
n) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě je orgán veřejné moci nebo soukromoprávní uživatel údajů oprávněn využívat údaje ze základních registrů nebo z agendových informačních systémů anebo je zapisovat, nejde-li o tento zákon,
o) adresa pracoviště orgánu veřejné moci, které vykonává úkon podle písmene d) nebo vůči kterému lze vykonat úkon podle písmene e), vyjádřená referenční vazbou (kódu územního prvku) na referenční údaj v registru územní identifikace, nebo údaj o převedení výkonu úkonu podle písmene d) na jiný orgán veřejné moci.
(7) Údaji o agendě zpravodajských služeb jsou
a) název agendy,
b) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě zpravodajská služba působí,
c) výčet zpravodajských služeb, které agendu vykonávají,
d) název ohlašovatele agendy a jeho identifikátor orgánu veřejné moci,
e) výčet zpravodajských služeb, které byly pro výkon agendy zaregistrovány.
(8) Údaje uvedené v odstavci 6 s výjimkou údaje podle písm. f) a g) a údaje uvedené v odstavci 7 jsou referenčními údaji.
(9) K referenčním údajům o agendě se vedou provozní údaje zapisované prostřednictvím informačního systému základních registrů
a) kód agendy, v rámci které byl zápis proveden,
b) identifikační číslo osoby editora a jeho identifikátor orgánu veřejné moci,
c) datum prvotního zápisu do registru práv a povinností,
d) datum poslední změny údaje vedeného v registru práv a povinností,
e) záznam o využívání údajů z registru práv a povinností.
(10) Editorem údajů podle
a) odstavce 1 písm. a) a g) bodu 1, odstavce 3 písm. a), odstavce 3 písm. f) bodu 1, odstavce 3 písm. k), odstavce 3 písm. k), odstavce 5 písm. d), odstavce 6 písm. j) a odstavce 9 a editorem číselného kódu podle odstavce 6 písm. a) a identifikátoru úkonu podle odstavce 6 písm. d) a e) je Agentura,
b) odstavce 1 písm. b) až f), písm. g) bodů 2 až 4 a písm. h) až k), j) a k), odstavce 3 písm. b) až e), písm. f) bodů 2 až 4 a písm. g) až j) a odstavce 6 písm. a) až c), písm. f) až i) a písm. k) až n) a editorem údajů podle odstavce 6 písm. d) a e) s výjimkou identifikátoru úkonu, je ohlašovatel agendy; ohlašovatel agendy údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností neprodleně po ohlášení agendy,
c) odstavce 1 písm. l) a m) a odstavce 6 písm. o) je orgán veřejné moci, o jehož pracoviště se jedná, který převedl výkon úkonu nebo který je správcem informačního systému veřejné správy; orgán veřejné moci údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností neprodleně po zřízení pracoviště, převedení výkonu úkonu nebo vytvoření informačního systému veřejné správy.
c) odstavce 1 písm. i) je orgán veřejné moci, v jehož čele stojí nebo v němž jinak působí osoba, o jejíž údaje se jedná; orgán veřejné moci údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností neprodleně poté, co osoba stanula v čele orgánu veřejné moci nebo v něm jinak začala působit,
d) odstavce 1 písm. l) je orgán veřejné moci, o jehož pracoviště se jedná; orgán veřejné moci údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností neprodleně po zřízení pracoviště orgánu veřejné moci,
e) odstavce 1 písm. m) je orgán veřejné moci, který je správcem informačního systému veřejné správy; orgán veřejné moci údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností neprodleně po vytvoření informačního systému veřejné správy,
f) odstavce 1 písm. n) je orgán veřejné moci, o jehož telefonní číslo a elektronickou adresu podatelny se jedná; orgán veřejné moci údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností neprodleně poté, co orgán veřejné moci začal působit,
g) odstavce 6 písm. o) je orgán veřejné moci, o jehož pracoviště se jedná, nebo který převedl výkon úkonu; orgán veřejné moci údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností neprodleně po zřízení pracoviště orgánu veřejné moci nebo po převedení výkonu úkonu.
(11) Údaje uvedené v odstavcích 1, 3, 6 a 7, s výjimkou údajů uvedených v odstavci 1 písm. i) bodech 3 až 6, a číselníky podle § 50 odst. 2 jsou veřejně přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup; to neplatí, pokud by tím byla ohrožena činnost zpravodajské služby46), Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo Finančního analytického úřadu.
§ 52b
Rejstřík orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů
(1) Agentura vede v informačním systému registru práv a povinností rejstřík orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů. V rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů jsou vedeny o orgánu veřejné moci údaje stanovené v § 51 odst. 1 a údaj o datu zániku orgánu veřejné moci a o soukromoprávním uživateli údajů údaje stanovené v § 51 odst. 3.
(1) Agentura vede v informačním systému registru práv a povinností rejstřík orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů, ve kterém se vedou údaje o
a) orgánu veřejné moci, a to
1. údaje uvedené v § 51 odst. 1,
2. datum zániku orgánu veřejné moci,
3. datum, od kterého osoba stojí v čele orgánu veřejné moci nebo v něm jinak působí,
4. datum, od kterého osoba přestala stát v čele orgánu veřejné moci nebo v něm jinak působit,
5. datum, od kterého je hejtman kraje, náměstek hejtmana kraje, primátor hlavního města Prahy, náměstek primátora hlavního města Prahy, starosta obce nebo samosprávné části a místostarosta obce nebo samosprávné části pro funkci uvolněn,
6. datum, od kterého hejtman kraje, náměstek hejtmana kraje, primátor hlavního města Prahy, náměstek primátora hlavního města Prahy, starosta obce nebo samosprávné části a místostarosta obce nebo samosprávné části přestal být pro funkci uvolněn,
b) soukromoprávním uživateli údajů, a to údaje uvedené v § 51 odst. 3.
(2) Orgán veřejné moci, který vede evidenci orgánů veřejné moci, pokud tyto orgány veřejné moci vznikají zápisem do této evidence nebo jiný právní předpis spojuje vznik těchto orgánů veřejné moci se zápisem do této evidence, nebo orgán veřejné moci, který uděluje oprávnění k působení orgánu veřejné moci, oznámí neprodleně vznik, přerušení nebo pozastavení působení anebo zánik orgánu veřejné moci Agentuře v elektronické podobě ve struktuře, kterou Agentura zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Není-li takový orgán veřejné moci, oznámí neprodleně vznik, přerušení nebo pozastavení působení anebo
zánik orgánu veřejné moci ústřední správní úřad, jehož oblasti působnosti je vznik orgánu veřejné moci nejbližší, a není-li ho, Agentura.
(3) Ohlašovatel agendy oznámí neprodleně vznik, přerušení nebo pozastavení působení anebo zánik soukromoprávního uživatele údajů Agentuře v elektronické podobě ve struktuře, kterou Agentura zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Oznámení podle odstavců 2 a 3 obsahuje údaje uvedené v § 51 odst. 1, s výjimkou údajů podle písmen a), d), l) a m), a údaje uvedené v § 51 odst. 3, s výjimkou údajů podle písmen a), d) a k). Agentura na základě oznámení zapíše orgán veřejné moci nebo soukromoprávního uživatele údajů do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.
(4) Oznámení podle
a) odstavce 2, jde-li o oznámení
1. vzniku orgánu veřejné moci, obsahuje údaje uvedené v § 51 odst. 1 písm. b), c), e) až h) a j),
2. přerušení nebo pozastavení působení orgánu veřejné moci, obsahuje údaje uvedené v § 51 odst. 1 písm. a) a k),
3. zániku orgánu veřejné moci, obsahuje údaj uvedený v § 51 odst. 1 písm. a) a údaj uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2,
b) odstavce 3, jde-li o oznámení
1. vzniku soukromoprávního uživatele údajů, obsahuje údaje uvedené v § 51 odst. 3 písm. b), c) a e) až h),
2. přerušení nebo pozastavení působení soukromoprávního uživatele údajů, obsahuje údaje uvedené v § 51 odst. 3 písm. a) a i),
3. zániku soukromoprávního uživatele údajů, obsahuje údaje uvedené v § 51 odst. 3 písm. a) a j).
(5) Agentura na základě oznámení podle odstavce 2 nebo 3 zapíše orgán veřejné moci nebo soukromoprávního uživatele údajů, přerušení nebo pozastavení jejich působení anebo jejich zánik do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.
(5) (6) Ústřední správní úřad, do jehož působnosti kategorie náleží, zašle podklady pro zápis kategorie do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů v elektronické podobě ve struktuře, kterou Agentura zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) (7) Podklady podle odstavce 5 6 jsou
a) název kategorie,
b) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, které vymezuje kategorii,
c) orgán veřejné moci, do jehož působnosti kategorie náleží,
d) výčet orgánů veřejné moci nebo soukromoprávních uživatelů údajů, které do kategorie náleží.
(7) (8) Agentura na základě podkladů zapíše kategorii do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.
(9) Orgán veřejné moci oznámí údaje, jejichž je editorem podle § 51 odst. 10 písm. c), d) a f), a údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) bodech 3 až 6 neprodleně poté, co nastaly skutečnosti, které údaje popisují, Agentuře v elektronické podobě ve struktuře, kterou Agentura zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(10) Agentura na základě oznámení podle odstavce 9 zapíše údaje do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.
(8) (9) (11) Ustanovení odstavců 2 až 6 10 se užijí obdobně pro ohlášení změny údaje vedeného v rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.
§ 52c
Rejstřík informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů
(1) Agentura vede v informačním systému registru práv a povinností rejstřík informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů. V rejstříku informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů jsou vedeny údaje podle § 51 odst. 1 písm. m) a § 51 odst. 3 písm. k).
(2) Orgán veřejné moci, který je správcem informačního systému veřejné správy, nebo soukromoprávní uživatel údajů, který je správcem soukromoprávního systému pro využívání údajů, zašle podklady pro zápis údajů o jím spravovaném informačním systému veřejné správy nebo soukromoprávním systému pro využívání údajů v elektronické podobě ve struktuře, kterou Agentura zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Agentura na základě podkladů podle odstavce 2 zapíše údaje o informačním systému veřejné správy nebo soukromoprávním systému pro využívání údajů do rejstříku informačních systémů veřejné správy údajů do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů a rejstříku informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů a přidělí informačnímu systému veřejné správy nebo soukromoprávnímu systému pro využívání údajů jednoznačný identifikátor, který zapíše do rejstříku informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů.
(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí obdobně pro ohlášení změny údajů vedených v rejstříku informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů.
§ 62a
Údaje zapisuje a údaje ze základních registrů na žádost poskytuje obec, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města, městská část hlavního města Prahy samosprávná část a kraj v přenesené působnosti.
Přechodná ustanovení
1. Orgán veřejné moci, který je editorem údajů podle § 51 odst. 1 písm. i) a n) zákona č.111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zapíše ty údaje, které se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností (dále jen „registr práv a povinností“) nevedly, do registru práv a povinností prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Orgán veřejné moci podle § 52b odst. 9 zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oznámí Digitální a informační agentuře údaje, jejichž je editorem podle § 51 odst. 10 písm. c) a f) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů nevedly, a údaje uvedené v § 52b odst. 1 písm. a) bodech 3 až 6 zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v elektronické podobě ve struktuře, kterou Digitální a informační agentura zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Digitální a informační agentura bezodkladně zapíše tyto údaje do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.
____________________
14) § 21 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
46) § 2 zákona č. 153/1994 Sb.
§ 13 zákona č. 154/1994 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
§ 13 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.
Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů
§ 5
(1) Plán dopravní obslužnosti území pořizuje stát, kraj a obec, která zajišťuje nebo hodlá zajišťovat dopravní obslužnost, (dále jen „objednatel“). Více objednatelů může pořídit společný plán dopravní obslužnosti území. Pro více objednatelů může společný plán dopravní obslužnosti území pořídit rovněž společenství obcí, jehož jsou členy.
(2) Plán dopravní obslužnosti území se pořizuje na dobu nejméně 5 let a obsahuje zejména
a) popis zajišťovaných veřejných služeb v přepravě cestujících,
b) předpokládaný rozsah poskytované kompenzace,
c) časový harmonogram uzavírání smluv o veřejných službách a postup při uzavírání těchto smluv,
d) harmonogram a způsob integrace, pokud se objednatelé podílejí na organizaci integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících,
e) maximální tarify pro cestující, mají-li být stanoveny objednatelem,
f) další údaje vztahující se k financování a nákladově efektivnímu zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie13).
(3) Návrh plánu dopravní obslužnosti území pořizovatel projedná s
a) kraji, je-li pořizovatelem stát,
b) Ministerstvem dopravy a sousedními kraji, je-li pořizovatelem kraj,
c) krajem, v jehož územním obvodu se nachází, je-li pořizovatelem obec nebo společenství obcí, a
d) provozovatelem dráhy celostátní nebo regionální, na které má být provozována veřejná drážní osobní doprava k zajištění dopravní obslužnosti.
(4) Plán dopravní obslužnosti území pořizovatel zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
____________________
13) Čl. 2a odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, v platném znění.
§ 8
(1) Pro zajištění dopravní obslužnosti může objednatel
a) uzavřít smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících s dopravcem, který je provozovatelem dopravy podle jiných právních předpisů2),3),
b) poskytovat veřejné služby v přepravě cestujících sám, je-li objednatelem kraj nebo obec, nebo
c) uzavřít veřejnoprávní smlouvu s jiným objednatelem, který tuto dopravní obslužnost zajistí uzavřením smlouvy podle písmene a); k uzavření veřejnoprávní smlouvy se státem se nevyžaduje souhlas nadřízeného správního orgánu.
(2) Objednatel zajišťuje dopravní obslužnost tak, aby veřejné služby v přepravě cestujících
a) tvořily ucelené technické a provozní soubory a v případě veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní nebo regionální nenarušovaly síťový charakter drážní dopravy,
b) byly dopravně provázané s jinými veřejnými službami v přepravě cestujících a
c) byly poskytovány v souladu s jím pořízeným plánem dopravní obslužnosti území platným v okamžiku uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících nebo, poskytuje-li veřejné služby v přepravě cestujících objednatel sám, v okamžiku zahájení jejich poskytování.
(3) Dopravce nebo objednatel, pokud poskytuje veřejné služby v přepravě cestujících sám, musí nejpozději ke dni zahájení poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících
a) mít přidělenou kapacitu dopravní cesty, osvědčení dopravce a uzavřenou smlouvu o provozování drážní dopravy s provozovatelem dráhy, jde-li o veřejnou drážní osobní dopravu,
b) mít licenci a schválený jízdní řád, jedná-li se o dopravce ve veřejné linkové dopravě,
c) mít zajištěna vozidla, personál a technické zázemí nezbytné pro provozování veřejných služeb v přepravě cestujících podle přidělené kapacity dopravní cesty nebo schváleného jízdního řádu,
d) být způsobilý zajistit poskytování souhrnu činností uložených zákonem o silniční dopravě a zákonem o dráhách a
e) splňovat standardy kvality a bezpečnosti dopravy, včetně standardů pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace (dále jen „standardy kvality a bezpečnosti“).
(4) Standardy kvality a bezpečnosti jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. Minimální hodnoty a ukazatele standardů kvality a bezpečnosti a způsob jejich prokazování stanoví prováděcí právní předpis. Objednatel může stanovit přísnější hodnoty a ukazatele standardů kvality a bezpečnosti nebo požadovat splnění dalších standardů.
(5) Smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících není veřejnoprávní smlouvou.
____________________
2) § 24 odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.
3) § 2 odst. 6 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 150/2000 Sb.
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů
§ 2
Vyhlášení právního předpisu
(1) Právní předpis územního samosprávného celku a právní předpis správního úřadu se vyhlašují jejich zveřejněním ve Sbírce právních předpisů.
(2) Zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních předpisů provede územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal, zasláním jeho textu v otevřeném a strojově čitelném formátu a jeho metadat prostřednictvím elektronického formuláře do datové schránky zřízené správcem pro tento účel. Správce uveřejní elektronický formulář na portálu veřejné správy. Není-li možné zveřejnit právní předpis nebo jeho část ve strojově čitelném formátu, zveřejní se právní předpis nebo jeho část pouze v otevřeném formátu.
(3) Metadata zahrnují
a) identifikaci územního samosprávného celku nebo správního úřadu, který právní předpis vydal, uvedením jeho názvu a identifikačního čísla osoby, bylo-li mu přiděleno,
b) druh právního předpisu,
c) číslo právního předpisu stanovené podle § 6,
d) název právního předpisu,
e) datum vydání právního předpisu,
f) zákonné zmocnění, na základě kterého byl právní předpis vydán,
g) oblast úpravy,
h) účinnost, popřípadě předpokládanou účinnost právního předpisu,
i) označení právního předpisu, který je rušen nebo měněn, jde-li o změnu či zrušení právního předpisu, a
j) datum vyhlášení právního předpisu, byl-li právní předpis vyhlášen postupem podle odstavce 4.
(4) Nastane-li překážka bránící zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních předpisů, správce uveřejní oznámení o existenci této překážky na své úřední desce; je-li potřeba během trvání této překážky neprodleně vyhlásit právní předpis územního samosprávného celku nebo právní předpis správního úřadu, vyhlásí se právní předpis zveřejněním na úřední desce územního samosprávného celku nebo správního úřadu, který právní předpis vydal, a to po dobu do jeho zveřejnění ve Sbírce právních předpisů. Dnem vyhlášení právního předpisu je první den jeho zveřejnění na úřední desce.
(5) Pomine-li překážka bránící zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních předpisů, správce uveřejní oznámení o této skutečnosti na své úřední desce. Územní samosprávný celek nebo správní úřad, který vyhlásil právní předpis postupem podle odstavce 4, zveřejní neprodleně poté, co bylo uveřejněno oznámení podle věty první, tento právní předpis ve Sbírce právních předpisů postupem podle odstavce 2 tento právní předpis ve Sbírce právních předpisů postupem podle odstavce 2 nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění oznámení podle věty první; toto zveřejnění nemá vliv na platnost a účinnost právního předpisu vyhlášeného postupem podle odstavce 4. Právní předpis, který územní samosprávný celek nebo správní úřad nezveřejní ve Sbírce právních předpisů podle věty druhé, pozbývá platnosti uplynutím lhůty uvedené ve větě druhé.
§ 5
Opravy nesprávností
(1) Za úplnost a správnost obsahu právního předpisu vyhlášeného ve Sbírce právních předpisů a jeho metadat odpovídá územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal. Provede-li správce opravu metadat podle odstavce 2, odpovídá za jejich správnost.
(2) Zjistí-li územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal, rozdíl mezi textem právního předpisu vyhlášeným ve Sbírce právních předpisů a textem tohoto předpisu, který byl schválen příslušným orgánem územního samosprávného celku nebo správním úřadem, nebo nesprávnost v metadatech, provede jejich opravu; postupuje přitom obdobně podle § 2 odst. 2 a 3. V případě zjevné nesprávnosti může metadata vyhlášených právních předpisů opravit správce. Původní text opraveného právního předpisu nebo metadat zůstává ve Sbírce právních předpisů uchován. O opravě provedené správcem vyrozumí správce územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal.
(3) Zjistí-li územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal, že postupem podle § 2 došlo ke zveřejnění právního předpisu v jiném než otevřeném, popřípadě strojově čitelném formátu, provede opravu zveřejněním právního předpisu v otevřeném a strojově čitelném formátu; postupuje přitom obdobně podle § 2 odst. 2 a 3. Zjistí-li tuto skutečnost správce, vyzve územní samosprávný celek nebo správní úřad k provedení opravy podle věty první.
(4) Zjistí-li územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal, že postupem podle § 2 došlo ke zveřejnění dokumentu, který není právním předpisem, požádá správce o výmaz tohoto dokumentu ze Sbírky právních předpisů. Zjistí-li tuto skutečnost správce, upozorní na ni územní samosprávný celek nebo správní úřad.
(5) Provedení opravy podle odstavců 2 a 3 nemá vliv na vyhlášení právního předpisu ve Sbírce právních předpisů.
(6) Pro opravu nesprávností právního předpisu, který byl vyhlášen zveřejněn postupem podle § 2 odst. 4 § 2 odst. 5 nebo § 9 odst. 1, se použijí obdobně odstavce 1 až 5.
§ 6
Číslování právních předpisů
(1) Právní předpisy územního samosprávného celku a právní předpisy správního úřadu se označují arabskými čísly v souvislé řadě. Označení se provede automatizovaně v okamžiku zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních předpisů. Pro právní předpisy každého územního samosprávného celku a správního úřadu se vede samostatná číselná řada. Číselná řada se uzavírá vždy koncem každého kalendářního roku.
(2) Je-li právní předpis vyhlášen postupem podle § 2 odst. 4, označí se číslem až v okamžiku jeho zveřejnění ve Sbírce právních předpisů.
(3) Je-li podle § 5 odst. 4 proveden výmaz zveřejněného dokumentu, který není právním předpisem a který byl označen číslem podle odstavce 1, zůstává toto číslo ve Sbírce právních předpisů neobsazeno.
§ 8
Zveřejňování aktů ve Sbírce právních předpisů
(1) Ve Sbírce právních předpisů se zveřejní
a) rozhodnutí Ústavního soudu o návrhu na zrušení právního předpisu územního samosprávného celku nebo právního předpisu správního úřadu nebo jejich jednotlivých ustanovení,
b) rozhodnutí Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku,
c) rozhodnutí o podaném rozkladu proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku,
d) rozhodnutí Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku a
e) sdělení Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o pozbytí platnosti jejich rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku.
(2) Ve Sbírce právních předpisů se dále zveřejní
a) sdělení kraje o počtu členů zastupitelstva kraje, který má být zvolen1),
b) rozhodnutí o stavu nebezpečí podle krizového zákona2),
c) smlouva, na základě které bylo podle zákona o ochraně přírody a krajiny3) území prohlášeno za chráněné, a
d) usnesení zastupitelstva kraje o vyhlášení krajského referenda nebo o tom, že krajské referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze krajské referendum konat4). a
e) rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zřízení obecní policie, změna takového rozhodnutí a rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zrušení obecní policie5).
(3) Zveřejnění aktů zajistí správce. Orgán, který zveřejňovaný akt vydal, zašle neprodleně jeho text v otevřeném a strojově čitelném formátu prostřednictvím elektronického formuláře do datové schránky zřízené správcem pro tento účel. Správce uveřejní elektronický formulář na portálu veřejné správy.
(4) Za úplnost a správnost obsahu aktů zveřejňovaných ve Sbírce právních předpisů odpovídá ten, kdo je správci zaslal.
(5) Zjistí-li ten, kdo akt zaslal ke zveřejnění, rozdíl mezi textem aktu zveřejněným ve Sbírce právních předpisů a skutečným obsahem aktu, provede jeho opravu; postupuje přitom obdobně podle odstavce 3. Původní text aktu zůstává ve Sbírce právních předpisů uchován.
____________________
1) § 31 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
2) § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3) § 39 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 13 odst. 2 a § 14 zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů.
5) § 1a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
2