Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDRFJN7UG najdete zde


                Předkládací zpráva

2

2

II.

PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Cílem návrhu zákona je zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku z dosavadních 350 000 Kč na 370 000 Kč a zavedení jeho valorizačního mechanismu navázaného na růst úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti.
O vyjádření k návrhu zákona bylo požádáno Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo obrany a Český statistický úřad.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zaujalo k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. Navýšení celkové částky rodičovského příspěvku patří mezi priority vlády, která plánuje jeho zvýšení na 400 000 Kč. Tento záměr je výslovně uveden v Programovém prohlášení vlády a je součástí návrhu Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2026 s navrhovanou účinností od ledna 2027. 
Ve svém vyjádření ministerstvo uvádí, že navrhovaný mechanismus valorizace nerespektuje konstrukci rodičovského příspěvku. Výše rodičovského příspěvku je stanovena celkovou částkou, kterou rodič podle své volby může čerpat různě ve vztahu k měsíční výši dávky i doby čerpání v rámci 3 let. Každý návrh valorizačního mechanismu musí tuto skutečnost respektovat, jinak by bylo pro pečujícího rodiče velmi obtížné plánovat měsíční výši čerpání rodičovského příspěvku, pokud dopředu neví, jaká je celková výše dávky, kterou může vyčerpat do věkového limitu dítěte.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí popírá navrhovaná konstrukce fikce osobní celodenní péče, která není navázána na převážnou péči rodiče u dětí do 2 let věku, samotný účel institutu rodičovského příspěvku a fakticky z něj činí obdobu porodného, což představuje nesystémový zásah. Tato zásadní změna podmínky osobní celodenní péče, která podmiňuje nárok na rodičovský příspěvek, přitom postrádá jakékoli věcné odůvodnění.

Ministerstvo financí zaujalo k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. Podle vyjádření ministerstva není prosté zvyšování rodičovského příspěvku bez komplexní reformy ekonomicky ani sociálně příliš racionální. Navíc návrh zákona nereflektuje již s účinností od 1. ledna 2026 přijatou změnu výše rodičovského příspěvku pro rodiče pečující o vícerčata, která zvyšuje koeficient z 1,5násobku na 2násobek celkové částky rodičovského příspěvku.
Ve svém vyjádření ministerstvo dále uvádí, že rodičovský příspěvek byl původně koncipován jako finanční náhrada za období věnované přímé péči o dítě. Příslušný zákon by proto měl reflektovat změnu pojetí příspěvku, ze kterého se stává plošně poskytovaná netestovaná dávka. Předložený návrh současně ruší i poslední podmínku jeho pobírání, a to sledování docházky dětí mladších 2 let do předškolního zařízení.
Ministerstvo financí dále zdůraznilo, že je dlouhodobě proti automatickým valorizacím dávek, resp. příspěvků, a to z důvodu, že se jedná o ztrátu kontroly nad mandatorními výdaji bez ohledu na stav a vývoj veřejných financí. Z hlediska hospodářské politiky podle jeho názoru není rozumné zvyšovat množství automaticky valorizovaných položek v době, kdy je strukturální nastavení veřejných financí neudržitelné.
Návrh zákona v případě zavedení pravidelné valorizace vychází ze studie IDEA, která hodnotí dopady skokového navýšení rodičovského příspěvku v podmínkách dlouhodobé stagnace dávek. Ze závěrů této studie však podle ministerstva nelze bez dalšího usuzovat na obdobné dopady při pravidelném a předvídatelném růstu této dávky.
Podle vyjádření ministerstva má Česká republika obecně vysokou míru ekonomické participace, avšak s výjimkou mladých do 24 let, žen ve věku 25 až 40 let a seniorů. U žen je to výrazně spojeno s dlouhou rodičovskou dovolenou. Vzhledem k nepříznivým demografickým trendům je klíčové podporovat vyšší zapojení obyvatel do ekonomické aktivity. Navrhované navýšení rodičovského příspěvku však tento cíl nenaplňuje a může dále snižovat motivaci k dřívějšímu návratu na trh práce. Pokud je cílem podpořit rodiny s dětmi, je podle ministerstva vhodnější investovat do kapacit a flexibility mateřských škol a dětských skupin.
Automatická valorizace je podle ministerstva formulována nedostatečně, neboť takto by rodičům ztěžovala plánování měsíčního čerpání, jelikož předem neznají celkovou částku dávky. Navržená úprava by zároveň výrazně zvýšila výdaje státního rozpočtu v období nutné konsolidace. Z tohoto důvodu považuje ministerstvo za vhodné podrobit návrh standardnímu meziresortnímu připomínkovému řízení a vyčkat nové komplexní úpravy Ministerstva práce a sociálních věcí. 
V závěru svého vyjádření pak ministerstvo poukazuje na to, že podle aktuálních sociologických studií mají finanční opatření na porodnost jen omezený dopad.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zaujalo k návrhu zákona neutrální stanovisko s tím, že za stěžejní považuje stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí, které z důvodu dopadů inflace navrhovalo do Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2026 zařadit novelu předmětného zákona s cílem zvýšit od ledna 2027 rodičovský příspěvek.

Ministerstvo zahraničních věcí zaujalo k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko, a to vzhledem ke stavu veřejných financí a zvýšeným nárokům na výdaje státního rozpočtu, které návrh zákona představuje.

Ministerstvo obrany zaujalo k návrhu zákona neutrální stanovisko bez bližšího odůvodnění.

Český statistický úřad doporučil ve svém vyjádření vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko, přičemž k výpočtu valorizace rodičovského příspěvku navázaného na růst úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem zjištěného Českým statistickým úřadem nemá připomínky.

S ohledem na obsah shora uvedených vyjádření se navrhuje k návrhu zákona zaujmout nesouhlasné stanovisko vlády.