Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDRMDPM3T najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
10. volební období
116/0
Návrh poslanců Zuzany Ožanové, Patrika Pařila a Renaty Vesecké na
vydání zákona, kterým se zrušuje zákon č. 353/2019 Sb., o výběru osob
do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí
státu (nominační zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: Ožanová Z. a další
Doručeno poslancům: 20. února 2026 v 13:39
N á v r h
ZÁKON
ze dne ………….. 2026,
kterým se zrušuje zákon č. 353/2019 Sb., o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů
právnických osob s majetkovou účastí státu (nominační zákon), ve znění pozdějších
předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Zrušují se:
1. Zákon č. 353/2019 Sb., o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob
s majetkovou účastí státu (nominační zákon).
2. Část dvacátá třetí zákona č. 412/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb.,
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další
související zákony.
3. Část třináctá zákona č. 35/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti
s přijetím zákona o Národní rozvojové bance.
§ 2
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni
jeho vyhlášení.
Důvodová zpráva
Obecná část
Cílem předloženého návrhu zákona je zrušit zákon č. 353/2019 Sb., o výběru osob
do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu (nominační
zákon), a jeho dvě související novely, které jsou obsahem části dvacáté třetí zákona
č. 412/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a části třinácté zákona
č. 35/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Národní
rozvojové bance.
A. Zhodnocení platného právního stavu
Stávající zákon č. 353/2019 Sb., o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů
právnických osob s majetkovou účastí státu (nominační zákon), upravuje zřízení, složení
a činnost Výboru pro personální nominace, a stanovuje jeho kompetence, a dále upravuje
postup ministerstev při výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob
s majetkovou účastí státu. Jedná se o obchodní společnosti, v nichž má jakoukoliv majetkovou
účast stát, státní podniky, které se řídí stávajícím zněním zákona o státním podniku, národní
podnik a státní organizaci Správa železniční dopravní cesty.
Důvodem přijetí citovaného zákona byla mimo jiné kritika ze strany široké veřejnosti
ohledně údajné neodbornosti a nekompetentnosti členů orgánů ve společnostech
s majetkovou účastí státu a obsazování těchto pozic bez veřejné kontroly a nízké míry veřejné
kontroly nad obsazováním důležitých funkcí v těchto společnostech.
B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Již v průběhu přípravy nominačního zákona byly ze strany odborné veřejnosti i
některých poradních orgánů vlády1 uplatněny připomínky směřující k potřebnosti zákonné
regulace této oblasti. V této souvislosti bylo poukazováno zejména na skutečnost, že právní
úprava se týká vnitřních organizačních postupů výkonné moci, které nemají povahu výkonu
veřejné moci navenek a které je možné upravit prostřednictvím podzákonných právních
předpisů nebo interních aktů řízení. Současně lze konstatovat, že ze zákona nevyplývá
povinnost respektovat výsledky postupů, jež upravuje, což významně omezuje jeho praktický
dopad.
Z obsahového hlediska lze uvést, že právní úprava se soustředí především na vymezení
postavení a působnosti Výboru pro personální nominace. Tyto prvky byly převzaty z
dosavadního Statutu Vládního výboru pro personální nominace, ustaveného v roce 2014, aniž
by došlo k jejich podstatnému přehodnocení. Výbor je koncipován jako poradní orgán vlády
bez exekutivních pravomocí, přičemž jeho stanoviska mají povahu nezávazných doporučení.
Tato stanoviska jsou adresována jednotlivým ministerstvům jako zřizovatelům právnických
osob s majetkovou účastí státu a nejsou spojena s právními důsledky v případě jejich
nerespektování. V tomto ohledu lze konstatovat, že zákonná úprava nepřináší oproti
předchozímu stavu kvalitativní změnu.
1 Viz například stanovisko Legislativní rady vlády čj. 103/17 ze dne 9. března 2017,
https://odok.gov.cz/portal/veklep/material/KORNAFJDU3W4/, resp. stanovisko předsedy Legislativní rady
vlády čj. 464/18 ze dne 6. června 2018, https://odok.gov.cz/portal/veklep/material/KORNAZEBWAAA/.
2
Za okolnost vyžadující pozornost lze dále považovat skutečnost, že zákon stanoví
povinnost vlády Výbor pro personální nominace zřídit. Povinné zřizování poradních orgánů
zákonem není v právním řádu obvyklé, neboť otázka jejich existence zpravidla náleží do
organizační působnosti vlády. Lze rovněž uvést, že přijetí samostatného zákona, jehož
obsahem je fakticky nahrazení statutu a jednacího řádu poradního orgánu, neodpovídá
obvyklé systematice právního řádu.
Z hlediska vnitřní konzistence právní úpravy lze dále konstatovat, že ačkoli zákon
vychází z předpokladu existence poradního orgánu vlády, jeho výstupy nejsou adresovány
vládě, nýbrž jednotlivým ministerstvům, která rozhodují o příslušných personálních otázkách.
Vláda tak disponuje povinně zřízeným poradním orgánem pro oblast, v níž sama nevykonává
rozhodovací působnost. Z právní úpravy současně není zřejmé, jaký je obsahový a funkční
vztah mezi Výborem pro personální nominace a vládou, nad rámec skutečnosti, že vláda
jmenuje a odvolává členy výboru a schvaluje jeho statut a jednací řád.
Lze rovněž uvést, že právní úprava postrádá dostatečně jednoznačné koncepční
vymezení okruhu právnických osob, na které se mají stanovené nominační postupy vztahovat.
Není zřejmé, podle jakých kritérií byl tento okruh vymezen, ani z jakých důvodů nejsou
obdobným postupům podrobeny nominace do orgánů státních rozpočtových organizací či
jiných veřejnoprávních právnických osob.
Z hlediska dopadů na veřejné rozpočty lze konstatovat, že zákon předpokládá vznik
dalších výdajů hrazených z veřejných prostředků, a to jak v souvislosti s činností Výboru pro
personální nominace, tak s administrativním a organizačním zajištěním jeho fungování. Tyto
výdaje mají povahu mandatorních výdajů, aniž by z právní úpravy bylo zřejmé, jakým
způsobem je odůvodněna jejich přiměřenost a efektivita.
S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že stávající právní úprava nenaplňuje
deklarovaný účel a vykazuje systémové i koncepční nedostatky. Z tohoto důvodu se navrhuje
zrušení nominačního zákona bez náhrady, a to včetně jeho novel provedených zákonem č.
412/2023 Sb. a zákonem č. 35/2025 Sb. Zrušení zákonné úpravy neznamená rezignaci na
transparentní a odborné posuzování nominací; tyto principy budou nadále zajišťovány
prostřednictvím interních pravidel vlády.
C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky
Navrhovaná úprava není v rozporu s ústavním pořádkem. Jde o úpravu zavazující
pouze stát při výkonu jeho vlastnických práv. V této souvislosti se nedotkne práv
garantovaných Listinou základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku.
V případě nominace osob do orgánů s majetkovou účastí státu nejde o výkon působnosti, ale
o soukromoprávní jednání státu, takže zde není dána výhrada zákona.
3
D. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva
Evropské unie
Předpisy Evropské unie, judikatura soudních orgánů Evropské unie nebo obecné
právní zásady práva Evropské unie se na danou oblast nevztahují. Právo Evropské unie
nevyžaduje po České republice mít na úrovni zákona zakotven nominační proces.
E. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž
je Česká republika vázána
Navrhovaná opatření jsou v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká
republika vázána, a to včetně mezinárodních smluv o lidských právech a základních
svobodách. Neexistuje žádný mezinárodní závazek České republiky mít na úrovni zákona
zakotven nominační proces.
F. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Předložený návrh neklade žádné zvláštní nároky na státní rozpočet ani na ostatní
veřejné rozpočty. Zjednodušení procesu včetně zrušení Výboru pro personální nominace
přinese dílčí úspory na straně nominujících organizačních složek státu a Úřadu vlády České
republiky.
G. Předpokládaný dopad navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí České
republiky
Návrh zákona nemá dopad na podnikatelské prostředí.
H. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel,
zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní
menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný negativní dopad na práva
specifických sociálních skupin obyvatel, jako jsou zdravotně postižení, národnostní menšiny,
zaměstnanci a jiné. Novela také nebude mít žádný dopad na ochranu práv dětí ani na životní
prostředí.
I. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace
a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu
diskriminace, nezavádí žádné rozdíly na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry
a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti
k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Navrhovaná právní
úprava není rovněž v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních
prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační
zákon), ve znění pozdějších předpisů. Lze proto konstatovat, že právní úprava obsažená
v návrhu zákona nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace.
4
J. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních
údajů (DPIA)
Návrh zákona nemá v žádném ohledu negativní vliv na ochranu osobních údajů ani
nijak nenarušuje soukromí osob.
K. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)
Navrhovaná úprava nepřináší zvýšení korupčního rizika. Návrh novely byl připraven
na základě praktických zkušeností s aplikační praxí. Rozsah návrhu je přiměřený množině
vztahů, které má upravovat.
L. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava se nedotýká bezpečnosti nebo obrany státu a nemá tak
na ně žádný dopad.
M. Zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady, což platí
i pro dopady na rodiny s ohledem na plnění jejich funkce.
N. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navržená právní úprava není spojena s územními dopady, ani s dopady na územní
samosprávné celky. Nominační zákon se územních samosprávných celků a jejich
majetkových práv žádným způsobem nedotýká.
O. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé
legislativy (DPL), včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti
přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace
jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná úprava je plně v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
a ani není dáno riziko digitálního vyloučení.
5
Zvláštní část
K § 1:
Obsahem ustanovení § 1 je výčet tří rušených právních předpisů, resp. jejich určitých
částí, kterými jsou zákon č. 353/2019 Sb., o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů
právnických osob s majetkovou účastí státu (nominační zákon), část dvacátá třetí zákona
č. 412/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a část třináctá zákona
č. 35/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Národní
rozvojové bance.
Předně se jako celek zrušuje samotný nominační zákon, a to v bodě 1 zrušovacího
ustanovení. Části zákonů rušené pod body 2 a 3 představují přímé novely nominačního zákona
a proto je také dán důvod k jejich zrušení.
K § 2
S ohledem na skutečnost, že aktuálně nelze předvídat délku legislativního procesu,
a současně je z důvodu iracionality a nefunkčnosti nominačního zákona dán naléhavý obecný
zájem na jeho zrušení, se navrhuje, aby zrušení nominačního zákona nabylo účinnosti hned
od prvního měsíce po vyhlášení tohoto zákona. V této souvislosti není nutné zavádět žádnou
legisvakanci a současně není nutné přijímat ani žádná přechodná ustanovení. Probíhající
procesy se již dokončí mimo režim nominačního zákona.
V Praze dne 19. února 2026
Předkladatelé: podepsáno elektronicky
podepsáno elektronicky
Zuzana Ožanová podepsáno elektronicky
Patrik Pařil
Renata Vesecká
6