Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDRVH64TT najdete zde


                IV.
IV.
Důvodová zpráva
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Obecná část

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Stávající systém kontroly nezávadnosti výrobků a materiálů, které přicházejí do styku s pitnou vodou, je upraven na národní úrovni. Kontrola těchto výrobků je upravena zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“), který upravuje podmínky, za kterých lze výrobky a materiály používat ve styku s pitnou vodou. Tuto úpravu provádí vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s pitnou vodou, ve znění pozdějších předpisů, která stanovuje konkrétní hygienické požadavky a podmínky pro zkoušení a schvalování výrobků a materiálů. 
Nad rámec implementace jsou dále návrhem zákona dotčeny následující oblasti:
· vývoz kosmetických přípravků – Postup pro poskytování certifikátů volného prodeje pro kosmetické přípravky na žádost hospodářského subjektu není v současnosti právními předpisy upraven. 
· práce s azbestem – V rámci novely zákona č. 258/2000 Sb. účinné od 1. ledna 2026 došlo k ukotvení nové povinnosti pro orgány ochrany veřejného zdraví v případě prací s azbestem nově vydávat rozhodnutí, jímž tyto práce povolují. Avšak současné znění neumožňuje orgánu ochrany veřejného zdraví stanovit podmínky v tomto rozhodnutí či zahájit řízení v této věci z moci úřední. 
· očkování proti žluté zimnici – Současné znění § 47a odst. 4 není pro adresáty zcela přehledné, navíc zde přetrvává pojem „certifikovaný kurz“, který platná právní úprava již nezná.
Současný právní stav týkající se problematiky jakosti pitné vody, obdobně jako problematika práce s azbestem, vývozu kosmetických přípravků nebo očkování proti žluté zimnici, neporušuje ani se nijak nedotýká zásady zákazu diskriminace nebo rovnosti mužů a žen.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
K harmonizaci požadavků na výrobky a materiály přicházející do styku s pitnou vodou v rámci Evropské unie dochází na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění) (dále jen „směrnice 2020/2184“), která nahradila směrnici 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě. Směrnice 2020/2184 vstoupila v platnost 12. ledna 2021 a členské státy ji měly transponovat do národní legislativy do 12. ledna 2023. Směrnice zavádí společné minimální hygienické požadavky na materiály a výrobky v kontaktu s pitnou vodou s cílem zamezit rozdílným požadavkům v jednotlivých státech, které dosud ztěžovaly volný pohyb zboží v Evropské unii (dále jen „EU“). V článku 11 směrnice 2020/2184 se Komise za účelem zajištění harmonizace zavázala přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví specifické minimální hygienické požadavky na materiály přicházející do kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě.
Toto primárně zajišťuje formou jednotného seznamu povolených látek a složek (tzv. positive list). Tento seznam je závazný pro všechny členské státy a nahradí dosavadní národní seznamy, pokud existují. Jde o látky a složky, které mohou být použity při výrobě materiálů ve styku s pitnou vodou. Směrnice identifikuje čtyři skupiny materiálů, pro které se budou stanovovat harmonizované požadavky: organické, cementové, kovové, smaltové, keramické a jiné anorganické. Každá skupina bude mít harmonizované testovací metody, stanovené mezní hodnoty pro uvolňování látek do vody a specifikace pro schvalovací procesy.
Dne 23. ledna 2024 byly Komisí vydány 3 prováděcí rozhodnutí a 3 nařízení vztahující se k výše uvedené problematice:
· Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2024/365 ze dne 23. ledna 2024, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184, pokud jde o metodiky pro zkoušky a schvalování výchozích látek, směsí a složek, které mají být zařazeny na evropské seznamy povolených látek (dále jen „prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2024/365“):
Stanoví metodiky pro testování a schvalování počátečních látek, složení a složek pro zařazení do evropského pozitivního seznamu (organické, kovové a keramické materiály).
Zařazení nebo vyřazení látek ze seznamu vychází z identifikace relevantních chemických látek (např. nečistot či rozkladných produktů), jejich zamýšleného použití, výsledků migrace a toxikologických vlastností. Testování může být omezeno, pokud již existuje podobné posouzení na úrovni EU nebo je látka přísně klasifikována. Naopak, při vysoké expozici migrací by měly být požadavky přísnější. Posuzování rizik musí vycházet z nejhoršího možného scénáře a zohlednit dlouhodobou expozici, včetně rozdílů ve vlastnostech vody určené k lidské spotřebě (např. složení, žíravost). Hospodářské subjekty a orgány mají přechodné období na sladění národních metodik s tímto rozhodnutím.
Rozhodnutí je použitelné od 31. prosince 2026.

· Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2024/367 ze dne 23. ledna 2024, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 stanovením evropských seznamů povolených výchozích látek, směsí a složek, které jsou povoleny k použití při výrobě materiálů nebo výrobků přicházejících do kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě (dále jen „prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2024/367“):
Zavádí evropský pozitivní seznam počátečních látek, složení a složek povolených pro výrobu materiálů přicházejících do styku s pitnou vodou, což zajišťuje shodu se směrnicí 2020/2184. Seznamy pokrývají organické, cementové, kovové, smaltové, keramické a jiné anorganické materiály a mohou obsahovat podmínky použití, migrační limity a další požadavky podle metodik směrnice. Výjimku tvoří chemické látky na úpravu vody, které spadají pod jiný článek směrnice (12), a výrobky, které nejsou pevně zabudovány do stavby (např. obětované anody, membrány, ionexové pryskyřice a jiná filtrační média) a na které se směrnice 2020/2184 nevztahuje.
Rozhodnutí je použitelné od 31. prosince 2026. Výchozí látky, směsi a složky, které byly schváleny příslušným orgánem členského státu v období od 13. července 2021 do 31. prosince 2026 v souladu s vnitrostátními předpisy, mohou být použity při výrobě materiálů nebo výrobků, které přicházejí do kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, do 31. prosince 2032, pokud splňují hodnotu ukazatele 5 μg/l Pb (olova) v kohoutku, jak je stanoveno v části B přílohy I směrnice (EU) 2020/2184.

· Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2024/368 ze dne 23. ledna 2024, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184, pokud jde o postupy a metody pro zkoušky a schvalování konečných materiálů používaných ve výrobcích, které přicházejí do kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě (dále jen „prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2024/368“):
Stanovuje pravidla a metodiky pro testování a schvalování finálních materiálů ve výrobcích přicházejících do styku s pitnou vodou (organické, cementové, kovové, smaltové, keramické a další anorganické materiály). Testování vyžaduje identifikaci a analýzu relevantních látek v migrační vodě s přihlédnutím k posouzení rizik podle kategorie výrobku. Cílem je zajistit zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody, přičemž jsou stanovena kritéria pro schválení materiálů na základě výsledků zkoušek. Zkoušky u méně významných součástí mohou být omezeny pro efektivnější testování bez snížení bezpečnosti. Hospodářské subjekty a orgány mají přechodné období pro přizpůsobení národních metodik. 
Rozhodnutí je použitelné od 31. prosince 2026.

· Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/369 ze dne 23. ledna 2024, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 stanovením postupu týkajícího se zařazování výchozích látek, směsí a složek na evropské seznamy povolených výchozích látek, směsí a složek nebo jejich vyřazování z těchto seznamů (dále jen „nařízení Komise (EU) 2024/369“):
Doplnění směrnice o postupy pro zařazení a vyřazení látek z evropského pozitivního seznamu pro materiály přicházející do styku s pitnou vodou. Žádosti o zařazení, vyřazení nebo přezkum látek se podávají Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA), která stanovuje příslušný postup. Žadatelé jsou vyzváni, aby pro tutéž látku podali společnou žádost a oznámili ECHA záměr 12 měsíců před podáním. Žádosti musí obsahovat všechny potřebné informace podle metodik z rozhodnutí 2024/365 a údaje o analytických metodách pro měření migrace do pitné vody. Výjimky tvoří látky na úpravu vody (obětované anody, membrány, ionexové pryskyřice), které spadají pod jiný článek směrnice. 
Nařízení je použitelné od 31. prosince 2026, s výjimkou článku 2, který je použitelný od 31. prosince 2025.

· Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/370 ze dne 23. ledna 2024, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 stanovením postupů posuzování shody pro výrobky přicházející do kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě a pravidel pro jmenování subjektů posuzování shody zapojených do těchto postupů (dále jen „nařízení Komise (EU) 2024/370“):
Jedná se doplnění směrnice o pravidla pro posuzování shody výrobků a označování orgánů posuzujících shodu. Posuzování shody zajišťuje, že výrobky splňují hygienické požadavky směrnice 2020/2184 a používají schválené konečné materiály. Informace o shodě mají být poskytovány formou jednotného EU prohlášení o shodě, za které odpovídá výrobce, dovozce nebo zplnomocněný zástupce. Subjekty posuzování shody musí být akreditovány národními akreditačními orgány podle nařízení (ES) č. 765/2008, aby mohly být oznámeny jako oprávněné k posuzování. Oznamující orgány musí být objektivní, nestranné, chránit důvěrnost informací a spolupracovat s ostatními orgány v EU. Zavedení pravidel bude postupné, aby se zabránilo přetížení a umožnila se budování kapacit oznámených subjektů; platnost vnitrostátních certifikátů bude respektována do jejich vypršení. 
Nařízení je použitelné od 31. prosince 2026 s výjimkou výrobků, u nichž posouzení prokáže, že jsou ve shodě s vnitrostátními hygienickými požadavky stanovenými pro výrobky, které přicházejí do styku s vodou určenou k lidské spotřebě a pro které je národní osvědčení o shodě platné i ke dni 31. prosince 2026. Pro tyto výrobky se použije od 31. prosince 2032.

· Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/371 ze dne 23. ledna 2024, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 stanovením harmonizovaných specifikací pro označování výrobků, které přicházejí do kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě (dále jen „nařízení Komise (EU) 2024/371“):
Zavádí harmonizované specifikace pro označování těchto výrobků, aby bylo snadné identifikovat jejich vhodnost pro kontakt s pitnou vodou. Materiály nesmí ohrožovat lidské zdraví, ovlivňovat barvu, pach, chuť vody, podporovat růst mikroorganismů nebo uvolňovat škodlivé látky nad nezbytný limit. Výrobky s EU prohlášením o shodě podle nařízení Komise (EU) 2024/370 musí nést označení dle tohoto nařízení. Označení musí být viditelné, zřetelné a nesmazatelné, s minimální velikostí a skládající se ze značky a informačního textu. Použitelnost nařízení začíná 31. prosince 2026. 
Navrhovaná právní úprava není úpravou, která by porušovala nebo se jinak dotýkala zásady zákazu diskriminace, a stejně tak se nijak nedotýká rovnosti mužů a žen. Česká republika je povinna implementovat tyto evropské předpisy do své legislativy. Do 31. prosince 2026 platí stávající národní předpisy a seznamy schválených materiálů. Po tomto datu budou muset všechny nové materiály a výrobky splňovat požadavky uvedené v Evropském pozitivním seznamu.
Nad rámec implementace dochází také k úpravám vzešlým z vnitřního připomínkového řízení reflektujícím aktuální praxi, a to v oblastech:
· vývozu kosmetických přípravků (vydání certifikátu volného prodeje na žádost hospodářského subjektu),
· práce s azbestem (dochází zejména ke zjednodušení postupu vydání povolení pro tyto účely ze strany orgánů ochrany veřejného zdraví, kterými jsou zejména krajské hygienické stanice),
· očkování proti žluté zimnici (dochází k formální úpravě, a to k nahrazení pojmu „certifikovaný kurz“ pojmem „kurz“ s ohledem na zajištění souladu se zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů). 
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované úpravy v jejím celku
Cílem navržené novely zákona je provedení povinné transpozice evropské směrnice 2020/2184 a implementace k ní vydaných prováděcích předpisů do právního řádu ČR. Tato směrnice v plném rozsahu nahrazuje směrnici Rady 98/83/ES. Přijetím návrhu bude zajištěna harmonizace v oblasti hygienických požadavků a posuzování většiny výrobků a materiálů, které přicházejí do přímého styku s pitnou vodou, v rámci celé EU.
V rámci návrhu je novelizován § 5, který bude nově upravovat obecné povinnosti výrobců a dovozců výrobků nebo materiálů určených k přímému styku s vodou, dále výrobců nebo dovozců chemických látek, chemických směsí, a to z důvodu EU harmonizace hygienických požadavků na jejich nezávadnost. Dále budou shodně upraveny i obecné povinnosti výrobců a dovozců filtračních médií, membrán, iontoměničů a jiných prostředků přicházejících do přímého styku s vodou a výrobců nebo dovozců zařízení na úpravu pitné nebo teplé vody ve vnitřním vodovodu nebo v místě spotřeby, které nejsou směrnicí 2020/2184 upraveny.
§ 5a bude upravovat požadavky na výrobky a materiály přicházející do přímého styku s vodou, a to podle prováděcích předpisů EU. Požadavky na chemické látky, chemické směsi, filtrační média, membrány, iontoměniče a jiné prostředky budou nově samostatně upraveny v § 5b. Další nový samostatný § 5c bude upravovat požadavky na vodárenské technologie sloužící k úpravě vody. Ustanovení § 5d bude upravovat minimální požadavky na zařízení sloužící pro úpravu vody v místě spotřeby jako jsou např. domácnosti. V případě § 5b až 5d se jedná o národní úpravu, dochází pouze k jejímu zpřesnění v návaznosti na úpravu provedenou § 5a. 
Evropské předpisy zavádějí povinnost ustanovit v rámci členského státu oznamující orgán, který má na základě žádosti subjektu (po splnění všech náležitostí) povinnost oznámit subjekt posuzující shodu do společného informačního systému. Tomuto subjektu (zkušebně) tímto vzniká oprávnění posuzovat shodu materiálů používaných ve výrobcích, které přicházejí do kontaktu s vodou. Toto je upraveno v § 5e. Proces řízení o oznámení subjektu je upraven v § 5f a § 5g. 
Pouze notifikované subjekty, které budou mimo jiné akreditovány vnitrostátním akreditačním orgánem, budou způsobilé provádět postupy posuzování shody podle nařízení Komise (EU) 2024/370. Akreditace musí být založena na mezinárodní normě EN ISO/IEC 17065:2017.
V návaznosti na navrhovanou novelu zákona č. 258/2000 Sb. bude také nutné novelizovat příslušný prováděcí právní předpis, tj. prováděcí vyhlášku č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s pitnou vodou, ve znění pozdějších předpisů, resp. s ohledem na harmonizaci požadavků na výrobky a materiály přicházející do styku s pitnou vodou a poměrně významné změny v rozsahu a obsahu prováděcího právního předpisu v návaznosti na nová zmocňovací ustanovení připravit prováděcí právní předpis zcela nový, kterým bude vyhláška č. 409/2005 Sb. nahrazena. 
Jak již bylo uvedeno výše, navrhovaná právní úprava reaguje nejen na požadavky implementace, ale také na potřebu promítnout do návrhu zákona zkušenosti z aplikační praxe v některých oblastech ochrany veřejného zdraví, a to konkrétně: 
· v souvislosti s vývozem kosmetických přípravků je zaváděn tzv. certifikát volného prodeje,
· v problematice prací s azbestem dochází návrhem ke zjednodušení postupů, současný proces získání povolení pro práce s azbestem je pro žadatele a zejména pro orgány ochrany veřejného zdraví zdlouhavý, neboť je nutné po podání hlášení prací s azbestem zahajovat řízení orgánem ochrany veřejného zdraví, navržená změna tak řízení nejen zjednoduší, ale zejména zrychlí,
· v souvislosti s právní úpravou provádění očkování proti žluté zimnici dochází pouze k formálním úpravám textu tak, aby bylo zřejmé, jakým způsobem může poskytovatel zdravotních služeb provádět očkování proti žluté zimnici, včetně úpravy pojmosloví (vypuštění pojmu „certifikovaný kurz“ a jeho nahrazení pojmem „kurz“ v souladu se zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů).
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Vychází ze zásad uvedených v Ústavě České republiky a v Listině základních práv a svobod, zejména ze zásady zákonnosti uvedené v čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 4 Listiny (ukládání povinností jen na základě zákona, ze zásady zákonného výkonu veřejné moci uvedené v čl. 2 Listiny).
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s legislativními záměry a návrhy předpisů EU
Návrh je plně slučitelný s předpisy EU, kterými se stanovují a sjednocují požadavky na jakost dodávané pitné vody a způsob jejího zabezpečení, a to konkrétně se směrnicí 2020/2184.
V souvislosti s právem EU je nutné zmínit, že současnou právní úpravou a také předkládaným návrhem nejsou porušovány požadavky vycházející z čl. 34 Smlouvy o fungování Evropské unie a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 ze dne 19. března 2019 o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008. Předmětem návrhu je problematika výrobků a materiálů přicházejících do styku s vodou určenou k lidské spotřebě. Jedná se o implementaci prováděcích aktů Evropské komise pro harmonizaci požadavků v této oblasti. 
Do doby, než vstoupí delegované akty v účinnost je platná současná právní úprava, která oblast vzájemného uznávání upravuje mimo jiné ve vyhlášce č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody (§ 3 odst. 5). U chemických látek na úpravu pitné vody je proces vzájemného uznávání již nyní výrazně zjednodušen, jelikož požadavky na tyto látky jsou upraveny evropskými normami. V souladu s právem EU je členským státům umožněno, aby v řádně odůvodněných případech zohledňovaly místní specifika, pokud je to žádoucí s ohledem na veřejný zájem. Tato možnost je v odůvodněných případech ze strany ČR využívána. 
Gestorem uvedené směrnice je Ministerstvo zdravotnictví (dále také jen „ministerstvo“).
Návrh zákona je i ve vztahu k ostatním dotčeným oblastem úpravy (práce s azbestem, vývoz kosmetických přípravků, očkování proti žluté zimnici) plně slučitelný s právem EU.
Návrh je v souladu s obecnými zásadami práva EU. Judikatura EU tuto oblast neupravuje.  
6. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána
Navrhovaná právní oblast, která je předmětem návrhu, není upravována mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. 
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a na specifické skupiny obyvatel
Dotčenými subjekty z hlediska nové právní úpravy jsou Ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice, výrobci materiálů přicházejících do kontaktu s vodou, subjekty (zkušebny) posuzující shodu materiálů používaných ve výrobcích, které přicházejí do kontaktu s vodou a laboratoře (včetně subdodavatelských) testující materiály používané ve výrobcích, které přicházejí do kontaktu s vodou. 
Implementace prováděcích předpisů ke směrnici 2020/2184 do zákona č. 258/2000 Sb. s sebou přinese nové povinnosti výrobcům materiálů přicházejících do kontaktu s vodou, subjektům (zkušebnám) posuzující shodu materiálů používaných ve výrobcích, které přicházejí do kontaktu s vodou, a laboratořím testujícím materiály používané ve výrobcích, které přicházejí do kontaktu s vodou. Uvedené osoby budou v některých případech muset změnit své postupy, které měly doposud nastaveny vzhledem ke stávající národní legislativě. Příslušné subjekty budou mít dostatek času na přizpůsobení se novým požadavkům na zkoušky a schvalování konečných materiálů. U výrobků, které byly shledány v souladu s vnitrostátními hygienickými požadavky pro výrobky přicházející do kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě a jejichž vnitrostátní certifikát shody je ke dni 31. prosince 2026 stále platný, se podle článku 11 směrnice EU 2020/2184 předpis použije ode dne 31. prosince 2032. Toto vychází z čl. 3 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2024/367, kde je přímo uvedeno, že výchozí látky, směsi a složky, které byly schváleny příslušným orgánem členského státu v období od 13. července 2021 do 31. prosince 2026 v souladu s vnitrostátními předpisy, mohou být použity při výrobě materiálů nebo výrobků, které přicházejí do kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, do 31. prosince 2032, pokud splňují hodnotu ukazatele 5 μg/l Pb (olova) v pitné vodě u spotřebitele, jak je stanoveno v části B přílohy I směrnice (EU) 2020/2184.
Oznamujícím orgánem pro subjekty posuzování shody se stane Ministerstvo zdravotnictví. Na resort Ministerstva zdravotnictví, které je gestorem pro transpozici směrnice 2020/2184, nebude mít novela právního předpisu žádné významné finanční dopady. Kontrolním orgánem budou, tak jako doposud v této výrobkové sféře, krajské hygienické stanice. V případě dozorového orgánu, tj. krajských hygienických stanic, nebude mít novela právního předpisu významný personální dopad či dopad na rozpočet, a to vzhledem k tomu, že budou využity stávající personální kapacity. V tomto případě tedy není předpoklad významného dopadu na státní rozpočet. Jednotný postup dozorového orgánu podle nové právní úpravy zajistí Ministerstvo zdravotnictví např. formou školení a vydávání sjednocujících metodických postupů. 
Změny související s přijetím návrhu citovaného zákona budou realizovány bez nároku na zvýšení personálních kapacit a objemu prostředků na platy kapitol výše uvedeného resortu. Zároveň i jiné než personální a platové nároky budou hrazeny v rámci schválených ukazatelů státního rozpočtu bez nároku na jejich dodatečné navyšování.
Finanční dopad bude mít novela na notifikované subjekty a výrobce výrobků a materiálů, kteří budou muset zajistit testování výrobků a materiálů podle nové legislativy. Tento finanční dopad ale nelze odhadnout. Jelikož má harmonizace odloženou účinnost budou se na ní subjekty mít také možnost připravit s dostatečným předstihem. Vzhledem ke zvýšeným požadavkům na testování bude náročnější (a tím i dražší) akreditace na tyto zkoušky, ovšem notifikované subjekty si tyto náklady promítnou do ceny zkoušení výrobků. Pro výrobce nebo dovozce bude oproti současnému stavu cena za posouzení výrobku také vyšší (ale i ten si náklady promítne do ceny výrobku), ale zároveň získá cenný benefit v tom, že jedno posouzení bude platné pro celou EU a nebude muset platit za testování v jiných zemích. Výrobci, který je orientován na export mimo stát, tedy nový systém přinese spíše úsporu.
Navrhovaná právní úprava nemá sociální dopady na rodiny a na specifické skupiny obyvatel. Rovněž nemá negativní dopady na specifické skupiny obyvatel, např. osoby se zdravotním postižením, marginalizované skupiny osob apod., neboť cílem úpravy je zajistit vysoký standard kvality vody (její nezávadnost a bezpečnost), resp. výrobků, materiálů, látek, směsí a dalších předmětů přicházejících do styku s ní pro všechny osoby bez ohledu na jejich sociální postavení, resp. zdravotní stav.
Návrh v oblasti nové úpravy zakotvující poskytování certifikátů volného prodeje pro vývoz kosmetických přípravků, rovněž ani navržená úprava prací s azbestem a provádění očkování proti žluté zimnici, nemá žádný hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí ČR, sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a na specifické skupiny obyvatel. 
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh nemá žádný dopad na ochranu soukromí a nezakládá žádný nový způsob zpracování osobních údajů. 
9. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh nemá žádný dopad na korupční rizika ani na jejich nárůst.
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh novely zákona nemá žádné dopady na bezpečnost státu.
11. Zhodnocení dopadů na životní prostředí
Návrh novely zákona nemá žádné negativní dopady na životní prostředí
12. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zásadami digitálně přívětivé legislativy
Návrh právního předpisu nepředpokládá promítnutí do některé ze zásad digitálně přívětivé legislativy. Schvalovací procesy spojené s novými povinnostmi, které vyplývají ze změny zákona, budou primárně prováděny v elektronické podobě, jako je tomu doposud. Při notifikačních procesech, výrobě a testování výrobků pro jejich následný dovoz a distribuci bude primárně využíváno jednotných elektronických žádostí a formulářů.
13. Zhodnocení, zda návrhem zákona není zakládána veřejná podpora
Návrhem zákona není zakládána veřejná podpora.
14. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Novelou dochází k harmonizaci požadavků v rámci EU. Práva a povinnosti tak budou pro všechny osoby shodné v rámci společného trhu. Implementace prováděcích předpisů ke směrnici 2020/2184 do zákona č. 258/2000 Sb. s sebou přinese nové povinnosti výrobcům materiálů přicházejících do kontaktu s vodou, subjektům (zkušebnám) posuzující shodu materiálů používaných ve výrobcích, které přicházejí do kontaktu s vodou, a laboratořím testujícím materiály používané ve výrobcích, které přicházejí do kontaktu s vodou. Uvedené osoby budou v některých případech muset změnit své postupy, které měly doposud nastaveny vzhledem ke stávající národní legislativě. Příslušné subjekty budou mít dostatek času na přizpůsobení se novým požadavkům na zkoušky a schvalování konečných materiálů. Povinnost použití EU předpisů je odložena do 31. prosince 2032. 
Práva a povinnosti fyzických osob implementační novelou zákona dotčeny nebudou. 
Zakotvení oprávnění Ministerstva zdravotnictví vydávat certifikáty volného prodeje (FSC) pro účely vývozu kosmetických přípravků nepřináší nové povinnosti fyzickým a právnickým osobám. V současné době ministerstvo tyto certifikáty poskytuje jako podporu podnikatelským subjektům vyvážejícím kosmetické přípravky do třetích zemí, avšak bez výslovné zákonné opory v zákoně o ochraně veřejného zdraví. Navrhovaná úprava tuto činnost formálně zakotvuje a právně legitimizuje.
Úprava v oblasti prací s azbestem nezakládá žádná nová práva a povinnost pro právnické či fyzické osoby, je pouze zjednodušen postup orgánu ochrany veřejného zdraví ve věci vydávání rozhodnutí pro práce s azbestem. 
Úpravy provedené v souvislosti s problematikou očkování proti žluté zimnici jsou převážně formálního charakteru, nezakládají tak nové povinnosti fyzických nebo právnických osob, neboť účelem je především zpřehlednění stávající úpravy.
15. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh novely zákona nemá žádné územní dopady.
16. Informace podle zákona o regulaci lobbování
Návrh zákona nebyl předmětem lobbování.
17. Zdůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení, pokud se to navrhuje
Jedná se o implementaci prováděcích předpisů EU a zpřesnění současných požadavků na výrobky přicházející do kontaktu s pitnou vodou. Hygienické požadavky na tuto výrobkovou sféru nepůjdou nad rámec předpisů EU a současných národních požadavků. Vzhledem k termínu použitelnosti prováděcích právních předpisů EU je vhodné, aby byl návrh zákona projednán a přijat co nejdříve.
18. Výjimka z povinnosti provedení hodnocení dopadů regulace (RIA)
Na základě rozhodnutí ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády ze dne 31. října 2025 (čj. 42672-2025-UVCR) byla udělena výjimka z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace, v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodem 5.5 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace tak k návrhu RIA není zpracována.


Zvláštní část
Čl. I
Novelizační bod 1 (k úpravě ve stávajícím § 1)
V poznámce pod čarou 62) se doplňuje odkaz na nařízení Komise (EU) 2024/370 a na nařízení Komise (EU) 2024/371.
Novelizační bod 2 (k úpravě názvu dílu 1)
Vzhledem k následným úpravám byl upraven výčet v názvu dílu. Výčet byl rozšířen o typy vyráběných nebo dovážených zařízení, která budou podléhat konkrétním požadavkům.
Novelizační bod 3 (k úpravám ve stávajícím § 5)
odst. 1 až 3 – § 5 upravuje obecné povinnosti výrobců a dovozců výrobku nebo materiálu přicházejících do přímého styku s vodou, dále výrobců nebo dovozců chemických látek, chemických směsí, filtračních médií, membrán, iontoměničů a jiných prostředků na úpravu vody a výrobců nebo dovozců zařízení na úpravu pitné nebo teplé vody ve vnitřním vodovodu nebo v místě spotřeby, a to z důvodu harmonizace hygienických požadavků na nezávadnost materiálů a výrobků přicházejících do kontaktu s pitnou vodou. Obecná ustanovení ze směrnice byla použita i pro oblast požadavků na chemické látky, chemické směsi, filtrační média, membrány, iontoměniče a jiné prostředky na úpravu vody, které budou řešeny na národní úrovni. 
Podobně jsou upraveny obecné povinnosti pro výrobce a dovozce zařízení na úpravu pitné nebo teplé vody ve vnitřním vodovodu nebo v místě spotřeby. Tato zařízení by navíc z pitné vody neměla odstraňovat prospěšné minerály. Rovněž by tato zařízení neměla klamat jejich spotřebitele o svých funkcích, pro které jsou určena.
Novelizační bod 4
K novému § 5a
odst. 1 – Dosavadní pravidla pro uvedení výrobků a materiálů na trh se nahrazují novými harmonizovanými pravidly v rámci EU. 
· písm. a) – Při výrobě výrobků a materiálů musejí být použity pouze výchozí látky, směsi a složky uvedené v evropských seznamech povolených látek stanovených prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2024/367. K tomuto prováděcímu rozhodnutí se vztahuje poznámka pod čarou č. 113. 
· písm. b) – Zavádí se povinnost výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou zajistit před jeho uvedením na trh, že pro schvalování tohoto výrobku nebo materiálu byly využity pouze postupy a metody pro zkoušky stanovené v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2024/368. K tomuto prováděcímu rozhodnutí se vztahuje poznámka pod čarou č. 114. 
· písm. c) – Výrobce nebo dovozce jsou povinni výrobek nebo materiál prokázat prohlášením o shodě podle nařízení Komise (EU) 2024/370. K tomuto nařízení se vztahuje poznámka pod čarou č. 115. 
· písm. d) – Rovněž musí jejich značení splňovat požadavky nařízením Komise (EU) 2024/371. K tomuto nařízení se vztahuje poznámka pod čarou č. 116.
odst. 2 – Nová pravidla jsou vymahatelná i u distributora výrobků či materiálů dotčených výše uvedenými ustanoveními.
odst. 3 – Ustanovení upravuje povinnosti výrobců a dovozců výrobců a materiálů vybavit tyto návodem k použití, popř. návodem k odstranění následků nesprávného použití, a to v českém jazyce. Povinnost vybavit výrobky a materiály návodem k použití, popř. návodem k odstranění následků nesprávného použití, je uložena rovněž distributorovi.
odst. 4 – Toto ustanovení upravuje povinnost zhotovitelů potrubí a případně dodavatelů vody používat výrobky a materiály vyhovující požadavkům odstavců 1 a 3 a § 5 odst. 1. Použití tohoto ustanovení se vztahuje na výrobky a materiály použité v nových zařízeních a ve stávajících zařízení v případě oprav a rekonstrukcí, nikoli na výrobky a materiály, které byly v zařízeních a stavbách instalovány historicky.
odst. 5 – Dochází k využití možnosti, kterou poskytuje směrnice 2020/2184 v čl. 11 odst. 7 třetím pododstavci, a to přijmout vzhledem ke konkrétní místní jakosti surové vody přísnější ochranná opatření pro používání konečných materiálů ve specifických nebo řádně odůvodněných případech. Specifické požadavky pro použití výrobků nebo materiálů přicházejících do přímého styku s vodou tak stanoví prováděcí právní předpis. Příkladem může být použití měděného potrubí pro vedení pitné vody v rámci vnitřního vodovodu. Některé vody jsou pro měď příliš agresivní a korozivní. Nízké pH a další chemické parametry (např. nízká tvrdost) mohou výrazně zvýšit rychlost koroze mědi a způsobit její uvolňování do vody, což je nežádoucí. Typickými projevy jsou v tomto případě dále hořká chuť a modrozelené zabarvení vody.
K novému § 5b
odst. 1 – Ustanovení upravuje povinnosti výrobců a dovozců chemických látek a chemických směsí, co se týče jejich složení a značení na obale, visačce, v průvodní dokumentaci nebo v návodu k použití, a to s odkazem na prováděcí předpis. Zároveň je tímto ustanovením dáno zmocnění k úpravě povolených chemických látek a chemických směsí formou výčtu, který stanoví příslušný prováděcí právní předpis.
odst. 2 – Dále výrobci nebo dovozci filtračních médií, membrán, iontoměničů nebo jiných prostředků na úpravu vody jsou povinni zajistit, aby tyto prostředky splňovaly požadavky, které stanoví prováděcí právní předpis. Jinými prostředky jsou myšleny např. sondy do potrubí, lepidla, obětované anody do ohřívačů vody apod., které by v tomto ustanovení neměly být opomenuty, jelikož jsou ve vodárenství a instalatérství, popř. topenářství užívány.
odst. 3 – Pravidla pro výrobce nebo dovozce jsou shodná s dosavadními pravidly pro ověření nezávadnosti podložené záznamem. Podrobnosti ověření budou uvedeny v prováděcím právním předpisu. 
odst. 4 – Nesplňují-li chemické látky, chemické směsi, filtrační média, membrány, iontoměniče nebo jiné prostředky na úpravu vody požadavky stanovené v odstavcích 1 až 3 a dále požadavky stanovené § 5 odst. 1, nesmí je distributor distribuovat. 
odst. 5 – Ustanovení upravuje povinnosti výrobců a dovozců chemických látek, chemických směsí, filtračních médií, membrán, iontoměničů nebo jiných prostředků na úpravu vody vybavit tyto návodem k použití, popř. návodem k odstranění následků nesprávného použití, a to v českém jazyce. Povinnost vybavit tyto prostředky na úpravu vody návodem k použití, popř. návodem k odstranění následků nesprávného použití, je uložena rovněž distributorovi.
odst. 6 – V případě, že chemické látky nebo chemické směsi nejsou upraveny v prováděcím právním předpisu, rozhoduje o přípustnosti jejich použití příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, tj. Ministerstvo zdravotnictví, na žádost výrobce nebo dovozce. Náležitosti žádosti budou stanoveny v prováděcím právním předpisu.
odst. 7 – O povolení chemické látky nebo chemické směsi podle odstavce 6 rozhodne Ministerstvo zdravotnictví, jestliže nedojde k negativnímu ovlivnění jakosti pitné, užitkové nebo teplé vody.
odst. 8 a 9 – Povinnost používat pouze v prováděcím právním předpisem stanovené nebo povolené chemické látky nebo chemické směsi a dále filtrační média, membrány, iontoměniče nebo jiné prostředky, které splňují požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, mají provozovatelé vodovodů a dalších zdrojů pitné vody (§ 3 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb.), odběratelé, kteří doupravují pitnou vodu a následně ji dodávají veřejnosti, a dále osoby vyrábějící teplou vodu (§ 3 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb.).
K novému § 5c
odst. 1 – Ustanovením je dáno zmocnění k úpravě povolených vodárenských technologií včetně požadavků na ně prováděcím právním předpisem. 
odst. 2 – Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnout o přípustnosti vodárenské technologie, která není upravena v prováděcím právním předpisu, na základě žádosti osoby uvedené v § 3 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., přičemž náležitosti této žádosti stanoví prováděcí právní předpis.
odst. 3 – Ustanovení upravuje povinnost osob uvedených v § 3 odst. 2 při vodárenské úpravě vody, odběratelů, kteří doupravují pitnou vodu a následně ji dodávají veřejnosti, a osob vyrábějících teplou vodu uvedených v § 3 odst. 3 používat jen vodárenské technologie upravené prováděcím předpisem, resp. uvedené ve výčtu povolených vodárenských technologií a splňující prováděcím právním předpisem stanovené požadavky, nebo vodárenské technologie povolené Ministerstvem zdravotnictví na základě žádosti osoby uvedené v § 3 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb.
K novému § 5d
odst. 1 – Ustanovením je dáno zmocnění k úpravě požadavků na zařízení na úpravu pitné nebo teplé vody ve vnitřním vodovodu nebo v místě spotřeby prováděcím právním předpisem. 
odst. 2 – Ustanovení stanoví povinnost výrobce nebo dovozce zařízení na úpravu pitné nebo teplé vody ve vnitřním vodovodu nebo v místě spotřeby před jeho uvedením na trh zajistit ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné nebo teplé vody, a to u držitele osvědčení o akreditaci nebo u držitele autorizace podle § 83c. Podrobnosti ověření budou uvedeny v prováděcím právním předpisu. 
odst. 3 – Ustanovení zakotvuje povinnost výrobce nebo dovozce zařízení na úpravu pitné nebo teplé vody ve vnitřním vodovodu nebo v místě spotřeby zajistit, že zařízení využívá pouze vodárenské technologie upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené podle § 5c odst. 2.  
odst. 4 – Zařízení na úpravu pitné nebo teplé vody ve vnitřním vodovodu nebo v místě spotřeby, která nesplňují požadavky stanovené v odstavcích 1 až 3 a dále v § 5, nesmí distributor distribuovat.
odst. 5 – Ustanovení upravuje povinnosti výrobců a dovozců zařízení na úpravu pitné nebo teplé vody ve vnitřním vodovodu nebo v místě spotřeby vybavit tyto návodem k použití, popř. návodem k odstranění následků nesprávného použití, a to v českém jazyce. Povinnost vybavit tato zařízení návodem k použití, popř. návodem k odstranění následků nesprávného použití, je uložena rovněž distributorovi.
odst. 6 – Tímto ustanovením je zakotvena obecná povinnost používat pouze technologie úpravy, resp. ta zařízení uvedená v prováděcím právním předpisu. Tímto by mělo být dostatečně eliminováno uvádění na trh různých „zázračných“ technologií (ionizace, obohacení energií, vylepšení struktury vody atd.), jejichž účinnost nelze prokázat a které mohou hraničit s klamáním spotřebitele.  
K novému § 5e
odst. 1 – Ministerstvo zdravotnictví bude plnit roli oznamujícího (notifikujícího) orgánu pro subjekty posuzování shody podle článku 3 nařízení Komise (EU) 2024/370.
odst. 2 – Ministerstvo zdravotnictví bude oznamujícím orgánem pro subjekty posuzování shody a zároveň bude provádět jejich kontrolu, zda plní povinnosti stanovené nařízením Komise (EU) 2024/370. Rovněž bude proces oznamování koordinovat např. formou vydávání sjednocujících postupů a metodik. Rovněž by mělo vytvořit notifikační proceduru, která bude celý proces oznamování z pohledu plnění podmínek zájemců o notifikaci ujednocovat. Ministerstvo zdravotnictví bude plnit roli koordinátora oznámených subjektů a vytvoří odvětvovou skupinu oznámených subjektů, mezi kterými bude koordinovat případnou spolupráci.
odst. 3 – Povinností oznámeného subjektu je informovat Ministerstvo zdravotnictví o všech podstatných změnách, které by mohly mít vliv na podmínky související s oznámením, např. skončení platnosti akreditace, provedení reakreditace či změny v rozsahu akreditace, ale i např. změny týkající se údajů u právnické osoby (forma podnikání, IČO, sídlo atp.). 
K novému § 5f
odst. 1 až 4 – V těchto ustanoveních jsou upraveny podrobnější podmínky řízení o oznámení subjektu posuzujícího shodu. Na řízení o oznámení se použije správní řád (zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů), není-li zákonem č. 258/2000 Sb. stanoveno jinak.
· odst. 1  Oznámeným subjektem je subjekt, který je způsobilý a oprávněný provádět zkoušení výrobků a materiálů určených k přímému styku s vodou. Vzhledem k tomu, že základním prostředkem ověřování způsobilosti subjektů posuzování shody bude akreditace, měly by být subjekty posuzování shody akreditovány vnitrostátním akreditačním orgánem v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, aby mohly být schváleny jako oznámený subjekt a mohly provádět postupy posuzování shody stanovené v tomto nařízení. Akreditace ČIA musí být podle nařízení Komise (EU) 2024/370 založena na normě ČSN EN ISO/IEC 17065.
· odst. 2  Ministerstvo zdravotnictví může ve složitějších případech požádat Státní zdravotní ústav o vyjádření, které bude fakultativním podkladem pro rozhodování. Konkrétně by se mělo jednat o vyjádření Střediska pro kvalitu a autorizaci, které by mělo v rámci posouzení předložených podkladů k žádosti zkontrolovat všechny požadované náležitosti. Středisko může být také pověřeno k provedení auditu (kontroly) u již oznámeného subjektu. Státní zdravotní ústav je povinen se vyjádřit do 60 dnů.
· odst. 3  Ministerstvo zdravotnictví rozhoduje o oznámení subjektu ve lhůtě 180 dnů. 
· odst. 4  Další podmínky pro úspěšné oznámení subjektu jsou uvedeny v nařízení Komise (EU) 2024/370. Požadavky na oznámené subjekty jsou konkrétně uvedeny v článku 5. Požadavky na dceřiné společnosti a subdodavatele oznámených subjektů jsou pak uvedeny v článku 6.
odst. 5 až 7 – Pro evidenci oznámení subjektů posuzujících shodu slouží informační systém Komise NANDO. Ministerstvo zdravotnictví (administrátor pro oznamování) bude mít do informačního systému NANDO přístup v příslušné roli oznamujícího orgánu pro subjekty posuzování shody. Komise a ostatní členské státy mají po vložení oznámení subjektu do informačního systému NANDO 2 týdny na uplatnění jejich případných námitek. Po tuto dobu je výše uvedené řízení přerušeno (poznamenává se do spisu). V případě, že Komise ani žádný členský stát nevznese námitku, vzniká subjektu oprávnění k posuzování shody. Rozhodnutí se v tomto případě nevydává. Dokladem pro úspěšné splnění požadavků legislativní úpravy je právě vznik tohoto oprávnění v informačním systému NANDO. V případě, že by však došlo k námitce ze strany Komise či ostatních členských států, je Ministerstvo zdravotnictví povinno vyzvat žadatele, aby odstranil nedostatky podle uplatněné námitky, a to v přiměřené lhůtě. Po odstranění nedostatků se znovu přistoupí k oznámení v informačním systému NANDO. V případě, že by k odstranění nedostatků nedošlo, Ministerstvo zdravotnictví žádost zamítne formou vydání rozhodnutí podle správního řádu. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat v souladu se správním řádem. 
odst. 8 – Ministerstvo zdravotnictví oznámené subjekty zveřejňuje rovněž ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví včetně uvedení údajů uvedených v tomto ustanovení. Ministerstvo zdravotnictví zároveň povede seznam oznámených subjektů zveřejněný na internetových stránkách ministerstva.  
odst. 9 – Na základě žádosti Ministerstvo zdravotnictví vydá oznámenému subjektu potvrzení o vzniku oprávnění k posuzování shody. Oznámený subjekt může spojit žádost o vydání potvrzení již se žádostí podle odstavce 1 dotčeného ustanovení nebo v průběhu řízení. 
K novému § 5g
odst. 1 až 3 – Uvedené odstavce upravují možnost Ministerstva zdravotnictví omezit, pozastavit či zrušit oprávnění (odvolat oznámení) provádět činnosti oznámeného subjektu, a to v důsledku neplnění jemu stanovených povinností. Tomuto by však měla předcházet výzva k odstranění zjištěných nedostatků. Omezení, pozastavení či zrušení oprávnění (odvolání oznámení) může být provedeno i na základě žádosti samotného oznámeného subjektu. 
odst. 4 až 6 – Subjekt, jemuž bylo omezeno či zrušeno oprávnění (odvolání oznámení), musí o tomto informovat všechny dotčené hospodářské subjekty, tj. výrobce, pro které oznámený subjekt provádí certifikaci. Veškerá práva a povinnosti tohoto subjektu musí být převedeny na jiný adekvátní smluvně zajištěný subjekt a zároveň o tomto musí být informováno Ministerstvo zdravotnictví (písemně nebo elektronicky). Subjekt, který převzal práva a povinnosti, následně dokončí rozpracované případy posuzování shody. V případě, že by docházelo k úplnému zániku právnické osoby oznámeného subjektu předává tento subjekt veškerou dokumentaci Ministerstvu zdravotnictví. Rovněž je subjekt povinen předat i veškeré spisy týkající se probíhajícího posuzování shody. Ministerstvo zdravotnictví zajistí, aby spisy jemu předané byly na vyžádání k dispozici krajským hygienickým stanicím pro výkon státního zdravotního dozoru. 
Novelizační bod 5 (k novému § 27a)
Navrhovaná úprava § 27a souvisí s doplněním § 80 o nový odstavec 10, který Ministerstvu zdravotnictví zakotvuje oprávnění vydávat certifikáty volného prodeje (dále jen “FSC”) hospodářským subjektům pro účely vývozu kosmetických přípravků. Ustanovení § 27a odst. 1 vymezuje okruh žadatelů o FSC, kterými jsou výrobci kosmetických přípravků primárně usazení na území Evropské unie, a dále výrobci primárně nebo sekundárně usazení na území České republiky vyvážející kosmetické přípravky do zemí mimo Evropskou unii. Za sekundárně usazeného výrobce na území České republiky se považuje výrobní závod nacházející se v České republice, jehož výrobce má sídlo v jiném členském státě Evropské unie např. v Německu. Pro vydání FSC je nezbytné předložit protokol o kontrole správné výrobní praxe vydaný krajskou hygienickou stanicí ne starší než 4 roky, tj. doklad o pravidelné kontrole hospodářského subjektu dozorovým orgánem. Dále je nutno doložit referenční číslo kosmetického přípravku spolu s českým a anglickým názvem výrobku uvedeným v registru Evropský portál notifikace kosmetických přípravků (CPNP). Klíčovým podkladem je také zpráva o bezpečnosti kosmetického přípravku potvrzující, že výrobek je uveden na trh v souladu s požadavky na bezpečnost dle nařízení EP a R (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích. 
Novelizační bod 6 (k úpravám § 38 odst. 2)
Dochází pouze k legislativně technické úpravě reflektující změny provedené v § 83a.
Novelizační body 7 až 11 (k úpravám v § 41)
odst. 1 – Věta první odstavce 1 byla pro přehlednost systematicky rozčleněna na písmena a) a b), neboť upravuje dvě odlišné věci, a to jednak používání biologických činitelů, jednak práci s azbestem. 
odst. 2 – V návaznosti na tuto změnu se upravuje i věta druhá, nyní jako odstavec 2, který se týká povinnosti hlášení výše uvedených skutečností, tzn. vztahuje se jak na používání biologických činitelů, tak na podmínky práce s azbestem, a zároveň upravuje, že pro obojí výše uvedené platí povinnost zaměstnavatele ohlásit i změny těchto, tj. ohlášených údajů.
odst. 4 – V odstavci 4 došlo ve větě první ke zpřesnění postupu při přijímání opatření k ochraně zdraví zaměstnanců při používání biologických činitelů nebo práci s azbestem tak, aby tento postup odpovídal navazujícímu textu odstavce 4. Zaměstnavatel tedy musí zhodnotit, jakým způsobem bude používání biologických činitelů nebo práce s azbestem probíhat a na základě této analýzy navrhnout opatření k ochraně zdraví zaměstnanců. Ta pak předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, který je sám z odborného hlediska zhodnotí a následně postupem podle věty druhé tohoto odstavce vydá (nebo nevydá) povolení. Do druhé věty bylo doplněno, že orgán ochrany veřejného zdraví vydává rozhodnutí o povolení nejenom v případě práce s azbestem, ale i v případě používání biologických činitelů, a to ve vztahu k opatřením, které musí zaměstnavatel navrhnout a orgánem ochrany veřejného zdraví předložit. Zároveň je specifikovaný postup pro situaci, kdy dojde ke změně v oznámených a projednaných skutečnostech, tzn. kdy se použije § 41 odst. 1. V případě vydání nového rozhodnutí o povolení se dosavadní povolení podle správního řádu ruší.
odst. 6 a 7 – V odstavci 6 došlo k upřesnění, že povinnosti ve věci hlášení na orgán ochrany veřejného zdraví ze strany osob, jež jsou uvedeny v § 12 písm. a) až c) a e) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se týkají pouze prací s azbestem, nikoli používání biologických činitelů. Povinnost hlásit používání biologických činitelů se vztahuje pouze na zaměstnavatele. V odstavci 7 pak bylo třeba postavit na jisto, že orgány ochrany veřejného zdraví, jež vydávají povolení o používání biologických činitelů zaměstnavatelům, v tomto případě nezveřejňují jejich seznam na svých webových stránkách. Zveřejňují tak seznam zaměstnavatelů a osob uvedených v § 12 písm. a) až c) a e) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kteří mají povolení podle odstavce 4 tohoto ustanovení, avšak pouze v případě prací s azbestem. 
Vzhledem k tomu, že došlo k přečíslování odstavců § 41, bylo změny nutné promítnout i do § 82 odst. 2 písm. d), § 92h, § 94 odst. 2 a 4, § 99 a § 108 odst. 1 a 4. 
Novelizační body 12 až 14 (k úpravám § 47a odst. 4, 5 a 7)
odst. 4 – V odstavci 4 dochází k legislativně-technickým úpravám – ustanovení bylo rozděleno na dva samostatné odstavce (část ustanovení nyní jako odstavec 5), a to z důvodu zajištění přehlednosti úpravy. Očkování proti žluté zimnici může poskytovatel zdravotních služeb provádět prostřednictvím a) lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru hygiena a epidemiologie, epidemiologie nebo v oboru infekční lékařství nebo b) lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství, všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie po absolvování kurzu pro očkování proti žluté zimnici, resp. absolvování kurzu se týká pouze specializací uvedených v písmenu b).
Dále pojem „certifikovaný“ kurz již v platném znění zákona č. 95/2004 Sb. není definován, z uvedeného důvodu se v návrhu zákona slovo „certifikovaný“ vypouští a zůstává pouze pojem „kurz“.
odst. 5 – Ustanovení je původně částí odstavce 4, dochází tak pouze k legislativně technickým úpravám v návaznosti na rozdělení tohoto ustanovení.
odst. 7 – Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu v návaznosti na úpravy provedené v odstavcích 4 a 5.
Novelizační body 15 a 16 (k úpravám v § 80 odst. 1)
V odstavci 1 písm. f) je upraven odkaz na ustanovení § 5b odst. 6 a § 5c odst. 2 tohoto zákona v návaznosti na rozhodování Ministerstva zdravotnictví o přípustnosti chemické látky nebo chemické směsi a vodárenské technologie na základě žádosti, a to v případě, že tyto nejsou konkrétně uvedeny v prováděcím předpisu. Dále Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 5f jako notifikační orgán rozhoduje o notifikaci subjektů posuzování shody. Dále se v písmenu p) zpřesňují pojmy související s výrobky a materiály přicházejícími do styku s vodou.
Novelizační bod 17 (k novému § 80 odst. 10)
Navrhuje se oprávnění Ministerstva zdravotnictví vydávat certifikáty volného prodeje (FSC) pro účely vývozu kosmetických přípravků. V současné době ministerstvo tyto certifikáty poskytuje jako podporu podnikatelským subjektům vyvážejícím kosmetické přípravky do třetích zemí, avšak bez výslovné zákonné opory v zákoně o ochraně veřejného zdraví. Navrhovaná úprava tuto činnost formálně zakotvuje a právně legitimizuje.
Novelizační bod 18 [k úpravám v § 82 odst. 2 písm. d)] 
Do předmětného ustanovení je doplněna část věty za středníkem tak, že krajská hygienická stanice má oprávnění vydávat povolení podle § 41 odst. 3, a to i v případě změny ohlášených údajů. Uvedené se doplňuje s ohledem na návaznost na § 94 odst. 4 a § 99.
Novelizační body 19 a 20 (k úpravám v § 83a odst. 1)
Nově se v návaznosti na § 5b odst. 3 a § 5d odst. 2 tohoto zákona do odstavce 1 zařazuje povinnost ověřování chemických látek, chemických směsí, filtračních médií, membrán, iontoměničů nebo jiných prostředků na úpravu vody a dále zařízení na úpravu pitné nebo teplé vody ve vnitřním vodovodu nebo v místě spotřeby autorizovanou osobou.
Novelizační bod 21 (k úpravám v § 84)
V odstavci 1 písm. l) se upravuje kompetence orgánům ochrany veřejného zdraví v rámci státního zdravotního dozoru odejmout povolení vydaná podle § 5b odst. 6 nebo § 5c odst. 2. 
Novelizační body 22 až 30 (k úpravám v § 92a)
V návaznosti na změny v § 5, § 5a, § 5b, § 5c a § 5d tohoto zákona se zavádí příslušné přestupky. Tyto přestupky jsou navázány na sankce, které jsou koncipovány principiálně a ve stejných výších jako doposud.
Novelizační body 31 až 40 (k úpravám v § 92b)
V návaznosti na změny v § 5a, § 5b a § 5c a § 5d tohoto zákona se zavádí příslušné přestupky. Tyto přestupky jsou navázány na sankce, které jsou koncipovány principiálně a ve stejných výších jako doposud.
Novelizační body 41 až 43 (k úpravám § 92h odst. 1 písm. e), odst. 7 a 8)
V předmětné úpravě dochází pouze ke zpřesnění a nahrazení slova „azbestu“ pojmem „pracemi s azbestem“. Je to z toho důvodu, že povinnosti se vztahují nikoliv k používání azbestu, ale právě k pracím s azbestem.
Novelizační bod 44 (k úpravám § 92k odst. 2 písm. d)
Jedná se o legislativně-technickou úpravu v návaznosti na úpravy provedené v § 47a.
Novelizační body 45 a 46 (k úpravám v § 94)
Nově se upravuje účastenství pro řízení podle správního řádu v návaznosti na § 5b, § 5c a § 5f tohoto zákona pro osoby, které žádají o povolení v případě, že chemické látky nebo chemické směsi na úpravu vody a vodárenské technologie nejsou konkrétně uvedeny v prováděcím právním předpisu a dále pro řízení podle § 5f tohoto zákona pro oznamování subjektů posuzování shody na základě jejich žádosti.
Do § 94 odst. 2 a odst. 4 je doplněn odkaz na § 41 odst. 4.  Podle navržené změny v odstavci 2 je postaveno na jisto, že účastníkem řízení je pouze zaměstnavatel (případně osoba podle § 41 odst. 6). Odkaz je doplněn i do odstavce 4, aby rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví ve věci prací s azbestem mohlo být prvním úkonem v řízení o povolení těchto prací, v nichž mohou být zaměstnanci exponováni azbestu, a to i v případě nového povolení, když dojde k ohlášení změn. Současný proces vydání rozhodnutí je časově náročný, neboť je povinnost preventivní opatření nejprve projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví. Na základě výsledků projednání vydá příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodnutí o povolení práce s azbestem. Samotné projednání, které vydání rozhodnutí předchází, není úkonem v tomto řízení. Výsledky tohoto projednání jsou zohledněny v rozhodnutí, v němž orgán ochrany veřejného zdraví povoluje práce s azbestem. Nutné je však přihlédnout k praxi, kdy se často může stát, že dojde ke změně technologie/změně výkonu práce, kdy je povinnost tyto změny znovu projednat s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, jímž je zpravidla krajská hygienická stanice. Tyto změny je nutné často promptně reflektovat, neboť by došlo k přerušení vykonávaných prací, což by často mohlo ochromit chod prací i činností zaměstnavatelů či osob provádějících práce s azbestem. Z výše uvedených důvodů je tak žádoucí, aby vydání rozhodnutí ze strany orgánu ochrany veřejného zdraví bylo prvním úkonem v řízení. 
Změna je zároveň navrhována s ohledem na snižování zbytných byrokratických postupů, kdy postup v rámci řízení podle správního je časově i administrativně náročný. 
Novelizační bod 47 (k úpravám v § 99)
Jedná se úpravu, která umožní pro vydané rozhodnutí podle § 5b odst. 6, § 5c odst. 2 a § 41 odst. 4 stanovit podmínky.
Ustanovení § 5b odst. 6 a § 5c odst. 2 se týkají povolování chemických látek a chemických směsí na úpravu vody a vodárenských technologií, které nejsou upraveny prováděcím právním předpisem.
V rámci novely zákona č. 258/2000 Sb., účinné od 1. ledna 2026, došlo k ukotvení nové povinnosti pro orgány ochrany veřejného zdraví, že v případě prací s azbestem nově vydávají rozhodnutí, jímž tyto práce povolují. Avšak současné znění neumožňuje orgánu stanovit podmínky v tomto rozhodnutí. Zaměstnavatel nemusí dohlídnout na všechny důsledky, co práce s azbestem obnáší, a proto je nutné doplnit také § 41 odst. 4 tak, aby orgány ochrany veřejného zdraví mohly v rámci rozhodnutí stanovit podmínky pro tyto práce s cílem zajistit co nejvyšší ochranu zdraví při práci, včetně ochrany i dalších osob pohybujících se v okolí vykonávaných prací, tj. v komunálním prostředí. 
Novelizační body 48 a 49 (k úpravám v § 108)
V odstavci 1 se jedná o doplnění zmocnění pro vydání vyhlášky k provedení dotčené úpravy – § 5a odst. 5, § 5b odst. 1, 2, 3 a 6, § 5c odst. 1 a 2 a § 5d odst. 1 a 2. V návaznosti na přečíslování některých ustanovení je nutné provést legislativně technické úpravy ve zmocnění pro vydání vyhlášky k provedení § 41 odst. 2 a 8 a dále § 47a odst. 6.
V ustanovení odstavce 4 musí být reflektována také změna provedená v § 41, resp. zmocnění pro vydání nařízení vlády k provedení § 41 odst. 2 věta druhá.
Čl. II (k účinnosti)
Implementační lhůta daná delegovanými akty ke směrnici (EU) 2020/2184 je do 31. prosince 2026. Účinnost zákona se proto navrhuje dnem 1. ledna 2027.

2