Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDRVHV79Q najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
10. volební období
120/0
Návrh poslanců Lucie Sedmihradské, Jana Papajanovského, Věry
Kovářové, Matěje Hlavatého, Jakuba Krainera, Pavly Pivoňky Vaňkové,
Víta Rakušana, Julie Smejkalové, Lukáše Vlčka, Jana Berkiho, Elišky
Olšákové, Jana Svitáka, Michaely Opltové, Jany Krutákové, Ester
Weimerové, Karla Dvořáka, Barbory Urbanové, Adriany Chochelové
a Josefa Fleka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: Sedmihradská L. a další
Doručeno poslancům: 4. března 2026 v 12:25
Návrh
ZÁKON
ze dne ……………2025,
kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
1. V § 35ba se v odst. 1 zrušuje písm. a) a dosavadní písmena b) až e) se označují jako a) až
d).
2. V § 35c odstavec 1 zní:
„(1) Poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění:
a) na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně, a
b) na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského
státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen "daňové
zvýhodnění") ve výši 15204 Kč ročně na jedno dítě, 22320 Kč ročně na druhé dítě a 27840 Kč
ročně na třetí a každé další dítě, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b.
Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň vypočtenou podle § 16, případně sníženou podle
§ 35, § 35ba. Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí
poplatníka, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.
Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo
slevy na dani a daňového bonusu.“
3. § 35c odst. 4 včetně poznámek pod čarou zní:
„(4) Daňový bonus podle odstavce 1 písm. a) může uplatnit poplatník, který měl ve
zdaňovacím období příjmy podle § 6, ze kterých bylo zaplaceno pojistné na sociální
zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zvláštního zákona1 nebo
pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštního zákona2, a to do výše součtu těchto
pojistných částek zaplacených jak poplatníkem, tak i jiným plátcem, pokud se zaplacené
1 Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
2 Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.
pojistné vztahuje k příjmu tohoto poplatníka podle § 6. Daňový bonus podle odstavce 1 písm.
b) může uplatnit poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjmy podle § 6 nebo § 7, ze
kterých bylo zaplaceno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti podle zvláštního zákona1 nebo pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle
zvláštního zákona2, a to do výše součtu těchto pojistných částek zaplacených jak poplatníkem,
tak i jiným plátcem, pokud se zaplacené pojistné vztahuje k příjmu tohoto poplatníka podle
§ 6 nebo § 7. Uplatňuje-li poplatník současně daňový bonus podle odst. 1 písm. a) a písm. b),
lze tento bonus uplatnit souhrnně až do celkové výše pojistné částky dle věty druhé.“
4. V § 35d odstavci 1 a § 35d odstavci 2 se text „písm. a), c) až e)“ nahrazuje textem „písm. b)
až d)“.
5. V § 38g odstavci 2 a § 38h odst. 13 se text „písm. b) až e)“ nahrazuje textem „písm. a) až
d)“.
6. V § 38gb odstavci 1 se text „§ 35ba odst. 1 písm. a)“ nahrazuje textem „§ 35c odst. 1 písm.
a)“.
7. V § 38gb odstavci 1 se text „§ 35c odst. 1“ nahrazuje textem „§ 35c odst. 1 písm. b)“.
7. V § 38h odstavci 6 a § 38k odstavci 5 se text „§ 35ba odst. 1 písm. b)“ nahrazuje textem
„§ 35ba odst. 1 písm. a)“.
8. V § 38k odstavci 4 písm. a) a § 38k odstavci 4 písm. b) se za text „§ 35ba“ vkládá text
„nebo § 35c odst. 1 písm. a)“.
9. V § 38l odstavci 2 se text „§ 35 odst. 4 a § 35ba“ nahrazuje textem „§ 35 odst. 4, § 35ba
a § 35c odst. 1 písm. a)“.
10. V § 38l odstavci 2 písm. b) se text „§ 35ba odst. 1 písm. c) nebo d)“ nahrazuje textem
„§ 35ba odst. 1 písm. b) nebo c)“.
11. V § 38l odstavci 2 písm. d) se text „§ 35ba odst. 1 písm. e)“ nahrazuje textem „§ 35ba
odst. 1 písm. d)“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2027.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
OBECNÁ ČÁST
A. Účel zákona
Účelem navrhované právní úpravy je odstranit nerovnosti plynoucí ze stávající
konstrukce základní slevy na dani na poplatníka v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu
(dále jen „ZDP“). Tato sleva na dani je nominálně fixní a v praxi ji část poplatníků s nízkými
příjmy nedokáže plně uplatnit, protože jejich daňová povinnost je nižší než výše slevy.
Navrhovaná novela proto převádí základní slevu na poplatníka do režimu daňového
zvýhodnění, které bude možné čerpat až do výše zaplaceného pojistného na sociální
a zdravotní pojištění. Tím se zajišťuje, že zvýhodnění bude plně dostupné i nízkopříjmovým
poplatníkům, u nichž by jinak část základní slevy „propadala“. Omezení daňového
zvýhodnění (bonusu) do výše zaplaceného sociálního a zdravotního pojištění zabraňuje
vzniku plně záporné daně z příjmů. Pokud by bonus nebyl omezen, vznikal by poplatníkům
čistý příjem od státu i v situaci, kdy zdanitelné příjmy téměř nemají a tím pádem do veřejných
rozpočtů nic neodvedou. Nárok na čerpání daňového zvýhodnění formou bonusu ovšem
získají pouze poplatníci s příjmy podle § 6 ZDP, tj. s příjmy ze závislé činnosti.
Současně dochází ke změně pravidel pro čerpání daňového zvýhodnění na vyživované
dítě (§35c odst. 4 ZDP). To může nyní poplatník uplatnit, pokud ve zdaňovacím období měl
příjem podle § 6 nebo 7 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů
se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle
zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 ZDP
a příjmy, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.
Tento návrh dále omezuje čerpání bonusu i pro stávající daňové zvýhodnění na
vyživované dítě, a to rovněž ve vazbě na zaplacené pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
Toto dále posiluje vztah mezi čerpáním daňového zvýhodnění, ekonomickou aktivitou
poplatníka a jeho férovou participací na systému sociálního a zdravotního pojištění. Bonus na
vyživované dítě ovšem mohou (na rozdíl od bonusu na poplatníka) dále čerpat jak poplatníci
s příjmy podle § 6 ZDP (závislá činnost), tak poplatníci s příjmy podle § 7 ZDP (samostatná
činnost).
Cílem úpravy je rovněž posílit motivaci k legálním pracovním příjmům, podpořit
ekonomickou aktivitu a zlepšit tak postavení nízkopříjmových pracujících.
B. Zhodnocení platného právního stavu
Podle § 35ba odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, náleží poplatníkovi
základní sleva na dani ve výši 30 840 Kč ročně. Sleva je konstruována jako nevratitelná, tj.
lze ji uplatnit pouze do výše vypočtené daňové povinnosti. U nízkopříjmových zaměstnanců
dochází k situaci, kdy jejich daňová povinnost nedosahuje výše slevy, a část slevy tak nelze
využít. Tato konstrukce má regresivní efekt a relativně méně podporuje poplatníky s velmi
nízkými příjmy.
Tento problém může odstranit nahrazení slevy na dani daňovým zvýhodněním.
V současné době existuje v systému daně z příjmů fyzických osob daňové zvýhodnění na
vyživované dítě (§ 35c). Není tedy zaváděn nový institut, pouze je stávající institut uplatněn
v další situaci. Zároveň také dochází k úpravě podmínek pro uplatnění daňového zvýhodnění
ve vazbě na odvedené pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Navrhovaná změna je nezbytná pro zajištění rovnějšího a efektivnějšího daňového
systému. Umožňuje, aby všichni poplatníci s příjmy ze závislé činnosti, včetně těch s nízkými
příjmy, mohli plně čerpat podporu ve stejné nominální výši. Novelou se odstraňuje stav, kdy
část základní slevy propadá, a zároveň se posiluje finanční motivace pracovat legálně a hradit
pojistné na zdravotní a sociální pojištění. Úprava je také nástrojem ke snížení vysokého
zdanění práce v odvětvích s nízkými mzdami nebo vysokým podílem částečných úvazků.
D. Odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy
Hlavním smyslem úpravy je transformace základní slevy na poplatníka na daňové
zvýhodnění, které bude nově vratitelné až do výše odvedeného pojistného. Tento
mechanismus zachovává dosavadní výši podpory, ale činí ji dostupnou všem poplatníkům
daně z příjmu ze závislé činnosti bez ohledu na výši jejich daňové povinnosti. Zároveň se
nemění konstrukce ostatních slev na dani a celý systém zůstává srozumitelný a předvídatelný.
Novela posiluje logiku daňového systému, který již nyní pracuje s daňovým zvýhodněním na
dítě, a zavádí obdobný princip i pro základní uplatnitelnou podporu každého poplatníka
s příjmy ze závislé činnosti.
Omezení daňového zvýhodnění do výše zaplaceného sociálního a zdravotního
pojištění zabraňuje vzniku plně záporné daně z příjmů. Pokud by bonus nebyl omezen,
vznikal by poplatníkům čistý příjem od státu i v situaci, kdy zdanitelné příjmy téměř nemají.
Prakticky by se z daňového zvýhodnění stal sociální transfer, což není cílem zákona o daních
z příjmů. Výše vyplaceného bonusu se tím naváže na to, co poplatník reálně odvedl na
pojistném. Poplatník tak musí být aktivním plátcem pojistného, aby mohl bonus získat.
Zajišťuje to, že zvýhodnění funguje jako motivace k zaměstnání, nikoliv jako univerzální
příplatek. Limitem pojistného se výše daňových úlev poskytovaných ze státního rozpočtu
udrží v předvídatelných mezích.
Výsledkem navrhované změny bude snížení průměrné daňové sazby pro spodní
příjmový kvintil pracujících v hlavním pracovním poměru (tj. 20 % zaměstnanců s nejnižšími
příjmy) z 33,6 % na 32,3 %.
E. Předpokládané dopady na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na
podnikatelské prostředí
Celkový dopad na veřejné rozpočty je vyčíslen na -0,5 mld. Kč, kdy z této částky
připadá:
● -0,6 mld. Kč snížení výběru daně z příjmu u zaměstnanců v hlavním pracovním
poměru,
● +0,1 mld. Kč zvýšení výběru daně z příjmu u tzv. podlimitních dohodářů a u OSVČ
v režimu hlavní činnosti.
Z dopadu -0,5 mld. Kč na veřejné rozpočty připadne v souladu se stávající právní
úpravou rozpočtového určení daní 10,23 % na rozpočty krajů, 25,93 % na rozpočty obcí
a zbytek na státní rozpočet. Vyjádřeno v absolutních částkách přijdou rozpočty krajů ročně
o cca 50 mil. Kč, rozpočty obcí cca o 125 mil. Kč a státní rozpočet o 325 mil. Kč. Dopady na
veřejné rozpočty byly modelovány v modelu Euromod na datech EU-SILC (s úpravou pro
OSVČ a dohody).
Dopad na příjmy a výdaje systému veřejného zdravotního pojištění a sociálního
zabezpečení nebude žádný, resp. lze očekávat dopad mírně pozitivní v podobě zvýšené
motivace do systému přispívat, což je podmínkou čerpání obou typů bonusů. Tento dopad
ovšem nelze vzhledem k míře nejistoty odborně vyčíslit.
Na podnikatelské prostředí v užším smyslu nebude mít úprava žádný vliv, z hlediska
širších ekonomických dopadů se předpokládá pozitivní vliv na zaměstnanost, zejména
u nízkopříjmových a částečných úvazků.
F. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky,
zejména s čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Daňová zvýhodnění jsou standardním
nástrojem fiskální politiky a nezasahují do základních práv nepřiměřeným způsobem.
G. Soulad navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká
republika vázána, a se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství
v Evropské unii
Navrhovaná úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká
republika vázána, a plně respektuje závazky vyplývající pro Českou republiku ze členství
v Evropské unii.
H. Předpokládané dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů
a žen
Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k diskriminaci a rovnosti mužů
a žen.
I. Předpokládané sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a na specifické skupiny
obyvatel, a dopady na životní prostředí
Návrh má převážně pozitivní sociální dopady. Zvyšuje disponibilní příjem
nízkopříjmových zaměstnanců a přispívá ke snížení rizika chudoby u domácností, které jsou
dnes nejvíce zatíženy vysokým zdaněním práce. Úprava může podpořit pracovní aktivitu osob
pracujících na částečný úvazek, rodičů a dalších skupin s nižšími příjmy. Na životní prostředí
nemá úprava žádný dopad.
J. Předpokládané dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná úprava nebude mít ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů žádné
negativní dopady. Novela nevyžaduje shromažďování žádných nových údajů ani
nepředpokládá změny v nakládání s osobními daty. Daňová správa bude využívat stejné
procesy jako doposud.
K. Zhodnocení korupčních rizik
S navrhovanou právní úpravou nejsou spojena žádná korupční rizika, protože se jedná
o standardní mechanismus pro uplatnění daňového zvýhodnění, který je jednoznačný,
zákonně vymezený a kontrolovatelný.
L. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá žádný vliv na bezpečnost a obranu státu.
M. Lobbistická stopa – informace podle § 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 222/2016 Sb.
a § 12 odst. 4 zákona č. 168/2025 Sb.
V souladu s § 12 odst. 4 zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování, obsahuje tato
důvodová zpráva informace podle § 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce
zákonů a mezinárodních smluv, tj. identifikaci lobbisty, který při přípravě, projednávání nebo
schvalování návrhu právního předpisu lobboval. Ve stejném rozsahu jsou uvedeny také
informace o konzultacích podle § 2 odst. 2 písm. l) zákona č. 168/2025 Sb., které předcházely
předložení návrhu do meziresortního připomínkového řízení a byly iniciovány lobbovaným.
lobbista konzultovaná část zákona nebo důvodové zprávy
PAQ Research, z. ú. dopady zákona na průměrnou daňovou sazbu
ev. č. RL9520892485 dopady zákona na veřejné rozpočty
prostřednictvím Petra Vilíma
N. Vyslovení souhlasu s návrhem zákona již v prvém čtení
Navrhuje se, aby Poslanecká sněmovna podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu
Poslanecké sněmovny s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení, neboť se jedná
o legislativně poměrně jednoduchou a technickou změnu, na které panuje v odborném
ekonomickém prostředí široká shoda.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K části první
Navrhovaná úprava mění konstrukci základní slevy na dani na poplatníka (§ 35ba
odst. 1 písm. a) ZDP) tak, že je tato sleva zrušena a její obsah je nově začleněn do institutu
daňového zvýhodnění podle § 35c ZDP. V § 35c se proto doplňuje nové písmeno a), kterým
se stanoví nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na poplatníka ve stejné nominální výši
jako dosavadní základní sleva, tedy 30 840 Kč ročně.
Současně se zavádí možnost uplatnit toto daňové zvýhodnění formou daňového
bonusu, a to pouze u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, z nichž bylo
odvedeno pojistné na sociální zabezpečení nebo veřejné zdravotní pojištění. Bonus je
limitován výší těchto pojistných odvodů (uhrazených zaměstnancem i zaměstnavatelem), což
zajišťuje, že nedochází k vytvoření plně záporné daně z příjmů a že výplata bonusu zůstává
navázána na skutečnou ekonomickou aktivitu poplatníka v zaměstnání.
V návaznosti na tuto změnu se upravuje také konstrukce daňového zvýhodnění na
vyživované dítě v § 35c odst. 4. Bonus na dítě bude nově — stejně jako bonus na poplatníka
— limitován výší zaplaceného pojistného. Na rozdíl od bonusu na poplatníka jej však mohou
nadále uplatnit i poplatníci s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, pokud splní
podmínky zákona a z těchto příjmů bylo pojistné odvedeno.
Navrhovaná úprava vyžaduje rovněž přečíslování písmen v § 35ba, neboť ruší
dosavadní písmeno a), které obsahovalo základní slevu na poplatníka. Navrhovaná úprava
také vyžaduje další legislativně-technické změny – úpravu odkazů napříč celým právním
předpisem.
K části druhé (účinnost)
Účinnost zákona se v souladu s úpravou zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů
a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů
a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, navrhuje dnem 1. 1. 2027.
PODPISOVÁ LISTINA POSLANCŮ
k návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění
pozdějších předpisů
Jméno a příjmení Podpis
doc. Ing. Lucie Sedmihradská, Ph.D. podepsáno elektronicky
Mgr. Jan Papajanovský podepsáno elektronicky
Ing. Věra Kovářová podepsáno elektronicky
Matěj Hlavatý podepsáno elektronicky
Bc. Jakub Krainer podepsáno elektronicky
Mgr. Ing. Pavla Pivoňka Vaňková podepsáno elektronicky
Mgr. Bc. Vít Rakušan podepsáno elektronicky
Julie Smejkalová podepsáno elektronicky
Ing. Lukáš Vlček podepsáno elektronicky
Mgr. Jan Berki, Ph.D. podepsáno elektronicky
Mgr. Eliška Olšáková podepsáno elektronicky
Ing. Jan Sviták podepsáno elektronicky
Ing. Michaela Opltová podepsáno elektronicky
Ing. Jana Krutáková podepsáno elektronicky
Mgr. Ester Weimerová, B. S. podepsáno elektronicky
Mgr. Karel Dvořák podepsáno elektronicky
Ing. Barbora Urbanová podepsáno elektronicky
Mgr. Adriana Chochelová podepsáno elektronicky
Mgr. Josef Flek podepsáno elektronicky
Platné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů,
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
§ 35ba
Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob
(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle
§ 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o
a) základní slevu ve výši 30 840 Kč na poplatníka,
b)a) slevu na manžela,
c)b) základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní
důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona
o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo
druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního
důchodu,
d)c) rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní
důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o
důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni,
zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na
výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je
poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní
důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní
ve třetím stupni,
e)d) slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, je-li poplatníkovi přiznán nárok
na průkaz ZTP/P.
(2) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se daň sníží za zdaňovací období o výši slev
uvedených v odstavci 1 písm. b) až e), pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým
rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor
a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 %
všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou
od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle
zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením
zahraničního správce daně.
(3) Poplatník může uplatnit slevu na dani podle odstavce 1 písm. b) až e) o částku ve
výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro
uplatnění nároku na slevu na dani splněny.
(4) V daňovém přiznání ke společným příjmům a výdajům ve společenství jmění
poplatník může uplatnit slevu na dani za období trvání společenství jmění, s výjimkou
společenství jmění dědiců, na kterou měl nárok a která nebyla uplatněna.
§ 35c
Daňové zvýhodnění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob
(1) Poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění
a) na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně a
b) na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území
členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen
"daňové zvýhodnění") ve výši 15204 Kč ročně na jedno dítě, 22320 Kč ročně na druhé dítě a
27840 Kč ročně na třetí a každé další dítě, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo §
35b. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň vypočtenou podle § 16, případně sníženou podle
§ 35, § 35ba. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového
bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti
více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.
(2) Slevu na dani podle odstavce 1 může poplatník uplatnit až do výše daně vypočtené
podle § 16 snížené o slevy na dani podle § 35 a 35ba.
(3) Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění podle odstavce 1 vyšší než daň
vypočtená podle § 16 snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba, je vzniklý rozdíl daňovým
bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.
(4) Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem
podle § 6 nebo 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují
příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně
s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 a příjmy, které jsou podle
§ 38f vyjmuty ze zdanění.
(4) Daňový bonus podle odstavce 1 písm. a) může uplatnit poplatník, který měl ve
zdaňovacím období příjmy podle § 6, ze kterých bylo zaplaceno pojistné na sociální
zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zvláštního zákona1 nebo
pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštního zákona2, a to do výše součtu těchto
pojistných částek zaplacených jak poplatníkem, tak i jiným plátcem, pokud se zaplacené
pojistné vztahuje k příjmu tohoto poplatníka podle § 6. Daňový bonus podle odstavce 1
písm. b) může uplatnit poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjmy podle § 6 nebo
1 Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
2 Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.
§ 7, ze kterých bylo zaplaceno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti podle zvláštního zákona1 nebo pojistné na veřejné zdravotní
pojištění podle zvláštního zákona2, a to do výše součtu těchto pojistných částek
zaplacených jak poplatníkem, tak i jiným plátcem, pokud se zaplacené pojistné vztahuje
k příjmu tohoto poplatníka podle § 6 nebo § 7. Uplatňuje-li poplatník současně daňový
bonus podle odst. 1 písm. a) a písm. b), lze tento bonus uplatnit souhrnně až do celkové
výše pojistné částky dle věty druhé.
(5) Poplatník uvedený v § 2 odst. 3 může daňové zvýhodnění uplatnit, pouze pokud je
daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský
prostor a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí
nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3
nebo § 6, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána
srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník
potvrzením zahraničního správce daně.
(6) Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní,
osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka
z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů,
vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy,
z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je
a) nezletilým dítětem,
b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod
pro invaliditu třetího stupně a
1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se
posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,
2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou
činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat
soustavnou výdělečnou činnost.
(7) Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění
daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje
se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše daňového bonusu podle
odstavce 3 zůstává zachována.
(8) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 6 manželství a žije-li ve společně hospodařící
domácnosti s manželem, může uplatnit manžel slevu na manžela při splnění podmínek pro její
uplatnění. Nemá-li manžel dostatečné příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na manžela při
splnění podmínek pro její uplatnění, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo
poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě a vyživované
dítě tohoto dítěte vymezené pro uplatnění slevy na manžela s ním žije ve společně hospodařící
domácnosti.
(9) Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může
daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci
zdaňovacího období jen jeden z nich.
(10) Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik
kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12
za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění.
Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve
kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě
osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného
orgánu.
(11) Poplatník, který je povinen podat daňové přiznání podle § 38g, nebo který se tak
rozhodl učinit, uplatní daňový bonus v daňovém přiznání a požádá místně příslušného správce
daně o jeho vyplacení. Při výplatě daňového bonusu postupuje správce daně obdobně jako při
vrácení přeplatku podle zvláštního právního předpisu o správě daní.
(12) Pokud úhrn měsíčních daňových bonusů vyplacených podle § 35d u poplatníka
podávajícího daňové přiznání přesahuje částku daňového bonusu vypočteného za zdaňovací
období, považuje se vzniklý rozdíl za daňový nedoplatek; pokud poplatník, kterému byly
vyplaceny měsíční daňové bonusy, nárok na daňové zvýhodnění za zdaňovací období
v daňovém přiznání neuplatní vůbec, považují se za daňový nedoplatek částky ve výši
vyplacených měsíčních daňových bonusů.
§ 35d
(1) Poplatník s příjmy podle § 6 může při výpočtu zálohy na daň podle § 38h odst. 4
uplatnit nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až e) písm. b) až d) a na daňové
zvýhodnění.
(2) Záloha na daň vypočtená podle tohoto zákona se sníží u poplatníka s učiněným
prohlášením k dani podle § 38k odst. 4 o částku ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky
stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až e) písm. b) až d) (dále jen "měsíční sleva na dani
podle § 35ba") a o daňové zvýhodnění ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené
v § 35c (dále jen "měsíční daňové zvýhodnění"). Měsíční daňové zvýhodnění plátce poskytne
poplatníkovi formou měsíční slevy na dani podle § 35c, měsíčního daňového bonusu nebo
měsíční slevy na dani podle § 35c a měsíčního daňového bonusu.
(3) Měsíční slevu na dani podle § 35ba poskytne plátce daně poplatníkovi maximálně
do výše zálohy na daň vypočtené podle § 38h odst. 2 a 3. Měsíční slevu na dani podle § 35c
poskytne plátce daně poplatníkovi maximálně do výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu
na dani podle § 35ba.
(4) Je-li výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba nižší než
částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem.
Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč. Plátce daně je povinen
vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě
příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za
příslušný kalendářní měsíc (§ 38h odst. 1) dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny
minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů (dále jen "polovina minimální mzdy"). Do
těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána
srážkou podle zvláštní sazby daně.
(5) O vyplacený měsíční daňový bonus plátce daně sníží odvod záloh na daň za příslušný
kalendářní měsíc. Pokud nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň,
plátce daně je povinen vyplatit měsíční daňový bonus nebo jeho část poplatníkovi z vlastních
finančních prostředků. O tyto částky sníží odvody záloh na daň správci daně v následujících
měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá správce daně o poukázání
chybějící částky. Vznikne-li na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek, vrátí jej správce
daně plátci daně nejpozději do 20 dnů od doručení této žádosti.
(6) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění poskytne plátce daně
poplatníkovi slevu na dani podle § 35c maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro
poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto
vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového
bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém
zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového
zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy. Jestliže u poplatníka úhrn těchto
příjmů nedosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a
daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž
úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.
(7) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně u poplatníka nejdříve
daň sníží o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob a pak vypočte částku
daňového zvýhodnění náležející poplatníkovi formou slevy na dani podle § 35c a daňového
bonusu. Daň sníženou o slevu na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob poté sníží
ještě o slevu na dani podle § 35c a až takto sníženou daň porovná s úhrnem zálohově sražené
daně a vypočte rozdíl na dani. Dále porovná daňový bonus s úhrnem již vyplacených měsíčních
daňových bonusů a vypočte rozdíl na daňovém bonusu. Jestliže je úhrn částek vyplacených na
měsíčních daňových bonusech nižší než daňový bonus, zvýší plátce daně o nevyplacenou
částku na daňovém bonusu vypočtený kladný rozdíl na dani, nebo nevyplacenou částku na
daňovém bonusu sníží o vypočtený záporný rozdíl na dani. Jestliže je úhrn vyplacených
měsíčních daňových bonusů vyšší než daňový bonus, sníží plátce daně o přeplacenou částku na
daňovém bonusu vypočtený kladný rozdíl na dani, nebo o ni zvýší vypočtený záporný rozdíl na
dani.
(8) Přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a doplatek na
daňovém bonusu (dále jen „doplatek ze zúčtování“), které vzniknou provedením ročního
zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději při
zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše doplatku ze
zúčtování více než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh a daňového
zvýhodnění plátce daně poplatníkovi nesráží.
(9) O částku daňového zvýhodnění vyplaceného formou doplatku na daňovém bonusu
sníží plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně. V případě, že nelze nárok
poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň, vyplatí plátce daně poplatníkovi
doplatek na daňovém bonusu nebo jeho část ze svých finančních prostředků a o tyto částky
sníží odvody záloh na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do konce zdaňovacího
období, pokud nepožádá místně příslušného správce daně o poukázání chybějící částky.
Vznikne-li na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně plátci daně
nejpozději do 20 dnů od doručení této žádosti. Při vrácení přeplatku z ročního zúčtování záloh
a daňového zvýhodnění postupuje plátce daně podle § 38ch odst. 5.
(10) Žádosti podle odstavců 5 a 9 jsou formulářovým podáním.
38g
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob
(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem
daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně
osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové
přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů
fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti
podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od
těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na
příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně
osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné
příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 20 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání
poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f
vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník
uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) písm.
a) až d), nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně. Daňové přiznání je
také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel
příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho
příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále
poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu
bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1.
(3) V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně,
kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně,
pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 6 nebo 7. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede
částku slevy na dani a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d. Jsou-li součástí zdanitelných
příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle §
38j odst. 3.
(4) Daňové přiznání je povinen podat také poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou
částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním
poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst.
5 písm. b).
(5) Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému v rámci navrácení daňové
podpory produktu spoření na stáří vznikl příjem podle § 6.
(6) Daňové přiznání je povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, jehož příjem
podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 15 v úhrnu za zdaňovací období přesáhl 36násobek průměrné
mzdy.
(7) Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který byl alespoň část zdaňovacího
období poplatníkem v paušálním režimu a jehož daň za toto zdaňovací období není rovna
paušální dani.
§ 38gb
Daňové přiznání v insolvenčním řízení
(1) Poplatník, který je fyzickou osobou, s výjimkou poplatníka s příjmy pouze podle §
6, který podává daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období z důvodu insolvenčního řízení,
neuplatní nezdanitelné části základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevy na dani
s výjimkou slevy podle § 35ba odst. 1 písm. a) § 35c odst. 1 písm. a) ve výši jedné dvanáctiny
za každý započatý měsíc té části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání.
Dále neuplatní daňové zvýhodnění s výjimkou slevy na dani podle § 35c odst. 1 § 35c odst. 1
písm. b) ve výši jedné dvanáctiny za každý započatý měsíc té části zdaňovacího období, za
kterou se podává daňové přiznání. Při stanovení základu daně se vychází z rozdílu mezi příjmy
a výdaji, u poplatníka vedoucího účetnictví z výsledku hospodaření, za tu část zdaňovacího
období, za kterou se podává daňové přiznání.
(2) Nezdanitelné části základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevy na dani
a daňové zvýhodnění poplatník uplatní v daňovém přiznání za uplynulé zdaňovací období, ve
kterém se vychází z rozdílu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady) za celé zdaňovací období,
nebo se uplatní v daňovém přiznání podávaném osobou spravující pozůstalost za část
zdaňovacího období, která uplynula přede dnem smrti poplatníka. Daň vyměřená na základě
podání daňového přiznání podle odstavce 1 se považuje za zálohu na daň po vyměření daně
podle daňového přiznání podaného po uplynutí zdaňovacího období nebo podaného osobou
spravující pozůstalost za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem smrti.
§ 38h
Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
(1) Plátce daně vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále
jen "záloha") ze základu pro výpočet zálohy. Tato záloha se spravuje jako daň podle daňového
řádu. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo
vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu,
který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána srážkou
podle zvláštní sazby daně. Základ pro výpočet zálohy do 100 Kč se zaokrouhlí na celé koruny
nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.
(2) Sazba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 3násobku průměrné
mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 3násobek průměrné mzdy. Záloha
se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro
tuto část základu pro výpočet zálohy.
(3) Zálohy vypočtené podle odstavce 2 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
(4) Vypočtenou zálohu plátce daně, u kterého poplatník učinil na příslušné zdaňovací
období prohlášení podle § 38k odst. 4, nejprve sníží o prokázanou částku měsíční slevy na dani
podle § 35ba a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění (dále jen "záloha
po slevě").
(5) Plátce daně, u kterého poplatník neučinil na příslušné zdaňovací období prohlášení
k dani podle § 38k odst. 4, vypočte zálohu podle odstavců 2 a 3, pokud nejde o příjmy zdaněné
daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2 nebo § 36 odst. 1 písm. a). U poplatníka,
který u plátce neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se při výpočtu zálohy nepřihlédne
k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.
(6) K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke slevě na dani
podle § 35 odst. 4 a § 35ba odst. 1 písm. b) § 35ba odst. 1 písm. a) přihlédne plátce daně za
podmínek stanovených v § 38k odst. 5 až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění
za zdaňovací období.
(7) Plátce daně je povinen srazit zálohu při výplatě nebo připsání příjmů ze závislé
činnosti (dále jen "mzda") poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda
vyplácí. Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, je
povinen srazit zálohu při zúčtování mzdy. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací
období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.
(8) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období poplatníkovi mzdu najednou za
více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla
vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější
a neuplatnil-li poplatník ve zdaňovacím období u plátce daně dosud měsíční daňové zvýhodnění
podle § 35d odst. 2. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4.
(9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, je sraženými
zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle §
38g.
(10) Plátce daně je povinen odvést úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly
být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost
srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo
bydlištěm v zahraničí (§ 6 odst. 2) s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském
státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území
České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání
na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je povinen plátce daně odvést
úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne po uplynutí
kalendářního měsíce, v němž o dluhu účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Správce
daně může stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den
kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.
(11) Plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců v případě,
že mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3
umístněné ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující
zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna. Plátce nemá rovněž
povinnost srážet zálohy na daň v situaci, kdy poplatník uvedený v § 2 odst. 2 vykonává práci
ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení
dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, podle příkazů uživatele pracovní síly
a příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím tohoto
plátce.
(12) Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy na daň podle
předchozích odstavců z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí.
(13) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení záloh nepřihlédne ke slevě
na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) písm. a) až d) ani k daňovému zvýhodnění.
§ 38k
Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti, slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění
(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro poskytnutí
měsíční slevy na dani podle § 35ba a měsíčního daňového zvýhodnění při výpočtu záloh
nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým
dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž
budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, nejdříve však počínaje kalendářním měsícem, na
jehož počátku byly skutečnosti rozhodné pro uznání slevy na dani podle § 35ba nebo na daňové
zvýhodnění splněny, učiní-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 a nebo tyto
skutečnosti v již učiněném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím
skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se
připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně
přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátce daně
prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti
do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.
(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v
kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30
dnů po narození dítěte.
(3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více
plátců daně, přihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému
zvýhodnění pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1, a učiní
prohlášení podle odstavce 4.
(4) Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 4 a přihlédne k měsíční slevě na dani
podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění, učiní-li poplatník prokazatelně do 30 dnů
po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období
prohlášení o tom,
a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání slevy na dani podle § 35ba nebo § 35c
odst. 1 písm. a), popř. kdy a jak se změnily,
b) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího
období neuplatňuje nárok na slevu na dani podle § 35ba nebo § 35c odst. 1 písm. a) u jiného
plátce daně a že současně na stejné období kalendářního roku neučinil u jiného plátce prohlášení
k dani,
c) jaký je počet dětí vyživovaných poplatníkem v rámci jeho společně hospodařící
domácnosti a dále
1. jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění na vyživované
dítě,
2. zda uplatňuje daňové zvýhodnění na toto dítě ve výši náležející podle § 35c odst. 1
na jedno dítě nebo ve výši náležející na druhé dítě nebo na třetí a každé další vyživované dítě,
3. zda v rámci téže společně hospodařící domácnosti vyživuje tytéž vyživované děti
poplatníka i jiný poplatník, zda na ně uplatňuje daňové zvýhodnění a zda je zaměstnán,
4. kdy a jak se případně změnily rozhodné skutečnosti pro přiznání daňového
zvýhodnění a
5. jedná-li se o zletilé studující dítě, že mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu
třetího stupně,
d) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího
období neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě u jiného plátce daně a že daňové
zvýhodnění na to samé vyživované dítě za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní
měsíc zdaňovacího období neuplatňuje jiná osoba.
(5) Plátce daně, u kterého poplatník učinil prohlášení podle odstavce 4, provede výpočet
daně, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a současně přihlédne k nezdanitelným
částkám ze základu daně podle § 15 a ke slevě na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba odst. 1 písm.
b) § 35ba odst. 1 písm. a) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, učiní-li poplatník
prokazatelně do 15. února za toto období prohlášení o tom,
a) že není povinen podat daňové přiznání,
b) zda a od kterých plátců daně v uplynulém zdaňovacím období pobíral příjmy ze
závislé činnosti,
c) že pro účely uplatnění slevy na manžela
1. manžel poplatníka neměl v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující
68000 Kč a
2. poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným
dítětem poplatníka vymezeným pro účely slevy na manžela,
d) v jaké hodnotě poskytl bezúplatné plnění podle § 15 odst. 1,
e) v jaké výši byly zaplaceny v uplynulém zdaňovacím období úroky z úvěru ze
stavebního spoření, z hypotečního úvěru a nebo z jiného úvěru poskytnutého v souvislosti s
těmito úvěry stavební spořitelnou nebo bankou a použitého na financování bytových potřeb
nebo částky, které se rovnají úrokům z úvěru bytového družstva na financování bytové potřeby,
v souladu s § 15 odst. 3 až 5, a
1. zda a v jaké výši z takového úvěru uplatňuje současně jiná osoba nárok na odpočet
úroků ze základu daně; to neplatí v případě úroků z úvěru bytového družstva, které připadají na
jiný podíl v tomto družstvu,
2. že předmět bytové potřeby, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru,
je užíván v souladu s § 15 odst. 4 a 5,
3. že úhrn částek úroků ze všech úvěrů poplatníků ve společně hospodařící domácnosti
poplatníka a částek, které se rovnají úrokům ze všech úvěrů bytových družstev připadajících na
podíl těchto poplatníků, o které se snižuje základ daně podle § 15 odst. 3 až 5, nepřekročil v
uplynulém zdaňovacím období 150000 Kč,
f) v jaké výši odečítá od základu daně příspěvky zaplacené na svůj daňově podporovaný
produkt spoření na stáří a na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je
pojistníkem,
g) v jaké výši mu byla přiznána náhrada za zastavenou exekuci.
(6) Poplatník může učinit prohlášení podle odstavce 4 na stejné období kalendářního
roku pouze u jednoho plátce.
(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani
podle § 35ba nebo na měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d anebo neučiní-li prohlášení podle
odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci,
v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně prokazatelně učiní prohlášení
podle odstavce 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování
záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou
podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na
dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po
uplynutí zdaňovacího období a učiní-li prokazatelně v této lhůtě prohlášení k dani podle
odstavců 4 a 5.
(8) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a
daně nebo ke změně podmínek pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového
zvýhodnění, je poplatník povinen oznámit je prokazatelně (např. změnou v prohlášení) plátci
daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala nebo v němž bylo o
změně rozhodnuto. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.
§ 38l
Způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani
podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti u plátce daně
(1) Nárok na nezdanitelnou část základu daně prokazuje poplatník plátci daně
a) potvrzením příjemce bezúplatného plnění nebo jeho zákonného zástupce anebo
pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu bezúplatného plnění,
b) smlouvou o úvěru a každoročně potvrzením stavební spořitelny o částce úroků
zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popřípadě z jiného
úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo
potvrzením banky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z hypotečního
úvěru a snížených o státní příspěvek, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého příslušnou bankou
v souvislosti s hypotečním úvěrem,
c) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. a) povolením
podle stavebního zákona a po dokončení stavby výpisem z listu vlastnictví,
d) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. b) a c) výpisem
z listu vlastnictví a v případě úvěru poskytnutého na úplatné nabytí pozemku po uplynutí 4 let
od okamžiku nabytí pozemku povolením podle stavebního zákona,
e) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. e) výpisem z
listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo jednotku, která nezahrnuje nebytový
prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, ve vlastnictví, anebo nájemní smlouvou, jde-li o byt
nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, v nájmu,
anebo dokladem o trvalém pobytu, jde-li o byt nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový
prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, v užívání,
f) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. d) a g),
potvrzením právnické osoby, že je jejím členem,
g) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. f), výpisem z
listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo jednotku, která nezahrnuje nebytový
prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru ve vlastnictví, anebo potvrzením právnické osoby o
členství, je-li předmětem vypořádání podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu,
h) v případě úvěru bytového družstva použitého na financování bytové potřeby
smlouvou o úvěru uzavřenou bytovým družstvem a každoročně potvrzením tohoto družstva, že
je poplatník jeho členem, potvrzením bytového družstva o částce rovnající se úrokům
připadajícím na podíl poplatníka v tomto družstvu zaplacené v uplynulém kalendářním roce
poplatníkem a potvrzením stavební spořitelny nebo banky o částce úroků zaplacených v
uplynulém kalendářním roce bytovým družstvem z tohoto úvěru,
i) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo smlouvou o
doplňkovém penzijním spoření a každoročně potvrzením penzijní společnosti o části měsíčních
příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo
doplňkové penzijní spoření, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období
přesáhly výši, ke které náleží maximální státní příspěvek; smlouvou o penzijním pojištění nebo
potvrzením instituce penzijního pojištění o účasti poplatníka na penzijním pojištění a
každoročně potvrzením instituce penzijního pojištění o příspěvcích zaplacených poplatníkem
na jeho penzijní pojištění na uplynulé zdaňovací období,
j) smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou podle zákona upravujícího
pojistnou smlouvu a každoročně potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem
na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné
části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období,
k) smlouvou o dlouhodobém investičním produktu a každoročně potvrzením osoby,
která tento produkt poskytuje, o majetku připsaném poplatníkem ve prospěch tohoto produktu
v uplynulém zdaňovacím období,
l) smlouvou o pojištění dlouhodobé péče nebo pojistkou a každoročně potvrzením
pojistitele o pojistném zaplaceném poplatníkem na pojištění dlouhodobé péče, jehož je
pojistníkem, v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového
pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období.
(2) Nárok na poskytnutí slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba § 35 odst. 4, § 35ba
a § 35c odst. 1 písm. a) při stanovení daně nebo záloh prokazuje poplatník plátci daně
a) dokladem prokazujícím totožnost manžela a totožnost a věk vyživovaného dítěte
poplatníka, uplatňuje-li slevu na manžela, a průkazem ZTP/P, pokud je manžel jeho držitelem,
nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu,
b) rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu a každoročně dokladem o výplatě
důchodu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) nebo d) § 35ba odst. 1 písm.
b) nebo c) z důvodu, že mu je přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého
stupně nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
c) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že
poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání
je, že je invalidní ve třetím stupni, nebo o tom, že mu zanikl nárok na invalidní důchod pro
invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu
invalidního důchodu a starobního důchodu, anebo je-li poplatník invalidní ve třetím stupni,
avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných
důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni,
d) průkazem ZTP/P, pokud je poplatník jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání
tohoto průkazu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. e) § 35ba odst. 1 písm.
d),
e) usnesením o zastavení exekuce, uplatňuje-li slevu za zastavenou exekuci.
(3) Nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně prokazuje poplatník
plátci daně
a) úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojence nebo v péči,
která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
b) předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem, nebo
rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu,
c) jsou-li poplatníci vyživující děti v jedné společně hospodařící domácnosti
zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele druhého z poplatníků, ve kterém plátce daně uvede,
na které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši, případně, že nárok
na daňové zvýhodnění neuplatňuje,
d) potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící
domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
e) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že
poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku,
kterému není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a které se nemůže soustavně
připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,
anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat
soustavnou výdělečnou činnost.
(4) Studuje-li zletilé dítě, na které je uplatňováno daňové zvýhodnění, na střední nebo
vysoké škole v zahraničí, na zahraniční vysoké škole v České republice nebo ve
vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy uskutečňovaném na území České
republiky českou právnickou osobou, nárok na daňové zvýhodnění se plátci daně prokazuje
a) potvrzením o studiu vydaným zahraniční školou nebo českou právnickou osobou na
určité období a
b) rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, podle kterého je toto
studium pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na středních školách nebo
vysokých školách v České republice.
(5) Jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání nezdanitelné části základu
daně podle § 15, slevy na dani podle § 35 odst. 4 nebo § 35ba nebo daňového zvýhodnění,
předloží poplatník nové doklady prokazující platnost nároku na odpočet.