Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDRVHV79Q najdete zde


                Předkládací zpráva

2

2

II.

PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Cílem návrhu zákona je změna konstrukce základní slevy na poplatníka na daňové zvýhodnění, které by u poplatníků daně z příjmů ze závislé činnosti mělo být nově vratitelné až do výše odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění. Rovněž se navrhuje úprava konstrukce daňového zvýhodnění na vyživované dítě, kdy výší zaplaceného pojistného by měl být limitován také daňový bonus na dítě.
O vyjádření k návrhu zákona bylo požádáno Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí.
K návrhu zákona se vyjádřila také Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Ministerstvo financí zaujalo k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. Podle vyjádření ministerstva by návrhy tohoto typu měly být předkládány formou vládních návrhů zákonů a projednávány v rámci standardního legislativního procesu, tedy i včetně řádného meziresortního připomínkového řízení.
Podle ministerstva návrh zákona obsahuje řadu nepřesností a nejasností, které nejsou dostatečně vysvětleny v důvodové zprávě. Současně není v souladu s programovým prohlášením vlády, ve kterém se vláda zavázala zvýšit sociální podporu prostřednictvím revize tzv. superdávky, znovuzavedením školkovného a úpravou systému tak, aby motivoval k práci. Předložený návrh má však opačný efekt, neboť snižuje motivaci k dosahování vyšších příjmů i k plnému zapojení do pracovního procesu, což může způsobit ekonomické a sociální problémy.
Návrh zákona navíc působí diskriminačně vůči osobám samostatně výdělečně činným, které jsou povinně nebo dobrovolně účastny systému sociálního zabezpečení, neboť jsou vyloučeny z možnosti uplatnit navrhované daňové zvýhodnění na poplatníka podle § 35c odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů ve formě daňového bonusu.
Ze samotného návrhu zákona ani z důvodové zprávy pak podle ministerstva není zřejmé, jak bude postupováno v případě poplatníků se souběhem více druhů příjmů než pouze podle § 6 zákona o daních z příjmů. Není vysvětleno, zda se § 35c odst. 4 vztahuje i na poplatníky s hlavním příjmem podle § 7 a vedlejším příjmem podle § 6 zákona o daních z příjmů.
Ve svém vyjádření Ministerstvo financí dále uvádí, že z návrhu zákona rovněž není zřejmé, zda se do výše zaplaceného pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění zahrnuje i pojistné odvedené jiným plátcem, tj. pojistné odvedené jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele, při souběžně vykonávaných pracovních poměrech. Pokud by se takové pojistné započítávalo, není uveden postup, jak by hlavní plátce získal informaci o pojistném odvedeném ostatními plátci. Není také zřejmé, jak bude správce daně postupovat v situaci, kdy plátce pojistné za poplatníka nezaplatí nebo zaplatí v jiné výši (např. z důvodu splátkového kalendáře nebo platební neschopnosti). Informace o skutečné výši zaplaceného pojistného mají pouze příslušné okresní správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny, nikoli správce daně ani plátce pojistného (pokud by měly být zohledněny i odvody pojistného od ostatních plátců). To by zřejmě vyžadovalo povinnost poplatníka doložit potvrzení o celkové výši uhrazeného pojistného. Taková povinnost však v návrhu není stanovena.
Další nejasnost pak ministerstvo spatřuje ve vazbě návrhu na pojistná odváděná podle českých právních předpisů. Z toho vyplývá, že daňoví nerezidenti, kteří nejsou účastni povinného pojištění v České republice, ale podléhají pojistným povinnostem podle právních předpisů jiného státu, by na daňový bonus nedosáhli, přestože v České republice dosahují zdanitelných příjmů, ze kterých odvádí daň, což by mohlo vyvolat možné právní spory na úrovni Evropské unie.
V návrhu by také podle ministerstva mělo být důsledně rozlišeno, zda se jedná o daňové zvýhodnění, nebo o jeho uplatnění formou slevy na dani nebo daňového bonusu. Pokud je do dotčených ustanovení (např. § 38gb odst. 1 a § 38k odst. 4 písm. a) a b) zákona o daních z příjmů) doplněn odkaz na § 35c odst. 1 písm. a), kde se textově navazuje na vymezení ostatních slev na dani, není zřejmé, zda je tím míněna pouze forma slevy na dani, nebo zda se má jednat o daňové zvýhodnění na poplatníka. Tuto nejasnost neřeší ani důvodová zpráva.
V závěru svého vyjádření ministerstvo uvádí, že návrh zákona přináší značné rozpočtové dopady bez odpovídajícího návrhu kompenzace. Na základě dostupných údajů byla celková výše primárního negativního dopadu na inkaso veřejných rozpočtů odhadnuta na nižší stovky milionů Kč ročně. Finanční správa ani ministerstvo ale zatím ani nemají přesné údaje o uplatněných slevách na dani a daňových zvýhodněních, protože daňové přiznání podává jen část poplatníků a zaměstnavatelé do roku 2025 předávali pouze kumulované údaje, přičemž přesné dopady budou známy až z údajů jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí doporučilo přijmout k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko a případně doporučuje přiklonit se ke stanovisku věcně příslušného Ministerstva financí. 
Podle vyjádření ministerstva je předně třeba zvážit, zda zamýšleného cíle nelze dosáhnout jednodušším způsobem. Navrhovaná právní úprava daňového bonusu je velmi složitá a je zde obava ze zvýšení administrativní náročnosti a nepřehlednosti daňového systému.
Návrhem zákona dochází ke změně v § 35c odst. 4 zákona o daních z příjmů, kdy obecně daňový bonus může uplatnit poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjmy, ze kterých bylo zaplaceno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zvláštního zákona nebo pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštního zákona. Sociální a zdravotní pojištění je v případě příjmů ze závislé činnosti odváděno zaměstnavatelem. Zaměstnanec nemůže ovlivnit to, zda zaměstnavatel pojistné řádně odvedl, avšak na výši odvedeného pojistného závisí to, jak velký daňový bonus si může zaměstnanec uplatnit. Ministerstvo proto upozorňuje na to, že mohou nastat případy, kdy si zaměstnanec nikoliv z vlastní viny nebude moci uplatnit daňový bonus, protože zaměstnavatel řádně neodvedl pojistné.
Ve svém vyjádření dále ministerstvo poukázalo na to, že daňový bonus podle § 35c odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů může uplatnit poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjmy podle § 6, tj. příjmy ze závislé činnosti. V důvodové zprávě je bez dalšího vysvětlení konstatováno, že nárok na čerpání daňového zvýhodnění formou bonusu podle § 35c odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů získají pouze poplatníci s příjmy podle § 6. Není vysvětleno, proč navrhovaný daňový bonus nemůže uplatnit poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjmy podle § 7, tj. příjmy ze samostatné činnosti, když v současnosti může i osoba samostatně výdělečně činná uplatnit základní slevu na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů.
Návrhem zákona také dochází ke změně v § 35ba zákona o daních z příjmů, kdy se v odstavci 1 zrušuje písmeno a) a dosavadní písmena b) až e) se označují jako a) až d), ale tato změna však není důsledně promítnuta do navazujících ustanovení.
V závěru svého vyjádření Ministerstvo práce a sociálních věcí upozornilo, že navrhovaná právní úprava by měla posílit motivaci k legálním pracovním příjmům a ke snížení vysokého zdanění málo placené práce. Nicméně negativní hodnocení návrhu, především jeho fiskálních aspektů, podle něj převažuje, přičemž roční dopad na veřejné rozpočty vyčíslilo      na -0,5 mld. Kč, což odporuje požadavku na rozpočtovou odpovědnost. Zejména by však podle něj změna daňových pravidel měla být realizována jako součást komplexní reformy daňového systému, a to formou vládního návrhu zákona s detailním zhodnocením rozpočtových, sociálních a dalších dopadů, nikoli prostřednictvím dílčích úprav některých nástrojů daňové politiky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu doporučilo zaujmout k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. Podle vyjádření ministerstva je zásadním nedostatkem chybějící proces hodnocení dopadů regulace (RIA). Nejsou tak vyčísleny náklady na straně zaměstnavatelů (úprava mzdových systémů) ani dopady na finanční správu. Bez vyhotovení RIA nelze posoudit, zda administrativní zátěž nepřevýší deklarovaný ekonomický přínos 0,5 mld. Kč pro domácnosti, který navíc není dostatečně podložen.
Podle ministerstva by se zaměstnavatelé podle návrhu stali faktickými administrátory nové sociální dávky. Výpočet stropu a zavedení nových pojmů a limitů mezi daněmi a pojistným by výrazně zkomplikoval měsíční zúčtování mezd, zvýšil riziko chyb a souvisejících sankcí. Kontinuální porovnávání výše odvedeného pojistného (včetně části hrazené zaměstnavatelem) s nárokem na daňové bonusy by navíc představovalo neúměrné náklady na software i lidské zdroje.
Ministerstvo průmyslu a obchodu je dále toho názoru, že návrhem zákona by došlo k narušení systémové čistoty daně z příjmů. Přeměna slevy na poplatníka na daňový bonus zavádí prvek „negativní daně“ a znepřehledňuje daňovou soustavu a komplikuje predikci příjmů rozpočtů.
V závěru svého vyjádření ministerstvo upozornilo, že návrh zákona diskriminuje osoby samostatně výdělečně činné, které by na rozdíl od zaměstnanců nemohly daňový bonus čerpat, což dopadá zejména na nízkopříjmové a začínající podnikatele. Rovněž by mohly být znevýhodněny některé rodiny s dětmi, protože kvůli stropu podle zaplaceného pojistného mohou obdržet na daňových bonusech méně než podle stávající právní úpravy, což odporuje proklamované prorodinné politice.

Ministerstvo zdravotnictví zaujalo k návrhu zákona souhlasné stanovisko, neboť pokud by navrhované změny, jak uvádějí předkladatelé, skutečně posílily finanční motivaci k legální práci a tím i k úhradě pojistného na zdravotní pojištění, mohlo by to mít pozitivní dopad na příjmy systému veřejného zdravotního pojištění. Podle názoru ministerstva však nelze očekávat, že by tento dopad byl zásadní.

Ministerstvo zemědělství zaujalo k návrhu zákona neutrální stanovisko. Ministerstvo je toho názoru, že jde o závažný systémový zásah do daňových pravidel, který by měl být řešen vládním návrhem zákona, a to komplexně se souběžným řešením celé struktury daní a pojistného. Ačkoli podle jeho názoru nelze zpochybnit pozitivní dopady navrhovaného opatření v podobě zejména zlepšení situace nízkopříjmových a na částečný úvazek pracujících zaměstnanců, zvýšení daňové spravedlnosti a posílení motivace k legálním pracovním příjmům, předmětný návrh by měl nepochybně také podstatný dopad na výdaje státu. 

Ministerstvo životního prostředí vyslovilo k návrhu zákona neutrální stanovisko s tím, že za zásadní považuje stanoviska Ministerstva financí a Ministerstva práce a sociálních věcí. Podle ministerstva se zavedením daňového zvýhodnění místo základní slevy na poplatníka spravedlivěji podporují nízkopříjmoví zaměstnanci, protože váže nárok na zaplacené pojistné a umožňuje plné využití daňového zvýhodnění. Současně však návrh zákona zpřísňuje podmínky pro čerpání daňového bonusu na vyživované dítě u osob samostatně výdělečně činných, u nichž může omezení do výše odvedeného pojistného snížit reálně dostupné daňové zvýhodnění, což ministerstvo nepovažuje za vhodné vzhledem k vyššímu podnikatelskému riziku této skupiny.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR zaujala k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko a zaslala k němu řadu zásadních připomínek, které se týkají především nejasností a neproveditelnosti navrženého systému, zejména pokud jde o vazbu daňových bonusů na zaplacené pojistné, terminologické i legislativně technické nedostatky návrhu, nejasné postupy při výpočtu mezd a kontrole údajů, rozdílné zacházení s různými typy poplatníků, chybějící přechodná ustanovení a celkovou vysokou administrativní náročnost, která činí návrh obtížně aplikovatelným v praxi.

S ohledem na obsah shora uvedených vyjádření se doporučuje zaujmout k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko vlády.