Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDRZHK5X1 najdete zde
IV.
Důvodová zpráva
Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu, popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí
Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, která do určité míry kompenzuje snížení příjmů rodiče, který pečuje o malé dítě nejdéle do 3 let jeho věku (dočasně do 4 let) a jeho možnost pracovní aktivity je touto péčí limitována.
Průběžné úpravy této dávky měly a mají za cíl zejména udržení reálné hodnoty dávky a zvýšení flexibility jejího čerpání. Všechny úpravy jsou přijímány s ohledem na podporu rodin a podporu slaďování rodinného a pracovního života rodičů pečujících o malé dítě a možnosti státního rozpočtu.
V současné době se podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, rodičovský příspěvek poskytuje
· v celkové částce 350 000 Kč rodiči, který pečuje o nejmladší dítě v rodině, které se narodilo od 1. ledna 2024, nejdéle do 3 let jeho věku;
· v celkové částce 300 000 Kč rodiči, který pečuje o nejmladší dítě v rodině, které se narodilo před 1. lednem 2024, nejdéle do 4 let jeho věku.
Při péči o dvojčata nebo vícerčata náleží od 1. ledna 2026 rodičovský příspěvek ve výši dvojnásobku částky 350 000 Kč, tj. 700 000 Kč.
Navrhuje se zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku na částku 400.000 Kč pro domácnost s jedním nejmladším dítětem a částku 800 000 Kč pro rodinu, v níž jsou 2 nebo více dětí narozených současně. Zvýšení rodičovského příspěvku se bude týkat dětí narozených nebo převzatých do trvalé péče nahrazující péči rodičů po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Při péči o děti narozené před datem účinnosti zákona se celková částka nezmění a zůstává ve výši 350 000 Kč. Navrhovaná změna pouze upravuje výši rodičovského příspěvku. Vychází z Programového prohlášení vlády, které zvýšení rodičovského příspěvku výslovně zmiňuje mezi dalšími opatřeními zaměřenými na podporu rodin s dětmi.
Právní konstrukce dávky, její účel, okruh oprávněných osob, procesní pravidla ani administrativní postupy se nemění. Nezavádí se žádné nové povinnosti ani omezení, která by měla dopad na chování občanů či dalších subjektů.
1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Předkladatel má za to, že předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Návrh respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.
1. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Předkládaného návrhu jako celku se dotýkají zejména tyto předpisy práva EU:
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie,
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti,
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS,
· Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty,
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě,
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti,
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků nebo vzdělávacích projektů a činnosti au-pair,
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1883 ze dne 20. října 2021 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a o zrušení směrnice Rady 2009/50/ES,
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany,
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Návrhu se dotýká rovněž doporučení Rady ze dne 30. ledna 2023 o přiměřeném minimálním přijmu zajišťujícím aktivní začlenění (2023/C41/01) a v širším kontextu také doporučení Rady ze dne 16. června 2022 ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu (2022/C 243/04).
Navrhovaná úprava se práv zakotvených ve výše uvedených předpisech (zejména jde o právo na tzv. rovnost nakládání) nedotýká, neboť nezasahuje do okruhu tzv. oprávněných osob. Právo na rovnost nakládání tak touto úpravou není nijak dotčeno.
Navrhovaná úprava je v souladu s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU, obecními právními zásadami práva EU a mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána, a není tedy s nimi v rozporu.
1. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
V roce 2024 se na rodičovském příspěvku vyplatilo 28 437 606 367 Kč, v roce 2025 vlivem klesající porodnosti celkem 27 223 835 596 Kč. S účinností od ledna 2024 byl rodičovský příspěvek navýšen o 50 000 Kč na 350 000 Kč, což tehdy činilo zvýšení o 16,6 %. Navrhované zvýšení z 350 000 Kč na 400 000 Kč představuje zvýšení o 14,3 %.
Navrhované zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku o 50 000 Kč rodičům, kteří budou pečovat o nejmladší dítě v rodině, které se narodilo od 1. ledna 2027, si vyžádá navýšení státního rozpočtu v roce 2027 cca 0,23 mld. Kč, v roce 2028 cca 1,62 mld. Kč a v roce 2029 cca 2,85 mld. Kč.
Na ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí navrhovaná úprava nemá vliv.
1. Předpokládané sociální dopady, dopady na rodiny
Navrhovaná právní úprava podpoří příjmovou situaci rodin pečujících o malé dítě do 3 let věku v době, kdy jsou možnosti pracovní aktivity rodiče omezeny zajištěním péče o malé dítě.
1. Předpokládané dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na životní prostředí.
1. Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Navrhovaná právní úprava neporušuje zákaz diskriminace ani rovnost mužů a žen.
1. Dopady navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
1. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nevytváří prostor pro korupční jednání a není tedy spojena s korupčními riziky.
1. Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní nebude mít dopady na bezpečnost nebo obranu státu, neboť se této oblasti netýká.
1. Územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na územní samosprávné celky. Úprava nemění rozsah kompetencí obcí ani krajů.
12. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava se nedotýká úpravy informačních systémů a nevyžaduje nové administrativní úkony od občanů ani orgánů veřejné správy.
13. Informace podle zákona o regulaci lobbování
Předkladatel v souvislosti s tímto návrhem neidentifikoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování vykonávaly lobbistickou činnost.
Zvláštní část
K čl. I
Navrhuje se zvýšení rodičovského příspěvku na 400 000 Kč pro domácnost s jedním nejmladším dítětem a pro rodinu, v níž jsou 2 nebo více dětí narozených současně, zvýšit rodičovský příspěvek na 2násobek částky 400 000 Kč, tedy na částku 800 000 Kč. Tato změna má za cíl snížení dopadů inflace a zlepšení situace rodin s dětmi, včetně lepšího sladění osobního a pracovního života, například tím, že navýšený rodičovský příspěvek umožní vyšší míru spolufinancování předškolních zařízení pro děti.
K čl. II
Zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku na 400 000 Kč pro domácnost s jedním nejmladším dítětem a na částku 800 000 Kč pro dvojčata či vícerčata se navrhuje pro děti narozené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů od data nabytí účinnosti tohoto zákona.
K čl. III
Navrhuje se nabytí účinnosti zákona k 1. lednu 2027.
-2-