Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDTFLRBGA najdete zde


                ÚŘAD VLÁDY ČR

VII.

VYPOŘÁDÁNÍ ZÁSADNÍCH PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:	                                           		

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů

Zásadní připomínky

	Resort
	Zásadní připomínky
	Vypořádání

	Ministerstvo financí
	K Důvodové zprávě – obecná část, Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty 
V této části důvodové zprávy není výslovně uvedeno, zda a popřípadě jaký dopad bude mít novela na územní rozpočty. Požadujeme tedy doplnit do příslušné části, zda a jaký dopad bude mít návrh zákona na územní rozpočty.
	Akceptováno. 
Do důvodové zprávy bylo výslovně doplněno, že se nepředpokládají dopady na územní rozpočty.

	Ministerstvo vnitra
	Obecně: Považujeme na nezbytné upozornit na skutečnost, že předložený návrh neupravuje problematiku agresivního chování řidičů na pozemních komunikacích komplexně a zásadním způsobem redukuje rozsah legislativního návrhu meziresortní pracovní skupiny zřízené Ministerstvem dopravy na základě usnesení hospodářského výboru č. 339 ze dne 15. května 2025. Pracovní skupina dospěla k jednoznačnému závěru, že je nezbytné přijmout nejen úpravu navrhovanou v § 103a a 327a, ale také trestněprávní postih účasti a organizování nelegálních závodů a zejména nejzávažnějších forem agresivní a bezohledné jízdy, které bezprostředně ohrožují život a zdraví osob. Tato jednání nelze za současného právního stavu efektivně postihovat, přestože jsou svou závažností srovnatelná (v některých případech i závažnější) s jednáními upravenými v § 274 trestního zákoníku, u nichž se navrhuje zpřísnění sankcí. Požadujeme tedy doplnění předloženého návrhu v souladu se závěry výše uvedené meziresortní pracovní skupiny.
1. V posledních letech dochází na území České republiky, ale i dalších evropských států, k nárůstu nelegálních závodů motorových vozidel a obdobných aktivit na pozemních komunikacích. Tyto akce, často organizované prostřednictvím sociálních sítí, představují významné bezpečnostní riziko nejen pro jejich účastníky, ale zejména pro ostatní účastníky silničního provozu a osoby pohybující se v blízkosti komunikací. Současná právní úprava přestupků neumožňuje některé závažné projevy agresivity v silničním provozu účinně odhalovat a stíhat, což vede k nízké úrovni vymahatelnosti práva s přímým vlivem na bezpečnost a plynulost silničního provozu.
Stávající trestněprávní úprava je v řadě případů obtížně aplikovatelná, srov. § 272 trestního zákoníku. Policie České republiky není často schopna včas a adekvátně reagovat na tato jednání, což zvyšuje riziko závažných negativních dopadů na bezpečnost a plynulost provozu. V roce 2022 i 2023 bylo evidováno 7 nelegálních závodů, v roce 2024 celkem 64. V roce 2025 evidovala Policie České republiky už celkem 251 tunnigových srazů. V průměru se srazu účastní cca 200 vozidel, kdy rizikových je cca 25 %. Se zásahy policistů na těchto akcích jsou spojeny vysoké náklady na personální a materiálně technické zabezpečení, jakož i požadavky na logistické zajištění akce, které se negativně promítají do plnění úkolů v působnosti Policie České republiky. 
Navrhujeme proto vytvoření skutkové podstaty pro ohrožovací trestný čin, který svou povahou a společenskou škodlivostí přesahuje rámec přestupkového práva. Trestnost by byla vázána na účast na nepovolené akci na pozemní komunikaci spolu s ohrožením života, zdraví nebo s hrozbou vzniku značné škody na cizím majetku, na organizování takovýchto akcí, případně na následek způsobený takovýmto jednáním. Navrhovaná právní úprava umožní Policii České republiky využívat nástroje spojené s trestním řízením, např. používat operativně pátrací prostředky, a tím snáze odhalovat organizování takovýchto akcí, přijímat včas opatření spojená s nelegálními závody a účinněji proti nim zasahovat. Poskytne i jasný právní rámec pro posuzování uvedených jednání.
V posledních letech rovněž vzrostla intenzita silničního provozu, čímž se výrazným způsobem zvýšily nároky kladené na celý dopravní systém, dohled a zejména lidský faktor. Za několik posledních let je největší změnou u páchaného protiprávního jednání v dopravě posun od přestupkovým zákonem požadované míry zavinění nedbalostního charakteru, k stále častěji se vyskytujícím případům zavinění úmyslného. Agresivní chování v silničním provozu je ze strany společnosti považováno za vysoce nebezpečné a silně nežádoucí. Mezi nejčastější formy agresivního chování považují čeští řidiči vybržďování (91 % respondentů), lepení se někomu na zadní část auta (79 % respondentů), předjíždění zprava, gestikulaci a troubení, verbální útoky a další. Policie České republiky eviduje za posledních 10 let téměř 28 000 dopravních nehod, při nichž bylo 260 osob usmrceno, 877 osob zraněno těžce a 7 870 osob zraněno lehce v příčinné souvislosti s projevy agresivní a bezohledné jízdy. Jedná se např. o ohrožení protijedoucího nebo předjížděného řidiče při předjíždění, bránění v předjíždění, bezohlednou, agresivní, neohleduplnou jízdu aj. Tento trend je narůstající. Zároveň se jedná o evidenci jednání, v jejichž důsledku došlo k dopravní nehodě. Ne ve všech případech je ale agresivní chování v silničním provozu spojeno s následkem, často se jedná především o jednání ohrožující.
Instituty českého trestního práva se v oblasti silničního provozu používají (v souladu s principem subsidiarity trestního stíhání) jen v případě závažného porušení společností chráněných zájmů, tj. zejména v souvislosti s ohrožením pod vlivem návykové látky, dopravní nehodou, neposkytnutím pomoci řidičem dopravního prostředku, jízdou bez řidičského oprávnění, obecným ohrožením, „vybržďováním“ (resp. vydíráním) či majetkovou újmou. Z hlediska ochrany společenských zájmů však podle našeho názoru chybí speciální ohrožovací trestný čin pro postih nejzávažnějších forem agresivního chování při řízení motorového vozidla na pozemní komunikaci.
Současně je třeba upozornit na jistou neproporcionalitu a nedostatečnou ochranu státem chráněných zájmů (zejména života a zdraví). Úmyslné poškození veřejného osvětlení, dopravního značení, semaforu, ohrožení provozu elektronických komunikací apod. je podle § 276 trestního zákoníku sankcionováno trestem odnětí svobody až na tři léta v základní skutkové podstatě, bez ohledu na výši způsobené škody. Oproti tomu například jednání spočívající v několikerém úmyslném projetí křižovatky v hustém provozu na červenou, nelegální závody nebo testování rychlostních limitů sportovních vozidel v provozu na pozemní komunikaci, včetně nebezpečného předjíždění vysokou rychlostí přes plnou čáru za snížené viditelnosti nebo do nepřehledné zatáčky, je v případě ohrožení méně než 7 osob postižitelné pouze jako přestupek. 
V případě potřeby je Ministerstvo vnitra připraveno poskytnout ještě podrobnější odůvodnění uvedených skutečností. 
Na základě výše uvedeného požadujeme za bod 3 doplnit nový bod 4 (za současného přečíslování bodů navazujících) ve znění:
„§ 273a
Ohrožení silničního provozu
(1) Kdo na pozemní komunikaci řídí motorové vozidlo zvlášť bezohledným způsobem, zejména svévolně, aniž by to vyžadovala situace v provozu na pozemní komunikaci, 
a) vytlačuje vozidlo jiného řidiče z jeho jízdní dráhy nebo mu brání v bezpečném dokončení jízdního manévru,
b) přiměje jiného řidiče vozidla prudce zpomalit nebo změnit směr jízdy, 
c) jede v protisměru nebo nebezpečně předjíždí, nebo
d) hrubě poruší jinou důležitou povinnost uloženou mu podle zákona o silničním provozu,
a tímto jednáním ohrozí život nebo zdraví jiného nebo způsobí nebezpečí vzniku značné škody na cizím majetku, 
bude potrestán odnětím svobody až na dva roky, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Stejně bude potrestán, kdo 
a) jako řidič motorového vozidla použije motorové vozidlo k účasti na nepovolené sportovní nebo jiné podobné akci na pozemní komunikaci, dojde-li při ní k ohrožení života nebo zdraví jiného nebo hrozí-li při ní značná škoda na cizím majetku, nebo
b) organizuje nepovolenou sportovní nebo jinou podobnou akci na pozemní komunikaci, při které může být jejím účastníkem, který je řidičem motorového vozidla, ohrožen život nebo zdraví jiného nebo může hrozit značná škoda na cizím majetku.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 dopravní nehodu, ublížení na zdraví jinému nebo větší škodu na cizím majetku, nebo
b) byl-li za takový čin v posledních dvou letech odsouzen nebo potrestán.“.
	Částečně akceptováno.
Na základě této připomínky a obdobné připomínky Ministerstva dopravy, Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství se přistoupilo k rozšíření nově navrhovaného trestného činu, který byl v důsledku toho zařazen mezi trestné činy obecně ohrožující.
S navrhovaným zněním nové skutkové podstaty připomínkové místo souhlasí. 

	Ministerstvo vnitra
	V souvislosti s navrhovaným doplněním § 273a je nezbytné provést úpravu čl. II předkládané novely. Do ustanovení § 362 odst. 2 trestního řádu je třeba zahrnout i další trestné činy související s řízením motorového vozidla, které by byly spáchány jednáním zařazeným do bodového hodnocení podle zákona o silničním provozu. Tedy by měla být za nově vkládaná slova „ohrožení pod vlivem návykové látky (§ 274 trestního zákoníku)“ navíc vložena slova „, obecné ohrožení (§ 272 trestního zákoníku), obecné ohrožení z nedbalosti (§ 273 trestního zákoníku), ohrožení silničního provozu (§ 273a trestního zákoníku)“.

	Akceptováno.
Po konzultaci Ministerstva dopravy bylo do návrhu zahrnuto další rozšíření výčtu trestných činů podle § 362 trestního řádu i o trestný čin obecného ohrožení z nedbalosti, jak požaduje Ministerstvo vnitra. 
Doplnění úmyslného obecného ohrožení podle § 272 tr. zák. není namístě, neboť jde o zločin, a proto řízení o něm nelze podmíněně zastavit (ani v něm aplikovat jiný odklon). Ustanovení § 362 tr. řádu je přitom ustanovením, které navazuje na aplikaci některých odklonů. 

	Ministerstvo zdravotnictví
	K části první, čl. I.
S ohledem na skutečnost, že návrh zákona reaguje na některé závazky vyplývající z programového prohlášení vlády, Ministerstvo zdravotnictví navrhuje (s ohledem na závazek tvrdého postihu nelegáního reexportu léčiv uvedeného v programovém prohlášení vlády), aby do návrhu zákona byla doplněna nová skutková podstata trestného činu postihujícího nelegální vývoz (tzv. reexport) léčiv do zahraničí.
Odůvodnění: 
Problematika nelegálního reexportu léčivých přípravků v České republice představuje závažný a dlouhodobý systémový problém, který spočívá v sofistikovaném vyvádění léčiv z oficiálního distribučního řetězce. V praxi je tento jev realizován zejména prostřednictvím tzv. nenaskladňování, kdy provozovatelé lékáren objednají léčivé přípravky od distributorů, avšak tyto přípravky následně nezavedou do zákonné evidence skladových zásob, příjmů a výdejů. Tím dochází k situaci, kdy léčivé přípravky po převzetí v lékárně „zmizí“ z oficiálního systému a jejich další pohyb není dohledatelný, přičemž existuje důvodné podezření, že jsou následně nelegálně exportovány do zahraničí za vyšší ceny. 
Rozsah tohoto protiprávního jednání je značný a z dostupných údajů vyplývá, že nejde o ojedinělý exces, ale o systematickou a organizovanou činnost. Státní ústav pro kontrolu léčiv eviduje desítky pravomocně ukončených řízení, přičemž bylo prokázáno nenaskladnění více než 600 tisíc balení léčivých přípravků v hodnotě přesahující 469 milionů korun. Současně je však nutné zdůraznit, že tyto údaje představují pouze část skutečného rozsahu, neboť kontrolní činnost se vždy vztahuje jen na vybrané období či konkrétní léčivé přípravky, a skutečné množství vyvedených léčiv je nutně vyšší.
Způsob provádění této činnosti vykazuje znaky vysoké organizovanosti. Pro některé subjekty se stal nelegální reexport stabilním podnikatelským modelem, přičemž dochází k systematickému využívání propojených obchodních společností, účelovým převodům provozů a opakovanému zakládání nových subjektů s cílem vyhnout se sankcím. Pachatelé dále aktivně obstruují kontroly, vedou paralelní evidence a přizpůsobují své jednání legislativním změnám tak, aby minimalizovali riziko postihu. 
Dopady této činnosti jsou závažné zejména z hlediska ochrany veřejného zdraví a dostupnosti zdravotní péče. Nelegální odliv léčiv do zahraničí vede ke snížení jejich dostupnosti pro pacienty v České republice, přičemž regulační orgány nejsou schopny včas identifikovat hrozící nedostatek, jelikož údaje o zásobách jsou zkreslené. Tato situace se dotýká širokého spektra léčivých přípravků používaných k léčbě chronických a závažných onemocnění, včetně astmatu, diabetu, kardiovaskulárních či psychiatrických onemocnění. 
Vedle dopadů na dostupnost léčiv existuje rovněž významné riziko pro zdraví pacientů. V případě léčiv, která se „ztratí“ z oficiálního distribučního řetězce, nelze ověřit dodržení podmínek správné distribuční praxe, včetně teplotních režimů a dalších požadavků na zachování jakosti. V extrémních případech mohou být taková léčiva považována za padělky a představovat potenciální ohrožení zdraví.
 Navzdory opakovaným kontrolám a ukládání sankcí v rámci správního trestání nedošlo k omezení tohoto jednání. Ani výrazné zvýšení horní hranice pokuty na 20 milionů korun nemělo dostatečný odrazující efekt a pachatelé naopak své postupy dále sofistikovali. Současně jsou možnosti kontrolních orgánů omezené, neboť nedisponují prostředky k efektivnímu dohledání dalšího pohybu léčiv ani k vynucení součinnosti kontrolovaných subjektů. 
Z hlediska trestního práva se ukázalo, že stávající skutkové podstaty trestných činů nejsou pro postih tohoto jednání dostatečně použitelné. Současná právní úprava tak neumožňuje efektivní trestněprávní postih jednání spočívajícího v nelegálním vývozu léčiv (reexportu). 
Za této situace je zřejmé, že stávající nástroje správního ani trestního práva neposkytují dostatečnou ochranu veřejného zájmu. Popsané jednání je vysoce společensky škodlivé, systematické a ekonomicky motivované, přičemž jeho negativní dopady dopadají přímo na dostupnost zdravotní péče a ochranu zdraví obyvatel. Současně jde o činnost, která je realizována organizovaně a dlouhodobě, s vysokou mírou adaptability pachatelů na regulatorní prostředí.
Z těchto důvodů se jeví jako nezbytné zavedení nové skutkové podstaty trestného činu, která by explicitně postihovala nelegální vyvádění léčivých přípravků z oficiálního distribučního řetězce a jejich export do zahraničí. Zavedení takové skutkové podstaty by umožnilo překlenout současnou právní nejistotu, posílit důkazní možnosti orgánů činných v trestním řízení a zajistit odpovídající odrazující efekt, který nelze dosáhnout prostředky správního trestání. Trestněprávní postih by současně umožnil postihovat i fyzické osoby stojící za danými strukturami, což je v současném režimu významně omezené až nemožné, a přispěl by tak k efektivnější ochraně dostupnosti léčiv a zdraví pacientů v České republice.
	Vypořádáno jinak. 
V průběhu vypořádání připomínek k tomuto návrhu předkladatel zahájil jednání se zástupci Ministerstva zdravotnictví o podobě trestného činu, který by reagoval na rozmáhající se nelegální reexport léčiv z České republiky. Vzhledem k tomu, že se nejspíše bude jednat o novou skutkovou podstatu s průřezových dopadem do oblasti distribuce léčiv, je konkrétní znění potřeba nejprve řádně prodiskutovat na odborné úrovni. 
Vzhledem k tomu, že ostatní sporné otázky tohoto návrhu již byly vypořádány, přislíbil předkladatel doplnit úpravu trestního postihu nelegálního reexportu léčiv do některých z příštích legislativních návrhů.

	Ministerstvo dopravy
	K novelizačnímu bodu 2 (§ 103a) návrhu zákona
Požadujeme upravit právní úpravu možnosti zabrání motorového vozidla v § 103a odst. 1 tak, aby byla vypuštěna podmínka pro zabrání vozidla spočívající v tom, že motorové vozidlo náleží osobě, která takové užití umožnila, ačkoliv jej mohla předpokládat. Prokázat skutečnost, že osoba mohla předpokládat užití svého vozidla ve spojení s pácháním trestného činu, je podle názoru Ministerstva dopravy skoro nemožné. Příklady v důvodové zprávě tyto pochybnosti nijak neodstraňují. Dotčená osoba zpravidla neví a nemá možnost zjistit, zda pachatel má vysloven zákaz činnosti (výpisy z registru řidičů lze vydat jen osobám, jichž se týkají, nebo osobám, které prokážou právní zájem, jenž zcela jistě nebude dán v případě osoby, která zapůjčuje vozidlo například příteli). Stejně je tomu u pachatelovy přestupkové nebo trestní minulosti (vlastník vozidla se o takových skutečnostech může dozvědět pouze náhodou). Nebude-li soud schopen prokázat, že vlastník vozidla mohl předpokládat užití vozidla v souvislosti s trestným činem, nebude moci uložit zabrání vozidla. Se zakotvením uvedené podmínky proto nesouhlasíme. 
Jako alternativu navrhujeme, aby při vypuštění uvedené podmínky bylo zároveň doplněno ustanovení, podle něhož „soud neuloží zabrání motorového vozidla, pokud by to bylo zcela zjevně nepřiměřené povaze a závažnosti spáchaného trestného činu nebo činu jinak trestného, anebo jestliže osoba, které má být zabráno motorové vozidlo, vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby motorové vozidlo nebylo užito ke spáchání trestného činu nebo činu jinak trestného.“. Navržená alternativní formulace je částečně inspirována právní úpravou, která je v současné době obsažena v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (vizte jeho § 21).

	Vysvětleno.
Tato otázka byla předmětem jednání koaliční rady, která rozhodla o zachování podoby § 103a odst. 1 tr. zák. ve znění předloženém do meziresortního připomínkového řízení.
Ostatně připomínkovým místem navrhovanou alternativní formulaci by ani nebylo možné akceptovat, neboť by byla v rozporu se základními zásadami ukládání trestních sankcí, resp. ochranných opatření. Uložení sankce musí být vždy přiměřené, nelze proto připustit, že by k uložení jakékoliv sankce bylo možné přistoupit v případech, kdy by sice nebylo přiměřené, ale nebylo by zcela zjevně nepřiměřená.

	Ministerstvo dopravy
	K novelizačnímu bodu 9 (§ 327a) návrhu zákona
Požadujeme, aby nově navržená skutková podstata trestného činu maření výkonu pravomoci úřední osoby v silničním provozu obsažená v § 327a byla v souladu se závěry vzešlými z činnosti shora uvedené pracovní skupiny doplněna o jednání spočívající a) ve vytlačování vozidla jiného řidiče z jeho jízdní dráhy, b) v přinucení jiného řidiče vozidla prudce nebo náhle zpomalit nebo změnit směr jízdy, c) v jízdě zcela zjevně nepřiměřenou rychlostí, která značně převyšuje nejvyšší dovolenou rychlost v daném úseku, a d) v použití motorového vozidla k účasti na nepovoleném sportovním závodu nebo jiné podobné akci na pozemní komunikaci ohrožující bezpečnost silničního provozu (tzv. ilegálním závodě), a to za podmínky, dojde-li uvedeným jednáním k ohrožení života, zdraví či značné škodě na majetku , a o jednání spočívající v organizování takové nepovolené sportovní nebo jiné podobné akce na pozemních komunikacích, při které může být jejím účastníkem, který je řidičem motorového vozidla, ohrožen život nebo zdraví jiného nebo bude-li hrozit značná škoda na cizím majetku.
Ustanovení § 273a tak navrhujeme uvést v následující podobě:
„§ 273a
Ohrožení silničního provozu
(1) Kdo na pozemní komunikaci řídí motorové vozidlo zvlášť bezohledným způsobem, zejména svévolně, aniž by to vyžadovala situace v provozu na pozemní komunikaci, 
a) vytlačuje vozidlo jiného řidiče z jeho jízdní dráhy, 
b) přiměje jiného řidiče vozidla prudce nebo náhle zpomalit nebo změnit směr jízdy, 
c) jede zcela zjevně nepřiměřenou rychlostí, která značně převyšuje nejvyšší dovolenou rychlost v daném úseku, 
dojde-li přitom k ohrožení života nebo zdraví jiného nebo bude-li hrozit značná škoda na cizím majetku, bude potrestán odnětím svobody až na dva roky, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Stejně bude potrestán, kdo 
a) jako řidič motorového vozidla ujíždí před příslušníkem bezpečnostního sboru nebo ozbrojených sil anebo jinou úřední osobou, která mu v rámci své pravomoci dala pokyn k zastavení vozidla nebo jej pronásleduje z důvodu jeho protiprávní činnosti, nebo 
b) jako řidič motorového vozidla použije motorové vozidlo k účasti na nepovolené sportovní nebo jiné podobné akci na pozemní komunikaci ohrožující bezpečnost silničního provozu, 
dojde-li přitom k ohrožení života nebo zdraví jiného nebo bude-li hrozit značná škoda na cizím majetku. 
(3) Stejně bude potrestán, kdo organizuje nepovolenou sportovní nebo jinou podobnou akci na pozemní komunikaci, při které může být jejím účastníkem, který je řidičem motorového vozidla, ohrožen život nebo zdraví jiného nebo bude-li hrozit značná škoda na cizím majetku. 
(4) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, 
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 dopravní nehodu, ublížení na zdraví jinému nebo větší škodu na cizím majetku, nebo 
b) byl-li za takový čin v posledních dvou letech odsouzen.“.
Potírání (shora zmíněných) agresivních jednání v oblasti správního práva naráží na limity. Ukládání správních trestů nemá (a dle našeho názoru ani nemůže mít) v případě agresivního chování v silničním provozu dostatečné preventivní a represivní účinky. Není rovněž možné zajistit či využít všechny dostupné důkazní prostředky. Například k prokazování účasti na tzv „ilegálních závodech“ (dnes pouze ve smyslu § 47a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů) nemají správní orgány dostatečné prostředky. Bude-li navržená právní úprava přijata, bude možné využít operativně pátrací prostředky podle trestního řádu (využití těchto prostředků je možné pouze ve vztahu k trestné činnosti). 
Dle statistik Policie České republiky je zřejmé, že silniční doprava se od nabytí účinnosti zákona o silničním provozu (tedy za období 25 let) změnila. Významně narostly počty vozidel a řidičů, čímž se výrazným způsobem zvýšily nároky kladené na celý dopravní systém, dohled a zejména lidský faktor. Za několik posledních let je přitom největší změnou nárůst úmyslně spáchaných jednání, kdy si je pachatel (řidič) vědom toho, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem, a je s tímto následkem srozuměn, i když způsobit následek (dopravní nehodu nebo ublížit jinému) přímo nechce. 
Agresivní chování v silničním provozu je ze strany společnosti považováno za vysoce nebezpečné a silně nežádoucí. Bezohledná, agresivní a riskantní jízda patří mezi nejčastější příčiny, kvůli kterým se čeští motoristé necítí na silnicích bezpečně. Mezi nejčastější formy agresivního chování považují čeští řidiči vybržďování (91 % respondentů), „lepení se někomu na zadek auta“ (79 % respondentů), předjíždění zprava, gestikulace a troubení, verbální útoky a další (vizte výzkum České asociace pojišťoven „Měření změn vnímání dopravní bezpečnosti“). Agresivní způsob jízdy představuje bezprostřední ohrožení života a zdraví nebo majetku a má vážný psychologický dopad na ostatní účastníky silničního provozu či další osoby. Agresivní chování na pozemních komunikacích České republiky má podle Policie České republiky za následek čtvrtinu až třetinu vážných následků nehod. V souvislosti s tím vzrostl i význam společenského požadavku na eliminaci nežádoucího chování v podobě bezohledné jízdy a agresivních projevů chování ve veřejném dopravním prostoru (vizte například cíle Strategie BESIP 2021 až 2030 a prioritní opatření navazujících akčních plánů, která kladou důraz na účinný dohled a vymahatelnost práva u nejzávažnějších příčin dopravních nehod s usmrcením a těžkým zraněním, zejména se zaměřením na rizikové účastníky silničního provozu).
	Akceptováno částečně. 
Viz vyjádření k připomínce Ministerstva vnitra.
S navrhovaným zněním nové skutkové podstaty připomínkové místo souhlasí.

V Praze dne 14. 10. 2026
Vypracoval:	Mgr. Dominik Šarman
2