Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                P ř í l o h a

3


STANOVISKO VLÁDY
k návrhu poslanců Matěje Ondřeje Havla, Zdeňky Blišťanové, Jana Jakoba, Michala Kučery, Heleny Langšádlové, Jiřího Pospíšila, Vlastimila Válka, Michala Zuny a Marka Ženíška na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 181)

	Vláda na své schůzi dne 1. června 2026 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 181), a zaujala k němu nesouhlasné stanovisko, a to zejména z následujících důvodů:

1. Podmínky výkonu aktivního volebního práva představují jeden z nejvýznamnějších prvků volebního práva. Jejich případným změnám by proto měla předcházet důkladná celospolečenská i odborná diskuse. Ta však před předložením tohoto návrhu zákona neproběhla. Odůvodnění návrhu přitom zakládá vhodnost navržené změny na řadě tvrzení, jež však lze pokládat přinejmenším za sporná. Každá modifikace volebního práva si zaslouží jistou obezřetnost, a navržené parciální řešení zaměřené pouze na oblast komunální politiky se z tohoto úhlu pohledu nejeví jako žádoucí. Pokud by mělo být ke změnám v navrženém smyslu přistoupeno, měly by se upřednostnit koncepční a náležitě celospolečensky prodiskutované změny.
2. Podle názoru vlády lze pochybovat o vhodnosti navrhované úpravy, neboť přijetím zákona č. 88/2024 Sb., o správě voleb, bylo české volební právo s účinností od 1. ledna 2026 zreformováno (přičemž prvek spočívající v právu volit v obecních volbách od 16 let při reformě nebyl aktivně požadován). Přestože lze v poslední době v některých státech sledovat trend směřující ke snížení věkové hranice pro právo volit, změna věkové hranice pro výkon aktivního volebního práva, byť u jednoho druhu voleb, bezesporu představuje systémový zásah do právní úpravy volebního práva. Takový zásah si zaslouží důkladný rozbor, posouzení v širších souvislostech, odbornou diskusi a vyhodnocení, které však u posuzovaného návrhu absentovaly. 
3. Podle důvodové zprávy je vhodné snížit věkovou hranici pro výkon aktivního volebního práva na komunální úrovni, jelikož podle předkladatelů snížení na této úrovni jednak „nepředstavuje systémové riziko spojené s celostátními volbami“, jednak zajišťuje „minimalizaci případných rizik“. Z návrhu ovšem neplyne, v čem daná minimalizace spočívá, resp. proč dané opatření nepředstavuje systémové riziko. Tyto závěry přitom nelze dovozovat pouze ze skutečnosti, že zastupitelstva obcí rozhodují o jiném okruhu otázek než například obě komory Parlamentu. Rovněž zastupitelstva obcí vykonávají Ústavou vymezenou působnost, neboť jejich prostřednictvím občané uskutečňují ústavně zaručené právo na územní samosprávu. Minimalizace rizik spojených s navrhovanou změnou by proto neměla být pouze presumována, ale podrobněji osvětlena. Důvodová zpráva k návrhu zároveň nevysvětluje, z jakého důvodu je navrhována pouze změna právní úpravy voleb do zastupitelstev obcí, a nikoliv voleb do zastupitelstev krajů, ačkoliv prostřednictvím obou typů zastupitelstev je realizováno právo na územní samosprávu. 
4. V důvodové zprávě se ve prospěch snížení věkové hranice na 16 let argumentuje rovněž tím, že „právní řád přiznává osobám od 16 let řadu práv a povinností“. Z odůvodnění však není zřejmé, jaká konkrétní práva a povinnosti občanům vznikají od 16 let a jaký vztah tyto práva a povinnosti mají k výkonu územní samosprávy. Český právní řád v mnoha oblastech obecně vychází z hranice 18 let, kdy osoba nabývá zletilostí plnou svéprávnost. Osoby mladší 18 let jsou většinou stále ještě žáky středních škol a učilišť a lze je považovat za skupinu zvláště zranitelnou, pokud jde o jejich možné ovlivňování. Bez předchozího důkladného zvážení a rozborů je proto podle názoru vlády vhodnější udržet věkový census pro výkon aktivního volebního práva na 18 letech, jež jsou nezpochybňovanou hranicí občanské zralosti jednotlivce.
5. Předložený poslanecký návrh zákona není první legislativní snahou zakotvit úpravu snížení věkové hranice pro aktivní volební právo v obecních volbách, neboť věcně obdobnou úpravu obsahoval již poslanecký návrh novely zákona o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, zákona o obcích a zákona o hlavním městě Praze (sněmovní tisk č. 465 z 8. volebního období Poslanecké sněmovny), k němuž tehdejší vláda zaujala dne 20. května 2019 nesouhlasné stanovisko. 
6. Navrhovaná změna není promítnuta do souvisejících ustanovení jiných právních předpisů, a to zejména do zákonů upravujících územní samosprávné celky, které v rámci katalogu práv občana obce, hlavního města a městských částí garantují aktivní a pasivní volební právo a tato oprávnění vážou k věkové hranici 18 let. Z tohoto důvodu by bylo nutné v souvislosti s navrhovaným zákonem současně upravit i uvedené předpisy, tedy zákon o obcích a zákon o hlavním městě Praze.
7. Snížení věkové hranice pro právo volit v komunálních volbách by se automaticky promítlo do zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, neboť právo hlasovat v místním referendu je vázáno na právo volit do zastupitelstva obce. Tento aspekt však návrh zákona i jeho důvodová zpráva zcela opomíjí, přičemž nelze přehlížet, že mezi volbou kandidátů ve volbách a v rozhodování o věcné otázce v místním referendu je zásadní rozdíl a snížení věkové hranice pro hlasování v místním referendu by mělo být také důsledně a samostatně zanalyzováno. 
8. Vláda dále upozorňuje, že nárůst počtu voličů v rozsahu dvou věkových ročníků obnáší zhruba 200 tisíc osob, není tedy zanedbatelný, a promítne se do zabezpečení tisku a rozvozu vyššího počtu hlasovacích lístků do jednotlivých obcí, což přinese vyšší náklady na zabezpečení voleb. Nadto předmětný návrh dopadá pouze na volby do zastupitelstev obcí. Je však potřeba upozornit, že volby do zastupitelstev obcí mohou probíhat v souběhu s jiným typem voleb (nejčastěji půjde o volby do Senátu), kdy u těchto jiných voleb bude zachováno aktivní volební právo až od 18 let. To může vést k určitým komplikacím při organizačním a metodickém zajištění voleb ve volební místnosti, a to jak ve vztahu k samotným voličům, tak k okrskovým volebním komisím. 
9. Podle názoru vlády lze kvitovat, že návrh zákona nijak nepředpokládá, že by s případným snížením věkové hranice pro právo volit v komunálních volbách bylo spojeno rovněž snížení věkové hranice pro členství v okrskové volební komisi. Tento přístup je správný, neboť na členy okrskových volebních komisí jsou v poslední době kladeny vyšší nároky, pokud jde o znalost právních předpisů a postupů ve volební místnosti, a to zejména ve volbách do zastupitelstev obcí, v nichž je zjišťování výsledků hlasování nejsložitější.
10. Z hlediska legislativně technického lze návrhu vytknout chybějící přechodné ustanovení. Případná účinnost zamýšlených změn by se měla vztahovat až na celostátní volby do zastupitelstev obcí, které se budou konat na podzim 2030. Do té doby však již budou probíhat také tzv. nové volby do zastupitelstev těch obcí, v nichž v průběhu volebního období došlo ke snížení počtu zastupitelů pod zákonem stanovenou hranici (a nově by zřejmě také probíhaly tzv. doplňovací volby upravené v aktuálně již Senátem projednávané předloze (viz senátní tisk č. 231)). V těchto nových volbách se zastupitelé volí jen na zbytek funkčního období a nejeví se jako vhodné, aby v rámci téhož volebního období probíhaly volby s odlišným pravidlem pro výkon práva volit.