Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDTTHNE5I najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
10. volební období
181/0
Návrh poslanců Matěje Ondřeje Havla, Zdeňky Blišťanové, Jana Jakoba,
Michala Kučery, Heleny Langšádlové, Jiřího Pospíšila, Vlastimila Válka,
Michala Zuny a Marka Ženíška na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: Havel M. O. a další
Doručeno poslancům: 6. května 2026 v 7:37
Návrh
ZÁKON
ze dne ........... 2026,
kterým se mění zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů,
ve znění zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona
č. 275/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb.,
zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 269/2021 Sb., zákona č. 89/2024
Sb. a zákona č. 235/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odst. 1 se slova „18 let“ nahrazují slovy „16 let“.
2. V § 5 odst. 1 se za slovo „volič, “ vkládají slova „který dosáhl věku nejméně 18 let a “.
Čl. II
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
A. Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní
úpravy v jejím celku a vysvětlení principů navrhované právní úpravy
Navrhovaná právní úprava reaguje na současný stav právního řádu České republiky, který
podmiňuje výkon aktivního volebního práva v komunálních volbách dosažením věku 18
let. Tato věková hranice, ačkoliv je historicky ustálená, již plně neodráží aktuální
společenský vývoj, zejména pokud jde o míru zapojení mladých osob do veřejného života,
jejich občanskou odpovědnost a reálnou schopnost podílet se na demokratickém
rozhodování. Cílem návrhu zákona je proto snížení věkové hranice pro výkon aktivního
volebního práva v komunálních volbách na 16 let, a tím posílit participaci mladých osob na
správě věcí veřejných na lokální úrovni.
Politologické výzkumy poukazují na zásadní význam tzv. vytvoření volebního návyku v
raném věku. Jedinci, kteří se účastní voleb při prvních příležitostech, mají výrazně vyšší
pravděpodobnost, že budou volit i v budoucnu. Naopak absence této zkušenosti vede k
dlouhodobému poklesu participace. Snížení věkové hranice na 16 let umožňuje zapojit
mladé osoby do volebního procesu v období, kdy jsou stále pevně ukotveny v rodinném a
školním prostředí, což zvyšuje pravděpodobnost jejich informovaného a reflektovaného
rozhodování1.
Z hlediska sociologického je zřejmé, že mladí lidé se již dnes aktivně zapojují do veřejného
života, a to zejména v oblastech, jako jsou environmentální politika, komunitní projekty či
participativní rozpočtování. Tato forma angažovanosti však není plně reflektována v
institucionálním rámci demokratického systému. Navrhovaná úprava proto představuje
krok k odstranění tohoto nesouladu.
Zvláštní důraz je kladen na skutečnost, že navrhovaná změna se omezuje výlučně na
komunální volby. Tato úroveň veřejné správy představuje nejbližší rovinu rozhodování ve
vztahu k občanům a zároveň nepředstavuje systémové riziko spojené s celostátními
volbami. Lokální charakter politiky umožňuje lepší porozumění rozhodovacím procesům a
posiluje vztah jednotlivce k místní komunitě.
Zapojení mladých osob do volebního procesu přispívá k posílení jejich vztahu k
demokratickým institucím a k dlouhodobé stabilitě demokratického systému2.
Psychologické výzkumy zároveň ukazují, že kolem 16. roku věku dosahují jedinci
kognitivní úrovně umožňující racionální rozhodování v situacích, které nevyžadují
1 Franklin, M. N., Voter Turnout and the Dynamics of Electoral Competition in Established Democracies since 1945. Cambridge
University Press, 2004
2 Just, P., Politický systém České republiky, 2019
okamžitou reakci pod tlakem3. Sociologické přístupy pak zdůrazňují význam participace
pro formování občanské identity a odpovědnosti4.
Navrhovaná právní úprava spočívá ve změně příslušných ustanovení zákona o
volbách do zastupitelstev obcí tak, že se věková hranice pro výkon aktivního volebního
práva snižuje z 18 na 16 let. Nově bude stanoveno, že právo volit má státní občan
České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 16 let. Ostatní podmínky
výkonu volebního práva, zejména požadavek na trvalý pobyt v obci, zůstávají beze
změny. Pasivní volební právo je ponecháno na věkové hranici 18 let.
Srovnání se zahraničními právními úpravami ukazuje, že snížení volebního věku na 16 let
je již etablovaným institutem v některých evropských státech. Nejvýznamnějším příkladem
je Rakousko, které zavedlo volební právo od 16 let pro všechny typy voleb. Dále Německo
umožňuje hlasování od 16 let v řadě spolkových zemí při komunálních a zemských volbách
a Malta zavedla tuto hranici rovněž na celostátní úrovni5. Tyto zkušenosti ukazují, že
snížení volebního věku nepředstavuje destabilizační prvek volebního systému.
Empirická data ze zahraničí, zejména z Rakouska, poskytují relevantní podklady pro
hodnocení dopadů této změny. Studie prokázaly, že volební účast šestnácti a
sedmnáctiletých voličů je v Rakousku srovnatelná, případně i vyšší než u skupiny 18 až 20
let6. Tento jev je vysvětlován silnějším sociálním zázemím mladších voličů. Současně bylo
prokázáno, že mladí voliči vykazují srovnatelnou míru politické informovanosti a
konzistence rozhodování jako starší voliči. Další výzkumy rovněž vyvracejí obavy z nižší
racionality rozhodování v této věkové skupině7.
Argumenty pro snížení věkové hranice lze shrnout do několika rovin. Především jde o
posílení občanské angažovanosti mladých osob a jejich zapojení do rozhodování o
záležitostech, které se jich bezprostředně týkají, jako jsou školství, doprava či kvalita
veřejného prostoru. Dále se jedná o podporu vzniku dlouhodobého volebního návyku, který
má pozitivní dopad na celkovou volební účast. Významný je rovněž princip „no taxation
without representation“, neboť mladí lidé se již v tomto věku zapojují do ekonomických
vztahů a nesou určité daňové zatížení. Nelze opomenout ani skutečnost, že právní řád
přiznává osobám od 16 let řadu významných práv a povinností.
Navrhovaná právní úprava představuje promyšlený a odborně podložený krok k posílení
demokratické participace v České republice. Zohledňuje jak zahraniční zkušenosti, tak
specifika českého prostředí, a svou omezeností na komunální úroveň zajišťuje její
přiměřenost a minimalizaci případných rizik.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky
Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky a
slučitelná s čl. 21 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, neboť ústavní pořádek nestanoví
3 Steinberg, L. „A Social Neuroscience Perspective on Adolescent Risk-Taking.“ Developmental Review, 2008
4 Verba, S., Schlozman, K. L., Brady, H. E. Voice and Equality: Civic Voluntarism in American Politics, 1995
5 IDEA: Voting Age, International Institute for Democracy and Electoral Assistance, 2021
6 Zeglovits, E., Wagner, M. „Voting at 16: Turnout and the quality of vote choice.“ Electoral Studies, 2014
7 Chan, T. W., Clayton, M. „Should the Voting Age Be Lowered to Sixteen?“ Normative and Empirical Considerations, 2006
konkrétní věkovou hranici pro výkon aktivního volebního práva a ponechává její určení na
zákonodárci, přičemž snížení této hranice představuje legitimní rozšíření participace na
správě věcí veřejných.
Současně návrh obstojí v testu proporcionality ve smyslu judikatury Ústavního soudu,
neboť sleduje legitimní cíl posílení demokratické participace, je k jeho dosažení vhodný a
potřebný a jeho přínosy zjevně převažují nad případnými riziky, zejména s ohledem na
omezení úpravy na komunální úroveň.
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami
práva Evropské unie
Navrhovaná úprava je v souladu s právem Evropské unie a mezinárodními závazky České
republiky. Právní předpisy Evropské unie nestanoví jednotnou věkovou hranici pro výkon
volebního práva v komunálních volbách a ponechávají tuto otázku na jednotlivých
členských státech. Podle poznatků European Union Agency for Fundamental Rights
existuje v členských státech značná variabilita v této oblasti, přičemž některé státy již
přistoupily ke snížení volebního věku na 16 let, a to zejména na lokální či regionální
úrovni8.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami,
jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s žádnou mezinárodní smlouvou, kterou je
Česká republika vázána. Ustanovení mezinárodních smluv v oblasti ochrany politických
práv, včetně práva účastnit se správy věcí veřejných, ponechávají konkrétní podmínky
výkonu volebního práva na vnitrostátní právní úpravě, přičemž navrhovaná změna tyto
závazky plně respektuje.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na
státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České
republiky
Navrhovaná právní úprava nemá vliv na podnikatelské prostředí a nepředpokládá
hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Změna
věkové hranice pro výkon aktivního volebního práva v komunálních volbách
nepředstavuje zásah do ekonomických vztahů ani nevyvolává potřebu dodatečných
finančních výdajů nad rámec běžných nákladů spojených s organizací voleb.
6. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel,
zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní
menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady, a to ani ve vztahu
ke specifickým skupinám obyvatel, zejména osobám sociálně slabým, osobám se
zdravotním postižením či národnostním menšinám. Naopak lze očekávat její pozitivní
vliv na zapojení mladých osob do veřejného života a posílení jejich občanské participace.
8 European Union Agency for Fundamental Rights: The right to political participation for persons with disabilities and other groups,
2020
Navrhovaná úprava rovněž nemá negativní dopady na ochranu práv dětí ani na životní
prostředí.
7. Zhodnocení dopadů ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a
mužů.
Navrhovaná právní úprava nemá dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k
rovnosti žen a mužů. Zavedení volebního práva od 16 let rozšiřuje okruh oprávněných
voličů bez jakéhokoliv diskriminačního kritéria a je plně v souladu se zásadou rovnosti.
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a
osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní dopady ve vztahu k ochraně
soukromí a osobních údajů. Nedochází ke změně rozsahu ani způsobu zpracování
osobních údajů oproti stávající právní úpravě volebního procesu.
9. Zhodnocení korupčních rizik
S navrhovanou právní úpravou nejsou spojena žádná korupční rizika. Úprava se omezuje
na změnu věkové hranice pro výkon volebního práva a nemá vliv na institucionální
nastavení volebního procesu ani na mechanismy jeho kontroly.
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na bezpečnost ani obranu státu.
11. Zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní dopady na rodiny. Lze naopak
předpokládat, že zapojení mladých osob do volebního procesu může podpořit
mezigenerační dialog o veřejných otázkách.
12. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné
celky. Nedochází ke změně postavení obcí ani k zásahu do jejich pravomocí.
13. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Návrh zákona nebyl předmětem lobbování.
B. Zvláštní část
K čl. I
Snižuje se věková hranice pro výkon aktivního volebního práva v komunálních volbách z
18 na 16 let. Právo volit tak nově náleží státnímu občanu České republiky, který alespoň
druhý den voleb dosáhl věku 16 let, přičemž ostatní podmínky zůstávají beze změny.
Pasivní volební právo nadále zůstává vázáno na věk 18 let.
K čl. II (účinnost)
Účinnost se navrhuje stanovit na 1. ledna 2027.
V Praze dne 29. dubna 2026
Mgr. Matěj Ondřej Havel, PhD.
Mgr. Bc. Zdeňka Blišťanová
Jan Jakob
Ing. Michal Kučera
Mgr. Helena Langšádlová
JUDr. Jiří Pospíšil
prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR
Michal Zuna
PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D.
Platné znění dotčeného ustanovení zákona č. 491/2001 Sb. o volbách do
zastupitelstev obcí
§ 4
Právo volit
(1) Právo volit do zastupitelstva obce má občan obce za předpokladu, že jde o státního
občana České republiky, který alespoň v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech,
druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 1816 let a je v této obci přihlášen k trvalému
pobytu, a státní občan jiného státu, který v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech,
druhý den voleb, je držitelem osvědčení o registraci k přechodnému pobytu na území
nebo povolení k trvalému pobytu a je přihlášen k pobytu v této obci, dosáhl věku nejméně
1816 let a jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika
vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v
předcházející obdobné sbírce; do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části
územně členěného statutárního města anebo městské části hlavního města Prahy má právo
volit ten volič, který je přihlášen k pobytu v tomto městském obvodu nebo městské části.
(2) Překážkami výkonu volebního práva jsou vedle překážek stanovených zákonem o
správě voleb také
a) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody
nebo výkonu zabezpečovací detence, nebo
b) výkon služby vojáka z povolání v zahraničí nebo výkon služby vojáka v záloze v
zahraničí.
§ 5
Právo být volen
(1) Členem zastupitelstva obce může být zvolen každý volič, který dosáhl věku nejméně
18 let a u kterého není překážka ve výkonu volebního práva podle § 4 odst. 2 písm. a) a
překážka ve výkonu práva být volen.
(2) Funkce člena zastupitelstva obce je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem
této obce zařazeným do obecního úřadu této obce; funkce člena zastupitelstva městského
obvodu nebo městské části je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem
zařazeným do magistrátu příslušného územně členěného statutárního města nebo hlavního
města Prahy; funkce člena zastupitelstva územně členěného statutárního města nebo
hlavního města Prahy je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do
úřadu městského obvodu nebo městské části tohoto města; funkce člena zastupitelstva
obce je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do pověřeného
obecního úřadu nebo krajského úřadu.
(3) Funkce člena zastupitelstva obce, územně členěného statutárního města, hlavního
města Prahy, městského obvodu nebo městské části je neslučitelná podle odstavce 2
pouze za podmínky, že zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní
působnosti příslušné obce, územně členěného statutárního města, hlavního města Prahy,
městského obvodu nebo městské části, nebo za podmínky, že jde o zaměstnance
jmenovaného starostou, primátorem, v hlavním městě Praze primátorem hlavního města
Prahy nebo starostou městské části, hejtmanem nebo radou kraje, obce, hlavního města
Prahy, městského obvodu nebo městské části.