Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDTUDB51A najdete zde


                PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

                   POSLANECKÁ SNĚMOVNA

                                             10. volební období

               187/0

     Návrh poslanců Huberta Langa, Igora Hendrycha, Jiřího Maška
a Drahoslava Ryby na vydání zákona, kterým se mění některé zákony

                                na úseku vnitřní správy

                      Zástupce předkladatele: Lang H. a další
                      Doručeno poslancům: 6. května 2026 v 15:04
                                                   N á v r h

                                                   ZÁKON

                                        ze dne ….…….……. 2026,

                     kterým se mění některé zákony na úseku vnitřní správy

       Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

                                                ČÁST PRVNÍ

                                  Změna zákona o poštovních službách

                                                      Čl. I

        Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon
o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb., zákona
č. 501/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb.,
zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona
č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb.,
zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 212/2013 Sb., zákona
č. 258/2014 Sb., zákona č. 319/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb.,
zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 202/2019 Sb., zákona č. 164/2020 Sb., zákona
č. 374/2021 Sb., zákona č. 265/2025 Sb. a zákona č. 332/2025 Sb., se mění takto:

1. V § 23 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

2. V § 34b odst. 7 se slova „, pobídek k nákladové efektivnosti“ zrušují.

3. V § 34c odst. 1 se slovo „dubna“ nahrazuje slovem „července“.

4. V § 34c odstavce 2 a 3 znějí:

        „(2) Úřad rozhodnutím určí předběžné čisté náklady ve výši jedné poloviny čistých
    nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž za nejbližší předcházející zúčtovací
    období, za něž byla výše čistých nákladů ověřena, nejvýše však ve výši jedné poloviny
    čistých nákladů pro dané zúčtovací období uvedených v žádosti o poštovní licenci.
    V prvním roce platnosti poštovní licence určí Úřad rozhodnutím předběžné čisté náklady
    držitele poštovní licence nejvýše ve výši 750 000 000 Kč nebo ve výši jedné poloviny
    čistých nákladů uvedených pro dané zúčtovací období v žádosti o udělení poštovní licence,
    podle toho, která z těchto částek je nižší.

        (3) Stát prostřednictvím Úřadu uhradí předběžné čisté náklady držiteli poštovní licence
    nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.“.

5. V § 34c se odstavec 4 zrušuje.

                                                        1
6. V § 34d odst. 2 se za slova „představující nespravedlivou finanční zátěž“ vkládají slova
    „, a to ve výši čistých nákladů ověřených podle § 34b odst. 6“ a částka „2 000 000 000 Kč“
    se nahrazuje částkou „1 500 000 000 Kč“.

7. V § 34d odst. 3 písm. b) se slova „navýšenou o úrok ve výši průměru dvoutýdenních repo
    sazeb vyhlášených Českou národní bankou v roce, kdy byla žádost o úhradu předběžných
    čistých nákladů podána, za rok; úrok se stanoví za období od okamžiku, kdy byla držiteli
    poštovní licence uhrazena částka předběžných čistých nákladů převyšující čisté náklady
    představující nespravedlivou finanční zátěž, do okamžiku jejího vrácení“ zrušují.

8. V § 34d odst. 4 se slova „Úřad uhradí ze státního rozpočtu“ nahrazují slovy „Stát
    prostřednictvím Úřadu uhradí“.

9. V § 34d se odstavec 6 zrušuje.

    Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7.

10. V § 34d odst. 6 se slova „a částku podle odstavce 6“ zrušují.

11. V § 34d se odstavec 7 zrušuje.

12. V § 34e odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Úřad nepřevede peněžní prostředky k úhradě
    předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční
    zátěž, dokud Evropská komise nerozhodne o oprávněnosti jejich poskytnutí.“.

13. V § 41 odst. 1 se slova „, § 34b odst. 7 a § 34d odst. 8“ nahrazují slovy „a § 34b odst. 7“.

                                                        Čl. II
                                             Přechodné ustanovení

        Nárok držitele poštovní licence na úhradu předběžných čistých nákladů a čistých
nákladů za zúčtovací období, které bylo započato přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
se posuzuje podle zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2025.

                                               ČÁST DRUHÁ

                           Změna zákona o archivnictví a spisové službě

                                                     Čl. III

       Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů,
ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona
č. 181/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb.,
zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona
č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 56/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb.,
zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona
č. 111/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 416/2021 Sb.,
zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 197/2024 Sb. a zákona č. 263/2024 Sb., se mění takto:

                                                        2
1. V § 63 odst. 3 se za slovo „využívaný“ vkládají slova „bezpečnostními sbory, Vojenskou
    policií,“.

2. V § 69e odst. 1 se za slovo „výjimkou“ vkládají slova „bezpečnostních sborů, Vojenské
    policie,“.

                                                ČÁST TŘETÍ

                     Změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv

                                                     Čl. IV

        Zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních
předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů
a mezinárodních smluv), ve znění zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona
č. 177/2022 Sb., zákona č. 346/2023 Sb., zákona č. 196/2024 Sb., zákona
č. 23/2025 Sb., zákona č. 169/2025 Sb. a zákona č. 583/2025 Sb., se mění takto:

1. V § 26 odst. 2 se číslo „2027“ nahrazuje číslem „2029“.

2. V § 26 odst. 3 písm. h) bodech 1 a 2 se číslo „2027“ nahrazuje číslem „2029“.

                                              ČÁST ČTVRTÁ

     Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací
                                      postupů orgánů veřejné moci

                                                     Čl. V

        V čl. CXXII bodě 4 zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, ve znění zákona č. 89/2022 Sb.
a zákona č. 197/2024, se číslo „2027“ nahrazuje číslem „2030“ a číslo „2026“ se nahrazuje
číslem „2029“.

                                                 ČÁST PÁTÁ

            Změna zákona, kterým se mění zákon o matrikách, jménu a příjmení
                                   a některé další související zákony

                                                     Čl. VI

        Zákon č. 414/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu
a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
se mění takto:

1. V čl. II bodě 5 se číslo „2027“ nahrazuje číslem „2028“.

2. V čl. II bodě 6 se slova „31. prosince 2026“ nahrazují slovy „30. června 2028“.

                                                        3
3. V čl. II bodě 7 se slova „1. ledna 2027“ nahrazují slovy „1. července 2028“ a slova
    „31. prosince 2026“ se nahrazují slovy „30. června 2028“.

4. V čl. II bodě 8 se slova „31. prosince 2026“ nahrazují slovy „30. června 2028“, slova
    „31. ledna 2027“ se nahrazují slovy „31. července 2028“, „slova 1. ledna 2027“ se nahrazují
    slovy „1. července 2028“ a slova „1. března 2027“ se nahrazují slovy „1. září 2028“.

5. V čl. II bodě 9 se slova „1. července 2028“ nahrazují slovy „1. ledna 2030“.

6. V čl. XI písm. b) se slova „1. ledna 2027“ se nahrazují slovy „1. července 2028“.

                                                ČÁST ŠESTÁ

        Změna zákona, kterým se mění občanský zákoník a další související zákony

                                                     Čl. VII

        V čl. XII zákona č. 123/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský
zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se slova „1. ledna 2027“
nahrazují slovy „1. července 2028“.

                                               ČÁST SEDMÁ

 Změna zákona, kterým se mění zákon o archivnictví a spisové službě, zákon, kterým se
  mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci,
                            a zákon o svobodném přístupu k informacím

                                                    Čl. VIII

        V čl. II zákona č. 197/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a
spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 261/2021
Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné
moci, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k
informacím, ve znění pozdějších předpisů, bod 2 zní:

„2. Ustanovení § 63 odst. 3 a 4 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění zákona č. 261/2021 Sb.
a ve znění tohoto zákona, se použijí

a) od 1. ledna 2029 na ústřední správní úřady; do 31. prosince 2028 se použijí ustanovení § 63
odst. 3 a 4 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ke dni 31. ledna 2022,

b) od 1. ledna 2030 na ostatní původce, kteří mají povinnost vykonávat spisovou službu
v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby; do 31. prosince 2029
se použijí ustanovení § 63 odst. 3 a 4 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ke dni 31. ledna
2022.“.

                                                ČÁST OSMÁ

                                                        4
                  Změna zákona, kterým se mění zákon o poštovních službách
                                                     Čl. IX

        V čl. II zákona č. 332/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních
službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších
předpisů, se bod 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení bodu 1.

                                              ČÁST DEVÁTÁ
                                                 ÚČINNOST
                                                     Čl. X

        Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.

                                                        5
                                         DŮVODOVÁ ZPRÁVA

A. OBECNÁ ČÁST

1. Zhodnocení platného právního stavu

Zákon o poštovních službách

        Zákonem č. 332/2025 Sb., kterým se mění zákon o poštovních službách a o změně
některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, který je účinný
od 1. ledna 2026, se zvýšila maximální výše kompenzace za závazek veřejné služby z 1,5 mld.
Kč na 2,0 mld. Kč ročně a změnily se parametry záloh. Kompenzace za závazek veřejné služby
je v Evropské unii podporou slučitelnou za podmínek vymezených zejména rámcem SGEI
(Služby obecného hospodářského zájmu) a individuálními rozhodnutími Evropské komise (dále
jen „Komise“). Procesně platí, že plány na poskytnutí nové podpory musejí být oznámeny
Komisi a nesmějí být provedeny před jejím schválením. Za novou podporu se považují i změny
existující podpory, které nejsou čistě formální či administrativní a mohou ovlivnit posouzení
slučitelnosti. Za situace, kdy Komise schválila pro období platnosti poštovní licence 2025–2029
mechanismus podpory včetně kompenzace do 1,5 mld. Kč ročně, vzniká při trvání zákonného
stropu 2,0 mld. Kč riziko nesouladu vnitrostátního povoleného maxima s rozhodnutím Komise
(rozhodnutí SA.116631 ze dne 25. července 2025) a jí schválenou maximální částkou
kompenzace.

Atestace elektronických systémů spisové služby

        Zákonem č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další
elektronizací postupů orgánů veřejné moci, byla do zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví
a spisové službě a o změně některých zákonů, vložena pravidla atestace elektronických systémů
spisové služby. Ta předpokládala, že od 1. ledna 2024, respektive 1. ledna 2025 budou
veřejnoprávní původci (zejména stát, územní samosprávné celky a další části veřejného
sektoru) povinni vykonávat spisovou službu v elektronickém systému spisové služby, jemuž
byl udělen atest. Atest osvědčuje, že elektronický systém spisové služby splňuje požadavky
právních předpisů upravujících výkon spisové služby (zákona o archivnictví a spisové službě,
vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, a národního standardu
pro elektronické systémy spisové služby). Atestaci elektronického systému spisové služby mají
zajistit jejich objednatelé (zpravidla se jedná o dodavatele elektronických systémů spisové
služby), přičemž proces atestace zabezpečuje externí atestační středisko pro elektronické
systémy spisové služby určené Ministerstvem vnitra, případně samo Ministerstvo vnitra.
Změnu zákona o archivnictví a spisové službě vyvolala potřeba sjednotit podobu výkonu
spisové služby a přejít na její vedení v elektronických systémech spisové služby, které budou
odpovídat příslušným požadavkům. Řádný výkon spisové služby totiž představuje jeden
z předpokladů bezvadného plnění úkolů státu, územních samosprávných celků a dalších částí
veřejného sektoru (tj. veřejnoprávních původců).

        Uvedená pravidla atestace elektronických systémů spisové služby se stala součástí
právního řádu 9. července 2021, nicméně vzhledem ke způsobu, jakým byla zavedena
(pozměňovacím návrhem při projednávání zákona č. 261/2021 Sb. v Poslanecké sněmovně),
neproběhla širší diskuse s veřejnoprávními původci, ani dodavateli elektronických systémů
spisové služby, jichž se bezprostředně dotýkají. Zákonem č. 89/2022 Sb., kterým se mění zákon
č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů

                                                        6
orgánů veřejné moci, ve znění zákona č. 270/2021 Sb., proto došlo k odložení účinnosti
pravidel upravujících atestace tak, že nově měli všichni veřejnoprávní původci vykonávat
spisovou službu v atestovaných elektronických systémech spisové služby od 1. ledna 2026.

        Zákonem č. 197/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví
a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 261/2021
Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné
moci, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím, ve znění pozdějších předpisů, pak opětovně došlo k odložení účinnosti pravidel
upravujících atestace tak, že nově by měli veřejnoprávní původci vykonávat spisovou službu
v atestovaných elektronických systémech spisové služby od 1. ledna 2027. Současně byly obce,
které nejsou obcemi s pověřeným obecním úřadem, stavebním úřadem nebo matričním úřadem,
jimi zřizované organizační složky a právnické osoby a všechny školy vyňaty z povinnosti
vykonávat spisovou službu v atestovaných elektronických systémech spisové služby. Tato
povinnost byla ve vztahu k nim shledána jako příliš nákladná a zatěžující.

Systém eLegislativa

        Zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních
předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů
a mezinárodních smluv), a dále pak tzv. změnový zákon k tomuto zákonu, tedy zákon
č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů
a mezinárodních smluv, přinesl kromě jiného i elektronický systém tvorby právních předpisů
(tzv. eLegislativu). eLegislativa je součástí širšího projektu zvaného eSeL, který je tvořen
elektronickou Sbírkou zákonů a mezinárodních smluv, tzv. eSbírkou, a právě eLegislativou.
Práce v systému eLegislativa neznamená jen digitalizaci stávajících procesů, ale zavádí zcela
nový způsob tvorby návrhů právních předpisů, zejména u novel, kdy se texty nově vytvářejí
přímo v editoru systému. Proto byl náběh používání systému e-Legislativa rozfázován tak, aby
se všem aktérům legislativního procesu poskytl dostatečný čas a prostor pro seznámení se
systémem, orientaci v jeho funkcionalitách a osvojení si nového způsobu legislativní práce,
který systém přináší.

        Od roku 2025 jsou v systému eLegislativa vytvářeny nařízení vlády, vyhlášky,
mezinárodní smlouvy a tzv. ostatní právní akty (sdělení, rozhodnutí a usnesení).
Od 15. ledna 2026 se v systému povinně tvoří nové zákony1 (tedy ty bez novel stávajících
právních předpisů). Od 15. 1. 2027 by v systému měly být vytvářeny i zákony, které jsou
novelami.

        Architektura systému navržená před 10 lety je vzhledem k rychlému vývoji v oblasti IT
zastaralá, nepružná a uživatelsky nevyhovující. Systém vykazuje problémy ve specifických
situacích při projednávání novel zákonů v Parlamentu, kdy nelze formulovat pozměňovací
návrhy jako změnu novelizačních bodů návrhu (novela novely), neboť systém v určitých
případech neumí vytvořit pozměňovací návrh jako samostatnou instrukci ke změně textu
novely, o které by bylo možné v souladu s jednacím řádem hlasovat. Systém se v některých
komplexnějších situacích jen obtížně vypořádává se situacemi, kdy mají jednotlivé novelizační
body odlišnou účinnost. Systém má rovněž problémy v situaci, kdy je potřeba cíleně upravit již

1 Aktuálně jsou systémem eLegislativa projednávány tyto zákony:
     1. Zákon o zemských znacích a vlajkách (poslanecký návrh zákona).
     2. Zákon o ekonomické ochraně státu (Ministerstvo financí).
     3. Zákon o Finančním analytickém úřadu (Ministerstvo financí).

                                                        7
dříve schválenou (prozatím neúčinnou) novelu. V takovém případě nutí zákonodárce znovu
přepisovat aktuální úplné znění, čímž dochází k narušení vazby na původní právní stav.

Matriční informační systém

        Zákonem č. 414/2023 Sb. byla zavedena zásadní změna do stávajícího systému vedení
matrik a matriční praxe, a to vytvořením nového matričního informačního systému, jehož
správcem je Ministerstvo vnitra. Využívání matričního informačního systému k vedení matrik
je předpokládáno od 1. ledna 2027.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti
     navrhované právní úpravy v jejím celku

Shrnutí navrhovaných změn

    Předkládanou novelou se navrhuje:

    - novelizovat zákon o poštovních službách tak, aby byl obnoven jednoznačný soulad
         zákonného stropu kompenzace pro držitele poštovní licence a procesních pravidel
         s režimem veřejné podpory, který je již schválen (do 1,5 mld. Kč ročně),

    - odložit atestace elektronických systémů spisové služby pro ústřední správní úřady
         o 2 roky, tj. na 1. leden 2029, pro ostatní veřejnoprávní původce, kteří mají povinnost
         vykonávat spisovou službu v atestovaném elektronickém systému spisové služby,
         o 3 roky, tj. na 1. leden 2030,

    - vyjmout bezpečnostní sbory a Vojenskou policii z povinnosti mít atestovaný
         elektronický systém spisové služby,

    - odložit používání elektronického systému tvorby právních předpisů (eLegislativa)
         pro předkládání novel zákonů o 2 roky, tj. na 15. leden 2029,

    - odložit používání matričního informačního systému na 1. červenec 2028.

Zákon o poštovních službách

        Cílem navrhované novely je zúžit a zjednodušit tu část právní úpravy financování
čistých nákladů na poskytování základních služeb (univerzální služba), která vyvolává zvýšené
právní riziko z hlediska pravidel veřejné podpory Evropské unie – zejména zvýšení limitu
kompenzace a změny mechanismu zálohových plateb. Novelou se proto navrhuje obnovit
jednoznačný soulad zákonného stropu a procesních pravidel s režimem veřejné podpory, který
je již schválen (do 1,5 mld. Kč ročně), a tím snížit riziko, že změna parametrů kompenzace
bude kvalifikována jako nová podpora či podstatná změna schválené podpory, se všemi
důsledky, a zachovat nedotčené části právní úpravy, které posilují kontinuitu poskytování
základních služeb. Ve výsledku tak bude zajištěn stejný postup při aplikaci kompenzačního
opatření v podobě úhrady čistých nákladů po celé období, po které je držiteli poštovní licence
uložena povinnost poskytovat základní služby.

        Navržená novela je zaměřena na kompenzační mechanismus pro úhradu čistých
nákladů, tedy na pravidla financování a procesní návaznosti – nemění rozsah základních služeb

                                                        8
ani regulatorní kompetence poštovního zákona. V praxi může notifikační proces významně
brzdit proplácení čistých nákladů, tuto zkušenost dokumentuje i období platnosti poštovní
licence v letech 2018–2022. Zachování původního rozsahu a charakteru kompenzačního
mechanismu po celé období platnosti poštovní licence snižuje riziko, že dojde k obdobným
průtahům z důvodu změny parametrů podpory a s ní související nutnosti notifikačního řízení.
Navržené řešení je přiměřené, neboť ruší pouze vymezený okruh ustanovení, která zvyšují
právní riziko související s povinností notifikace vůči Komisi, zatímco zachovává část, jež
posiluje kontinuitu poskytování základních služeb.

        Evropská unie stanoví rámec univerzální služby a kontrolu veřejné podpory, avšak
konkrétní vnitrostátní mechanismus výpočtu, financování čistých nákladů a úhrady
nespravedlivé zátěže je věcí členského státu, pokud respektuje směrnici (část B Přílohy I
směrnice 2008/6/ES ze dne 20. února 2008) a pravidla veřejné podpory.

        Přímým efektem navrhovaného zákona je návrat zákonného maxima kompenzace z 2,0
mld. Kč na 1,5 mld. Kč a omezení úhrady předběžných čistých nákladů (tj. zálohové platby
poskytnuté v průběhu zúčtovacího období) na 0,75 mld. Kč, a to pro celé stávající období plnění
povinnosti poskytovat základní služby. Současně bude zajištěn jednotný postup pro výpočet
čistých nákladů a při aplikaci kompenzačního mechanismu.

        Navrhovaná právní úprava zákona o poštovních službách odpovídá ve všech částech
souvisejících s úhradou čistých nákladů na zajištění základních služeb právnímu stavu platnému
pro opatření, které Komise schválila svým rozhodnutím SA.116631 ze dne 25. července 2025
o slučitelnosti veřejné podpory v podobě úhrady čistých nákladů na poskytování základních
služeb v období 2025–2029 držiteli poštovní licence, kterým je na dané období Česká pošta, s.
p. Zajistí tak úplný soulad včetně maximální výše úhrady držiteli poštovní licence po celé
období plnění poštovní povinnosti s rozhodnutím Komise, a tím i právní jistotu nejen pro
držitele poštovní licence, ale i ve vztahu k pravidlům veřejné podpory.

Atestace elektronických systémů spisové služby

        Ačkoliv o atestaci elektronického systému spisové služby je možné žádat u atestačního
střediska (Česká agentura pro standardizaci) od 1. července 2023, dosud (duben 2026) byl
vydán pouze jeden atest elektronického systému spisové služby. V procesu atestace se nyní
nachází 4 elektronické systémy spisové služby. Tento stav vzbuzuje důvodné obavy, že
k 1. lednu 2027 nebude mít řada veřejnoprávních původců atestovaný elektronický systém
spisové služby, a nebude tak schopna splnit zákonnou povinnost. Je tedy sporné, zda by trh byl
schopen pokrýt potřeby všech veřejnoprávních původců, kteří budou v situaci, kdy jejich
stávající dodavatel nebude nabízet atestovaný elektronický systém spisové služby. Zároveň je
již značně omezen časový rámec pro vysoutěžení nového dodavatele.

        V případě zachování termínu 1. ledna 2027 tak reálně hrozí, že řada veřejnoprávních
původců nebude mít k dispozici atestovaný elektronický systém spisové služby, a to nikoli
z důvodu své nečinnosti, ale z důvodu nedostatku konkurujících produktů na trhu. Nesplnění
povinnosti vykonávat spisovou službu v atestovaném elektronickém systému spisové služby je
přitom přestupkem, za který lze uložit pokutu až ve výši 200 tis. Kč.

        Navrhuje se proto odložit povinnost vykonávat spisovou službu v atestovaném
elektronickém systému spisové služby o 2 roky, tj. na 1. leden 2029, pro ústřední správní úřady.
Pro ostatní veřejnoprávní původce se pak navrhuje odklad o 3 roky, tj. na 1. leden 2030. Odklad

                                                        9
o 2, respektive 3 roky představuje nezbytné a přiměřené opatření, které umožní dokončení
probíhajících atestací, zvýšení počtu dostupných řešení a vytvoření konkurenčního prostředí
mezi dodavateli. Současně poskytne veřejnoprávním původcům reálný časový prostor pro
výběr a implementaci vhodného systému, aniž by byla ohrožena kontinuita výkonu spisové
služby. Nutno zdůraznit, že odklad se nikterak nedotýká již účinného zákazu nabízet nebo
dodávat veřejnoprávním původcům „neatestovaný“ elektronický systém spisové služby (§ 69e
zákona o archivnictví a spisové službě). Tento zákaz bude nadále platit.

        Požadavek na atestovaný elektronický systém spisové služby se pak s ohledem na cíl,
kterého má být dosaženo, ukazuje jako příliš zatěžující pro bezpečnostní sbory a Vojenskou
policii, jejíž postavení je obdobné bezpečnostnímu sboru. Náklady (bezpečnostní riziko,
ekonomická a administrativní zátěž) v případě těchto subjektů převažují nad přínosy, které
atestace představují (řádný výkon spisové služby).

        Bezpečnostní sbory a Vojenská policie při své činnosti nakládají ve zvýšené míře
s citlivými operativními poznatky, údaji o probíhajících trestních řízeních, identitách
chráněných osob, operativních prostředcích a metodách práce. Elektronické systémy spisové
služby, které využívají, pak často tvoří funkční celek i s jinými informačními systémy nebo
na ně mají vazbu a jsou vytvářeny přímo bezpečnostními sbory. Dostupné komerční systémy
elektronické spisové služby totiž nedisponují funkcionalitami, které jsou nepostradatelné
pro zajištění úkolů bezpečnostních sborů. Povinná implementace obecně atestovaného systému
by mohla znamenat nutnost technických zásahů do těchto uzavřených prostředí, čímž by mohlo
vzniknout bezpečnostní riziko a samozřejmě i finanční náklady na úpravy systémů. Zavádění
postradatelných funkcí do systémů jen pro potřeby atestace by bylo ekonomicky i provozně
neefektivní a odčerpávalo by zdroje, které by mohly být využity na podporu skutečných potřeb.
Problematické je i to, že během procesu atestace by testování specifických modulů mohlo vést
k odhalení metodiky práce bezpečnostních sborů a citlivých informací o integraci systému
s okolním světem. V podmínkách bezpečnostních sborů je rovněž žádoucí zachování vyšší míry
autonomie systémů tak, aby bylo možné rychle a efektivně reagovat na aktuální bezpečnostní
hrozby, vývoj kybernetických rizik a specifické potřeby bezpečnostních sborů.

        Navrhuje se proto stanovit výjimku z povinnosti užívat atestovaný elektronický systém
spisové služby pro bezpečnostní sbory (Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor
České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Generální
inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky
a informace) a Vojenskou policii (jejíž postavení je obdobné postavení bezpečnostního sboru),
a to především s ohledem na specifickou povahu jejich činnosti a s ní spojenými
bezpečnostními riziky. Vynětí z povinnosti atestace nepředstavuje rezignaci na řádné vedení
spisové služby, ale povede k ochraně funkčnosti systémů, které z bezpečnostního hlediska
nesmí být podřízeny obecným administrativním požadavkům. Navrhovaná právní úprava
reflektuje specifické postavení bezpečnostních sborů a Vojenské policie v systému veřejné
moci i rozsah jimi vykonávané agendy. Samotná agenda bezpečnostních sborů je svou
povahou, rozsahem i dynamikou zásadně odlišná od agendy jiných správních úřadů. Tyto
subjekty nevykonávají pouze běžnou správní činnost, ale zajišťují rozsáhlou operativní,
preventivní a represivní činnost, včetně výkonu pravomocí zasahujících do základních práv
a svobod.

        Informační a evidenční systémy využívané bezpečnostními sbory nepředstavují pouze
administrativní nástroje, nýbrž integrální součást výkonu jejich zákonných působností. Jejich
funkčnost, dostupnost a technické nastavení mají přímý dopad na schopnost těchto subjektů

                                                       10
plnit úkoly při zajišťování ochrany a bezpečnosti státu. Z těchto důvodů tak nelze bez dalšího
využívat běžné komerční nástroje, jejichž užití může být časově omezené a vytváří závislost na
certifikovaném dodavateli.

Systém eLegislativa

        Aktuální zkušenosti z využívání systému eLegislativa naznačují potencionální riziko,
že od 15. ledna 2027 by projednávání novelizací stávajících zákonů nebylo bezproblémové.
Trvání na spuštění poslední části systému eLegislativa k 15. lednu 2027 by znamenalo nasazení
systému, který neumí pracovat s pozměňovacími návrhy tak, jak vyžaduje nynější parlamentní
praxe.

        Navrhuje se odklad termínu na 15. leden 2029, který vychází z detailního odborného
odhadu času potřebného k nápravě původního koncepčně nevhodného architektonického
návrhu. Získaný čas umožní opustit zastaralý koncept a vyvinout moderní editační nástroj
s využitím umělé inteligence. AI může automatizovat kontrolu vnitřní konzistence zákonů
a výrazně usnadnit generování složitých novelizačních bodů. Čas navíc zajistí, že systém bude
respektovat požadované postupy při projednávání pozměňovacích návrhů v Parlamentu, které
stávající architektura neuměla efektivně odbavit, neboť počítala s primární prací pouze
s úplným zněním zákona.

Matriční informační systém

        Termín spuštění matričního informačního systému k 1. lednu 2027 vycházel
z původního harmonogramu, který vznikl v průběhu přípravy zákona č. 414/2023 Sb. v roce
2022. Vzhledem k následnému výraznému prodloužení zpracování zadávací dokumentace
veřejné zakázky na dodavatele matričního informačního systému (způsobených změnou využití
konkrétní informační infrastruktury pro provoz matričního informačního systému v tzv. státním
cloudu) a vzhledem k následné nezbytnosti prodloužení doby na jeho zkušební provoz, než
s kterou bylo počítáno v původním harmonogramu, se navrhuje posunutí účinnosti využívání
matričního informačního systému na 1. červenec 2028.

        V souvislosti s navrhovaným posunem účinnosti ustanovení zákona o matrikách, jménu
a příjmení, která se týkají zavedení matričního informačního systému, je potřeba posunout
účinnost na 1. červenec 2028 i u těch ustanovení obsažených v zákoně č. 123/2024 Sb., která
v zákoně o matrikách, jménu a příjmení novelizují některá ustanovení týkající se matričního
informačního systému a která dle dosavadního znění nabudou účinnosti dne 1. ledna 2027.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
     republiky

        Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Navrhovaná právní úprava, resp. dílčí změny dříve schválené právní úpravy, které návrh
přináší, nemají přímý vztah k ústavnímu pořádku České republiky. Oblast vyhlašování zákonů
a mezinárodních smluv upravuje čl. 52 Ústavy České republiky, který stanoví, že k platnosti
zákona je třeba, aby byl vyhlášen; způsob vyhlášení pak Ústava České republiky ponechává na
zákonu.

        Pokud jde o novelu zákona o poštovních službách, jejím cílem je navrácení právní
úpravy do stavu před přijetím a nabytím účinnosti zákona č. 332/2025 Sb., který se měl

                                                       11
   aplikovat na úhradu čistých nákladů již za zúčtovací období roku 2025. Má tedy nevyhnutelně
   retroaktivní účinky, ty jsou ale odůvodněny charakterem potřebného legislativního zásahu,
   který jako celek je navržen ve prospěch funkčnosti systému úhrady čistých nákladů. Zároveň
   je třeba upozornit, že retroaktivní dopady jsou spíše teoretické, neboť podle § 34e odst. 3 zákona
   o poštovních službách nelze peněžní prostředky k úhradě čistých nákladů (a to ani předběžných
   čistých nákladů) držiteli poštovní licence převést do rozhodnutí Komise o oprávněnosti jejich
   poskytnutí.

    4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
         judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami
         práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

            Problematiku poštovních služeb upravuje několik předpisů Evropské unie, které jsou již
   implementovány do českého právního řádu. K návrhu se vztahuje zejména směrnice 97/67/ES
   ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb
   Společenství a zvyšování kvality služby, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady
   2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné
   dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství.

            Na oblast atestací elektronických systémů spisové služby a právní úpravu matričního
   informačního systému se předpisy Evropské unie, judikatura soudních orgánů Evropské unie
   nebo obecné právní zásady nevztahují.

            Publikací právních předpisů na úrovni Evropské unie se zabývá nařízení Rady (EU)
   č. 216/2013 ze dne 7. března 2013 o elektronickém vydávání Úředního věstníku Evropské unie,
   publikaci předpisů národního práva však právo Evropské unie nereguluje. Navrhovaná právní
   úprava není s právními předpisy a jinými prameny práva Evropské unie v rozporu.

            Na navrhovanou právní úpravu se mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika
   vázána, nevztahují.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
    rozpočet, ostatní veřejné rozpočty

            Novela zákona o poštovních službách má za cíl vrátit právní úpravu kompenzačního
   mechanismu včetně rozsahu úhrady čistých nákladů do podoby před nabytím účinnosti zákona
   č. 332/2025 Sb., tedy před zvýšením limitu úhrady (z 1,5 mld. Kč na 2 mld. Kč ročně) a změnou
   frekvence výplaty a s ní spojené navýšení předběžných čistých nákladů. Tyto prostředky tedy
   v případě přijetí navrhovaného zákona nebudou muset být ze státního rozpočtu držiteli poštovní
   licence poskytnuty.

            Odklad povinnosti používat atestovaný elektronický systém spisové služby může mít
   pozitivní dopad na veřejné rozpočty, neboť zabrání situaci, kdy by veřejnoprávní původci byli
   vystaveni riziku potenciálních sankcí za nedodržení povinnosti.

            Odklad povinného použití systému eLegislativa pro tvorbu novel zákonů může přinést
   jisté náklady na digitalizaci právních předpisů, které budou vytvořeny mimo systém
   eLegislativa, neboť je třeba, aby byla zachována datová báze systému eSbírka (a jejího
   ověřování) o právní předpisy publikované po dobu odkladu. V této souvislosti nelze očekávané
   náklady přesně vyčíslit, neboť jejich výše bude odvislá od aktivity Parlamentu České republiky.

                                                           12
        Odklad používání matričního informačního systému nevyvolá dodatečné požadavky na
veřejné rozpočty.

                                                       13
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K části první – změna zákona o poštovních službách

K čl. I

        Návrh upravuje zákon o poštovních službách v ustanoveních obsahujících právní
úpravu financování předběžných čistých nákladů a čistých nákladů a z důvodů popsaných
v obecné části důvodové zprávy je navrací do právního stavu před novelou provedenou
zákonem č. 332/2025 Sb., tedy do znění účinného do 31. prosince 2025.

K čl. II – přechodné ustanovení

        Navrhuje se upravit v přechodném ustanovení, že nárok držitele poštovní licence
na úhradu jeho předběžných čistých nákladů a čistých nákladů představujících nespravedlivou
finanční zátěž za zúčtovací období, které bylo započato před účinností tohoto návrhu, bude
posuzován rovněž podle právního stavu před novelou provedenou zákonem č. 332/2025 Sb., tj.
před 31. prosincem 2025.

        Pro celé stávající období plnění poštovní povinnosti, tj. pro celé období platnosti
poštovní licence 2025 – 2029, se tak uplatní jednotný postup pro výpočet čistých nákladů
i maximální limit jejich úhrady v rozsahu nespravedlivé zátěže ve výši 1,5 mld. Kč pro jejich
kompenzaci, který je plně v souladu s opatřením notifikovaným a schváleným Komisí dne
25. července 2025.

K části druhé – změna zákona o archivnictví a spisové službě

        Z povinnosti využívat pouze atestovaný elektronický systém spisové služby se nově
navrhuje vyloučit bezpečnostní sbory a Vojenskou policii. S ohledem na specifické postavení
těchto veřejnoprávních původců by požadavek na vykonávání spisové služby
v atestovaném elektronickém systému spisové služby mohl představovat zvýšené bezpečnostní
riziko, zvlášť v případech, kdy elektronický systém spisové služby tvoří funkční celek s jiným
informačním systémem bezpečnostního sboru nebo má na něj vazbu. Agenda bezpečnostních
sborů a Vojenské policie a jimi produkované dokumenty jsou natolik citlivé, bezpečnostně
náročně a právně odlišné, že používání standardizovaného elektronického systému spisové
služby by mohlo vyvolat bezpečnostní riziko a nepřiměřenou administrativní a ekonomickou
zátěž při jeho zavádění.

        Bezpečnostním sborem zákon o archivnictví a spisové službě v souladu se zákonem
č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, rozumí Policii České
republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správu České republiky, Vězeňskou
službu České republiky, Generální inspekci bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační
službu a Úřad pro zahraniční styky a informace.

        Vojenská policie je podle § 1 odst. 1 zákona č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii
a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), jednotný ozbrojený policejní sbor,
který je součástí Ministerstva obrany. Její postavení je v zásadě obdobné postavení
bezpečnostního sboru, proto je žádoucí ji z povinnosti vykonávat spisovou službu
v atestovaném elektronickém systému spisové služby rovněž vyloučit. Z hlediska vymezení
veřejnoprávních původců v § 3 odst. 1 zákona o archivnictví a spisové službě je Vojenská
policie považována za součást veřejnoprávního původce podle § 3 odst. 1 písm. a) – součást

                                                       14
organizační složky státu Ministerstvo obrany – proto je nutné ji v dotčených ustanoveních
vyloučit výslovně. Na zbylou část Ministerstva obrany se však povinnost mít atestovaný
elektronický systém spisové služby nadále vztahovat bude.

        Kromě doplnění samotných výjimek z povinnosti vykonávat spisovou službu
v atestovaném elektronickém systému spisové služby v § 63 odst. 3 zákona o archivnictví
a spisové službě je třeba úprava i § 69e odst. 1. Ta spočívá v doplnění výjimek ze zákazu nabízet
nebo dodávat neatestované elektronické systémy spisové služby o bezpečnostní sbory a
Vojenskou policii.

K části třetí – změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodní smluv

        Architektura elektronického systému tvorby právních předpisů navržená před 10 lety je
vzhledem k rychlému vývoji v oblasti IT zastaralá, nepružná a uživatelsky nevyhovující.
Systém rovněž v některých specifických situacích při projednávání v Parlamentu neformuluje
pozměňovací návrhy tak, jak je zvykem v současnosti (tedy jako změnu novelizačních bodů
návrhu – systém v určitých případech neumí vytvořit pozměňovací návrh jako samostatnou
instrukci ke změně textu novely, o které by bylo možné v souladu s jednacím řádem hlasovat).
Kvůli technickým limitům systému hrozí, že výsledný právní předpis nebude odpovídat
skutečné vůli zákonodárce podle dnešní praxe. Systém se také v některých komplexnějších
situacích jen obtížně vypořádává se situacemi, kdy mají jednotlivé novelizační body odlišnou
účinnost, problém nastává také v situaci, kdy je potřeba cíleně upravit již dříve schválenou
(prozatím neúčinnou) novelu – v takovém případě nutí zákonodárce znovu přepisovat aktuální
úplné znění, čímž dochází k narušení vazby na původní právní stav. Navrhovaný odklad použití
systému e-Legislativa pro novely zákonů o 2 roky by měl poskytnout dostatek času pro vyřešení
těchto problémů.

K části čtvrté – změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další
elektronizací postupů orgánů veřejné moci

        V souvislosti s odkladem povinnosti vykonávat spisovou službu
v atestovaných elektronických systémech spisové služby, se odkládá použitelnost ustanovení
týkajících se jmenných rejstříků a zvláštních technologických prostředků. Uvedená ustanovení,
respektive činnosti z nich vyplývající, tvoří nedílnou součást spisové služby veřejnoprávního
původce. Je proto nutné, aby byly vykonávány v již atestovaných elektronických systémech
spisové služby.

K části páté – změna zákona, kterým se mění zákon o matrikách, jménu a příjmení a některé
další související zákony

        Navrhuje se, aby účinnost ustanovení zákona o matrikách, jménu a příjmení
souvisejících se zavedením matričního informačního systému obsažená v zákoně
č. 414/2023 Sb. byla posunuta z l. ledna 2027 na 1. července 2028.

        Termín 1. ledna 2027 vycházel z původního harmonogramu, který vznikl v průběhu
přípravy zákona č. 414/2023 Sb. v roce 2022. Vzhledem k následnému výraznému prodloužení
zpracování zadávací dokumentace veřejné zakázky na dodavatele matričního informačního
systému (způsobených změnou využití konkrétní informační infrastruktury pro provoz
matričního informačního systému v tzv. státním cloudu) a vzhledem k následné nezbytnosti

                                                       15
prodloužení doby na jeho zkušební provoz, než s kterou bylo počítáno v původním
harmonogramu, je navrženo posunutí účinnosti na 1. červenec 2028.

        V souvislosti s navrženým posunutím účinnosti je potřeba odpovídajícím způsobem
upravit rovněž navazující lhůty stanovené v přechodných ustanoveních zákona č. 414/2023 Sb.

K části šesté – změna zákona, kterým se mění občanský zákoník a další související zákony

        V souvislosti s navrhovaným posunem účinnosti ustanovení zákona o matrikách, jménu
a příjmení, respektive zákona č. 414/2023 Sb., která se týkají zavedení matričního informačního
systému, je potřeba posunout účinnost na 1. červenec 2028 i u těch ustanovení obsažených
v zákoně č. 123/2024 Sb., která v zákoně o matrikách, jménu a příjmení novelizují některá
ustanovení týkající se matričního informačního systému a která podle dosavadního znění
nabudou účinnosti dne 1. ledna 2027.

K části sedmé – změna zákona, kterým se mění zákon o archivnictví a spisové službě, zákon,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné
moci, a zákon o svobodném přístupu k informacím

        Současný stav atestací elektronických systémů spisové služby vzbuzuje důvodné obavy,
že k 1. lednu 2027 nebude mít řada veřejnoprávních původců atestovaný elektronický systém
spisové služby, a nebude tak schopna splnit svou zákonnou povinnost vykonávat spisovou
službu v atestovaném elektronickém systému spisové služby. Dodavatel, který má jako jediný
atestovaný elektronický systém spisové služby, není schopen pokrýt potřeby všech
veřejnoprávních původců, kteří budou v situaci, kdy jejich dodavatel nebude nabízet atestovaný
elektronický systém spisové služby. Zároveň je již značně omezen časový rámec pro
vysoutěžení nového dodavatele.

        Navrhuje se proto odložit povinnost vykonávat spisovou službu v atestovaném
elektronickém systému spisové služby o 2 roky, tj. na 1. leden 2029 pro ústřední správní úřady.
Pro ostatní veřejnoprávní původce se pak navrhuje odklad o 3 roky. Odklad o 2, respektive o 3
roky představuje nezbytné a přiměřené opatření, které umožní dokončení probíhajících atestací,
zvýšení počtu dostupných řešení a vytvoření konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Zároveň
poskytne veřejnoprávním původcům reálný časový prostor pro výběr a implementaci vhodného
systému, aniž by byla ohrožena kontinuita výkonu spisové služby.

K části osmé – změna zákona, kterým se mění zákon o poštovních službách

        V návaznosti na nové přechodné ustanovení v čl. II (k zákonu o poštovních službách) je
navrženo zrušit pasáž přechodných ustanovení zákona č. 332/2025 Sb., která se vztahuje
k ustanovením, která mají být nynější novelou nahrazena a nemají být nikdy aplikována. Proto
je třeba zrušit přechodné ustanovení, podle něhož se podle zákona o poštovních službách, ve
znění zákona č. 332/2025 Sb., mělo postupovat již ve vztahu k čistým nákladům po 1. lednu
2025.

K části deváté – účinnost

                                                       16
        Nabytí účinnosti návrhu zákona se navrhuje dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Stanovení účinnosti dnem následujícím po dni vyhlášení zákona je odůvodněno časovou
naléhavostí a předpokládanou délkou legislativního procesu. Z důvodu právní jistoty dotčených
subjektů je nezbytné, aby navrhovaný zákon byl účinný co nejdříve.

        Mgr. Bc. Hubert Lang
        podepsáno elektronicky

        PhDr. Igor Hendrych, Ph.D.
        podepsáno elektronicky

        MUDr. Jiří Mašek
        podepsáno elektronicky

        Ing. Drahoslav Ryba
        podepsáno elektronicky

                                                       17
           PLATNÉ ZNĚNÍ NOVELIZOVANÝCH ZÁKONŮ S VYZNAČENÍM
                                      NAVRHOVANÝCH ZMĚN

                                 Změna zákona o poštovních službách

                                                      § 23
                                          Změna poštovní licence

        (1) Úřad může z vlastního podnětu změnit rozsah poštovní povinnosti,

 a) vyžaduje-li to veřejný zájem na zajištění dostupnosti další základní služby,

 b) je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z práva Evropské unie1) nebo k dodržení
 mezinárodních závazků České republiky12), nebo

 c) zjistí-li na základě přezkumu a konzultace podle § 37 odst. 4 a 5, že poskytování některé
 základní služby, která je obsažena v poštovní licenci, je zajištěno na celém území České
 republiky za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění dotčené základní služby podle
 tohoto zákona.

        (2) Úřad může na žádost držitele poštovní licence změnit rozsah poštovní povinnosti,
je-li to odůvodněno mimořádnou změnou okolností, na jejichž základě mu byla poštovní licence
udělena, nebo změnou právní úpravy, na jejímž základě bylo rozhodnutí o udělení poštovní
licence vydáno. O žádosti rozhodne Úřad do 4 měsíců.

        (3) Úřad může v případě, že hrozí, že nebude zajištěna dostupnost základních služeb na
základě udělení nové poštovní licence, prodloužit platnost udělené poštovní licence do doby
udělení nové licence, a to i opakovaně, nejvýše však celkem o jeden rok.

                                                     § 34b
                                         Stanovení čistých nákladů

      (1) Čistými náklady se rozumí rozdíl mezi efektivně a účelně vynaloženými náklady, které
jsou nezbytné na poskytování základní služby, a výnosy získanými z poskytování základní
služby, bez ohledu na to, zda výsledek je kladný nebo záporný. Čisté náklady na plnění
povinnosti poskytovat základní služby se stanoví jako rozdíl mezi čistými náklady
provozovatele s povinností poskytovat základní služby a téhož provozovatele bez povinnosti
poskytovat základní služby. Při stanovení čistých nákladů se zohlední všechny důležité
skutečnosti, včetně jakýchkoliv nehmotných a tržních výhod, které provozovatel s povinností
poskytovat základní služby získá, nároku na přiměřený zisk a pobídek k nákladové efektivnosti.
Čisté náklady se stanoví za kalendářní rok, v němž měl provozovatel povinnost poskytovat
základní služby (dále jen „zúčtovací období“).

      (2) Čisté náklady mohou zahrnovat pouze náklady na plnění povinností týkajících se
základních služeb, které jsou obsaženy v poštovní licenci. Výpočet čistých nákladů
na poskytování jednotlivých základních služeb se provádí pro každou základní službu
odděleně; je zakázáno duplicitní uvedení údajů jakýchkoli přímých nebo nepřímých nákladů
a nehmotných a tržních výhod.
      (3) Celkové čisté náklady každého držitele poštovní licence se stanoví jako souhrn všech
výsledků výpočtu čistých nákladů vzniklých z poskytování jednotlivých základních služeb,
které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, při zohlednění veškerých nehmotných a tržních
výhod a pobídek k nákladové efektivnosti.

      (4) Úplné podklady umožňující správný výpočet čistých nákladů za zúčtovací období
předloží držitel poštovní licence Úřadu spolu se žádostí o úhradu čistých nákladů podle § 34d
odst. 1. Držitel poštovní licence odpovídá za správnost a úplnost jím předloženého výpočtu
a předložených dokladů a podkladů. Úřad je oprávněn si v průběhu ověřování výše čistých
nákladů vyžádat další potřebné podklady z účetní evidence nebo jiných technických evidencí
tak, aby ověřil správnost údajů zahrnutých do výpočtu. Čisté náklady Úřad stanoví postupem
podle odstavce 7 na základě výpočtu čistých nákladů, provedeného držitelem poštovní licence
podle odstavců 1 a 2, a účetních záznamů, kterými musí být tyto výpočty doloženy, popřípadě
dalších podkladů držitele poštovní licence, které byly vyžádány v průběhu ověřování. Pokud
Úřad zjistí, že podklady držitele poštovní licence jsou neúplné nebo mají nedostatky, stanoví
přiměřenou lhůtu k jejich doplnění, popřípadě k opravě. Neprovede-li držitel poštovní licence
ve stanovené lhůtě nápravu, Úřad nezahrne náklady na splnění povinnosti poskytovat některou
ze základních služeb, které se neúplná nebo nedostatečná dokumentace týká, do čistých nákladů
na poskytování základních služeb.

      (5) Pokud držitel poštovní licence v žádosti o úhradu čistých nákladů uplatňuje vyšší čisté
náklady, než které uvedl v žádosti o udělení licence, Úřad rozhodne, zda nastaly mimořádné
okolnosti, které zapříčinily zvýšení čistých nákladů a které držitel poštovní licence nemohl
rozumně předvídat. Tyto okolnosti je držitel poštovní licence povinen doložit.

      (6) Úřad ověří správnost a úplnost podkladů podle odstavců 4 a 5 do 60 dnů ode dne
předložení nebo doplnění posledního z nich, popřípadě ověřením pověří třetí subjekt, u něhož
je zajištěna nestrannost a nezávislost na držiteli poštovní licence.

      (7) Postup Úřadu při výpočtu čistých nákladů, výpočtu čistých nákladů jednotlivých
základních služeb, vymezení nehmotných a tržních výhod, pobídek k nákladové efektivnosti
a jiných skutečností podle odstavce 1, a doklady, kterými musí být tyto výpočty doloženy,
stanoví prováděcí právní předpis.

                                                     § 34c
                               Financování předběžných čistých nákladů

        (1) Držitel poštovní licence může od 1. dubna července do 31. prosince zúčtovacího
období podat u Úřadu žádost o úhradu předběžných čistých nákladů za dané zúčtovací období.

        (2) Úřad rozhodnutím určí předběžné čisté náklady ve výši uvedené v žádosti podle
odstavce 1, nejvýše však ve výši čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž
za nejbližší předcházející zúčtovací období, za něž byla výše čistých nákladů ověřena.
Předběžné čisté náklady zároveň nepřekročí výši čistých nákladů uvedených pro dané zúčtovací
období v žádosti o udělení poštovní licence. V prvním roce platnosti poštovní licence určí Úřad
rozhodnutím předběžné čisté náklady držitele poštovní licence nejvýše ve výši čistých nákladů
uvedených pro dané zúčtovací období v žádosti o udělení poštovní licence, nebo ve výši částky
uvedené v § 34d odst. 2, podle toho, která z těchto částek je nižší. V případě, že držitel poštovní
licence plnil nebo podle rozhodnutí Úřadu má plnit poštovní povinnost pouze v části
zúčtovacího období, Úřad výši předběžných čistých nákladů poměrným způsobem sníží.
        (3) Úřad ze státního rozpočtu uhradí předběžné čisté náklady připadající na čtvrtletí
zúčtovacího období skončená před nabytím právní moci rozhodnutí podle odstavce 2 držiteli
poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Předběžné
čisté náklady připadající na další čtvrtletí zúčtovacího období uhradí držiteli poštovní licence
do 30 dnů od skončení daného čtvrtletí.

        (2) Úřad rozhodnutím určí předběžné čisté náklady ve výši jedné poloviny čistých
nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž za nejbližší předcházející
zúčtovací období, za něž byla výše čistých nákladů ověřena, nejvýše však ve výši jedné
poloviny čistých nákladů pro dané zúčtovací období uvedených v žádosti o poštovní
licenci. V prvním roce platnosti poštovní licence určí Úřad rozhodnutím předběžné čisté
náklady držitele poštovní licence nejvýše ve výši 750 000 000 Kč nebo ve výši jedné
poloviny čistých nákladů uvedených pro dané zúčtovací období v žádosti o udělení
poštovní licence, podle toho, která z těchto částek je nižší.

        (3) Stát prostřednictvím Úřadu uhradí předběžné čisté náklady držiteli poštovní
licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.

        (4) Plnil-li držitel poštovní licence poštovní povinnost pouze v části období, za které
byly předběžné čisté náklady rozhodnutím podle odstavce 2 vyčísleny, Úřad před provedením
úhrady podle odstavce 3 věty druhé provede z moci úřední odpovídající změnu rozhodnutí.

                                                     § 34d
           Financování čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž

        (1) Držitel poštovní licence může nejpozději do 31. srpna kalendářního roku
následujícího po skončení zúčtovacího období podat u Úřadu žádost o úhradu čistých nákladů
představujících nespravedlivou finanční zátěž.

        (2) Úřad rozhodnutím určí čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž,
a to ve výši čistých nákladů ověřených podle § 34b odst. 6, nejvýše však ve výši 2 000 000
000 Kč 1 500 000 000 Kč; ostatní čisté náklady se nepovažují za nespravedlivou finanční zátěž.

        (3) Na úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž Úřad
započte předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence. V případě, že

a) čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž jsou vyšší než předběžné čisté
náklady uhrazené držiteli poštovní licence, Úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodne
o úhradě částky ve výši jejich rozdílu držiteli poštovní licence,

b) předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence jsou vyšší než čisté náklady
představující nespravedlivou finanční zátěž, Úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodne
o povinnosti držitele poštovní licence vrátit do státního rozpočtu částku ve výši jejich rozdílu
navýšenou o úrok ve výši průměru dvoutýdenních repo sazeb vyhlášených Českou národní
bankou v roce, kdy byla žádost o úhradu předběžných čistých nákladů podána, za rok; úrok se
stanoví za období od okamžiku, kdy byla držiteli poštovní licence uhrazena částka předběžných
čistých nákladů převyšující čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, do
okamžiku jejího vrácení.
        (4) Úřad uhradí ze státního rozpočtu Stát prostřednictvím Úřadu uhradí částku
ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. a) držiteli poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne
právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.

        (5) Držitel poštovní licence je povinen vrátit částku ve výši rozdílu podle odstavce 3
písm. b) nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.

        (6) Nepodal-li držitel poštovní licence žádost podle odstavce 1, je povinen do 30 dnů od
uplynutí lhůty podle odstavce 1 vrátit do státního rozpočtu celou částku vyplacených
předběžných čistých nákladů za příslušné zúčtovací období navýšenou o úrok ve výši průměru
dvoutýdenních repo sazeb vyhlášených Českou národní bankou v roce, kdy byla žádost o
úhradu předběžných čistých nákladů podána, za rok. Úrok se stanoví za období od okamžiku,
kdy byla držiteli poštovní licence uhrazena částka předběžných čistých nákladů, do okamžiku
jejího vrácení. Výpočet úroku je držitel poštovní licence povinen doložit Úřadu do 15 dnů od
provedení platby.

        (7) (6) Částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. b) a částku podle odstavce 6 vybírá
a vymáhá Úřad.

        (8) (7) Kritéria pro posouzení nespravedlivé finanční zátěže při postupu Úřadu podle
odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.

                                                     § 34e

        (1) Došlo-li k úhradě předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících
nespravedlivou finanční zátěž na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele poštovní
licence, Úřad rozhodne o povinnosti držitele poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne
právní moci rozhodnutí vrátit do státního rozpočtu neoprávněně uhrazené náklady zvýšené o
částku odpovídající 1 promile denně z těchto uhrazených nákladů, nejvýše však do výše těchto
uhrazených nákladů, a to ode dne, kdy k jejich úhradě došlo, do dne vydání rozhodnutí.

        (2) Neoprávněně uhrazené náklady podle odstavce 1 vybírá a vymáhá Úřad.

        (3) V případě, že je ohledně financování předběžných čistých nákladů nebo čistých
nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž vedeno řízení před Evropskou komisí ve
věci veřejné podpory, považuje se toto řízení za řízení o předběžné otázce podle správního řádu.
Úřad nevydá rozhodnutí podle § 34c odst. 2 nebo § 34d odst. 2, dokud Evropská komise
nerozhodne o oprávněnosti poskytnutí předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů
představujících nespravedlivou finanční zátěž. Úřad nepřevede peněžní prostředky k úhradě
předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou
finanční zátěž, dokud Evropská komise nerozhodne o oprávněnosti jejich poskytnutí.

                                                      § 41
                                          Zmocňovací ustanovení

        (1) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 3, § 18 odst. 1, § 33 odst. 5 písm. e), § 33a
odst. 2, § 34b odst. 7 a § 34d odst. 8 a § 34b odst. 7.
        (2) Vláda vydá nařízení k provedení § 3 odst. 2 písm. a).

        (3) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 37 odst. 2 písm. a).

____________________

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných
pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/39/ES ze dne 10. června 2002, kterou se mění
směrnice 97/67/ES s ohledem na další otevření poštovních služeb Společenství hospodářské
soutěži.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění
směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb
Společenství.

12) Například závazky podle Světové poštovní úmluvy a jejího Závěrečného protokolu,
Ujednání o poštovních peněžních službách, Řádu listovních zásilek a jeho Závěrečného
protokolu, Řádu poštovních balíků a jeho Závěrečného protokolu, Řádu Ujednání o poštovních
peněžních službách a jeho Závěrečného protokolu.
                            Změna zákona o archivnictví a spisové službě

                                                      § 63

        (1) Spisovou službu vykonávají

a) veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. a) až e), i) a k) až n), s výjimkou
poskytovatelů zdravotních služeb, jde-li o vedení zdravotnické dokumentace39),

b) kraje,

c) hlavní město Praha,

d) obce s pověřeným obecním úřadem a obce se stavebním nebo matričním úřadem,

e) městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města a městská část
hlavního města Prahy, na něž byla statutem přenesena alespoň část působnosti obce
s pověřeným obecním úřadem nebo působnosti obce se stavebním nebo matričním úřadem,
(dále jen „určení původci“).

        (2) Obce neuvedené v odstavci 1, školy a veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1
písm. g) a h) vykonávají spisovou službu v rozsahu ustanovení § 64, § 65, § 66 § 67, § 68
odst. 1 až 3, § 68a a 69a.

        (3) Veřejnoprávní původci vykonávají spisovou službu v elektronické podobě
v elektronických systémech spisové služby; vyžaduje-li to zvláštní povaha jejich působnosti,
mohou vykonávat spisovou službu v listinné podobě nebo v elektronických systémech spisové
služby odpovídajících požadavkům podle odstavce 4. Veřejnoprávní původci mohou využívat
pouze elektronické systémy spisové služby, které splňují požadavky tohoto zákona, vyhlášky
podle § 70 odst. 1 a národního standardu a u kterých je splnění těchto požadavků potvrzeno
atestem. Ustanovení věty druhé se, pokud jde o potvrzování splnění požadavků atestem,
nepoužije na elektronický systém spisové služby, který je součástí informačního systému
pro nakládání s utajovanými informacemi34), a elektronický systém spisové služby využívaný
bezpečnostními sbory, Vojenskou policií, obcemi neuvedenými v odstavci 1, školami,
organizačními složkami obcí neuvedených v odstavci 1 a právnickými osobami zřízenými nebo
založenými obcemi neuvedenými v odstavci 1.

        (4) Pokud veřejnoprávní původci, jejichž zvláštní povaha působnosti umožňuje výkon
spisové služby v listinné podobě nebo v elektronické podobě v elektronických systémech
spisové služby, vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronickém systému
spisové služby, který je součástí informačního systému pro nakládání s utajovanými
informacemi34), musí tento elektronický systém spisové služby splňovat požadavky stanovené
národním standardem, s výjimkou těch požadavků, jejichž užití vylučuje splnění podmínek
certifikace informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi35), nebo jejichž
užití vylučuje zvláštní povaha působnosti těchto původců; elektronický systém spisové služby
i v těchto případech musí umožňovat plnění povinností původce podle § 65 odst. 5 a výběr
archiválií.
                                                     § 69e

        (1) Zakazuje se nabízet nebo dodávat veřejnoprávním původcům, s výjimkou
bezpečnostních sborů, Vojenské policie, obcí neuvedených v § 63 odst. 1, škol, organizačních
složek obcí neuvedených v § 63 odst. 1 a právnických osob zřízených nebo založených obcemi
neuvedenými v § 63 odst. 1, elektronický systém spisové služby, který nesplňuje požadavky
tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu a u kterého není splnění
těchto požadavků potvrzeno atestem.

        (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na elektronický systém spisové služby, který je
součástí informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi34).

____________________

34) § 34 zákona č. 412/2005 Sb.
Vyhláška č. 523/2005 Sb., o bezpečnosti informačních a komunikačních systémů a dalších
elektronických zařízení nakládajících s utajovanými informacemi a o certifikaci stínicích
komor, ve znění pozdějších předpisů.

35) § 34 zákona č. 412/2005 Sb.
Vyhláška č. 523/2005 Sb., o bezpečnosti informačních a komunikačních systémů a dalších
elektronických zařízení nakládajících s utajovanými informacemi a o certifikaci stínicích
komor, ve znění pozdějších předpisů.

39) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon
o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů.
                      Změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv

                                                      § 26
                                           Přechodná ustanovení

        (1) Ustanovení § 16 až 21 se nepoužijí pro

a) návrh ústavního zákona nebo zákona, jehož předkladatelem
    1. je vláda, který byl předložen do meziresortního připomínkového řízení nebo vládě přede
         dnem 15. ledna 2026,
    2. není vláda, který byl předložen Poslanecké sněmovně k projednání přede dnem
         15. ledna 2026,

b) návrh zákonného opatření Senátu, který byl předložen do meziresortního připomínkového
řízení nebo vládě přede dnem 15. ledna 2026,

c) návrh nařízení vlády, který byl předložen do meziresortního připomínkového řízení nebo
vládě přede dnem 15. ledna 2025,

d) návrh vyhlášky, který byl předložen do meziresortního připomínkového řízení, orgánu
Legislativní rady vlády nebo Legislativní radě vlády přede dnem 1. července 2025.

        (2) Pro návrh ústavního zákona, zákona nebo zákonného opatření Senátu, který je
novelou, se ustanovení § 16 až 21 nepoužijí v období od 15. ledna 2026 do 14. ledna 2027 2029.

        (3) Postupy pro vyhlašování a opravování aktu prostřednictvím elektronického systému
tvorby právních předpisů, postupy pro vyhlašování právního předpisu ve znění novely a
ustanovení § 22 odst. 3 se nepoužijí pro

a) akt, který byl předložen k vyhlášení ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl
vyhlášen,

b) akt podle § 3, jenž bude předložen k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. června 2024,

c) akt podle 4, s výjimkou nálezu Ústavního soudu, jenž bude předložen k vyhlášení ve Sbírce
zákonů a mezinárodních smluv ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 14. ledna 2025,

d) nařízení vlády, jež bude předloženo k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
    1. do 14. ledna 2025,
    2. od 15. ledna 2025, avšak jehož návrh byl předložen do meziresortního připomínkového
    řízení nebo vládě do 14. ledna 2025,

e) vyhlášku, jež bude předložena k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
    1. do 30. června 2025,
    2. od 1. července 2025, avšak jejíž návrh byl předložen do meziresortního připomínkového
    řízení, orgánu Legislativní rady vlády nebo Legislativní radě vlády do 30. června 2025,

f) nález Ústavního soudu, jenž bude předložen k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních
smluv ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 14. ledna 2026,
g) ústavní zákon, zákon nebo zákonné opatření Senátu, jež budou předloženy k vyhlášení
ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv

    1. do 14. ledna 2026,
    2. od 15. ledna 2026, avšak jejichž návrhy byly předloženy do meziresortního

         připomínkového řízení nebo vládě v případě návrhů, jejichž předkladatelem je vláda,
         anebo Poslanecké sněmovně k projednání v případě návrhů, jejich předkladatelem není
         vláda, do 14. ledna 2026,

h) ústavní zákon, zákon nebo zákonné opatření Senátu, které jsou novelou, pokud budou
předloženy k vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv

    1. do 14. ledna 2027 2029,
    2. od 15. ledna 2027 2029, avšak jejichž návrhy byly předloženy do meziresortního

         připomínkového řízení nebo vládě v případě návrhů, jejichž předkladatelem je vláda,
         anebo Poslanecké sněmovně k projednání v případě návrhů, jejich předkladatelem není
         vláda, do 14. ledna 2027 2029.

        (4) Současně s předložením aktu podle odstavce 3 k vyhlášení se předkládá text
vyhlašovaného aktu v elektronické podobě v otevřeném a strojově čitelném formátu.

        (5) Vydavatel zajistí vložení aktu, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce
mezinárodních smluv v posledních 3 kalendářních měsících přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, do elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv do 30 dnů ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.

        (6) Vydavatel zajistí vložení aktu podle § 6 odst. 4 písm. a), jenž byl vyhlášen do dne 4.
dubna 1945, do databáze informací o aktech do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

        (7) K návrhu první novely právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů
a mezinárodních smluv, který je předložen k projednání po nabytí účinnosti tohoto zákona,
předkladatel přiloží informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících
z novelizovaného právního předpisu ve znění návrhu novely; to neplatí, je-li již informativní
přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z novelizovaného právního předpisu
k tomuto právnímu předpisu přiložen, nebo jde-li o návrh novely zákona, který Poslanecké
sněmovně nepředkládá vláda.
  Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů
                                            orgánů veřejné moci

                                                  Čl. CXXII
                                           Přechodná ustanovení

1. Ustanovení § 44 písm. v) až x) a § 69b zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové
službě a o změně některých zákonů, ve znění čl. CXXI bodů 6 a 21 tohoto zákona, se použijí
od 1. července 2022.

2. Ustanovení § 69c a 69d zákona č. 499/2004 Sb., ve znění čl. CXXI bodu 21 tohoto zákona,
se použijí od 1. července 2023.

3. Ustanovení § 74 odst. 11 a 12 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění čl. CXXI bodů 22 a 23 tohoto
zákona, se použijí od 1. července 2025. Do 30. června 2025 se použije ustanovení § 74 odst. 11
zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ke dni 31. ledna 2022.

4. Ustanovení § 64 odst. 4 a 7 a § 65 odst. 8 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění čl. CXXI bodů
11, 12, 18 a 20 tohoto zákona, se použijí od 1. ledna 2027 2030. Do 31. prosince 2026 2029
se použijí ustanovení § 64 odst. 4 a 7 a § 65 odst. 8 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném
ke dni 31. ledna 2022.

5. Ministerstvo vnitra stanoví a ve Věstníku Ministerstva vnitra zveřejní postup atestačního
střediska pro elektronické systémy spisové služby (dále jen „atestační středisko“) při provádění
atestace elektronického systému spisové služby (dále jen „atestace“), podmínky provádění
atestace a výši úplaty za provedení atestace do 31. ledna 2023.

6. K objednávkám atestací podaným atestačnímu středisku před 1. červencem 2023
se nepřihlíží.

7. K atestacím provedeným atestačním střediskem před 1. červencem 2023 se nepřihlíží.

8. Úplatu za atestaci, kterou uhradil objednatel atestačnímu středisku v souvislosti
s objednávkou uvedenou v bodě 6 nebo atestací uvedenou v bodě 7, atestační středisko vrátí
objednateli.
              Změna zákona, kterým se mění zákon o matrikách, jménu a příjmení
                                    a některé další související zákony

                                                      Čl. II
                                           Přechodná ustanovení

1. Podání učiněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vyřizují podle dosavadních
právních předpisů.

2. Na žádost fyzické osoby, u které bylo popřeno otcovství a které bylo zapsáno rodné příjmení
v knize narození přede dnem 1. ledna 2024, nebo na žádost jejích rodičů, pokud je mladší 18
let a dosud nenabyla plné svéprávnosti, matriční úřad provede opravu matričního zápisu a vydá
nový rodný list, na němž bude uvedeno její původní rodné příjmení. Jde-li o fyzickou osobu
starší 12 let, připojí se k žádosti její souhlas, bez něhož nemůže k uvedení původního rodného
příjmení dojít.

3. Na žádost fyzické osoby, nebo na žádost jejích rodičů, pokud je mladší 18 let a dosud
nenabyla plné svéprávnosti, které byla v době před 1. lednem 2014 povolena změna příjmení
a jejíž příjmení po povolené změně je považováno za její rodné příjmení, matriční úřad provede
opravu matričního zápisu a vydá nový rodný list, na němž bude uvedeno její původní rodné
příjmení. Jde-li o fyzickou osobu starší 12 let, připojí se k žádosti její souhlas, bez něhož
nemůže k uvedení původního rodného příjmení dojít.

4. Knihu registrovaného partnerství vedenou dosavadním registrujícím matričním úřadem
příslušným k přijetí prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství do 31. prosince 2023
vede ode dne 1. ledna 2024 tento matriční úřad jako knihu registrovaného partnerství pro obec,
v níž má sídlo.

5. Matriční úřad nelze v období od 1. ledna 2025 do 1. ledna 2027 2028 zrušit, nebude-li zajištěn
převod všech jím vedených údajů pomocí výpočetní techniky podle § 6 odst. 2 zákona
č. 301/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2027 2028, matričnímu úřadu, který
podle rozhodnutí Ministerstva vnitra podle § 2 odst. 3 zákona č. 301/2000 Sb. převezme
matriční knihy. Převod údajů podle věty první koordinuje v přenesené působnosti krajský úřad,
do jehož správního obvodu je zařazena obec, jejíž matriční úřad se zrušuje.

6. Ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2025
do 31. prosince 2026 30. června 2028, se použije i na matriční události, matriční skutečnosti,
změny a opravy vedené pomocí výpočetní techniky provedené před tímto dnem.

7. Údaje vedené pomocí výpočetní techniky podle § 6 odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění
účinném přede dnem 1. ledna 2027 1. července 2028, předají matriční úřady Ministerstvu vnitra
pro účely zřízení matričního informačního systému do 31. prosince 2026 30. června 2028 podle
harmonogramu stanoveného v národním standardu pro elektronické vedení matriky.

8. Jména, která byla ode dne 1. ledna 2006 zapsána do matriční knihy na základě dokladu
vydaného znalcem podle § 26 odst. 3, § 62 odst. 1, § 63 odst. 2 nebo § 72 odst. 3 zákona
č. 301/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2024, a jména, která byla zapsána
do matriční knihy na základě odborných podkladů nebo znaleckého posudku podle § 26 odst. 4,
§ 62 odst. 1, § 63 odst. 2 nebo § 72 odst. 3 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění účinném ode dne
1. ledna 2024, do 31. prosince 2026 30. června 2028, oznámí matriční úřad, který je do matriční
knihy zapsal, Ministerstvu vnitra do 31. ledna 2027 31. července 2028; Ministerstvo vnitra
jména, která jsou v souladu se zákonem č. 301/2000 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna
2027 1. července 2028, zapíše do seznamu odborně doložených jmen do 1. března 2027 1. září
2028.

9. Ministerstvo vnitra předloží Úřadu pro ochranu osobních údajů do 1. července 2028 1. ledna
2030 zprávu o vnitřním dozoru matričního informačního systému v Ministerstvu vnitra, včetně
vnitřního dozoru přístupů k jednotlivým záznamům v matričním informačním systému;
součástí zprávy jsou protokoly o kontrole a statistické údaje o přístupech do matričního
informačního systému, včetně údajů o žádostech podle § 25d.

                                                     Čl. XI

        Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024 s výjimkou ustanovení

a) čl. I bodů 22 a 187 a čl. II bodů 6 a 7, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025,

b) čl. I bodů 1, 2, 4, 5, 7, 9, 12, 16 až 18, 21, 23 až 25, 70, 77, 82, 87 až 89, 91, 92, 101, 104 až
114, 117, 118, 121, 122, 124, 174, 176, 177, 180, 181, 184 a 188, čl. II bodů 8 a 9, čl. IV a čl. V,
která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027 1. července 2028.
          Změna zákona, kterým se mění občanský zákoník a další související zákony

                                                    Čl. XII

        Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, s výjimkou ustanovení části čtvrté
čl. IV bodů 1, 2, 4, 22 a 28, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027 1. července 2028.
   Změna zákona, kterým se mění zákon o archivnictví a spisové službě, zákon, kterým se
    mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci,

                             a zákon o svobodném přístupu k informacím

                                                      Čl. II
                                           Přechodná ustanovení

1. Ustanovení § 69e zákona č. 499/2004 Sb., ve znění zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění
některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, a ve znění
tohoto zákona, se do 30. června 2025 nepoužije.

2. Ustanovení § 63 odst. 3 a 4 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění zákona č. 261/2021 Sb.
a ve znění tohoto zákona, se použijí od 1. ledna 2027. Do 31. prosince 2026 se použijí
ustanovení § 63 odst. 3 a 4 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ke dni 31. ledna 2022.

2. Ustanovení § 63 odst. 3 a 4 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění zákona č. 261/2021 Sb.
a ve znění tohoto zákona, se použijí

a) od 1. ledna 2029 na ústřední správní úřady; do 31. prosince 2028 se použijí ustanovení
§ 63 odst. 3 a 4 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ke dni 31. ledna 2022,

b) od 1. ledna 2030 na ostatní původce, kteří mají povinnost vykonávat spisovou službu
v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby; do 31. prosince 2029 se
použijí ustanovení § 63 odst. 3 a 4 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ke dni
31. ledna 2022.

3. Ustanovení § 3a zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se použije na informační systémy uvedené v § 3a zákona č. 499/2004 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvedené do provozu po 31. prosinci 2024.

4. Digitální a informační agentura zveřejní schéma podle § 69a odst. 7 zákona č. 499/2004 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 30. června 2024. Veřejnoprávní
původci postupují podle § 69a odst. 5 a 6 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, u informačních systémů uvedených do provozu po 31. prosinci
2025 od 1. ledna 2026 a u ostatních informačních systémů od 1. ledna 2027.
                   Změna zákona, kterým se mění zákon o poštovních službách

                                                      Čl. II
                                           Přechodná ustanovení

1. Zahájená řízení ve věcech poštovní licence, která nebyla pravomocně skončena přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Nárok držitele poštovní licence na úhradu předběžných čistých nákladů a čistých nákladů za
zúčtovací období, které bylo započato

a) nejpozději 31. prosince 2024, se posuzuje podle zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) po 31. prosinci 2024, se posuzuje podle zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.