Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDURFM2FH najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
10. volební období
217/0
Návrh poslanců Ondřeje Babky, Jana Richtera, Gabriely Sedláčkové
a Patrika Nachera na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších
předpisů
Zástupce předkladatele: Babka O. a další
Doručeno poslancům: 5. června 2026 v 12:15
Návrh
ZÁKON
ze dne ………………… 2026,
kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění
pozdějších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I.
V § 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona
č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 296/1995 Sb., zákona
č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb.,
zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 282/2002 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 413/2005
Sb. a zákona č. 78/2015 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Úřad vykonává kontrolu hospodaření právnických osob zřízených zákonem
poskytujících veřejnou službu v oblasti televizního a rozhlasového vysílání.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Kontrolu hospodaření podle § 3 odst. 4 zákona č. 166/1993 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze provést i za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2026.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
A. Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní
úpravy v jejím celku a vysvětlení principů navrhované právní úpravy, včetně zhodnocení
současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace
a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Předložený návrh zákona obsahuje novelu zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním
úřadu, ve znění pozdějších předpisů, s cílem rozšířit působnost Nejvyššího kontrolního úřadu
o kontrolu hospodaření právnických osob zřízených zákonem poskytujících veřejnou službu
televizního nebo rozhlasového vysílání. Návrh zákona navazuje na souběžně projednávaný
návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky,
ve znění pozdějších ústavních zákonů (senátní tisk č. 47, 10. volební období), a fakticky
jej provádí. Cílem návrhu zákona je v souladu s dlouhodobě diskutovaným záměrem posílit
kontrolu hospodaření médií veřejné služby zřízených zákonem, České televize a Českého
rozhlasu, za účelem zvýšení transparentnosti jejich hospodaření.
Navrhovaná ústavní úprava rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu vyžaduje změnu
zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu s cílem vytvořit zákonné podmínky pro řádnou aplikaci
navrhovaných ústavních změn.
Současný způsob kontroly hospodaření těchto médií není dostatečný, neboť Rada České
televize a Rada Českého rozhlasu a jimi zřízené dozorčí komise nemají dostatečné možnosti
ke kontrole hospodaření, ani dostatečné odborné zázemí. Navíc jde o orgány, které představují
vnitřní kontrolu, zatímco Nejvyšší kontrolní úřad je orgán na médiích veřejné služby zcela
nezávislý a představuje vnější nezávislou kontrolu. Nejvyšší kontrolní úřad nemá pravomoc
k nápravě, neboť se jedná o orgán bez exekutivní pravomoci. Nejvyšší kontrolní úřad
je orgánem vyhledávacím, jehož úkolem je upozorňovat na existující problémy a poskytovat
významnou zpětnou vazbu, která slouží Parlamentu České republiky, vládě, popřípadě dalším
orgánům veřejné moci, a všem občanům jako informační zdroj ohledně hospodaření
s veřejnými financemi.
Na základě stávající právní úpravy může Nejvyšší kontrolní úřad provádět kontrolu
hospodaření jiných subjektů než státu, tzn. jiných osob (právnických i fyzických) jen v případě,
kdy hospodaří se státním majetkem, včetně finančních prostředků.
Česká televize, zřízená zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších právních
předpisů, a Český rozhlas, zřízený zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase,
jsou samostatné právnické osoby a nehospodaří s majetkem státu, tedy jejich hospodaření podle
současného znění Ústavy nemůže kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad. V souladu se zákonem
č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, slouží
k financování veřejné služby České televize zejména televizní poplatek a k financování veřejné
služby Českého rozhlasu slouží rozhlasový poplatek.
Současná ani navrhovaná právní úprava nemá vztah k principům zákazu diskriminace
a rovnosti mužů a žen.
2
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná úprava není v rozporu se stávajícím obsahem ústavního pořádku České republiky,
respektuje jeho obecné zásady, a není ani v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva
Evropské unie
Předložený návrh zákona se netýká práva Evropské unie, předmět úpravy spadá do výlučné
působnosti každého členského státu Evropské unie, návrh tak není ani v rozporu se závazky
vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, zejména se Smlouvou
o přistoupení České republiky k Evropské unii, s obecnými zásadami práva Evropské unie ani
s judikaturou Soudního dvora Evropské unie.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž
je Česká republika vázána
Co se týče souladu navrhovaného zákona s mezinárodními smlouvami, navrhovaná právní
úprava není v rozporu s žádnou mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, jakož
i s obecně uznávanými a dodržovanými zásadami mezinárodního práva a s akty práva Evropské
unie.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet a ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Co se týče rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, navržená právní úprava nebude
mít dopad na státní rozpočet, neboť v této fázi změny kontrolní působnosti Nejvyššího
kontrolního úřadu není navrhováno zvýšení objemu prostředků na činnost Nejvyššího
kontrolního úřadu ve státním rozpočtu. Na rozpočty obcí a krajů (ostatní veřejné rozpočty)
nebude mít úprava dopad.
Návrh nemá vliv na podnikatelské prostředí České republiky.
6. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména
osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů
na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné sociální dopady, nemá dopady ani na specifické
skupiny obyvatel a nemá ani dopady na životní prostředí.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních
údajů
Navrhovaná právní úprava žádným způsobem nerozšiřuje dosavadní úpravu týkající se ochrany
soukromí a osobních údajů ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. V tomto směru
je navrhovaná úprava neutrální.
3
8. Zhodnocení korupčních rizik
Pokud jde o zhodnocení korupčních rizik, lze konstatovat, že rozšíření kontrolní působnosti
Nejvyššího kontrolního úřadu se s určitým časovým zpožděním nepochybně pozitivně projeví
v tom, že se přirozeně sníží potenciál osob jednat korupčně, neboť „riziko“ odhalení korupčního
jednání při výkonu kontrolní činnosti ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu se zvýší.
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava se nedotýká bezpečnosti nebo obrany státu, nemá tak na ně dopad.
10. Zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné dopady na rodiny, na plnění jejich funkcí
s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů
a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace.
11. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh zákona nerozšiřuje působnost Nejvyššího kontrolního úřadu na územní samosprávné
celky, ani na jejich příspěvkové organizace, či právnické osoby. Z těchto důvodů proto nemá
dopady na územní samosprávné celky.
12. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé
legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu
specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování
(digitální vyloučení)
Návrh zákona se netýká digitalizace. Nevylučuje ani neomezuje proto možnosti přístupu
specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování.
13. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem souhlas již
v prvním čtení
S ohledem na skutečnost, že návrh zákona navazuje na senátní návrh novely Ústavy, který se
již nachází krátce před schválením Poslneckou sněmovnou, je důležité, aby i nyní předložený
návrh zákona byl schválen co nejdříve, neboť by měl ideálně vstoupit v účinnost spolu se
změnami Ústavy podle senátního návrhu. Proto se jeví jako potřebné, aby byl s návrhem zákona
vysloven v Poslanecké sněmovně souhlas již v prvním čtení, jelikož standardní legislativní
proces trvá zpravidla řadu měsíců. Současně se jedná o jednoznačnou a jednoduchou změnu,
která nevyžaduje delší odbornou diskuzi ani přípravu pozměňovacích návrhů ve druhém čtení
v Poslanecké sněmovně. Návrh proto může být dle předkladatele dostatečně prodiskutován a
zhodnocen již v prvním čtení. Navrhuje se proto, aby s návrhem zákona vyslovila Poslanecká
sněmovna souhlas již v prvním čtení (podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké
sněmovny)
4
B. Zvláštní část
K čl. I (§ 3 odst. 4)
Doplnění v § 3 novém odstavci 4 rozšiřuje kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ)
tak, aby pod jeho kontrolní působnost bylo nově zařazeno i hospodaření s majetkem
právnických osob zřízených zákonem, které poskytují veřejnou službu v oblasti televizního
a rozhlasového vysílání, což jsou Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Nepředpokládá
se přitom ale, že by měl být dotčen (zúžen) stávající rozsah působnosti NKÚ konkretizovaný
v § 3 odst. 2 písm. b), podle kterého vykonává již dnes tento orgán kontrolu u právnických
(a také u fyzických) osob, hospodaří-li se státním majetkem, jimiž jsou např. státní podniky
a státní fondy, a, jak vyplývá i z kontrolních závěrů, v zásadě jakékoliv právnické a fyzické
osoby.
Podle ustanovení § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších
předpisů, je Česká televize právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem, přičemž
stát neodpovídá za závazky České televize a Česká televize neodpovídá za závazky státu,
a podle ustanovení § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění
pozdějších předpisů, je rovněž Český rozhlas právnickou osobou, která hospodaří s vlastním
majetkem, přičemž stát neodpovídá za závazky Českého rozhlasu a Český rozhlas neodpovídá
za závazky státu. Finančními zdroji vlastního majetku jsou zejména televizní a rozhlasové
poplatky a dále příjmy z vlastní podnikatelské činnosti. (viz např. nálezy Ústavního soudu ze
dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12 nebo nálezu ze dne 26. 8. 2014, sp. zn. II. ÚS 405/14).
Z uvedeného je zřejmé, že hospodaření České televize a Českého rozhlasu s jejich vlastním
majetkem nemá charakter hospodaření se státním majetkem, a proto na něj nelze podle stávající
právní úpravy § 3 odst. 1 písm. a) vztáhnout působnost NKÚ ke kontrole hospodaření s tímto
majetkem.
Navrhuje se proto výslovné zakotvení pravomoci NKÚ v § 3 odst. 4 pro kontrolu hospodaření
právnických osob poskytujících veřejnou službu v oblasti televizního a rozhlasového vysílání
v celém rozsahu tak, aby NKÚ mohl kontrolovat také hospodaření s veškerým majetkem České
televize a Českého rozhlasu, tedy i s majetkem pocházejícím např. z jejich obchodní činnosti,
a nikoli jen s finančními prostředky vybranými na základě zákona.
Výsledkem kontroly prováděné NKÚ je „pouze“ kontrolní závěr jakožto písemná zpráva
obsahující shrnutí a vyhodnocení skutečností zjištěných při kontrole podle § 4, který neznamená
žádný bezprostřední zásah do činnosti kontrolovaného subjektu.
K čl. II (přechodné ustanovení)
Přechodným ustanovením se výslovně stanoví, že Nejvyšší kontrolní úřad může kontrolovat
hospodaření příslušných právnických osob též za období, které předcházelo nabytí účinnosti
této novely zákona č. 166/1993 Sb. Nejvyšší kontrolní úřad tak může po nabytí účinnosti tohoto
zákona zahrnout do plánu své kontrolní činnosti kontrolní akce u těchto právnických osob
týkající se jejich hospodaření v minulých obdobích. Důvodem je, aby do kontrol bylo možné
zahrnout i případy minulého hospodaření, zejména pak v případě, kdy důsledky takového
5
hospodaření mají přesah do doby, kdy navržený zákon již bude účinný (např. v minulosti
uzavřené a stále účinné smluvní vztahy apod.).
K čl. III (účinnost)
Účinnost návrhu zákona se navrhuje stanovit na 1. července 2026. Takto stanovené datum
nabytí účinnosti zahrnuje dostatečnou legisvakanční dobu. Návrh zákona navazuje na návrh
novely ústavy projednávaný Poslaneckou sněmovnou jako sněmovní tisk č. 47, ve kterém je
navrženo nabytí účinnosti rovněž dnem 1. července 2026, a je obecně žádoucí, aby jak novela
Ústavy, tak i tento zákon nabyly účinnosti ke stejnému datu.
V Praze dne 3. června 2026
Ondřej Babka, elektronicky podepsáno
Jan Richter, elektronicky podepsáno
Gabriela Sedláčková, elektronicky podepsáno
Patrik Nacher, elektronicky podepsáno
6
Platné znění dotčené části zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním
úřadu, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
[...]
ČÁST DRUHÁ
Postavení a působnost Úřadu
§ 2
(1) Úřad je nezávislý kontrolní orgán České republiky.
(2) Sídlem Úřadu je Praha.
(3) Úřad může užívat znaku České republiky.
§ 3
(1) Úřad vykonává kontrolu
a) hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými na základě zákona
ve prospěch právnických osob s výjimkou prostředků vybíraných obcemi nebo kraji v
jejich samostatné působnosti,
b) státního závěrečného účtu,
c) plnění státního rozpočtu,
d) hospodaření s prostředky, poskytnutými České republice ze zahraničí, a s prostředky, za
něž převzal stát záruky,
e) vydávání a umořování státních cenných papírů,
f) zadávání státních zakázek.
(2) Kontrolu v rozsahu podle odstavce 1 vykonává Úřad, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, u
a) organizačních složek státu,
b) právnických a fyzických osob.
(3) Úřad vykonává kontrolu hospodaření České národní banky v oblasti výdajů na pořízení
majetku a výdajů na provoz České národní banky.
(4) Úřad vykonává kontrolu hospodaření právnických osob zřízených zákonem
poskytujících veřejnou službu v oblasti televizního a rozhlasového vysílání.
1
§ 4
(1) Při kontrole Úřad prověřuje, zda kontrolované činnosti jsou v souladu s právními předpisy,
přezkoumává jejich věcnou a formální správnost a posuzuje, zda jsou účelné, hospodárné a
efektivní.
(2) Zjišťované skutečnosti podléhají kontrole Úřadu bez ohledu na druh a stupeň utajení.
(3) Výsledkem kontrolní činnosti Úřadu jsou kontrolní závěry. Kontrolním závěrem se rozumí
písemná zpráva obsahující shrnutí a vyhodnocení skutečností zjištěných při kontrole podle tohoto
zákona.
§ 4a
(1) Úřadu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona referenční údaje ze
základního registru obyvatel, kterými jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a
stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2) Úřadu jsou poskytovány pro výkon jeho působnosti podle tohoto zákona z agendového
informačního systému evidence obyvatel o státních občanech České republiky údaje, kterými
jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) místo a okres narození a u státního občana České republiky, který se narodil v cizině,
místo a stát, kde se občan narodil,
d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě
též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
e) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo
datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
f) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména a příjmení opatrovníka.
(3) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z
agendového informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím
současný stav.
(4) Úřadu je umožněn pro výkon působnosti podle tohoto zákona přístup k datům z informačních
systémů veřejné správy1a) a k datům z informačního systému státní pokladny1b).
(5) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou
nezbytné ke splnění daného úkolu.
2
§ 5
(1) Úřad zpracovává a předkládá Poslanecké sněmovně stanovisko ke zprávě o vývoji ekonomiky
a plnění státního rozpočtu a k návrhu státního závěrečného účtu, včetně seznamu kontrolních
závěrů, které byly podkladem pro toto stanovisko.
(2) Stanovisko ke zprávě o vývoji ekonomiky a plnění státního rozpočtu předkládá Úřad
Poslanecké sněmovně ve lhůtě do 1 měsíce ode dne předložení této zprávy Poslanecké sněmovně
vládou.
(3) Stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu předkládá Úřad Poslanecké sněmovně ve
lhůtě do 4 měsíců ode dne předložení tohoto návrhu Poslanecké sněmovně vládou.
§ 6
Úřad na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo Senátu a jejich orgánů zpracuje v dohodnutém
termínu stanovisko k návrhům právních předpisů, týkajících se rozpočtového hospodaření,
účetnictví, státní statistiky a výkonu kontrolní, dozorové a inspekční činnosti.
[...]
3