Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDUUFQ5OR najdete zde


                III.
		
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 

I. Obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění hlavních principů, zhodnocení platného právního stavu 
Platná právní úprava v současné době neumožňuje farmaceutům a zubním lékařům provádět očkování, neboť jejich kompetence v této oblasti nejsou výslovně zakotveny v právních předpisech upravujících ochranu veřejného zdraví ani výkon zdravotnických povolání. 
Očkování je nyní vyhrazeno jiným zdravotnickým pracovníkům v rozsahu stanoveném zákonem, přičemž stávající právní rámec nepřipouští rozšíření těchto oprávnění výkladovým způsobem. Bez změny právní úpravy těchto zákonů tedy není možné zapojení farmaceutů a zubních lékařů do poskytování očkování zákonnou cestou realizovat.
Navrhovaná novela právních předpisů proto reaguje na aktuální potřeby v oblasti ochrany veřejného zdraví a organizace preventivní zdravotní péče, zejména ve vztahu k očkování jakožto jednoho z nejvýznamnějších nástrojů prevence infekčních onemocnění. Hlavním cílem návrhu je vytvořit systematický, terminologicky jednotný a aplikačně jednoznačný právní rámec pro poskytování očkování, včetně jeho rozšíření na širší okruh zdravotnických pracovníků, a tím přispět ke zvýšení dostupnosti této zdravotní služby a ke zlepšení proočkovanosti populace.
Potřeba předložení návrhu vychází především z nedostatků stávající právní úpravy, která neobsahuje dostatečně jednoznačné a systematické vymezení očkování prováděného mimo rámec pravidelného, zvláštního a mimořádného očkování. Navrhovaná právní úprava proto přistupuje k terminologickému sjednocení a systematickému vymezení institutu očkování provedeného na žádost fyzické osoby, kterým se rozumí očkování, jež není očkováním pravidelným, zvláštním ani mimořádným. Toto vymezení reflektuje skutečný obsah a účel daného institutu.
Dalším významným důvodem předložení návrhu je potřeba reagovat na vývoj zdravotnického systému a posílit jeho kapacitní a organizační flexibilitu prostřednictvím širšího využití odborného potenciálu jednotlivých zdravotnických profesí. Stávající právní úprava neumožňuje zapojení farmaceutů a zubních lékařů do provádění očkování, přestože jejich odborná způsobilost a praxe vytvářejí předpoklady pro bezpečný výkon této činnosti za stanovených podmínek. Navrhovaný právní předpis proto rozšiřuje okruh zdravotnických pracovníků oprávněných indikovat a provádět očkování provedené na žádost fyzické osoby starší 18 let o zubní lékaře a farmaceuty. Toto rozšíření je koncipováno jako podmíněné, přičemž výkon této činnosti je vázán na splnění zákonem stanovených odborných požadavků, zejména absolvování specializovaného kurzu a dodržení stanovených postupů při poskytování zdravotní služby.
Základní zásadou navrhované právní úpravy je zachování vysoké úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti pacientů. Tomu odpovídá zakotvení povinnosti provedení odborné konzultace před očkováním, včetně posouzení kontraindikací, zjištění relevantní anamnézy a nahlédnutí do lékového záznamu pacienta. Návrh současně upravuje požadavky na materiální a technické zabezpečení pracovišť, na nichž je očkování poskytováno, a stanoví povinnost vedení zdravotnické dokumentace.
Návrh dále obsahuje související změny v dalších právních předpisech, zejména v zákoně č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotních službách“), v zákoně č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 95/2004 Sb.“) a v zákoně č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o léčivech). Tyto změny směřují k systematickému zakotvení nových kompetencí jednotlivých profesí, odstranění výkladových nejasností a zajištění vnitřní konzistence právního řádu. 
Navrhovaná právní úprava rovněž doplňuje skutkové podstaty přestupků tak, aby byla zajištěna vymahatelnost nově stanovených povinností, zejména v oblasti splnění odborných podmínek pro provádění očkování, vedení zdravotnické dokumentace a dodržování požadavků na bezpečný výkon této činnosti.
Navrhovaná právní úprava je plně v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), jehož je integrální součástí a jehož systematiku dále rozvíjí. Tento zákon upravuje podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, včetně očkování jako jednoho z klíčových nástrojů ochrany veřejného zdraví. Navrhovaná novela na tuto koncepci navazuje a rozšiřuje ji zejména o systematické vymezení očkování provedeného na žádost fyzické osoby a stanovení podmínek jeho indikace a provádění. Navržená úprava nepřekračuje věcný ani účelový rámec zákona o ochraně veřejného zdraví, neboť všechny její prvky směřují k posílení prevence infekčních onemocnění, zvýšení dostupnosti očkování a zajištění bezpečnosti jeho poskytování. Úprava vychází ze stávajících principů právní regulace očkování a zachovává kontinuitu právního řádu, přičemž doplňuje existující právní rámec o prvky odpovídající aktuálním potřebám zdravotnické praxe.
Současně je zajištěna systematická provázanost návrhu s dalšími dotčenými právními předpisy. Zejména dochází k vazbě na zákon o zdravotních službách, který upravuje podmínky poskytování zdravotních služeb, včetně vedení zdravotnické dokumentace a organizačních aspektů poskytování péče. Dále je zajištěna provázanost se zákonem č. 95/2004 Sb., který upravuje odbornou způsobilost zdravotnických pracovníků. Navrhovaná právní úprava na tento zákon navazuje tím, že rozšiřuje kompetenční rámec vybraných zdravotnických profesí, přičemž samotné oprávnění k indikaci a provádění očkování je vždy podmíněno splněním požadavků stanovených právní úpravou ochrany veřejného zdraví. 
Významným aspektem je rovněž vazba na zákon o léčivech, neboť očkovací látky představují humánní léčivé přípravky. Navrhovaná úprava proto respektuje právní režim nakládání s léčivými přípravky, zejména pokud jde o jejich evidenci, sledování a poskytování údajů o jejich použití. Zajištěním přenosu údajů o provedeném očkování do příslušných informačních systémů podle zákona o léčivech je posílena transparentnost a dohledatelnost nakládání s těmito přípravky, jakož i bezpečnost poskytované zdravotní péče.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem, s mezinárodními smlouvami a s právem Evropské unie
A. Soulad s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh zákona je provedením čl. 31 Listiny základních práv a svobod (právo na ochranu zdraví). Navrhovaná právní úprava je přijímána za účelem ochrany života a zdraví jednotlivce i ochrany veřejného zdraví celé společnosti.
B. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii a mezinárodními smlouvami
Navrhovaná právní úprava se okrajově dotýká směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací. Tato směrnice však není návrhem přímo transponována, neboť její transpozice do právního řádu České republiky je již zajištěna zákonem č. 95/2004 Sb., který upravuje podmínky získávání a uznávání odborné způsobilosti zdravotnických pracovníků. Navrhovaná právní úprava je s uvedenou směrnicí plně slučitelná. Navržená právní úprava se nedotýká mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
3. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty 
Navrhovaná právní úprava nebude mít významné negativní dopady na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Nelze však vyloučit vznik dílčích nákladů, zejména v souvislosti se zajištěním odborné přípravy zdravotnických pracovníků oprávněných provádět očkování na žádost fyzické osoby starší 18 let, případnými úpravami informačních systémů a jejich vzájemným propojením, jakož i s metodickou a organizační podporou poskytovatelů zdravotních služeb.
Tyto náklady lze považovat za omezené a převážně jednorázové či přechodného charakteru. Budou navíc do značné míry pokryty v rámci stávajících systémů vzdělávání zdravotnických pracovníků a již existující infrastruktury elektronizace zdravotnictví. Navrhovaná právní úprava tak nevyžaduje vytváření nových systémových nástrojů, ale navazuje na již existující řešení.
Současně lze očekávat, že případné náklady budou vyváženy pozitivními efekty, zejména zvýšením dostupnosti očkování, vyšší proočkovaností populace a snížením výskytu infekčních onemocnění, což může vést ke snížení dlouhodobých nákladů zdravotního systému.
4. Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Navrhovanou právní úpravou není zakládána veřejná podpora.
5. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.

Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla technickým předpisem podle právních předpisů upravujících technické požadavky na výrobky; oznamovací povinnost se proto neuplatní.
6. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména:
6.1   Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Navrhovaná právní úprava zavádí nové povinnosti pro poskytovatele zdravotních služeb a zdravotnické pracovníky, kteří budou provádět očkování na žádost fyzické osoby. Jedná se zejména o povinnost absolvovat specializovaný kurz, povinnost provedení odborné konzultace před očkováním včetně posouzení kontraindikací, povinnost nahlédnutí do lékového záznamu a povinnost vedení zdravotnické dokumentace.
Tyto povinnosti odpovídají povaze zdravotnického výkonu a jsou stanoveny s cílem zajistit bezpečnost pacienta a kvalitu poskytovaných zdravotních služeb.
6.2   Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Lze očekávat příznivý dopad navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí, zejména prostřednictvím zvýšení proočkovanosti populace, což může vést ke snížení ekonomických ztrát spojených s nemocností, hospitalizací či výpadky zaměstnanců z pracovního procesu. Zároveň se předpokládá částečné odlehčení stávajícího zatížení lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků, neboť provádění očkování bude nově umožněno také farmaceutům a zubním lékařům.
6.3   Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny a dopady na rodinu (FIA)
Očekává se příznivý dopad vyplývající z rozšíření dostupnosti očkování, a to zejména z hlediska jeho místní a časové dostupnosti, což by mělo přispět ke zvýšení proočkovanosti obyvatelstva a k posílení ochrany veřejného zdraví.
6.4   Dopad na životní prostředí.
Návrh nemá žádný dopad na životní prostředí.
6.5   Dopad na ochranu práv dětí.
Návrh nemá žádný dopad na ochranu práv dětí.
6.6   Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh novely zákona nemá žádné dopady na bezpečnost státu.
6.7   Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nebyly identifikovány žádné negativní dopady. Navrhovaná právní úprava zavádí povinnost poskytovatelů zdravotních služeb farmaceutické péče vést zdravotnickou dokumentaci v elektronické podobě, čímž dochází ke zpracování osobních údajů pacientů, včetně údajů o zdravotním stavu, které představují zvláštní kategorii osobních údajů. Tato skutečnost znamená zásah do oblasti ochrany soukromí, který je však odůvodněn legitimním cílem ochrany veřejného zdraví.
Je třeba zdůraznit, že poskytovatelé zdravotních služeb farmaceutické péče již v současné době v rámci své činnosti běžně zpracovávají osobní údaje pacientů, a to zejména při výdeji léčivých přípravků na lékařský předpis, vedení záznamů o výdeji léčiv nebo při nahlížení do lékového záznamu pacienta. Navrhovaná úprava tedy nepředstavuje zcela novou kategorii zpracování osobních údajů, ale spíše rozšiřuje rozsah již existujících činností o vedení zdravotnické dokumentace související s provedeným očkováním. Při zpracování osobních údajů je poskytovatel zdravotních služeb farmaceutické péče povinen postupovat v souladu s obecnými právními předpisy upravujícími ochranu osobních údajů, a taktéž je zdravotnickým pracovníkům uložena povinnost mlčenlivosti podle zákona o zdravotních službách, popř. dalších právních předpisů (občanský zákoník, zákon o léčivech, zákon o veřejném zdravotním pojištění). Dopady navrhované úpravy na ochranu soukromí a osobních údajů lze proto hodnotit jako přiměřené ve vztahu ke sledovanému cíli. 
7.   Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Návrh právního předpisu s ohledem na svůj věcný obsah nezakládá a ani nepředpokládá založení korupčních rizik ani jejich nárůst.
8.   Informace dle zákona o regulaci lobbování
Návrh právního předpisu nebyl předmětem lobbování.
9.   Zhodnocení dopadů na územní samosprávné celky
Návrh novely zákona nemá žádné negativní územní dopady.
10.   Zhodnocení dopadů v oblasti digitálně přívětivé legislativy
Návrh není v rozporu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy.
11. Zdůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení, pokud se to navrhuje
Předkládaná právní úprava má charakter cílené a věcně relativně úzké novely, jejímž hlavním účelem je rozšíření okruhu zdravotnických pracovníků oprávněných provádět očkování. Nejde o systémovou změnu koncepce ochrany veřejného zdraví ani o zásah do základních práv a povinností pacientů, ale o odstranění stávajících omezení, která neodpovídají aktuálním potřebám zdravotnického systému. S ohledem na naléhavou potřebu posílit dostupnost očkování pro obyvatelstvo a zvýšit proočkovanost populace za účelem ochrany veřejného zdraví se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení.
12. Výjimka z povinnosti provedení hodnocení dopadů regulace (RIA) a zkrácení lhůty pro zaslání připomínek
Na základě rozhodnutí ministra spravedlnosti a předsedy Legislativní rady vlády ze dne 15. května 2026 (čj. 19481-2026-UVCR) byla udělena výjimka z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace, v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodem 5.5 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace tak k návrhu RIA není zpracována. Současně bylo povoleno podle čl. 76 odst. 1 Legislativních pravidel vlády, aby pro sdělení připomínek k tomuto návrhu zákona byla stanovena lhůta 10 pracovních dnů.


II. Zvláštní část

ČÁST PRVNÍ – Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
K § 47 odst. 4
Navrhovanou úpravou se zpřesňuje vymezení očkování pro účely vedení záznamu o provedeném očkování.
Nově se výslovně stanoví, že za provedení očkování se považuje rovněž očkování provedené na žádost fyzické osoby. Úprava tak jednoznačně vymezuje, že i tato forma očkování podléhá evidenčním povinnostem podle zákona. Cílem je zajistit úplnost a jednotnost evidence očkování, a to bez ohledu na právní režim, ve kterém je očkování poskytováno, a současně zohlednit skutečnost, že při očkování dochází k aplikaci humánního imunologického léčivého přípravku, jehož použití podléhá zvláštním evidenčním a dohledovým režimům.
K § 47a odst. 2
Navržená úprava nově odlišuje výčet konkrétních odborností poskytovatelů zdravotních služeb provádějících zvláštní a mimořádné očkování. Stanoví se odlišný okruh odborností, které mohou provádět mimořádné očkování. Mimořádné očkování je svou povahou nástrojem rychlé reakce na hrozby pro veřejné zdraví (např. epidemie či jiné mimořádné situace). V těchto případech je nezbytné umožnit maximálně flexibilní zapojení širšího okruhu lékařů. Navržené znění proto reflektuje potřebu zvýšit flexibilitu systému ochrany veřejného zdraví a posílit jeho schopnost reagovat na mimořádné události.
K § 47aa
Navrhovaným ustanovením se do zákona systematicky zavádí úprava očkování provedeného na žádost fyzické osoby a stanoví se podmínky jeho poskytování.
Účelem úpravy je vytvořit jednoznačný právní rámec pro tuto formu očkování, odstranit terminologické nejasnosti a umožnit širší zapojení zdravotnických pracovníků při zachování požadavků na bezpečnost poskytované zdravotní péče.
K odstavci 1
Ustanovení vymezuje očkování provedené na žádost fyzické osoby jako očkování, které není očkováním pravidelným, zvláštním ani mimořádným.
Cílem je systematické zpřehlednění právní úpravy očkování a jednoznačné vymezení této formy očkování, která dosud nebyla v právním řádu terminologicky uchopena jednotně.
K odstavci 2
Ustanovení zakládá zmocnění Ministerstva zdravotnictví ke stanovení seznamu onemocnění, proti nimž lze očkování provedené na žádost fyzické osoby u osob starších 18 let indikovat a provádět také zubními lékaři, farmaceuty a lékaři po získání odborné způsobilosti.
Cílem je umožnit rozšíření dostupnosti očkování při zachování dostatečné regulace prostřednictvím prováděcího právního předpisu, který umožní pružně reagovat na vývoj medicínských poznatků a potřeby veřejného zdraví.

K odstavci 3
Ustanovení stanoví podmínku absolvování odborného kurzu jako předpoklad pro indikaci a provádění očkování podle odstavce 2.
Výjimka pro vybrané skupiny lékařů reflektuje jejich stávající odbornou způsobilost k provádění očkování. U ostatních zdravotnických pracovníků tato podmínka zajišťuje získání odpovídajících znalostí a dovedností nezbytných pro bezpečné poskytování této zdravotní služby.
K odstavci 4
Ustanovení upravuje podmínky poskytování očkování v rámci farmaceutické péče.
Stanoví požadavek, aby očkování bylo prováděno ve zdravotnickém zařízení splňujícím stanovené technické a věcné podmínky. Současně se ukládá povinnost vedení zdravotnické dokumentace o provedeném očkování v elektronické podobě, což zohledňuje specifika poskytovatelů farmaceutické péče a zajišťuje jednotnou a dostupnou evidenci provedených zdravotních výkonů.
K odstavci 5
Ustanovení umožňuje provádění očkování mimo zdravotnické zařízení za podmínek stanovených zákonem o zdravotních službách, a to všem poskytovatelům zdravotních služeb oprávněných dle zákona provádět a indikovat očkování provedené na žádost fyzické osoby.
Cílem je umožnit flexibilnější poskytování této zdravotní služby, zejména v situacích, kdy je účelné její poskytování mimo standardní zdravotnická zařízení, při zachování požadavků na bezpečnost, které jsou zajištěny stanovením minimálních podmínek na prostory a vybavení v prováděcím právním předpise. Jedná se o úpravu požadavků, které nejsou upraveny vyhláškou č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť, ve znění pozdějších předpisů, (úprava požadavků na tato místa poskytování preventivní péče podle § 11a zákona o zdravotních službách zatím zcela chybí). 
Minimálními požadavky budou zejména vybavení židlemi či jiným adekvátním sedacím nábytkem pro pacienty, lehátkem pro pacienty, pomůckami pro kardiopulmonální resuscitaci apod. Zároveň bude stanoven požadavek na takové uspořádání prostor, aby bylo garantováno dostatečné soukromí pro pacienty k provedení vstupního vyšetření a konzultace se zdravotnickými pracovníky poskytovatele.
K odstavci 6
Ustanovení zakotvuje povinnost provedení odborné konzultace s pacientem před očkováním.
Součástí konzultace je posouzení zdravotního stavu pacienta, včetně vyloučení kontraindikací k podání očkovací látky, a povinné nahlédnutí do lékového záznamu. Tato povinnost představuje základní bezpečnostní prvek, jehož cílem je minimalizace rizik spojených s podáním léčivého přípravku.
K odstavci 7
Ustanovení vymezuje minimální obsah odborného kurzu, který zahrnuje jak teoretické znalosti, tak praktické dovednosti nezbytné pro indikaci a provádění očkování.
Důraz je kladen zejména na schopnost správně posoudit zdravotní stav pacienta, zajistit jeho informování a souhlas, zohlednit kontraindikace a zvládnout případné nežádoucí reakce po aplikaci očkovací látky.
K odstavci 8
Ustanovení svěřuje organizaci a realizaci odborného kurzu Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, čímž je zajištěna jednotnost, odborná garance a kontrola kvality vzdělávání.
K odstavci 9
Ustanovení stanoví omezenou platnost osvědčení o absolvování kurzu pro farmaceuty. Pokud hodlá farmaceut pokračovat v provádění očkování, je povinen opakovat tento kurz nejpozději před uplynutím jeho platnosti.
Cílem je zajistit průběžnou aktualizaci jejich odborných znalostí a dovedností v návaznosti na vývoj medicíny a změny v oblasti očkování.
K § 92k odst. 2 písm. j) až m) 
Navrhovanou úpravou se doplňuje výčet přestupků souvisejících s očkováním provedeným na žádost fyzické osoby. Cílem je zajistit vymahatelnost právní úpravy a ochranu pacientů.
K písm. j)
Navrhuje se zavedení nové skutkové podstaty přestupku spočívající v provádění očkování ve zdravotnickém zařízení, které nesplňuje požadavky na technické nebo věcné vybavení stanovené prováděcím právním předpisem. Cílem je zajistit, aby očkování bylo prováděno pouze v prostředí odpovídajícím bezpečnostním a kvalitativním standardům a umožňujícím adekvátní reakci na případné komplikace. 
K písm. k)
Doplnění skutkové podstaty reaguje na povinnost vést, zpracovávat a uchovávat zdravotnickou dokumentaci v elektronické podobě dle § 47aa odst. 4. Porušení této povinnosti může vést k neúplnosti či nedostupnosti údajů, což může negativně ovlivnit návaznost péče o pacienta.
K písm. l)
Navrhuje se postihnout provedení očkování bez předchozí konzultace a nahlédnutí do lékového záznamu podle § 47aa odst. 6. Tato povinnost je klíčová pro zajištění bezpečnosti očkování, neboť umožňuje zohlednit aktuální medikaci pacienta, možné kontraindikace či riziko lékových interakcí. Její nedodržení může vést k poškození zdraví očkované osoby. Zakotvení přestupku tak představuje preventivní nástroj k zajištění důsledného respektování této povinnosti v praxi.
K písm. m)
Navrhované ustanovení postihuje situace, kdy poskytovatel umožní provádění očkování osobou, která neabsolvovala předepsaný kurz podle § 47aa odst. 7, aniž by se na ni vztahovala výjimka z této povinnosti stanovená v § 47aa odst. 3. Účelem je zajistit, aby očkování prováděly pouze osoby s odpovídající odbornou přípravou. Očkování je odborný zdravotnický výkon, jehož nesprávné provedení může mít závažné zdravotní následky. Zavedení přestupku za porušení této povinnosti přispívá k udržení odborné úrovně poskytované péče a ochraně zdraví očkovaných osob.
K § 92k odst. 7 písm. b)
S ohledem na závažnost těchto přestupků se navrhuje stanovit horní hranici pokuty až do výše 500 000 Kč. Tato výše odpovídá závažnosti porušení povinností, která se bezprostředně dotýkají ochrany zdraví jednotlivce i veřejného zdraví, a současně reflektuje potřebu účinného preventivního a represivního nástroje.
K § 108 odst. 1
Navrhovaná úprava rozšiřuje zmocnění Ministerstva zdravotnictví k vydání prováděcího právního předpisu v oblasti očkování provedeného na žádost fyzické osoby.
Ministerstvo zdravotnictví bude oprávněno stanovit zejména seznam onemocnění a požadavky na materiální a technické zabezpečení pracovišť.
Úprava umožňuje pružné nastavení konkrétních podmínek v návaznosti na vývoj medicíny a praxe.
K § 9 odst. 3, § 46 odst. 3, 47a odst. 1, § 50, § 53 odst. 1 písm. f) 
Navrhovanou úpravou se doplňuje označení oboru „pediatrie“ vedle dosavadního označení „praktické lékařství pro děti a dorost“.
Cílem je uvedení právní úpravy do souladu s aktuální terminologií používanou v systému zdravotních služeb.

ČÁST DRUHÁ – Změna zákona o zdravotních službách
K § 5 odst. 2 písm. i)
Definice lékárenské péče dle zákona o zdravotních službách byla novelou tohoto zákona č. 290/2025 Sb. s účinností od 1. ledna 2026 nahrazena definicí péče farmaceutické. Jedním z cílů této novely zákona o zdravotních službách bylo zohlednit šíři uplatnění farmaceutů ve zdravotnictví i mimo lékárny či pracoviště klinické farmacie. 
V rámci legislativního procesu v Parlamentu došlo ovšem k takovým úpravám nové definice farmaceutické péče, kterými došlo k formálnímu odejmutí některých stávajících kompetencí farmaceutům. Nová definice totiž již neuvádí, že součástí farmaceutické péče jsou, mimo jiné, také „další služby v oblasti prevence, včasného rozpoznávání onemocnění a podpory zdraví“.
Vypuštěním této pasáže z definice farmaceutické péče tak v praxi vznikly výkladové nejasnosti ohledně jejího obsahu. Těmito výkladovými nejasnostmi je zároveň zasažena stávající činnost mnoha farmaceutů, neboť aktuálně v rámci svých kompetencí služby ve zmíněných oblastech poskytují, a to ať již na základě pregraduálního a specializačního studia nebo absolvováním tzv. garantovaných kurzů České lékárnické komory, často ve spolupráci a ve prospěch klientů zdravotních pojišťoven. 
Jedná se o široké spektrum činností, například v péči o pacienty s diabetem, s Alzheimerovou chorobou, v odvykání kouření a další. Shora uvedené výkladové nejasnosti mohou představovat omezení kompetencí farmaceutů ve zdravotnictví, což by znamenalo anomálii i v kontextu evropských právních úprav, kdy jednotlivé země Evropské unie naopak podporují jejich vyšší zapojení do poskytování péče pacientům. 
Proto je zásadně důležité, aby byla definice farmaceutické péče doplněna o poskytování „služeb v oblasti prevence, včasného rozpoznávání onemocnění a podpory zdraví,“ tedy v tomto ohledu doplněna do stavu odpovídajícímu zákonu o zdravotních službách ve znění účinném do 31. prosince 2025. 
K § 54 písm. a)
Úprava reflektuje požadavek na vedení zdravotnické dokumentace o každém provedeném očkování, včetně toho, které je provedeno v rámci farmaceutické péče poskytované v lékárně. 
Zároveň se ustanovení upravuje i terminologicky – již v definici farmaceutické péče [srov. § 5 odst. 2 písm. i) in fine zákona o zdravotních službách] je uvedené, že „je-li farmaceutická péče poskytována v lékárně, jedná se o lékárenskou péči.“ Lékárenská péče je tedy vždy poskytována v lékárně, proto je stávající znění § 54 písm. a) předpokládající „poskytování lékárenské péče v lékárně“ tautologické. 

ČÁST TŘETÍ – Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
K § 7 odst. 2
Navrhovanou úpravou § 7 odst. 2 se rozšiřuje vymezení odborné způsobilosti zubního lékaře o kompetenci k indikaci a provádění očkování na žádost fyzické osoby starší 18 let. Cílem této změny je zakotvit na úrovni zákona upravujícího podmínky výkonu zdravotnických povolání, že očkování provedeného na žádost fyzické osoby starší 18 let může být za stanovených podmínek součástí odborných činností zubního lékaře.
Zákon č. 95/2004 Sb. systematicky vymezuje odbornou způsobilost jednotlivých zdravotnických povolání a stanoví rozsah jejich odborných kompetencí. Vzhledem k tomu, že indikace a provádění očkování představuje zdravotnický výkon, je nezbytné, aby tato kompetence byla výslovně zakotvena právě v tomto právním předpise. Navrhovaná úprava tak odstraňuje dosavadní stav, kdy právní řád neumožňoval zubním lékařům podílet se na provádění očkování z důvodu absence výslovného vymezení jejich oprávnění v této oblasti.
Úprava je koncipována jako kompetenční, nikoli jako přiznávající samostatné oprávnění k provádění očkování. Jejím účelem je potvrdit, že zubní lékař se získanou odbornou způsobilostí může indikovat a provádět očkování na žádost fyzické osoby starší 18 let v rozsahu a za podmínek stanovených právní úpravou ochrany veřejného zdraví, zejména zákonem o ochraně veřejného zdraví. Navrhované řešení tak zajišťuje systematickou provázanost právního řádu a vytváří legislativní předpoklad pro zapojení zubních lékařů do poskytování preventivní péče v oblasti očkování.
K § 10 odst. 2
Navrhovanou úpravou § 10 odst. 2 se rozšiřuje vymezení odborné způsobilosti farmaceuta o kompetenci k provádění očkování. Cílem této změny je zakotvit na úrovni zákona o podmínkách výkonu zdravotnických povolání, že provádění očkování je součástí odborných kompetencí farmaceuta, aniž by docházelo k podrobné úpravě vlastní realizace této činnosti v tomto zákoně.
Zákon č. 95/2004 Sb. systematicky vymezuje odbornou způsobilost jednotlivých zdravotnických povolání a stanoví rozsah jejich odborných kompetencí. Vzhledem k tomu, že očkování představuje odborný zdravotnický výkon, je nezbytné, aby kompetence farmaceuta k jeho provádění měla oporu právě v tomto zákoně. Navrhovaná úprava tak odstraňuje dosavadní stav, kdy právní řád neumožňoval farmaceutům očkování poskytovat z důvodu absence výslovného zákonného vymezení jejich odborné způsobilosti v této oblasti.
Úprava je koncipována jako kompetenční, nikoli jako přiznávající samostatné oprávnění k provádění očkování. Jejím účelem je jednoznačně potvrdit, že farmaceut, který splňuje zákonné podmínky odborné způsobilosti, disponuje odbornou kompetencí k provádění očkování v rozsahu a za podmínek stanovených právní úpravou zákona o ochraně veřejného zdraví. Navrhované řešení přispívá k systematičnosti právního řádu a vytváří nezbytný legislativní předpoklad pro širší zapojení farmaceutů do preventivní péče v oblasti očkování.

ČÁST ČTVRTÁ – Změna zákona o léčivech
K § 82 odst. 9
Navrhovanou úpravou se stanoví povinnosti poskytovatele oprávněného k výdeji léčivých přípravků v souvislosti s aplikací očkovací látky při očkování provedeném na žádost fyzické osoby starší 18 let.
Ustanovení vychází z toho, že očkovací látka představuje humánní léčivý přípravek, jehož použití musí být evidováno obdobně jako jeho výdej. Z tohoto důvodu se stanoví, že i v případě přímé aplikace očkovací látky farmaceutem se na nakládání s tímto léčivým přípravkem přiměřeně použijí evidenční povinnosti vztahující se k jeho výdeji. Cílem úpravy je zajistit sledovatelnost použití léčivých přípravků, transparentnost jejich aplikace a návaznost na stávající systémy evidence léčiv, zejména v rámci elektronických hlášení.
Úprava zároveň reflektuje rozšíření okruhu zdravotnických pracovníků oprávněných podílet se na očkování a zajišťuje, aby toto rozšíření nevedlo k oslabení kontrolních mechanismů v oblasti nakládání s léčivými přípravky.
K § 103 odst. 9 písm. c)
Navrhovanou úpravou se rozšiřuje skutková podstata přestupku o porušení povinnosti poskytovat údaje o léčivých přípravcích použitých při očkování provedeném na žádost fyzické osoby starší 18 let.
Nově se výslovně stanoví, že přestupkem je rovněž neposkytnutí údajů o podaném léčivém přípravku v případech, kdy dochází k jeho aplikaci v rámci očkování.
Cílem je zajistit vymahatelnost evidenčních povinností vztahujících se k očkovacím látkám a posílit dohled nad jejich použitím. Úprava tak představuje nezbytný doplněk k právní úpravě evidence léčiv, který reaguje na skutečnost, že léčivý přípravek není v těchto případech vydáván pacientovi, ale přímo aplikován zdravotnickým pracovníkem.

K § 114 odst. 1
Navrhovanou úpravou se rozšiřuje zmocňovací ustanovení Ministerstva zdravotnictví k vydání prováděcího právního předpisu o oblast evidence léčivých přípravků použitých při očkování provedeném na žádost fyzické osoby.
Cílem je umožnit podrobnější úpravu rozsahu, struktury, formy a způsobu předávání údajů o použitých léčivých přípravcích prostřednictvím prováděcího právního předpisu.
Takové řešení umožňuje pružně reagovat na technický a organizační vývoj v oblasti elektronizace zdravotnictví a současně zajistit dostatečnou míru detailu právní úpravy bez jejího přetěžování na úrovni zákona.

ČÁST PÁTÁ – Účinnost
Navrhuje se, aby změny nabyly účinnosti pokud možno co nejdříve, a to s ohledem na naléhavou potřebu zvýšení proočkovanosti obyvatelstva a dosažení lepší imunizace společnosti za účelem ochrany veřejného zdraví.
2