Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDUW89Q2L najdete zde


                PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

                    POSLANECKÁ SNĚMOVNA

                                              10. volební období

               221/0

  Návrh poslanců Radka Vondráčka, Davida Pražáka, Marie Pošarové
a Filipa Turka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb.,
o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

                       Zástupce předkladatele: Vondráček R. a další
                       Doručeno poslancům: 9. června 2026 v 10:20
                                                     Návrh

                                                   ZÁKON

                                              ze dne ….. 2026,

   kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů,
                                         a další související zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

                                                ČÁST PRVNÍ

                                     Změna zákona o střetu zájmů
                                                      Čl. I

Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 158/2009
Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 350/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona
č. 503/2012 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb.,
zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 112/2018
Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 149/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona
č. 180/2022 Sb., zákona č. 253/2023 Sb., zákona č. 263/2024 Sb., zákona č. 448/2024 Sb.,
zákona č. 77/2025 Sb., zákona č. 218/2025 Sb. a zákona č. …/2026 Sb., se mění takto:

    1. V § 4a odst. 1 se slova „ovládající osobou“ nahrazují slovy „skutečným majitelem“.

    2. V § 4a odst. 2 větě první a v § 4a odst. 3 větě první se slova „účast nebo členství“
        nahrazují slovy „účast, členství nebo postavení skutečného majitele“.

    3. § 4b se zrušuje.

    4. V § 4c se za slovo „dotaci“ vkládají slova „, na kterou není právní nárok,“, slova
        „rozpočtová pravidla“ se nahrazují slovy „poskytování dotací“ a slova „ve které veřejný
        funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl
        představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti“ se nahrazují slovy
        „jejímž skutečným majitelem je veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c), je-li
        poskytovatelem dotace nebo investiční pobídky ústřední správní úřad, v jehož čele stojí
        tento veřejný funkcionář“.

    5. V § 4c se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

              „(2) Je zakázáno poskytnout dotaci, na kterou není právní nárok, podle právního
        předpisu upravujícího poskytování dotací14) nebo investiční pobídku podle právního
        předpisu upravujícího investiční pobídky15) obchodní společnosti, jejímž skutečným
        majitelem je člen zastupitelstva územního samosprávného celku, který je
        poskytovatelem dotace.“.
    6. Poznámka pod čarou č. 14 zní:
         „14) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých
         souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon
         č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 115/2001 Sb.,
         o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů.“.

    7. V § 9 písm. e) se slova „ovládající osobou“ nahrazují slovy „skutečným majitelem“.

    8. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní:

                                                         „§ 11a

                 Oznámení o veřejných zakázkách, dotacích a investičních pobídkách

              (1) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) je povinen přesně, úplně
         a pravdivě oznámit, že obchodní společnost, jejímž je skutečným majitelem, uzavřela
         smlouvu na veřejnou zakázku s veřejným zadavatelem postupem podle zákona
         upravujícího zadávání veřejných zakázek, v průběhu výkonu funkce veřejného
         funkcionáře. Povinnost podle věty první se vztahuje i na veřejné zakázky malého
         rozsahu. Obchodní společnost je povinna poskytnout veřejnému funkcionáři za účelem
         plnění povinnosti podle věty první potřebnou součinnost.

              (2) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) je povinen přesně, úplně
         a pravdivě oznámit, že obchodní společnosti, jejímž je skutečným majitelem, byla
         poskytnuta dotace podle právního předpisu upravujícího poskytování dotací14) nebo
         investiční pobídka podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky15)
         v průběhu výkonu funkce veřejného funkcionáře. Poskytnutím dotace se rozumí nabytí
         právní moci rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí
         dotace. Poskytnutím investiční pobídky se rozumí nabytí právní moci rozhodnutí
         o příslibu investiční pobídky. Obchodní společnost je povinna poskytnout veřejnému
         funkcionáři za účelem plnění povinnosti podle věty první potřebnou součinnost.“.

    9. V § 12 odst. 2 a 3 se text „a § 11 odst. 2“ nahrazuje textem „, § 11 odst. 2 a § 11a“.

    10. V § 12 odst. 4 a 5, § 13 odst. 2, § 14 odst. 2 písm. a), c) a d), § 14 odst. 4, § 14a odst. 3
         a v § 14b odst. 1 písm. a) se číslo „11“ nahrazuje textem „11a“.

    11. V § 23 odst. 1 písm. b) se slova „ovládající osobou“ nahrazují slovy „skutečným
         majitelem“.

    12. V § 23 odst. 1 písm. e) se číslo „11“ nahrazuje textem „11a“.

    13. V § 23 odst. 5 se slova „v příkazním řízení“ nahrazují slovy „příkazem na místě“.

                                                      Čl. II

                                              Přechodné ustanovení

        Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 159/2006 Sb., ve znění
zákona č. 14/2017 Sb., je povinen do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona učinit
oznámení podle § 11a zákona č. 159/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, za období výkonu funkce v kalendářním roce předcházejícím roku nabytí
účinnosti tohoto zákona.

                                               ČÁST DRUHÁ

                                      Změna zákona o zemědělství

                                                     Čl. III

Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb.,
zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 94/2005 Sb.,
zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006
Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 409/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona
č. 95/2009 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona
č. 73/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 179/2014 Sb., zákona
č. 298/2016 Sb., zákona č. 371/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona
č. 183/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 208/2019 Sb., zákona č. 484/2020 Sb.,
zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 382/2022 Sb., zákona č. 70/2025
Sb., zákona č. 331/2025 Sb. a zákona č. 360/2025 Sb., se mění takto:

    1. V § 2a se doplňuje odstavec 5, který zní:

              „(5) Dotace na opatření podle odstavce 1 a přímé podpory podle odstavce 3 se
         poskytují na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace v souladu s přímo použitelným
         předpisem Evropské unie.“.

    2. V § 2d odst. 1 se slova „Poslanecká sněmovna současně se státním rozpočtem“ nahrazují
        slovy „vláda na návrh ministerstva“.

    3. V § 2d odst. 2 se slovo „rozhodnutím“ zrušuje.

    4. V § 2d se doplňuje odstavec 3, který zní:

              „(3) Dotace financované výhradně z národních zdrojů nárokového charakteru se
         poskytují na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace. Dotace financované výhradně
         z národních zdrojů nenárokového charakteru se poskytují na základě veřejnoprávní
         smlouvy.“.

    5. V § 2da se doplňuje odstavec 12, který zní:

              „(12) Podpůrný fond postupuje tak, aby při poskytování podpor nedocházelo ke
         střetu zájmů. Ustanovení § 2db se použije přiměřeně.“.

    6. Za § 2da se vkládá nový § 2db, který včetně nadpisu zní:

                                                         „§ 2db

                                                      Střet zájmů

              (1) Ministerstvo a Fond (dále jen „poskytovatel“) postupují tak, aby při poskytování
         dotací, na které není právní nárok, nedocházelo ke střetu zájmů. Poskytovatel si vyžádá
písemné čestné prohlášení všech osob, které se podílejí na posuzování a rozhodování o
žádosti o dotaci, a přizvaných odborníků o tom, že nejsou ve střetu zájmů. Pokud zjistí,
že ke střetu zájmů došlo, přijme opatření k nápravě.

     (2) Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které

a) se podílejí na posuzování a rozhodování o žádosti o dotaci, nebo

b) mají nebo by mohly mít vliv na výsledek řízení o poskytnutí dotace,

ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti s řízením o poskytnutí dotace.

     (3) Zájmem osob uvedených v odstavci 2 se pro účely tohoto zákona rozumí zájem
získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch poskytovatele.

     (4) Před poskytnutím dotace, na kterou není právní nárok, obchodní společnosti,
jejímž skutečným majitelem je veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona
o střetu zájmů, je poskytovatel povinen uveřejnit záměr poskytnutí dotace na své úřední
desce a vyzvat osoby, které by mohly být v případě střetu zájmů zkráceny na svých
právech, aby k záměru poskytnutí dotace podaly námitky. V souvislosti s uveřejněním
záměru poskytnutí dotace podle věty první je poskytovatel povinen uveřejnit následující
informace:

a) identifikace žadatele o dotaci,

b) výše dotace,

c) dotační program, z něhož je dotace poskytována,

d) datum uveřejnění záměru poskytnutí dotace,

e) lhůta pro podání námitek podle odstavce 5.

     (5) Námitky musí být doručeny poskytovateli do 30 dnů ode dne zveřejnění
informace podle odstavce 4.

     (6) V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřován střet zájmů
a čeho se podatel domáhá.

     (7) K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným
podatelem po podání námitek, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo
důkazy, které podatel nemohl uplatnit dříve.

     (8) Poskytovatel do 60 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách
podateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí
rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se poskytovatel
podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Dojde-
li k odmítnutí námitek podle odstavce 10, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění
podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud poskytovatel námitkám vyhoví, sdělí
v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

     (9) Pokud poskytovatel neshledá důvody pro vyhovění námitkám, rozhodnutím je
odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení
jiného opatření k nápravě, než kterého se podatel v námitkách domáhal.
              (10) Poskytovatel odmítne rovněž námitky, které

        a) nejsou podané oprávněnou osobou podle odstavce 4,

        b) jsou podány opožděně, nebo

        c) nesplňují náležitosti podle odstavce 6.

              (11) Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.“.

                                                     Čl. IV

                                           Přechodné ustanovení

         V řízeních o poskytnutí dotace zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
a při poskytování podpory na základě smlouvy uzavírané k žádosti o poskytnutí podpory
podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje poskytovatel podle zákona
č. 252/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

                                                ČÁST TŘETÍ

                  Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu

                                                      Čl. V

Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých
dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona
č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona
č. 482/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb.,
zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009
Sb., zákona č. 251/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012
Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 179/2014 Sb., zákona č. 250/2014
Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 242/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona
č. 183/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 208/2019 Sb., zákona č. 314/2019 Sb.,
zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 382/2022 Sb., zákona č. 70/2025 Sb. a zákona č. 331/2025
Sb., se mění takto:

    1. V § 11a odst. 1 větě druhé se číslo „10“ nahrazuje číslem „4“ a slova „jejího vyplacení“
        se nahrazují slovy „, kdy došlo k nesrovnalosti podle přímo použitelného předpisu
        Evropské unie22)“.

    2. V § 11a odst. 2 větě druhé se číslo „10“ nahrazuje číslem „4“.
                                                     Čl. VI

                                           Přechodné ustanovení

         Lhůta pro zahájení řízení o vrácení dotace se posuzuje podle zákona č. 256/2000 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i tehdy, pokud byla neoprávněná
platba dotace poskytnuta přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

                                               ČÁST ČTVRTÁ

                                     Změna rozpočtových pravidel

                                                     Čl. VII

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona
č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb.,
zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004
Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005
Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona
č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb.,
zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007
Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009
Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona
č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb.,
zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb.,
zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011
Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona
č. 171/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb.,
zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 25/2015 Sb.,
zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 357/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 135/2016
Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 203/2017
Sb., zákona č. 367/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 214/2020
Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona
č. 251/2021 Sb., zákona č. 177/2023 Sb., zákona č. 184/2023 Sb., zákona č. 254/2023 Sb.,
zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 262//2024 Sb., zákona č. 263/2024 Sb., zákona č. 35/2025
Sb., zákona č. 232/2025 Sb. a zákona č. …/2026 Sb., se mění takto:

    1. V § 14 odst. 1 se za slovo „předpis“ vkládají slova „nebo program podle § 12 odst. 1
        písm. a)“.

    2. Za § 14q se vkládá nový § 14r, který včetně nadpisu zní:

                                                         „§ 14r

                                                      Střet zájmů

              (1) Poskytovatel postupuje tak, aby při poskytování dotací, na které není právní
         nárok, nedocházelo ke střetu zájmů. Poskytovatel si vyžádá písemné čestné prohlášení
         všech osob, které se podílejí na posuzování a rozhodování o žádosti o dotaci,
a přizvaných odborníků o tom, že nejsou ve střetu zájmů. Pokud zjistí, že ke střetu zájmů
došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě.

     (2) Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které

a) se podílejí na posuzování a rozhodování o žádosti o dotaci, nebo

b) mají nebo by mohly mít vliv na výsledek řízení o poskytnutí dotace,

ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti s řízením o poskytnutí dotace.

     (3) Zájmem osob uvedených v odstavci 2 se pro účely tohoto zákona rozumí zájem
získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch poskytovatele.

     (4) Před poskytnutím dotace, na kterou není právní nárok, obchodní společnosti,
jejímž skutečným majitelem je veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona
o střetu zájmů, je poskytovatel povinen uveřejnit záměr poskytnutí dotace na své úřední
desce a vyzvat osoby, které by mohly být v případě střetu zájmů zkráceny na svých
právech, aby k záměru poskytnutí dotace podaly námitky. V souvislosti s uveřejněním
záměru poskytnutí dotace podle věty první je poskytovatel povinen uveřejnit následující
informace:

a) identifikace žadatele o dotaci,

b) výše dotace,

c) dotační program, z něhož je dotace poskytována,

d) datum uveřejnění záměru poskytnutí dotace,

e) lhůta pro podání námitek podle odstavce 5.

     (5) Námitky musí být doručeny poskytovateli do 30 dnů ode dne zveřejnění
informace podle odstavce 4.

     (6) V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřován střet zájmů
a čeho se podatel domáhá.

     (7) K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným
podatelem po podání námitek, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo
důkazy, které podatel nemohl uplatnit dříve.

     (8) Poskytovatel do 60 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách
podateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí
rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se poskytovatel
podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Dojde-
li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění
podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud poskytovatel námitkám vyhoví, sdělí
v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

     (9) Pokud poskytovatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím
odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení
jiného opatření k nápravě, než kterého se podatel v námitkách domáhal.
              (10) Poskytovatel odmítne rovněž námitky, které
        a) nejsou podané oprávněnou osobou podle odstavce 4,
        b) jsou podány opožděně, nebo
        c) nesplňují náležitosti podle odstavce 6.

              (11) Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.“.
    3. V § 44a odst. 11 se za větu předposlední vkládá věta „Řízení o uložení odvodu za

        porušení rozpočtové kázně lze zahájit nejpozději do 4 let od porušení rozpočtové
        kázně.“.
    4. V § 44a odst. 11 větě poslední se slova „1. ledna roku následujícího po roce, v němž
        došlo k“ zrušují.

                                                    Čl. VIII
                                           Přechodné ustanovení
         V řízeních o poskytnutí dotace zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
postupuje poskytovatel podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.

                                                 ČÁST PÁTÁ
                               Změna zákona o investičních pobídkách

                                                     Čl. IX
V zákoně č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon
o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona
č. 19/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 62/2005 Sb., zákona č. 443/2005 Sb., zákona
č. 159/2007 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona
č. 407/2012 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 450/2020 Sb.
a zákona č. 426/2023 Sb., se za § 2 vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní:

                                                          „§ 2a
                                                      Střet zájmů
                (1) Ministerstvo postupuje tak, aby při poskytování investiční pobídky
         nedocházelo ke střetu zájmů. Ministerstvo si vyžádá písemné čestné prohlášení všech
         osob, které se podílejí na posuzování a rozhodování o žádosti o příslib, a přizvaných
         odborníků o tom, že nejsou ve střetu zájmů. Pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo,
         přijme opatření k nápravě.
                (2) Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které
         a) se podílejí na posuzování a rozhodování o žádosti o příslib, nebo
b) mají nebo by mohly mít vliv na výsledek rozhodování o žádosti o příslib,

ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti s rozhodováním o žádosti
o příslib.

       (3) Zájmem osob uvedených v odstavci 2 se pro účely tohoto zákona rozumí zájem
získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch státu.

       (4) Před poskytnutím investiční pobídky obchodní společnosti, jejímž skutečným
majitelem je veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů,
je ministerstvo povinno uveřejnit záměr poskytnutí investiční pobídky na své úřední
desce a vyzvat osoby, které by mohly být v případě střetu zájmů zkráceny na svých
právech, aby k záměru poskytnutí investiční pobídky podaly námitky. V souvislosti s
uveřejněním záměru poskytnutí investiční pobídky podle předchozí věty je poskytovatel
povinen uveřejnit následující informace:

a) identifikace zájemce o příslib,

b) výše investiční pobídky,

c) datum uveřejnění záměru poskytnutí investiční pobídky,

d) lhůta pro podání námitek podle odstavce 5.

       (5) Námitky musí být doručeny ministerstvu do 30 dnů ode dne zveřejnění
informace podle odstavce 4.

       (6) V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřován střet zájmů
a čeho se podatel domáhá.

       (7) K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným
podatelem po podání námitek, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo
důkazy, které podatel nemohl uplatnit dříve.

       (8) Ministerstvo do 60 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách
podateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí
rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se ministerstvo
podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Dojde-
li k odmítnutí námitek podle odstavce 10, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění
podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud ministerstvo námitkám vyhoví, sdělí
v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

       (9) Pokud ministerstvo neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím
odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení
jiného opatření k nápravě, než kterého se podatel v námitkách domáhal.

       (10) Ministerstvo odmítne rovněž námitky, které

a) nejsou podané oprávněnou osobou podle odstavce 4,

b) jsou podány opožděně, nebo

c) nesplňují náležitosti podle odstavce 6.
              (11) Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.“.

                                              ČÁST ŠESTÁ

                          Změna zákona o zadávání veřejných zakázek

                                                    Čl. X

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 368/2016 Sb.,
zákona č. 147/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019
Sb., zákona č. 309/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona
č. 174/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb., zákona č. 240/2022 Sb., zákona č. 166/2023 Sb.,
zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 238/2024 Sb., zákona č. 469/2024 Sb. a zákona č. 69/2025
Sb., se mění takto:

  1. V § 48 se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 a 9, které znějí:

             „(8) Zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. a) může vyloučit účastníka zadávacího řízení,
       pokud je jím obchodní společnost, jejímž skutečným majitelem je veřejný funkcionář
       podle § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů stojící v čele ústředního správního
       úřadu, který je v tomto řízení zadavatelem; to platí i v případě, kdy je taková obchodní
       společnost poddodavatelem, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci,
       pokud dodavatel na výzvu zadavatele poddodavatele v přiměřené lhůtě nenahradí.

             (9) Zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) může vyloučit účastníka zadávacího řízení,
       pokud je jím obchodní společnost, jejímž skutečným majitelem je člen zastupitelstva
       územního samosprávného celku, který je v tomto řízení zadavatelem; to platí i v případě,
       kdy je taková obchodní společnost poddodavatelem, prostřednictvím kterého dodavatel
       prokazuje kvalifikaci, pokud dodavatel na výzvu zadavatele poddodavatele v přiměřené
       lhůtě nenahradí.“.

       Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 10 až 13.

  2. V § 48 odst. 10 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavců 2, 8 nebo 9“.

  3. V § 48 odst. 12 se číslo „9“ nahrazuje číslem „11“.

  4. V § 67 odst. 3 úvodní části ustanovení se číslo „9“ nahrazuje číslem „11“.

  5. V § 67 odst. 3 písm. a) se číslo „9“ nahrazuje číslem „11“.

  6. V § 123 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

              „(2) V případě, že zadavatel vybral k uzavření smlouvy účastníka, který je
       obchodní společností, jejímž skutečným majitelem je veřejný funkcionář uvedený v § 2
       odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů, je zadavatel v oznámení podle odstavce 2 povinen
       uvést, jakým způsobem bylo zajištěno nebo ověřeno, že nedošlo ke střetu zájmů podle
       § 44. Povinnost zadavatele podle § 48 odst. 10 tím není dotčena.“.

       Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
                                                 Čl. XI
                                       Přechodné ustanovení
        Zadávací řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle zákona č. 134/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

                                            ČÁST SEDMÁ
                                             ÚČINNOST
                                                 Čl. XII

   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027.
                                         DŮVODOVÁ ZPRÁVA

                                               A. Obecná část

    1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti nové úpravy
         v jejím celku

       Právní úprava tzv. systémového střetu zájmů při zadávání veřejných zakázek
a poskytování dotací je na úrovni českého právního řádu koncentrována do § 4b a § 4c zákona
č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střetu zájmů“).

       Ustanovení § 4b zákona o střetu zájmů upravující zákaz střetu zájmů při zadávání
veřejných zakázek stanoví: „Obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2
odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti
společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona
upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím
kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost
vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první
zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné.“

       Ustanovení § 4c zákona o střetu zájmů upravující zákaz střetu zájmů při poskytování
dotací stanoví následující: „Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu
upravujícího rozpočtová pravidla14 nebo investiční pobídku podle právního předpisu
upravujícího investiční pobídky15 obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v
§ 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti
společníka v obchodní společnosti.“

       Výraz „právní předpis upravující rozpočtová pravidla“ je pak doplněn o poznámku pod
čarou č. 14 a 15 odkazující na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o rozpočtových pravidlech“), resp. zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o
změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů.

       S ohledem na přetrvávající nejasnosti ohledně aplikace § 4b a § 4c zákona o střetu zájmů,
poznatky z jeho aplikační praxe v České republice, závěry vyplývající z relevantní judikatury
správních soudů a srovnání zmíněných ustanovení s obdobnými právními úpravami v zahraničí
(zejm. rakouskou právní úpravou, která měla být původní předlohou § 4b zákona o střetu zájmů)
se ve vztahu k současnému znění navrhují níže uvedené hlavní okruhy změn.

 i. Oblast uplatňování plošného zákazu zadávání veřejných zakázek a poskytování dotací;
       stanovení zvláštních pravidel pro řešení střetu zájmů v konkrétním řízení; oznamovací
       povinnost

       V odůvodnění pozměňovacího návrhu tehdejšího poslance Mgr. Martina Plíška, jímž byl
výše citovaný zákaz do § 4c zákona o střetu zájmů zakotven (viz sněmovní tisk č. 564/0, 7.
volební období Poslanecké sněmovny, písemný pozměňovací návrh č. 4619) předkladatel
uvedl: „Záleží […] pouze na posouzení a rozhodnutí příslušného státního orgánu, zda dotaci
poskytne. V takovém případě ovšem reálně hrozí, že při rozhodování o poskytnutí dotace bude
ve prospěch žadatele brána v potaz skutečnost, že žadatel o dotaci je společnost ovládaná nebo
vlastněná členem vlády, což je nežádoucí a nepřípustné.
       Navrhovaná úprava představuje účinný nástroj k zamezení nežádoucího střetu zájmů
veřejného funkcionáře s jeho soukromými zájmy a zamezení situacím, při kterých by dotace
byla žadateli poskytnuta v jakékoliv souvislosti s výkonem jeho veřejné funkce.“

       V rozpravě vedené při 2. čtení příslušného sněmovního tisku pak předkladatel
pozměňovacího návrhu uvedl: „Pokládám skutečně za nepřijatelné, pokud člen vlády má, a to
nepochybně má, exkluzivní informace, tak aby na jedné straně rozhodoval o miliardových
výdajích ze státního rozpočtu a na druhé straně aby jeho firmy byly příjemci veřejných peněz z
veřejných zakázek. Proto navrhuji ještě nový pozměňovací návrh, obdobné ustanovení, aby ty
firmy, které alespoň z 25 % vlastní člen vlády, nemohly pobírat nenárokové dotace a investiční
pobídky, protože to je stejný princip. Mimochodem, pokud jde o veřejné zakázky, je to princip,
který platí v Rakousku. Já nevidím důvod, pokud v Rakousku tato úprava platí, proč by nemohla
platit také v České republice. A pokud jde o ty dotace a investiční pobídky, tak je přece zřejmé,
že pakliže nějaký úředník je posuzuje z hlediska toho, že firma je vlastněná členem vlády, tak
může být v tomto ovlivněn, a platí tam ten princip, který se týká i veřejných zakázek.“

       Jakkoliv lze tento záměr považovat za pochopitelný, je namístě upozornit, že oproti
rakouské právní úpravě týkající se veřejných zakázek, která se stala předlohou pro § 4b (a
analogicky rovněž pro § 4c) zákona o střetu zájmů, zvolil český zákonodárce úpravu zákazů
podstatně širší. Zatímco v Rakousku platí, že vlastní-li veřejný funkcionář podíl ve společnosti
přesahující 25 %, nesmí dotčená společnost přímo ani nepřímo získávat veřejné zakázky na
úrovni odpovídající funkci tohoto funkcionáře (srov. Transparency International – Česká
republika, Komparativní studie ke střetu zájmů. Praha: Transparency International ČR, 2022
str. 83), v České republice jsou zákazy podle § 4b a § 4c zákona o střetu zájmů (zadávání
veřejných zakázek a poskytování dotací) plošné a dopadají až na nejnižší úroveň včetně malých
obcí a jejich příspěvkových organizací. Takto široké pojetí nejenomže neodpovídá původnímu
smyslu a účelu, pro které byly dané zákazy do zákona o střetu zájmů zakotveny, ale především
překračuje standardní rámec pravidel přijatých členskými státy Evropské unie za účelem
prevence rizika střetu zájmů. Zúžení rozsahu uplatnění předmětných zákazů přitom nelze
považovat za rozporné s unijní právní úpravou (zejm. čl. 61 finančního nařízení), neboť § 4b a
§ 4c zákona o střetu zájmů nebyly přijaty k zajištění implementace závazků České republiky
vyplývajících z jejího členství v EU či transpozice unijní právní úpravy (jedná se tedy výlučně
o vnitrostátní právní úpravu).

       S ohledem na stávající právní rámec poskytování dotací není zřejmé, z jakého titulu,
jakými nástroji či jakým konkrétním způsobem by veřejný funkcionář ve smyslu § 2 odst. 1
písm. c) zákona o střetu zájmů mohl formovat či ovlivnit vůli jím neřízeného ministerstva či
územního samosprávného celku (ve vymezené oblasti samostatné působnosti) poskytnout
dotaci, ani proč by společnosti vlastněné nebo ovládané členem vlády či jiným vedoucím
ústředního správního úřadu měly mít zapovězen přístup k takové dotaci. Zatímco v případě
dotací poskytovaných ministerstvem, které je řízeno členem vlády vlastnícím nebo ovládajícím
žadatele o dotaci, je takový zákaz ospravedlnitelný, v případě ostatních poskytovatelů dotací (a
zejm. poskytovatelů dotací na nižších úrovních – obce/kraje) lze předmětný zákaz považovat
za nepřiměřeně přísný (a neodpovídající struktuře fungování veřejné správy a jejích
rozhodovacích procesů).

       Ze shora popsaných důvodů se navrhuje, aby zákaz poskytování dotací (§ 4c zákona o
střetu zájmů) dopadal pouze na takové žadatele o dotaci (společnosti), jejichž skutečným
majitelem je veřejný funkcionář ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů (člen
vlády a vedoucí jiného ústředního správního úřadu), je-li požadovaná dotace poskytována právě
tím ústředním správním úřadem, v jehož čele dotčený veřejný funkcionář stojí (tedy na případy
souběhu veřejného funkcionáře jakožto osoby stojící v čele poskytovatele dotace a skutečného
majitele společnosti, jež se o dotaci uchází).

       Pro zachování symetrie a zajištění proporcionality zákazu poskytování dotací se navrhuje
jeho rozšíření na obchodní společnosti, jejichž skutečným majitelem je člen zastupitelstva
územního samosprávného celku, který je poskytovatelem požadované dotace. Při tomto
nastavení bude lépe naplněna podstata původního opatření k zamezení střetu zájmů, aniž by
toto bylo fakticky nepřiměřeně rozšiřováno nad stěží obhajitelnou míru.

       Z totožné logiky pak vychází i navrhované úpravy zákazu střetu zájmů při zadávání
veřejných zakázek (podle platné úpravy v § 4b zákona o střetu zájmů); současně dochází k
přesunu takto modifikovaného zákazu přímo do zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných
zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“), a to
za účelem odstranění potenciálních výkladových nejasností při uplatňování předmětného
zákazu v praxi.

       Současně se navrhuje stanovit, aby pro účely zákazu zadávání veřejných zakázek a
poskytování dotací bylo do budoucna rozhodující postavení veřejného funkcionáře jako
skutečného majitele obchodní společnosti, která se uchází o veřejnou zakázku či dotaci (tedy
nikoliv jeho postavení jako ovládající osoby dotčené společnosti, jako je tomu doposud). S
výkladem pojmu ovládání pro účely posouzení (ne)naplnění podmínek § 4b a § 4c zákona o
střetu zájmů byly v minulosti opakovaně spojeny výkladové nejasnosti [zejm. zda lze pojem
ovládání vykládat podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech
(zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, či nikoliv]. Cílem návrhu je
tedy zjednodušení posuzování naplnění podmínek pro uplatnění předmětných zákazů s
využitím údajů zapsaných v evidenci skutečných majitelů, která se může stát klíčovým
podkladem pro takové posouzení. Ani tato změna však nezbavuje zadavatele veřejných
zakázek, resp. poskytovatele dotace, povinnosti dotaci neposkytnout, pokud zjištění učiněná
během zadávacího řízení, resp. řízení o poskytnutí dotace nasvědčují, že údaj o skutečném
majiteli zapsaný v evidenci je nesprávný či nepravdivý.

       Pro ostatní případy, kde může riziko střetu zájmů při poskytování dotací hrozit (spíše však
jako výjimka než pravidlo, resp. výchozí předpoklad), a které nebudou podléhat „plošnému“
zákazu, jsou nově (po vzoru již zavedených pravidel dle zákona o zadávání veřejných zakázek)
stanovena opatření pro předchází rizika střetu zájmů při poskytování dotací a jeho řešení [viz
např. navrhovaný § 14r zákona o rozpočtových pravidlech či § 2db zákona č. 252/1997 Sb., o
zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zemědělství“)]. Při zadávání
veřejných zakázek se pak uplatní (beze změn) obecná pravidla řešení střetu zájmů podle § 44
zákona o zadávání veřejných zakázek vycházející z příslušné unijní právní úpravy.

       Poskytovatelům dotací je konkrétně ukládána povinnost postupovat tak, aby při
poskytování dotací, na které není právní nárok, nedocházelo ke střetu zájmů. Poskytovatelé
dotací budou nově povinni si mj. vyžádat písemné čestné prohlášení všech osob, které se
podílejí na posuzování a rozhodování o žádosti o dotaci, jakož i přizvaných odborníků, o tom,
že nejsou ve střetu zájmů. V případě zjištění, že ke střetu zájmů v konkrétním řízení došlo,
budou poskytovatelé dotací povinni přijmout opatření k nápravě.
       Aby se zvýšila pravděpodobnost odhalení případného střetu zájmů v konkrétním řízení,
ukládá se poskytovatelům dotací povinnost uveřejnit záměr poskytnutí dotace na své úřední
desce a vyzvat osoby, jejichž práva by v důsledku střetu zájmů mohla být zkrácena, aby k
záměru poskytnutí dotace podaly z tohoto důvodu námitky. O podaných námitkách bude
poskytovatel dotace posléze povinen rozhodnout a v případě, že jim nevyhoví, také své
rozhodnutí odůvodnit a vyjádřit se ke všem uplatněným námitkám. Připustit lze i podpůrné
využití právní úpravy podjatosti dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších
předpisů. Analogicky uvedené platí rovněž pro oblast poskytování investičních pobídek.

       Nad rámec výše uvedeného je navrhována nová povinnost pro dotčené veřejné
funkcionáře, a to oznámit, že obchodní společnost, jejímž je veřejný funkcionář podle § 2 odst.
1 písm. c) zákona o střetu zájmů skutečným majitelem, uzavřela v průběhu výkonu jeho funkce
smlouvu na plnění veřejné zakázky postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázek, resp.
že jí byla poskytnuta dotace nebo investiční pobídka. Za tímto účelem se stanoví také
odpovídající povinnost obchodní společnosti poskytnout veřejnému funkcionáři potřebnou
součinnost. Zakotvení těchto povinností přispěje k dalšímu zvýšení transparentnosti a posílí
možnost veřejné kontroly možného střetu zájmů při zadávání veřejných zakázek a poskytování
dotací.

ii. Rozlišování nárokových a nenárokových dotací; zpřesnění rozsahu použitelnosti
       zákazu dle § 4c zákona o střetu zájmů na nenárokové dotace poskytované dle zvláštních
       právních předpisů

       V souladu s již ustálenou judikaturou správních soudů se pro vyloučení výkladových
nejasností navrhuje přímo v § 4c zákona o střetu zájmů zpřesnit, že tam stanovený zákaz se
netýká pouze dotací, které jsou procesně administrovány výlučně podle zákona o rozpočtových
pravidlech, ale rovněž dalších dotací, které jsou zčásti nebo zcela administrovány podle
zvláštních zákonů. Pro ilustraci se navrhuje do příslušné poznámky pod čarou č. 14 vložit vedle
odkazu na zákon o rozpočtových pravidlech také demonstrativní výčet dalších relevantních
zvláštních zákonů (zákon o zemědělství, zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění
pozdějších předpisů, atd.).

       Současně s tím se navrhuje explicitně zpřesnit zákaz podle § 4c zákona o střetu zájmů v
tom smyslu, že dopadá výlučně na poskytování dotací, na které není právní nárok. K tomu je
potřeba odkázat na výslovné vyjádření takového záměru zákonodárce v citovaném projevu ex-
poslance Mgr. Martina Plíška, tj. že zákaz podle § 4c zákona o střetu zájmů se má uplatnit
výhradně při poskytování tzv. nenárokových dotací. Je tomu tak proto, že poskytování tohoto
typu dotací je založeno na správním uvážení dotčeného poskytovatele dotace, resp. osob
odpovědných za konkrétní rozhodnutí, které navíc vychází z relativně volně formulovaných
dotačních podmínek na národní úrovni. Riziko střetu zájmů i potřeba vhodných opatření k jeho
prevenci je tedy v případě nenárokových dotací relevantní.

       V tomto směru se nenárokové dotace liší od tzv. nárokových dotací, mezi které patří tzv.
přímé platby a jiná hromadná opatření, které představují pravidelnou peněžní podporu
poskytovanou např. vlastníkům či uživatelům zemědělské půdy a chovatelům hospodářských
zvířat a o něž neprobíhá mezi jednotlivými žadateli „soutěž“, neboť nárok na jejich poskytnutí
si může činit každý, kdo splní předem stanovené (objektivní) podmínky (např. rozsah využívané
zemědělské plochy nebo počet chovaných zvířat). Posouzení jejich naplnění nepodléhá
žádnému správnímu uvážení zahrnujícímu např. materiální (subjektivní) hodnocení podané
žádosti o dotaci (z hlediska vhodnosti, účelnosti, inovativnosti apod.) V případě poskytování
nárokových dotací tedy není dán prakticky prostor pro potenciální uplatňování nežádoucího
vlivu na výsledek rozhodnutí poskytovatele dotace ze strany angažovaného veřejného
funkcionáře, které by bylo namístě ošetřit plošným zákazem poskytnutí tohoto typu dotací.

       Přestože zákaz podle § 4c zákona o střetu zájmů představuje výlučně českou vnitrostátní
právní úpravu, která se uplatní nezávisle na příslušné unijní právní úpravě (zejm. čl. 61
finančního nařízení), použitelnost tohoto zákazu výhradně na poskytování nenárokových dotací
odpovídá základním principům přístupu EU k problematice střetu zájmů. Příklady situací, při
nichž (dle názoru unijních orgánů) ke střetu zájmů nedochází, jsou uvedeny ve Sdělení
Evropské komise č. 2021/C 121/01 „Pokyny k zabránění střetu zájmů a jeho řešení podle
finančního nařízení“ (dále jen „Sdělení“). V této souvislosti Sdělení uvádí mj. následující: „Ke
střetu zájmů by navíc obvykle nedošlo v situaci, kdy by osoba byla dotčena pouze jako člen
široké veřejnosti nebo široké skupiny osob, pokud by se daná osoba (nebo příbuzná osoba, např.
rodinný příslušník) neocitla ve specifické a odlišné situaci ve srovnání s ostatními členy široké
veřejnosti nebo široké skupiny osob.

       V podobném duchu by se pojem „střet zájmů“ obvykle nevztahoval na situace, kdy úkoly
spojené s plněním rozpočtu EU dotyčnou osobou zahrnují rozhodnutí, 1) která mají obecnou
povahu a jsou založena na objektivních kritériích platných pro celé odvětví hospodářství nebo
velmi širokou skupinu potenciálních příjemců a 2) která by tedy nebyla ohrožena z důvodů
citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti a z důvodů hospodářského zájmu,
ani skutečností, že dotyčná osoba nebo člen její rodiny je jedním z příjemců.“

       Jelikož poskytování nárokových dotací vychází z plnění objektivních kritérií, které platí
pro celý zemědělský sektor jednotně, je riziko možného ovlivnění rozhodování o poskytování
nárokových dotací z důvodu střetu zájmů z podstaty věci vyloučeno. Neexistuje proto žádný
racionální důvod pro zamezení přístupu vybraným veřejným funkcionářům, resp. jim
ovládaným společnostem k nárokovým dotacím.

       Vzhledem k uvedenému a za účelem minimalizace potenciálních výkladových nejasností
návrh dále počítá s provedením dílčích úprav zákona o zemědělství tak, aby v oblasti
poskytování tzv. zemědělských národních dotací, které jsou financovány výhradně z národních
zdrojů, byly zřetelně odlišeny nárokové a nenárokové dotace.

       V souladu se shora popsaným přístupem je rovněž navrhováno, aby se pravidla stanovená
pro incidenční řešení střetu zájmů prostřednictvím námitkového řízení týkala výlučně
poskytování nenárokových dotací, tj. těch rozhodovacích procesů, v nichž se uplatňuje široká
míra správního uvážení odpovědné osoby a kdy do tohoto uvážení může objektivně vstupovat
riziko střetu zájmů.

       Vedlejším důsledkem navrhovaných změn bude možnost do budoucna rozlišovat
nárokové a nenárokové zemědělské národní dotace podle právního titulu, na jehož základě
budou dotace poskytovány (tj. nárokové dotace – na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace;
nenárokové dotace – na základě veřejnoprávní smlouvy/dohody o poskytnutí dotace). Právní
titul, na jehož základě budou dotace poskytovány, tak bude odpovídat materiální (nárokové
nebo nenárokové) povaze konkrétní dotace. Tento návrh tedy v praktické rovině navazuje na
novelizaci zákona o zemědělství provedenou zákonem č. 208/2019 Sb., kterým se mění zákon
č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o
Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o
Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů, na jehož základě
došlo s účinností ke dni 1. ledna 2020 k převodu administrace části dotací financovaných
výhradně z národních zdrojů (s výjimkou dotačního programu „6. Genetické zdroje“ s ohledem
na jeho vysoce odborná specifika) z Ministerstva zemědělství na Státní zemědělský intervenční
fond, a napravuje stávající nejasnost spočívající v explicitním nerozlišování národních
zemědělských dotací podle jejich (materiální) nárokové a nenárokové povahy.

       Předmětné změny přispějí ke zpřehlednění celého systému poskytování zemědělských
dotací a zajištění efektivní prevence rizika střetu zájmů, kontroly jeho výskytu, jakož i jeho
příp. řešení.

       Nad rámec výše uvedeného se s ohledem na recentní vývoj soudní rozhodovací praxe
navrhuje upravit okamžik počátku běhu prekluzivní lhůty k zahájení řízení o vrácení dotace v
případě neoprávněné platby dotace kryté zcela nebo zčásti prostředky z rozpočtu EU, tedy uvést
v tomto ohledu národní právní úpravu v § 11a odst. 1 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním
zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním
zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů, do souladu s nařízením Rady
(ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995, o ochraně finančních zájmů Evropských
společenství. Současně je navrhována úprava délky předmětné prekluzivní lhůty na 4 roky. V
zájmu zajištění jednotného přístupu je navrhována shodná úprava délky prekluzivní lhůty k
zahájení řízení o vrácení dotace rovněž v případě neoprávněné platby dotace poskytnuté
výhradně z národních zdrojů.

    2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
         republiky, s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a se závazky
         vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii

       Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Úprava problematiky
střetu zájmů i oblast poskytování dotací a řízení o nich jsou vyhrazeny zákonů. Navržená úprava
je nediskriminační a v souladu se zásadou přiměřenosti. Zároveň respektuje právo na rovný
přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.

       Návrh zákona je také v souladu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství
v Evropské unii. Unijní aspekty byly již rozebrány výše. Příklady situací, při nichž (dle názoru
unijních orgánů) ke střetu zájmů nedochází, jsou uvedeny ve Sdělení Evropské komise
č. 2021/C 121/01 „Pokyny k zabránění střetu zájmů a jeho řešení podle finančního nařízení“
(dále jen „Sdělení“). V této souvislosti Sdělení uvádí mj. následující: „Ke střetu zájmů by navíc
obvykle nedošlo v situaci, kdy by osoba byla dotčena pouze jako člen široké veřejnosti nebo
široké skupiny osob, pokud by se daná osoba (nebo příbuzná osoba, např. rodinný příslušník)
neocitla ve specifické a odlišné situaci ve srovnání s ostatními členy široké veřejnosti nebo
široké skupiny osob. V podobném duchu by se pojem „střet zájmů“ obvykle nevztahoval na
situace, kdy úkoly spojené s plněním rozpočtu EU dotyčnou osobou zahrnují rozhodnutí, 1)
která mají obecnou povahu a jsou založena na objektivních kritériích platných pro celé odvětví
hospodářství nebo velmi širokou skupinu potenciálních příjemců a 2) která by tedy nebyla
ohrožena z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti a z důvodů
hospodářského zájmu, ani skutečností, že dotyčná osoba nebo člen její rodiny je jedním
z příjemců.“ Jelikož poskytování nárokových dotací vychází z plnění objektivních kritérií, které
platí pro celý zemědělský sektor jednotně, je riziko možného ovlivnění rozhodování
o poskytování nárokových dotací z důvodu střetu zájmů z podstaty věci vyloučeno.

       Mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy na uvedenou problematiku nedopadají.

    3. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na
         státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

       Nepředpokládá se přímý negativní dopad návrhu zákona na státní rozpočet ani ostatní
veřejné rozpočty.

    4. Lobbistická stopa
       Navrhovaný zákon nebyl předmětem lobování ve smyslu zákona č. 168/2025 Sb., o

regulaci lobbování.

                                               B. Zvláštní část

K části první (Změna zákona o střetu zájmů)
K čl. I
K bodům 1, 2 a 7

        Namísto pravidla o ovládající osobě se pravidla o střetu zájmů navrhuje navázat na
institut skutečného majitele, který je upraven v zákoně č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných
majitelů, ve znění pozdějších předpisů.

        Skutečným majitelem se podle zákona o evidenci skutečných majitelů rozumí každá
fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo
právní uspořádání.

        Korporaci v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje každá fyzická osoba, která
přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání má podíl v korporaci
nebo podíl na hlasovacích právech větší než 25 %, nebo má právo na podíl na zisku, jiných
vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku větší než 25 %, nebo uplatňuje rozhodující vliv v
korporaci nebo korporacích, které mají v dané korporaci samostatně nebo společně podíl větší
než 25 %, anebo uplatňuje rozhodující vliv v korporaci jinými prostředky.

        Rozhodující vliv v korporaci uplatňuje ten, kdo na základě vlastního uvážení, bez
ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti, může přímo nebo nepřímo
prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání dosáhnout toho, že rozhodování
nejvyššího orgánu korporace odpovídá jeho vůli. Rozhodující vliv v obchodní korporaci
uplatňuje ovládající osoba podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací. Má
se za to, že rozhodující vliv v korporaci uplatňuje ten, kdo může jmenovat nebo odvolat většinu
osob, které jsou členy statutárního orgánu korporace. Má se dále za to, že rozhodující vliv v
jiné než obchodní korporaci, v bytovém nebo sociálním družstvu nebo v investičním fondu v
právní formě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem uplatňuje každá fyzická
osoba, která je členem jejich statutárního orgánu nebo osobou v obdobném postavení nebo
osobou zastupující právnickou osobu v tomto orgánu.

        Pro účely výpočtu výše nepřímého podílu v korporaci se v případě řetězení podíly, které
mají navázané osoby nebo právní uspořádání, násobí a větvení součiny podílů z jednotlivých
řetězení sčítají.

        Pro účely určení skutečného majitele investičního fondu v právní formě akciové
společnosti s proměnným základním kapitálem se nepřihlíží k investičním akciím, ledaže
stanovy spojují s těmito akciemi obdobné hlasovací právo jako u zakladatelských akcií.

        Nahrazení pojmu ovládající osoba za skutečné majitele umožní zjednodušení
posuzování naplnění podmínek pro uplatnění předmětných zákazů s využitím údajů zapsaných
v evidenci skutečných majitelů.

K bodu 3

        Navrhuje se zrušit § 4b zákona o střetu zájmů, podle kterého se obchodní společnost, ve
které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl
představující alespoň 25 % účasti společníka v dané obchodní společnosti, nesmí účastnit
zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo
poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen
takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní
společnosti uvedené ve větě první zadat ani veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání
je neplatné.

        Změna souvisí s paralelně navrženými změnami v zákoně o zadávání veřejných
zakázek. Dochází k přesunu takto modifikovaného zákazu přímo do zákona o zadávání
veřejných zakázek, a to za účelem odstranění potenciálních výkladových nejasností při
uplatňování předmětného zákazu v praxi.

K bodu 4

        Navrhuje se výslovné omezení použitelnosti zákazu na poskytování nenárokových
dotací, a to s ohledem na zásadní odlišnosti nárokových a nenárokových dotací.

K bodům 5 a 6

        Zavádí se zákaz poskytnout nenárokovou dotaci obchodní společnosti, jejímž
skutečným majitelem je člen zastupitelstva územního samosprávného celku, který je
poskytovatelem dotace. Nárokových dotací se tento zákaz netýká.

        V této souvislosti dochází k precizaci poznámky pod čarou č. 14 tak, aby tato výslovně
uváděla i jiné zákony, podle kterých se poskytují nenárokové dotace, tj. nikoliv pouze
rozpočtová pravidla.
K bodu 8
        Zavádí se nový druh oznámení podle zákona o střetu zájmů, a sice oznámení o veřejných

zakázkách, dotacích a investičních pobídkách. Na jeho zavedení navazuje rovněž přechodné
ustanovení obsažené v čl. II. Navržená úprava se týká pouze členů vlády a vedoucích jiného
ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády. Tento nový druh oznámení výrazně
posílí transparentnost a veřejnou kontrolu, pokud jde o takové veřejné funkcionáře.

K bodům 9 až 12
        Jde o formální úpravy reagující na vložení nového § 11a upravujícího oznámení o

veřejných zakázkách, dotacích a investičních pobídkách tak, aby zákon byl jako celek funkční.

K bodu 13
        Současná úprava nereflektuje zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a

řízení o nich, který na rozdíl od přestupkového zákona z roku 1990 již neobsahuje limitaci horní
výše pokuty, kterou lze uložit za přestupek v příkazním řízení, s výjimkou příkazu na místě.
Plošný výluka příkazního řízení již tedy postrádá smysl a nutí správní orgány vést plnohodnotné
řízení o přestupku i v případě, kdy by postačovalo projednání v příkazním řízení. Navržená
úprava tedy může vést ke snížení administrativní zátěže při zachování preventivního působení
úpravy přestupků jak v rovině individuální, tak i generální prevence.

K čl. II
        Navrhuje se přechodné ustanovení, které stanoví dobu, do kdy musí stávající veřejní

funkcionáři poprvé podat oznámení o veřejných zakázkách, dotacích a investičních pobídkách.
Tuto dobu se navrhuje stanovit v délce 3 měsíců, což v sobě zahrnuje dostatečný časový prostor
pro řádné podání takového oznámení.

K části druhé (Změna zákona o zemědělství)
K čl. III
K bodu 1

        Výslovně se stanovuje právní titul, na jehož základě se poskytují dotace týkající se
společných organizací trhu a přímé podpory (rozhodnutí o poskytnutí dotace). Takové
rozhodnutí musí být v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie v souladu
s principem přednosti unijního práva.
K bodu 2
        Navrhuje se, aby účel programů k podpoře aktivit, které jsou financovány výhradně z

národních zdrojů, napříště schvalovala vláda na návrh Ministerstva zemědělství namísto
Poslanecké sněmovny. Vychází se z předpokladu, že jde o opatření spadající svým obsahem do
sféry moci výkonné a nikoliv moci zákonodárné. Kontrolní úloha Poslanecké sněmovny bude
zachována mj. skrze institut odpovědnosti vlády Poslanecké sněmovně.

K bodům 3 a 4
        Výslovně se stanovuje právní titul, na jehož základě se poskytují dotace z národních

zdrojů, přičemž se rozlišuje mezi dotacemi nárokovými, u nichž půjde o formu rozhodnutí, a
dotacemi nenárokovými, které budou poskytovány na základě veřejnoprávní smlouvy. V této
souvislosti je nutné vypustit zmínku o rozhodnutí v dosavadním § 2d odst. 2, neboť rozhodnutí
nemá být výlučnou formou aktu provádění programů.

K bodům 5 a 6
        Zavádějí se pravidla pro předcházení střetu zájmů při poskytování dotací v případě osob

podílejících se procesu poskytování nenárokových dotací, včetně zakotvení námitkového řízení
přispívající ke snížení rizika ovlivnění rozhodovacího procesu a zvýšení jeho transparentnosti.
Vedle legislativní definici střetu zájmů se zavádí procesní úprava, které umožním každému, kdo
by mohl být z důvodu střetu zájmů zkrácen na svých právech, obrátit se prostřednictvím
námitek na poskytovatele a záměr poskytnout dotaci zpochybnit.

        Dále se výslovně stanovuje, že tato pravidla musí být dodržována i při poskytování
podpor Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem.

K čl. IV
        Jde o přechodné ustanovení, které v zájmu právní jistoty dotčených osob a racionalizace

dopadů na ně stanoví, že řízení, jakož i další postupy směřující k poskytnutí dotace nebo
podpory se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Tím se mimo jiné nezvýší
administrativní zátěž ani na straně osob usilujících o dotaci nebo podporu, ani na straně jejího
poskytovatele.

K části třetí (Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu)
K čl. V
K bodům 1 a 2

        Navrhuje se zkrátit propadnou lhůtu, ve které lze zahájit řízení o vrácení dotace, ze
současných 10 let na 4 roky. Tato kratší lhůta je současně dlouhá na to, aby umožnila efektivní
kontrolu a případné vymáhání dotací. Naopak současná desetiletá lhůta se jeví jako neúčelně
dlouhá.
K čl. VI

        S ohledem na do jisté míry sankční povahu řízení o vrácení dotace se navrhuje, aby se
nově zkrácená lhůta pro zahájení řízení o vrácení dotace uplatnila i v případě, kdy důvod pro
zahájení a vedení takového řízení nastal přede dnem nabytí účinnosti zákona. Jde o přípustnou
retroaktivitu ve prospěch příjemců dotace.

K části čtvrté (Změna rozpočtových pravidel)

K čl. VII
K bodu 1

        Navržená úprava lépe reflektuje skutečnost, že vedle nenárokových dotací existují
i nárokové dotace, přičemž jejich nárokový charakter ne vždy vyplývá ze zvláštního právního
předpisu. Výslovně se tedy připouští, aby nárokový charakter dotace mohl vyplývat i
z programu podle § 12 odst. 1 písm. a), tedy ze souboru věcných, časových a finančních
podmínek pro konkrétní činnosti směřující k dosažení stanoveného cíle, kde program má být
realizován prostřednictvím dotací nebo návratných finančních výpomocí.

K bodu 2

        Stejně jako v případě zákona o zemědělství se zavádějí pravidla pro předcházení střetu
zájmů při poskytování dotací v případě osob podílejících se procesu poskytování nenárokových
dotací, včetně zakotvení námitkového řízení přispívající ke snížení rizika ovlivnění
rozhodovacího procesu a zvýšení jeho transparentnosti. Vedle legislativní definici střetu zájmů
se zavádí procesní úprava, které umožním každému, kdo by mohl být z důvodu střetu zájmů
zkrácen na svých právech, obrátit se prostřednictvím námitek na poskytovatele a záměr
poskytnout dotaci zpochybnit.

K bodu 3

        Navrhuje se vymezit propadnou lhůtu, ve které lze zahájit řízení o porušení rozpočtové
kázně. Po uplynutí této propadné lhůty již zahájení řízení nebude možné. Tuto lhůtu se navrhuje
stanovit v délce do 4 let od porušení rozpočtové kázně lhůtu, což je dostatečně dlouhá doba na
to, aby dodržování rozpočtové kázně mohlo být efektivně kontrolováno a vymáháno. Základní
premisou je, že plynutím času klesá společenská nebezpečnost porušení rozpočtové kázně i
zájem společnosti na vymáhání odvodu, podobně jako je tomu kupříkladu i případě institutu
promlčení.

K bodu 4
        V zájmu větší individualizace a posílení rovnosti osob, s nimiž je vedeno řízení o

porušení rozpočtové kázně, se navrhuje promlčení lhůtu pro pravomocné uložení odvodu
počítat od okamžiku porušení rozpočtové kázně, tedy od dokonání skutku, a nikoliv od konce
kalendářního roku, v němž k takovému skutku došlo. Jde o koncepci odpovídající institutu
promlčení, kde se počátek běhu lhůty také vždy hodnotí individuálně a ne na vazbě na konec či
počátek kalendářního roku.

K čl. VIII
        Přechodné ustanovení obsahuje pravidlo, že již probíhající řízení o poskytnutí dotace

se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

K části páté (Změna zákona o investičních pobídkách)
        Podobně jako v předcházejících částech se i do zákona o investičních pobídkách

navrhuje zavedení pravidla pro předcházení střetu zájmů při poskytování investičních pobídek
v případě osob podílejících se procesu jejich poskytování, včetně zakotvení námitkového řízení
přispívající ke snížení rizika ovlivnění rozhodovacího procesu a zvýšení jeho transparentnosti.
Vedle legislativní definici střetu zájmů se zavádí procesní úprava, které umožním každému, kdo
by mohl být z důvodu střetu zájmů zkrácen na svých právech, obrátit se prostřednictvím
námitek na poskytovatele a záměr poskytnout investiční pobídku zpochybnit.

K části šesté (Změna zákona o zadávání veřejných zakázek)
K čl. X
K bodu 1

        V souladu s koncepcí návrhu se oprávnění vyloučit účastníka zadávacího řízení omezuje
na případy, kdy dotčeným účastníkem je obchodní společnost, jejímž skutečným majitelem je
veřejný funkcionář podle § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů stojící v čele ústředního
správního úřadu, který v tomto řízení vystupuje v postavení zadavatele. Právě v těchto
případech je totiž objektivně dáno riziko střetu zájmů.

        Obdobné pravidlo se navrhuje i pro členy zastupitelstev územních samosprávných
celků, a to rovněž jen ve vazbě na územní samosprávný celek, který je v dané věci zadavatelem.

K bodům 2 až 5
        Jde o formální úpravu reagující na doplnění nových odstavců a na s tím související

přečíslování odstavců v § 48 (podle bodu 1).

K bodu 6
        V zájmu podpoření transparentnosti při zadávání veřejných zakázek se zavádí povinnost

zadavatele uveřejnit, jakým způsobem bylo ověřeno, že nenastane střet zájmů. Jde o významný
prvek veřejné kontroly nad dodržováním zákona v oblasti prevence střetu zájmů.
K čl. XI

        Navrhuje se standardní přechodné ustanovení, které staví najisto, jakým způsobem mají
zadavatelé postupovat v probíhajících zadávacích řízeních. Ta se v zájmu nižší administrativní
zátěže pro všechny zainteresované subjekty dokončí podle dosavadní právní úpravy.

K části sedmé (Účinnost)

K čl. XII

       S ohledem na tzv. dny právní účinnosti stanovené zákonem č. 222/2016 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, a v souladu s nimi se navrhuje, aby navržený zákon nabyl účinnosti dnem
1. ledna 2027. Uvedené datum reflektuje pravděpodobnou délku legislativního procesu, jakož
i to, že předmětem návrhu je relativně jednoduchá a stručná úprava, jejíž uvedení do praxe
nevyžaduje dlouhou legisvakanční dobu.
    Platné znění dotčených částí právních předpisů s vyznačením navrhovaných změn

Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů

                                                      § 4a

        (1) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 nesmí být provozovatelem rozhlasového
nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo
ovládající osobou skutečným majitelem právnické osoby, která je provozovatelem
rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku.

        (2) Veřejný funkcionář uvedený v odstavci 1 je povinen ukončit provozování
rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydávání periodického tisku nebo ukončit svou
účast nebo členství účast, členství nebo postavení skutečného majitele v právnické osobě,
která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem
periodického tisku, bez zbytečného odkladu poté, co začal vykonávat svou funkci, nejpozději
však do 60 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Není-li z důvodů nezávislých na vůli veřejného
funkcionáře možné dodržet lhůtu uvedenou v předchozí větě, veřejný funkcionář o této
skutečnosti v dané lhůtě informuje evidenční orgán a provede současně všechna potřebná
opatření směřující ke splnění povinnosti uvedené podle věty první. Ustanovení zvláštních
právních předpisů tím nejsou dotčena4).

        (3) Veřejný funkcionář, který neukončil svou účast nebo členství účast, členství nebo
postavení skutečného majitele v právnické osobě, která je provozovatelem rozhlasového nebo
televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, podle odstavce 2, nesmí v této
obchodní korporaci vykonávat hlasovací práva. Pokud je veřejný funkcionář jediným
společníkem v obchodní společnosti, nesmí při výkonu působnosti nejvyššího orgánu této
obchodní společnosti činit jiná rozhodnutí, než která ukládá zákon nebo která se týkají zrušení
obchodní společnosti, anebo volit orgány obchodní společnosti nebo jejich členy, ledaže jim
zanikla funkce.

                                                      § 4b

        Obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo
jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní
společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných
zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje
kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení.
Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou zakázku malého
rozsahu, takové jednání je neplatné.

                                                      § 4c

        (1) Je zakázáno poskytnout dotaci, na kterou není právní nárok, podle právního
předpisu upravujícího rozpočtová pravidla poskytování dotací14) nebo investiční pobídku
podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky15) obchodní společnosti, ve které
veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl
představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti jejímž skutečným
majitelem je veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c), je-li poskytovatelem dotace
nebo investiční pobídky ústřední správní úřad, v jehož čele stojí tento veřejný funkcionář.

        (2) Je zakázáno poskytnout dotaci, na kterou není právní nárok, podle právního
předpisu upravujícího poskytování dotací14) nebo investiční pobídku podle právního
předpisu upravujícího investiční pobídky15) obchodní společnosti, jejímž skutečným
majitelem je člen zastupitelstva územního samosprávného celku, který je poskytovatelem
dotace.

_____________________

14) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová
pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 252/1997 Sb.,
o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších
předpisů.

15) Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách),
ve znění pozdějších předpisů.

                                                       § 9

                                           Oznámení o činnostech

Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit, že

a) podniká nebo provozuje jinou samostatnou výdělečnou činnost, a předmět, způsob a místo
výkonu podnikání nebo této činnosti,

b) je společníkem nebo členem podnikající právnické osoby, a o jakou podnikající právnickou
osobu jde (obchodní firma nebo název, identifikační číslo osoby a sídlo),

c) je členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu
podnikající právnické osoby, a o jakou podnikající právnickou osobu jde (obchodní firma nebo
název, identifikační číslo osoby a sídlo),

d) vykonává činnost v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru,
nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář,

e) je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického
tisku, anebo společníkem, členem nebo ovládající osobou skutečným majitelem právnické
osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem
periodického tisku.

                                                     § 11a

            Oznámení o veřejných zakázkách, dotacích a investičních pobídkách

        (1) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) je povinen přesně, úplně
a pravdivě oznámit, že obchodní společnost, jejímž je skutečným majitelem, uzavřela
smlouvu na veřejnou zakázku s veřejným zadavatelem postupem podle zákona
upravujícího zadávání veřejných zakázek, v průběhu výkonu funkce veřejného
funkcionáře. Povinnost podle věty první se vztahuje i na veřejné zakázky malého rozsahu.
Obchodní společnost je povinna poskytnout veřejnému funkcionáři za účelem plnění
povinnosti podle věty první potřebnou součinnost.
        (2) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) je povinen přesně, úplně
a pravdivě oznámit, že obchodní společnosti, jejímž je skutečným majitelem, byla
poskytnuta dotace podle právního předpisu upravujícího poskytování dotací14) nebo
investiční pobídka podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky15) v průběhu
výkonu funkce veřejného funkcionáře. Poskytnutím dotace se rozumí nabytí právní moci
rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí dotace.
Poskytnutím investiční pobídky se rozumí nabytí právní moci rozhodnutí o příslibu
investiční pobídky. Obchodní společnost je povinna poskytnout veřejnému funkcionáři za
účelem plnění povinnosti podle věty první potřebnou součinnost.

                                                      § 12

                                   Lhůty a způsob podávání oznámení

        (1) Oznámení podle § 9, § 10 odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 1 podávaná ke dni
předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce je veřejný funkcionář povinen učinit do 30 dnů
ode dne, kdy jej do registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech
a závazcích (dále jen „registr oznámení") zapsala právnická osoba nebo její orgán nebo
organizační složka uvedené v § 14a odst. 2.

        (2) Oznámení podle § 9, § 10 odst. 1 písm. b), a § 11 odst. 2 a § 11a je veřejný funkcionář
povinen činit nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku po celou dobu výkonu
funkce.

        (3) V případě, že došlo k ukončení výkonu funkce veřejného funkcionáře, je osoba, která
byla veřejným funkcionářem, povinna učinit oznámení podle § 9, § 10 odst. 1 písm. b) a, § 11
odst. 2 a § 11a nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost do registru oznámení zapíše
právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka uvedené v § 14a odst. 2, a to podle
stavu ke dni ukončení výkonu funkce. V oznámení podle § 10 odst. 1 písm. b) uvede osoba,
která byla veřejným funkcionářem, majetek podle § 10 odst. 2 písm. d) pouze, pokud jeho
hodnota ve svém souhrnu přesáhla ke dni ukončení výkonu funkce částku 500000 Kč. V
oznámení podle § 11 odst. 2 uvede osoba, která byla veřejným funkcionářem, peněžité příjmy
nebo jiné majetkové výhody anebo nesplacené závazky pouze, pokud ke dni ukončení výkonu
funkce souhrnná výše peněžitých příjmů nebo jiných majetkových výhod nebo souhrnná výše
nesplacených závazků přesáhla částku 100 000 Kč.

        (4) Veřejný funkcionář nebo osoba, která byla veřejným funkcionářem, je povinen
oznámení činit ve lhůtách stanovených v odstavcích 1 až 3 i tehdy, jestliže nedošlo ke
skutečnostem, které jsou uvedeny v § 9 až 11 11a.

        (5) Oznámení podle § 9 až 11 11a a podle odstavce 4 podává veřejný funkcionář nebo
osoba, která byla veřejným funkcionářem, evidenčnímu orgánu v elektronické podobě
prostřednictvím registru oznámení, s výjimkou soudců, kteří podávají oznámení podle § 9 až
11 a podle odstavce 4 písemně Nejvyššímu soudu. Uživatelské jméno a přístupové heslo do
registru oznámení na základě žádosti veřejného funkcionáře nebo osoby, která byla veřejným
funkcionářem, vydá právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka příslušná k zápisu
podle § 14a odst. 2. Oznámení do registru oznámení může veřejný funkcionář nebo osoba, která
byla veřejným funkcionářem, podat též prostřednictvím portálu veřejné správy datovou zprávou
s ověřenou totožností veřejného funkcionáře nebo osoby, která byla veřejným funkcionářem,
způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Po podání oznámení do registru
odešle správce registru neprodleně veřejnému funkcionáři nebo osobě, která byla veřejným
funkcionářem, do jeho datové schránky informaci o uskutečněném a zaevidovaném oznámení.
Po podání oznámení soudcem mu Nejvyšší soud neprodleně odešle na jeho adresu informaci o
uskutečněném a zaevidovaném oznámení.

        (6) Oznámení se podávají ve struktuře a formátu, které stanoví Ministerstvo
spravedlnosti vyhláškou. Soudci podávají oznámení na formuláři, jehož strukturu a formát
stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

                                                      § 13

                                              Registr oznámení

        (1) Zřizuje se registr oznámení jako informační systém veřejné správy16), jehož
správcem je Ministerstvo spravedlnosti, nestanoví-li tento zákon jinak.

        (2) V registru oznámení jsou ukládány elektronické dokumenty podávané veřejnými
funkcionáři podle § 12 odst. 5, s výjimkou oznámení podávaných soudci, která se ukládají v
písemné podobě u Nejvyššího soudu; v oznámení veřejný funkcionář uvede své jméno,
popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, právnickou osobu nebo její orgán nebo
organizační složku, ve kterých působí, s uvedením funkce, kterou v této právnické osobě nebo
jejím orgánu nebo v organizační složce zastává, a údaje požadované podle § 9 až 11 11a a § 12
odst. 4.

        (3) Každý má právo na základě žádosti bezplatně nahlížet prostřednictvím veřejné
datové sítě v rozsahu stanoveném tímto zákonem do registru oznámení.

        (4) Žádost musí obsahovat v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení,
datum narození, trvalý pobyt a adresu pro doručování žadatele a v případě právnické osoby
obchodní firmu nebo název, identifikační číslo osoby a sídlo, a údaje o fyzické osobě, která
jedná v zastoupení právnické osoby, a její oprávnění jednat v zastoupení právnické osoby.
Žádost musí dále obsahovat jméno, popřípadě jména a příjmení veřejného funkcionáře, nebo
funkci veřejného funkcionáře a právnickou osobu nebo její orgán nebo organizační složku, ve
které veřejný funkcionář působí. Žádost lze podat

a) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na listině s úředně ověřeným podpisem
žadatele,

b) elektronicky prostřednictvím elektronické adresy podatelny správce registru oznámení, je-li
žádost opatřena uznávaným nebo zaručeným elektronickým podpisem žadatele,

c) elektronicky prostřednictvím datové schránky žadatele.

        (5) Po ověření žádosti pro umožnění přístupu do registru oznámení udělí správce
registru oznámení žadateli uživatelské jméno a přístupové heslo, které bez zbytečného odkladu,
nejpozději však do 30 dnů ode dne obdržení žádosti, doručí prostřednictvím provozovatele
poštovních služeb do vlastních rukou žadatele, prostřednictvím elektronické pošty nebo
prostřednictvím datové schránky žadatele. Uživatelské jméno a přístupové heslo do registru
oznámení jsou platné po dobu 6 měsíců ode dne jejich prvního použití. Sdělit třetí osobě
uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do registru oznámení je zakázáno.

        (6) Každý má právo sdělit evidenčnímu orgánu skutečnosti, které nasvědčují
nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámeních evidovaných v registru
oznámení. Evidenční orgán do 30 dnů ode dne obdržení sdělení oznámí tomu, kdo sdělení
podal, jak bylo s jeho sdělením naloženo.
        (7) Evidenční orgán porovnává údaje uvedené v registru oznámení s údaji uvedenými v
jiných informačních systémech, ke kterým má přístup. Pokud se evidenční orgán dozví, že došlo
k jednání, které má znaky přestupku podle tohoto zákona, oznámí takovou skutečnost
bezodkladně správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupků podle tohoto zákona.

        (8) Veškeré údaje vedené v registru oznámení týkající se veřejných funkcionářů mohou
být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností
veřejného funkcionáře.

                                                      § 14

                                         Vedení registru oznámení

        (1) Evidenčním orgánem je Ministerstvo spravedlnosti; jde-li o veřejné funkcionáře
uvedené v § 2 odst. 2 písm. f), je evidenčním orgánem Nejvyšší soud.

        (2) Vedením registru oznámení se rozumí

a) přijímání a evidence oznámení učiněných podle § 9 až 11 11a a § 12 odst. 4,

b) uchovávání žádostí podaných evidenčnímu orgánu podle § 13 odst. 3 a 4 po dobu 5 let ode
dne podání žádosti,

c) uchovávání oznámení podaných evidenčnímu orgánu podle § 9 až 11 11a a § 12 odst. 4 po
dobu 5 let ode dne skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře,

d) dohlížení nad úplností údajů, které jsou součástí oznámení podle § 9 až 11 11a a § 12 odst.
4 a vyžadování doplnění těchto údajů,

e) přijímání sdělení podle § 13 odst. 6,

f) porovnávání údajů a poskytování dokladů podle § 13 odst. 7 správnímu orgánu příslušnému
jednat o přestupcích podle tohoto zákona,

g) ověřování žádostí a udělování uživatelského jména a přístupového hesla k nahlížení do
registru oznámení a

h) výkon dalších činností souvisejících s činnostmi podle písmen a) až g).

        (3) Nejvyšší soud vede zvláštní registr písemných oznámení soudců jako soubor
dokladů podávaných veřejnými funkcionáři uvedenými v § 2 odst. 2 písm. f) a zajišťuje ve
vztahu k nim činnosti podle odstavce 2 písm. a), c), d), e) a h). Do tohoto zvláštního registru
nelze nahlížet. Informace obsažené ve zvláštním registru písemných oznámení soudců se
neposkytují podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.

        (4) Správce registru oznámení je povinen vést registr oznámení tak, aby v něm bylo
možné vyhledávat podle jména, popřípadě jmen a příjmení veřejných funkcionářů, podle
právnických osob nebo jejich orgánů anebo organizačních složek, ve kterých veřejní
funkcionáři působí, podle funkce, kterou v této právnické osobě nebo jejím orgánu anebo její
organizační složce veřejný funkcionář zastává, a podle období, za něž bylo oznámení podáno.
Správce registru oznámení vede registr oznámení tak, aby u každého veřejného funkcionáře
bylo zřejmé, zda oznámení podle § 9 až 11 11a a § 12 odst. 4 podal ve lhůtách stanovených v §
12 odst. 1 až 3.

        (5) Správce registru oznámení zajistí ochranu zveřejněných osobních údajů proti
možnosti automatizovaného ukládání v internetových vyhledávačích (indexování).
                                                     § 14a

                                        Zápis do registru oznámení

        (1) Neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne zahájení nebo skončení výkonu
funkce, se do registru oznámení zapíše jméno, popřípadě jména a příjmení veřejného
funkcionáře, datum a místo jeho narození, právnická osoba nebo její orgán nebo organizační
složka, ve kterých veřejný funkcionář působí, jeho funkci, kterou v této právnické osobě nebo
jejím orgánu nebo organizační složce zastává, adresu pro doručování elektronické pošty a data
zahájení a skončení výkonu jeho funkce, s výjimkou utajované informace podle zákona o
ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti12).

        (2) Údaje podle odstavce 1 do registru oznámení zapisují tyto právnické osoby nebo
jejich orgány nebo organizační složky:

a) Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jde-li o veřejné funkcionáře
uvedené v § 2 odst. 1 písm. a), vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny a veřejné
funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. d), jsou-li u ní zaměstnáni,

b) Kancelář Senátu Parlamentu České republiky, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2
odst. 1 písm. b), vedoucího Kanceláře Senátu a veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm.
d), jsou-li u ní zaměstnáni,

c) Kancelář prezidenta republiky, jde-li o prezidenta republiky, vedoucího Kanceláře prezidenta
republiky a veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. d), jsou-li u ní zaměstnáni,

d) ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, v jehož čele není člen vlády, jde-li o veřejné
funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. c), d), f) až i) a n) a § 2 odst. 2 písm. b) až d), g) a h),
pokud tito veřejní funkcionáři vykonávají funkci v oboru působnosti ministerstva nebo jiného
ústředního správního úřadu, s výjimkou člena statutárního orgánu příspěvkové organizace
územního samosprávného celku a vedoucího zaměstnance 2. až 4. stupně řízení příspěvkové
organizace územního samosprávného celku,

e) Česká národní banka, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. j) a § 2 odst.
2 písm. c), jsou-li jejími zaměstnanci,

f) Nejvyšší kontrolní úřad, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. k) a § 2
odst. 2 písm. d), jsou-li u něho zaměstnáni,

g) Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené
v § 2 odst. 1 písm. m) a § 2 odst. 2 písm. d), jsou-li u ní zaměstnáni,

h) bezpečnostní sbor, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) a d), jsou-li
jeho příslušníky nebo u něho zaměstnáni,

i) krajský úřad, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. o) a q) a § 2 odst. 2
písm. b), c) a e), jedná-li se o členy zastupitelstva jeho kraje, členy statutárního orgánu
příspěvkové organizace jeho kraje, vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení příspěvkové
organizace jeho kraje nebo vedoucí úředníky zařazené do tohoto krajského úřadu,

j) Magistrát hlavního města Prahy, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. o)
a q) a § 2 odst. 2 písm. b), c) a e), jedná-li se o členy Zastupitelstva hlavního města Prahy, členy
statutárního orgánu příspěvkové organizace hlavního města Prahy, vedoucí zaměstnance 2. až
4. stupně řízení příspěvkové organizace hlavního města Prahy nebo vedoucí úředníky zařazené
do Magistrátu hlavního města Prahy,
k) obecní úřad, úřad městského obvodu nebo úřad městské části územně členěného statutárního
města a úřad městské části hlavního města Prahy, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2
odst. 1 písm. p) a q) a § 2 odst. 2 písm. b), c) a e), jedná-li se o členy zastupitelstva jeho obce,
městského obvodu nebo městské části statutárního města a městské části hlavního města Prahy,
členy statutárního orgánu příspěvkové organizace jeho obce, městského obvodu nebo městské
části statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, vedoucí zaměstnance 2. až 4.
stupně řízení příspěvkové organizace jeho obce, městského obvodu nebo městské části
statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy nebo vedoucí úředníky zařazené
do tohoto úřadu,

l) veřejná výzkumná instituce, jde-li o veřejného funkcionáře uvedeného v § 2 odst. 2 písm. i),
jejímž je statutárním orgánem,

m) Ministerstvo spravedlnosti, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. f); zápis
je povinno bez prodlení oznámit Nejvyššímu soudu,

n) veřejná vysoká škola, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. b) a c), jedná-
li se o veřejné funkcionáře vykonávající funkci v rámci její činnosti,

o) Akademie věd České republiky, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. d),
jedná-li se o veřejné funkcionáře vykonávající funkci v rámci její činnosti,

p) Grantová agentura České republiky, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm.
d), jedná-li se o veřejné funkcionáře vykonávající funkci v rámci její činnosti,

q) Technologická agentura České republiky, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2
písm. d), jedná-li se o veřejné funkcionáře vykonávající funkci v rámci její činnosti,

r) veřejná kulturní instituce, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. j)
vykonávající svoji činnost v této veřejné kulturní instituci.

        (3) Právnická osoba nebo její orgán anebo organizační složka uvedené v odstavci 1
neprodleně poté, co do registru oznámení zapíší údaje podle odstavce 1, informují příslušného
veřejného funkcionáře o tom, že byly do registru oznámení zapsány údaje podle odstavce 1, a
o datu, dokdy je veřejný funkcionář povinen podat oznámení podle § 9 až 11 11a a § 12 odst.
4.

        (4) Orgány uvedené v odstavci 1 písm. i) až k) vykonávají činnost podle odstavce 1 v
přenesené působnosti.

                                                     § 14b

                                 Rozsah nahlížení do registru oznámení

        (1) Každý může prvním dnem po lhůtě uvedené v § 12 odst. 1, 2 nebo 3 nahlížet do
registru oznámení u veřejných funkcionářů uvedených v

a) § 2 odst. 1 písm. a) až o) a u členů rady kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro
výkon funkce dlouhodobě uvolněni, v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9 až 11
11a a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace
nemovité věci,

b) § 2 odst. 1 písm. p) a u primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské
části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního
města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného
statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady
statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města
a městské části hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, v
rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c), § 11 odst. 2 písm.
a) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace
nemovité věci,

c) § 2 odst. 1 písm. q), s výjimkou primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty
městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části
hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného
statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady
statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního
města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy v rozsahu všech
skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a
místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, nebo

d) § 2 odst. 2 pouze v rozsahu skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) a c), §
11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a
identifikace nemovité věci.

        (2) Oprávnění podle odstavce 1 nahlížet do registru oznámení a získávat z něj údaje se
nevztahuje na údaje o veřejných funkcionářích, kteří jsou soudci, státními zástupci nebo
příslušníky Policie České republiky nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů. Informace
obsažené v registru oznámení o těchto veřejných funkcionářích se neposkytují podle zákona
upravujícího svobodný přístup k informacím.

        (3) Z registru oznámení jsou v rozsahu potřebném pro výkon své působnosti oprávněny
získávat informace též

a) orgány příslušné k projednání přestupků podle tohoto zákona,

b) soudy a orgány činné v trestním řízení, nebo

c) zpravodajské služby České republiky.

                                                      § 23

                                         Přestupky fyzických osob

        (1) Veřejný funkcionář s výjimkou veřejného funkcionáře uvedeného v § 2 odst. 2 písm.
f) nebo g) se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 4 odst. 1 nebo § 5 odst. 3 vykonává funkci nebo činnost, která je neslučitelná s
výkonem funkce veřejného funkcionáře,

b) v rozporu s § 4a odst. 1 je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo
vydavatelem periodického tisku anebo společníkem, členem nebo ovládající osobou
skutečným majitelem právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo
televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku,

c) pobírá odměnu v rozporu s § 5 odst. 1 nebo 2,

d) nepodá oznámení o osobním zájmu podle § 8 odst. 1,
e) v oznámení podle § 9 až 11 § 11a nebo § 12 odst. 4 uvede zjevně nepřesné, neúplné nebo
nepravdivé údaje, nebo

f) neučiní oznámení ve lhůtě podle § 12 odst. 1, 2 nebo 3.

        (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) poruší zákaz výkonu činnosti po stanovenou dobu od skončení výkonu funkce veřejného
funkcionáře podle § 6,

b) po skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře neučiní oznámení ve lhůtě podle § 12
odst. 3 nebo v něm uvede zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje,

c) v rozporu s § 13 odst. 5 sdělí třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do
registru oznámení, nebo
d) v rozporu s § 13 odst. 8 používá nebo dále zpracovává údaje vedené v registru oznámení k
jinému účelu než ke zjištění případného porušení povinností při výkonu funkce veřejného
funkcionáře stanovených tímto zákonem.

        (3) Za přestupek lze uložit pokutu

a) od 1 000 Kč do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) až f) anebo odst. 2
písm. b) až d),
b) od 5 000 Kč do 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c),

c) od 25 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a).

        (4) Za přestupky podle odstavce 1 písm. a) až e) a odstavce 2 písm. a) a b) nelze uložit
napomenutí. Od uložení správního trestu podle odstavce 3, jde-li o přestupky podle odstavce 1
písm. a) až e) a odstavce 2 písm. a) a b), nelze v rozhodnutí o přestupku upustit.

        (5) Přestupky podle odstavců 1 a 2 nelze projednat v příkazním řízení příkazem na
místě.

Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů

                                                      § 2a
                               Společné organizace trhu a přímé podpory

        (1) Společnými organizacemi trhu75) se rozumí soubor opatření prováděných na trhu75)
se zemědělskými výrobky a potravinami uvedenými v příloze I. Smlouvy o fungování Evropské
unie.

        (2) Opatřeními podle odstavce 1 se rozumí
a) ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie včetně jejích protokolů,

b) ustanovení ve smlouvách, včetně aktů k nim náležejících s protokoly, které vznikly na
základě Smlouvy o fungování Evropské unie nebo byly uzavřeny a jsou právně účinné pro jejich
rozšíření, doplnění nebo provádění nebo k odůvodnění přidružení, preference nebo zóny
volného obchodu,
c) právní akty Rady nebo Komise Evropské unie na základě nebo v rámci smluv uvedených v
písmenech a) a b) a právně závazná rozhodnutí Evropského soudního dvora.

        (3) Přímými podporami se rozumí opatření prováděná Strategickým plánem podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie72) na trhu se zemědělskými výrobky a
potravinami.

        (4) Společným organizacím trhu podléhají i zemědělské výrobky a potraviny neuvedené
v odstavci 1, popřípadě jiné výrobky, pokud se na ně vztahují opatření podle odstavce 2.

        (5) Dotace na opatření podle odstavce 1 a přímé podpory podle odstavce 3 se
poskytují na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace v souladu s přímo použitelným
předpisem Evropské unie.

                                                      § 2d
                       Programy financované výhradně z národních zdrojů
        (1) Účel programů k podpoře aktivit, které jsou financovány výhradně z národních
zdrojů, včetně rozsahu finančních prostředků připadajících na tyto programy, schvaluje pro
každý rok Poslanecká sněmovna současně se státním rozpočtem vláda na návrh ministerstva.
        (2) Programy provádí Fond rozhodnutím na základě ministerstvem vydaných zásad, s
výjimkou provádění podpor genetických zdrojů, které provádí ministerstvo nebo jím pověřená
osoba.
        (3) Dotace financované výhradně z národních zdrojů nárokového charakteru se
poskytují na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace. Dotace financované výhradně
z národních zdrojů nenárokového charakteru se poskytují na základě veřejnoprávní
smlouvy.

                                                     § 2da
         Podpory poskytované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem

        (1) Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s., (dále jen „Podpůrný fond“)
poskytuje podpory
a) podnikatelům,
b) obcím a dobrovolným svazkům obcí ve venkovských oblastech.

        (2) Podpory se poskytují ve formě
a) zápůjček, úvěrů a zajištění dluhu,
b) finančních prostředků určených pro snížení úrokového zatížení v případě úvěrů,
c) finančních prostředků určených pro podporu pojištění a pro další schválené programy.

        (3) Podpory se poskytují na
a) vznik, reprodukci a rozvoj podniků a farem,
b) nákup zemědělské půdy,

c) pěstování, zpracování a využití biomasy,

d) rozvoj služeb, řemesel a dalších činností ve venkovských oblastech u podnikatelů a obcí a
dobrovolných svazků obcí, včetně podpory budování infrastruktury,

e) investice do životního prostředí v zemědělství a ve venkovských oblastech,

f) pojištění podnikání k řízení rizik a řešení krizí způsobených nepříznivými ekonomickými,
klimatickými nebo zooveterinárními vlivy,

g) propagaci odbytu zemědělských výrobků a potravin a na podporu vzniku, reprodukci a rozvoj
zpracovatelského průmyslu při zpracování produkce zemědělské výroby a potravin,

h) pořízení investic potřebných pro přenos vědeckých poznatků do praxe v oblastech podle
písmen a), c), d) a e),

i) provozní financování.

        (4) Finanční prostředky státního rozpočtu určené na financování podpor jsou
soustředěny v rozpočtové kapitole ministerstva. Ministerstvo může zajišťovat finanční
prostředky pro financování podpor i z dalších zdrojů. Finanční prostředky ze státního rozpočtu
určené na financování podpor se pro účely jejich zúčtování se státním rozpočtem považují za
čerpané dnem uzavření smlouvy s příjemcem podpory, a to v rozsahu celého sjednaného
závazku k jejich vyplacení.

        (5) Podpora se poskytuje na základě soukromoprávní smlouvy mezi Podpůrným fondem
a příjemcem podpory, pro jejíž uzavření jakož i pro právní vztahy vzniklé z této smlouvy se
použijí ustanovení občanského zákoníku. Smlouva musí obsahovat označení příjemce podpory,
účel, výši a podmínky podpory, lhůtu jejího čerpání, postup při porušení podmínek jejího
čerpání a ustanovení o provádění kontroly. Smlouva o poskytnutí podpory ve formě zajištění
úvěru dále obsahuje ujednání o způsobu jeho zajištění. Na uzavření smlouvy mezi Podpůrným
fondem a příjemcem podpory není právní nárok; pokud Podpůrný fond žádosti o podporu před
datem uzavření smlouvy nevyhoví, sdělí písemně a bez zbytečného odkladu důvody
nevyhovění.

        (6) Další podmínky a podrobnosti poskytování podpory stanoví vláda na návrh
ministerstva v programech podpory. Podpůrný fond zveřejňuje programy podpory způsobem
umožňujícím dálkový přístup.

        (7) Programy podpory obsahují

a) název navrhovatele programu podpory,

b) název právnické osoby nebo organizační složky státu, která přijímá žádosti o poskytnutí
podpory, jakož i subjektu, který provádí hodnocení a výběr,

c) název poskytovatele podpory,

d) předmět a účel podpory,

e) cíl podpory,

f) vymezení příjemců podpory,

g) oblasti podpory, podrobnosti a formu jejího poskytování a způsob jejího užití,
h) vymezení výše jednotlivých forem podpor pro jeden projekt,

i) náležitosti žádosti o poskytnutí podpory a způsob jejího předložení a vyřízení,

j) způsob hodnocení a výběru žádostí,

k) dobu trvání programu podpory,

l) způsob hodnocení naplnění cíle podpory.

        (8) Podpůrný fond při rozhodování o žádosti o podporu posuzuje

a) splnění formálních náležitostí žádosti o podporu stanovených programem podpory,

b) splnění podmínek stanovených programem podpory na žadatele o podporu,

c) ekonomická a právní rizika spojená s podklady a dokumenty předloženými společně se
žádostí o podporu,

d) dostatečnost a kvalitu zajištění poskytnutého žadatelem o podporu nebo třetí osobou

e) ekonomická a právní rizika žadatele o podporu.

        (9) Nevyhoví-li Podpůrný fond žádosti o podporu, je žadatel o podporu oprávněn podat
Podpůrnému fondu námitky, a to do 15 dnů ode dne doručení sdělení Podpůrného fondu o
nevyhovění žádosti o podporu. O námitkách žadatele o podporu rozhoduje představenstvo
Podpůrného fondu ve lhůtě 60 dnů od doručení námitek žadatele o podporu Podpůrnému fondu.
Pokud žadatel o podporu námitky během lhůty podle předchozí věty doplní, lhůta pro vydání
rozhodnutí počíná běžet od okamžiku doručení doplnění námitek Podpůrnému fondu.
Představenstvo Podpůrného fondu, po posouzení námitek žadatele o podporu, původní
rozhodnutí Podpůrného fondu potvrdí, nebo ho změní. Rozhodnutí představenstva Podpůrného
fondu je konečné a nelze proti němu podat opravný prostředek.

        (10) Na činnosti Podpůrného fondu podle odstavců 1 až 9 se nevztahuje správní řád.

        (11) Podpůrný fond provádí u podpory poskytované podle odstavce 3 písm. f)
vypořádání vztahů se státním rozpočtem podle § 75 zákona o rozpočtových pravidlech až po
ukončení poskytování této podpory.

        (12) Podpůrný fond postupuje tak, aby při poskytování podpor nedocházelo ke
střetu zájmů. Ustanovení § 2db se použije přiměřeně.

                                                     § 2db

                                                 Střet zájmů

        (1) Ministerstvo a Fond (dále jen „poskytovatel“) postupují tak, aby při
poskytování dotací, na které není právní nárok, nedocházelo ke střetu zájmů.
Poskytovatel si vyžádá písemné čestné prohlášení všech osob, které se podílejí na
posuzování a rozhodování o žádosti o dotaci, a přizvaných odborníků o tom, že nejsou ve
střetu zájmů. Pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme opatření k nápravě.

        (2) Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které

a) se podílejí na posuzování a rozhodování o žádosti o dotaci, nebo

b) mají nebo by mohly mít vliv na výsledek řízení o poskytnutí dotace,
        ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti s řízením o poskytnutí
dotace.

        (3) Zájmem osob uvedených v odstavci 2 se pro účely tohoto zákona rozumí zájem
získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch poskytovatele.

        (4) Před poskytnutím dotace, na kterou není právní nárok, obchodní společnosti,
jejímž skutečným majitelem je veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona
o střetu zájmů, je poskytovatel povinen uveřejnit záměr poskytnutí dotace na své úřední
desce a vyzvat osoby, které by mohly být v případě střetu zájmů zkráceny na svých
právech, aby k záměru poskytnutí dotace podaly námitky. V souvislosti s uveřejněním
záměru poskytnutí dotace podle věty první je poskytovatel povinen uveřejnit následující
informace:

a) identifikace žadatele o dotaci,

b) výše dotace,

c) dotační program, z něhož je dotace poskytována,

d) datum uveřejnění záměru poskytnutí dotace,

e) lhůta pro podání námitek podle odstavce 5.

        (5) Námitky musí být doručeny poskytovateli do 30 dnů ode dne zveřejnění
informace podle odstavce 4.

        (6) V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřován střet zájmů
a čeho se podatel domáhá.

        (7) K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným
podatelem po podání námitek, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo
důkazy, které podatel nemohl uplatnit dříve.

        (8) Poskytovatel do 60 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách
podateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí
rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se poskytovatel
podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Dojde-li
k odmítnutí námitek podle odstavce 10, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění
podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud poskytovatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí
současně, jaké provede opatření k nápravě.

        (9) Pokud poskytovatel neshledá důvody pro vyhovění námitkám, rozhodnutím je
odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného
opatření k nápravě, než kterého se podatel v námitkách domáhal.

        (10) Poskytovatel odmítne rovněž námitky, které

a) nejsou podané oprávněnou osobou podle odstavce 4,

b) jsou podány opožděně, nebo

c) nesplňují náležitosti podle odstavce 6.

        (11) Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.
Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých
dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších
předpisů

                                                      § 11a

                                          Vrácení dotace a penále

        (1) V případě neoprávněné platby dotace kryté zcela nebo zčásti prostředky z rozpočtu
Evropské unie postupuje Fond podle přímo použitelného předpisu Evropské unie22 a podle
tohoto zákona. Řízení o vrácení dotace Fond zahájí nejpozději do 10 4 let ode dne jejího
vyplacení, kdy došlo k nesrovnalosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie22.

        (2) V případě neoprávněné platby dotace poskytnuté výhradně z národních zdrojů
postupuje Fond podle tohoto zákona. Řízení o vrácení dotace Fond zahájí nejpozději do 10 4
let ode dne jejího vyplacení.

        (3) Dotace na opatření, jehož součástí je vypracování a předložení projektu žadatelem o
dotaci, poskytuje Fond na základě dohody o poskytnutí dotace, která obsahuje

a) identifikační údaje žadatele,

b) identifikační údaje Fondu,

c) poskytovanou částku,

d) účel, na který je poskytovaná částka určena,

e) lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,

f) další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace splnit,

g) datum uzavření dohody.

        (4) Na uzavření dohody o poskytnutí dotace podle odstavce 3 není právní nárok. Pokud
Fond žádosti o dotaci před datem uzavření dohody podle odstavce 3 nevyhoví, sdělí písemně a
bez zbytečného odkladu žadateli důvody nevyhovění. Proti tomuto sdělení se nelze odvolat.
Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153
odst. 1 písm. a) správního řádu. V případě, že by toto sdělení Fondu bylo v rozporu s
podmínkami, za kterých je poskytována dotace, ministerstvo jej usnesením zruší. Na postup
ministerstva při vydání usnesení podle předchozí věty se přiměřeně použijí ustanovení
správního řádu o přezkumném řízení.

        (5) Fond i příjemce dotace jsou povinni po dobu 10 let nebo v souladu s přímo
použitelným předpisem Evropské unie21) uchovávat doklady prokazující poskytnutí a užití
dotace. V případech dotací podmíněných přijetím víceletých podmínek žadatelem o dotaci tato
lhůta běží od ukončení těchto víceletých podmínek.

        (6) Informační systém Fondu jako platební agentury podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie15) je informačním systémem veřejné správy a jeho správcem je Fond. Informační
systém Fondu se využívá pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících
především s

a) schvalováním a kontrolou správnosti plateb dotací,

b) prováděním plateb dotací,
c) zaúčtováním plateb dotací,
d) doručením žádostí o poskytnutí dotace nebo žádosti o zařazení do opatření a
e) doručením rozhodnutí v řízení o poskytnutí dotace nebo v řízení o zařazení do opatření,
žádostí o platbu, změnových hlášení, předběžných výsledků administrativních kontrol,
informací a předběžných výsledků v rámci systému monitorování ploch a dalších obdobných
dokumentů v rámci provádění činností podle § 1 odst. 2.

        (7) Žádost o poskytnutí dotace a další podání učiněné prostřednictvím informačního
systému Fondu nevyžaduje podepsání uznávaným elektronickým podpisem.

        (8) Dokument podle odstavce 6 písm. e) se považuje za doručený okamžikem, kdy se
do informačního systému Fondu přihlásí žadatel nebo jím pověřená osoba, která má s ohledem
na rozsah svého oprávnění v rámci informačního systému přístup k dokumentu. Nepřihlásí-li
se do informačního systému Fondu žadatel nebo jím pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne,
kdy byl dokument vložen do informačního systému, považuje se tento dokument za doručený
posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení.
Připadne-li konec této lhůty na sobotu, neděli nebo na státní svátek, považuje se dokument za
doručený nejbližší následující pracovní den.

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů

                                                      § 14

        (1) Na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní
právní předpis nebo program podle § 12 odst. 1 písm. a) nestanoví jinak.

        (2) Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout
ústřední orgán státní správy, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České
republiky, Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí
zvláštní zákon (dále jen "poskytovatel").

        (3) Žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nelze podat ústně do
protokolu. Žádost o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc obsahuje

a) údaje podle odstavce 4 písm. a) a b),

b) požadovanou částku,

c) účel, na který chce žadatel o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc (dále jen „žadatel o
dotaci“) žádané prostředky použít,

d) lhůtu, v níž má být tohoto účelu dosaženo,

e) je-li žadatel o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc právnickou osobou:
1. informace o identifikaci osob jednajících jménem žadatele s uvedením, zda tyto jednají jako
jeho statutární orgán nebo zda tyto osoby jednají na základě udělené plné moci,

2. údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných
majitelů ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady
nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotaci
nebo návratnou finanční výpomoc zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém
skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů,
nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které
jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá
vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné
obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na
zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy,

3. informace o identifikaci osob, v nichž má podíl, a o výši tohoto podílu,

4. prohlášení žadatele o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, že jeho skutečný majitel není
občanem státu nebo nemá bydliště ve státě nebo jurisdikci uvedených na unijním seznamu
jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie; Ministerstvo
financí uveřejní ve Finančním zpravodaji, které státy jsou na tomto seznamu uvedeny,

5. prohlášení žadatele o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, u kterého existuje struktura
vztahů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů, ve které vystupují zahraniční
právnické osoby nebo zahraniční právní uspořádání, že právnické osoby nebo právní upořádání
ve struktuře vztahů nesídlí nebo v případě právních uspořádání nejsou spravovány ve státě či
jurisdikci uvedených na seznamu podle bodu 4,

f) další podklady nutné pro rozhodnutí poskytovatele a

g) identifikace výzvy, na jejímž základě je žádost podávána.

        (4) Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční
výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu
trvalého pobytu, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou a je-
li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo osoby; název, adresu sídla a
identifikační číslo osoby, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou
osobou,

b) název a adresu poskytovatele,

c) poskytovanou částku,

d) účel, na který je poskytovaná částka určena,

e) lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,

f) u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a
částky jednotlivých splátek,
g) případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo návratné
finanční výpomoci splnit,

h) u dotací a návratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou peněžní prostředky podle §
44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h), částku těchto prostředků (§ 44 odst. 6) a jejich označení podle
§ 44 odst. 4,

i) ostatní povinnosti, které příjemce v souvislosti s poskytnutím dotace nebo návratné finanční
výpomoci plní a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podle § 3 písm. e).

        (5) V rozhodnutí o poskytnutí dotace může poskytovatel stanovit, že nesplnění
některých podmínek podle odstavce 4 písm. g) nebo porušení povinnosti stanovené právním
předpisem bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí
celková částka dotace. Při stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel procentní rozmezí
nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce dotace, nebo k částce, ve které
byla porušena rozpočtová kázeň, nebo stanoví pevnou částku odvodu; přitom přihlédne k
závažnosti porušení rozpočtové kázně a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.

        (6) Poskytovatel může v rozhodnutí o dotaci stanovit výdaje nebo náklady, které budou
vyúčtovány jako paušální, jejichž výše nemusí být prokazována. Paušální výdaje nebo náklady
se stanoví

a) procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelem stanovených výdajů
nebo nákladů dotační investiční akce nebo dotační neinvestiční akce,

b) na základě poskytovatelem stanovených jednotkových nákladů nebo

c) jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje či náklady dotační investiční akce nebo dotační
neinvestiční akce nebo jejich část.

        (7) V případě poskytnutí dotace do rozpočtu kraje, kdy kraj má povinnost takto získané
prostředky poskytnout právnické nebo fyzické osobě, lze kraj v rozhodnutí o poskytnutí dotace
zavázat, že vrátí ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu a v případě finančních prostředků
podle § 44 odst. 2 písm. d) a f) do Národního fondu finanční prostředky, které příslušná
právnická nebo fyzická osoba vrátila do rozpočtu kraje jako odvod za porušení rozpočtové
kázně podle zvláštního právního předpisu, anebo finanční prostředky, které příslušná právnická
nebo fyzická osoba vrátila kraji jako nepoužité.

        (8) Odstavec 5 a přiměřeně odstavce 6 a 7 se použijí též pro poskytování dotací z
Národního fondu.

        (9) Příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci je povinen ji s poskytovatelem
vypořádat v rámci finančního vypořádání (§ 75). Věta první se nevztahuje na dotaci, která byla
příjemci poskytnuta ve výši výdajů, případně nákladů, které příjemce uhradil z vlastních zdrojů
před jejím poskytnutím.

        (10) Při poskytování návratné finanční výpomoci je poskytovatel povinen vést evidenci
podle zvláštního právního předpisu16) o pohledávkách vznikajících z jejího poskytnutí a
rozpočtovat a evidovat její splátky.

        (11) Fyzická nebo právnická osoba, která zaplatila za pořízení věcí nebo služeb,
obstarání výkonů, provedení prací nebo za nabytí práv peněžními prostředky z dotace a
uplatnila nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, do kterého zahrnula i částku, na jejíž
odpočet měla právo z důvodu tohoto pořízení, nesmí tuto částku zahrnout do finančního
vypořádání dotace. Jestliže ji do něj zahrnula a nárok na odpočet uplatnila až poté, je povinna
do jednoho měsíce od uplatnění nároku odvést částku odpočtu na příjmový účet poskytovatele.

                                                     § 14r

                                                 Střet zájmů

        (1) Poskytovatel postupuje tak, aby při poskytování dotací, na které není právní
nárok, nedocházelo ke střetu zájmů. Poskytovatel si vyžádá písemné čestné prohlášení
všech osob, které se podílejí na posuzování a rozhodování o žádosti o dotaci, a přizvaných
odborníků o tom, že nejsou ve střetu zájmů. Pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme
k jeho odstranění opatření k nápravě.

        (2) Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které

a) se podílejí na posuzování a rozhodování o žádosti o dotaci, nebo

b) mají nebo by mohly mít vliv na výsledek řízení o poskytnutí dotace,

ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti s řízením o poskytnutí dotace.

        (3) Zájmem osob uvedených v odstavci 2 se pro účely tohoto zákona rozumí zájem
získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch poskytovatele.

        (4) Před poskytnutím dotace, na kterou není právní nárok, obchodní společnosti,
jejímž skutečným majitelem je veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona
o střetu zájmů, je poskytovatel povinen uveřejnit záměr poskytnutí dotace na své úřední
desce a vyzvat osoby, které by mohly být v případě střetu zájmů zkráceny na svých
právech, aby k záměru poskytnutí dotace podaly námitky. V souvislosti s uveřejněním
záměru poskytnutí dotace podle věty první je poskytovatel povinen uveřejnit následující
informace:

a) identifikace žadatele o dotaci,

b) výše dotace,

c) dotační program, z něhož je dotace poskytována,

d) datum uveřejnění záměru poskytnutí dotace,

e) lhůta pro podání námitek podle odstavce 5.

        (5) Námitky musí být doručeny poskytovateli do 30 dnů ode dne zveřejnění
informace podle odstavce 4.

        (6) V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřován střet zájmů
a čeho se podatel domáhá.

        (7) K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným
podatelem po podání námitek, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo
důkazy, které podatel nemohl uplatnit dříve.

        (8) Poskytovatel do 60 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách
podateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí
rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se poskytovatel
podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Dojde-li
k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek
pro jejich odmítnutí. Pokud poskytovatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně,
jaké provede opatření k nápravě.

        (9) Pokud poskytovatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím
odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného
opatření k nápravě, než kterého se podatel v námitkách domáhal.

        (10) Poskytovatel odmítne rovněž námitky, které

a) nejsou podané oprávněnou osobou podle odstavce 4,

b) jsou podány opožděně, nebo

c) nesplňují náležitosti podle odstavce 6.

        (11) Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.

                                                     § 44a

        (1) Organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést
prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do

a) státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň

1. podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu
podle § 44 odst. 2 písm. j),

2. podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky svých
mimorozpočtových fondů,

3. podle § 44 odst. 1 písm. d), f), g) a h),

b) státního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že
neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státního fondu,23) mimo
prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z
rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající
spolufinancování z rozpočtu Evropské unie,

c) státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) tím,
že neoprávněně použila peněžní prostředky státních finančních aktiv, nebo jestliže porušila
rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela
peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,

d) Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že
neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. c) nebo e) nebo
prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z
rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající
spolufinancování z rozpočtu Evropské unie,

e) svého rezervního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) tím,
že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. a) nebo
g).
        (2) Příspěvková organizace, která porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm.
a), c) nebo e), je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod
za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu. Státní fond, který porušil rozpočtovou
kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a), je povinen provést prostřednictvím místně příslušného
finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu. Příjemce dotace,
který porušil rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. l), je povinen provést prostřednictvím
místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu.

        (3) Fyzická osoba nebo právnická osoba jiná než stát, která porušila rozpočtovou kázeň,
je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení
rozpočtové kázně do

a) státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že
neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. k), nebo jestliže
porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. i), j) nebo k),

b) státního fondu, jestliže není státním fondem a porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1
písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z tohoto
státního fondu, mimo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty
spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako
prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie,

c) státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím,
že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních
aktiv,

d) Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že
neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu, nebo
tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. d) nebo
f) nebo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované
z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající
spolufinancování z rozpočtu Evropské unie nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle §
44 odst. 1 písm. i) nebo j),

e) rezervního fondu organizační složky státu, která jí poskytla dotaci nebo návratnou finanční
výpomoc, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně
použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b) nebo h).

        (4) Odvod za porušení rozpočtové kázně činí

a) v případě nižšího odvodu podle § 14 odst. 5 stanoveného pevnou částkou nebo pevným
procentním podílem částku rovnající se poskytovatelem stanovené pevné částce odvodu nebo
pevnému procentnímu podílu, a to pro každý jednotlivý případ; v případě nižšího odvodu podle
§ 14 odst. 5 stanoveného procentním rozmezím, finančním úřadem stanovenou částku
vycházející z procentního rozmezí stanoveného poskytovatelem, přičemž při stanovení částky
odvodu vycházející z procentního rozmezí vezme finanční úřad v úvahu závažnost porušení
povinnosti a jeho vliv na dodržení účelu poskytnutých peněžních prostředků; finanční úřad je
přitom vždy vázán pevnou částkou, pevným procentním podílem a procentním rozmezím a od
stanovených způsobů postihu a číselných hodnot se nemůže nijak odchýlit; v případě
neoprávněného použití peněžních prostředků přesunutých podle § 24a nebo § 26 odst. 2
postupuje finanční úřad obdobně,
b) v případě podle § 44 odst. 1 písm. l) částku, která odpovídá výši peněžních prostředků, které
byly uhrazeny ze státního rozpočtu za příjemce dotace na základě přímo použitelného předpisu
Evropské unie,

c) v ostatních případech částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň.

        (5) V případě vícenásobného porušení povinností uvedených v právních předpisech a
porušení podmínek stanovených v rozhodnutí pro poskytnutí dotace při zadávání veřejných
zakázek bude uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši nejvyššího odvodu
stanoveného podle § 14 odst. 5, nestanoví-li výslovně poskytovatel dotace nebo organizační
složka státu v souladu s § 24a a § 26 odst. 2 jinak.

        (6) Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, jestliže jeho výše v souhrnu za
všechna porušení ve vztahu k jedné poskytnuté dotaci nebo celkovým použitým prostředkům
nepřesahuje 1000 Kč.

        (7) Do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně, kterým je
neoprávněné použití nebo zadržení prostředků návratné finanční výpomoci, se započítávají i
splátky této výpomoci uskutečněné ode dne porušení rozpočtové kázně.

        (8) Při neoprávněném použití prostředků dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž
součástí byly prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h), nebo při zadržení takové
návratné finanční výpomoci se odvod za porušení rozpočtové kázně rozdělí na odvod pro státní
rozpočet a odvod pro rezervní fond organizační složky státu, která dotaci nebo návratnou
finanční výpomoc poskytla, nebo pro Národní fond ve stejném poměru, v jakém tato dotace
nebo návratná finanční výpomoc byla z těchto prostředků složena [§ 14 odst. 4 písm. h) a § 44
odst. 6]. Obdržel-li porušitel rozpočtové kázně na stejný účel více dotací nebo návratných
finančních výpomocí, počítá se tento poměr z celkové částky, a to ke dni neoprávněného použití.

        (9) Odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková částka dotace,
která byla vyplacena ke dni porušení rozpočtové kázně; ustanovení § 44 odst. 1 písm. j) není
tímto dotčeno.

        (10) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je porušitel rozpočtové kázně
povinen zaplatit penále ve výši 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše
však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení
rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních
výpomocí vráceny. Příjemce penále je stejný jako příjemce odvodu s výjimkou případů, kdy
příjemcem odvodu je Národní fond. V těchto případech je příjemcem penále státní rozpočet [§
6 odst. 1 písm. n)]. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kč, se nevyměří.

        (11) Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají finanční úřady
podle daňového řádu24a). Porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za porušení
rozpočtové kázně postavení daňového subjektu. Orgány Finanční správy České republiky
poskytují na vyžádání informace získané při správě odvodů správnímu orgánu, který rozhodl o
poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo
Národního fondu, a orgánu oprávněnému ke kontrole těchto poskytnutých prostředků, jakož i
ke kontrole použití prostředků státního rozpočtu nebo jiných peněžních prostředků státu, jde-li
o informace týkající se správy odvodu za porušení rozpočtové kázně; to platí i pro příslušný
orgán Evropské unie a správní orgán, který se podílí na správě těchto prostředků poskytnutých
ze zahraničí. Penále, které vzniklo v důsledku porušení rozpočtové kázně před vyměřením, je
splatné do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. Řízení o uložení odvodu za porušení
rozpočtové kázně lze zahájit nejpozději do 4 let od porušení rozpočtové kázně. Odvod
a penále lze vyměřit do 10 let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení
rozpočtové kázně.

        (12) Generální finanční ředitelství může z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo
zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním, s
výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44
odst. 2 písm. a) a b) nebo odvodu peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. i).

        (13) O prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo
penále může Generální finanční ředitelství požádat fyzická osoba, právnická osoba nebo
organizační složka státu, která se porušení rozpočtové kázně dopustila, a to prostřednictvím
finančního úřadu, který tento odvod nebo penále uložil. Žádost o prominutí nebo částečné
prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým
byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne

a) podání návrhu na povolení obnovy řízení podle daňového řádu nebo ode dne zahájení
obnoveného řízení do dne pravomocného zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení nebo
pravomocného skončení obnoveného řízení,

b) zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto
řízení,

c) zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne
pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační
stížnosti.

Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon
o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů

                                                      § 2a

                                                 Střet zájmů

        (1) Ministerstvo postupuje tak, aby při poskytování investiční pobídky
nedocházelo ke střetu zájmů. Ministerstvo si vyžádá písemné čestné prohlášení všech
osob, které se podílejí na posuzování a rozhodování o žádosti o příslib, a přizvaných
odborníků o tom, že nejsou ve střetu zájmů. Pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme
opatření k nápravě.

        (2) Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které

a) se podílejí na posuzování a rozhodování o žádosti o příslib, nebo

b) mají nebo by mohly mít vliv na výsledek rozhodování o žádosti o příslib,

ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti s rozhodování o žádosti o příslib.

        (3) Zájmem osob uvedených v odstavci 2 se pro účely tohoto zákona rozumí zájem
získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch státu.

        (4) Před poskytnutím investiční pobídky obchodní společnosti, jejímž skutečným
majitelem je veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů, je
ministerstvo povinno uveřejnit záměr poskytnutí investiční pobídky na své úřední desce
a vyzvat osoby, které by mohly být v případě střetu zájmů zkráceny na svých právech,
aby k záměru poskytnutí investiční pobídky podaly námitky. V souvislosti s uveřejněním
záměru poskytnutí investiční pobídky podle předchozí věty je poskytovatel povinen
uveřejnit následující informace:
a) identifikace zájemce o příslib,
b) výše investiční pobídky,
c) datum uveřejnění záměru poskytnutí investiční pobídky,
d) lhůta pro podání námitek podle odstavce 5.

        (5) Námitky musí být doručeny ministerstvu do 30 dnů ode dne zveřejnění
informace podle odstavce 4.

        (6) V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřován střet zájmů
a čeho se podatel domáhá.

        (7) K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným
podatelem po podání námitek, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo
důkazy, které podatel nemohl uplatnit dříve.

        (8) Ministerstvo do 60 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách
podateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí
rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se ministerstvo
podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Dojde-li
k odmítnutí námitek podle odstavce 10, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění
podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud ministerstvo námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí
současně, jaké provede opatření k nápravě.

        (9) Pokud ministerstvo neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím
odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného
opatření k nápravě, než kterého se podatel v námitkách domáhal.

        (10) Ministerstvo odmítne rovněž námitky, které
a) nejsou podané oprávněnou osobou podle odstavce 4,
b) jsou podány opožděně, nebo
c) nesplňují náležitosti podle odstavce 6.

        (11) Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů

                                                      § 48
                                Vyloučení účastníka zadávacího řízení
        (1) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených
tímto zákonem nebo z důvodů pro vyloučení nebo odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast
stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie56), a to kdykoliv v průběhu
zadávacího řízení.

        (2) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky
nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě
nedoložil,

b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle
§ 46, nebo

c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo
na naplnění kritérií hodnocení.

        (3) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který

a) neprokázal poskytnutí jistoty, nebo

b) nezajistil poskytnutí jistoty po celou dobu trvání zadávací lhůty; na posouzení skutečností
rozhodných pro složení jistoty se § 46 odst. 2 věta druhá nepoužije.

        (4) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka
zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla na písemnou
žádost zadavatele účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

        (5) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud
prokáže, že

a) plnění nabízené dodavatelem by vedlo k nedodržování povinností vyplývajících z předpisů
práva životního prostředí, sociálních nebo pracovněprávních předpisů nebo kolektivních smluv
vztahujících se k předmětu veřejné zakázky,

b) došlo ke střetu zájmů a jiné opatření k nápravě, kromě zrušení zadávacího řízení, není možné,

c) došlo k narušení hospodářské soutěže předchozí účastí účastníka zadávacího řízení při
přípravě zadávacího řízení, jiné opatření k nápravě není možné a účastník zadávacího řízení na
písemnou výzvu zadavatele neprokázal, že k narušení hospodářské soutěže nedošlo,

d) se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení
závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se
zadavatelem zadávané veřejné zakázky, nebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla
k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím,

e) se účastník zadávacího řízení pokusil neoprávněně ovlivnit rozhodnutí zadavatele
v zadávacím řízení nebo se neoprávněně pokusil o získání neveřejných informací, které by mu
mohly zajistit neoprávněné výhody v zadávacím řízení, nebo

f) se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení
nebo po zahájení zadávacího řízení závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho
důvěryhodnost, včetně pochybení, za která byl disciplinárně potrestán nebo mu bylo uloženo
kárné opatření podle jiných právních předpisů21).

        (6) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost také, pokud
na základě věrohodných informací získá důvodné podezření, že účastník zadávacího řízení
a) uzavřel s jinými osobami zakázanou dohodu podle zákona o ochraně hospodářské soutěže
v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou, nebo

b) části nabídek, které mají být hodnoceny podle kritérií hodnocení, připravoval ve vzájemné
shodě s jiným účastníkem téhož zadávacího řízení, s nímž je spojenou osobou podle zákona
o daních z příjmů, a na písemnou výzvu zadavatele účastník zadávacího řízení nevysvětlil,
že k takové vzájemné shodě při přípravě nabídky nedošlo; písemná výzva zadavatele se
považuje za žádost podle § 46.

        (7) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou
společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně
zaknihované akcie.

        (8) Zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. a) může vyloučit účastníka zadávacího řízení,
pokud je jím obchodní společnost, jejímž skutečným majitelem je veřejný funkcionář
podle § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů stojící v čele ústředního správního úřadu,
který je v tomto řízení zadavatelem; to platí i v případě, kdy je taková obchodní
společnost poddodavatelem, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci,
pokud dodavatel na výzvu zadavatele poddodavatele v přiměřené lhůtě nenahradí.

        (9) Zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) může vyloučit účastníka zadávacího řízení,
pokud je jím obchodní společnost, jejímž skutečným majitelem je člen zastupitelstva
územního samosprávného celku, který je v tomto řízení zadavatelem; to platí i v případě,
kdy je taková obchodní společnost poddodavatelem, prostřednictvím kterého dodavatel
prokazuje kvalifikaci, pokud dodavatel na výzvu zadavatele poddodavatele v přiměřené
lhůtě nenahradí.

        (8) (10) Vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud
zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 odstavců 2, 8 nebo 9 nebo může
prokázat naplnění důvodů podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 5 písm. a) až c) nebo pokud
zjistí, že jsou naplněny důvody pro povinné vyloučení nebo povinné odmítnutí nabídky nebo
žádosti o účast podle přímo použitelného předpisu Evropské unie56).

        (9) (11) Zadavatel u vybraného dodavatele ověří naplnění důvodu pro vyloučení podle
odstavce 7 na základě informací vedených v obchodním rejstříku. Pokud z informací vedených
v obchodním rejstříku vyplývá naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7, zadavatel
účastníka zadávacího řízení vyloučí ze zadávacího řízení. Vybraného dodavatele, který je
zahraniční právnickou osobou a který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou
akciové společnosti, zadavatel požádá, aby v přiměřené lhůtě předložil písemné čestné
prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota
přesahuje 10 % základního kapitálu účastníka zadávacího řízení, s uvedením zdroje, z něhož
údaje o velikosti podílu akcionářů vychází; tato žádost se považuje za žádost podle § 46.

        (10) (12) Ustanovení odstavců 7 a 9 11 se nepoužije pro účastníka zadávacího řízení,
pokud se jedná o akciovou společnost, jejíž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 %
základního kapitálu jsou ve vlastnictví státu, obce nebo kraje.

        (11) (13) Zadavatel odešle bezodkladně účastníkovi zadávacího řízení oznámení o jeho
vyloučení s odůvodněním.
                                                      § 67

                                                Postup v řízení

(1) Zadavatel zahajuje jednací řízení bez uveřejnění odesláním výzvy k jednání, výzvy k podání
nabídek nebo zahájením jednání s dodavatelem.

(2) V jednacím řízení bez uveřejnění jedná zadavatel o uzavření smlouvy. Zadavatel může v
průběhu jednání měnit nebo doplnit zadávací podmínky. Změněné nebo doplněné zadávací
podmínky však musí nadále splňovat podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění.

(3) V případě jednacího řízení bez uveřejnění na dodávky kupované na komoditní burze podle
§ 64 písm. c) se § 42 odst. 2, § 50, § 122 odst. 1 až 4, 7 a 8, § 123 a § 217 odst. 2 písm. c) a d)
nepoužijí; zadavatel nemusí postupovat podle § 48 odst. 9 11, § 73, 86 nebo § 122 odst. 5 a 6,
pokud komoditní burza získá před zahájením burzovního shromáždění

a) údaje o zaknihování akcií nebo čestné prohlášení o vlastnících akcií v rozsahu podle § 48
odst. 9 11, je-li akciovou společností nebo má formu obdobnou akciové společnosti,

b) údaje nebo doklady o kvalifikaci účastníků zadávacího řízení v rozsahu podle § 73 a 86, a

c) údaje nebo doklady o skutečném majiteli v rozsahu podle § 122 odst. 5, je-li českou
právnickou osobou, nebo v rozsahu podle § 122 odst. 6, je-li zahraniční právnickou osobou.

                                                     § 123

                                      Oznámení o výběru dodavatele

        (1) Oznámení o výběru dodavatele zadavatel odešle bez zbytečného odkladu po
ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita. S výjimkou
jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení

a) zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,

b) výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

1. seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele,

2. u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace a technické
kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

3. seznam dokladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm.
a) vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil,

4. výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b).

        (2) V případě, že zadavatel vybral k uzavření smlouvy účastníka, který je obchodní
společností, jejímž skutečným majitelem je veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm.
c) zákona o střetu zájmů, je zadavatel v oznámení podle odstavce 2 povinen uvést, jakým
způsobem bylo zajištěno nebo ověřeno, že nedošlo ke střetu zájmů podle § 44. Povinnost
zadavatele podle § 48 odst. 10 tím není dotčena.

        (2) (3) Údaje podle odstavce 1 písm. b) bodu 3 nebo 4 nemusí být součástí oznámení o
výběru podle odstavce 1, pokud je zadavatel odešle všem účastníkům zadávacího řízení bez
zbytečného odkladu od získání těchto dokladů nebo vzorků nebo od získání výsledků zkoušek
vzorků.
V Praze dne 4. června 2026  podepsáno elektronicky
                            podepsáno elektronicky
        Radek Vondráček     podepsáno elektronicky
        David Pražák        podepsáno elektronicky
        Marie Pošarová
        Filip Turek