Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDVJCUTRW najdete zde
Příloha
2
STANOVISKO VLÁDY
k návrhu poslanců Marka Výborného, Petra Hladíka a Františka Talíře na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 243)
Vláda na své schůzi dne 27. července 2026 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě, ve znění pozdějších předpisů, a zaujala k němu nesouhlasné stanovisko, a to zejména z následujících důvodů:
1. Platná úprava zákona o prodejní době v maloobchodě představuje podle názoru vlády určitý od roku 2016 stabilizovaný kompromis mezi ochranou rodinného života a pracovních podmínek zaměstnanců na straně jedné a svobodou podnikání a spotřebitelskou volbou na straně druhé. Předložený návrh zákona však směřuje k dalšímu omezení svobody podnikání a spotřebitelské volby a dosavadní nastavení, jehož ústavní konformitu konstatoval i Ústavní soud, mění a vzhledem k výše uvedenému má vláda za to, že k takové změně by bylo třeba konsenzu přijatého na základě široké odborné a politické diskuse ve formě vládního návrhu zákona.
2. Vláda upozorňuje, že pro posouzení přiměřenosti navrhované jednostranně omezující úpravy postrádá její důvodová zpráva konkrétnější údaje, například se zcela vyhýbá vyhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí, spotřebitele a zaměstnance. Není tak především jasné, jaké může být snížení tržeb, když v některých odvětvích může toto snížení být značné, neboť jejich tržby jsou na státní svátky a ostatní svátky významněji navázány (např. prodej květin v době některých svátků). Nelze také opomenout možný zvýšený nápor na zaměstnance ve dnech před a po dnech zákazu maloobchodního prodeje ani snížení komfortu spotřebitelů v možnosti nakoupit si podle svého uvážení.
3. Co se týče jeho vlivu na hospodářskou soutěž, tak vláda konstatuje, že předložený návrh zákona má převážně protisoutěžní dopady, neboť rozšiřuje stávající selektivní omezení části maloobchodních soutěžitelů, zachovává rozdílné regulatorní zacházení podle velikosti a typu provozovny a může vést k dalšímu umělému přesměrování poptávky k soutěžitelům, na které se zákaz nevztahuje.